ZÁKON
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PRÁVA A POVINNOSTI OSOB
A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ
VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství
1) a upravuje
- práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví,
- soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc,
- úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblasti
hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového
zatížení životního prostředí.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1) Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento
zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních
podmínek a způsobem života.
(2) Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k
vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění
šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení
zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s
prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním.
Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo
jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory
přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně
přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.
(3) Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže
populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a
způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je
kvalitativní a kvantitativní odhad rizika [§ 80 odst. 1 písm. l)].
Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení
zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit
zdravotní rizika. Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a
ochranu zdraví při práci stanoví zvláštní právní předpisy.
2)
(4) Infekčním onemocněním se rozumí příznakové i bezpříznakové
onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které vzniká v
důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho toxinu z nakažené fyzické
osoby, zvířete nebo neživého substrátu na vnímavou fyzickou osobu.
(5) Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční
nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických
osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce
zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční
onemocnění dále šířit.
(6) Karanténními opatřeními jsou
- karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé
fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním
onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen "fyzická osoba
podezřelá z nákazy"), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování
takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v
období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit,
- lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba
podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením
poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu
ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se
vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu
ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při
objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost
příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
- zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled
nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti
nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního
onemocnění.
(7) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která
dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.
(8) Rodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí manžel
(manželka) nebo druh (družka), děti, osvojenci, děti svěřené do
pěstounské nebo poručnické péče a rodiče podnikatele (podnikatelky),
jeho manželky (jejího manžela) nebo družky (druha).
(9) zrušen zákonem č. 274/2003 Sb.
(10) Uvedením výrobku
4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je
výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně
předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo
kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li zvláštní
právní předpis jinak.
4b) Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby
4a) při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců.
(11) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vyrábí
výrobek nebo i jen navrhla či objednala výrobek, který hodlá uvést na
trh nebo do oběhu
4c) pod svým jménem, jakož i osoba, která
jako výrobce uvede na výrobku svou obchodní firmu, název nebo jméno a
příjmení fyzické osoby, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak,
nebo osoba, která výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do
oběhu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství
nebo zvláštní právní předpis jinak.
4b)
(12) zrušen zákonem č. 274/2003 Sb.
(13) Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která uvede
na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského státu Evropské unie
nebo uvedení takového výrobku na trh nebo do oběhu zprostředkuje,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
4b)
HLAVA II
PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY
Díl 1
Voda a výrobky přicházející do přímého styku s vodou,
chemické přípravky a vodárenské technologie,
koupaliště a sauny
§ 3
Hygienické požadavky na vodu
(1) Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která
je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v
potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů,
které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským
tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ,
skupenství a způsob jejího dodávání.
5) Hygienické požadavky
na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody (dále jen "jakost pitné
vody") se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických,
fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou
upraveny prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny
podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní hodnoty a
doporučené hodnoty. Doporučené hodnoty jsou nezávazné hodnoty ukazatelů
jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou
koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky.
Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální
voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu.
6)
(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu
6a) je povinen
zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle odstavce
1. Povinnost podle věty první mají, není-li dále stanoveno jinak, i
vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a
povinností provozovatele,
6a) osoba, která zajišťuje náhradní
zásobování pitnou vodou, osoba, která vyrábí pitnou vodu z
individuálního zdroje jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž
výkon musí být používána pitná voda, a osoba, která dodává pitnou vodu
pro veřejnou potřebu. Za osobu, která dodává pitnou vodu pro veřejnou
potřebu, se považuje
- vlastník, a není-li provozovatelem, pak provozovatel vodovodu, u něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m3,
nebo počet fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než 50,
pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti nebo
jako součást jiné činnosti právnické osoby,
- osoba dodávající pitnou vodu jako součást své
podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních
automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních a pozemních
dopravních prostředcích,
- vlastník nebo provozovatel veřejné studny, která byla označena jako zdroj pitné vody,
- osoba zásobující pitnou vodou z individuálního
zdroje veřejné objekty (například školy, zdravotnická zařízení, zařízení
stravovacích služeb).
(3) Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo
jiné činnosti právnické osoby musí splňovat hygienické limity
mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a
organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím
právním předpisem; za splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé
vody. Teplou vodu dodávanou potrubím užitkové vody nebo vnitřním
vodovodem
6a), které jsou konstrukčně propojeny směšovací
baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z
vody pitné. Je-li nedodržení hygienického limitu teplé vody způsobeno
vnitřním vodovodem
6a) nebo jeho údržbou a jde o stavbu, v níž
je teplá voda dodávána veřejnosti, postupují výrobce teplé vody,
odběratel a další osoby v obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 5
vět čtvrté a páté.
(4) Na žádost osob uvedených v odstavci 2 může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu užití vody, která
nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné, s výjimkou
mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného zdraví povolení
vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude
ohroženo veřejné zdraví. Jde-li o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou, s
výjimkou mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví na návrh osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou osob
uvedených v písmenu b), takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné
vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné zdraví, nápravná
opatření jsou dostačující k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení
hygienického limitu jakéhokoli ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou
netrvalo během posledních 12 měsíců déle než 30 dnů.
(5) V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví
určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu odstranění závady.
Náležitosti žádostí upraví prováděcí právní předpis.
§ 3a
(1) Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v §
3 odst. 2 písm. b), že nápravnými opatřeními není možné dodržení
ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických
ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odst. 4 věty třetí, může požádat
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o určení mírnějšího
hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany
veřejného zdraví může na časově omezenou dobu určit mírnější hygienický
limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických
ukazatelů, jestliže používání vody takové jakosti po stanovenou dobu
nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není možné zabezpečit
jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu omezí
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na dobu co nejkratší, která
nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby uvedené ve větě první může
být tato doba prodloužena, nejdéle však na další 3 roky.
(2) Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický limit podle
odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna doložit
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zda a v jakém rozsahu byla
zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví tuto
skutečnost ověří.
(3) Za mimořádných okolností může příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)] na žádost osoby uvedené v odstavci 1
podanou nejpozději 5 měsíců před uplynutím lhůty prodloužené podle
odstavce 1 povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, a
to nejdéle na období 3 let.
(4) Povolení podle odstavce 3 může příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví vydat, jen pokud prodloužení mírnějšího hygienického limitu
povolí Komise Evropských společenství na žádost podanou jménem České
republiky příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví [§ 80 odst. 1
písm. f)].
(5) Při postupu podle odstavců 1, 3 a 4 a § 3 odst. 4 a 5 příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení lidského zdraví,
ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky pitné vody nebo omezením
jejího používání.
(6) Na řízení o povolení výjimky podle § 3 odst. 4 a na řízení o určení
mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců 1 a 3
se nevztahuje správní řád. Proti zamítnutí žádosti, s výjimkou žádosti o
prodloužení lhůty podle odstavce 3, může osoba podat do 3 dnů ode dne
doručení zamítnutí písemně námitky. O podaných námitkách rozhoduje
nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Proti rozhodnutí o námitkách
nelze podat odvolání. Jsou-li pro to důvody, nadřízený orgán ochrany
veřejného zdraví námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření
orgánu ochrany veřejného zdraví potvrdí. Žádost podle odstavců 1 a 3
musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 7 písm. a) až e) a
hodnocení zdravotních rizik podle § 2 odst. 3.
(7) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v určení mírnějšího
hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců 1 a 3 stanoví
- ukazatel, kterého se povolení týká, výsledky
kontrol jakosti pitné vody předchozího období, maximální povolenou
hodnotu tohoto ukazatele a dobu, na kterou se určuje mírnější hygienický
limit,
- zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den,
rozsah zasaženého obyvatelstva a informaci o tom, zda se povolení týká i
podniků v oboru výroby a oběhu potravin,
- schéma kontroly jakosti pitné vody, podle potřeby se zvýšenou četností,
- souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a zajištění revizí,
- odůvodnění.
(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně v přiměřeném
rozsahu informovat o povolení podle § 3 odst. 4 vět první a druhé a o
jeho podmínkách, o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho
prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví,
kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné vody
[§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho podmínkách, odběratele
6a) a
další osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká. Pokud z
těchto opatření nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví plyne
pro některé skupiny obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby
uvedené v § 3 odst. 2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně
zdraví.
(9) O postupu podle odstavců 1, 2 a 7 a podle § 3 odst. 4 a 5 příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně informuje nadřízený orgán
ochrany veřejného zdraví. Ten sdělí Komisi Evropských společenství
výsledky ověření podle odstavce 2 a důvody pro prodloužení mírnějšího
hygienického limitu podle odstavce 1.
§ 3b
(1) Ministerstvo zdravotnictví je vždy do 2 měsíců povinno informovat
Komisi Evropských společenství o opatřeních podle § 3a, jestliže se
týkají vodovodů a dalších zdrojů pitných vod s průměrnou spotřebou nad 1
000 m
3 denně nebo využívaných více než 5 000 fyzickými osobami. V informaci uvede údaje v rozsahu podle § 3a odst. 7 písm. a) až e).
(2) Každé 3 roky Ministerstvo zdravotnictví vypracuje zprávu o jakosti
pitné vody, v níž uvede nejméně informace o všech jednotlivých zdrojích
pitné vody uvedených v odstavci 1. Zprávu uveřejní do jednoho
kalendářního roku po skončení příslušného tříletého období ve svém sídle
na místě všeobecně přístupném a dále způsobem umožňujícím dálkový
přístup. Zprávu zašle Ministerstvo zdravotnictví do 2 měsíců od jejího
uveřejnění Komisi Evropských společenství.
§ 4
Povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky
dodávky pitné vody
(1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených
prováděcím právním předpisem zajistit u držitele osvědčení o akreditaci
4a), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře
4c) nebo u držitele autorizace (§ 83c)
- kontrolu, zda voda má jakost pitné vody, a
to nejméně v rozsahu a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem,
a za použití metody, která splňuje požadavky upravené prováděcím
právním předpisem, a
- pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě;
protokol jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.
(2) Způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody určí na návrh osoby
uvedené v § 3 odst. 2 nebo z vlastního podnětu příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví. Protokol podle odstavce 1 písm. b) jsou osoby uvedené v
§ 3 odst. 2 povinny uchovávat po dobu 5 let ode dne odběru vzorku pitné
vody. Náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové
rozhraní upraví prováděcí právní předpis.
(3) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat provozní řád, ve
kterém uvedou místa odběru surové, popřípadě pitné vody, základní údaje
o technologii úpravy vody, používaných chemických přípravcích, podmínky
údržby, plán kontrol provozu a technického stavu vodovodu nebo jiného
zařízení pro dodávku pitné vody, způsob stanovení míst odběru vzorků
pitné vody, rozsah a četnost kontrol a počet zásobovaných osob. Provozní
řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví. Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2,
s výjimkou osob zajišťujících náhradní zásobování pitnou vodou a osob
dodávajících pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo
jiné činnosti, právnické osoby ve vzdušných, vodních a pozemních
dopravních prostředcích, povinny zajistit, aby odběratelům
6a)
a dalším osobám, kterým dodávají pitnou vodu, byly k dispozici aktuální
informace o jakosti dodávané pitné vody a látkách použitých k úpravě
vody.
(4) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozsah a četnost kontroly pitné vody stanovené prováděcím právním předpisem
- z vlastního podnětu nebo na návrh osoby
uvedené v § 3 odst. 2 rozšířit o ukazatele, jejichž hodnota se blíží
nejvyšší mezní hodnotě nebo mezní hodnotě, nebo o další ukazatele,
jejichž výskyt lze předpokládat z důvodů geologického složení, havárie
nebo jiných mimořádných událostí, jakož i zvýšit četnost kontrol pitné
vody,
- na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 snížit v
případě prokazatelně stálých a vyhovujících hodnot ukazatelů jakosti
dodávané pitné vody a jejího zdroje,
a ukončit platnost těchto opatření. Náležitosti návrhů podle písmen a) a
b) upraví prováděcí právní předpis. Při postupu podle písmene b) může
orgán ochrany veřejného zdraví pro vybrané ukazatele kráceného rozboru v
určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím právním
předpisem snížit, pokud lze důvodně předpokládat, že nedojde ke
zhoršení jakosti pitné vody. Nejnižší povolená četnost kontroly však
nesmí být nižší než 50 % počtu vzorků stanovených v prováděcím právním
předpisu. U mikrobiologických ukazatelů a mikroskopického obrazu lze
četnost kontroly snížit jen v případě, že je navrhovatelem prokázáno, že
vyhovují všechny jejich ukazatele. Pro vybrané ukazatele úplného
rozboru, s výjimkou ukazatele enterokoky a ukazatelů, které jsou
předmětem kráceného rozboru, může orgán ochrany veřejného zdraví v
určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím právním
předpisem snížit, jestliže má za to, že se předmětný ukazatel
nevyskytuje v pitné vodě v hodnotách, které by mohly vést k nedodržení
příslušného hygienického limitu, a lze odůvodněně předpokládat, že
nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody; orgán ochrany veřejného zdraví
nesmí v tomto případě vydat opatření na dobu delší než 2 roky a u zdrojů
uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) na dobu delší než 3 roky.
(5) Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli
ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem nebo povoleného nebo
určeného podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného
zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně prošetřit,
zjistit jeho příčinu a přijmout účinná nápravná opatření. O těchto
skutečnostech je povinna neprodleně informovat příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví postupuje při šetření
příčiny nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a určení nebo
změně nápravných opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší
mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno vnitřním
vodovodem
6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna informovat o tom odběratele,
6a)
popřípadě další osoby v obdobném postavení, kterým dodává pitnou vodu; v
informaci uvede i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo
odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou hygienické limity
dodrženy. Jde-li v takovém případě o stavbu, v níž se voda dodává
veřejnosti, mají odběratelé
6a) a další osoby v obdobném
postavení, kterým je dodávána pitná voda, po obdržení informace podle
věty čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a zjistit příčinu nedodržení
hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a přijmout účinná nápravná opatření.
(6) Zjistí-li osoba uvedená v § 3 odst. 2 výskyt dalších látek nebo
součástí pitné vody neupravených prováděcím právním předpisem,
neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví na základě oznámení osoby nebo z
vlastního podnětu určí hygienický limit pro výskyt takových látek nebo
součástí, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které
neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna
kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím
právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vody, neurčí-li
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem podle věty druhé
jinak.
(7) Na řízení o vydání opatření, kterým se stanoví způsob stanovení míst
odběru vzorků pitné vody, opatření podle odstavce 4 a opatření, kterým
orgán ochrany veřejného zdraví určuje hygienický limit podle odstavce 6,
se nevztahuje správní řád. Proti opatření může osoba uvedená v § 3
odst. 2 podat do 3 dnů ode dne jeho doručení písemně námitky. O podaných
námitkách rozhoduje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Proti
rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání. Jsou-li pro to důvody,
nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví námitkám vyhoví; jinak námitky
zamítne a opatření potvrdí. Náležitosti návrhů podle odstavců 2 a 4 a
náležitosti oznámení podle odstavce 6 upraví prováděcí právní předpis.".
§ 5
Výrobky přicházející do přímého styku s pitnou, teplou
a surovou vodou, chemické přípravky, úprava vody
a vodárenské technologie
(1) Výrobce nebo dovozce výrobku určeného k přímému styku s pitnou, teplou nebo surovou vodou
6a)
při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování,
měření dodávky a dalších obdobných účelech (dále jen "výrobek
přicházející do přímého styku s vodou") a výrobce nebo dovozce
chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou
jsou povinni zajistit, aby jejich složení a značení na obale, visačce, v
průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým
požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem. Výrobky, které
nevyhovují těmto hygienickým požadavkům, nesmí distributor
4a)
distribuovat. Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého
styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku
vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním
předpisem.
(2) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou
je povinen před jeho uvedením na trh zajistit u držitele osvědčení o
akreditaci
4a) nebo u držitele autorizace (§ 83c) podle tohoto
zákona a, jde-li o stavební výrobky u osoby autorizované podle
zvláštního právního předpisu,
4a) způsobem upraveným
prováděcím právním předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění
pitné nebo teplé vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob
hodnocení tohoto ověření a způsob a rozsah záznamu o ověření upravuje
prováděcí právní předpis.
(3) Výrobce a dovozce musí výrobek přicházející do přímého styku s vodou
a chemický přípravek, které by při nesprávném použití mohly způsobit
zdravotní poškození fyzických osob nebo znehodnotit pitnou, teplou nebo
surovou vodu vždy vybavit návodem k použití, a je-li to potřebné, i
návodem k odstranění následků nesprávného použití. Návod musí být v
českém jazyce, popřípadě v jazyce slovenském. Distributor
4a)
je povinen distribuovat takový výrobek nebo chemický přípravek
spotřebiteli nebo jinému uživateli vždy s návodem k použití, popřípadě s
návodem k odstranění následků nesprávného použití.
(4) Jinak se při hodnocení bezpečnosti výrobku přicházejícího do přímého
styku s vodou, který je podle zvláštního právního předpisu stavebním
výrobkem,
8) postupuje podle zvláštního právního předpisu.
4a)
(5) Na návrh výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhoduje o
- přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním
limitu látek, které nejsou upraveny v prováděcím právním předpisu pro
výrobky přicházející do přímého styku s vodou; to neplatí, jde-li o
výrobky uvedené v odstavci 4,
- přípustnosti chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou, neupraveného v prováděcím právním předpisu.
(6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá povolení podle
odstavce 5, jestliže navrhovatel prokáže, že nedojde k negativnímu
ovlivnění jakosti pitné nebo teplé vody. Náležitosti žádostí podle
odstavce 5 upraví prováděcí právní předpis.
(7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě surové vody
6a)
používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím právním
předpisem a chemické přípravky upravené prováděcím právním předpisem
nebo povolené podle odstavce 5 písm. b).
(8) Na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví rozhodne o přípustnosti vodárenské technologie
neupravené v prováděcím právním předpisu. Příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví k použití vodárenské technologie povolení vydá,
jestliže navrhovatel prokáže, že vodárenská technologie vede k dodržení
jakosti pitné vody a nedojde k jejímu negativnímu ovlivnění. Náležitosti
návrhu upraví prováděcí právní předpis.
(9) Osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při úpravě této
vody používat jen chemické přípravky upravené prováděcím právním
předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm. b).
(10) K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření
dodávky surové, pitné a teplé vody a pro obdobné účely mohou osoby
uvedené v § 3 odst. 2 a 3 a odběratelé
6a) používat jen výrobky, které vyhovují hygienickým požadavkům podle odstavců 1 až 3, odstavce 5 písm. a) a odstavce 6.
Přírodní a umělá koupaliště a sauny
§ 6
(1) V tomto zákoně se rozumí
- přírodním koupalištěm stavba povolená k
účelu koupání nebo nádrž ke koupání, v nichž je voda ke koupání
obměňována řízeným přítokem a odtokem pitné vody nebo trvalým přítokem a
odtokem chemicky neupravované podzemní nebo povrchové vody8a)
(dále jen "nádrž ke koupání"), nebo stavba povolená k účelu koupání
vybavená systémem přírodního způsobu čištění vody ke koupání, nebo
povrchová voda8a), ve které nabízí službu koupání provozovatel,
- umělým koupalištěm plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště, ochlazovací bazén sauny.
(2) Za koupaliště podle odstavce 1 se nepovažují lázeňské a léčebné bazény a voda sloužící k léčebným účelům.
§ 6a
(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je
povinen zajistit, aby koupající se osoby nebyly vystaveny zdravotním
rizikům plynoucím ze znečištění vody ke koupání, sprchování nebo
ochlazování. Provozovatelem se rozumí osoba, která poskytuje saunování
nebo koupání v přírodním nebo umělém koupališti. Ke splnění povinnosti
podle věty první je provozovatel
- umělého koupaliště nebo sauny povinen
zajistit, aby voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování vyhovovala
hygienickým limitům mikrobiologických, fyzikálních a chemických
ukazatelů jakosti,
- přírodního koupaliště povinen monitorovat jakost
vody ke koupání nebo sprchování zajištěním laboratorní kontroly
ukazatelů znečištění podle odstavce 3 písm. a) a c), prováděním vizuální
kontroly znečištění vody ke koupání makroskopickými řasami nebo odpady a
hodnocením znečištění vody ke koupání z hlediska možného ovlivnění
zdraví koupajících se osob; obdobnou povinnost má krajská hygienická
stanice v případě povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle §
6g odst. 1 písm. a), nemá-li tuto povinnost provozovatel nebo osoba
uvedená v § 6d.
(2) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) při zajištění vody ke
sprchování provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny
nemá, je-li voda ke sprchování dodávána postupem podle § 3 odst. 3.
(3) Znečištěním vody ke koupání nebo ochlazování se rozumí
- překročení hygienického limitu
mikrobiologického ukazatele jakosti vody ke koupání v přírodním
koupališti nebo překročení hygienického limitu fyzikálního ukazatele
vody ke koupání v nádrži ke koupání nebo v nádrži ke koupání s přírodním
způsobem čištění vody,
- překročení hygienického limitu mikrobiologického,
fyzikálního nebo chemického ukazatele jakosti vody ke koupání v umělém
koupališti nebo ochlazování v sauně,
- překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení
sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupališti; rozmnožením sinic se
rozumí nahromadění sinic ve formě květu, koberce nebo pěny, nebo
- výskyt odpadů nebo makroskopických řas v rozsahu,
který ovlivňuje jakost vody ke koupání v přírodním koupališti a
představuje riziko pro zdraví koupajících se osob.
(4) Znečištění vody ke sprchování se posuzuje podle hygienických limitů
ukazatelů jakosti vody ke koupání, jde-li o přírodní nebo umělé
koupaliště, nebo podle hygienických ukazatelů vody k ochlazování, jde-li
o saunu.
(5) Hygienické limity ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém
koupališti a ochlazování v sauně se stanoví jako mezní hodnoty nebo
nejvyšší mezní hodnoty. Mezní hodnotou je hodnota, jejíž překročení
signalizuje nedodržení některého ukazatele nebo hygienického požadavku,
které mohou vést k ohrožení zdraví koupajících se osob. Nejvyšší mezní
hodnotou je hodnota, při jejímž překročení je ohroženo zdraví
koupajících se osob.
(6) Mezní a nejvyšší mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a
chemických ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a
ochlazování v sauně, hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních
ukazatelů jakosti vody v přírodním koupališti, ukazatele a limitní
hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla
vizuální kontroly znečištění vody a pravidla monitorování jakosti vody v
přírodním koupališti, dále pravidla pro její posuzování, hodnocení a
klasifikaci a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti v
přírodním koupališti upraví prováděcí právní předpis.
§ 6b
(1) Dojde-li ke znečištění vody ke koupání nebo sprchování, je
provozovatel přírodního koupaliště povinen informovat o této skutečnosti
veřejnost, a to po celou dobu trvání znečištění. Informace musí být
umístěna na všech pokladnách u vstupu na koupaliště, a pokud zde nejsou,
v blízkosti koupaliště na viditelném místě, musí být snadno čitelná, v
nesmazatelné formě a nesmí obsahovat jiné údaje než údaje týkající se
znečištění vody.
(2) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen v případě
překročení mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování
nebo ochlazování provést kontrolu dodržení požadavků stanovených tímto
zákonem k provozování umělého koupaliště nebo sauny. V případě
překročení nejvyšší mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání,
sprchování nebo ochlazování je povinen provoz nebo oddělitelnou část
provozu umělého koupaliště nebo sauny do doby odstranění závady
zastavit.
(3) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen o zastavení
provozu umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části po dobu trvání
znečištění vody informovat veřejnost; pro provedení a umístění informace
se použije odstavec 1 věta druhá obdobně.
§ 6c
(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen
- zajistit u držitele osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky8), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře vydaného podle vodního zákona8a)
nebo u držitele autorizace vydané podle tohoto zákona (§ 83c) odběr
vzorků vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, včetně dalších a
dodatečných vzorků, a jejich laboratorní kontrolu podle prováděcího
právního předpisu, nestanoví-li tento zákon jinak; pokud jde o vodu ke
sprchování, provozovatel tuto povinnost nemá, je-li voda dodávána
postupem podle § 3 odst. 3,
- zajistit u osoby uvedené v písmeni a) vystavení protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody v elektronické podobě,
- uchovávat protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody po dobu 5 let ode dne jeho vyhotovení,
- předat v elektronické podobě protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
- splnit hygienické požadavky pro členění, vybavení a provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny,
- vypracovat provozní řád, ve kterém uvede obchodní
firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a
příjmení a místo podnikání, jde-li o podnikající fyzickou osobu,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění přírodního nebo umělého
koupaliště nebo sauny, způsob zajištění vody ke sprchování, způsob
úpravy vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, pokud je voda
upravována, popis míst odběru vzorků vody, způsob manipulace s prádlem,
pokud je spotřebiteli půjčováno v rámci služby, způsob očisty prostředí,
a v případě umělých koupališť a saun způsob kontroly dodržování
základních zásad hygienického chování návštěvníků,
- předložit ke schválení návrh provozního řádu podle písmene f) a jeho změn příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.
(2) Metody, pravidla, četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly
vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu o
výsledku laboratorní kontroly jakosti vody, náležitosti, formu a datové
rozhraní elektronického protokolu podle odstavce 1 písm. b), hygienické
požadavky na členění, vybavení a provoz přírodního nebo umělého
koupaliště nebo sauny upraví prováděcí právní předpis.
§ 6d
Osoba, která podle živnostenského zákona
60) ve stavbách nebo
zařízeních, jež jsou na pozemcích využívaných ke koupání osob v
souvislosti s povrchovými vodami nebo vodními plochami vzniklými těžební
činností,
- provozuje tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo zařízení sloužící regeneraci nebo rekondici,
- poskytuje tělovýchovné nebo sportovní služby, nebo
- provozuje hostinskou činnost, v jejímž rámci jsou
poskytovány ubytovací služby, nebo ubytovací služby v turistických
ubytovnách, kempech, chatových osadách nebo obdobných ubytovacích
zařízeních,
a v nabídce svých služeb spotřebiteli nebo v reklamě výslovně nabízí
možnost koupání nebo využívání těchto povrchových vod, má povinnosti
uvedené v § 6a odst. 1 písm. b), § 6b odst. 1 a v § 6c odst. 1 písm. a)
až d).
§ 6e
Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolí použití jiné metody
laboratorní kontroly vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud
navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou rovnocenné výsledkům
získaným pomocí metod a pravidel jejich použití uvedených v prováděcím
právním předpisu. Způsob prokázání rovnocennosti metod a pravidel
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 6f
(1) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen
- při výběru zdroje vody posoudit jeho vydatnost, jakost, možnost jeho úpravy a provést laboratorní rozbory vody ve zdroji,
- vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování
dezinfikovat, upravovat, obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na
recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace,
- kontrolovat chod úpravny vody včetně dezinfekčního zařízení a provádět orientační kontrolu jakosti vody ke koupání,
- dodržovat hygienické požadavky na vlastnosti
materiálů vybavení umělého koupaliště nebo sauny, vlastnosti pomůcek,
které přicházejí do styku s vodou ke koupání, jejich údržbu a ukládání, a
jde-li o provoz bazénu pro kojence a batolata, i hygienické požadavky
na oblečení kojenců a batolat při koupání,
- monitorovat jakost vody ke koupání v ukazatelích
stanovovaných na místě a charakterizujících provozní zatížení bazénu a
účinnost dezinfekce, a dále provádět kontrolu teploty vody v bazénu a na
jejím základě dodržovat požadavky, které s teplotou vody souvisejí,
- vyznačit údaje o naměřené teplotě vody ke koupání a
teplotě vzduchu umělého koupaliště a zveřejnit je na viditelném místě v
prostoru ke koupání,
- dodržovat hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky umělého koupaliště nebo sauny a způsob jejich měření,
- vést provozní deník a evidenci o výsledcích kontrol a měření provedených podle písmen c), e) a g) a uchovávat je po dobu 1 roku.
(2) Zjistí-li provozovatel ve vodě ke koupání, sprchování nebo
ochlazování výskyt látky neuvedené v prováděcím právním předpise, která
může ovlivnit veřejné zdraví, je povinen neprodleně podat žádost o
povolení a stanovení podmínek jejího výskytu, nebo provoz umělého
koupaliště nebo sauny nebo jejich části zastavit. V žádosti uvede látku a
její množství nebo koncentraci ve vodě, návrh hygienického limitu,
hodnocení zdravotních rizik výskytu této látky a jejího limitu a způsob,
rozsah a četnost kontroly dodržení navrženého hygienického limitu.
Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví výskyt látky rozhodnutím
povolí, pokud navržená koncentrace nebo množství neohrožuje veřejné
zdraví. Nebude-li žadateli povolení vydáno, je povinen provozování
umělého koupaliště nebo sauny zastavit. Zjistí-li příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví na základě nových poznatků a informací, že
látka nebo její koncentrace ovlivňuje veřejné zdraví, povolení z moci
úřední změní nebo odejme.
(3) Hygienické požadavky na vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní
rozbor zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny, dezinfekci, úpravu,
obměnu a teploty vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační
systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a
materiálů vybavení umělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a ukládání,
oblečení kojenců a batolat při koupání, mikroklimatické podmínky
umělého koupaliště a sauny a způsob jejich měření upraví prováděcí
právní předpis. Způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke koupání,
náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence výsledků
kontrol a měření v provozním deníku upraví prováděcí právní předpis.
§ 6g
(1) Ministerstvo zdravotnictví každoročně do 31. března sestaví ve
spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem
zemědělství seznam, ve kterém uvede
- přírodní koupaliště provozovaná na
povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6a a další povrchové
vody, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob a
nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý
zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním (dále jen "další
povrchové vody ke koupání"), vyjma nádrží ke koupání a nádrží ke koupání
s přírodním způsobem čištění vody; přírodní koupaliště provozovaná na
povrchových vodách podle § 6a se do této části seznamu zařadí jen v
případě, že lze u nich očekávat, že se v nich bude koupat velký počet
osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví
trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním; velký počet
osob se posuzuje s ohledem na hustotu osídlení, infrastrukturu, lokální
význam koupacího místa a opatření přijatá na podporu koupání,
- ostatní přírodní koupaliště místního významu,
využívaná ke koupání podle § 6a, vyjma nádrží ke koupání a nádrží ke
koupání s přírodním způsobem čištění vody,
- koupací sezónu.
(2) Koupací sezónou jednotlivých přírodních koupališť se rozumí
zpravidla období od 30. května do 1. září nebo období, během něhož lze
očekávat velký počet koupajících se osob.
(3) Seznam podle odstavce 1 zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví na
dobu 10 kalendářních dnů na své úřední desce a úředních deskách
krajských hygienických stanic a jejich územních pracovišť veřejnosti k
připomínkám; za den, od kterého počíná plynout tato doba, se považuje
den, ve kterém byl seznam vyvěšen nejpozději. Seznam upravený na základě
vyhodnocení uplatněných připomínek uveřejní Ministerstvo zdravotnictví
na úřední desce ve svém sídle, na úředních deskách v sídle krajských
hygienických stanic a na Portálu veřejné správy. Ministerstvo životního
prostředí předloží seznam vod ke koupání podle odstavce 1 písm. a)
každoročně před zahájením koupací sezóny Evropské komisi s uvedením
důvodů jeho změn, pokud k nim došlo oproti předchozímu roku.
(4) Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem
zdravotnictví dále předloží Evropské komisi do 31. prosince kalendářního
roku za uplynulou koupací sezónu zprávu o výsledcích monitorování a
posouzení jakosti povrchových vod uvedených v seznamu podle odstavce 1
písm. a) spolu s informací o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho
důvodech a s popisem významných opatření, která byla podle tohoto
zákona a vodního zákona
8a) přijata příslušnými správními úřady k řízení jakosti vody ke koupání.
(5) Ministerstvo zdravotnictví dále informuje Evropskou komisi o
povolení podle § 6e k provedení mikrobiologického rozboru vod ke koupání
uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) včetně hodnocení
rovnocennosti metodám a pravidlům stanoveným prováděcím právním
předpisem.
Díl 2
Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení
dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby
a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí
§ 7
Hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních
a školských zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti
a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
(1) Školy a školská zařízení
9) zapsaná do školského rejstříku
10),
s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále
zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc
10a) (dále jen "zařízení pro výchovu a
vzdělávání") jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické
požadavky upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky,
vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky,
zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem. Povinnost uvedenou ve
větě první má i osoba provozující živnost péče o dítě do 3 let věku v
denním režimu a osoba provozující živnost výchova a mimoškolní
vzdělávání, je-li živnost provozována v provozovně.
20)
(2) Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a
mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky
odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně pitného režimu
upraví zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu.
(3) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je zařízení pro
výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého,
kteří vykazují známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a
mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby.
§ 8
Zotavovací akce
(1) Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15
let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit
jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo
dovednosti.
(2) Osoba, která přijala děti na zotavovací akci (dále jen "pořádající
osoba"), je povinna zajistit její umístění, zásobování vodou a
odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými
požadavky upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je
dále povinna dodržet hygienické požadavky na prostorové a funkční
členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení, ubytování,
úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí právní předpis.
Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny nesmí pořádající osoba
na zotavovací akci podávat ani používat k přípravě pokrmů, ledaže budou
splněny podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem.
(3) Pořádající osoba je povinna jeden měsíc před zahájením zotavovací akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
- termín a místo jejího konání,
- počet dětí zúčastněných na zotavovací akci,
- způsob jejího zabezpečení pitnou vodou a
- způsob zajištění stravování účastníků zotavovací akce.
(4) Jako součást ohlášení podle odstavce 3 předloží pořádající osoba v
případě, že pitná voda není zabezpečena osobami uvedenými v § 3 odst. 2,
protokol o kráceném rozboru jakosti pitné vody. Rozsah kráceného
rozboru jakosti pitné vody stanoví prováděcí právní předpis. Protokol
nesmí být starší než 3 měsíce.
§ 9
Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci
(1) Mateřská škola a základní škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které
- je zdravotně způsobilé k účasti na ní a
podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je
proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou
kontraindikaci,
- nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu), a
- ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v
přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním
onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní
opatření.
(2) Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen dítě, které splňuje požadavky stanovené v odstavci 1.
(3) Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě nebo
zotavovací akci posuzuje a posudek vydává registrující poskytovatel
zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost
11).
Tento poskytovatel zdravotních služeb, v posudku dále uvede, zda se
dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je
proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou
kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek o
zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu jednoho roku od data
vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti
dítěte. Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) potvrzuje v
písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte;
12) toto
potvrzení nesmí být starší než jeden den. Posudek o zdravotní
způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce
pořádající osobě, vysílající základní škole nebo mateřské škole pro
účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f).
(4) Mateřská a základní škola, které vysílají děti na školu v přírodě,
jsou povinny ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví jeden
měsíc před jejím zahájením údaje v rozsahu podle § 8 odst. 3 a
poskytnout mu doklad podle § 8 odst. 4.
§ 10
Podmínky účasti fyzických osob činných při škole
v přírodě a zotavovací akci
(1) Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako
dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé.
(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává registrující
poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství
11).
Tento posudek má platnost jeden rok od data vystavení, pokud během této
doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek o
zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole v přírodě
nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických
13) a zdravotnických pracovníků,
14) vysílající mateřské škole, základní škole nebo pořádající osobě pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f).
(3) Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat požadavky stanovené
pro výkon činností epidemiologicky závažných v § 19 odst. 2 a odst. 3
větě první. Při prověřování znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví
postupuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle § 19 odst. 3.
§ 11
Povinnost základní a mateřské školy,
které vysílají děti na školu v přírodě, a pořádající osoby
(1) Základní nebo mateřská škola, které vysílají děti na školu v přírodě, a pořádající osoba jsou povinny zajistit
- základní péči o zdraví všech účastníků po
dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování
hygienických požadavků stanovených tímto zákonem a prováděcím právním
předpisem a kontrolu dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami
uvedenými v § 10 odst. 3 způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem); za
způsobilou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která má
alespoň úplné střední odborné vzdělání v oborech všeobecná sestra,
dětská sestra nebo porodní asistentka, fyzická osoba, která absolvovala
kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v
přírodě nebo zotavovací akci, a student lékařství po ukončení třetího
ročníku; náplň kursu první pomoci upraví prováděcí právní předpis,
- účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky
stanovené v § 10; účast zdravotníka při kontrole zdravotních průkazů
fyzických osob uvedených v § 10 odst. 3, při převzetí posudků a
prohlášení podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2, při sestavování jídelníčku a
režimu dne; dosažitelnost zdravotníka 24 hodin denně po celou dobu
konání zotavovací akce nebo školy v přírodě; pořízení výpisu z posudků o
zdravotní způsobilosti (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve
výpisu zdravotník uvede závěr posudku a který poskytovatel zdravotních
služeb posudek vydal,
- vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení
školy v přírodě nebo zotavovací akce zákonným zástupcům dětí a fyzickým
osobám činným při škole v přírodě nebo zotavovací akci,
- vybavení lékárničky pro školu v přírodě nebo
zotavovací akci podle druhu akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v
přírodě a zotavovací akce upraví prováděcí právní předpis,
- péči praktického lékaře dostupného z místa konání školy v přírodě nebo zotavovací akce, s výjimkou putovní zotavovací akce,
- vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků,
prohlášení podle § 9 odst. 3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní
způsobilosti dětí a fyzických osob činných při škole v přírodě nebo
zotavovací akci a následné uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců
od skončení školy v přírodě nebo zotavovací akce,
- informovanost osoby, která má dítě v péči, o
zdravotních potížích, které dítě v průběhu školy v přírodě nebo
zotavovací akce prodělalo, a o případném kontaktu s infekcí.
(2) Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž všech fyzických
osob činných na zotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o hygienických
požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření infekčních
onemocnění a jiných poškození zdraví včetně základů první pomoci, pokud
se takové instruktáže dosud nezúčastnily.
§ 11a
Za zotavovací akci se považuje i výchovně rekreační tábor pro děti,
10a)
a to i v případě, že se ho účastní mladiství. Na pořádání výchovně
rekreačních táborů se vztahují podmínky upravené pro pořádání
zotavovacích akcí v § 8 až 11. Povinnosti pořádající osoby splní
pověřená osoba, která tábor zřídila,
10a) a není-li taková osoba, splní tyto povinnosti ten, kdo výchovně rekreační tábor pro děti zřídil.
§ 12
Jiné podobné akce pro děti
Při organizovaném pobytu dětí v počtu menším nebo po dobu kratší, než
stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru
rodinném a obdobném, musí osoba, která akci pořádá, zajistit hygienicky
nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodou v rozsahu
stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce a účast
pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a
3.
§ 13
Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky
na venkovní hrací plochy
(1) Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol,
škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických
zařízení, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a
pro shromažďování většího počtu osob jsou povinni zajistit, aby vnitřní
prostředí pobytových místností
15) v těchto stavbách
odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických
ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy. Tím není dotčena
povinnost vlastníka stavby podle zvláštních právních předpisů udržovat
stavbu v dobrém stavebním stavu.
16)
(2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je povinen
zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl
mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity
upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozu takové hrací
plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených
hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu.
§ 14
Výjimky z hygienických požadavků stanovených v § 7 odst. 1 je možné
povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného zdraví. O
povolení výjimky rozhoduje na žádost osoby příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví.
Díl 3
Hygienické požadavky na provoz zdravotnických
zařízení a ústavů sociální péče
§ 15
(1) Poskytovatel zdravotních služeb nebo osoba provozující ústav sociální péče
17)
nebo ústav sociální péče státu (dále jen "osoba poskytující péči") jsou
povinny činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení
vzniku a šíření nemocničních nákaz. Nemocniční nákazou je nákaza
vnitřního (endogenního) nebo vnějšího (exogenního) původu, která vznikla
v příčinné souvislosti s pobytem nebo výkony prováděnými ve
zdravotnickém zařízení nebo ústavu sociální péče v příslušné inkubační
době.
(2) Osoba poskytující péči je povinna stanovit opatření podle odstavce 1
v provozním řádu. Poskytovatelé zdravotních služeb, jejichž součástí je
dětský domov pro děti do 3 let věku jsou povinni v provozním řádu dále
upravit režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a režim
stravování. Návrh provozního řádu a změnu provozního řádu schvaluje
rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. U poskytovatelů
zdravotních služeb příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v rozhodnutí
uvede, pro jakou formu, popřípadě druh zdravotní péče, obor zdravotní
péče a místo poskytování je provozní řád vydáván
§ 16
(1) Osoba poskytující péči je při výskytu nemocniční nákazy nebo při
podezření na její výskyt povinna neprodleně provést protiepidemická
opatření k odhalení zdroje nákazy, způsobu jejího šíření, zamezení
jejího dalšího šíření a léčbě nakažených a z nákazy podezřelých
fyzických osob.
(2) Osoba poskytující péči je dále povinna
- evidovat každou nemocniční nákazu a na vyžádání poskytovat údaje o ní příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
- neprodleně hlásit příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví hromadný výskyt nemocniční nákazy, nemocniční nákazu,
která vedla k těžkému poškození zdraví nebo k úmrtí; způsob hlášení
upraví prováděcí právní předpis.
§ 17
(1) Osoba poskytující péči je povinna dodržet hygienické požadavky pro
příjem fyzických osob do péče poskytovatele zdravotních služeb nebo
ústavu sociální péče a jejich ošetřování, zásobování vodou, úklid a
výkon a kontrolu dezinfekce, sterilizace a vyššího stupně dezinfekce
upravené prováděcím právním předpisem.
(2) Dezinfekcí je soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů pomocí
fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit
cestu nákazy od zdroje ke vnímavé fyzické osobě.
(3) Vyšším stupněm dezinfekce jsou postupy, které zaručují usmrcení
bakterií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spór,
nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganismů (například vysoce
rezistentních spór) a vývojových stadií zdravotně významných červů a
jejich vajíček.
(4) Sterilizací je proces, který vede k usmrcování všech mikroorganismů
schopných rozmnožování včetně spór, k nezvratné inaktivaci virů a
usmrcení zdravotně významných červů a jejich vajíček.
(5) O provedené sterilizaci a jejím výsledku je osoba poskytující péči
povinna vést evidenci v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem.
Jiný způsob sterilizace může osoba poskytující péči použít jen na
základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti o
povolení uvede osoba poskytující péči způsob sterilizace a průkaz jeho
účinnosti.
§ 18
(1) Osoba poskytující péči a osoba provozující prádelnu jsou povinny zdravotnické prádlo
17a)
ze zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče ukládat podle
povahy znečištění, převážet, prát ho a zacházet s ním způsobem upraveným
prováděcím právním předpisem. Osoba provozující prádelnu, ve které se
pere zdravotnické prádlo
17a) ze zdravotnického zařízení nebo
ústavu sociální péče, je povinna tuto prádelnu vybavit způsobem
upraveným prováděcím právním předpisem.
(2) Osoba poskytující péči je povinna ve zdravotnickém zařízení a v
ústavu sociální péče používat vodu, která má jakost vody pitné, pokud
druh poskytované péče nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné
jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3
odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V
návrhu osoba poskytující péči uvede mikrobiologické, biologické,
fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a
způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na
způsob užití vody.
(3) Pro provoz bazénu nebo sauny jako součásti služby poskytované osobou
poskytující péči se použijí § 6a, § 6b odst. 2 a § 6c odst. 1 písm. a)
až d), pokud upravují hygienické požadavky na umělá koupaliště nebo
sauny, obdobně. To neplatí, pokud osoba uvedená ve větě první přivádí do
bazénu vodu z přírodního léčivého zdroje. Při použití vody z přírodního
léčivého zdroje musí osoba uvedená ve větě první zajistit dodržení
hygienických limitů mikrobiologických, fyzikálních a chemických
ukazatelů jakosti stanovené prováděcím právním předpisem; pro kontrolu
jakosti této vody se použijí § 6c odst. 1 písm. a) až d) obdobně.
Díl 4
Hygienické požadavky na výkon činností
epidemiologicky závažných a ubytovací služby
§ 19
Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných
(1) Za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb (§ 23), výroba potravin,
18) uvádění potravin do oběhu,
18) výroba kosmetických prostředků, provozování úpraven vod a vodovodů
6a),
provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických,
masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování
živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a provozování živnosti,
ve které se používají k péči o tělo speciální přístroje (například
solária, myostimulátory).
(2) Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve stravovacích
službách (§ 23) při výrobě potravin nebo při uvádění potravin do oběhu
18)
do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo
plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy, fyzické osoby
přicházející při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování
vodovodů
6a) do přímého styku s vodou a fyzické osoby
přicházející při pracovních činnostech v ostatních činnostech podle
odstavce 1 do přímého styku s kosmetickými prostředky, jejich
ingrediencemi (§ 28 odst. 1) nebo tělem spotřebitele (dále jen "fyzické
osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné") musí mít zdravotní
průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz
před zahájením činnosti podle věty první vydává registrující
poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství
nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost
11) nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb
61). Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku.
(3) Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví podle odstavce 2
upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti je u fyzické osoby
vykonávající činnosti epidemiologicky závažné oprávněn při výkonu
státního zdravotního dozoru prověřit příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví. Pokud podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví fyzická
osoba znalosti nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, a
to do doby úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným
orgánem ochrany veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví je povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15
kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby o přezkoušení
doručena. Složení komise a podmínky provedení zkoušky upraví prováděcí
právní předpis.
§ 20
Povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti
epidemiologicky závažné
Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné je povinna
- podrobit se v případech upravených
prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví lékařským prohlídkám a vyšetřením, která provede
praktický lékař, který fyzickou osobu registruje,11)
- informovat ošetřujícího lékaře11) o druhu a povaze své pracovní činnosti,
- mít u sebe zdravotní průkaz a na vyzvání ho předložit orgánu ochrany veřejného zdraví,
- uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k
ochraně veřejného zdraví a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny v
rozsahu upraveném v prováděcím právním předpise.
§ 21
Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných
(1) Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna
- dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,19a) jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,19a) pokud se sama účastní výkonu činností uvedených v § 19 odst. 2 větě první,
- kontrolovat uplatňování znalostí a zásad osobní a
provozní hygieny podle § 20 písm. d) zaměstnanci a spolupracujícími
rodinnými příslušníky a
- zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky
závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob
infekčním nebo jiným onemocněním.
(2) K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je
provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje
užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou
vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví. Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné v
návrhu na zahájení řízení o udělení povolení k užití takové vody uvede
mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické
ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot
těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody. Kosmetické prostředky
používané k výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat
požadavkům upraveným v § 26.
(3) Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru,
kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby a služby, při
nichž se používají speciální přístroje k péči o tělo, je povinna
zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru
poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede
podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady
prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít
nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a
sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví
spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.
(4) Provozní řád podle odstavce 3 a jeho změny předloží osoba uvedená v
odstavci 3 před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v
provozovně. Provozní řád je osoba uvedená v odstavci 3 povinna změnit
vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných.
§ 21a
Ubytovací služby
Osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí
provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost ubytovací
služby,
8b) s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových
domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci,
jsou povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky
činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob
zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení.
Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba
povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby.
§ 22
Zákaz výkonů
Osoba provozující kosmetické, masérské a regenerační služby,
kadeřnictví, holičství, pedikúru, manikúru a službu, při které se
používají speciální přístroje k péči o tělo, nesmí provádět výkony na
nemocné kůži, manipulace s jizvami a mateřskými znaménky, výkony na
sliznicích, oční spojivce a rohovce.
Další podmínky provozování stravovacích služeb
§ 23
(1) Stravovací službou je výroba, příprava nebo rozvoz pokrmů za účelem jejich podávání v rámci provozované hostinské živnosti,
20) ve školní jídelně,
21)
menze, při stravování osob vykonávajících vojenskou činnou službu,
fyzických osob ve vazbě a výkonu trestu, v rámci zdravotních a
sociálních služeb včetně lázeňské péče, při stravování zaměstnanců,
podávání občerstvení a při podávání pokrmů jako součásti ubytovacích
služeb a služeb cestovního ruchu.
(2) Pokrmem je potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo
teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu
podána ke konzumaci v rámci stravovací služby.
(3) Stravovací službu může osoba, která ji provozuje, poskytovat pouze v
provozovně, která vyhovuje hygienickým požadavkům na umístění, stavební
konstrukci, prostorové a dispoziční uspořádání, zásobování vodou,
vytápění, osvětlení, odstraňování odpadních vod, větrání a vybavení
upraveným prováděcím právním předpisem.
(4) Osoba, která hodlá provozovat stravovací službu, je povinna
nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a
umístění provozoven, jakož i den ukončení provozu stravovací služby.
Právnická osoba v oznámení dále uvede obchodní firmu, sídlo a právní
formu; fyzická osoba oprávněná k podnikání podle zvláštních právních
předpisů obchodní firmu a bydliště. Tato povinnost se nevztahuje na
osobu, která hodlá provozovat stravovací službu v jiných zařízeních
stravovacích služeb, s výjimkou stálých a sezonních stánků.
19a)
§ 24
(1) Osoba provozující stravovací službu je dále povinna
- k výrobě a přípravě pokrmů používat jen
látky, suroviny, polotovary a potraviny, které vyhovují požadavkům
stanoveným zvláštními právními předpisy23) nebo na základě
právních předpisů vydaným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví;
látky, suroviny, polotovary a potraviny skladovat za podmínek
stanovených zvláštními právními předpisy,23)
- používat jen technologické a pracovní postupy, které zajistí zdravotní nezávadnost podávaných pokrmů,
- určit ve výrobě, přípravě, skladování, přepravě a
uvádění do oběhu technologické úseky (kritické body), ve kterých je
největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti pokrmů, provádět jejich
kontrolu a vést evidenci o kritických bodech, termínech a závěrech
jejich kontrol; při stanovení kritických bodů a jejich evidenci
postupovat způsobem upraveným prováděcím právním předpisem,
- dodržovat podmínky upravené prováděcím právním
předpisem pro výrobu, přípravu, rozvoz, přepravu, značení, skladování a
uvádění pokrmů do oběhu, včetně zmrazených a zchlazených pokrmů,
- zajistit, aby podávané pokrmy vyhovovaly
mikrobiologickým a chemickým požadavkům upraveným prováděcím právním
předpisem, měly odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové
požadavky podle skupiny spotřebitelů, pro které jsou určeny,
- provádět opatření proti vzniku a šíření infekčních onemocnění a otrav z podávaných pokrmů,
- dodržovat při odběru a uchovávání vzorků pokrmů postup upravený prováděcím právním předpisem,
- v rozsahu a za podmínek upravených zvláštním právním předpisem pro potraviny25) vypočítat a označit výživovou hodnotu podávaných pokrmů, u kterých uvádí na jídelním lístku výživové tvrzení,26)
- při výrobě, přípravě, balení, rozvozu, přepravě, skladování a uvádění pokrmů do oběhu používat pouze bezpečné26a) materiály a předměty (§ 25),
- zajistit, aby fyzické osoby činné při výrobě,
přípravě, balení, rozvozu, přepravě a skladování pokrmů a při jejich
uvádění do oběhu používaly po celou dobu výkonu práce čisté osobní
ochranné pracovní prostředky,
- zajistit dodržování zákazu kouření v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,27)
- zajistit pro zaměstnance vykonávající činnosti
epidemiologicky závažné pravidelné proškolování k získání a udržení
znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví; o provedených školeních
vést záznam.
(2) Pokrmy, s výjimkou cukrářských výrobků, nesmí osoba provozující
stravovací služby chemicky konzervovat a přibarvovat. Cukrářské výrobky
lze pouze přibarvovat, a to za podmínek upravených prováděcím právním
předpisem.
19a)
(3) Ve školní jídelně, v menze, při stravování osob vykonávajících
vojenskou činnou službu, fyzických osob ve vazbě a výkonu trestu, v
rámci zdravotních a sociálních služeb včetně lázeňské péče, a při
stravování zaměstnanců osoba provozující stravovací služby nesmí podávat
pokrmy z tepelně neopracovaných vajec a syrového masa včetně ryb. V
ostatních stravovacích službách lze tyto pokrmy připravovat a podávat
pouze na základě jednotlivé objednávky spotřebitele.
(4) Osoba provozující stravovací služby, která používá k výrobě nebo
přípravě pokrmů volně rostoucí nebo pěstované jedlé houby z vlastního
sběru nebo pěstování, musí mít osvědčení prokazující znalost hub podle
zvláštních právních předpisů
27a) nebo za podmínek těchto
zvláštních právních předpisů ustanoveného odpovědného zástupce, který má
osvědčení prokazující znalost hub.
Díl 5
Hygienické požadavky na předměty běžného užívání
§ 25
Vymezení předmětů běžného užívání
(1) Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona rozumějí
- materiály a předměty určené pro styk s potravinami upravené přímo použitelným předpisem Evropských společenství27b),
- hračky,28)
- kosmetické prostředky a
- výrobky pro děti ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených v písmenech a) až c) a potravin.
(2) Kosmetickým prostředkem je látka nebo prostředek určený pro styk se
zevními částmi lidského těla (pokožka, vlasový systém, nehty, rty a
zevní pohlavní orgány), zuby a sliznicí dutiny ústní s cílem výlučně
nebo převážně je čistit, parfémovat, měnit jejich vzhled, chránit je,
udržovat je v dobrém stavu nebo korigovat lidské pachy, nejde-li o
léčivo.
29)
§ 26
Povinnosti výrobce, dovozce, prodávajícího
a distributora předmětů běžného užívání
(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených v § 25 odst.
1 písm. a), c) a d) je povinen, pokud přímo použitelný předpis
Evropských společenství nestanoví jinak, zajistit, aby jím vyráběné nebo
dovážené předměty běžného užívání byly při uvedení na trh bezpečné,
26a) zejména aby
- za obvyklých nebo běžně předvídatelných
podmínek nezpůsobily poškození zdraví fyzických osob nebo nepříznivé
ovlivnění potraviny nebo pokrmu,
- vyhovovaly prováděcím právním předpisem stanoveným
hygienickým požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou
čistotu; dodržení hygienických požadavků na složení a vlastnosti výrobků
a materiálů uvedených v § 25 písm. a) a d) je výrobce nebo dovozce
povinen zkoušet a hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním
předpisem a o provedení a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení
vést dokumentaci,
- byly baleny, pokud to jejich charakter vyžaduje, do bezpečných26a) obalů,
- byly s ohledem na svou povahu a způsob použití
značeny a vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, popřípadě
obsluze a čištění. Ve značení předmětu běžného užívání musí uvést i
údaje upravené prováděcím právním předpisem, a to způsobem, který tento
předpis upravuje, nebo stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví podle odstavce 5. Rozsah vybavení předmětů běžného
užívání písemným prohlášením a návody a jejich náležitosti upraví
prováděcí právní předpis.
(2) Pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví
jinak, dovozce nemá povinnost zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti
výrobků uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) a d) a vést o tom dokumentaci
podle odstavce 1 písm. b) a povinnost vybavit předmět běžného užívání
písemným prohlášením podle odstavce 1 písm. d), jsou-li splněny tyto
podmínky:
- povinnosti zkoušet a hodnotit složení a
vlastnosti výrobků, vést o tom dokumentaci a vydat písemné prohlášení
splnil v rozsahu podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu
výrobce v zahraničí a
- dovozce zajistí pro kontrolní účely na žádost
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví předložení dokumentace o
zkouškách a hodnocení složení a vlastností těchto výrobků ve lhůtě,
rozsahu a jazyce určeném příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a
vybaví stanovené výrobky ověřeným českým překladem prohlášení podle
odstavce 1 písm. d), vydaného výrobcem v zahraničí.
Na postup orgánu ochrany veřejného zdraví podle písmene b) se nevztahuje
správní řád. Dovozce může proti opatření příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví vydanému podle písmene b) podat do 3 dnů ode dne jeho
doručení nebo ústního oznámení písemně námitky; o ústním oznámení
opatření učiní orgán ochrany veřejného zdraví zápis, jehož kopii vydá
dovozci. O podaných námitkách rozhodne nadřízený orgán ochrany veřejného
zdraví do 30 dnů ode dne jejich doručení. Na základě námitek nadřízený
orgán ochrany veřejného zdraví vydané opatření změní nebo zruší anebo
námitky zamítne a opatření potvrdí. Proti rozhodnutí o námitkách nelze
podat odvolání.
(3) Distributor
4a) nesmí distribuovat ty předměty běžného
užívání podle § 25 odst. 1 písm. c) a d) uvedené na trh, které nejsou v
souladu s tímto zákonem značeny a vybaveny písemným prohlášením, návodem
k použití, popřípadě obsluze a čištění. Pokud nelze výrobce nebo
dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a), c) a
d) určit, odpovídá za splnění povinností podle odstavce 1 distributor
4a).
