ZÁKON
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a
úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje
územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území,
rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s
postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro
výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci
územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací
činnost.
(2) Tento zákon upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování
staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování
staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, postavení a
oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů,
povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb.
(3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro projektovou činnost a
provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění,
vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další
věci související s předmětem této právní úpravy.
§ 2
Základní pojmy
(1) V tomto zákoně se rozumí
- změnou v území změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb a jejich změn,
- stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor
pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo
regulačním plánem,
- zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v
katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely
zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a
hospodářskými budovami,
- zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo
postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné
území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a
vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"),
- nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán, a to
- pozemek veřejné zeleně a parku1) sloužící obecnému užívání;
- v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha,
- nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy,
- plochou část území tvořená jedním či více pozemky
nebo jejich částí, která je vymezena v politice územního rozvoje,
zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně
plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob
jejího využití a její význam,
- plochou nadmístního, popřípadě republikového významu
plocha, která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více
obcí, popřípadě území více krajů; v případě hlavního města Prahy se za
plochu nadmístního významu považuje plocha celoměstského významu,
- koridorem plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy,
- zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje,
- veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to
- dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;
- technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby
a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například
vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke
snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a
zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení,
komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační
zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody;
- občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a
pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a
péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu
obyvatelstva;
- veřejné prostranství1),
zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu,
- veřejně prospěšnou stavbou stavba pro
veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje
nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci,
- veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební
povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně
přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané
územně plánovací dokumentaci,
- územně plánovací dokumentací
- zásady územního rozvoje;
- územní plán;
- regulační plán.
(2) V tomto zákoně se dále rozumí
- pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský
úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") nebo
Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovací podklady, územně
plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního
rozvoje,
- stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění
stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle
zvláštních právních předpisů2),
- stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání
stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo
zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu,
terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního
podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti;
stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby,
- stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním
stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání
stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního
směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb,
- obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na
využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími
právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující
užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami
doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s
mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo
orientace stanovené prováděcím právním předpisem (dále jen "bezbariérové
užívání stavby").
(3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební
nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické
provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel
využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad
předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek
plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba
pro reklamu.
(4) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.
(5) Změnou dokončené stavby je
- nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
- přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
- stavební úprava, při které se zachovává vnější
půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje
též zateplení pláště stavby.
(6) Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění
stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním
úřadem, nebo autorizovaným inspektorem.
(7) Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch
jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha
ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech
nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a
arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých
obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými
vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených
staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná
plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné
roviny.
§ 3
(1) Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a
změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové
poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o
hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například
skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro
zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.
(2) Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní
panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud
nejde o stavbu podle § 2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu
nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o
celkové ploše větší než 8 m
2 se považuje za stavbu pro reklamu.
(3) Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo
udržovací práce; zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný stavební
pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu
vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část
jiné stavby.
(4) Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý
stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce
se prodloužila její uživatelnost.
(5) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavební záměr, rozumí se tím
podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení
nebo údržba.
ČÁST DRUHÁ
VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 4
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají
zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co
nejméně zatěžovány a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona
vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze jedno
rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru. Pokud je spolu se
stavbou hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební
úřad všechny stavby projedná v režimu stavby hlavní. Stanoví-li tak
tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s
žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím
nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy
dotčených orgánů
3).
(2) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné
součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních
právních předpisů
4). Dotčené orgány vydávají
- závazná stanoviska5) pro
rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu nebo úkony autorizovaného
inspektora podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpis
jinak,
- stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve
správním řízení a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje
a pro opatření obecné povahy podle tohoto zákona.
(3) Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, dotčený orgán posuzuje každou variantu samostatně.
(4) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným
stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska
mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově
zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a
kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní
stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti
pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo
jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto
zákona, jinak se k nim nepřihlíží.
(5) V řízeních podle části čtvrté tohoto zákona se nepřihlíží k závazným
stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto ve
vydaném regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v územním opatření o
stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci území, nejde-li o
závazné stanovisko uplatněné na základě nově zjištěných a doložených
skutečností podle odstavce 4.
(6) Stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku nebo závazném
stanovisku podmínky, a stanou-li se tyto podmínky součástí výrokové
části rozhodnutí, nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného úkonu
orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona,
mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování.
(7) Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž
orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované
závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených
veřejných zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko nebo koordinované
závazné stanovisko lze vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na
ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Ustanovení správního řádu o
společném řízení
6) se použijí přiměřeně.
(8) Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná
stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů.
Dojde-li k rozporu mezi příslušnými orgány podle tohoto zákona a
dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se
podle správního řádu.
HLAVA II
PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO
PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU
§ 5
Působnost ve věcech územního plánování
(1) Působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona
vykonávají orgány obcí a krajů, ministerstvo a na území vojenských
újezdů Ministerstvo obrany.
(2) Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního
plánování podle tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li
zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje.
(3) Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud
nejsou svěřeny působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům
kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům.
(4) Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom
mohou zasahovat do činnosti orgánů obcí jen v zákonem stanovených
případech, a to pouze v záležitostech nadmístního významu; postupují
přitom v součinnosti s orgány obcí.
(5) Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v
zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se
rozvoje území státu; postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a
dotčených obcí.
(6) Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně
plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke
změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace
vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací
dokumentace.
§ 6
Orgány obce
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen "úřad územního plánování") v přenesené působnosti
- pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,
- pořizuje územně plánovací podklady,
- pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu,
- pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu,
- je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí,
- je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území,
- podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti,
- vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2) Obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro
výkon územně plánovací činnosti podle § 24, vykonává přenesenou
působnost podle odstavce 1 písm. a), d), g), h) a pořizuje územní
studii; na základě veřejnoprávní smlouvy vykonává tuto působnost pro
obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.
(3) Stavební úřad
- vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak,
- vydává územní souhlas,
- poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
- vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(4) Obecní úřad, který nevykonává působnost podle odstavců 1 až 3,
poskytuje informace pro zpracování územně plánovacích podkladů a územně
plánovací dokumentace.
(5) Zastupitelstvo obce
- rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a regulačního plánu,
- schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu územního plánu,
- vydává v samostatné působnosti územní plán,
- vydává regulační plán,
- projednává v samostatné působnosti zprávu o uplatňování územního plánu,
- vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(6) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce
- vydává vymezení zastavěného území,
- schvaluje žádost obce o pořizování podle odstavce 1
písm. c) nebo podle odstavce 2 anebo uzavření smlouvy s právnickou nebo
fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti (§ 24
odst. 1),
- vydává územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře,
- uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje a připomínky k územnímu plánu sousední obce,
- vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
§ 7
Orgány kraje
(1) Krajský úřad v přenesené působnosti
- pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu,
- pořizuje územně plánovací podklady,
- je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení
podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v
území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou
působností,
- vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech,
- určuje stavební úřad příslušný k územnímu řízení v zákonem stanovených případech,
- vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod,
- vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2) Zastupitelstvo kraje
- vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje,
- schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu zásad územního rozvoje,
- schvaluje v samostatné působnosti zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje,
- vydává regulační plán v zákonem stanovených případech,
- vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(3) Rada kraje
- uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky územního rozvoje,
- vydává v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře.
§ 8
Zvláštní působnost na území hlavního města Prahy
Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy
7),
vykonává působnost krajského úřadu ministerstvo. Pořizuje-li územní
plán pro vymezenou část území hlavního města Prahy úřad městské části,
vykonává působnost krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy.
§ 9
zrušen zákonem č. 350/2012 Sb.
§ 10
Ministerstvo obrany
(1) Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů
- vydává územní plán a regulační plán,
- projednává územně analytické podklady a územní studie,
- podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.
(2) Újezdní úřad pro území vojenského újezdu
- pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii,
- pořizuje územně analytické podklady,
- poskytuje územně plánovací informace,
- připravuje návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.
Ministerstvo
§ 11
(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a
- vykonává státní dozor ve věcech územního plánování,
- pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady,
- vede evidenci územně plánovací činnosti,
- vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých
poznatků územního plánování, urbanismu, architektury a poznatků stavebně
technických, jakož i veřejných zájmů ve výstavbě a stavebnictví,
zejména v ochraně životů a zdraví, v péči o životní prostředí a v
ochraně kulturního, archeologického a přírodního dědictví.
(3) Ministerstvo zřizuje organizační složku státu k řešení koncepčních
otázek teorie a praxe v oboru územního plánování, urbanismu a
architektury. Touto činností může pověřit již existující odborně
způsobilou organizační složku státu.
§ 12
(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu a
- vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu,
- vede systém stavebně technické prevence, v němž
sleduje a analyzuje závažné nebo opakující se vady ve výstavbě, kterým
je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění
jejich opakování,
- sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o jejich rozvoj,
- navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části,
funkce, prvky a stavební výrobky a může dávat podněty k úpravě Českých
technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným
stavebně technickým opatřením,
- koordinuje vzájemnou součinnost obecných,
speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů při výkonu státní
správy podle tohoto zákona,
- vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů.
(2) Ministerstvo
- může pro sebe vyhradit zjišťování stavebně
technických příčin havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým
rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných
zájmů,
- může v součinnosti s jinými stavebními úřady a autorizovanými inspektory provádět kontrolní prohlídky staveb,
- může pověřit provozováním systému stavebně technické prevence organizační složku státu.
(3) Ministerstvo zřizuje odbornou organizační složku státu k navrhování
technických požadavků na stavby, k jejich soustavné aktualizaci a k
vyhodnocování příčin havárií staveb.
§ 13
Obecné stavební úřady
(1) Obecným stavebním úřadem je
- ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu,
- krajský úřad,
- obecní úřad obce s rozšířenou působností8),
- pověřený obecní úřad8),
- městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2012.