Distributor je povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem
zajistit značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu
určeném pro spotřebitele a je balen v místě prodeje na přání
spotřebitele. Předměty běžného užívání s prošlým datem minimální
trvanlivosti je prodávající
29a) povinen umístit odděleně a
zřetelně označit údajem o skončení doby minimální trvanlivosti; tyto
výrobky smí prodávat jen, jsou-li bezpečné
26a).
(4) O přípustnosti a obsahu látek, které nejsou v prováděcím právním
předpise uvedeny v seznamech látek povolených v kosmetických
prostředcích, rozhoduje na návrh výrobce nebo dovozce kosmetického
prostředku příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví dále rozhoduje na návrh výrobce nebo dovozce
materiálu k výrobě předmětu určeného pro styk s potravinami (dále jen
"výrobek určený pro styk s potravinami"), o přípustnosti, obsahu,
popřípadě migračním limitu látek, které nejsou v prováděcím právním
předpisu pro tyto materiály uvedeny, pokud přímo použitelný předpis
Evropských společenství nestanoví jinak. Náležitosti návrhů upraví
prováděcí právní předpis, pokud přímo použitelný předpis Evropských
společenství nestanoví jinak. Složení kosmetického prostředku podle věty
první může orgán ochrany veřejného zdraví povolit nejdéle na dobu 3
let; jde-li o přípustnost, obsah, popřípadě migrační limit látek v
materiálu k výrobě výrobku určeného pro styk s potravinami, nejdéle na
dobu 2 let.
(5) Orgán ochrany veřejného zdraví povolí látku neuvedenou v prováděcím
právním předpisu pro materiál k výrobě výrobku určeného pro styk s
potravinami nebo kosmetický prostředek, jestliže výrobce nebo dovozce v
návrhu uvede skutečnosti prokazující, že navrhované složení neohrozí
zdraví fyzických osob. V rozhodnutí orgán ochrany veřejného zdraví
stanoví i způsob a rozsah značení přítomnosti látky na obalu konečného
výrobku, popřípadě i způsob užití látky. Výrobce materiálu k výrobě
výrobku určeného pro styk s potravinami je povinen s takto stanoveným
způsobem a rozsahem značení a způsobem užití látky seznámit výrobce
výrobku určeného pro styk s potravinami, který od něj materiál odebírá;
ten je povinen dodržet způsob užití látky a způsob a rozsah jejího
značení na obalu konečného výrobku.
(6) O povoleních vydaných podle odstavců 4 a 5 informuje Ministerstvo
zdravotnictví nejdéle do 2 měsíců ode dne jejich vykonatelnosti ostatní
členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství. Před
uplynutím období, na které bylo povolení uděleno, může Ministerstvo
zdravotnictví podat Komisi Evropských společenství žádost o zahrnutí
látky do seznamu povolených látek. V žádosti uvede podklady, na jejichž
základě vydalo povolení. Nevyhoví-li Komise Evropských společenství
žádosti o zahrnutí látky do seznamu povolených látek, zaniká povolení
Ministerstva zdravotnictví vydané podle odstavců 4 a 5 dnem, kdy bylo
rozhodnutí Komise Evropských společenství oznámeno Ministerstvem
zdravotnictví výrobci nebo dovozci uvedenému v odstavci 4. Týká-li se
takové rozhodnutí Komise Evropských společenství i použití látky,
postupuje Ministerstvo zdravotnictví při stanovení nebezpečnosti výrobku
podle § 80 odst. 6.
(7) Žádost podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství
27b)
o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu látek, jejichž užití
při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami je
povoleno, jakož i žádost o změnu povolení vydaného podle tohoto přímo
použitelného předpisu Evropských společenství se podává u Státního
zdravotního ústavu se sídlem v Praze (§ 86 odst. 2).
(8) Výjimku z hygienických požadavků stanovených v odstavci 1 písm. b)
pro výrobky uvedené v § 25 odst. 1 písm. d) je možné povolit, jen pokud
navrhovaným složením nebude ohroženo zdraví příslušné skupiny
spotřebitelů. O povolení výjimky rozhoduje na návrh výrobce nebo dovozce
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Náležitosti návrhu upraví
prováděcí právní předpis.
(9) Výrobce nebo dovozce hraček upravených prováděcím právním předpisem
je povinen zabezpečit, aby migrace látek upravených prováděcím právním
předpisem nepřekročila stanovené hygienické limity a byly splněny další
hygienické požadavky na složení těchto hraček upravené prováděcím
právním předpisem. Dodržení hygienických požadavků na složení a
vlastnosti je výrobce nebo dovozce povinen hodnotit za podmínek
stanovených prováděcím právním předpisem. Jinak se při posuzování
bezpečnosti hraček postupuje podle zvláštního právního předpisu.
(10) Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3 se vztahují i na
předměty běžného užívání uvedené v § 25 písm. d) nabízené jako použité.
Na tyto předměty běžného užívání se však nevztahují požadavky uvedené v
odstavci 1 písm. b) části textu za středníkem a písm. d). Jen výrobky
splňující tyto požadavky může prodávající
29a) prodávat spotřebiteli nebo distributor nabízet k uvedení do provozu
4a).
Další ustanovení pro vývoj, výrobu, uvedení na trh,
distribuci a dovoz kosmetických prostředků
§ 27
(1) Výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku je povinen před
uvedením kosmetického prostředku na trh oznámit příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví obchodní firmu, sídlo, jde-li o právnickou
osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu, místo výroby,
místo, kde uchovává údaje stanovené v prováděcím právním předpise, je-li
odchylné od sídla nebo místa podnikání (dále jen "identifikační
údaje"), datum zahájení výroby nebo dovozu a seznam kosmetických
prostředků, které hodlá vyrábět nebo dovážet, jakož i změny
identifikačních údajů. Výrobce nebo dovozce je dále povinen v rozsahu
upraveném prováděcím právním předpisem oznámit příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví pro účely poskytnutí první pomoci informace o
látkách obsažených v kosmetickém prostředku, které mohou ohrozit zdraví
některých fyzických osob; tyto informace může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví využít pouze ke stanovenému účelu. Příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví je oprávněn zajistit sběr a poskytování těchto
informací o látkách obsažených v kosmetickém prostředku prostřednictvím k
tomu zřízené právnické osoby nebo organizační složky státu.
(2) Výrobce nebo dovozce je pro kontrolní účely povinen uschovávat na
adrese uvedené podle prováděcího právního předpisu na obalu kosmetického
prostředku
29b) údaje o kosmetickém prostředku, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem
29c).
Jsou-li tyto údaje uchovávány na území České republiky, musí být
uvedeny v českém jazyce. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví však
může na žádost výrobce nebo dovozce povolit, aby dokumentace byla v
jiném, tomuto orgánu srozumitelném jazyce. Pro tento postup neplatí
správní řád.
(3) Výrobce nebo dovozce je dále povinen, bez dotčení ochrany obchodního
tajemství a práva duševního vlastnictví, zajistit, aby na adrese
uvedené podle prováděcího právního předpisu na obalu kosmetického
prostředku
29b) byly veřejnosti snadno dostupné údaje o
- kvalitativním složení kosmetického
prostředku; u parfémů a parfémových kompozic i údaje o složení, názvu,
kódovém čísle složení a dodavateli,
- kvantitativním složení, pokud jde o obsah nebezpečných chemických látek29d), a
- o nežádoucích účincích kosmetického prostředku na fyzické osoby plynoucích z používání kosmetického prostředku;
snadný přístup veřejnosti k těmto údajům může být zajištěn jakýmikoli prostředky, včetně elektronických
29e).
§ 28
(1) Na žádost výrobce nebo dovozce, jde-li o první dovoz finálního
kosmetického prostředku, podanou z důvodu ochrany obchodního tajemství
může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit ve značení
finálního kosmetického prostředku neuvedení jedné nebo více látek
použitých ve složení finálního kosmetického prostředku (dále jen
"ingredience"). Náležitosti žádosti upraví prováděcí právní předpis.
(2) Pokud orgán ochrany veřejného zdraví žádosti vyhoví, stanoví v
rozhodnutí i registrační číslo, které žádosti přidělil a které výrobce
nebo dovozce uvedený v odstavci 1 uvede na obalu finálního kosmetického
prostředku na místě značení ingredience. Registrační číslo tvoří 7
číslic, z nichž první dvě číslice označují rok povolení, druhé dvě
číslice kód přiřazený České republice jako členskému státu Evropské unie
a poslední tři číslice přidělí příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 má platnost po dobu 5 let. Na žádost
výrobce nebo dovozce uvedeného v odstavci 1 může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví, po zhodnocení bezpečnosti ingredience a důvodů pro
její utajení, platnost rozhodnutí výjimečně prodloužit nejdéle o 3 roky.
V žádosti výrobce nebo dovozce uvedený v odstavci 1 uvede důvody
prodloužení doby utajení ingrediencí kosmetického prostředku.
(4) Výrobce nebo dovozce uvedený v odstavci 1 je povinen oznámit orgánu
ochrany veřejného zdraví, který rozhodl o povolení žádosti o neuvedení
ingredience,
- změny v údajích obsažených v žádosti podle odstavce 1,
- změnu názvu finálního kosmetického prostředku s
obsahem ingredience, pro jejíž značení bylo povoleno utajení, a to
nejpozději 15 dnů před uvedením výrobku s novým názvem na trh.
(5) Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn, po posouzení změn podle
odstavce 4, jestliže to vyžaduje ochrana veřejného zdraví nebo tak
rozhodne příslušný orgán Evropských společenství, výrobci nebo dovozci
uvedenému v odstavci 1 povolení podle odstavce 1 odejmout.
§ 28a
(1) Ministerstvo zdravotnictví informuje o svých rozhodnutích podle §
28, kterými povolilo neuvedení ingredience ve složení finálního
kosmetického prostředku nebo prodloužilo platnost takových rozhodnutí,
ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství. V
informaci uvede obchodní firmu žadatele a jeho sídlo, jde-li o
právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu
oprávněnou k podnikání, název kosmetických prostředků, obsahujících
přísadu, pro niž bylo neuvedení ingredience ve značení povoleno, a
registrační číslo podle § 28 odst. 2. Na žádost Komise Evropských
společenství nebo členského státu Evropské unie jim Ministerstvo
zdravotnictví zašle kopii spisového materiálu obsahujícího žádost o
utajení a vydaná rozhodnutí.
(2) Ministerstvo zdravotnictví informuje dále ostatní členské státy
Evropské unie a Komisi Evropských společenství o svých rozhodnutích,
kterými zamítlo žádost podle § 28 odst. 1 nebo odňalo povolení podle §
28 odst. 5.
(3) Ministerstvo zdravotnictví je povinno zajistit, aby údaje uvedené v
odstavcích 1 a 2 nebyly nepřípustným způsobem zveřejněny. Orgány ochrany
veřejného zdraví uznávají rozhodnutí o povolení neuvedení ingrediencí
kosmetických prostředků nebo o prodloužení doby utajení ingrediencí
přijatá příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie.
§ 29
(1) Výrobce kosmetického prostředku je povinen určit výrobní metodu
vyhovující správné výrobní praxi, která zajistí výrobu bezpečných
26a)
finálních kosmetických prostředků, stanovit fyzickou osobu odpovědnou
za jejich výrobu a při značení finálního kosmetického prostředku
dodržovat názvosloví ingrediencí upravené prováděcím právním předpisem.
Fyzická osoba odpovědná za výrobu kosmetických prostředků musí mít
ukončené střední nebo úplné střední vzdělání v oboru chemie nebo
příbuzném oboru nebo ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti
lékařství, farmacie nebo chemie nebo v příbuzných oborech. Fyzickou
osobu s touto odbornou způsobilostí musí stanovit i dovozce, který hodlá
uvést na trh dovezený finální kosmetický prostředek.
(2) Výrobce nebo dovozce je povinen před uvedením finálního kosmetického
prostředku na trh zajistit hodnocení jeho bezpečnosti pro zdraví
fyzických osob. K tomuto účelu musí vzít v úvahu všeobecný toxikologický
profil ingrediencí, jejich chemickou strukturu a hladinu expozice
fyzických osob; zejména musí zohlednit specifické expoziční
charakteristiky míst, na které bude finální kosmetický prostředek
aplikován, a specifické expoziční charakteristiky populace fyzických
osob, pro které je finální kosmetický prostředek určen. Dále musí
provést specifické zhodnocení bezpečnosti finálních kosmetických
prostředků určených pro děti ve věku do 3 let a finálních kosmetických
prostředků určených výhradně pro vnější intimní hygienu. Hodnocení musí
být provedeno podle zásad správné laboratorní praxe pro zkoušení
chemických látek
30). Hodnocením finálního kosmetického
prostředku může výrobce nebo dovozce pověřit pouze fyzickou osobu, která
má ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti lékařství, farmacie nebo
chemie nebo v příbuzných oborech a zaměření na toxikologii; to neplatí,
je-li výrobce nebo dovozce sám fyzickou osobou s touto kvalifikací.
(3) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou
státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie
nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské
unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu
30a).
(4) Je-li stejný kosmetický prostředek vyráběn na více místech v rámci
území Evropských společenství, může výrobce zvolit jediné místo výroby,
kde budou údaje o hodnocení bezpečnosti finálního kosmetického
prostředku v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem
29c)
uchovávány. Výrobce je povinen označit takto zvolené místo, bude-li o
to pro kontrolní účely příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví
požádán. Údaje musí být snadno dostupné, a je-li zvoleným místem území
České republiky, musí být uvedeny v českém jazyce. Příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví však může na žádost výrobce povolit, aby
dokumentace byla dostupná v jiném, tomuto orgánu srozumitelném jazyce.
Na postup orgánu ochrany veřejného zdraví podle tohoto ustanovení se
nevztahuje správní řád.
(5) Výrobce nebo dovozce může využít možnosti uvést na obalu finálního
kosmetického prostředku nebo v jakémkoli dokumentu, poznámce, na
etiketě, kroužku nebo límcové etiketě, které finální kosmetický
prostředek doprovázejí, skutečnost, že nebyly prováděny pokusy na
zvířatech
29f) pouze tehdy, pokud výrobce ani jeho dodavatelé neprováděli ani nezadali žádné pokusy na zvířatech
29f)
u prototypu kosmetického prostředku, finálního kosmetického prostředku
nebo jeho ingrediencí, ani nepoužili ingredience, které byly pro účely
vývoje nových kosmetických prostředků zkoušeny na zvířatech třetími
osobami
29e).
(6) Výrobce, dovozce ani distributor nesmí při značení finálních
kosmetických prostředků, jejich propagaci nebo nabízení k prodeji použít
texty, názvy, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly, které by
přisuzovaly finálním kosmetickým prostředkům vlastnosti, které nemají.
Díl 6
Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím
zářením
Hluk a vibrace
§ 30
(1) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště,
31) vlastník, popřípadě správce pozemní komunikace,
32) vlastník dráhy
32a)
a provozovatel dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen
"zdroje hluku nebo vibrací"), jsou povinni technickými, organizačními a
dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím
právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity
upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor,
chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a
aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby.
(2) Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož
hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí
vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být
škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní
předpis.
(3) Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které
jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a
zemědělských pozemků
32b) a venkovních pracovišť. Chráněným
venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů,
rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a
sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním
prostorem staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti,
15) s
výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách
pro výrobu a skladování. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i
užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního
práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem
nebo podnájmem bytu v nich.
§ 31
(1) Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo vibrací, s
výjimkou letišť, nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet, může
osoba zdroj hluku nebo vibrací provozovat jen na základě povolení
vydaného na návrh této osoby příslušným orgánem ochrany veřejného
zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví časově omezené povolení vydá,
jestliže osoba prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na rozumně
dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi
náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke
snížení hlukové nebo vibrační zátěže fyzických osob stanovený i s
ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo
vibracím. Toto povolení se nevydá, pokud je jeho vydání nahrazeno
postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o
integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru
znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).
(2) Při překročení hygienických limitů z provozu hluku na mezinárodních
letištích zajišťujících ročně více než 50 tisíc startů nebo přistání a
vojenských letištích je provozovatel letiště povinen navrhnout vydání
opatření obecné povahy podle správního řádu ke zřízení ochranného
hlukového pásma. Opatření obecné povahy ke zřízení ochranného hlukového
pásma vydá Úřad pro civilní letectví v dohodě s krajskou hygienickou
stanicí.
(3) U bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní
výchovu, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných
staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatel letiště na
základě odborného posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupně
provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém
rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hluku
dodrženy. U staveb uvedených ve větě první, ve kterých by podle
odborného posudku protihluková opatření nezajistila dodržování
hygienických limitů, může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně v
užívání stavby nebo o jejím odstranění.
§ 32
Hluk z provozoven služeb a hluk z veřejné produkce hudby (například
koncert, taneční zábava, artistická produkce s hudbou) nesmí překročit
hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněné
prostory uvedené v § 30
33c). Splnění této povinnosti zajistí
osoba provozující službu a, jde-li o veřejnou produkci hudby, pořadatel,
a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k tomuto účelu stavbu,
jiné zařízení nebo pozemek poskytla.
§ 32a
Měření hluku v životním prostředí člověka podle tohoto zákona může provádět pouze držitel osvědčení o akreditaci
4a) nebo držitel autorizace podle § 83c.
§ 33
V chráněných vnitřních prostorech nesmějí být instalovány stroje a
zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. Osoba může instalovat takový
stroj nebo zařízení v okolí bytových domů, rodinných domů, staveb pro
školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i
funkčně obdobných staveb, jen pokud na základě studie o přenosu vibrací
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví prokáže, že nedojde k
nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v těchto stavbách.
§ 34
(1) Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení.
(2) Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před
hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou.
Neionizující záření
§ 35
(1) Neionizujícím zářením se pro účely tohoto zákona rozumí elektrická a
magnetická pole a elektromagnetické záření o frekvenci do 1,7.10
15 Hz.
(2) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroj nebo zařízení, které
je zdrojem neionizujícího záření včetně laserů (dále jen "zdroj
neionizujícího záření"), je povinna
- činit taková technická a organizační
opatření, aby expozice fyzických osob v rozsahu upraveném prováděcím
právním předpisem nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty
neionizujícího záření,
- při zjišťování a hodnocení expozice fyzických osob a
úrovně neionizujícího záření postupovat způsobem stanoveným prováděcím
právním předpisem,
- před zahájením používání nebo provozu zdroje
neionizujícího záření veřejné telekomunikační sítě v obytné zástavbě
vypracovat dokumentaci, ve které bude doloženo výpočtem nebo měřením
dodržení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího záření z hlediska
možné expozice fyzických osob, a předložit tuto dokumentaci příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví,
- v případech stanovených prováděcím právním předpisem
označit výstrahou místa (oblasti, pásma), ve kterých expozice osob
neionizujícímu záření může překročit nejvyšší přípustné hodnoty.
(3) Pokud dojde k závadě zdroje neionizujícího záření, která by mohla
vést k expozici fyzických osob překračující nejvyšší přípustné hodnoty,
osoba, která zdroj neionizujícího záření používá, popřípadě provozuje,
jeho provoz neprodleně zastaví. Tím nejsou dotčeny její povinnosti podle
zvláštních právních předpisů.
§ 36
Výrobce a dovozce laseru je povinen zajistit
- zařazení laseru do třídy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a označení laseru štítkem s uvedením tohoto zařazení,
- opatření laserů zařazených do třídy II. a vyšší
výstražným textem a laserů třídy III. a IV. signalizací, a to způsobem
stanoveným prováděcím právním předpisem,
- uvedení údajů nezbytných pro ochranu zdraví
stanovených prováděcím právním předpisem v technické dokumentaci
připojené ke každému laseru.
Díl 7
Ochrana zdraví při práci
§ 37
Kategorizace prací
(1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců,
a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií.
Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví
prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření
stanoví zvláštní právní předpis.
33b) Do kategorie se
nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných
ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.
(2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis
33a)
nestanoví jinak. Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v
pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen
"zaměstnavatel"), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu
prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní
právní předpis nestanoví jinak,
33a) a to do 30 kalendářních
dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení
práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti
rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 6
písm. c). Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly
takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.
(3) Zaměstnavatel v návrhu na zařazení práce do kategorie uvede
- označení práce,
- název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,
- výsledky hodnocení expozice fyzických osob
vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních
podmínek v charakteristické směně,
- délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,
- návrh kategorie, do které má být práce zařazena,
- počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,
- opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci.
(4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a
údaje rozhodné pro toto zařazení.
(5) V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její
zařazení do kategorie třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen
bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví návrh,
který má náležitosti uvedené v odstavci 3.
(6) Na návrh zaměstnavatele nebo z vlastního podnětu je příslušný orgán ochrany veřejného zdraví oprávněn rozhodnout o
- zařazení práce, o níž má zaměstnavatel za to, že je prací první nebo druhé kategorie, do vyšší kategorie,
- tom, že práce druhé kategorie je prací rizikovou,
- tom, že práce dosud zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie již nejsou pracemi této kategorie,
- tom, že práce druhé kategorie již není ve smyslu § 39 odst. 1 prací rizikovou.
§ 38
Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté
kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou
potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen
prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci
4a) nebo
držitele autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li
pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními
předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.
§ 39
Rizikové práce
(1) Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při
níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s
prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce
zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis
33a).
(2) Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je povinen
- zabezpečit neprodleně mimořádná měření
faktorů pracovních podmínek, pokud o ně požádá zařízení vykonávající
pracovnělékařské služby nebo pokud tak stanoví rozhodnutím příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví,
- zjistit příčinu překročení limitních hodnot
ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění;
neprodleně informovat o těchto skutečnostech zaměstnance.
(3) Překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů
sdělí zaměstnavateli zařízení vykonávající pracovnělékařské služby.
Přitom je povinno dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých
zaměstnanců. Při hodnocení míry expozice zaměstnanců faktory pracovních
podmínek pomocí biologických expozičních testů provede poskytovatel
zdravotních služeb odběr biologického materiálu za podmínek upravených
prováděcím právním předpisem.
(4) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a podmínky jejich provedení upraví prováděcí právní předpis.
§ 40
Evidence rizikových prací
Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je dále povinen
- u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci
- o jménu, příjmení a rodném čísle,
- o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocnění,
- o datech a druzích provedených lékařských
preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních
souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě
(odolnosti) k nákaze,
- údajů o výsledcích sledování zátěže organismu
zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a
koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického
činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců,
- ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení expozice, a jde-li o práce
- s chemickými karcinogeny stanovenými zvláštním právním předpisem,
- s azbestem,
- v riziku fibrogenního prachu, a
- s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní
onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo
způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít
závažné následky,
po dobu 40 let od ukončení expozice,
- evidenci o pracích podle písmene b) bodů 1
až 4 předat při svém zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud
lhůta podle písmene b), příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
- oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
všechny skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice
zaměstnance faktorům pracovních podmínek.
§ 41
Používání biologických činitelů a azbestu
(1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví, že budou poprvé používány biologické činitele skupin 2
až 4, upravené zvláštním právním předpisem, a změny ve výkonu takové
práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci
exponováni azbestu. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30
dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně pracovních
podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice
azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují;
náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost ohlásit
práce s expozicí azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá,
jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu
33d).
Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení
ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upraví prováděcí právní předpis.
(2) Zaměstnavatel nebo osoba jím určená musí při stanovení rizika
biologického činitele a azbestu postupovat způsobem stanoveným zvláštním
právním předpisem.
(3) Zaměstnavatel je povinen opatření k předcházení a omezení rizik
souvisejících s používáním biologických činitelů skupin 2 až 4, jakož i
opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu
předem projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
§ 41a
Teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců
(1) Zaměstnavatel, který z individuálního zdroje vyrábí teplou vodu pro
účely osobní hygieny zaměstnanců, je povinen zajistit, aby v této vodě
nebyly překročeny hygienické limity mikrobiologických, fyzikálních,
chemických a organoleptických ukazatelů upravené prováděcím právním
předpisem.
(2) Nelze-li z individuálního zdroje vyrobit teplou vodu jakosti uvedené
v odstavci 1, může na návrh zaměstnavatele příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví povolit výjimku. V návrhu zaměstnavatel uvede
mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické
ukazatele vody, jejich hodnoty, průkaz, že nedojde k poškození zdraví
zaměstnanců v důsledku použití této vody, a způsob zabezpečení
dodržování hodnot navržených ukazatelů. Rozhodnutí může orgán ochrany
veřejného zdraví vázat na podmínky.
(3) Dodržení hygienických limitů ukazatelů uvedených v odstavcích 1 a 2
je zaměstnavatel povinen kontrolovat v četnosti a rozsahu stanoveném pro
krácený rozbor v závislosti na počtu zásobovaných fyzických osob,
upravený prováděcím právním předpisem pro pitnou vodu. V případě havárie
nebo jiné mimořádné události může příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví z vlastního podnětu četnost a rozsah kontroly rozhodnutím
rozšířit. V případě prokazatelně stálých a vyhovujících ukazatelů
jakosti vyráběné vody může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na
návrh zaměstnavatele četnost a rozsah kontroly snížit.
§ 42
Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci podle tohoto
zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví
jinak.
§ 43
Povinnosti stanovené v § 37, 38, § 39 odst. 2 písm. b) části textu před
středníkem a v § 40 až 42 platí i pro osobu, která podniká podle
zvláštního právního předpisu a není zaměstnavatelem ve smyslu zvláštního
právního předpisu.
§ 44
Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů a
osob uvedených v § 43 stanovené zvláštními právními předpisy.
Díl 8
Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky
§ 44a
(1) Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
35a) je jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava.
(2) Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými
přípravky je každý povinen chránit zdraví lidí a životní prostředí a
řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami
označujícími specifickou rizikovost a standardními pokyny pro bezpečné
zacházení podle zvláštních právních předpisů.
35a)
(3) Právnické a fyzické osoby nesmějí prodávat, darovat ani jiným
způsobem poskytovat nebezpečné chemické látky a chemické přípravky
klasifikované jako vysoce toxické
35b) jiným fyzickým nebo
právnickým osobám, nejsou-li tyto osoby oprávněny k nakládání s těmito
chemickými látkami a chemickými přípravky podle odstavce 8.
(4) Právnické a fyzické osoby nesmějí prodávat ani darovat nebezpečné
chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako toxické nebo
žíravé
35c)
- osobám mladším 18 let,
- osobám zcela nebo zčásti zbaveným způsobilosti k právním úkonům.
(5) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle
zvláštních právních předpisů nesmějí prodávat nebezpečné chemické látky a
chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické,
35b) toxické nebo žíravé v prodejních automatech a do přinesených nádob.
(6) Fyzické osoby starší 15 let a mladší 18 let smějí nakládat s
nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky
klasifikovanými jako toxické nebo žíravé jen v rámci přípravy na
povolání a pod přímým dozorem odpovědné osoby. S chemickými látkami nebo
chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické mohou nakládat
jen v rámci přípravy na povolání a pod přímým dohledem osoby s odbornou
způsobilostí podle § 44b odst. 1.
(7) Fyzické osoby starší 10 let a mladší 18 let smějí nakládat s
nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými
jako žíravé, jestliže tyto chemické látky a přípravky jsou součástí
výrobků, které splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy
na hračky.
35d)
(8) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle
zvláštních právních předpisů smějí nakládat s nebezpečnými chemickými
látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické
jen tehdy, jestliže nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými
přípravky mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle §
44b odst. 1, 2 nebo 7. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito
chemickými látkami a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec,
kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila.
Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok. O školení a
proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba
nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna uchovávat po dobu 3
let. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální
ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (§ 58).
(9) Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo přípravy na
povolání nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky
klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní
označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro
reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, musí být prokazatelně seznámeny
s nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a chemických přípravků, se
kterými nakládají, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před
jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci.
(10) Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání je povinna
vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými
látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické,
toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní
označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60
nebo61, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně
životního prostředí při práci s těmito chemickými látkami a chemickými
přípravky. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a
musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech chemických
látek a chemických přípravků, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny
pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro
první předlékařskou pomoc a postup při nehodě. Text pravidel je
právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna
projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa
činnosti.
(11) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle
zvláštních právních předpisů jsou povinny skladovat nebezpečné chemické
látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické v
prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu
nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné
škodlivé působení uskladněných chemických látek a chemických přípravků a
zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví
lidu.