(2) Ministerstvo vykonává působnost stavebního úřadu k vydání územního
rozhodnutí u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů
obsahujících přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním
celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro
přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, pokud je územní řízení
vedeno pro celou stavbu elektrického vedení nebo plynovodu, a dále u
staveb zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém
instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více
10).
(3) Kraj může na žádost obce po projednání s ministerstvem nařízením
určit obecní úřad obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto působnost
vykonávat pro ucelený správní obvod. Obecným stavebním úřadem může být
určen jen obecní úřad, který bude s ohledem na rozsah a složitost
výstavby v uvažovaném správním obvodu způsobilý vykonávat správní agendu
v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Obecný
stavební úřad lze určit nařízením kraje ke dni 1. ledna.
(4) Kraj může po projednání s ministerstvem nařízením odejmout působnost
stavebního úřadu obecnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) nebo
určenému podle odstavce 3, pokud nebude splňovat podmínky pro řádný
výkon této působnosti. Zároveň určí, který stavební úřad bude vykonávat
působnost ve správním obvodu zaniklého stavebního úřadu.
(5) Působnost podle tohoto zákona vykonávají stavební úřady uvedené v
odstavci 1 písm. b) až e) a v odstavci 3 jako působnost přenesenou.
(6) Jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním
obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí
nejbližší společně nadřízený stavební úřad. Ten může stanovit, že
řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož
správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.
(7) Kraj je povinen ohlásit změny územní působnosti stavebních úřadů
správci základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí
59).
§ 13a
Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti
na obecném stavebním úřadu
(1) Obecný stavební úřad uvedený v § 13 vykonává činnost na úseku
územního rozhodování a stavebního řádu prostřednictvím zaměstnanců
splňujících kvalifikační požadavky podle tohoto zákona; jde-li současně o
úředníka územního samosprávného celku, musí splňovat také požadavky
podle zvláštního právního předpisu
17).
(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje fyzická osoba, která má
- vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo
bakalářském studijním programu ve studijním oboru stavebního,
architektonického nebo právnického směru,
- vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 2 roky praxe v oboru stavebnictví, nebo
- střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 3 roky praxe v oboru stavebnictví.
(3) Úředník splňující kvalifikační požadavky podle tohoto zákona, ale nesplňující požadavky podle zvláštního právního předpisu
17),
může vykonávat činnost na úseku územního rozhodování a stavebního řádu,
pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků
vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího
kvalifikační požadavky podle tohoto zákona a požadavky podle zvláštního
právního předpisu
17), maximálně však po dobu 18 měsíců.
§ 14
(1) Jestliže si ministerstvo vyhradí působnost podle § 12 odst. 2 písm.
a), stavební úřad a správní orgány zúčastněné na šetření poskytují
zaměstnancům ministerstva nebo osobám ministerstvem pověřeným součinnost
a napomáhají k objasnění příčin havárie.
(2) Stavební úřady v rámci spolupráce při provozování systému stavebně
technické prevence ministerstva předávají ke zpracování provozovateli
systému informace o výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby, pokud
jsou jim takové informace předávány nebo pokud je zjistí v rámci výkonu
své činnosti. Rozsah a způsob předávání informací podle věty první
provozovateli systému stanoví prováděcí právní předpis.
§ 15
Speciální stavební úřady
(1) Působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají u
- staveb leteckých,
- staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze,
- staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,
- vodních děl
orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních právních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").
(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud
zvláštní právní předpisy pro stavby podle odstavce 1 nestanoví jinak.
Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního
úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení
jeho podmínek; souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává
územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného
stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního
plánování.
(3) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle
odstavce 1, nebo o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, platí
stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu.
§ 16
Vojenské a jiné stavební úřady
(1) Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady.
(2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále
- Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro
obranu státu mimo území vojenských újezdů, které slouží nebo mají
sloužit k zajišťování obrany státu a jsou zřizovány Ministerstvem obrany
nebo právnickou osobou jím zřízenou nebo založenou,
- Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu,
kterými se rozumí stavby nebo jejich části sloužící k plnění úkolů
Ministerstva vnitra, organizačních složek státu zřízených Ministerstvem
vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky,
Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky
a informace a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo
jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u
staveb sloužících k plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu,
- Ministerstvo spravedlnosti u staveb pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních jednotek,
- Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům
těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území
vyhrazeném pro tyto účely, u staveb souvisejících s úložišti
radioaktivních odpadů obsahujících přírodní radionuklidy a u staveb
náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a
u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu,
zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém
instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více10).
(3) Působnost stavebních úřadů v dobývacích prostorech vykonávají
obvodní báňské úřady, jde-li o stavby, které mají sloužit otvírce,
přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování
nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, včetně staveb
úložných míst pro těžební odpad, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb
náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle
odstavce 2 písm. d) a staveb vodních děl.
(4) Stavební úřady uvedené v odstavci 2 mohou vydat povolení pro stavby v
uzavřených prostorech existujících staveb bez územního rozhodnutí nebo
územního souhlasu, pokud se nemění výškové uspořádání prostoru. U
ostatních staveb zajistí stavební úřad vyjádření obecného stavebního
úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.
(5) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle
odstavce 2 nebo 3, platí stanovisko příslušného ústředního správního
úřadu, jehož působnosti se stavba týká.
§ 17
Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu
(1) Nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu
prvního stupně u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo
neobvyklých staveb nebo u opatření s rozsáhlejšími účinky na životní
prostředí, kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu v
jejich okolí. Pokud si vyhradí pravomoc ve věcech upravených v části
čtvrté hlavě I dílu 1, vykonává rovněž pravomoc podle § 120, 122, 123 a
124.
(2) Vyhradí-li si krajský úřad podle odstavce 1 pravomoc k vydání
územního rozhodnutí v případě záměru posuzovaného z hlediska vlivu na
životní prostředí podle zvláštních právních předpisů
11), vykonává rovněž pravomoc podle části čtvrté hlavy I dílu 1 a podle § 120, 122, 123 a 124 tohoto zákona.
(3) Ministerstvo si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu k vydání
územního rozhodnutí u staveb přesahujících hranice kraje, u staveb s
mimořádnými negativními vlivy na životní prostředí nebo u staveb s
vlivem na území sousedních států.
ČÁST TŘETÍ
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
HLAVA I
CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
§ 18
Cíle územního plánování
(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro
udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné
generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území
soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového
uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a
soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a
hospodářský potenciál rozvoje.
(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují
veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti
ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů
vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní,
kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického,
architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako
podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti.
S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného
území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných
pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje
území a míru využití zastavěného území.
(5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat
stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví,
vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro
veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí
ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a
dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho
využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické
stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené
stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi
bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území
umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně
nevylučuje.
(6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou
infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.
§ 19
Úkoly územního plánování
(1) Úkolem územního plánování je zejména
- zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
- stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,
- prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný
zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem
například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu
území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,
- stanovovat urbanistické, architektonické a estetické
požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny,
zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb,
- stanovovat podmínky pro provedení změn v území,
zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající
charakter a hodnoty území,
- stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),
- vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí
ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a
to přírodě blízkým způsobem,
- vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn,
- stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení,
- prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,
- vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,
- určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,
- vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů4),12 před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
- regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
- uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.
(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního
rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj
území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také
vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v
příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou
lokalitu nebo ptačí oblast.
HLAVA II
OBECNÁ USTANOVENÍ A SPOLEČNÉ
POSTUPY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ
§ 20
Zveřejňování písemností
(1) Příslušný správní orgán musí veřejnosti a dotčeným orgánům zajistit
možnost seznámit se s návrhy zadání územně plánovací dokumentace nebo
zprávy o jejím uplatňování ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky.
(2) Písemností se rozumí i výkresy, schémata a jiná zobrazení.
§ 21
Územně plánovací informace
(1) Krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro
výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad poskytují v rámci své
působnosti jako předběžné informace
13) územně plánovací informace o
- podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
- podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů,
- podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů.
(2) Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní
požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a
konkrétní údaje o svém záměru, zejména účel a technické provedení stavby
nebo jiného opatření v území.
(3) Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího
vydání, pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že
došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána, zejména na základě
provedení aktualizace příslušných územně analytických podkladů,
schválení zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje a zprávy o
uplatňování územního plánu.
(4) Obsahové náležitosti žádosti o územně plánovací informaci stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22
Veřejné projednání
(1) Veřejné projednání při pořizování územně plánovací dokumentace
nařizuje pořizovatel. Je-li to účelné nebo vyžaduje-li to rozsah
řešeného území, nařídí pořizovatel více veřejných projednání na jím
určených místech. Pro počítání lhůt stanovených zákonem je rozhodný den
konání posledního veřejného projednání.
(2) O průběhu veřejného projednání vede pořizovatel písemný záznam.
(3) Při veřejném projednání se stanoviska, námitky a připomínky
uplatňují písemně a musí být opatřeny identifikačními údaji a podpisem
osoby, která je uplatňuje, a připojí se k záznamu o průběhu veřejného
projednání. Stanoviska, námitky a připomínky podané písemně před
veřejným projednáním se v záznamu uvedou s odkazem na jejich znění,
které se k záznamu připojí.
(4) Pořizovatel vždy při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s
fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k
projektové činnosti ve výstavbě
14) (dále jen "projektant") výklad územně plánovací dokumentace.
§ 23
Zástupce veřejnosti
(1) Veřejnost může být při pořizování návrhu územně plánovací dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti.
(2) Zástupcem veřejnosti může být fyzická nebo právnická osoba plně
způsobilá k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně
jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200
občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k návrhu
územně plánovací dokumentace. Zástupce veřejnosti může zmocnit rovněž
nejméně 500 občanů kraje nebo nejméně jedna desetina občanů kterékoli
obce na území kraje s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů
obce na území kraje, pokud podali věcně shodnou připomínku k návrhu
zásad územního rozvoje.