(12) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které
nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky
klasifikovanými jako vysoce toxické, jsou povinny vést evidenci těchto
chemických látek a chemických přípravků. Evidence se vede pro každou
nebezpečnou chemickou látku a chemický přípravek odděleně a evidenční
záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství, stavu zásob a
jméno osoby (název nebo firmu), které byly chemická látka nebo chemický
přípravek vydány. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let
po dosažení nulového stavu zásob nebezpečné chemické látky nebo
chemického přípravku. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na
provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace.
§ 44b
Odborná způsobilost
(1) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce
toxické, nejde-li o výrobu, dovoz nebo prodej nebezpečných chemických
látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a o
výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, se
považují
- absolventi vysokých škol, kteří
- získali vysokoškolské vzdělání v
akreditovaném magisterském studijním programu všeobecné lékařství nebo
farmacie, nebo v akreditovaných magisterských studijních programech v
oblasti veterinárního lékařství a hygieny,
- získali vysokoškolské vzdělání v oblasti oborů chemie,
- získali vysokoškolské vzdělání v oblasti skupiny učitelských oborů se zaměřením na chemii, nebo
- získali vysokoškolské vzdělání a mají doklad o absolvování speciální průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví35e) nebo doklad o absolvování celoživotního vzdělávání v oboru toxikologie,35f)
- získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném
magisterském studijním programu rostlinolékařství nebo ochrana rostlin,
popřípadě v rámci programu celoživotního vzdělávání v tomto oboru,35g)
- fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je
uvedeno v písmenu a), a které se podrobily úspěšné zkoušce odborné
způsobilosti a mají osvědčení podle odstavce 5 o odborné způsobilosti k
nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými
jako vysoce toxické.
(2) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro výrobu, dovoz nebo prodej
nebezpečných chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných
jako vysoce toxické se považují fyzické osoby odborně způsobilé podle
zvláštního právního předpisu.
20)
(3) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti pro nakládání s
nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými
jako vysoce toxické (dále jen "zkušební místo") zřizuje příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím
právním předpisem způsob zřízení komise a její složení, obsah a formu
přihlášky ke zkoušce, základní obsah a podmínky provedení zkoušky.
(4) Ke zkoušce se může přihlásit u kteréhokoliv zkušebního místa fyzická
osoba starší 18 let, která má trvalý pobyt na území České republiky,
popřípadě bydliště, jde-li o fyzickou osobu, která trvalý pobyt na území
České republiky nemá (dále jen "uchazeč"). Pozvánku ke zkoušce doručí
zkušební místo uchazeči nejpozději 30 dní před termínem konání zkoušky.
(5) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou
státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie
nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské
unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu
30a).
Pokud komise pro přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou
kvalifikaci podle odstavce 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn skládat
rozdílovou zkoušku. U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch
oblastí, uvedených v prováděcím právním předpisu
35j), ve kterých mu byla uznána získaná odborná kvalifikace postupem podle věty první.
(6) Orgán ochrany veřejného zdraví vydá uchazeči, který úspěšně vykonal
zkoušku, nejpozději do 30 dnů ode dne vykonání zkoušky osvědčení o
odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a
chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické. Za vydání
osvědčení se platí správní poplatek.
35h) Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.
(7) Fyzické osoby, kterým bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci
35i)
pro chemické látky a chemické přípravky vysoce toxické, se považují za
odborně způsobilé podle odstavce 1 do doby skončení platnosti rozhodnutí
o autorizaci.
HLAVA III
PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ
INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
Díl 1
Očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného
zdraví se zdravotnickými zařízeními
§ 45
(1) K ochraně před vznikem, šířením a k omezení výskytu infekčních
onemocnění spolupracují poskytovatelé zdravotních služeb s orgány
ochrany veřejného zdraví a provádějí opatření stanovená tímto zákonem
nebo na základě zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
Náklady spojené s takovou činností, které nejsou hrazeny ze zdravotního
pojištění, hradí stát v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(2) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni zajistit a provést
pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování, očkování při úrazech,
poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony,
popřípadě pasivní imunizaci fyzických osob, které mají v péči,
[například podáním dalších imunobiologických přípravků
36)] v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.
(3) Při výskytu infekčního onemocnění stanoveného prováděcím právním
předpisem nebo při podezření na výskyt takového infekčního onemocnění
jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni nařídit izolaci vždy na
infekčním oddělení, případně oddělení tuberkulózy nebo venerologickém
oddělení nemocnice nebo odborného léčebného ústavu. Nemá-li poskytovatel
zdravotních služeb zřízeno takové oddělení, je povinen zajistit
zdravotní služby fyzické osobě u jiného poskytovatele zdravotních služeb
a převoz pacienta k tomuto poskytovateli. V ostatních případech se
izolace provádí podle prozatímního opatření poskytovatele zdravotních
služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví u
poskytovatele zdravotních služeb nebo v místě pobytu fyzické osoby.
§ 46
(1) Fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt,
cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt, cizinec, který je oprávněn k
trvalému pobytu na území České republiky, a dále cizinec, jemuž byl
povolen přechodný pobyt na území České republiky na dobu delší než 90
dnů nebo je oprávněn na území České republiky pobývat po dobu delší než
90 dnů, jsou povinni podrobit se, v prováděcím právním předpisu
upravených případech a termínech, stanovenému druhu pravidelného
očkování. Prováděcím právním předpisem stanovené fyzické osoby a fyzické
osoby, které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku
infekčních onemocnění, jsou povinny podrobit se ve stanoveném rozsahu
stanovenému druhu zvláštního očkování.
(2) Před provedením pravidelného a zvláštního očkování je fyzická osoba
povinna podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem
vyšetření stavu imunity (odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se
neprovede při zjištění imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního
stavu, který brání podání očkovací látky (trvalá kontraindikace). O
těchto skutečnostech poskytovatel zdravotních služeb vystaví fyzické
osobě potvrzení a důvod upuštění od očkování zapíše do zdravotnické
dokumentace.
(3) Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, že se nezletilá
fyzická osoba nepodrobila očkování nebo vyšetření podle odstavce 2, a
jde-li o nezletilou fyzickou osobu, která nemá zvoleného praktického
lékaře, stanoví jí rozhodnutím povinnost podrobit se tomuto očkování
nebo vyšetření u určeného poskytovatele zdravotních služeb.
(4) Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá
za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 její zákonný zástupce.
12)
(5) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle
odstavce 3, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby
očkování nebo vyšetření provedlo. Určený poskytovatel zdravotních služeb
je povinen žádosti vyhovět.
(6) Prováděcí právní předpis upraví členění očkování a podmínky
provedení očkování, způsoby vyšetřování imunity, pracoviště s vyšším
rizikem vzniku infekčního onemocnění a podmínky, za nichž mohou být v
souvislosti se zvláštním očkováním fyzické osoby zařazeny na pracoviště s
vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění.
§ 47
(1) K pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování může poskytovatel
zdravotních služeb použít jen očkovací látky podle antigenního složení
očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle § 80
odst. 1 písm. e). To neplatí, jde-li o pravidelné očkování a fyzická
osoba požádá o jeho provedení jinou registrovanou očkovací látkou.
(2) Každé provedené očkování zapíše poskytovatel zdravotních služeb v
rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem do očkovacího průkazu
nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého, který vydá
při prvním očkování, a do zdravotnické dokumentace očkovaného. Při
každém dalším očkování je očkovaný povinen předložit očkovací průkaz
nebo zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého k provedení
záznamu.
§ 47a
(1) Pravidelná očkování dětí provádějí praktičtí lékaři pro děti a
dorost, s výjimkou očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek proti
virové hepatitidě B, která provádějí na novorozeneckých odděleních
porodnic lékaři těchto oddělení. Očkování proti tuberkulóze u dětí s
vyšším rizikem získání této infekce provádějí na kalmetizačních
pracovištích odborní lékaři pneumoftizeologové. Pravidelné očkování
zletilých fyzických osob provádějí příslušní praktičtí lékaři pro
dospělé; tato očkování mohou provádět i lékaři zdravotních ústavů. U
osob umístěných u poskytovatelů zdravotních služeb, ústavech sociální
péče a obdobných zařízeních provádějí očkování podle tohoto zákona také
lékaři těchto zařízení.
(2) Zvláštní a mimořádné očkování provádějí příslušní praktičtí lékaři,
lékaři pracovnělékařské služby nebo lékaři zdravotních ústavů.
(3) Očkování proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách
provádějí lékaři, kteří ošetřují poranění nebo nehojící se ránu,
popřípadě příslušní praktičtí lékaři nebo lékaři pracovnělékařské
služby. Očkování proti vzteklině po poranění zvířetem podezřelým z
nákazy vzteklinou provádějí lékaři antirabických center při vybraných
infekčních odděleních nemocnic.
§ 47b
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje
poskytovatelům zdravotních služeb oprávněným provádět pravidelná nebo
zvláštní očkování podle § 47a o obyvatelích, kteří jsou povinni podrobit
se očkování (§ 46 odst. 1),
- referenční údaje ze základního registru obyvatel,
- údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
- údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
- příjmení,
- jméno, popřípadě jména,
- adresa místa pobytu,
- státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
- jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,
- rodné číslo,
- adresa místa trvalého pobytu,
- státní občanství, popřípadě více státních občanství,
- počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení
údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na
území České republiky.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
- jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
- rodné číslo,
- státní občanství, popřípadě více státních občanství,
- druh a adresa místa pobytu,
- počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel
nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru
předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 48
Osoba, která dopravuje a skladuje očkovací látky, je povinna dodržet podmínky stanovené výrobcem v návodu k jejich použití.
§ 49
(1) Ze státního rozpočtu se hradí očkovací látky pro zvláštní a mimořádná očkování.
(2) Ze státního rozpočtu se dále hradí očkovací látky pro pravidelná
očkování fyzických osob, které nejsou pojištěnci podle zákona
upravujícího veřejné zdravotní pojištění.
§ 50
Zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu nebo
předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo
stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní
nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.
§ 51
(1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
- neprodleně sdělit neobvyklé reakce po očkování,
- na jeho žádost sdělit osobní údaje fyzických osob,
které mají ve své evidenci, a to jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý
pobyt, dále druh a datum očkování, trvalou kontraindikaci či imunitu
vůči nákaze,
- umožnit, aby pro potřeby kontroly prevence vzniku a
šíření infekčních onemocnění zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví
nahlížel do zdravotnické dokumentace a pořizoval z ní výpisy.
(2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny sdělovat Ministerstvu
zdravotnictví počet očkovaných pojištěnců v členění podle očkovacího
kalendáře stanoveného prováděcím právním předpisem, a to vždy do 30.
dubna kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok.
§ 52
Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy, střediska
výchovné péče a ústavy sociální péče jsou povinny oznámit příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví, že fyzická osoba umístěná v tomto
zařízení nebo ústavu se nepodrobila pravidelnému nebo zvláštnímu
očkování, popřípadě že jsou pochybnosti o splnění této povinnosti.
Zařízení pro výchovu a vzdělávání (§ 7 odst. 1) je povinno poskytnout
orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho žádost údaje o očkování dětí
nebo mladistvých, kteří do jejich zařízení docházejí, pokud mu je
zákonný zástupce dítěte nebo mladistvého na jeho žádost sdělil.
Opatření proti šíření infekčních onemocnění
fyzickými osobami, které vylučují
choroboplodné zárodky
§ 53
(1) Fyzické osoby po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu,
fyzické osoby vylučující choroboplodné zárodky břišního tyfu a paratyfu a
fyzické osoby s chronickým onemocněním virovým zánětem jater B a C,
pokud jim nebo jejich zákonným zástupcům byla tato skutečnost lékařem
sdělena (dále jen "nosiči"), jsou povinny
- podrobit se léčení, lékařskému dohledu,
potřebnému laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením;
povinnost podrobit se léčení se nevztahuje na fyzickou osobu po nákaze
vyvolané virem lidského imunodeficitu ve stavu těžkého onemocnění,
- dodržovat poučení lékaře o ochraně jiných fyzických osob před přenosem infekčního onemocnění, jehož jsou nosiči,
- nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob,
- informovat lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným
výkonem a při přijetí do ústavní péče o svém nosičství; pokud má nosič
poruchu vědomí, učiní tak ihned, jakmile mu to jeho zdravotní stav
umožňuje,
- sdělit své nosičství při přijetí do zařízení sociální péče,
- oznamovat praktickému lékaři, který je registruje,11)
osobní údaje (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého a
přechodného pobytu), údaje o zaměstnání a změny v těchto údajích.
(2) Nosič břišního tyfu a paratyfu A, B a C nesmí být po dobu nosičství
držitelem zdravotního průkazu. Pokud mu byl zdravotní průkaz vystaven,
je povinen ihned poté, kdy mu bylo lékařem sděleno, že je nosičem,
odevzdat ho praktickému lékaři, který ho registruje. Ten mu zdravotní
průkaz vrátí, jakmile pominuly důvody pro jeho odevzdání.
(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví z vlastního nebo jiného
podnětu rozhodne o rozsahu protiepidemických opatření podle odstavce 1
písm. a), s výjimkou léčení, a stanoví činnosti podle odstavce 1 písm.
c); může též fyzické osobě rozhodnutím stanovit, který poskytovatel
zdravotních služeb opatření podle odstavce 1 písm. a) provede. Odvolání
proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek.
(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle
odstavce 3, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby
opatření podle odstavce 1 písm. a) provedlo. Určený poskytovatel
zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.
§ 54
(1) Poskytovatel zdravotních služeb ošetřující nosiče je povinen hlásit
neprodleně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, osobní údaje a
změny v těchto údajích, skutečnost, že nosič změnil zaměstnání, pokud je
mu tato skutečnost známa, a ukončení nařízené izolace.
(2) Je-li před propuštěním nosiče ze zařízení poskytujícího lůžkovou
zdravotní péči prokázáno vylučování původce infekce, poskytovatel
zdravotních služeb informuje o této skutečnosti příslušnému orgán
ochrany veřejného zdraví.
Díl 2
Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace
§ 55
Ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost směřující k
ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních
podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a
epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy. Člení
se na
- běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a
deratizaci, která jako součást čištění a běžných technologických a
pracovních postupů směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocnění a
výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a
dalších živočichů,
- speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a
deratizaci, kterou je odborná činnost cílená na likvidaci původců a
přenašečů infekčních onemocnění a zvýšeného výskytu škodlivých a
epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.
§ 56
Osoba, která provádí ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci,
- smí použít jen přípravky, jejichž uvedení na trh bylo povoleno37a) a musí dodržet návod k jejich použití stanovený výrobcem,
- může použít přípravky a postupy jen v míře nezbytně
nutné tak, aby účelu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace bylo
dosaženo a životní a pracovní podmínky nebyly ohroženy či poškozeny,
- je povinna kontrolovat její účinnost.
§ 57
(1) Běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna
podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných
technologických a pracovních postupů.
(2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna
podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je
podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz,
při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců,
hlodavců a dalších živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové
místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle
věty první vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků a u
nemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu nebo
příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.
§ 58
(1) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, s výjimkou
speciální ochranné dezinfekce prováděné poskytovatelem zdravotních
služeb v jeho objektech, jakož i speciální ochrannou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech,
může provádět fyzická osoba, která
- dovršila věk 18 let,
- absolvovala odborný kurs, nebo jinak získala odborné znalosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c),
- podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti.
(2) Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v
potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod
dohledem a řízením fyzické osoby, která
- absolvovala speciální mistrovský kurs,
- podrobila se před komisí úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti.
(3) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, při které
se používají toxické nebo vysoce toxické chemické látky a chemické
přípravky,
30) může provádět fyzická osoba, která
- dovršila věk 18 let,
- absolvovala odborný kurs pro práci s toxickými a
vysoce toxickými chemickými látkami a chemickými přípravky, nebo jinak
získala odborné znalosti v rozsahu upraveném prováděcím právním
předpisem37c),
- podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti.
(4) Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a
deratizace, při které se používají toxické a vysoce toxické chemické
látky a chemické přípravky, může fyzická osoba, která má kvalifikaci
podle odstavců 2 a 3.
(5) Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 2 písm. a) je
absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné
osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu odstavce 1 písm. c) a 5 let
praxe ve speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.
Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. b) je absolvování
odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o
odborné způsobilosti v rozsahu podle odstavce 1 písm. c).
§ 59
Kursy k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce,
dezinsekce a deratizace podle § 58 odst. 1 až 4 může provozovat pouze
osoba, která má odbornou způsobilost podle § 58 odst. 1.
§ 60
(1) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti podle § 58 odst. 1 až 4
zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. K provedení zkoušky
odborné způsobilosti podává fyzická osoba příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví přihlášku, jejíž náležitosti upraví prováděcí právní
předpis.
(2) Osvědčení o odborné způsobilosti vydá orgán ochrany veřejného
zdraví; pro jeho vydání neplatí správní řád. V případě, že orgán ochrany
veřejného zdraví osvědčení nevydá, je povinen o tom fyzickou osobu
písemně vyrozumět. Proti nevydání osvědčení může fyzická osoba do 3 dnů
ode dne doručení vyrozumění podat námitky. O námitkách rozhoduje
nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Jsou-li pro to důvody,
námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a nevydání osvědčení potvrdí.
Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Osvědčení odborné
způsobilosti je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.
(3) Prováděcí právní předpis upraví složení komise, základní obsah a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti.
§ 60a
(1) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou
státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie
nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské
unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu
30a).
(2) Pokud komise pro přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou
kvalifikaci podle § 58 odst. 1 až 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn
skládat rozdílovou zkoušku.
(3) U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, uvedených v prováděcím právním předpisu
37c), ve kterých mu byla uznána získaná odborná kvalifikace postupem podle odstavce 1. Ustanovení § 60 se použije obdobně.
§ 61
(1) Osoba, která je oprávněna provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, je povinna
- evidovat použité přípravky, jejich druh, množství, dobu, místo a účel použití; tuto evidenci ukládat po dobu 5 let,
- informovat dotčené osoby o záměru provést
velkoplošnou (území obce nebo městské části) speciální ochrannou
dezinsekci a deratizaci.
(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z vlastního nebo
jiného podnětu rozhodnutím provedení speciální ochranné dezinfekce,
dezinsekce a deratizace nařídit, pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený
výskyt přenašečů infekčních onemocnění nebo šíření škodlivých a
epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.
(3) Orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutí podle odstavce 2
oznámit ústním vyhlášením, pokud to vyžaduje naléhavost situace. Den
ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení rozhodnutí. Vyhlášené
rozhodnutí uvede orgán ochrany veřejného zdraví do zápisu; neprodleně
však osobě doručí jeho písemné vyhotovení. Proti rozhodnutí lze podat
odvolání do 3 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
Podání odvolání nemá odkladný účinek.
(4) Pokud osoba oprávněná provozovat speciální ochrannou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci hodlá provádět speciální ochrannou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými
přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, je povinna
písemně oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany veřejného zdraví a
obecnímu úřadu příslušným podle místa provádění činnosti, a to
nejpozději 48 hodin před započetím této činnosti. V tomto oznámení musí
být uvedeno přesné označení místa, kde bude speciální ochranná
dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace prováděna, druh a přibližné
množství použité chemické látky nebo chemického přípravku, způsob
provedení, den zahájení prací a předpokládaná doba trvání prací, název a
sídlo provádějící firmy a jméno a spojení na odpovědného pracovníka. Do
lhůty 48 hodin se nezapočítávají dny pracovního klidu a pracovního
volna. Pro provádění speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a
deratizace nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky,
které mohou poškozovat včely, ryby, zvěř a některé další necílové
organismy, platí zvláštní právní předpis.
37b)
(5) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může nejpozději 24 hodin
před zahájením činnosti oznámené podle odstavce 4 stanovit zvláštní
podmínky pro její provádění. Na tento postup se nevztahuje správní řád.
Opatření, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro provádění speciální
ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, může orgán ochrany
veřejného zdraví vyhlásit ústně a učinit o něm písemný zápis. Osoba
oprávněná provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a
deratizaci může proti opatření příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví podat do 24 hodin od jeho doručení nebo ústního oznámení písemně
námitky. Podání námitek nemá odkladný účinek. O podaných námitkách
rozhoduje ředitel příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Na
základě námitek opatření změní nebo zruší, anebo námitky zamítne a
opatření potvrdí. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání.
Díl 3
Postup při zjištění výskytu infekčního onemocnění
§ 62
Hlášení infekčních onemocnění a zacházení s biologickým
materiálem
(1) Osoba poskytující péči (§ 15 odst. 1), která zjistí infekční
onemocnění, podezření na takové onemocnění nebo úmrtí na ně, vylučování
původců infekčních onemocnění nebo se o těchto skutečnostech dozví, je
povinna ohlásit toto zjištění neprodleně, způsobem a v rozsahu upraveném
prováděcím právním předpisem příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví. Současně zajistí podle druhu a rozsahu jí poskytované zdravotní
péče bezodkladně provedení prvních nezbytných opatření k zamezení šíření
onemocnění včetně odběru biologického materiálu a jeho vyšetření. Další
opatření provádí podle pokynu orgánu ochrany veřejného zdraví.
(2) Osoba poskytující péči je dále povinna ohlásit příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví pozitivní mikrobiologické nálezy původců
alimentárních onemocnění, markerů virových hepatitid a pozitivních
sérologických vyšetření na infekční onemocnění.
(3) Pro vydání pokynu podle odstavce 1 neplatí správní řád. Orgán
ochrany veřejného zdraví oznámí tento pokyn osobě poskytující péči ústně
a učiní o něm písemný zápis. Proti pokynu může osoba poskytující péči
podat námitky, které uvede v zápisu nebo je může podat písemně
nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání zápisu. Podané námitky nemají
odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Písemné vyhotovení
rozhodnutí o námitkách se doručuje osobě poskytující péči. Proti tomuto
rozhodnutí nelze podat odvolání.
(4) Osoba poskytující péči je dále povinna
- při odběru biologického materiálu a jeho
vyšetření postupovat podle hygienických požadavků upravených prováděcím
právním předpisem,
- žádanku o vyšetření biologického materiálu vyplnit údaji upravenými prováděcím právním předpisem,
- zajistit, aby se s biologickým materiálem při
odběru, transportu, laboratorním zpracování, dekontaminaci a likvidaci
zacházelo tak, aby nebylo ohroženo zdraví fyzických osob přicházejících s
ním do přímého styku.
§ 62a
Epidemiologické šetření
Příslušné orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny provádět
epidemiologické šetření zaměřené zejména na ověření diagnózy a zjištění
ohniska nákazy (§ 65 odst. 2). Osoby jsou povinny sdělit příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu
epidemiologického šetření.
§ 63
Spolupráce správních úřadů k zamezení šíření
nákazy
(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v rozsahu své působnosti
neprodleně informují o výskytu závažných sporadických a hromadně se
vyskytujících infekčních onemocnění příslušný orgán ochrany veřejného.
(2) Orgány ochrany veřejného zdraví a orgány veterinární správy si
vzájemně neprodleně hlásí výskyt infekcí přenosných ze zvířete na
člověka. Orgány veterinární správy orgánům ochrany veřejného zdraví
hlásí i úhyn zvířete na takovou infekci.
(3) Při provádění opatření proti infekcím přenosným ze zvířat na člověka
spolupracují orgány ochrany veřejného zdraví s orgány veterinární
správy.
§ 64
Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby
Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního onemocnění povinna
- podrobit se izolaci, podání specifických
imunologických preparátů nebo chemoprofylaktik, potřebnému laboratornímu
vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením,
- dodržovat omezení, popřípadě zákaz užívání zdroje
pitné vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z toho, že obsahují
původce nákazy,
- zajistit provedení nařízené ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace,
- zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu
šíření infekčního onemocnění, a je-li běžnou součástí života, vykonávat
ji tak, aby se riziko šíření snížilo.
§ 65
Provedení karantény a ohniskové ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace
(1) V případě onemocnění podléhajícího mezinárodnímu zdravotnickému řádu
(mor, cholera, žlutá zimnice, hemoragické horečky) a dalších infekčních
onemocnění stanovených doporučením Světové zdravotnické organizace je
fyzická osoba, které byla nařízena karanténa, umístěna zpravidla ve
zdravotnickém zařízení vyčleněném pro případ výskytu těchto onemocnění. U
ostatních infekčních onemocnění se, s ohledem na charakter infekčního
onemocnění, způsob kontaktu a dobu jeho trvání, odděluje fyzická osoba
podezřelá z nákazy od ostatních fyzických osob.
(2) Ohniskovou ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost
směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a
pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění,
škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími
živočichy v ohnisku nákazy. Ohniskem nákazy je místo, ve kterém se šíří
nákaza. Jeho součástí je nebo byl zdroj nákazy, fyzické osoby podezřelé z
nákazy a složky jejich prostředí.
§ 66
Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby
podnikající a právnické osoby
(1) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou povinny
podrobit se, podle povahy infekčního onemocnění, protiepidemickým
opatřením, kterými jsou zejména,
- zákaz provozu zařízení, provozovny nebo jiné činnosti,
- zákaz přepravy určitými dopravními prostředky,
- omezení výroby, pozastavení prodeje a zákaz užívání vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z kontaminace.
(2) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou dále
povinny zajistit provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce a deratizace
a asanaci (hygienické zabezpečení) vody, půdy a jiných míst a výrobků
podezřelých z toho, že obsahují původce onemocnění.
§ 67
Stanovení druhu a způsobu provedení
protiepidemických opatření v ohnisku nákazy
(1) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa výskytu
infekčního onemocnění rozhodne o druhu a způsobu provedení
protiepidemických opatření v ohnisku nákazy. Vyžaduje-li to naléhavost
situace, může osobě rozhodnutí oznámit ústním vyhlášením. Den ústního
vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení rozhodnutí. Vyhlášené rozhodnutí
uvede orgán ochrany veřejného zdraví do zápisu; neprodleně však osobě
doručí jeho písemné vyhotovení. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání
do 3 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání
nemá odkladný účinek.
(2) Poskytovatel zdravotních služeb, pokud zjistí výskyt infekčního
onemocnění nebo podezření na ně, může fyzické osobě nařídit prozatímním
opatřením druh a způsob provedení protiepidemických opatření v ohnisku
nákazy podle § 64 písm. a) až d). Pro vydání prozatímního opatření
neplatí správní řád. Poskytovatel zdravotních služeb, který nařídí
prozatímním opatřením protiepidemické opatření v ohnisku nákazy,
neprodleně informuje orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle
odstavce 1. Proti prozatímnímu opatření může fyzická osoba, které bylo
protiepidemické opatření nařízeno, podat tomuto orgánu ochrany veřejného
zdraví námitky, a to do 3 dnů ode dne jeho obdržení; podání námitek
nemá odkladný účinek. Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o
námitkách bezodkladně. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat
odvolání. Nařizuje-li poskytovatel zdravotních služeb jako
protiepidemické opatření karanténu fyzické osobě, která je pojištěncem
nemocenského pojištění, použije k tomu předepsaný tiskopis, který vydá
Česká správa sociálního zabezpečení v dohodě s Ministerstvem
zdravotnictví.
(3) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle odstavce 1, pokud je
to třeba, může pro zajištění protiepidemických opatření v ohnisku nákazy
podle § 64 písm. a) rozhodnutím fyzické osobě stanovit poskytovatele
zdravotních služeb, který je provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu
ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek.
(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle
odstavce 3, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby
protiepidemické opatření podle § 64 písm. a) provedl. Určený
poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.
§ 68
Provádění opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze
zahraničí
(1) Ochranná opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí
se provádějí na místech a v prostorách určených dohodou mezi
Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem dopravy
a spojů a Ministerstvem financí. Ochranná opatření před zavlečením
infekčních onemocnění ze zahraničí nařídí a rozhodne o jejich ukončení
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Na toto řízení se nevztahuje
správní řád.
(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může k provedení karantény
nebo izolace fyzických osob rozhodnutím stanovit poskytovatele
zdravotních služeb, kteří je provedou. Odvolání poskytovatele
zdravotních služeb proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3) Ochranným opatřením nařízeným podle odstavce 1 jsou povinny podrobit
se u poskytovatelů zdravotních služeb určených podle odstavce 2 fyzické
osoby vstupující na území státu ze zahraničí, pokud jeví příznaky
infekčního onemocnění nebo jsou podezřelé z nákazy. Ochranná opatření
podle odstavce 1 a rozhodnutí o jejich ukončení zveřejní na úřední desce
na hraničních přechodech a dalších místech, kde jsou překračovány
státní hranice, celní úřady.