(3) Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů obce nebo kraje nebo obyvatel podle zvláštních právních předpisů
15),
kteří uplatňují věcně shodnou připomínku, a podpisovou listinou, v níž
je uvedeno jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo pobyt, popřípadě adresa
místa pobytu v zahraničí a podpis osob s prohlášením, že jmenovaného
zástupce veřejnosti zmocňují k podání námitky na základě věcně shodné
připomínky a k projednání této námitky podle tohoto zákona, a
prohlášením zástupce veřejnosti. Toto prohlášení obsahuje jméno a
příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý pobyt nebo pobyt a podpis, že
toto zmocnění přijímá.
(4) O tom, zda osoba splňuje podmínky podle odstavců 1 až 3, rozhodne v
případě pochybností správní orgán postupem podle správního řádu
usnesením
16), které se oznamuje pouze této osobě; do
pravomocného rozhodnutí o této věci má tato osoba všechna procesní práva
zástupce veřejnosti.
§ 24
Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost
(1) Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně plánovací
činnost podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 prostřednictvím úředníků
splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.
Obecní úřad, který není úřadem územního plánování, vykonává územně
plánovací činnost podle § 6 odst. 2 prostřednictvím úředníka nebo jiné
fyzické osoby, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně
plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací
činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní
odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu
17) a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona; ustanovení zvláštního právního předpisu
17) o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání se nepoužije.
(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný
architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování
nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu
14).
(3) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba, která má
- vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci
v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně
plánovací činnosti ve veřejné správě (dále jen "odpovídající praxe"),
nebo
- vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného
pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se
stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.
(4) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně
plánovací činnost podle odstavce 1, pokud je zajištěno, že bude do doby
splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením
úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací
činnosti, nejvýše však po dobu 3 let.
HLAVA III
NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Díl 1
Územně plánovací podklady
§ 25
Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady, které
zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které ověřují
možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k pořizování
politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a
pro rozhodování v území.
§ 26
Územně analytické podklady
(1) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a
vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany
veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na
základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností
území (dále jen "limity využití území"), záměrů na provedení změn v
území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení
problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor
udržitelného rozvoje území").
(2) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 27
Pořizování územně analytických podkladů
(1) Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj
správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních
plánů a regulačních plánů. Krajský úřad pořizuje územně analytické
podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro
pořizování zásad územního rozvoje.
(2) Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě
průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou informace nebo
data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k
určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo
stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních
předpisů a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v
území; údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení,
zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti (dále
jen "údaje o území"). Podkladem pro pořízení územně analytických
podkladů může být i technická mapa.
(3) Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím
zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury
(dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě bezodkladně
po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich
správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel
použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické
mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní
studie.
(4) Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního plánování
v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci technické infrastruktury
dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v
souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální
18)
v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku podrobnějším. U
technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje v jemu dostupném
systému, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat
na pořizovateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů o území
podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich
kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.
§ 28
Aktualizace územně analytických podkladů
(1) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na
základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí
jejich úplnou aktualizaci.
(2) Nejpozději 18 měsíců od pořízení územně analytických podkladů nebo
od jejich poslední úplné aktualizace pořizovatel pořídí návrh nové úplné
aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a vyzve
je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti jimi poskytnutých
údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel údajů neučiní
v této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a aktuálnost
potvrdil.
(3) Poskytovatel údajů, který nesplní povinnost podle § 27 odst. 3, nebo
prokáže-li se, že poskytovatel údajů neupozornil na nesprávnost údajů o
území jím poskytnutých podle odstavce 2, je povinen uhradit z toho
vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně plánovací dokumentace a
na aktualizaci územně analytických podkladů.
§ 29
Projednání územně analytických podkladů
(1) Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou
působností a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu
určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po
jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním obvodu.
(2) Pořizovatel upraví územně analytické podklady podle výsledku projednání a bezodkladně je zašle krajskému úřadu.
(3) Územně analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace
pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů pro
správní obvody obcí s rozšířenou působností a předkládá je k projednání
zastupitelstvu kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním
předpisem. Krajský úřad zašle ministerstvu a Ministerstvu životního
prostředí územně analytické podklady pro území kraje do 6 měsíců od
lhůty stanovené pro jejich pořízení nebo aktualizaci.
§ 30
Územní studie
(1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných
problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v
území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické
stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a
uspořádání území nebo jejich vybraných částí.
(2) Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo
územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání
územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel.
(3) Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit
úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal.
(4) Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího
využití podle § 25, návrh na vložení dat o této studii do evidence
územně plánovací činnosti.
Díl 2
Politika územního rozvoje
§ 31
(1) Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na
konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a
mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj
území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto
úkolů.
(2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje
tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí
schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry
na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto
koordinaci.
(3) Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území
republiky a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce
zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a
celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad
územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v
území.
§ 32
Obsah politiky územního rozvoje
(1) Politika územního rozvoje
- stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území,
- vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v
území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu
nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové
oblasti a rozvojové osy,
- vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se
specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo které
svým významem přesahují území jednoho kraje,
- vymezuje plochy a koridory dopravní a technické
infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo které svým
významem přesahují území jednoho kraje,
- stanoví ve vymezených oblastech, plochách a
koridorech kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo
alternativách změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem
na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a
rizika,
- stanoví úkoly podle § 31.
(2) Součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se
popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy politiky
územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy
naplňující cíle politiky územního rozvoje.
§ 33
Návrh politiky územního rozvoje
(1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s
ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo
životního prostředí stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivů na
životní prostředí.
(2) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo zejména na základě
- územně plánovacích podkladů,
- dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje19),
- podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v
mezinárodních a republikových souvislostech vliv na využívání území
státu, například politik, strategií, koncepcí, plánů, programů,
generelů,
- zprávy o stavu životního prostředí20),
- mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu rozvoji.
(3) Ministerstvo zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s
vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území ministerstvům, jiným
ústředním správním úřadům a krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska
do 90 dnů po obdržení návrhu politiky územního rozvoje. Ke stanoviskům
podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
(4) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh
politiky územního rozvoje včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území, oznámí místo a dobu konání veřejného projednání nejméně 30 dnů
předem a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek obcí a
veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů ode dne veřejného
projednání. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným
připomínkám se nepřihlíží. Ustanovení § 22 odst. 1 až 3 se použijí
přiměřeně.
(5) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle
návrh politiky územního rozvoje sousedním státům, jejichž území může být
uplatňováním politiky územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim
konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví zájem, ministerstvo
se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem
životního prostředí konzultací účastní.
(6) Ministerstvo zašle kopie stanovisek, připomínek a případných
výsledků konzultací podle odstavců 3 až 5 Ministerstvu životního
prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle §
10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není
stanoviskem podle § 4 odst. 2. Ministerstvo životního prostředí
stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto podkladů. Ze závažných
důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu
nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění
stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud Ministerstvo
životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani v
prodloužené lhůtě, je možné politiku územního rozvoje schválit i bez
jeho stanoviska.
(7) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv
na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost některé evropsky
významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o
ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo
životního prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
(8) Ministerstvo zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území, stanoviska, připomínky obcí a veřejnosti a případná
vyjádření sousedních států a výsledky konzultací a upraví návrh politiky
územního rozvoje. Tento upravený návrh projedná se zástupci
ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.
§ 34
Schválení politiky územního rozvoje
Ke schválení politiky územního rozvoje předkládá ministerstvo vládě
návrh politiky územního rozvoje upravený na základě jeho projednání se
zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů. Spolu s
návrhem politiky územního rozvoje se předkládá
- zpráva o projednání návrhu politiky územního
rozvoje obsahující vyhodnocení stanovisek ministerstev, jiných
ústředních správních úřadů a krajů, připomínek obcí a veřejnosti,
případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací se
zdůvodněním způsobu jejich zapracování,
- výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
- stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí11) se sdělením, jak bylo zohledněno,
- sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení.
§ 35
Aktualizace politiky územního rozvoje
(1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ministerstvy, jinými
ústředními správními úřady a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování
politiky územního rozvoje, která má náležitosti stanovené v odstavci 2.
První zprávu ministerstvo zpracuje do 4 let od prvního schválení
politiky územního rozvoje vládou.
(2) Zpráva o uplatňování politiky územního rozvoje obsahuje zejména
- vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje,
- vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s
uvedením, zda nebyly zjištěny nepředpokládané negativní dopady na
životní prostředí, spolu s návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci
nebo kompenzaci,
- posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých
krajů, podkladů a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením,
například politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů, na
uplatňování politiky územního rozvoje,
- návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje a
jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody na pořízení nové politiky
územního rozvoje,
- stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny,
- stanovisko Ministerstva životního prostředí
zpracované na základě kritérií podle přílohy č. 8 zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí s uvedením, zda má být aktualizace politiky
územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí,
- návrh opatření, která je nutno provést v územně
plánovací činnosti krajů a obcí, v činnosti ministerstev a dalších
ústředních správních úřadů.
(3) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh
zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje a stanoví lhůtu pro
podání písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší
než 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Připomínky se podávají
ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(4) Na základě zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje vláda
rozhodne o její aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky
územního rozvoje; při tom se postupuje obdobně podle ustanovení § 33 a
34. Vyhodnocení vlivů aktualizace na udržitelný rozvoj území se
zpracovává jen tehdy, pokud tak stanovilo Ministerstvo životního
prostředí ve stanovisku podle § 35 odst. 2 písm. f).
(5) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o
aktualizaci politiky územního rozvoje, jejím obsahu a zkrácení lhůt
uvedených v § 33 bez předložení zprávy o uplatňování politiky územního
rozvoje. Při této aktualizaci se použijí přiměřeně § 33 a 34.