§ 69
Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí
jejího vzniku
(1) Mimořádnými opatřeními při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku jsou
- zákaz nebo omezení výroby, úpravy, úschovy,
dopravy, dovozu, vývozu, prodeje a jiného nakládání s potravinami a
dalšími výrobky, kterými může být šířeno infekční onemocnění, popřípadě
příkaz k jejich zničení,
- zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob
podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami, zejména omezení
cestování z některých oblastí a omezení dopravy mezi některými oblastmi,
zákaz nebo omezení slavností, divadelních a filmových představení,
sportovních a jiných shromáždění a trhů, uzavření zdravotnických
zařízení jednodenní nebo lůžkové péče, zařízení sociální péče, škol,
předškolních zařízení, školských zařízení, zotavovacích akcí, jakož i
ubytovacích podniků a provozoven stravovacích služeb nebo omezení jejich
provozu,
- zákaz nebo omezení výroby, úpravy, dopravy a jiného
nakládání s pitnou vodou a vodami užívanými k účelům podle § 6a a 6g,
zákaz používání vod ze studní, pramenů, vodních nádrží, rybníků, potoků a
řek,
- příkaz k vyčlenění lůžek ve zdravotnických zařízení,
- příkaz k provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce a
deratizace na celém zasaženém území; ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a
deratizaci provede zdravotní ústav (§ 86 odst. 1), stanoví-li tak
rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Náklady na tuto
ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním
ústavem jsou hrazeny ze státního rozpočtu,
- příkaz k varovnému označení objektů, v nichž došlo k infekčnímu onemocnění, a text tohoto označení,
- mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv (profylaxe),
- zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku.
(2) Mimořádná opatření podle odstavce 1 nařídí v nezbytně nutném rozsahu
a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se řídí místem
výskytu infekčního onemocnění. Odvolání proti rozhodnutí příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek. Osoby jsou povinny
se mimořádnému opatření podřídit.
§ 70
Léčení infekčních onemocnění
(1) K ochraně před vznikem a šířením infekčních onemocnění a k omezení
jejich výskytu jsou fyzické osoby povinny podrobit se léčení infekčního
onemocnění stanoveného v prováděcím právním předpise.
(2) Zjistí-li orgán ochrany veřejného zdraví, že se fyzická osoba
nepodrobila léčení infekčního onemocnění podle odstavce 1, stanoví jí
rozhodnutím poskytovatele zdravotních služeb, který toto léčení zajistí.
Příslušným k rozhodnutí je orgán ochrany veřejného zdraví v místě, kde
se fyzická osoba zdržuje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný
účinek.
(3) Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá
za splnění povinností podle odstavců 1 a 2 její zákonný zástupce.
12)
(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle
odstavce 2, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb o zajištění
léčby. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti
vyhovět.
Díl 4
Podmínky vyšetřování nákazy vyvolané virem
lidského imunodeficitu
§ 71
(1) U dárců krve, tkání, orgánů a spermatu se provádí povinné
vyšetřování na virus lidského imunodeficitu při každém darování. U
dárkyň mateřského mléka se provádí povinné vyšetřování na virus lidského
imunodeficitu jednorázově, před započetím dárcovství. Bez testu na
virus lidského imunodeficitu není darování přípustné.
(2) Bez souhlasu fyzické osoby je možné provést test na virus lidského imunodeficitu
- u těhotných žen,
- u fyzické osoby, která má poruchu vědomí a u níž
vyšetření na virus lidského imunodeficitu je významné z hlediska
diferenciální diagnostiky a léčení bez provedení tohoto vyšetření může
vést k poškození jejího zdraví,
- u fyzické osoby, které bylo sděleno obvinění z
trestného činu ohrožování pohlavní nemocí včetně nemoci vyvolané virem
lidského imunodeficitu nebo z trestného činu, při kterém mohlo dojít k
přenosu této nákazy na jiné fyzické osoby,
- u fyzické osoby, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc (§ 70).
(3) V ostatních případech lze vyšetření na virus lidského imunodeficitu provést jen se souhlasem fyzické osoby.
§ 72
(1) Laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu může
provádět poskytovatel zdravotních služeb jen na základě povolení
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Ten povolení vydá, jestliže
poskytovatel zdravotních služeb splní tyto podmínky:
- pracoviště, kde se laboratorní vyšetřování
provádí je způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem umístěno a
přístrojově a materiálově vybaveno,
- vedoucí laboratoře má
- vysokoškolské vzdělání s biologickým
zaměřením a se specializací v oboru vyšetřovací metody v klinické
biochemii nebo vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii39) nebo vysokoškolské vzdělání se specializací v oboru hematologie a transfúzní služba,40) a
- doklad o školení v Národní referenční laboratoři pro
nákazu vyvolanou virem lidského imunodeficitu zřízené Ministerstvem
zdravotnictví.
(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví odejme povolení
poskytovateli zdravotních služeb, který nesplňuje podmínky podle
odstavce 1.
(3) Počet vyšetření na virus lidského imunodeficitu za měsíc a jejich
výsledky hlásí poskytovatel zdravotních služeb vždy do desátého dne
následujícího měsíce příspěvkové organizaci nebo organizační složce
státu zřízené k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva
zdravotnictví,
41) kterou k plnění úkolů v oblasti vyšetřování
nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu Ministerstvo zdravotnictví
určí, (dále jen "určená organizace"). Název určené organizace uveřejní
Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
§ 73
(1) Na vyzvání Ministerstva zdravotnictví nebo určené organizace je
poskytovatel zdravotních služeb, kterému bylo vydáno povolení (§ 72
odst. 1), povinen účastnit se systému externího hodnocení kvality
diagnostiky viru lidského imunodeficitu. Je-li v tomto hodnocení kvalita
diagnostiky viru lidského imunodeficitu nevyhovující a poskytovatel
zdravotních služeb nezajistí bez zbytečného odkladu nápravu, může
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydané podle § 72
odst. 1 rozhodnutím odejmout.
(2) Povolení vydané podle § 72 odst. 1 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví dále odejmout v případě, že
- poskytovatel zdravotních služeb opakovaně neohlásí počet vyšetření podle § 72 odst. 3,
- se poskytovatel zdravotních služeb nezúčastní podle odstavce 1 externího hodnocení kvality diagnostiky.
§ 74
(1) V případě reaktivního výsledku vyšetření na virus lidského
imunodeficitu získaného ve screeningovém (vyhledávacím) testu je
poskytovatel zdravotních služeb vždy povinen předat biologický materiál k
provedení konfirmačního (potvrzujícího) testu. Konfirmační test může
provádět jen Národní referenční laboratoř pro nákazu vyvolanou virem
lidského imunodeficitu.
(2) Fyzická osoba se považuje za nakaženou virem lidského imunodeficitu
až v případě potvrzení reaktivního výsledku vyšetření konfirmačním
testem.
(3) Poskytovatel zdravotních služeb, který byl informován o pozitivním
výsledku konfirmačního testu, sdělí prostřednictvím k tomu pověřeného
lékaře tuto skutečnost fyzické osobě nakažené virem lidského
imunodeficitu a, jde-li o fyzické osoby nezletilé nebo fyzické osoby
zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním
úkonům byla omezena, jejich zákonnému zástupci a zajistí speciální péči
u odborného lékaře. Sdělení musí doplnit o poučení o předcházení šíření
infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu.
(4) Poskytovatel zdravotních služeb informující fyzickou osobu o
pozitivním výsledku konfirmačního testu je povinen zajistit, aby fyzická
osoba byla podrobně poučena o rozsahu povinnosti počínat si tak, aby
jiné fyzické osoby nevystavovala riziku tohoto infekčního onemocnění.
Obsah takového poučení zanese do zdravotnické dokumentace fyzické osoby a
fyzická osoba, popřípadě její zákonný zástupce podepíší prohlášení, že
byli takto informováni. V případě odepření podpisu poskytovatel
zdravotních služeb tuto skutečnost a důvody odepření podpisu uvede ve
zdravotnické dokumentaci fyzické osoby.
§ 75
Bez souhlasu fyzické osoby nebo jejího zákonného zástupce může zdravotní
ústav, Státní zdravotní ústav, určená organizace, jakož i poskytovatel
zdravotních služeb, který má povolení k činnosti podle § 72 odst. 1,
použít její krev, odebranou za jiným účelem, k vyšetření na virus
lidského imunodeficitu pouze pro průřezové studie výskytu infekce virem
lidského imunodeficitu; musí však při všech úkonech prováděných k této
studii a při této studii zajistit a zachovat anonymitu fyzické osoby.
§ 75a
Systém epidemiologické bdělosti
(1) Pro infekce způsobené Haemophilus influenzae b, chřipku, spalničky,
dávivý kašel, nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu, legionelózu,
meningokokové onemocnění a tuberkulózu se zavádí systém epidemiologické
bdělosti (surveillance). Rozsah infekcí může být prováděcím právním
přepisem rozšířen. Správním úřadem, který shromažďuje informace na tomto
úseku a předává je do sítě Evropských společenství pro epidemiologický
dozor a kontrolu infekčních onemocnění (dále jen "síť Společenství"),
provádí výměnu nutných informací, organizuje systém včasného varování a
reakce pro účely prevence a kontroly a provádí konzultace, je
Ministerstvo zdravotnictví.
(2) Orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c) jsou povinny shromažďovat údaje
- o prvotním nebo opakovaném výskytu infekcí uvedených v odstavci 1 a použitých kontrolních opatřeních,
- o vývoji epidemiologické situace, za kterou odpovídají z hlediska sběru informací,
- o neobvyklých epidemiologických skutečnostech a nových infekčních onemocněních neznámého původu,
- o všech podstatných skutečnostech v souvislosti s
- infekčními onemocněními uvedenými v odstavci 1,
- novými infekčními onemocněními neznámého původu v zemích, které nejsou členským státem Evropské unie,
- o existujících nebo navrhovaných mechanismech a
postupech pro předcházení a kontrolu infekčních onemocnění, zejména v
případech ohrožení veřejného zdraví,
- které by mohly pomoci členským státům Evropské unie
koordinovat jejich úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocnění
včetně jakýchkoli přijatých opatření
a předávat je Ministerstvu zdravotnictví, které je sdělí do sítě Společenství.
(3) O charakteru a rozsahu opatření k předcházení infekčních onemocnění
uvedených v odstavci 1 informuje Ministerstvo zdravotnictví před jejich
přijetím za účelem koordinace úsilí o předcházení a kontrolu infekčních
onemocnění síť Společenství a konzultuje prostřednictvím sítě
Společenství s dalšími členskými státy Evropské unie a Komisí Evropských
společenství charakter a rozsah plánovaných opatření; to neplatí, je-li
potřeba chránit veřejné zdraví tak naléhavá, že konzultace znemožňuje. V
takovém případě však Ministerstvo zdravotnictví informuje o přijatých
opatřeních co nejdříve prostřednictvím sítě Společenství ostatní členské
státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství.
(4) Osoby poskytující péči (§ 15 odst. 1) jsou povinny v rozsahu
prováděcího právního předpisu shromažďovat údaje o infekčních
onemocněních zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti a hlásit je
způsobem a ve lhůtách upravených prováděcím právním předpisem
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Při laboratorní
diagnostice, epidemiologickém šetření a stanovení druhu a způsobu
provedení protiepidemických opatření při výskytu infekčních onemocnění
zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti je poskytovatel
zdravotních služeb povinen postupovat podle prováděcího právního
předpisu, popřípadě pokynů a opatření příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví. Prováděcí právní předpis dále upraví základní
charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocnění
zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti.
HLAVA IV
DALŠÍ POVINNOSTI OSOB V OCHRANĚ
VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ
§ 76
Osoba je při podnikatelské činnosti povinna
- doložit, že výrobky, které vyrábí, dováží nebo uvádí na trh nebo do oběhu4c)
a které mají být podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu
schváleny orgánem ochrany veřejného zdraví, byly schváleny,
- písemně informovat podnikatele, kteří od ní
odebírají výrobky, o tom, že předběžným opatřením orgánu ochrany
veřejného zdraví bylo pozastaveno uvádění do oběhu4c) nebo na trh, distribuce a prodej jí vyráběných nebo dovážených výrobků a o jejich uvolnění k uvedení na trh nebo do oběhu4c), k distribuci a prodeji, a to ihned po oznámení vykonatelného předběžného opatření orgánu ochrany veřejného zdraví,
- písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly uvolněny k uvedení na trh nebo do oběhu4c),
k distribuci a prodeji, a to ihned po zrušení předběžného opatření
orgánem ochrany veřejného zdraví nebo po oznámení vykonatelného
rozhodnutí ve věci,
- písemně informovat podnikatele, kteří od ní
odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly vykonatelným rozhodnutím
orgánu ochrany veřejného zdraví staženy z distribuce a prodeje, nebo
bylo zakázáno jejich uvádění do oběhu4c) nebo na trh, a to ihned po obdržení vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví,
- ihned po obdržení informace podle písmene b) pozastavit další uvádění do oběhu4c)
nebo na trh, distribuci a prodej výrobků, a to až do doby obdržení
informace podle písmene c) nebo d); po obdržení informace podle písmene
d) ihned vyřadit výrobky z distribuce, prodeje nebo oběhu4c).
§ 77
Orgán ochrany veřejného zdraví je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy,
42)
které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví
podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a
řízení zdravotních rizik. Orgán ochrany veřejného zdraví vydává v těchto
věcech stanovisko. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na
splnění podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve správním
řízení.
HLAVA V
STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO
ZDRAVÍ
Díl 1
Státní správa v ochraně veřejného zdraví, právní
předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví, oprávnění
a povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví,
povinnosti kontrolovaných osob , zdravotní ústavy
a Státní zdravotní ústav
Oddíl 1
Orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví
a jejich úkoly
§ 78
Orgány ochrany veřejného zdraví a další orgány, které plní
některé úkoly v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska
dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí
(1) Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají
- Ministerstvo zdravotnictví,
- krajské hygienické stanice,
- Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,
- Ministerstvo dopravy,
- Ministerstvo pro místní rozvoj,
- Ministerstvo životního prostředí,
- krajské úřady.
(2) Soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví tvoří správní úřady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c).
§ 79
Sběr a zpracování osobních údajů
(1) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny k zabezpečení
povinností týkajících se ochrany a podpory veřejného zdraví zpracovávat
- osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení,
rodné číslo, je-li přiděleno, jinak datum narození, místo pobytu
fyzických osob, místo jejich podnikání nebo označení jejich
zaměstnavatele, údaje související s kategorizací prací a s nařízenými
lékařskými preventivními prohlídkami a osobní údaje podle § 40 písm. c);
jde-li o mladistvé a studenty, označení zařízení pro výchovu a
vzdělávání nebo označení zvláštního dětského zařízení,
- citlivé údaje vypovídající o národnosti a zdravotním
stavu fyzických osob, zahrnující diagnózy onemocnění, údaje o rizikovém
chování, o splnění povinnosti podrobit se léčení, o počtu, druhu a
závěrech lékařských prohlídek, údaje o expozici fyzických osob faktorům
pracovního a životního prostředí, údaje o epidemiologii drogových
závislostí a citlivé údaje podle § 40 písm. c).
(2) Údaje uvedené v odstavci 1 jsou orgány ochrany veřejného zdraví
zpracovávány v registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob,
které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z
nákazy a v registru kategorizací prací a expozic faktorům pracovního a
životního prostředí (dále jen "registry"). Rozsah zpracovávaných údajů
může být rozšířen pouze výjimečně v zájmu splnění povinnosti orgánu
ochrany veřejného zdraví, stanovené právním předpisem a za podmínek
stanovených zvláštním zákonem.
43) Osobní a citlivé údaje shromážděné podle odstavce 1 se zpětně neopravují ani nedoplňují.
(3) Pokud mají být údaje z registrů využívány orgány ochrany veřejného
zdraví pro účely přípravy podkladů pro národní zdravotní politiku,
vyhodnocení stavu ochrany a podpory veřejného zdraví, ke sledování
trendů výskytu infekčních onemocnění, hromadně se vyskytujících
onemocnění, ohrožení nemocí z povolání, nemocí souvisejících s prací,
jiných poškození zdraví z práce a významných poruch zdraví, musí být pro
tyto účely anonymizovány za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
43)
(4) Orgány ochrany veřejného zdraví mohou pověřit za podmínek stanovených zvláštním zákonem
43)
zpracováním údajů příspěvkovou organizaci nebo organizační složku
státu, zřízenou k plnění úkolů v působnosti Ministerstva zdravotnictví.
(5) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou povinny za podmínek stanovených zvláštním zákonem
43)
shromažďovat údaje, které je Česká republiky povinna předávat
mezinárodním organizacím na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká
republika vázána. Tyto údaje jsou orgány ochrany veřejného zdraví
uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c) povinny předávat Ministerstvu
zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno předávat uvedené
údaje mezinárodním organizacím.
(6) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny sdělovat Ministerstvu
práce a sociálních věcí a orgánům státního odborného dozoru nad
bezpečností práce údaje o výskytu prací zařazených do kategorií třetí a
čtvrté a práce kategorie druhé, stanovené příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví jako rizikové.
§ 80
Ministerstvo zdravotnictví
(1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně veřejného zdraví
- řídí a kontroluje výkon státní správy v
ochraně veřejného zdraví a odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní
politiky na úseku ochrany veřejného zdraví,
- řídí a kontroluje krajské hygienické stanice,
- rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic,
- zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své
působnosti a plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně
veřejného zdraví,
- stanoví na základě doporučení Národní imunizační
komise, zřízené jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví, antigenní
složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování a
zveřejní je ve formě sdělení ve Sbírce zákonů, a to vždy do 28. února
kalendářního roku,
- rozhoduje ve věcech podle § 5 odst. 5, § 6e, § 26
odst. 4, 5 a 8, § 28, § 72 odst. 1 a 2, § 73, § 83e odst. 6 a § 83f a
dále o námitkách, rozhoduje-li o nich podle tohoto zákona nadřízený
orgán ochrany veřejného zdraví; je oprávněno povolit prodloužení
mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 3; plní úkoly podle § 3a
odst. 4, § 3b, § 6g, § 26 odst. 6, § 27 odst. 1, § 27b, 28a, § 72 odst.
3, § 75a, § 79 odst. 5, § 83a odst. 2, § 83c odst. 3 a § 83e odst. 7;
na návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o
kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích,
- nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí
jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při
výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých
výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při
živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají být
provedena celostátně nebo na území několika krajů, a rozhoduje o jejich
ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu,
- nařizuje ochranná opatření před zavlečením
infekčních onemocnění ze zahraničí a rozhoduje o jejich ukončení a ve
věcech podle § 68 odst. 2,
- na žádost krajské hygienické stanice dává povolení k mimořádnému očkování podle § 69 odst. 1 písm. g),
- stanoví vyhlášením v televizním a celoplošném rozhlasovém vysílání43b)
a zveřejněním na své úřední desce a úředních deskách ostatních orgánů
ochrany veřejného zdraví umístěných v sídlech těchto správních úřadů a
na jejich územních pracovištích další infekční onemocnění vyvolaná
vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny, které se považují za
nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví;43c) na toto stanovení se nevztahuje správní řád,
- usměrňuje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví prováděný Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra,
- sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory
veřejného zdraví; sestavuje očkovací programy a programy prevence
infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu a řídí jejich realizaci;
stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik a zásady
monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního
prostředí a životních a pracovních podmínek a řídí jejich realizaci;
řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví,
- uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace, organizování a provádění kursů v hodnocení zdravotních rizik,
- přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými
hygienickými stanicemi, které určují priority činnosti na úseku státního
zdravotního dozoru,
- koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a
nestátními orgány a organizacemi, včetně registrovaných občanských
sdružení, jakož i se sociálními partnery v oblastech souvisejících s
výkonem státní správy na úseku ochrany veřejného zdraví,
- přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropských společenství,
- pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který
významně ovlivňuje stávající hlukovou situaci, aktualizuje, nejdéle však
jednou za 5 let, strategické hlukové mapy, jejichž součástí jsou mezní
hodnoty hlukových ukazatelů; mezní hodnotou hlukových ukazatelů se
rozumí hodnota hlukových ukazatelů, při jejímž překročení dochází ke
škodlivému zatížení životního prostředí,
ze zákona č. 186/2006 Sb.
- uplatňuje stanovisko k politice územního
rozvoje z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení
zdravotních rizik.
ze zákona č. 222/2006 Sb.
- zpřístupňuje veřejnosti strategické hlukové mapy, vypracované podle písmene q),
- prováděcím právním předpisem upraví výpočet
hlukových ukazatelů, jejich mezní hodnoty, základní požadavky na obsah
strategických hlukových map a akčních plánů, jejichž součástí jsou
návrhy tichých oblastí, podrobnosti týkající se způsobu informování
veřejnosti o strategických hlukových mapách, o přípravě návrhů akčních
plánů a účasti veřejnosti na této přípravě a o vypracovaných akčních
plánech. Akčním plánem se rozumí plán obsahující opatření, jejichž
účelem je ochrana před škodlivými a obtěžujícími účinky hluku, včetně
snížení hluku,
- pořizuje souhrn akčního plánu na základě akčních
plánů předložených krajskými úřady a Ministerstvem dopravy, jejichž
součástí jsou tiché oblasti v aglomeraci vymezené krajskými úřady a
tiché oblasti ve volné krajině stanovené Ministerstvem životního
prostředí. Tichou oblastí v aglomeraci se rozumí oblast, která není
vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele nebo
než je nejvyšší přípustná hodnota hygienického limitu hluku stanoveného
podle § 34. Tichou oblastí ve volné krajině se rozumí oblast, která není
rušena hlukem z dopravy, průmyslu nebo rekreačních aktivit,
- spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie na strategickém hlukovém mapování v blízkosti hranic,
- usměrňuje řízení jakosti vod v povrchových vodách
uvedených v seznamu podle § 6g krajskými hygienickými stanicemi, zejména
určuje v souladu s podmínkami upravenými právem Evropské unie1)
počet koupacích sezón, na jejichž základě sestaví krajské hygienické
stanice soubory údajů pro posuzování jakosti vod, a to po předchozím
informování Evropské komise v rozsahu upraveném právem Evropské unie1).
(2) Za hluk se pro účely postupu podle odstavce 1 písm. q) až u) a podle
§ 81, 81a, 81b a 81c považuje hluk, kterému jsou lidé vystaveni v
zastavěných územích, ve veřejných parcích a tichých oblastech v
aglomeracích, v tichých oblastech ve volné krajině, v blízkosti škol,
nemocnic a ostatních oblastech a územích citlivých na hluk. Nepovažuje
se za něj hluk způsobený osobou, která je mu vystavena, hluk v
domácnostech, sousedský hluk, hluk z rekreačních aktivit, hluk na
pracovištích, hluk uvnitř dopravních prostředků a hluk způsobený
vojenskou činností v objektech důležitých pro obranu státu.
(3) Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví
oprávněno stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví uvedeným v § 78
odst. 1 písm. b) a c) rozsah a četnost kontrol a konkretizaci
kontrolních postupů. Stanovený rozsah a četnost kontrol a kontrolní
postupy Ministerstvo zdravotnictví uveřejní ve Věstníku Ministerstva
zdravotnictví. Analytické metody kontroly složení kosmetických
prostředků upraví prováděcí právní předpis.
(4) Pro řešení sporů o použití metody vyšetřování faktorů pracovních
podmínek a hodnocení zátěže organismu neupravené právními předpisy je
Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit rozhodčí metodu zahrnující
strategii odběru, transportu, uchovávání a zpracování vzorků, jejich
analýzy, hodnocení a kontroly kvality měření. Na toto stanovení se
nevztahuje správní řád. Proti stanovené rozhodčí metodě může podat
zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 do 3 dnů ode dne jejího doručení
písemně námitky. O námitkách rozhoduje ministr zdravotnictví do 30 dnů
ode dne jejich doručení. Na základě námitek rozhodčí metodu změní nebo
zruší, anebo námitky zamítne a rozhodčí metodu potvrdí. Proti rozhodnutí
o námitkách nelze podat odvolání.
(5) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví na základě významných důkazů,
že kosmetický prostředek, přestože splňuje požadavky práva Evropských
společenství, představuje nebezpečí pro zdraví
43d), může
dočasně zakázat používání takového výrobku, jeho uvádění na trh nebo
podrobit tento výrobek zvláštním podmínkám a rozhodnout o ukončení
platnosti takového rozhodnutí.
(6) O postupu podle odstavce 4 a jeho důvodech uvědomí Ministerstvo
zdravotnictví neprodleně ostatní členské státy Evropské unie a Komisi
Evropských společenství.
(7) Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno stanovit, že výrobky
upravené přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, tímto
zákonem nebo zvláštními právními předpisy, podle nichž orgány ochrany
veřejného zdraví vykonávají nad jejich uvedením na trh, distribucí nebo
uvedením do oběhu státní správu, jsou nebezpečné, jestliže byly jako
takové označeny orgány Evropských společenství, Světovou zdravotnickou
organizací nebo v systémech pro rychlou výměnu informací Evropských
společenství. Stanovení nebezpečných výrobků provede Ministerstvo
zdravotnictví vyhlášením v televizním a celoplošném rozhlasovém vysílání
43b)
a zveřejní na své úřední desce a úředních deskách krajských
hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) umístěných
v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích.
Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit souběžné vysílání
zprávy v titulkové podobě. Na toto stanovení se nevztahuje správní řád.
Povinnosti osob při výskytu nebezpečných výrobků stanoví zvláštní právní
předpis
26a) nebo přímo použitelné předpisy Evropských
společenství. Dočasné pozastavení nebo omezení uplatňování zvláštních
opatření nebo jiných přímo použitelných předpisů Evropských
společenství, stanovené Ministerstvem zdravotnictví na základě přímo
použitelných předpisů Evropských společenství, vyhlásí Ministerstvo
zdravotnictví zveřejněním na své úřední desce a úředních deskách
krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy)
umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních
pracovištích. Stanovení a opatření podle tohoto odstavce zpřístupní
Ministerstvo zdravotnictví i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Toto
stanovení a opatření není rozhodnutím vydaným ve správním řízení.
(8) V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje funkce hlavního hygienika
České republiky, který ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje jako
orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavního hygienika České republiky
jmenuje a odvolává na návrh ministra zdravotnictví ze státních
zaměstnanců zástupce generálního ředitele státní služby. Bude-li
jmenován zástupce hlavního hygienika České republiky, řídí se jeho
jmenování a odvolání služebním zákonem.
43a)
§ 81
Ministerstvo dopravy
(1) Ministerstvo dopravy v oblasti hodnocení a snižování hluku z
hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí
podle údajů ze strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem
zdravotnictví pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně
ovlivňuje stávající hlukovou situaci, aktualizuje, nejdéle však jednou
za 5 let, akční plány pro
- hlavní pozemní komunikace, jimiž se rozumí
pozemní komunikace, po nichž projede více než 3 000 000 vozidel za rok, a
jejichž vlastníkem je stát,
- hlavní železniční tratě, jimiž se rozumí železniční tratě, po nichž projede více než 30 000 vlaků za rok,
- hlavní letiště, jimiž se rozumí civilní letiště,
která mají více než 50 000 vzletů a přistání za rok, s výjimkou vzletů a
přistání lehkých letadel pro cvičné účely.
(2) Ministerstvo dopravy při zpracování a aktualizaci akčních plánů
- zpřístupňuje návrh akčního plánu veřejnosti, ke kterému má každý právo vyjádřit se do 45 dnů od data jeho zveřejnění,
- zveřejňuje způsob vyhodnocení podnětů a stanovisek k
návrhu akčního plánu a zveřejňuje akční plán, který předkládá
Ministerstvu zdravotnictví,
- informuje veřejnost o opatřeních přijatých v rámci akčních plánů,
- spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie při tvorbě akčních plánů v příhraničních oblastech.
§ 81a
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj v oblasti hodnocení a snižování hluku z
hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí
stanoví vyhláškou seznam aglomerací. Aglomerací se rozumí urbanizované
území městského charakteru s více než 100 000 trvale bydlícími
obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými,
sociálními a územně technickými vazbami.
§ 81b
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí v oblasti hodnocení a snižování hluku z
hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí
upraví vyhláškou tiché oblasti ve volné krajině.
§ 81c
Krajské úřady
Krajské úřady v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí
- předávají Ministerstvu zdravotnictví údaje o
zdrojích hluku získané při výkonu své působnosti podle zákona o
integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru
znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v
rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem43b),
- pořizují, a dojde-li k podstatnému vývoji, který
významně ovlivňuje stávající hlukovou situaci, aktualizují, nejdéle však
jednou za 5 let, akční plány pro územní aglomerace, jejichž součástí je
vymezení tichých oblastí v aglomeraci, a akční plány pro hlavní pozemní
komunikace, které vlastní kraj, včetně hlavních pozemních komunikací ve
vlastnictví obcí ve správním území kraje, a to podle údajů ze
strategických hlukových map zpracovaných Ministerstvem zdravotnictví;
pro zpracování a aktualizaci akčního plánu platí obdobně § 81 odst. 2.
§ 82
Krajské hygienické stanice
(1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a
sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice
mohou po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví zřizovat nebo
rušit územní pracoviště. Krajské hygienické stanice jsou správními
úřady. Krajská hygienická stanice, která působí ve správním obvodu
hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního města
Prahy. V čele krajské hygienické stanice je ředitel. Jmenování a
odvolání ředitele krajské hygienické stanice se řídí služebním zákonem
43a). Krajské hygienické stanice jsou účetními jednotkami.
(2) Krajské hygienické stanici náleží
- vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a
plnit další úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně
státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo
zdravotnictví,
- vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním
zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými
předpisy Evropských společenství, tímto zákonem a zvláštními právními
předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci před
riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů
pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z
fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami
včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany
veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů; státní
zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci je státním odborným
dozorem nad ochranou zdraví při práci ve smyslu zvláštního právního
předpisu,44)
- rozhodovat na návrh zaměstnavatele nebo osoby uvedené v § 43 nebo z vlastního podnětu ve věcech kategorizace prací,
- stanovit za podmínek § 37 odst. 6 písm. b) rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d),
- stanovit zaměstnavateli nebo osobě uvedené v § 43
pro výkon rizikových prací, s ohledem na expozici zaměstnanců, nebo
osoby uvedené v § 43 a jejích spolupracujících rodinných příslušníků
rizikovým faktorům pracovních podmínek,
- minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek a
- minimální náplň a termíny periodických lékařských
preventivních prohlídek a minimální náplň vstupních a výstupních
lékařských preventivních prohlídek, pokud je nestanoví zvláštní právní
předpis, jakož i
- lékařské preventivní prohlídky po skončení rizikové
práce, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou
nepříznivě projevit i po delší době (dále jen "následné lékařské
preventivní prohlídky"); následné lékařské preventivní prohlídky
pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek
upravených zvláštním právním předpisem,33a)
- stanovit zaměstnavateli způsob a minimální četnost
sledování zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce
faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis,
- provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání,45)
- zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,
- plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77,
- uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci
z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení
zdravotních rizik,
- projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu,46)
- nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět
opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a
v tomto rozsahu též usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb
a kontrolovat ji; určovat, s výjimkou § 68 odst. 2, poskytovatelé
zdravotních služeb, kteří provedou opatření k předcházení vzniku a
zamezení šíření infekčních onemocnění, a plnit s tím související úkoly,
- nařizovat mimořádná opatření při epidemii a
nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických
osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti
podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých
vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není
příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení
včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle §
69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva
zdravotnictví,
- stanovit hygienický limit faktoru pracovních
podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení v
pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho
sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, osob uvedených v § 43
a jejich spolupracujících rodinných příslušníků v riziku takového
faktoru; zařadit práci s tímto faktorem z vlastního podnětu do
kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
- vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zajistit pracovnělékařské služby uloženou zvláštním právním předpisem47)
a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat zařízením
vykonávajícím pracovnělékařské služby informace nutné k ochraně zdraví
při práci, uložené zvláštním právním předpisem,
- na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření
zařízení vykonávajícího pracovnělékařské služby; při přezkoumání
opatření zařízení vykonávajícího pracovnělékařské služby vydané podle §
39 se nepostupuje podle zvláštního právního předpisu ani podle správního
řádu,
- nařídit osobě provozující stravovací službu odběr a
uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění
zdravotní nezávadnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na
vznik infekčního onemocnění z pokrmů, a určit rozsah a dobu plnění této
povinnosti; postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmů upraví
prováděcí právní předpis,
- provádět epidemiologické šetření podle § 62a,
- usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15
odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám a
kontrolovat ji,
- provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z
hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a
podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a
faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek;
kontrolovat a řídit místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví,
- spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu,
- podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému,
ze zákona č. 189/2006 Sb.
- potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění pro účely nemocenského pojištění47a),
že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo
nebezpečí jejího vzniku uvedená v § 69 odst. 1 písm. b) a h) a ukončení
karantény nebo mimořádných opatření, popřípadě trvání karantény nebo
mimořádných opatření, a to na základě žádosti osob, kterých se karanténa
nebo mimořádné opatření týkají.
(3) Krajská hygienická stanice je povinna o hromadném výskytu infekčních onemocnění a o výskytu nebezpečných
26a)
a z nebezpečnosti podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou
poškodit zdraví fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze
ojediněle, informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví.
(4) Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii rozhodnutí o stanovených
lékařských preventivních prohlídkách, které je vykonatelné, zařízení
vykonávajícímu pracovnělékařské služby. Zaměstnavatel dále informuje o
uložení následné lékařské preventivní prohlídky fyzickou osobu, pro
kterou byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem;
informaci v tomto případě zašle na poslední místo jejího trvalého
pobytu, které je mu známo, popřípadě místo bydliště, neměla-li tato
fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky. Toto místo sdělí
též zařízení vykonávajícímu pracovnělékařské služby. Zařízení
vykonávající pracovnělékařské služby na základě tohoto sdělení informuje
o nařízení následné lékařské preventivní prohlídky zdravotnické
zařízení, jehož součástí je oddělení nebo klinika nemocí z povolání nebo
pracovního lékařství, které by bylo příslušné následnou lékařskou
preventivní prohlídku provést.
§ 82a
Úkoly krajské hygienické stanice na úseku řízení jakosti vod
ke koupání v přírodních koupalištích a dalších povrchových
vodách uvedených v seznamu
(1) Při řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištích
provozovaných na povrchových vodách využívaných ke koupání, ve kterých
nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, a v dalších povrchových
vodách ke koupání podle § 6g krajská hygienická stanice
- v souladu s pravidly monitorování jakosti
povrchových vod ke koupání vydá do 1. května kalendářního roku
monitorovací kalendář a v monitorovacím kalendáři určí četnost odběrů
vzorků vody, jejich rozložení na dobu koupací sezóny a místa odběru
vzorků vody z dalších povrchových vod ke koupání; monitorovací kalendář
vydá krajská hygienická stanice jako opatření obecné povahy,
- rozhodne z moci úřední nebo na žádost provozovatele
podle § 6a nebo osoby uvedené v § 6d o pozastavení monitorovacího
kalendáře z důvodů výjimečné situace a o jeho pokračování,
- vydá opatření obecné povahy, kterým stanoví dočasný
nebo trvalý zákaz používání vody ke koupání nebo dočasné nebo trvalé
varování před koupáním, pokud se dozví o neočekávané situaci nebo je-li
voda ke koupání znečištěna,
- nařídí odběr a vyšetření dodatečného vzorku vody ke
koupání v případě pozastavení monitorovacího kalendáře nebo krátkodobého
znečištění vody nebo dalšího vzorku vody v případě možného ohrožení
zdraví koupajících se osob,
- podle pokynu Ministerstva zdravotnictví vydaného
podle § 80 odst. 1 písm. v) a na základě výsledků monitorování jakosti
povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g sestaví soubor
údajů o jakosti těchto vod, provádí jejich posuzování a klasifikaci a
informuje o jakosti povrchové vody ke koupání veřejnost v blízkosti
koupacího místa, na svých internetových stránkách a na Portálu veřejné
správy; pro účely posuzování jakosti povrchových vod ke koupání
uvedených v seznamu podle § 6g se znečištěním této vody rozumí výskyt
mikrobiologické kontaminace překračující hodnoty, při kterých se voda
klasifikuje jako přijatelná, rozmnožení sinic, rozmnožení
makroskopických řas nebo znečištění vody ke koupání v přírodním
koupališti odpady v rozsahu, který ovlivňuje její jakost a představuje
riziko pro zdraví koupajících se osob.
(2) Pro účely řízení jakosti vody ke koupání se rozumí
- monitorovacím místem dalších povrchových vod
ke koupání místo, kde se očekává většina koupajících se osob, nebo
místo, kde se podle profilu těchto vod sestaveného podle vodního zákona8a) očekává největší riziko znečištění vody,
- výjimečnou situací událost nebo kombinace událostí
ovlivňujících jakost vody ke koupání na dotyčném místě, u nichž se
neočekává výskyt častěji než jednou za 4 roky,
- neočekávanou situací situace, která má nebo u níž se
dá důvodně předpokládat, že bude mít nepříznivý dopad na jakost vody ke
koupání nebo na zdraví koupajících se osob,
- krátkodobým znečištěním vody mikrobiologická
kontaminace překračující hodnoty, při kterých se voda ke koupání
klasifikuje jako přijatelná, která má jasně zjistitelné příčiny, u níž
se obvykle neočekává, že zhorší jakost vody po dobu delší než přibližně
72 hodin poté, co došlo k prvnímu ovlivnění jakosti vody,
- dodatečným vzorkem vzorek, kterým se nahrazuje vzorek neprovedený podle monitorovacího kalendáře,
- dalším vzorkem vzorek odebraný z důvodu možného ohrožení zdraví koupajících se osob,
- trvalým zákazem zákaz trvající nejméně jednu celou koupací sezónu,
- trvalým varováním před koupáním varování trvající nejméně jednu celou koupací sezónu.
(3) Krajská hygienická stanice může podle odstavce 1 písm. c) vydat
trvalý zákaz používání vody ke koupání nebo trvalé varování před
koupáním pouze tehdy, pokud v 5 po sobě následujících letech byla voda
klasifikována jako nevyhovující nebo před skončením pětiletého období je
důvod se domnívat, že dosažení klasifikace vody jako přijatelné není
proveditelné nebo by bylo nepřiměřeně nákladné.
(4) Krajské hygienické stanice jsou povinny informovat Ministerstvo
zdravotnictví o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a o
dalších významných opatřeních přijatých na úseku řízení jakosti vody ke
koupání. Dále jsou krajské hygienické stanice povinny každoročně do 31.
října předávat správcům povodí podklady nezbytné pro sestavení,
přezkoumání a aktualizaci profilů povrchových vod ke koupání uvedených v
seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a) v rozsahu stanoveném vodním zákonem
8a).
(5) Hygienické limity mikrobiologických ukazatelů jakosti vody v dalších
povrchových vodách ke koupání, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení
sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly
znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení
znečištění vody v dalších povrchových vodách ke koupání, pravidla
monitorování jakosti povrchových vod ke koupání, pravidla pro posuzování
jakosti těchto vod, kritéria jejich klasifikace a způsob, termíny a
rozsah informování veřejnosti upraví prováděcí právní předpis.
§ 83
Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra
(1) Úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního
zdravotního dozoru v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho
působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových
organizacích a nad jimi užívanými objekty
47a) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo obrany.
(2) Úkoly státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v bezpečnostních sborech
47b),
s výjimkou Vězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a
organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v
jeho působnosti včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených
Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona
47c) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra.
Autorizace
§ 83a
(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na
žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, organizační složky státu,
kraje nebo obce nebo právnické osoby, na jehož základě se vydává
osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět
- odběr vzorků a vyšetření jakosti pitné a
teplé vody (§ 3 odst. 1 a 3), vody v koupalištích a vody ve zdroji pro
bazén umělého koupaliště nebo sauny (§ 6),
- zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního prostředí staveb (§ 13 odst. 1),
- odběr vzorků a měření mikrobiálního chemického a
parazitárního znečištění písku v pískovištích venkovních hracích ploch
(§ 13 odst. 2),
- odběr vzorků a vyšetření bezpečnosti předmětů
běžného užívání, s výjimkou hraček a kosmetických prostředků (§ 25);
ověřování výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, s výjimkou
stavebních výrobků,8) podle § 5 odst. 2,
- kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),
- odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24 odst. 1 písm. e)],
- měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),
- zjišťování a měření intenzit osvětlení a
mikroklimatických podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin v
pracovním prostředí,
- biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické toxikologie, fyziologie a psychologie práce.
(2) Ministerstvo zdravotnictví pověří prováděním autorizace právnickou
osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v oboru
působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen "autorizující osoba").
Toto pověření je nepřevoditelné. Na vydání tohoto pověření se nevztahuje
správní řád. Při autorizaci se postupuje podle podmínek, které stanoví
pro jednotlivé oblasti podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví.
Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření zveřejní
Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
§ 83b
(1) Autorizující osoba vydá organizační složce státu, kraje nebo obce,
právnické osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem, na její
žádost osvědčení o autorizaci. Toto osvědčení vydá, pokud žadatel
splňuje podmínky autorizace, kterými jsou
- odborná úroveň ve vztahu k navrhované
oblasti autorizace, podle podmínek stanovených Ministerstvem
zdravotnictví na základě § 83a odst. 2
- vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k zařízením pro speciální šetření,
- existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi,
- existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,
- neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,
- bezúhonnost žadatele o autorizaci.
(2) Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce 1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením.
(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl
pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s
předmětem podnikání. Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele (fyzické i
právnické osoby) si autorizující osoba vyžádá podle zvláštního právního
předpisu
47d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o
vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku
trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím
dálkový přístup. Fyzická osoba dále dokládá bezúhonnost obdobnými
doklady, jako je výpis z Rejstříku trestů, vydanými státy, ve kterých se
v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce. Tyto
doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad o bezúhonnosti může být
nahrazen dokladem o způsobilosti k výkonu povolání nebo činnosti, pokud
prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti. Bezúhonnost za právnickou
osobu se prokazuje u všech členů statutárního orgánu; za organizační
složku státu, kraje nebo obce u jejího vedoucího. Při uznávání dokladu o
bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu
Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu
30a).
(4) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede obchodní
firmu nebo název právnické osoby nebo organizační složky státu, kraje
nebo obce nebo jméno a příjmení fyzické osoby, místo podnikání,
popřípadě místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo její bydliště,
nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, sídlo právnické osoby
nebo organizační složky státu, kraje nebo obce, identifikační číslo
osoby, bylo-li přiděleno, a dále údaje prokazující splnění podmínek
podle odstavce 1. Žádost se předkládá autorizující osobě.
§ 83c
(1) Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti a
dobu, na kterou bylo vydáno. Pro vydání osvědčení o autorizaci neplatí
správní řád. Žadatel může proti sdělení o neudělení osvědčení o
autorizaci podat do 3 dnů ode dne jeho doručení námitky. O námitkách
rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Jsou-li pro to důvody, námitkám
vyhoví; jinak námitky zamítne a neudělení osvědčení potvrdí. Proti
rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat.
Autorizující osoba je rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví vázána.
Náklady spojené s autorizací včetně vydání osvědčení o autorizaci hradí
žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu.
(2) Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na dobu nejvýše 5
let ode dne udělení. Autorizace může být prodloužena vždy o dalších 5
let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o autorizaci, musí osoba,
které bylo vydáno osvědčení o autorizaci, (dále jen "držitel
autorizace") podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením
platnosti osvědčení. Náklady spojené s prodloužením platnosti osvědčení o
autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního
předpisu.
(3) Seznam držitelů autorizace s uvedením obchodní firmy, sídla,
popřípadě místa podnikání a identifikačního čísla podle § 83b odst. 4,
jakož i změny v těchto údajích uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Tyto údaje sdělí Ministerstvu
zdravotnictví autorizující osoba.
(4) Držitel autorizace je povinen dodržovat podmínky autorizace a
účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném autorizující osobou
mezilaboratorních zkoušek. Doklady o výsledcích mezilaboratorních
zkoušek musí držitel autorizace ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené s
mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizace.
(5) Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním podmínek
autorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím účelem je
oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace, ověřovat splnění
podmínek autorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků
mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si může autorizující osoba
přizvat odborníka pro příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující osoba
nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení
nebo je odejme. Odejmutím osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí
osvědčení může držitel autorizace podat do 3 dnů ode dne jeho doručení
námitky. O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Jsou-li pro
to důvody, námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a odejmutí osvědčení
potvrdí. Proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o námitkách se
nelze odvolat. Autorizující osoba je rozhodnutím Ministerstva
zdravotnictví vázána.
§ 83d
(1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká
- uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
- vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,
- u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizace za mrtvého,
- dnem zániku organizační složky státu, kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je držitelem autorizace,
- rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím insolvenčního
návrhu proto, že majetek držitele nepostačuje k úhradě nákladů
insolvenčního řízení, nebo vstupem držitele autorizace do likvidace.
(2) Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle §
83c odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce
právnické osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce 1
písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro
účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizace.
§ 83e
(1) Provádět hodnocení zdravotních rizik podle tohoto zákona jsou
oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení o autorizaci.
Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, může
hodnotit zdravotní rizika jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost
zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace.
(2) Autorizaci uděluje na žádost fyzické osoby autorizující osoba (§ 83a
odst. 2) na základě úspěšného složení zkoušky odborné způsobilosti. Ke
zkoušce se může přihlásit fyzická osoba, která je starší 23 let,
bezúhonná, má stanovenou odbornou způsobilost a potvrdí česným
prohlášením neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly
ovlivnit výsledky při hodnocení zdravotních rizik. Při zkoušce musí
fyzická osoba prokázat znalosti stanovené prováděcím právním předpisem
37c). Prováděcí právní předpis dále upraví složení komise a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti.
(3) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně
odsouzena za úmyslný trestný čin ani za trestný čin, který souvisí s
činností, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a pracovního
prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, spáchaný z
nedbalosti. Bezúhonnost fyzické osoby se prokazuje obdobně podle § 83b
odst. 3.
(4) Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském
vzdělání v oblasti lékařství nebo přírodních věd, popřípadě osvědčením o
úspěšném ukončení kursu v hodnocení zdravotních rizik absolvovaném v
organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci pověřené
Ministerstvem zdravotnictví, pokud se ho fyzická osoba za účelem získání
odborných znalostí zúčastnila, a nejméně pětiletou praxí na úseku
ochrany zdraví a životních podmínek.
(5) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou
státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie
nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské
unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu
30a).
Pokud komise pro přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou
kvalifikaci podle odstavce 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn skládat
rozdílovou zkoušku. U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch
oblastí, uvedených v prováděcím právním předpisu
37c), ve
kterých mu byla uznána získaná odborná kvalifikace postupem podle věty
první. Ustanovení odstavce 4 vět druhé a třetí se použije obdobně.
(6) Za praxi na úseku ochrany zdraví a životních podmínek se považuje
pracovní činnost, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a
pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, a to
podle potvrzení zaměstnavatele nebo předložených výsledků takového
posuzování. Do doby praxe se nepočítá základní, náhradní a civilní
služba, doba mateřské a rodičovské dovolené. O uznání praxe, jejíž výkon
byl přerušen na dobu delší než 5 let, rozhoduje na žádost fyzické osoby
Ministerstvo zdravotnictví. Při uznávání dokladu o praxi, který vydal
příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle
zvláštního právního předpisu
30a).
(7) Název organizační složky státu nebo příspěvkové organizace pověřené
organizováním a prováděním kursů v hodnocení zdravotních rizik uveřejní
Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
(8) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních
rizik fyzická osoba uvede jméno, příjmení, nejvyšší dosažené vzdělání a
obor studia, akademické hodnosti, místo trvalého pobytu nebo bydliště,
nemá-li na území České republiky trvalý pobyt. K žádosti připojí doklady
osvědčující skutečnosti uvedené v odstavcích 2 až 7.
(9) Pro udělení osvědčení o autorizaci, námitkové řízení, dobu platnosti
autorizace a její prodloužení, pro sjednání a úhradu ceny autorizace a
jejího prodloužení, jakož i pro provádění kontroly nad dodržováním
podmínek autorizace a pro odnětí osvědčení o autorizaci platí § 83c.
(10) Autorizace zaniká
- odnětím osvědčení o autorizaci za podmínek odstavce 9 a § 83c odst. 5,
- uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud
nedošlo na základě žádosti fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o
autorizaci, k jejímu prodloužení,
- smrtí fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaci, nebo jejím prohlášením za mrtvou.
§ 83f
(1) Osvědčení o autorizaci se nevyžaduje u fyzické osoby, která je
usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky
hodlá dočasně vykonávat činnost uvedenou v § 83a nebo § 83e, pokud
prokáže, že je
- státním příslušníkem členského státu Evropské unie,
- držitelem oprávnění k výkonu činností uvedených v
odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie,
pokud se v tomto státě takové oprávnění vyžaduje,
- bezúhonná.
(2) V případě činností podle § 83a je tato fyzická osoba povinna
předložit Ministerstvu zdravotnictví seznam metod, postupů odběrů a
úprav vzorků pro účely měření či vyšetřování včetně konečných
analytických metod a postupů, které budou použity. V případě zpracování
hodnocení zdravotních rizik podle § 83e je tato fyzická osoba povinna
předložit Ministerstvu zdravotnictví dříve zpracovaná hodnocení
zdravotních rizik.
(3) Doklady podle odstavců 1 a 2 je osoba povinna předložit před zahájením činnosti.
(4) O nesplnění požadavků pro výkon činnosti uvedené v § 83a nebo § 83e
vydá Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů.
(5) Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 4, může být činnost
vykonávána nejdéle po dobu 1 roku ode dne následujícího po dni, kdy
uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.
§ 84
Státní zdravotní dozor
(1) Při výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti
- dozírají, zda osoby plní povinnosti
stanovené k ochraně veřejného zdraví přímo použitelnými předpisy
Evropských společenství, tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a
rozhodnutím, opatřením obecné povahy nebo jiným závazným opatřením
orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních
předpisů; státnímu zdravotnímu dozoru nepodléhají podmínky vzniku
živností podle § 59, zásady správné laboratorní praxe pro zkoušení
chemických látek podle § 29 odst. 2 a povinnosti provozovatele
rozhlasového a televizního vysílání podle § 95 odst. 1,
- mohou pozastavit výkon činnosti, pokud při ní byly
porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění
závady,
- mohou předběžným opatřením pozastavit uvedení na trh4a) nebo do oběhu4c), distribuci a prodej výrobků podezřelých z nebezpečnosti26a);
mohou nařídit vyřazení z distribuce a prodeje výrobků, které nesplňují
požadavky stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem a na
jejich základě vydaným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany
veřejného zdraví, nebo zakázat jejich uvádění do oběhu4c) nebo na trh,
- mohou prověřovat znalosti podle § 19 odst. 3 a
rozhodnout o tom, že fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky
závažné nemá znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví,
- mohou zakázat nebo omezit používání nejakostní pitné
vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti (§ 18 odst. 2 a § 21 odst. 2), a
to do doby odstranění závady, jakož i stanovit účel, pro který lze
takovou vodu používat; mohou určit nápravná opatření v případě
nedodržení jakosti pitné vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti,
upravené tímto zákonem, nebo změnit nápravná opatření, stanovená
kontrolovanou osobou,50) a to do doby odstranění závady,
- mohou nařídit větší četnost kontroly vody v bazénu
provozovaném podle § 18 odst. 3, sauně, v nádrži ke koupání, v nádrži ke
koupání s přírodním způsobem čištění vody nebo v umělém koupališti,
jestliže jakost vody nedává záruku dodržení požadavků stanovených nebo
povolených podle § 6e, a dobu provádění takových kontrol,
- mohou zakázat používání vody v nádrži ke koupání,
povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6a nebo 6d, v nádrži
ke koupání s přírodním způsobem čištění vody, v umělém koupališti nebo
sauně, a to i jen pro některé skupiny obyvatel, nebo zakázat používání
zdroje vody pro umělé koupaliště nebo saunu, pokud je voda ke koupání,
sprchování nebo ochlazování znečištěna, a to do doby odstranění závady,
- mohou zakázat provoz pískoviště venkovní hrací
plochy určené pro hry dětí, nejsou-li dodrženy stanovené hygienické
limity nebo provozní řád (§ 13 odst. 2), a to do doby odstranění závady,
- mohou nařídit osobě provozující přírodní nebo umělé
koupaliště nebo saunu, jakož i osobě uvedené v § 6d, přijetí opatření k
ochraně veřejného zdraví před zdravotním rizikem plynoucím ze znečištění
vody ke koupání, ochlazování nebo sprchování nebo změnit opatření
přijaté k tomuto účelu osobou provozující přírodní nebo umělé koupaliště
nebo saunu nebo osobou uvedenou v § 6d,
- mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 4 odst.
3, § 6c odst. 1 písm. f), § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2, § 21
odst. 3 a § 21a, pokud podmínky v něm uvedené nevedou k ochraně
veřejného zdraví,
- mohou stanovit podmínky konání školy v přírodě,
zotavovací akce nebo jiné podobné akce pro děti (§ 12) a v případě
ohrožení veřejného zdraví školu v přírodě, zotavovací akci nebo jinou
podobnou akci pro děti zakázat,
- mohou odejmout povolení vydané podle § 4 odst. 6, § 5
odst. 5 až 8, § 6e, § 6f odst. 2, § 14, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, §
21 odst. 2, § 31 odst. 1 a § 41a odst. 2, nesplňuje-li osoba podmínky,
za kterých bylo povolení vydáno, nebo je-li ohroženo veřejné zdraví;
odejmutí povolení vydaného Ministerstvem zdravotnictví musí být předem
projednáno s tímto správním úřadem,
- mohou pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku,
vibrací nebo zdroje neinizujícího záření, je-li to nezbytné k ochraně
veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,
- mohou předběžným opatřením pozastavit používání
látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určené k výrobě nebo přípravě
pokrmu podezřelých z toho, že nevyhovují požadavkům na zdravotní
nezávadnost a čistotu stanoveným zvláštními právními předpisy23)
nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; mohou rozhodnutím
zakázat používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určených k
výrobě nebo přípravě pokrmu, pokud nevyhovují požadavkům na zdravotní
nezávadnost, jakost, čistotu a značení, stanoveným zvláštními právními
předpisy23) nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví,
nebo nejsou za stanovených podmínek skladovány, jakož i nařídit
provedení sanitace nebo změnu technologického postupu výroby nebo
přípravy pokrmu,
- mohou stanovit odchylný způsob zacházení s prádlem
ze zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče, je-li to nezbytné
pro zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění,
- mohou uložit určení a měření faktorů životních a
pracovních podmínek ke zjištění, zda není ohroženo veřejné zdraví nebo
určení příčiny poškození zdraví,
- mohou uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik osobě, jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového rizika,
- mohou nařídit okamžité uzavření provozovny nebo
pozastavení výkonu činnosti na dobu nejdéle 2 následujících provozních
dnů od okamžiku zjištění porušení povinnosti, které může mít za následek
ohrožení života nebo zdraví,
- mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance nebo
osoby uvedené v § 43 provedení opatření k omezení rizik plynoucích z
fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů
pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěže a ze souvisejících
pracovních podmínek; mohou nařídit změnu opatření přijatých
zaměstnavatelem podle zvláštního právního předpisu k ochraně zdraví při
práci,
- mohou k ochraně zdraví zaměstnavateli stanovit
přísnější nejvyšší přípustné hodnoty škodlivých faktorů pracovních
podmínek, než stanoví zvláštní právní předpisy, vyskytuje-li se na
pracovišti současně více škodlivých faktorů, při vysokém fyzickém
zatížení zaměstnanců vystavených na pracovišti působení škodlivých
faktorů, při překračování limitních hodnot biologických expozičních
testů, nebo pokud to je třeba s ohledem na ochranu zdraví mladistvých
zaměstnanců, studentů, spolupracujících mladistvých rodinných
příslušníků nebo žáků na výukových pracovištích,
- při zjištění, že pokrmy, suroviny, polotovary nebo
potraviny k jejich výrobě či přípravě jsou zjevně zdravotně závadné nebo
při zjištění, že potraviny uváděné do oběhu48) jsou zjevně
zdravotně závadné, je mohou na místě znehodnotit nebo nařídit jejich
znehodnocení či likvidaci, a to na náklad kontrolované osoby, která je
povinna způsob a provedení znehodnocení nebo likvidace orgánu ochrany
veřejného zdraví prokázat,
- mohou nařídit z protiepidemických důvodů nebo ke
zjištění zdravotního stavu fyzických osob vykonávajících činnosti
epidemiologicky závažné lékařské prohlídky a potřebná laboratorní a jiná
vyšetření nutná k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,
- k předcházení ohrožení zdraví v souvislosti s
vykonávanou prací mohou, jde-li o výkon rizikových prací, zaměstnavateli
nebo osobě uvedené v § 43 nařídit mimořádné lékařské preventivní
prohlídky a upravit způsob a rozsah sledování zátěže organismu faktory
pracovních podmínek; mimořádné lékařské preventivní prohlídky pracovníků
se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví za podmínek upravených zvláštním právním
předpisem,33a)
- mohou nařídit fyzické osobě, která vylučuje
choroboplodné zárodky, ale není nosičem podle § 53 odst. 1, opatření v
rozsahu podle § 53 odst. 1 písm. a) a c), s výjimkou léčení.