Díl 3
Územně plánovací dokumentace
Oddíl 1
Zásady územního rozvoje
§ 36
(1) Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné
a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory
nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména
plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná
opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo
alternativách změn v jejich využití. Záležitosti týkající se rozvoje
území státu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje, mohou
být součástí zásad územního rozvoje, pokud to ministerstvo ve stanovisku
podle § 37 odst. 9 z důvodů významných negativních vlivů přesahujících
hranice kraje nevyloučí. Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochu
nebo koridor a stanovit jejich využití, jehož potřebu a plošné nároky je
nutno prověřit (dále jen "územní rezerva"). V územní rezervě jsou
zakázány změny v území [§ 2 odst. 1 písm. a)], které by mohly stanovené
využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Změnit územní rezervu na plochu
nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen na základě
aktualizace zásad územního rozvoje. Současně s návrhem zásad územního
rozvoje se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
stanovené využití územní rezervy se přitom z hlediska vlivů na životní
prostředí a evropsky významné lokality a ptačí oblasti neposuzuje. Ve
vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné a
předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí
a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje.
(2) Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo koridorech
uložit prověření změn jejich využití územní studií. V zásadách územního
rozvoje lze vymezit plochu nebo koridor, ve kterých je rozhodování o
změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu; v tomto případě je
součástí zásad jeho zadání a u regulačního plánu z podnětu i přiměřená
lhůta pro jeho vydání. Vydání regulačního plánu jako podmínka pro
rozhodování marným uplynutím uvedené lhůty zaniká. Zásady územního
rozvoje mohou stanovit podmínku vydání regulačního plánu krajem a jeho
zadání jen v dohodě s obcemi v řešeném území.
(3) Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje
zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s
politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a
koordinují územně plánovací činnost obcí. Zásady územního rozvoje ani
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti
náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo
navazujícím rozhodnutím.
(4) Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy podle správního řádu.
(5) Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.
(6) Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.
Návrh zásad územního rozvoje
§ 37
(1) Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání
nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad
územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území.
(2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje podmínky pro pořízení a
vydání regulačního plánu, které jsou návrhem jeho zadání (§ 36 odst. 2),
a tento regulační plán bude nahrazovat rozhodnutí o umístění záměru,
který je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, zašle krajský
úřad návrh zadání včetně oznámení záměru příslušnému úřadu podle zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen "příslušný úřad") k
provedení zjišťovacího řízení
11) a orgánu ochrany přírody k
uplatnění stanoviska podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny.
Závěr zjišťovacího řízení včetně stanoviska orgánu ochrany přírody
krajský úřad zohlední v návrhu zadání a připojí k odůvodnění návrhu
zásad územního rozvoje.
(3) Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad
územního rozvoje a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným orgánům, ministerstvu a
sousedním krajům. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě
30 dnů ode dne jednání, ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit
připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám se
nepřihlíží.
(4) Krajský úřad doručí návrh zásad územního rozvoje a vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne
doručení může k návrhu a vyhodnocení každý uplatnit u krajského úřadu
písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(5) Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle
návrh zásad územního rozvoje sousedním státům, jejichž území může být
uplatňováním zásad územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim
konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví zájem, krajský úřad
se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem
životního prostředí konzultací účastní.
(6) Vyhodnocení podle odstavce 1 projedná krajský úřad se zástupci
Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí,
Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva
dopravy, Ministerstva kultury, ministerstva a krajské hygienické
stanice. Místo a dobu jednání oznámí krajský úřad uvedeným ministerstvům
a krajské hygienické stanici nejméně 15 dnů předem a vyzve je k
uplatnění vyjádření k vyhodnocení nejpozději do 30 dnů ode dne jednání. K
později uplatněným vyjádřením se nepřihlíží. Ve vyjádřeních
ministerstva a krajská hygienická stanice uvedou připomínky k zajištění
vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území a k
výběru varianty řešení.
(7) Krajský úřad zašle návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území, stanoviska, připomínky, vyjádření a případné
výsledky konzultací podle odstavců 3 až 6 Ministerstvu životního
prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle §
10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není
stanoviskem podle § 4 odst. 2, a ministerstvu. Ministerstvo životního
prostředí uplatní stanovisko do 30 dnů od obdržení uvedených podkladů.
Ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí
krajskému úřadu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro
uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud
Ministerstvo životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle
věty druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje
vydat i bez jeho stanoviska.
(8) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že zásady územního rozvoje mají významný negativní vliv
na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné
lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně
přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního
prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
(9) Ministerstvo zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu zásad
územního rozvoje z hledisek zajištění koordinace využívání území,
zejména s ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky, a
souladu s politikou územního rozvoje, a to do 30 dnů od obdržení
podkladů podle odstavce 7 věty první. Pokud nezašle stanovisko ve
stanovené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje vydat i bez jeho
stanoviska.
(10) V případě, že ministerstvo upozorní ve stanovisku krajský úřad na
nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 9, lze zahájit řízení o
zásadách územního rozvoje až na základě potvrzení ministerstva o
odstranění nedostatků.
§ 38
(1) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání návrhu zásad územního rozvoje a zajistí řešení případných rozporů (§ 4 odst. 8).
(2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje varianty řešení, navrhne
krajský úřad na základě vyhodnocení výsledků projednání a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území zastupitelstvu kraje ke schválení výběr
nejvhodnější varianty, který může obsahovat i podmínky k její úpravě. V
rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují od zprávy o uplatňování
zásad územního rozvoje, jsou její změnou. Zastupitelstvo kraje je při
schvalování vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení
rozporů. Na základě výsledků projednání, vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území a schválení nejvhodnější varianty krajský úřad zajistí
upravení návrhu.
(3) Dojde-li krajský úřad na základě výsledků projednání k závěru, že je
potřebné pořídit nový návrh zásad územního rozvoje, navrhne pokyny pro
jeho zpracování. K návrhu pokynů si vyžádá stanovisko Ministerstva
životního prostředí a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody
podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního
prostředí ve stanovisku uvede, zda má být nový návrh posuzován z
hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější
požadavky podle §10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Návrh pokynů předloží spolu s odůvodněním zastupitelstvu kraje ke
schválení. V rozsahu, v jakém se tyto pokyny odchylují od zprávy o
uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou.
Řízení o zásadách územního rozvoje
§ 39
(1) Upravený a posouzený návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území a oznámení o konání veřejného projednání
krajský úřad doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání
21)
návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K
veřejnému projednání krajský úřad přizve jednotlivě ministerstvo,
dotčené orgány, obce v řešeném území a obce sousedící s tímto územím
(dále jen "dotčené obce") a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem.
(2) Dotčené obce, vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní
nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen "oprávněný investor") a
zástupce veřejnosti mohou podat námitky proti návrhu zásad územního
rozvoje. Námitky s odůvodněním a vymezením dotčeného území lze uplatnit
do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Dotčené orgány a ministerstvo
uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od
společného jednání (§ 37 odst. 3) změněny. Ve stejné lhůtě může každý
uplatnit připomínky k návrhu a vyhodnocení. K později uplatněným
námitkám, stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. Dotčené obce,
oprávněný investor a zástupce veřejnosti musí být na tuto skutečnost
upozorněni.
(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží.
(4) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje s ohledem na
veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení
připomínek. Návrhy doručí dotčeným orgánům a ministerstvu a vyzve je,
aby k nim ve lhůtě do 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud
dotčený orgán nebo ministerstvo neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má
se za to, že s návrhy souhlasí. Pokud je to nezbytné, krajský úřad
zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu s výsledky
projednání.
(5) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
zásad územního rozvoje, krajský úřad si vyžádá stanovisko Ministerstva
životního prostředí a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody
podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního
prostředí ve stanovisku uvede, zda podstatná úprava vyžaduje posouzení z
hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější
požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Upravený návrh a případně upravené nebo doplněné vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná na opakovaném
veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle odstavců 1 až 3.
Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit
nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim
nepřihlíží.
(6) Je-li na základě projednání nutné část návrhu zásad územního rozvoje
zcela přepracovat, zahrne krajský úřad požadavky na přepracování do
zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období. Část
zásad územního rozvoje, která splňuje požadavky na vydání, je možné
vydat samostatně.
§ 40
(1) Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje zejména
- s politikou územního rozvoje,
- s cíli a úkoly územního plánování,
- s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
- s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(2) Součástí odůvodnění zásad územního rozvoje je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména
- výsledek přezkoumání podle odstavce 1,
- základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní
prostředí,
- stanovisko podle § 37 odst. 7,
- sdělení, jak bylo stanovisko podle § 37 odst. 7
zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo
podmínky zohledněny nebyly,
- komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty.
(3) Dojde-li však pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh
zásad územního rozvoje v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v
odstavci 1, předloží návrh na jeho zamítnutí.
(4) Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území upraví prováděcí právní předpis.
§ 41
Vydání zásad územního rozvoje
(1) Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad územního rozvoje s jejich odůvodněním.
(2) Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří,
zda-li nejsou v rozporu s politikou územního rozvoje, se stanovisky
dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporu a se stanoviskem
ministerstva.
(3) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je kraj
povinen uvést zásady územního rozvoje do souladu s tímto rozhodnutím; do
té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí zásad územního
rozvoje, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o
námitkách.
(4) Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně
schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat a
postupovat podle částí zásad územního rozvoje, které jsou v rozporu s
následně schválenou politikou územního rozvoje.
(5) Zásady územního rozvoje nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu.
§ 42
Aktualizace zásad územního rozvoje
(1) Krajský úřad pořídí návrh zprávy o uplatňování zásad územního
rozvoje v uplynulém období a zašle ho ministerstvu, dotčeným orgánům,
sousedním krajům, dotčeným obcím, příslušnému orgánu ochrany přírody a
Ministerstvu životního prostředí. Do 30 dnů od obdržení návrhu mohou
uplatnit u krajského úřadu ministerstvo a dotčené orgány vyjádření s
požadavky na obsah zprávy, obce připomínky a Ministerstvo životního
prostředí stanovisko zpracované podle kritérií přílohy č. 8 zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí, ve kterém uvede, zda mají být
aktualizace nebo nový návrh zásad územního rozvoje posouzeny z hlediska
vlivů na životní prostředí, a případně stanoví požadavky podle § 10i
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany
přírody doručí stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny
krajskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 7 dní
před uplynutím lhůty pro uplatnění vyjádření, připomínek a stanoviska. K
vyjádřením a připomínkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží.