(2) V případech podle odstavce 1 písm. b), e), g), h) a m) je osoba,
které bylo nápravné opatření uloženo neprodleně, povinna informovat
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o odstranění závady, spočívá-li
závada ve skutečnosti, kterou lze měřit nebo provést její laboratorní
vyšetření, předložit i důkaz o dodržování povinností stanovených přímo
použitelnými předpisy Evropských společenství a právními předpisy nebo
uložených na jejich základě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví. Pro účely tohoto důkazu může osoba měření a
laboratorní vyšetření provést jen prostřednictvím držitele autorizace (§
83c), držitele osvědčení o akreditaci
4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe
30)
pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor
měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení právními
předpisy upraveno, pokud není sama takto kvalifikovaná. Určení a měření
faktorů životních a pracovních podmínek podle odstavce 1 písm. p) lze
provést jen prostřednictvím držitele autorizace (§ 83c), držitele
osvědčení o akreditaci
4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe
30)
pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor
měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení právními
předpisy upraveno. Věty druhá a třetí se nepoužijí, stanoví-li tento
zákon pro příslušné měření jinak (§ 32a).
(3) Pro opatření podle odstavce 1 písm. r) a u) neplatí správní řád.
Toto opatření oznámí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví ústně
osobě uvedené v § 88 odst. 2 větě první a učiní o něm písemný zápis.
Opatření podle odstavce 1 písm. r) a opatření podle odstavce 1 písm. u),
kterým zaměstnanec příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nařídí
znehodnocení či likvidaci pokrmu, suroviny, polotovaru nebo potraviny k
výrobě či přípravě pokrmu nebo epidemiologicky rizikové potraviny, je
účinné okamžikem jeho oznámení. Nedojde-li v případě podle odstavce 1
písm. r) k odstranění zjištěného porušení povinnosti, je ředitel
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví oprávněn tuto lhůtu
prodloužit, a to do doby odstranění závady; pro toto opatření neplatí
správní řád. Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s opatřením podle odstavce
1 písm. u) nebo s opatřením podle věty čtvrté, může proti nim podat
písemně námitky, nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání zápisu nebo
opatření podle věty čtvrté. Podané námitky nemají odkladný účinek. O
podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel příslušného orgánu
ochrany veřejného zdraví. Jsou-li pro to důvody, námitkám vyhoví; jinak
námitky zamítne a opatření potvrdí. Písemné vyhotovení rozhodnutí o
námitkách se doručuje kontrolované osobě. Proti tomuto rozhodnutí nelze
podat odvolání.
(4) Státní zdravotní dozor vykonávají krajské hygienické stanice podle
kontrolních plánů, které určují priority činnosti na tomto úseku ochrany
veřejného zdraví.
(5) Při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů
jsou orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti oprávněny
přijímat opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů
Evropských společenství.
Oddíl 2
Právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví
§ 85
(1) Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a dále
mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu
nebezpečných
26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a
nejakostních a z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních
pohromách a jiných mimořádných událostech a jejich ukončení včetně
uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu lze stanovit pro správní obvod
krajské hygienické stanice nebo jeho část právním předpisem krajské
hygienické stanice. Právním předpisem krajské hygienické stanice lze k
ochraně veřejného zdraví nařídit též provedení velkoplošné (území obce
nebo městské části) speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a
deratizace.
(2) Krajská hygienická stanice informuje o záměru vydat právní předpis podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví.
(3) Právní předpisy podle odstavce 1 se označují názvem nařízení krajské
hygienické stanice. Nařízení krajské hygienické stanice musí být
vyhlášeno. Vyhlášení se provede tak, že se nařízení vyvěsí na úřední
desce krajské hygienické stanice na dobu nejméně 15 dnů. Dnem vyhlášení
je první den jeho vyvěšení na úřední desce krajské hygienické stanice.
Tento způsob vyhlášení je podmínkou platnosti nařízení krajské
hygienické stanice. Nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem
následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoveno jinak.
(4) Nařízení krajské hygienické stanice jsou kromě toho povinny vyvěsit na své úřední desce obce určené v nařízení.
Oddíl 3
Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav
§ 86
(1) K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek,
výrobků, k vyšetřování biologického materiálu a k provádění biologických
expozičních testů pro účely výkonu státního zdravotního dozoru a dále
ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování
vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a
životních a pracovních podmínek, přípravě podkladů pro hodnocení a
řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdraví
jako složky integrovaného záchranného systému, k podílení se na
provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, jakož i k výchově k
podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování poradenských služeb a
dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví se zřizují zdravotní
ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě. Zdravotní ústavy jsou
příspěvkovými organizacemi; funkcí jejich zřizovatele plní Ministerstvo
zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v hlavní činnosti dále poskytovat
pracovnělékařské služby, specializovanou diagnostickou a ambulantní péči
v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie a parazitologie,
provádět genotoxikologická a cytogenetická laboratorní vyšetření,
vyšetření anti-HIV protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení
účinků léčiv, očkovacích látek a zdravotnických prostředků a ohniskovou
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.
(2) K přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a
podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku
ochrany veřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních
podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality
poskytovaných služeb v ochraně veřejného zdraví, k postgraduální výchově
v lékařských oborech ochrany a podpory zdraví a pro zdravotní výchovu
obyvatelstva se zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze. Státní
zdravotní ústav je příspěvkovou organizací; funkci jejího zřizovatele
plní Ministerstvo zdravotnictví. Státní zdravotní ústav může v hlavní
činnosti dále provádět vědeckou a výzkumnou činnost v ochraně a podpoře
zdraví, notifikační činnost, činnost uvedenou v odstavci 1 a dále
činnost, pro jejíž výkon tento zákon jinak stanoví podmínku autorizace
nebo akreditace.
(3) Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou zdravotnickými
zařízeními. Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou oprávněny
zpracovávat za účelem přípravy podkladu pro tvorbu státní zdravotní
politiky a sledování dlouhodobých trendů výskytu infekčních a jiných
hromadně se vyskytujících onemocnění údaje o zdraví fyzických osob v
souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocnění,
ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici
fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o
epidemiologii drogových závislostí a předávat je orgánům ochrany
veřejného zdraví.
(4) Statutárním orgánem zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu
je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh hlavního hygienika
České republiky ministr zdravotnictví. Další úkoly zdravotních ústavů a
Státního zdravotního ústavu stanoví Ministerstvo zdravotnictví statutem.
(5) Zdravotní ústavy, uvedené v odstavci 1, mohou vykonávat činnosti,
pro jejichž výkon tento zákon stanoví podmínku autorizace nebo
akreditace, jen pokud tuto podmínku splňují.
§ 87
zrušen zákonem č. 320/2002 Sb.
Oddíl 4
Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů ochrany
veřejného zdraví a povinnosti kontrolovaných osob
§ 88
(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví se při plnění úkolů
orgánů ochrany veřejného zdraví a výkonu oprávnění podle tohoto zákona a
zvláštních právních předpisů prokazují služebním průkazem, jehož vzor
upraví prováděcí právní předpis. Služební průkaz je u zaměstnanců orgánů
ochrany veřejného zdraví pověřených výkonem státního zdravotního dozoru
dokladem o pověření k této kontrolní činnosti. Pokud hrozí šíření
nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých nebo
epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů a ke
zjištění ohniska nákazy, k nařízení, provedení a kontrole
protiepidemických opatření mohou v mimořádných případech hodných
zvláštního zřetele vstupovat do obydlí fyzických osob. Fyzické osoby
jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět či provést opatření
nařízená podle tohoto zákona k zamezení vzniku a šíření infekčních
onemocnění.
(2) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví mohou po předložení
služebního průkazu vykonat státní zdravotní dozor v provozovně, v jiné
stavbě nebo zařízení (dále jen "provozovna"), je-li při zahájení jeho
výkonu přítomna kontrolovaná osoba,
50) zaměstnanec
kontrolované osoby, člen jejího statutárního orgánu, spolupracující
rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo
zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby.
Fyzickou osobu uvedenou ve větě první zaměstnanec orgánu ochrany
veřejného zdraví seznámí s obsahem protokolu o kontrolním zjištění a
předá jí jeho stejnopis. Seznámení s protokolem a jeho převzetí
potvrzuje fyzická osoba podpisem protokolu o kontrolním zjištění.
Odmítne-li fyzická osoba seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto
seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. V ostatních
případech výkonu státního zdravotního dozoru zaměstnanec orgánu ochrany
veřejného zdraví oznámí kontrolované osobě vykonání státního
zdravotního dozoru po jeho skončení, a seznámí ji s protokolem o měření
nebo jiném vyšetření a s protokolem o kontrolním zjištění
50);
takto postupuje orgán ochrany veřejného zdraví i při výkonu státního
zdravotního dozoru nad dodržováním hygienických limitů hluku, vibrací a
neionizujícího záření, a to i v případě, kdy je vykonáván v provozovně.
Je-li předmětem státního zdravotního dozoru podle věty první zjištění
vyžadující vyšetření odebraného vzorku nebo měření, seznámení
kontrolované osoby
50) s protokolem o měření nebo jiném vyšetření a s protokolem o kontrolním zjištění
50)
zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví provede až po skončení
státního zdravotního dozoru, kdy je vyhodnocen výsledek měření či
vyšetření, který uvede v protokolu o kontrolním zjištění
50). Seznámení kontrolované osoby s protokolem o kontrolním zjištění
50)
a výsledky kontroly podle vět páté a šesté může zaměstnanec orgánu
ochrany veřejného zdraví provést doručením těchto dokladů o kontrolním
zjištění kontrolované osobě
50) nebo postupem podle vět druhé
až čtvrté. Při výkonu státního zdravotního dozoru jsou zaměstnanci
orgánů ochrany veřejného zdraví oprávněni ověřovat podle osobních
dokladů (občanský průkaz nebo cestovní pas) totožnost fyzických osob
uvedených ve větě první. Fyzické osoby jsou povinny pro tyto účely
zaměstnancům ochrany veřejného zdraví osobní doklad předložit. K ověření
podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání jsou
zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví oprávněni vstupovat do
provozoven.
(3) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou při výkonu státního
zdravotního dozoru a při plnění dalších úkolů podle tohoto zákona a
zvláštních právních předpisů dále oprávněni
- provádět měření a odebírat materiál a vzorky
potřebné pro plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví; o provedeném
odběru vzorků a měření pořizují protokol,
- pořizovat obrazovou dokumentaci o zjištěných skutečnostech,
- nahlížet do dokladů, dalších písemností a záznamů dat, činit si z nich výpisy a požadovat písemná nebo ústní vysvětlení,
- v rozsahu nezbytném pro výkon zákonem stanovených
oprávnění nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené poskytovatelem
zdravotních služeb včetně zdravotnické dokumentace zaměstnanců vedené
zařízením vykonávajícím pracovnělékařské služby a činit si z ní výpisy.
(4) Protokoly o kontrolním zjištění,
50) odběru vzorků a
měření, výpisy či kopie z písemností a záznamů dat a obrazová
dokumentace, je-li pořízena, jsou dokladem o kontrolním zjištění. Proti
protokolu o kontrolním zjištění může fyzická osoba uvedená v § 88 odst. 2
větě první podat námitky ve lhůtě do 3 dnů ode dne seznámení s
protokolem; jde-li však o kontrolní zjištění ve věci bezpečnosti výrobků
a jakosti vod, může tato fyzická osoba podat námitky pouze přímo do
protokolu. O námitkách rozhoduje ředitel příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví. V řízení o námitkách se postupuje podle zvláštního
právního předpisu
50a).
(5) Kontrolované osoby
50) jsou povinny vytvořit podmínky k
provedení státního zdravotního dozoru, zejména jsou povinny poskytnout
součinnost odpovídající oprávněním orgánu ochrany veřejného zdraví podle
odstavců 1 až 4. Pokud není v odstavcích 1 až 4 stanoveno jinak, mají
kontrolované osoby povinnosti a zaměstnanci orgánů ochrany veřejného
zdraví, vykonávající státní zdravotní dozor, oprávnění a povinnosti
podle zvláštního právního předpisu.
50)
(6) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou oprávněni přizvat k
účasti na plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních
předpisů zaměstnance zdravotního ústavu, popřípadě jiné odborně
způsobilé osoby. Tito zaměstnanci zdravotního ústavu a jiné odborně
způsobilé osoby mají práva a povinnosti kontrolních zaměstnanců, a to v
rozsahu pověření daného jim příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
Kontrolované osoby jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění v rozsahu
pověření. Zaměstnance zdravotního ústavu a jiné odborně způsobilé osoby
nelze pověřit oprávněním ukládat opatření nebo sankce podle tohoto
zákona nebo zvláštních právních předpisů. Zaměstnanci Státního
zdravotního ústavu, zdravotních ústavů, jakož i zaměstnanci jiné odborně
způsobilé osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních
údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o
kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděli.
§ 88a
(1) Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického
povolání lékaře, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s
odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání
51) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví, uvedených v § 78 odst. 1 písm. a) až c),
- při výkonu státního zdravotního dozoru v
oblasti prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění a nad plněním
povinností poskytovateli zdravotních služeb,
- jejichž předmětem je zjištění zdravotního stavu fyzické osoby včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace,
- při hodnocení zdravotních rizik,
- při odborném řízení činnosti zařízení vykonávajícího
pracovnělékařské služby a usměrňování činnosti poskytovatelů
zdravotních služeb v ochraně před infekčními onemocněními včetně
nemocničních nákaz, nemocemi podmíněnými prací a jinými poškozeními
zdraví z práce,
- při vydávání očkovacích látek,
- při provádění ověření pracovních podmínek pro účely posuzování nemocí z povolání.
(2) Činností podle odstavce 1 lékaře, zdravotnického pracovníka a jiného
odborného pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického
povolání se nepřerušuje výkon zdravotnického povolání
51).
(3) Lékaři, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s odbornou
způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, vykonávající činnosti
podle odstavce 1, jsou povinni se celoživotně vzdělávat v rozsahu a za
podmínek zvláštního právního předpisu
51).
(4) Uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání upravují zvláštní právní předpisy
51).
§ 89
(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou povinni zachovávat
mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a
o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona,
zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví při práci a
zvláštních právních předpisů upravujících působnost orgánů ochrany
veřejného zdraví dozvěděli. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost
není, jestliže takové údaje v nezbytně nutném rozsahu sdělují
- na základě písemného souhlasu fyzické osoby, které se informace přímo týká,
- orgánu ochrany veřejného zdraví,
- lékaři v rámci poskytování dalších potřebných zdravotních služeb,
- osobám blízkým,52) jedná-li se o údaje o zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdraví,
- zdravotní pojišťovně k vyměření přirážky a pro
řízení o náhradě škody a okresní správě sociálního zabezpečení k
vyměření přirážky,
- poskytovateli zdravotních služeb oprávněnému podle
zvláštního právního předpisu uznávat nemoci z povolání v souvislosti s
šetřením nemocí z povolání,45)
- orgánu inspekci práce53) v souvislosti se šetřením pracovního úrazu,
- orgánu sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s ochranou zdraví dětí a mladistvých,
- Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.
(2) Na vyžádání státního zástupce a po podání žaloby též předsedy senátu
jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny sdělit individuální
údaje vztahující se k fyzickým osobám a obchodní tajemství, o kterých se
při postupu podle tohoto zákona dozvěděli.
(3) Povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zvláštními právními předpisy není dotčena.
§ 90
Vstupné do budov, provozoven, místností, objektů a zařízení při plnění
úkolů v ochraně veřejného zdraví a náklady na pořízení a předání
protokolů podle § 4 odst. 1 a § 6c odst. 1 písm. d), § 6d, § 18 odst. 3
orgány ochrany veřejného zdraví nehradí. Za kontrolní vzorky výrobku
odebrané pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorků vody a
vzorků písku z pískovišť, zaplatí orgán ochrany veřejného zdraví
kontrolované osobě
50) částku ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba výrobek běžně na trhu prodává, nebo za kterou výrobek pořídila,
53a)
pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena
se skutečností, že výrobek splnil požadavky stanovené právními
předpisy, rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví.
Částku ve výši ceny však orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne,
jde-li o výrobek, který nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy,
rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví.
§ 91
zrušen zákonem č. 320/2002 Sb.
Díl 2
Sankce a správní řízení
Ukládání pokut
§ 92
(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených tímto zákonem,
zvláštními právními předpisy nebo na jejich základě vydanými
rozhodnutími či opatřeními orgánu ochrany veřejného zdraví, přímo
použitelnými předpisy Evropských společenství, právním předpisem podle §
85 a za nesplnění nebo porušení povinností stanovených zvláštními
právními předpisy k ochraně zdraví při práci a k zajištění a výkonu
pracovnělékařské služby v rozsahu § 82 odst. 2 písm. n) uloží orgán
ochrany veřejného zdraví oprávněný vykonávat státní zdravotní dozor
fyzické osobě při její podnikatelské činnosti nebo právnické osobě
pokutu do výše 2 000 000 Kč.
(2) Došlo-li však nesplněním nebo porušením povinností podle odstavce 1 k
poškození zdraví fyzických osob, vzniku nebo hrozbě epidemie, může
orgán ochrany veřejného zdraví uvedený v odstavci 1 uložit fyzické osobě
při její podnikatelské činnosti nebo právnické osobě pokutu až do výše 3
000 000 Kč.
(3) Pokutu až do výše 100 000 Kč může uložit orgán ochrany veřejného
zdraví uvedený v odstavci 1 fyzické osobě při její podnikatelské
činnosti a právnické osobě za uvedení nepravdivých údajů a informací a
dále za ztěžování nebo maření výkonu státního zdravotního dozoru. Pokutu
až do výše 1 000 000 Kč může tento orgán ochrany veřejného zdraví
uložit osobě, která neoprávněně vystupovala jako autorizující osoba nebo
držitel autorizace.
(4) Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o náhradě škody.
§ 93
(1) Při rozhodování o uložení pokuty a její výši orgán ochrany veřejného
zdraví přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům
protiprávního jednání. V případě, kdy došlo k nápravě bezprostředně
poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, orgánu ochrany veřejného
zdraví byla poskytnuta účinná součinnost, nedošlo k poškození zdraví
fyzických osob ani vzniku nebo hrozbě epidemie, může orgán ochrany
veřejného zdraví od uložení pokuty upustit.
(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do 1 roku ode dne, kdy orgán
ochrany veřejného zdraví nesplnění nebo porušení povinnosti zjistil,
nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti
došlo.
(3) Při opakovaném zjištění, že kontrolovaná osoba
50)
nesplnila nebo porušila tutéž povinnost do 3 let ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí o uložení předchozí pokuty může orgán ochrany veřejného
zdraví uložit pokutu až do výše desetinásobku stanovených částek.
Podmínka podle věty první je splněna i tehdy, jestliže orgán ochrany
veřejného zdraví zjistí, že stejná povinnost provozovatele nebyla
splněna ve dvou nebo více jeho provozovnách.
(4) Orgán ochrany veřejného zdraví pokutu ukládá a vybírá.
(5) Výnos z pokut uložených orgánem ochrany veřejného zdraví je příjmem státního rozpočtu.
§ 94
Použití správního řádu a účastníci řízení
(1) Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní řád,
56)
nestanoví-li tento zákon jinak. Stanoviska uplatněná k politice
územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním
rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro
rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo
ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu
56a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
(2) Účastníkem řízení podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 a 8, § 6c odst. 1
písm. g), § 6e, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21
odst. 2 a 4, § 21a, § 26 odst. 4, 5 a 8, § 31 odst. 1 a § 72 odst. 1 je
pouze navrhovatel. Účastníkem řízení podle § 37 odst. 2, 5 a 6, § 39
odst. 2 písm. a) a § 82 odst. 2 písm. c) až f), m) a n) je pouze
zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43. Účastníkem řízení před orgánem
ochrany veřejného zdraví o uložení nápravného opatření (§ 84) nebo
sankce v případě porušení právní povinnosti uložené nebo stanovené k
ochraně veřejného zdraví tímto nebo zvláštním zákonem nebo rozhodnutím,
popřípadě opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví na základě tohoto
nebo zvláštního zákona, fyzickou osobou, která je podnikatelem nebo
právnickou osobou, je pouze osoba, které tuto povinnost stanoví zákon
nebo je jí uložena na základě zákona.
(3) Účastníkem řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3, § 67 odst. 1 a
3, § 70 odst. 2 a § 84 odst. 1 písm. v) je fyzická osoba, které je
opatření k předcházení vzniku a šíření infekčního onemocnění nařizováno.
(4) Řízení o námitkách podle § 3a odst. 6 věty třetí, § 4 odst. 7 věty
třetí a § 61 odst. 5 a řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3, § 61
odst. 2, § 67 odst. 1 a 3, § 68 odst. 2, § 70 odst. 2, § 80 odst. 1
písm. g), § 82 odst. 2 písm. l) a § 84 odst. 1 písm. c), části textu
před středníkem, písmene e), písmene n), části textu před středníkem a
písmene y) se zahajuje doručením rozhodnutí. Rozhodnutí Ministerstva
zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. g) se doručuje veřejnou
vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost
vyvěsí po dobu 15 dnů na úředních deskách Ministerstva zdravotnictví a
krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy)
včetně jejich územních pracovišť (příloha č. 3). Místní příslušnost
orgánu ochrany veřejného zdraví se v případě postupu podle § 53 odst. 3
řídí místem, kde se fyzická osoba v době zahájení řízení zdržuje.
§ 94a
Opatření obecné povahy
(1) Opatření obecné povahy podle § 82a odst. 1 písm. c) nabývá účinnosti
před jeho projednáním, a to dnem vyvěšení opatření obecné povahy. Ve
lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti opatření podle věty první může
kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být tímto opatřením
dotčeny, uplatnit písemné připomínky u orgánu ochrany veřejného zdraví,
který opatření vydal. Pokud jsou připomínky důvodné, orgán ochrany
veřejného zdraví opatření obecné povahy změní nebo zruší.
(2) Projednání opatření obecné povahy podle odstavce 1 je veřejné a koná
se v den, který příslušný orgán ochrany veřejného zdraví oznámí na
úřední desce ve svém sídle nejméně 5 dnů před tímto dnem. Vypořádání
ústních připomínek zveřejní příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na
úřední desce ve svém sídle. Pokud je připomínkám vyhověno, orgán ochrany
veřejného zdraví opatření obecné povahy změní nebo zruší.
(3) Opatření obecné povahy podle § 82a odst. 1 písm. a) nabývá účinnosti
patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky v sídle krajské
hygienické stanice. Jeho projednání je veřejné.
(4) Opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho
účinnosti opatří příslušný orgán ochrany veřejného zdraví záznamem o
jeho účinnosti.
Díl 3
Opatření při mimořádných okolnostech
§ 95
(1) Je-li při epidemii, nebezpečí jejího vzniku nebo jejího zavlečení ze zahraničí, při výskytu nebezpečných
26a)
a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních nebo z porušení
jakosti podezřelých vod, při živelní pohromě a jiné mimořádné události
bezprostředně ohroženo zdraví fyzických osob, vyhlašuje se mimořádné
opatření orgánu ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona v
celoplošném rozhlasovém a televizním vysílání.
43b)
Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit souběžné vysílání
zprávy v titulkové podobě. Okamžikem vyhlášení je takové mimořádné
opatření závazné pro všechny dotčené osoby a ty jsou povinny se mu
podrobit. Stejným způsobem se oznamuje i odvolání přijatých mimořádných
opatření včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu.
(2) Opatření podle odstavce 1 zveřejní orgán ochrany veřejného zdraví,
který je vyhlásil, obce určené v opatření vyvěšením na úředních deskách.
Opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí zveřejní na
úřední desce na hraničních přechodech a dalších místech, kde jsou
překračovány státní hranice i celní úřady.
(3) Na rozhodování o těchto opatřeních se nevztahuje správní řád.
(4) V případě mimořádných událostí
57), přesahujících území kraje nebo je-li vyhlášen krizový stav
58),
je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno uložit zaměstnancům krajských
hygienických stanic s odbornou způsobilostí pro práci ve zdravotnictví
(§ 88a) provádění stanovených výkonů zdravotní péče.
HLAVA VI
OPATŘENÍ OBCE V SAMOSTATNÉ
PŮSOBNOSTI
§ 96
Obec může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obce nebo jeho
část k ochraně zdraví před vznikem a šířením infekčních onemocnění
provedení speciální ochranné dezinsekce a deratizace.
HLAVA VII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ
A ZÁVĚREČNÁ
Díl 1
Společná ustanovení
§ 97
(1) Náklady vzniklé plněním povinností v ochraně veřejného zdraví nese
osoba, které je povinnost uložena, pokud tento zákon nebo zvláštní
právní předpisy nestanoví jinak. Nesení a hrazení nákladů vzniklých při
výkonu státního zdravotního dozoru stanoví zvláštní právní předpis.
50)
(2) Pokud bylo při výkonu státního zdravotního dozoru zjištěno nesplnění
či porušení povinnosti, může orgán ochrany veřejného zdraví uložit
kontrolované osobě
50), u které bylo porušení či nesplnění
povinnosti zjištěno, aby uhradila přizvanému zdravotnímu ústavu nebo
Státnímu zdravotnímu ústavu náklady vynaložené na zjištění závady.
§ 98
Povinnosti uložené podle tohoto zákona zařízením pro výchovu a
vzdělávání, poskytovatelům zdravotních služeb, zařízením sociální péče a
zařízením poskytujícím péči o dítě do 3 let věku v denním režimu, jakož
i dalším organizačním složkám státu, kraje nebo obce, pokud nejsou
právnickými osobami, plní jejich zřizovatel.
§ 99
Vedle ustanovení, která upravují oprávnění orgánu ochrany veřejného
zdraví stanovit rozhodnutím nebo opatřením i podmínky, může orgán
ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky rozhodnutí podle § 4 odst. 3,
§ 5 odst. 5 a 8, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21
odst. 2 a 4, § 21a, § 26 odst. 5 a 8, § 31 odst. 1, § 72 odst. 1 a § 84
odst. 1 písm. e), p) a r) a opatření podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1 a 3
a § 4 odst. 2, 4 a 6.
§ 99a
zrušen zákonem č. 466/2011 Sb.
§ 100
Činnosti, k nimž je třeba vypracovat provozní řád a předložit ho ke
schválení orgánem ochrany veřejného zdraví, lze zahájit až poté, kdy byl
provozní řád uvedeným orgánem ochrany veřejného zdraví schválen. Osoby,
které mají povinnost vypracovat provozní řád, jsou povinny seznámit s
ním své zaměstnance a další osoby, které pracují na jejich pracovištích,
a zajistit a kontrolovat jeho dodržování.
§ 100a
Pokud z tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu upravujícího
působnost orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro zahraniční osobu
povinnost předložit doklady potvrzující určité skutečnosti, rozumí se
tím předložení dokladů včetně jejich ověřeného českého překladu, pokud
ze zvláštního právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů a
otisku razítka na originálech předkládaných dokladů musí být ověřena.
§ 100b
(1) Do lhůty pro podání námitek podle tohoto zákona se nezapočítává den,
kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek, sobota, neděle nebo
svátek. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u
orgánu ochrany veřejného zdraví nebo podání odevzdáno orgánu, který má
povinnost je doručit. V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou,
pokud se neprokáže opak. Orgán ochrany veřejného zdraví může ze
závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to účastník
řízení do 3 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v
téže lhůtě zmeškaný úkon.
(2) Námitky se podávají u orgánu ochrany veřejného zdraví, který
opatření vydal. Ten je ve stanovených případech předloží nadřízenému
orgánu ochrany veřejného zdraví spolu se spisovým materiálem do 3 dnů
ode dne, kdy námitky obdržel.
§ 100c
(1) Nejde-li o řízení podle správního řádu, řídí se místní příslušnost
krajské hygienické stanice pro podání oznámení, složení zkoušky a další
úkony podle tohoto zákona místem činnosti osoby, s výjimkou postupu
podle § 8 odst. 3, kdy se místní příslušnost řídí místem konání
zotavovací akce, a jde-li o putovní zotavovací akci, místem jejího
počátku, postupu podle § 54 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí
místem, kde se fyzická osoba zdržuje, a postupu podle § 63 odst. 1, kdy
se místní příslušnost řídí místem výskytu infekčního onemocnění.
(2) Oznámení podle § 23 odst. 4 předloží osoba krajským hygienickým stanicím v místech, kde má jednotlivé provozovny.
§ 100d
Pokud prováděcí právní předpisy vydané podle § 108 stanoví požadavky,
které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropských
společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly
vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie
nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu,
které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru,
za předpokladu, že takový výrobek odpovídá
- technickým předpisům4a), které jsou pro výrobu nebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné,
- technickým normám4a) nebo pravidlům
správné výrobní praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem
nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a
požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského
prostoru, nebo
- mezinárodním technickým normám4a),
oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo tradičním či
inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v
souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná
technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný
účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících
(nikoliv shodných) zkoušek výrobku,
pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe
nebo postupy zaručují míru ochrany veřejného zdraví odpovídající míře
této ochrany v České republice.
§ 100e
Krajské hygienické stanice jsou oprávněny informovat veřejnost o
závěrech státního zdravotního dozoru nad koupališti, a to včetně
výsledků měření nebo vyšetření, zotavovacími akcemi a jinými podobnými
akcemi pro děti, pískovišti venkovních hracích ploch, ubytovacími a
stravovacími službami, a to v rozsahu uvedení totožnosti kontrolované
osoby, stavu kontrolovaného objektu, povaze případného rizika, přijatých
nápravných opatření a dalších informací nezbytných k ochraně veřejného
zdraví. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená
podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů
50).
Díl 2
Přechodná ustanovení
§ 101
(1) V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů o
vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, která ke dni účinnosti
tohoto zákona nebyla ukončena okresními úřady nebo městy, která
vykonávají působnost okresních úřadů, pokračují místně příslušní okresní
(městští) hygienici nebo krajští hygienici, kteří vykonávají působnost
okresního hygienika.
(2) V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů o
vytváření a ochraně zdravých životních podmínek se nepokračuje, jde-li o
porušení povinnosti, kterou již tento zákon nestanoví. Ostatní řízení o
uložení pokuty, která nebyla ukončena ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(3) V řízeních o schválení výroby nebo dovozu výrobků, která byla
zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pokračuje podle
dosavadních právních předpisů. V řízeních o schválení výroby nebo dovozu
výrobků, které tento zákon již neupravuje, se nepokračuje.
(4) Okresní hygienické stanice v okresech Karlovy Vary, Liberec,
Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín dnem 31. prosince 2000 zanikají. K
tomuto datu zanikají ve správních obvodech okresních úřadů Karlovy Vary,
Liberec, Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín i funkce okresních
hygieniků.
(5) Dnem účinnosti tohoto zákona práva a závazky včetně práv a
povinností z pracovněprávních vztahů, které měly ke dni 31. prosince
2000
- Okresní hygienická stanice Karlovy Vary, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Karlových Varech,
- Okresní hygienická stanice Liberec, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Liberci,
- Okresní hygienická stanice Pardubice, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Pardubicích,
- Okresní hygienická stanice Jihlava, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Jihlavě,
- Okresní hygienická stanice Olomouc, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Olomouci,
- Okresní hygienická stanice Zlín, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem ve Zlíně.
(6) V řízeních, která ke dni 31. prosince 2000 nebyla ukončena okresními
hygieniky v Karlových Varech, Liberci, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci a
Zlíně, pokračují příslušní krajští hygienici.
§ 102
(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání, jejichž výroba nebo
dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle §
101, jakož i osoba, která za podmínek § 26 odst. 2 uvádí tyto předměty
běžného užívání do oběhu, jsou povinni zajistit, aby výroba, dovoz a
oběh byly uvedeny do souladu s hygienickými požadavky podle § 26 do 1.
července 2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle
tohoto zákona pozbývají platnosti závazné posudky orgánu hygienické
služby vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost
nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle §
101.
(2) Povinnost podle § 27 odst. 1 jsou výrobci nebo dovozci kosmetických
prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna
2001 nebo byly schváleny podle § 101, povinni splnit do 1. července
2002; povinnost uvést v oznámení datum zahájení výroby nebo dovozu v
tomto případě neplatí.
(3) Výrobce nebo dovozce výrobků, chemických látek nebo chemických
přípravků uvedených v § 5 odst. 1, jejichž výroba nebo dovoz byly
zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, jsou
povinni zajistit, aby výroba a dovoz těchto výrobků, chemických látek
nebo chemických přípravků byly uvedeny do souladu s tímto zákonem do 1.
července 2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle
tohoto zákona pozbývají platnosti závazné posudky orgánu hygienické
služby vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost
nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle §
101.
(4) Do doby splnění povinností podle odstavců 1 a 3 ve lhůtách tam
uvedených se výroba, dovoz a oběh předmětů běžného užívání, výrobků,
chemických látek a chemických přípravků uvedených v odstavcích 1 a 3
posuzují podle dosavadních právních předpisů, rozhodnutí orgánů
hygienické služby nebo rozhodnutí vydaných podle § 101.
§ 103
(1) Osoby, které zahájily výkon činností, k nimž je třeba vypracovat
provozní řád, přede dnem 1. ledna 2001, jsou povinny splnit tuto
povinnost do 6 měsíců od tohoto data. Osoby poskytující péči (§ 15 odst.
1) a osoby provozující koupaliště, holičství, kadeřnictví, manikúru,
pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby a
služby, při nichž se používají speciální přístroje k péči o tělo, jsou v
této lhůtě dále povinny předložit návrhy provozních řádů příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví provozní
řád posoudí ve lhůtě do 6 měsíců ode dne doručení návrhu.
(2) Činnosti podle § 38 mohou po dobu 2 let ode dne účinnosti tohoto
zákona provádět hygienické stanice. Činnosti podle § 58 odst. 2 může po
dobu 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona provádět fyzická osoba,
která byla před zahájením práce seznámena s povahou a účinky chemických
látek a chemických přípravků, s nimiž má zacházet, způsoby zacházení s
nimi, ochrannými opatřeními a zásadami první pomoci. Činnosti podle § 58
odst. 2 až 4 může po dobu 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona
vykonávat v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení autorizace fyzická
osoba, které byla udělena autorizace podle zvláštního právního předpisu.
30)
Činnosti podle § 72 mohou po dobu 1 roku ode dne účinnosti tohoto
zákona provádět zařízení ochrany veřejného zdraví a zdravotnická
zařízení léčebně preventivní péče.
(3) Výrobci pitné vody, jejíž rozvod byl zahájen přede dnem účinnosti
tohoto zákona, jsou povinni předložit návrhy podle § 4 odst. 1
nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Orgán ochrany
veřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne doručení návrhu. Do
doby pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví postupuje výrobce pitné vody dodávané rozvodem podle dosavadní
praxe.
§ 104
Provozovatel služeb společného stravování stanoví kritické body ve
výrobě, přípravě, skladování, přepravě, rozvozu a uvádění pokrmů do
oběhu nejpozději do 1. července 2002.
§ 105
(1) Stavby zřízené přede dnem 1. ledna 2001, které nesplňují hygienické
požadavky stanovené v § 7 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 23 odst. 3, musí být
podle nich upraveny nejpozději do 1. července 2003.
(2) Provozovny stravovacích služeb zřízené přede dnem 1. ledna 2001,
které nesplňují hygienické požadavky na rozvoz, přepravu a skladování
pokrmů a jejich uvádění do oběhu podle § 24 odst. 1 písm. d), musí být
podle nich upraveny nejpozději do 1. ledna 2002.
(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím uložit
úpravu staveb a provozoven uvedených v odstavcích 1 a 2 před stanoveným
datem, pokud je to podle povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany
veřejného zdraví. Ve výjimečných případech a na časově omezenou dobu
může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví lhůty uvedené v odstavcích
1 a 2 prodloužit.
(4) Vlastníci, popřípadě správci pozemních komunikací a železnic,
jejichž užívání bylo povoleno přede dnem 1. ledna 2001, předloží žádost
podle § 31 odst. 1 nejpozději do 1. ledna 2003.
§ 106
(1) Návrhy na zařazení prací, jejichž výkon byl zahájen přede dnem 1.
ledna 2001, do kategorie čtvrté, předloží zaměstnavatel příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví nejpozději do 6 měsíců; do kategorie
druhé a třetí nejpozději do 1. ledna 2003. Orgán ochrany veřejného
zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne doručení návrhu. Výsledky
měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek a výsledky
zjištění druhu a typu biologického činitele musejí odpovídat stavu
pracovních podmínek v době podání návrhu podle § 37 odst. 3.
(2) Ode dne právní moci rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví o tom, že se práce zařazuje do kategorie třetí nebo čtvrté,
pozbývají platnosti rozhodnutí ředitelů nemocnic s poliklinikou
(polikliniky), krajských lékařů pro péči o závody a orgánů hygienické
služby, kterými se stanoví rizikové práce a pracoviště.
(3) Údaje podle § 41 odst. 1 ohlásí zaměstnavatel nebo osoba uvedená v §
43 příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví u činností zahájených
přede dnem 1. ledna 2001 nejpozději do 6 měsíců ode dne 1. ledna 2001.
Díl 3
Závěrečná ustanovení
§ 107
Zdravotní průkazy vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za zdravotní průkazy vydané podle tohoto zákona.
§ 108
(1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a
5, § 4 odst. 1, 2, 4 a 7, § 5 odst. 1, 2 a 6 až 9, § 6a odst. 6, § 6c
odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, §
11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 1 a
5, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a d), § 21 odst. 1
písm. a), § 23 odst. 3, § 24 odst. 1 písm. c) až e) a g) a odst. 2, § 26
odst. 1 písm. b) a d) a odst. 4, 8 a 9, § 27, § 28 odst. 1, § 29 odst.
1, § 30 odst. 1 a 2, § 32, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36, § 37 odst.
1, § 38, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 44b odst. 3, §
45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 3, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, §
62 odst. 1 a 4 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), §
75a odst. 1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s) a odst. 3, § 82a odst. 5 a § 83e
odst. 2. Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou upravit zásady
správné výrobní praxe podle § 29 odst. 1.
(2) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví
vyhláškou vydanou podle § 7 odst. 1 požadavky na prostory a provoz
zařízení pro výchovu a vzdělávání.
(3) Vláda vydá k provedení § 30, 32 § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36 a § 88 odst. 1 nařízení.
(4) Hygienické limity a požadavky, které upraví prováděcí právní
předpisy vydané podle tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví stanoví
na základě hodnocení zdravotních rizik vyplývajících z přírodních,
životních a pracovních podmínek a způsobu života, soudobých vědeckých
poznatků, mezinárodních závazků České republiky v této oblasti a
doporučení Světové zdravotnické organizace.
(5) Pokud právní předpisy používají pojem okresní hygienik, rozumí se
jím po dni 1. ledna 2003 krajská hygienická stanice. Pokud právní
předpisy používají pojem krajský hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna
2003 Ministerstvo zdravotnictví. Úkoly krajského hygienika podle zákona
o integrované prevenci však plní příslušná krajská hygienická stanice.
§ 109
Zrušuje se zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.
ČÁST DRUHÁ
§ 110
zrušen zákonem č. 274/2008 Sb.
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
§ 111
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.
600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.
38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.
200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.
94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996, zákona č.
19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.
79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č.
15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.
167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.
358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.
27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.
122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č.
149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.
247/2000 Sb. a zákona č. 249/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 31 odst. 14 se slova "hygienických a bezpečnostních předpisů"
nahrazují slovy "bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu
veřejného zdraví" a slova "předpisů o opatřeních proti přenosným
nemocem
33)" nahrazují slovy "zvláštních právních předpisů
33)".
Poznámka pod čarou č. 33) zní:
_____________________________
- Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.".
2. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti "Poskytování
služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci" sloupec 2 zní:
"ukončené středoškolské vzdělání a 3 roky odborné praxe v oblasti
bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci".
3. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, se na konci doplňuje obor
živnosti, který včetně poznámky uvedené ve sloupci 3 zní: "Speciální
ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace bez použití toxických nebo
vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou
speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho
objektech, speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v
potravinářských a zemědělských provozech a odborných činností na úseku
rostlinolékařské péče
*)", text ve sloupci 2 zní: "Odborná
způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5
let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o
změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost podle § 18 až
20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně
některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.". Poznámka ve
sloupci 3 zní: "
*)zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů".
4. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a
optických přístrojů a hodin, název oboru živnosti "Ochranná dezinfekce,
dezinsekce a deratizace chemickými látkami a chemickými přípravky
klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, s výjimkou odborných
činností na úseku rostlinolékařské péče" včetně poznámky uvedené ve
sloupci 5 zní: "Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace
toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými
přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v
potravinářských nebo zemědělských provozech a odborných činností na
úseku rostlinolékařské péče
*)", text ve sloupci 2 zní:
"Odborná způsobilost podle § 58 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o
ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo
po dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost
získaná podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č.
352/1999 Sb.", text ve sloupci4 zní: "Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví", poznámka ve sloupci 5 zní: "
*) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů".
5. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a
optických přístrojů a hodin, se na konci doplňuje obor živnosti, který
včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní: "Speciální ochranná
dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských
provozech, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče
*)",
text ve sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost podle § 58 odst. 3 zákona
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000
Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, odborná způsobilost získaná podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998
Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších
zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.", text ve sloupci4 zní:
"Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví", poznámka ve sloupci 5 zní: "
*) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů".
6. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, se na konci doplňuje obor
živnosti, který zní: "Pořádání kursů k získání znalostí k výkonu
speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace", text ve sloupci
2 zní: "Odborná způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o
ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů",
text ve sloupci 4 zní: "Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví" a text
ve sloupci 5 zní: "§ 59 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů".
7. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti "Pohřební
služba" se ve sloupci 4 slova "státní hygienické služby" nahrazují slovy
"ochrany veřejného zdraví".
8. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti "Provozování
pohřebišť a krematorií" se ve sloupci 4 slova "státní hygienické služby"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".
ČÁST ČTVRTÁ
§ 112
zrušen zákonem č. 375/2011 Sb.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o přestupcích
§ 113
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,
zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,
zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,
zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a
zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 29 odst. 1 písm. b) se za slovo "opatření" vkládají slova
"stanovené nebo" a slova "nebo znečistí ovzduší škodlivinami nad
stanovenou přípustnou mez" se zrušují.
2. V § 29 odst. 1 písm. d) se slova "poživatin nebo" zrušují.
3. V § 29 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až ch) se označují jako písmena e) až h).
4. V § 29 odst. 1 písm. f) se slovo "jedy" zrušuje.
5. V § 29 odst. 1 písm. f) se slova "anebo poruší povinnost k ochraně zdraví před ionizujícím zářením" zrušují.
6. V § 29 odst. 1 písmeno g) zní:
- poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,".
7. V § 29 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i), j) a k), která znějí:
- poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k ochraně zdraví před neionizujícím zářením,
- poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo
uložené pro provoz koupaliště ve volné přírodě, umělého koupaliště nebo
sauny,
- poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo
uložené pro pořádání zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti nebo
školy v přírodě.".
8. V § 29 odstavec 2 zní:
"(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k) lze uložit pokutu do 10 000 Kč.".
9. V § 86 písmeno c) zní:
- orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), f), g) a i) až k).".
ČÁST ŠESTÁ
§ 114
zrušen zákonem č. 375/2011 Sb.
ČÁST SEDMÁ
§ 115
zrušen zákonem č. 378/2007 Sb.
ČÁST OSMÁ
§ 116
zrušen zákonem č. 264/2006 Sb.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
§ 117
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č.
217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č.
110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb. a zákona č.
145/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 10 se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků upravit odchylně.".
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
2. V § 23 odst. 4 se slova "hygienické služby
18)" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví
18)".
Poznámka pod čarou č. 18) zní:
_____________________________
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.".
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 118
V § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb.,
zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb.,
zákona č. 575/1990 Sb. a zákona č. 474/1992 Sb., se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
§ 119
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997
Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999
Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000
Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb., se
mění takto:
1. V § 30 odst. 1 se slova "přenosným nemocem.
34)" nahrazují slovy "infekčním onemocněním.
34)".
Poznámky pod čarou č. 34) a 35) znějí:
_____________________________
- Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
- Zákon č. 258/2000 Sb.".
2. V § 30 odst. 3 písm. a) se slova "hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".
3. V § 30 odst. 3 písm. c) se slova "hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".
4. V § 55 odst. 3 se slova "hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům
§ 120
Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 1/1989 Sb. a zákona č. 160/1989 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 1 se slova "závazný posudek příslušného orgánu hygienické
služby" nahrazují slovy "rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví" a slova "závazného posudku" se nahrazují slovem "rozhodnutí".
2. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova "posudku příslušného orgánu
hygienické služby" nahrazují slovy "rozhodnutí příslušného orgánu
ochrany veřejného zdraví".
ČÁST TŘINÁCTÁ
§ 121
zrušen zákonem č. 189/2006 Sb.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna horního zákona
§ 122
V § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon), se slova "hygienické služby"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".
ČÁST PATNÁCTÁ
§ 123
zrušen zákonem č. 189/2006 Sb.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
§ 124
zrušen zákonem č. 562/2004 Sb.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o státní správě ochrany ovzduší
a poplatcích za jeho znečišťování
§ 125
zrušen zákonem č. 86/2002 Sb.
ČÁST OSMNÁCTÁ
§ 126
zrušen zákonem č. 189/2006 Sb.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o výkonu vazby
§ 127
V § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění
zákona č. 208/2000 Sb., se slovo "přenosné" nahrazuje slovem "infekční".
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o regulaci reklamy
§ 128
V § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o
změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a
televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se slovo
"přenosných" nahrazuje slovem "infekčních".
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o ochraně chmele
§ 129
V § 11 odst. 1 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, se slova "hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví".
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
§ 130
zrušena zákonem č. 59/2006 Sb.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění
§ 131
V § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb., se
slova "předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem" nahrazují slovy
"zvláštních právních předpisů".
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
§ 132
zrušen zákonem č. 356/2003 Sb.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 133
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou části šesté §
114 bodu 15, který nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce
následujícího po dni vyhlášení, části první § 24 odst. 1 písm. h), které
nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, a části první § 29, který
nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.
____________________________________________________________
- Směrnice Rady 76/768/EHS ze dne 27. července
1976 o sbližování právních předpisů členských států o kosmetických
výrobcích, ve znění směrnice Komise 2003/80/ES ze dne 5. září 2003,
kterou se stanoví symbol pro údaj označující trvanlivost kosmetických
prostředků v příloze VIIIa směrnice Rady 76/768/EHS.
Směrnice Komise 80/1335/EHS ze dne 22. prosince 1980 o sbližování
právních předpisů členských států o analytických metodách nezbytných pro
kontrolu složení kosmetických výrobků, ve znění směrnice Komise
96/45/EHS ze dne 2. července 1996 o metodách analýzy nezbytných pro
kontrolu složení kosmetických prostředků.
Rozhodnutí Komise 96/335/ES ze dne 8. května 1996, kterým se stanoví
soupis a společná nomenklatura přísad používaných v kosmetických
prostředcích.
Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o
řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o
ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým
činitelům při práci.
Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně pracovníků před
riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2003/18/ES ze dne 27. března 2003.
Směrnice Rady 93/43/EHS ze dne 14. června 1993 o hygieně potravin.
Směrnice Rady 89/109/EHS o sbližování právních předpisů členských států
týkajících se materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2004/19/ES ze dne 1. března 2004, kterou se mění
směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro
styk s potravinami.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o
zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve
Společenství.
Rozhodnutí Komise 2003/542/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění
rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o fungování specializovaných sítí
epidemiologického dozoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí.
- Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
- Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o
změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- § 2 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových
výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
zákona č. 316/2004 Sb.
- Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.
- Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních
léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních
léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících
zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
- Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
- Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností.
- § 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
- § 7 odst. 6 a § 141 zákona č. 561/2004 Sb.
- Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
- Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
- § 51 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
- § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.
- Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
- § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
- Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
§ 45 a 46 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky
předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky
na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.
- Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích
na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných.
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 76/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a
uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a značení údaje o možném
nepříznivém ovlivnění zdraví.
- § 3 vyhlášky č. 293/1997 Sb.
- Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona
č. 146/2002 Sb.
- § 4 odst. 1 písm. f) bod 6
zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými
toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání
osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti
žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub).
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne
27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s
potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.
- Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 26/2001 Sb., o hygienických
požadavcích na kosmetické prostředky, o náležitostech žádosti o
neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o požadavcích
na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického
prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích), ve znění vyhlášky č.
268/2001 Sb. a vyhlášky č. 444/2004 Sb.
- § 3 vyhlášky č. 26/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 444/2004 Sb.
- Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů.
Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení
nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich
klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných
nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/15/ES ze dne 27.
února 2003, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS o sbližování
právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků
technickému pokroku.
- Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné laboratorní
praxe, postup při ověřování jejich dodržování, postup při vydávání
osvědčení a postup kontroly dodržování zásad správné laboratorní praxe
(zásady správné laboratorní praxe).
- Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o
změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění
pozdějších předpisů.
- Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a
o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších
předpisů.
- Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 18/1997 Sb., o
mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a
o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
- Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004
Sb.
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. března 2003,
kterou se mění směrnice Rady 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky
vystavení azbestu při práci.
- § 2 odst. 5 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů.
- § 2 odst. 5 písm. f) zákona č. 356/2003 Sb.
- § 2 odst. 5 písm. g) a i) zákona č. 356/2003 Sb.
- Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, ve znění pozdějších předpisů.
- § 54 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- § 98 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a
doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.
- § 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů.
- Položka 22 Sazebníku správních poplatků zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
- § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 428/2004 Sb., o získání odborné způsobilosti k
nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
klasifikovanými jako vysoce toxické.
- § 2 odst. 3 písm. d) zákona č. 79/1997 Sb.
- Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách
uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně
některých souvisejících zákonů.
- § 30 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších
podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany
veřejného zdraví.
- Příloha č. 5 část A vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.
- Příloha č. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb.
- Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
- Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve
správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č.
131/2003 Sb.
§ 81c
- Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.
- Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního
vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.
- Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Článek 12 směrnice 76/768/EHS.
- § 138 zákoníku práce.
- Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup
při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení,
která tyto nemoci uznávají.
- § 29 písm. a) až f), h) až j) a písm. n) a o) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
- § 40 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 83
- Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 82 odst. 2 písm. v)
- Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
- § 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
- Například zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č.
283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
- § 18 a 26 zákona č. 552/1991 Sb., ve znění zákona č. 501/2004 Sb.
- Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách
získávání a uznávání způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu
zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění
zákona č. 125/2005 Sb.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k
výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností
souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních),
ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
- § 116 občanského zákoníku.
- Zákon č. 251//2005 Sb., o inspekci práce.
- Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
- § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
- Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném
záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.
320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb.
- Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb.
- Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
Příloha č. 1 k zákonu č. 258/2000 Sb.
zrušena zákonem č. 392/2005 Sb.
Příloha č. 2 k zákonu č. 258/2000 Sb.
Správní obvody krajských hygienických stanic a jejich sídla
1. Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze pro území hlavního města Prahy,
2. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze pro
území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Ml.
Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník,
3. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých
Budějovicích pro území okresů České Budějovice, Český Krumlov,
Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor,
4. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni pro
území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever,
Rokycany a Tachov,
5. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech pro území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov,
6. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem
pro území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a
Ústí nad Labem,
7. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci pro
území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily,
8. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci
Králové pro území okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad
Kněžnou a Trutnov,
9. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích
pro území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí,
10. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě pro
území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad
Sázavou,
11. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně pro
území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov
a Znojmo,
12. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci
pro území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk,
13. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v
Ostravě pro území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín,
Opava a Ostrava-město,
14. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně pro území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.
Příloha č. 3 k zákonu č. 258/2000 Sb.
zrušena zákonem č. 115/2012 Sb.
Čl. II zákona č. 151/2011 Sb.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Obdobně
se postupuje v řízeních, jejichž cílem není vydání rozhodnutí a která
nebyla skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení podle § 6 odst. 3 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně
skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, správní orgán
zastaví.
3. Provozní řády podle § 6c odst. 1 písm. f) zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží právnická
osoba nebo podnikající fyzická osoba nejdéle do 6 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
4. První klasifikace vod podle § 82a odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se
provede nejpozději do konce koupací sezóny v roce 2015.
5. Informace o vodách ke koupání podle § 82a odst. 1 písm. e) zákona č.
258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
zveřejní příslušný orgán ochrany veřejného zdraví prostřednictvím
Portálu veřejné správy poprvé pro koupací sezónu v roce 2012, a to před
jejím zahájením.
6. Informace podle § 6g odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, budou předány poprvé v roce
2012. Do této lhůty poskytuje Ministerstvo životního prostředí Evropské
komisi zprávy podle dosavadní právní úpravy.
Čl. II zákona č. 115/2012 Sb.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Zdravotní ústavy se sídlem v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích,
Plzni, Karlových Varech, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě,
Brně, Olomouci a ve Zlíně, zřízené podle § 86 odst. 1 zákona č. 258/2000
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
zrušují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z
pracovněprávních vztahů, které mají ke dni svého zrušení zdravotní
ústavy se sídlem v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových
Varech, Liberci, Hradci Králové a v Pardubicích uvedené v bodě 1,
přecházejí na Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, který je
jejich nástupnickou organizací. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dále
přechází na Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem veškeré závazky,
které měly uvedené zdravotní ústavy ke dni svého zrušení, jakož i
příslušnost hospodařit s veškerým majetkem České republiky, s nímž byly
tyto zdravotní ústavy příslušné hospodařit.
3. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z
pracovněprávních vztahů, které mají ke dni svého zrušení zdravotní
ústavy se sídlem v Jihlavě, Brně, Olomouci a ve Zlíně uvedené v bodě 1,
přecházejí na Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, který je jejich
nástupnickou organizací. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dále
přechází na Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě veškeré závazky, které
měly uvedené zdravotní ústavy ke dni svého zrušení, jakož i příslušnost
hospodařit s veškerým majetkem České republiky, s nímž byly tyto
zdravotní ústavy příslušné hospodařit.
4. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těch zaměstnanců,
jejichž pracovní poměr ke zdravotním ústavům uvedeným v bodě 1 skončil
přede dnem zrušení těchto zdravotních ústavů anebo tímto dnem,
vypořádají nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3.
5. Pokud byly zdravotní ústavy uvedené v bodě 1 účastníky právních
vztahů vzniklých do dne jejich zrušení včetně a účastníky soudních,
správních a jiných řízení zahájených do dne jejich zrušení včetně a tyto
vztahy a řízení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pokračují nebo se
tímto dnem anebo po tomto dni obnoví, jsou účastníkem uvedených právních
vztahů a řízení nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3.
6. Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pořídí nástupnické
organizace uvedené v bodech 2 a 3 protokol obsahující soupis majetku
České republiky včetně práv, soupis závazků a soupis práv a povinností z
pracovněprávních vztahů, které tyto nástupnické organizace převzaly po
zrušených zdravotních ústavech uvedených v bodě 1. Nemovitosti, které se
evidují v katastru nemovitostí, musí být v protokolu označeny údaji
nezbytnými pro zápis do katastru nemovitostí.
7. Návrh na zápis změny příslušnosti hospodařit s nemovitostmi, u nichž
dochází k přechodu příslušnosti hospodařit na nástupnické organizace
uvedené v bodech 2 a 3, do katastru nemovitostí podají tyto nástupnické
organizace u příslušného katastrálního úřadu do 60 dnů ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Pro tento účel je protokol podle bodu 6
listinou osvědčující příslušnost těchto nástupnických organizací k
hospodaření s uvedenými nemovitostmi.
8. Územní pracoviště krajských hygienických stanic uvedená v příloze č. 3
k zákonu č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se považují za územní pracoviště krajských hygienických
stanic zřízená podle § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Poznámka: v § 80 jsou vložena dvě písmena r), u každého je číslo předpisu, ze kterého pocházejí.
V § 82 odst. 2 jsou dvě písmena v). První vzniklo přejmenováním
písmen po novele zákonem č. 186/2006 Sb. a druhé bylo vloženo zákonem č.
189/2006 Sb.