(2) Krajský úřad doručí návrh zprávy o uplatňování zásad územního
rozvoje veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý k
návrhu uplatnit písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se
nepřihlíží.
(3) Krajský úřad upraví návrh zprávy podle výsledků projednání a
předloží ho ke schválení zastupitelstvu kraje nejpozději do 4 let po
vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace.
(4) Při aktualizaci zásad územního rozvoje na základě schválené zprávy o
jejich uplatňování se v měněných částech postupuje obdobně podle
ustanovení § 36 až 41 s výjimkou vyhodnocení vlivů aktualizace zásad
územního rozvoje na udržitelný rozvoj území, které se zpracovává jen
pokud Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle odstavce 1
uvedlo, že má být tato aktualizace posouzena z hlediska vlivů na životní
prostředí. Krajský úřad zajistí vyhotovení zásad územního rozvoje
zahrnující právní stav po vydání poslední aktualizace a toto vyhotovení
opatří záznamem o účinnosti.
(5) Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracován nový návrh zásad územního rozvoje.
(6) Dojde-li ke zrušení části zásad územního rozvoje nebo nelze-li podle
nich rozhodovat na základě § 41 odst. 3 a 4 anebo je-li kraji podán
oprávněným investorem návrh na aktualizaci zásad územního rozvoje z
důvodu rozvoje veřejné dopravní nebo technické infrastruktury [§ 2 odst.
1 písm. k)], zastupitelstvo kraje bezodkladně rozhodne o aktualizaci
zásad územního rozvoje a jejím obsahu. Zpráva o uplatňování zásad
územního rozvoje se v tomto případě nepořizuje. Při aktualizaci se
postupuje obdobně podle § 36, § 37 odst. 2 až 10 a § 38 až 41. K návrhu
aktualizace zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území. Dojde-li ke zrušení celých zásad
územního rozvoje, při pořizování se naváže na poslední úkon, který nebyl
zrušením zpochybněn.
(7) Pokud je pořízení aktualizace zásad územního rozvoje vyvoláno
výhradní potřebou navrhovatele, může kraj podmínit její pořízení
částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování včetně
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a úhradou nákladů podle §
45 odst. 2 navrhovatelem. Pokud je pořízení aktualizace zásad územního
rozvoje vyvoláno schválením politiky územního rozvoje nebo její
aktualizace, hradí takto vyvolané náklady na aktualizaci zásad územního
rozvoje a náklady na změny územních plánů Ministerstvo financí, s
výjimkou případů, kdy příslušná část politiky územního rozvoje nebo její
aktualizace, která změnu vyvolala, je zjevně ve prospěch rozvoje nebo
ochrany hodnot území kraje, nebo byla přijata na návrh kraje.
(8) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.
Oddíl 2
Územní plán
§ 43
(1) Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany
jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen
"urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné
infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména
zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k
obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha
přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná
opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto
ploch a koridorů. Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v
zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to
krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných
negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.
(2) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je
rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a
staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být
souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů
spojených s jeho realizací (dále jen "dohoda o parcelaci"), zpracováním
územní studie nebo vydáním regulačního plánu. V případě podmínění
rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro její
pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně
plánovací činnosti (§ 30 odst. 4); marným uplynutím lhůty omezení změn v
území zaniká. V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je
součástí územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního plánu z
podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního
plánu z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty.
Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k
vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním
regulačního plánu.
(3) Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a
rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního
rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán ani
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti
náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím.
(4) Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území
hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Na
pořizování územního plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně
ustanovení § 43 až 47, § 50 až 55 a § 57. Územní plán může být pořízen a
vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plán se
vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu.
(5) Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu
zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání
územních rozhodnutí. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle
zvláštních právních předpisů na provedení změn v území nesmí být v
rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města Prahy je
závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního
města Prahy.
(6) Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání území stanoví prováděcí právní předpis.
§ 44
Pořízení územního plánu
O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce
- z vlastního podnětu,
- na návrh orgánu veřejné správy,
- na návrh občana obce,
- na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce,
- na návrh oprávněného investora.
§ 45
Úhrada nákladů na pořízení územního plánu
(1) Náklady na zpracování územního plánu projektantem a na vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území hradí obec, která rozhodla o pořízení.
(2) Pokud pořízení změny územního plánu vyplývá ze zásad územního
rozvoje nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj, s
výjimkou případů, kdy příslušná část aktualizace zásad územního rozvoje,
která změnu územního plánu vyvolala, byla vydána na základě výhradní
potřeby dotčené obce.
(3) Náklady spojené s projednáním územního plánu hradí pořizovatel.
Náklady na nezbytné mapové podklady uhradí obec, pro kterou pořizuje
územní plán úřad územního plánování, pokud se obce nedohodnou jinak.
(4) Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou
navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou
úhradou nákladů na její zpracování, na vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území a na mapové podklady navrhovatelem.
§ 46
Návrh na pořízení územního plánu
(1) Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území se územní plán pořizuje, a obsahuje
- údaje umožňující identifikaci navrhovatele,
včetně uvedení jeho vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo
stavbě na území obce,
- údaje o navrhované změně využití ploch na území obce,
- údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele,
- důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny,
- návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu.
(2) Pořizovatel po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí
úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků
vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraní-li
navrhovatel nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě,
pořizovatel návrh odmítne, sdělí tuto skutečnost navrhovateli a předloží
o tom informaci zastupitelstvu obce příslušnému k vydání územního
plánu.
(3) Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej
posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí
zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku
jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad
územního plánování.
§ 47
Zadání územního plánu
(1) Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu,
na základě územně analytických podkladů a s využitím doplňujících
průzkumů a rozborů pořizovatel ve spolupráci s určeným členem
zastupitelstva (dále jen "určený zastupitel") zpracuje návrh zadání
územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na
zpracování návrhu územního plánu, případně vymezí řešené území u
územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy.
(2) Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům,
sousedním obcím, krajskému úřadu. V případě pořizování územního plánu
jiným obecním úřadem zašle pořizovatel návrh zadání též obci, pro kterou
ho pořizuje. Pořizovatel doručí návrh zadání veřejnou vyhláškou. Do 15
dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné
připomínky. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a
krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve
kterém uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních
předpisů a územně plánovacích podkladů. V téže lhůtě uplatní krajský
úřad jako příslušný úřad u pořizovatele stanovisko, sousední obce mohou
uplatnit podněty. Nejpozději 7 dní před uplynutím této lhůty doručí
příslušný orgán ochrany přírody pořizovateli a příslušnému úřadu
stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. K
připomínkám, vyjádřením a podnětům uplatněným po uvedených lhůtách se
nepřihlíží.
(3) Krajský úřad jako příslušný úřad ve stanovisku podle odstavce 2
uvede, zda má být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na
životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pokud má být návrh
územního plánu posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí nebo
pokud příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 45i zákona o
ochraně přírody a krajiny nevyloučil významný vliv na evropsky
významnou lokalitu či ptačí oblast
11), doplní pořizovatel do návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
(4) Na základě výsledků projednání pořizovatel ve spolupráci s určeným
zastupitelem upraví návrh zadání a předloží jej ke schválení.
(5) Zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce, pro jejíž území
je územní plán pořizován. V odůvodněných případech nebo z podnětu
dotčeného orgánu
11),12) zastupitelstvo obce uloží v zadání zpracování variantního řešení návrhu územního plánu.
(6) Náležitosti obsahu zadání územního plánu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 48 a 49
zrušeny zákonem č. 350/2012 Sb.
Návrh územního plánu
§ 50
(1) Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů
pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec
zpracování návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území, pokud se zpracovává. Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území v rozsahu § 19 odst. 2 stanoví prováděcí
právní předpis.
(2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu
územního plánu a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území,
pokud se zpracovává, nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům,
krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním
obcím; krajskému úřadu zároveň předá návrh územního plánu pro posouzení
podle odstavců 5 až 7 spolu s vyhodnocením jeho vlivů na udržitelný
rozvoj území, pokud se zpracovává. Dotčené orgány vyzve k uplatnění
stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou
sousední obce uplatnit připomínky. K později uplatněným stanoviskům a
připomínkám se nepřihlíží. Pokud návrh územního plánu obsahuje návrh
zadání regulačního plánu (§ 43 odst. 2), postupuje se přiměřeně podle §
37 odst. 2.
(3) Pořizovatel doručí návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů návrhu
územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, veřejnou
vyhláškou. Do 30 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u
pořizovatele písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se
nepřihlíží.
(4) Pokud je ve vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní
prostředí zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu,
pořizovatel ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh
územního plánu příslušným orgánům sousedního státu, jehož území může být
uplatňováním územního plánu přímo ovlivněno, a nabídne mu konzultace.
Pokud tyto orgány o konzultace projeví zájem, pořizovatel se ve
spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní; k
účasti přizve Ministerstvo životního prostředí a krajský úřad.
(5) Pokud se zpracovává vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný
rozvoj území, pořizovatel zašle stanoviska, připomínky a výsledky
konzultací podle odstavců 2 až 4 příslušnému úřadu jako podklad pro
vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem podle § 4 odst. 2.
Příslušný úřad stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto podkladů.
Ze závažných důvodů, které příslušný úřad sdělí pořizovateli nejpozději
do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska
prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud příslušný úřad stanovisko
neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné
územní plán vydat i bez jeho stanoviska.
(6) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že územní plán má významný negativní vliv na příznivý
stav předmětu ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality
nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných zásad
územního rozvoje z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle § 45i
zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede příslušný
orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
(7) Krajský úřad zašle pořizovateli stanovisko k návrhu územního plánu z
hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní
vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a s výjimkou územního
plánu pro území hlavního města Prahy souladu s územně plánovací
dokumentací vydanou krajem. Pokud nezašle stanovisko do 30 dnů od
obdržení stanovisek, připomínek a výsledků konzultací, je možné územní
plán vydat i bez jeho stanoviska.
(8) V případě, že krajský úřad upozorní ve stanovisku pořizovatele na
nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 7, lze zahájit řízení o
územním plánu až na základě potvrzení krajského úřadu o odstranění
nedostatků.
§ 51
(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání návrhu územního plánu a zajistí řešení případných rozporů (§ 4
odst. 8); na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení
rozporů a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se
zpracovává, zajistí upravení návrhu.
(2) Pokud návrh územního plánu obsahuje varianty řešení, předloží
pořizovatel na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení
rozporů a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se
zpracovává, zastupitelstvu obce ke schválení návrh výběru nejvhodnější
varianty, který může obsahovat i podmínky k její úpravě. V rozsahu, v
jakém se tyto podmínky odchylují od zadání územního plánu, jsou jeho
změnou. Zastupitelstvo obce je při schvalování vázáno stanovisky
dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.
(3) Dojde-li pořizovatel na základě výsledků projednání k závěru, že je
potřebné pořídit nový návrh územního plánu, zpracuje ve spolupráci s
určeným zastupitelem návrh pokynů pro jeho zpracování. K návrhu pokynů
si pořizovatel vyžádá stanovisko příslušného úřadu a stanovisko
příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody a
krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má být upravený návrh
posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví
podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí. Návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu předloží
pořizovatel spolu se zdůvodněním zastupitelstvu obce ke schválení. V
rozsahu, v jakém se tyto pokyny odchylují od zadání územního plánu, jsou
jeho změnou.
Řízení o územním plánu
§ 52
(1) Upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání
veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné
projednání
21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů
ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě
obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a
sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem.
(2) Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci
pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce
veřejnosti.
(3) Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit
své připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých
musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující
dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány a krajský
úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem
řešení, které byly od společného jednání (§ 50) změněny. K později
uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené
osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.
(4) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje nebo regulačního plánu
vydaného krajem, se nepřihlíží.
§ 53
(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o
námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního
plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému
orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily
stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako nadřízený orgán
neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy
pořizovatele souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro
obec úpravu návrhu územního plánu v souladu s výsledky projednání.
(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
územního plánu, pořizovatel si vyžádá stanovisko příslušného úřadu a
stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o
ochraně přírody a krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má
být upravený návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí,
případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí. Upravený návrh a případné upravené nebo
doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu
těchto úprav projedná na opakovaném veřejném projednání; přitom se
postupuje obdobně podle § 52.
(3) Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu přepracovat, postupuje se obdobně podle § 51 odst. 3.
(4) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména
- s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,
- s cíli a úkoly územního plánování, zejména s
požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a
požadavky na ochranu nezastavěného území,
- s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
- s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(5) Součástí odůvodnění územního plánu je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména
- výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4,
- zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení
včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí,
- stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5,
- sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5
zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo
podmínky zohledněny nebyly,
- komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty,
- vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.
(6) Dojde-li pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh územního
plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odstavci 4,
předloží návrh na jeho zamítnutí.
§ 54
Vydání územního plánu
(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním.
(2) Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s
politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou
krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů
nebo stanoviskem krajského úřadu.
(3) V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem
územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh
pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej
zamítne.
(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec
povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby
nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí územního plánu, které
jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách.
(5) Obec je povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací
dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou
územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního
plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně
vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje.
(6) Územní plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu.
§ 55
Vyhodnocování územního plánu a jeho změny
(1) Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po
vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o
uplatňování územního plánu v uplynulém období. Na projednání návrhu
této zprávy se použije přiměřeně § 47 odst. 1 až 4 a její schválení se
použije obdobně § 47 odst. 5. Pokud jsou pokyny pro zpracování návrhu
změny územního plánu součástí této zprávy, postupuje se dále v rozsahu
této změny obdobně podle ustanovení § 50 až 54.
(2) Pokud není změna územního plánu pořizována na základě zprávy o
uplatňování územního plánu nebo postupem podle odstavce 3, postupuje se
dále v rozsahu této změny obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a
přiměřeně podle § 47.
(3) Dojde-li ke zrušení části územního plánu nebo nelze-li podle něj
rozhodovat na základě § 54 odst. 4 a 5, zastupitelstvo obce bezodkladně
rozhodne o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu.
Zpráva o uplatňování územního plánu ani zadání změny územního plánu se v
tomto případě nezpracovávají. V rozsahu této změny se dále postupuje
obdobně podle § 43 až 45, § 50 odst. 2 až 8 a § 51 až 54; vyhodnocení
vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území se při uvedení
územního plánu do souladu s územně plánovací dokumentací kraje
nezpracovává. Dojde-li ke zrušení celého územního plánu, při pořizování
se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.
(4) Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na
základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a
potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.
(5) Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího
právní stav po vydání jeho změny a toto vyhotovení opatří záznamem o
účinnosti.
(6) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování územního plánu a jeho změny stanoví prováděcí právní předpis.
§ 56
Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu
Je-li při zpracování a projednávání návrhu zadání nebo návrhu územního
plánu překročena lhůta 1 roku od předchozího rozhodnutí zastupitelstva
obce, a činnost pořizovatele je zajišťována podle § 6 odst. 1 písm. c)
nebo podle § 6 odst. 2, je pořizovatel povinen bez zbytečného odkladu
předložit zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován,
návrh rozhodnutí o dalším postupu pořizování územního plánu, pokud
zastupitelstvo obce při zadání územního plánu neurčí delší lhůtu.
§ 57
Spojené pořízení územního plánu a regulačního plánu
V odůvodněných případech je možno z rozhodnutí zastupitelstva obce
spojit pořízení územního plánu a regulačního plánu. Spojené veřejné
projednání musí splňovat požadavky pro projednání územního plánu i
regulačního plánu.
§ 58
Zastavěné území
(1) Na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území.
Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel,
ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících
hranic nebo bodů na těchto hranicích.
(2) Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou
vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování
speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k
hranici intravilánu navrácených do orné půdy
22) nebo do lesních pozemků
22), a dále pozemky vně intravilánu, a to
- zastavěné stavební pozemky,
- stavební proluky,
- pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území,
- ostatní veřejná prostranství1),
- další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví.
(3) Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou.
Vymezení zastavěného území
§ 59
(1) Není-li vydán územní plán, může obec rozhodnout o pořízení vymezení
zastavěného území svým obecním úřadem (§ 6 odst. 2) nebo požádat o
pořízení vymezení zastavěného území úřad územního plánování, kterému
zároveň předá kopii katastrální mapy příslušného území a kopii mapy s
vyznačeným intravilánem, pokud není intravilán vyznačen v katastrální
mapě.
(2) Zastavěné území se vymezuje podle § 58 odst. 1 a 2 a vydává se formou opatření obecné povahy
23).
(3) Pořizovatel do 60 dnů od obdržení žádosti a příslušných mapových
podkladů nebo od rozhodnutí o pořízení navrhne vymezení zastavěného
území a svolá místní šetření za účasti dotčené obce a dotčených orgánů
hájících veřejné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany
zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a státní památkové péče; konání
místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem.
(4) Dotčené orgány uplatní svá stanoviska do 30 dnů ode dne místního šetření, jinak se k nim nepřihlíží.
(5) Pořizovatel upraví návrh vymezení zastavěného území v souladu se
stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledky řešení rozporů.
§ 60
(1) Pořizovatel vede o návrhu zastavěného území projednaného s dotčenými
orgány řízení o jeho vydání; námitky mohou podat pouze vlastníci
pozemků uvedených v § 58 odst. 2 a vlastníci sousedících pozemků.
(2) Návrh vymezení zastavěného území se zveřejní a vystaví u příslušné obce.
(3) Na základě uplatněných stanovisek a vyhodnocení námitek upraví
pořizovatel návrh zastavěného území, včetně odůvodnění, které vždy
obsahuje i vyhodnocení souladu s § 58 odst. 1 a 2.
(4) Dojde-li na základě řízení ke změně návrhu, projedná pořizovatel
tuto změnu s dotčenou obcí a dotčenými orgány na místním šetření; konání
místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem. O projednání sepíše
zápis, ve kterém dotčené orgány mohou uplatnit svá stanoviska; k později
uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.
(5) Vymezení zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu s
výsledky projednání. V případě, že rada obce nesouhlasí s předloženým
návrhem nebo s výsledky jeho projednání, schválí pokyny pro přepracování
návrhu a vrátí jej pořizovateli k úpravě a novému projednání. Pokyny
pro přepracování musí být v souladu s § 58 odst. 1 a 2.
(6) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o námitkách nebo k jeho změně, v
jehož důsledku je nutné změnit vymezené zastavěné území, pozbývá
vymezení zastavěného území platnosti. Vymezení zastavěného území pozbývá
platnosti vydáním územního plánu, který toto zastavěné území převzal.
Vymezení zastavěného území nelze změnit v přezkumném řízení podle
správního řádu.
Oddíl 3
Regulační plán
§ 61
(1) Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití
pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot
a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí.
Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro
umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí
veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.
(2) Regulační plán je závazný pro rozhodování v území, regulační plán
vydaný krajem je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané
obcemi. Regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí; v tomto
případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí
nahrazuje.
(3) Pokud část regulačního plánu nahrazuje územní rozhodnutí pro záměr, který je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí
11),
posuzují se vlivy tohoto záměru. Postupy posuzování vlivů na životní
prostředí a pořizování regulačního plánu se spojují u záměru
- uvedeného v příloze č. 1 kategorii II zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
- u kterého je příslušným úřadem krajský úřad a
- u kterého proběhlo zjišťovací řízení podle § 7
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud příslušný úřad v
závěru zjišťovacího řízení spojení těchto postupů nevyloučil.
V těchto případech se posudek o vlivech záměru na životní prostředí
nezpracovává. Spojení postupů posuzování vlivů na životní prostředí a
pořizování regulačního plánu je vyloučeno u záměru vyžadujícího
posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České
republiky.
(4) Pokud regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí pro záměr, který
je uveden v odstavci 3, zvláštní ustanovení tohoto zákona upravující
posuzování vlivů regulačního plánu na životní prostředí se nepoužijí. U
podlimitních záměrů příslušný úřad postupem podle zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí sdělí, zda záměr bude podléhat zjišťovacímu
řízení.
(5) Náležitosti obsahu regulačního plánu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 62
Pořízení regulačního plánu
(1) Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření obecné povahy podle správního řádu.
(2) O pořízení regulačního plánu z podnětu může rozhodnout z vlastního nebo jiného podnětu
- zastupitelstvo kraje v ploše nebo koridoru vymezeném zásadami územního rozvoje,
- zastupitelstvo obce v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem,
- zastupitelstvo obce, není-li vydán územní plán, v
zastavěném území nebo v nezastavěném území jen tehdy, pokud se nemění
jeho charakter,
- Ministerstvo obrany v ploše, která je součástí
vojenského újezdu; na pořizování a vydání regulačního plánu se vztahuje
přiměřeně ustanovení § 61 až 75.
(3) Regulační plán na žádost lze vydat na žádost fyzické nebo právnické
osoby, stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán, a je-li
jejich součástí zadání regulačního plánu.
§ 63
Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu
(1) Náklady na zpracování návrhu regulačního plánu z podnětu
projektantem a náklady na zpracování dokumentace vlivů záměru na životní
prostředí včetně posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu
nebo ptačí oblast, pokud se zpracovává (dále jen "dokumentace vlivů"),
hradí obec nebo kraj příslušný k jeho vydání. Pokud je zpracování
regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby, může příslušné
zastupitelstvo v rozhodnutí podmínit jeho pořízení částečnou nebo úplnou
úhradou nákladů na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem, na
dokumentaci vlivů a na mapové podklady.
(2) Při pořizování regulačního plánu na žádost zajišťuje a hradí jeho
zpracování, dokumentaci vlivů, mapové podklady a projednání s dotčenými
orgány žadatel.
(3) Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel.
Pořízení regulačního plánu z podnětu
§ 64
(1) Podnět k pořízení regulačního plánu obsahuje kromě obecných
náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci
pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy, důvody a účel
pořízení regulačního plánu, návrh, která územní rozhodnutí regulační
plán nahradí, a návrh jeho zadání, není-li součástí územně plánovací
dokumentace. Podnět se podává u kraje nebo obce příslušné k vydání
regulačního plánu. Příslušné zastupitelstvo rozhodne o pořízení
regulačního plánu a předá návrh zadání upravený podle svých požadavků
pořizovateli, jinak podnět odloží.
(2) Pokud není zadání regulačního plánu se závěrem zjišťovacího řízení
součástí územního plánu nebo zásad územního rozvoje, zpracuje
pořizovatel současně s návrhem zadání i oznámení záměru. Návrh zadání s
oznámením záměru pořizovatel
- doručí veřejnou vyhláškou,
- zašle dotčeným orgánům; v případě, že pořizovatelem je jiný obecní úřad, zašle je též obci, pro kterou regulační plán pořizuje,
- zašle příslušnému úřadu, který je bezodkladně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup,
- zašle dotčeným orgánům a dotčeným obcím neuvedeným v
písmenu b), které bezodkladně určí příslušný úřad; obce oznámení
bezodkladně zveřejní na svých úředních deskách.
(3) Každý může uplatnit u pořizovatele ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení
návrhu zadání regulačního plánu s oznámením záměru písemně požadavky na
obsah zadání a vyjádření k oznámení záměru. Orgány uvedené v odstavci 2
písm. b) a d) mohou uplatnit do 30 dnů od obdržení návrhu zadání u
pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou požadavky na obsah zadání, a
vyjádření k oznámení záměru. Orgán ochrany přírody uplatní ve stejné
lhůtě stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, pokud
již není součástí oznámení záměru. K později uplatněným požadavkům a
vyjádřením se nepřihlíží. Obdržené požadavky, vyjádření a stanoviska
pořizovatel předá příslušnému úřadu.
(4) Příslušný úřad vydá do 10 dnů ode dne předání požadavků, vyjádření a
stanovisek závěr zjišťovacího řízení, který zašle pořizovateli a
současně ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Na základě uplatněných vyjádření, stanoviska a závěru zjišťovacího
řízení pořizovatel upraví návrh zadání regulačního plánu a předloží ho
příslušnému zastupitelstvu ke schválení. Spolu s návrhem zadání předloží
vyhodnocení, jak byly uplatněné požadavky, stanovisko a závěr
zjišťovacího řízení do jeho návrhu zapracovány.
(6) Zadání schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje, které rozhodlo o
pořízení regulačního plánu, není-li zadání součástí vydané územně
plánovací dokumentace.
(7) Obsahové náležitosti podnětu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 65
(1) Na základě schváleného zadání pořizovatel pro obec nebo kraj zajistí zpracování
- návrhu regulačního plánu, včetně údajů o
vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a
technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury,
- dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis11),
- posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast12), pokud orgán ochrany přírody ve svém stanovisku k návrhu zadání takovýto vliv nevyloučil.
(2) Pořizovatel předloží dokumentaci vlivů příslušnému úřadu.
(3) Pořizovatel oznámí jednotlivě orgánům uvedeným v § 64 odst. 2 písm.
b) a d) a dotčeným obcím místo a dobu konání společného jednání o návrhu
regulačního plánu a dokumentaci vlivů, a to nejméně 15 dnů předem.
Současně tyto orgány vyzve k uplatnění stanovisek k návrhu regulačního
plánu a vyjádření k dokumentaci vlivů do 30 dnů ode dne společného
jednání. K později uplatněným stanoviskům a vyjádřením se nepřihlíží.
Obdržená stanoviska a vyjádření pořizovatel zašle příslušnému úřadu.
(4) Pořizovatel doručí návrh regulačního plánu a dokumentaci vlivů
veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý u pořizovatele
uplatnit písemně připomínky k návrhu regulačního plánu a vyjádření k
dokumentaci vlivů. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
Připomínky a vyjádření pořizovatel zašle v kopii příslušnému úřadu.
(5) Příslušný úřad uplatní u pořizovatele stanovisko k posouzení vlivů
návrhu regulačního plánu na životní prostředí do 15 dnů ode dne obdržení
kopií stanovisek, připomínek a vyjádření. Ze závažných důvodů, které
příslušný úřad sdělí pořizovateli nejpozději do 15 dnů od obdržení
podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však o
30 dnů. Pokud příslušný úřad stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty
druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné regulační plán vydat i bez jeho
stanoviska.
(6) Pokud příslušný úřad ve stanovisku podle odstavce 5 určí, že
regulační plán má významný negativní vliv na příznivý stav předmětu
ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
postupuje se podle § 45i odst. 9 až 11 zákona o ochraně přírody a
krajiny. Kompenzační opatření uvede orgán ochrany přírody ve stanovisku
podle § 4 odst. 2 písm. b).
(7) Pořizovatel podle výsledku projednání zajistí upravení návrhu regulačního plánu.
§ 66
Pořízení regulačního plánu na žádost
(1) Žádost o vydání regulačního plánu obsahuje kromě obecných
náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci
pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy, důvody a účel
pořízení regulačního plánu a návrh, která územní rozhodnutí regulační
plán nahradí. Žádost se podává u příslušného pořizovatele.
(2) Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít dohodu o parcelaci.
Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením smlouvy
o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající
veřejné infrastruktury (dále jen "plánovací smlouva").
(3) K žádosti žadatel připojí
- stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních
právních předpisů, včetně stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru
na životní prostředí11), pokud záměr řešený regulačním plánem toto posouzení vyžaduje,
- posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast12), pokud orgán ochrany přírody ve svých požadavcích na obsah zadání takovýto vliv nevyloučil,
- návrh regulačního plánu upravený na základě stanovisek dotčených orgánů,
- vyhodnocení souladu návrhu regulačního plánu se zadáním,
- údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na
veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této
infrastruktury,
- doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo
doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k
pozemkům nebo stavbám v řešené ploše, nelze-li tato práva ověřit v
katastru nemovitostí, anebo souhlas vlastníků pozemků a staveb v řešené
ploše nebo dohodu o parcelaci, k nimž žadatel nemá potřebné právo;
souhlas nebo dohoda o parcelaci se nepředkládá, jestliže lze pozemky
vyvlastnit nebo vyměnit,
- návrh plánovací smlouvy; v případě, že záměr klade
nové nároky pouze na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu
nebo na veřejná prostranství, může žadatel místo návrhu plánovací
smlouvy doložit smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo
technické infrastruktury, které zajistí vybudování nebo úpravu této
infrastruktury v rozsahu a čase potřebném pro uskutečnění záměru, a
smlouvu s obcí o vybudování veřejných prostranství.
(4) Pořizovatel posoudí úplnost podané žádosti, vzájemný soulad
předložených stanovisek a zajistí řešení případných rozporů. Současně
zajistí předložení návrhu plánovací smlouvy příslušnému zastupitelstvu
ke schválení.
(5) Pokud krajský úřad ve stanovisku podle odstavce 3 písm. a) určí, že
regulační plán má významný negativní vliv na příznivý stav předmětu
ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí
oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje
nebo územního plánu z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle § 45i
odst. 9 až 11 zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření
uvede příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 4 odst. 2
písm. b).
(6) Obsahové náležitosti žádosti a jejích příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 67
Řízení o regulačním plánu
(1) Upravený a posouzený návrh regulačního plánu, dokumentaci vlivů a
oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou
vyhláškou. Veřejné projednání
21) návrhu a dokumentace vlivů
se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání
pořizovatel přizve jednotlivě obec, pro kterou je regulační plán
pořizován, a dotčené orgány, a to nejméně 30 dnů předem.
(2) Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit
připomínky a osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2 námitky, ve kterých musí
uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená
práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány uplatní ve stejné
lhůtě stanovisko k částem řešení, které byly od společného jednání (§
65 odst. 3 až 6) změněny. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a
námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí
být na tuto skutečnost upozorněny.
(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo
regulačního plánu vydaného krajem, se nepřihlíží.
(4) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o
námitkách a návrh vyhodnocení připomínek. Návrhy doručí dotčeným orgánům
a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska.
Pokud dotčený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to,
že s návrhy pořizovatele souhlasí.
§ 68
Posouzení regulačního plánu pořizovatelem
(1) Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu
regulačního plánu z podnětu v souladu s výsledky projednání; úpravu
regulačního plánu na žádost zajišťuje na základě předání výsledků
projednání žadatel.
(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
regulačního plánu, pořizovatel si vyžádá stanovisko příslušného úřadu a
stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o
ochraně přírody a krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má
být upravený návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí.
Upravený návrh a dokumentace vlivů se v rozsahu těchto úprav projedná na
opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle § 67.
(3) Je-li na základě projednání nutné návrh regulačního plánu
přepracovat, postupuje se obdobně podle § 65 odst. 2 až 6, § 67 a
přiměřeně podle § 66.
(4) Pořizovatel posoudí soulad návrhu regulačního plánu zejména
- s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací,
- s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,
- s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
- s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(5) Součástí odůvodnění regulačního plánu je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména
- výsledek posouzení regulačního plánu podle odstavce 4,
- zpráva o závěrech vyplývajících z dokumentace vlivů,
- stanovisko příslušného úřadu k posouzení vlivů návrhu regulačního plánu na životní prostředí,
- sdělení, jak bylo stanovisko podle písmene c)
zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo
podmínky zohledněny nebyly,
- komplexní zdůvodnění přijatého řešení.
§ 69
Vydání regulačního plánu
(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce nebo kraje (dále
jen "příslušné zastupitelstvo") návrh na vydání regulačního plánu s
jeho odůvodněním, v případě pořizování návrhu na žádost též se
schválenou plánovací smlouvou.
(2) Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v
rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v § 68 odst. 4.
(3) V případě, že příslušné zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým
návrhem regulačního plánu nebo s výsledky jeho projednání, návrh vrátí s
pokyny pro jeho přepracování a k novému projednání nebo jej zamítne.
(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, musí obec
nebo kraj, jehož příslušné zastupitelstvo regulační plán vydalo, uvést
jej do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze podle jeho
dotčených částí postupovat.
(5) Práva a povinnosti z regulačního plánu vydaného na žádost lze
převést písemnou veřejnoprávní smlouvou, jejíž přílohou je regulační
plán. Pro tyto veřejnoprávní smlouvy se použijí příslušná ustanovení
správního řádu o veřejnoprávních smlouvách
25).
(6) Regulační plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu.
§ 70
Souběžné pořízení regulačního plánu a změny územního plánu
Zastupitelstvo obce může v odůvodněných případech rozhodnout o souběžném
pořízení a vydání regulačního plánu pořizovaného z podnětu a změny
územního plánu, která je vyvolána tímto regulačním plánem. Regulační
plán nemusí být v tomto případě v souladu s částmi územního plánu, které
jsou měněny souběžně pořizovanou změnou územního plánu. Vydání změny
územního plánu je podmínkou pro vydání regulačního plánu, který změnu
vyvolal.
§ 71
Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu
(1) Doba platnosti regulačního plánu pořízeného z podnětu, který
nenahrazuje územní rozhodnutí, se nestanovuje. Pokud se změní podmínky,
za kterých byl regulační plán pořízen a vydán, zajistí příslušná obec
nebo kraj jeho změnu nebo jej zruší.
(2) Ustanovení o nahrazení územního rozhodnutí regulačním plánem z
podnětu platí 3 roky ode dne nabytí účinnosti, není-li v něm v
odůvodněných případech stanovena lhůta delší, nejdéle však 5 let; doba
platnosti může být v odůvodněných případech prodloužena změnou
regulačního plánu v době jeho platnosti. Regulační plán však nepozbývá
platnosti,
- bylo-li na základě žádosti podané v době
platnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné
rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo
vzniklo-li na základě ohlášení stavebního záměru podaného v době
platnosti právo stavbu provést, nebo
- bylo-li v době platnosti započato s využitím území
pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný
úkon nevydává, nebo
- vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru
posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo
stavební záměr realizovat, anebo
- byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy
nahrazující stavební povolení podaného v době platnosti uzavřena tato
veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
(3) Regulační plán z podnětu lze změnit nebo zrušit rozhodnutím
příslušného zastupitelstva. Při změně regulačního plánu se postupuje
přiměřeně podle ustanovení § 61 až 65 a obdobně podle ustanovení § 67 až
69. Při zrušení regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle § 61, 67
a 69, ustanovení o zadání a o posuzování vlivů se přitom nepoužijí.
(4) Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s následně
vydanou územně plánovací dokumentací kraje, následně schválenou
politikou územního rozvoje anebo následně vydaným územním plánem. Do té
doby nelze rozhodovat podle částí regulačního plánu, které jsou v
rozporu s touto územně plánovací dokumentací nebo politikou územního
rozvoje. Při této změně regulačního plánu postupuje obec jako při změně z
vlastního podnětu.
(5) Kraj je povinen uvést do souladu regulační plán z podnětu s následně
vydanými zásadami územního rozvoje a politikou územního rozvoje. Do té
doby nelze postupovat podle částí regulačního plánu, které jsou v
rozporu s těmito zásadami nebo politikou územního rozvoje. Při této
změně regulačního plánu postupuje kraj jako při změně z vlastního
podnětu.
(6) Na dobu platnosti regulačního plánu pořízeného na žádost se uplatní
odstavec 2 obdobně, pozbytí platnosti se však vztahuje na celý regulační
plán. Regulační plán pořízený na žádost pozbývá také platnosti dnem,
kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke
kterému se regulační plán vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru
již zahájena. Regulační plán pořízený na žádost lze změnit nebo zrušit
rozhodnutím příslušného zastupitelstva pouze na žádost toho, komu
přísluší vykonávat práva z něj vyplývající. Bez takové žádosti lze
regulační plán pořízený na žádost změnit nebo zrušit z důvodů uvedených v
odstavci 4 nebo 5, a to jen v záležitostech týkajících se veřejně
prospěšných staveb nebo veřejně prospěšných opatření. Při změně nebo
zrušení regulačního plánu pořízeného na žádost se postupuje podle
odstavce 3.
(7) Dojde-li z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo 5 ke změně regulačního
plánu pořízeného na žádost a prokáže-li ten, komu přísluší vykonávat
práva z regulačního plánu vyplývající, že mu tím vznikla majetková újma,
postupuje se při její náhradě obdobně podle § 102.
(8) Dojde-li ke zrušení části regulačního plánu či změně nebo zrušení
rozhodnutí o námitkách, je obec nebo kraj příslušný k vydání tohoto
regulačního plánu povinen bez zbytečného odkladu zajistit pořízení a
vydání jeho změny nebo rozhodnout o jeho zrušení. Při této změně se
postupuje přiměřeně podle § 61 a § 64 odst. 2 až 7 a obdobně podle § 65 a
§ 67 až 69, při zrušení se postupuje podle odstavce 3. Dojde-li ke
zrušení celého regulačního plánu, při pořizování se naváže na poslední
úkon, který nebyl zrušením zpochybněn, pokud příslušné zastupitelstvo u
regulačního plánu pořizovaného z podnětu nerozhodne, že regulační plán
nebude pořizován.
§ 72 až 75
zrušeny zákonem č. 350/2012 Sb.
Díl 4
Územní rozhodnutí
§ 76
(1) Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich
užívání na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území
lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,
nestanoví-li zákon jinak.
(2) Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního
souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k
zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb, za tímto účelem si může
vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li mu podmínky využití území a
vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy.
§ 77
Územním rozhodnutím je rozhodnutí o
- umístění stavby nebo zařízení (dále jen "rozhodnutí o umístění stavby"),
- změně využití území,
- změně vlivu užívání stavby na území,
- dělení nebo scelování pozemků,
- ochranném pásmu.
§ 78
(1) Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek
uvedených v § 96 nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v §
78a.
(2) Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.
(3) Stavební úřad může vést společné územní a stavební řízení podle §
94a, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území vydán
územní plán nebo regulační plán.
(4) Stavební úřad může podle § 96a spojit vydání územního souhlasu se souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru.
(5) Pokud je možné nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou (§
78a) a současně je možné nahradit stavební povolení veřejnoprávní
smlouvou (§ 116), lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která nahradí
současně územní rozhodnutí a stavební povolení.
(6) Stavební úřad může v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav
uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i), jestliže to nevylučuje povaha
věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo
ochrana práv účastníků řízení, stanovit, že k jejich provedení nebude
vyžadovat ohlášení.
§ 78a
Veřejnoprávní smlouva
(1) Stavební úřad může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o
umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na
území, která nahradí územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze
uzavřít v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení
vlivů provedení záměru na životní prostředí.
(2) Žadatel předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, který
obsahuje kromě označení smluvních stran náležitosti výroku územního
rozhodnutí, včetně všech údajů a podmínek vyplývajících ze závazných
stanovisek dotčených orgánů a odůvodnění souladu s požadavky § 90.
Žadatel v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly
účastníky územního řízení. K návrhu připojí dokumentaci v rozsahu jako k
žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na
podkladě katastrální mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí
dotčených orgánů. Žadatel k návrhu připojí doklad prokazující jeho
vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit,
nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k
pozemkům nebo stavbám anebo souhlas podle § 86 odst. 3.
(3) Stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne
jeho předložení z hlediska splnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní
smlouvy. Stavební úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní
smlouvy na úřední desce po dobu 8 dnů. Stavební úřad na základě
posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy návrh přijme, nebo odmítne a
sdělí žadateli důvody odmítnutí.
(4) Žadatel zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního
řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit
stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by
byly účastníky územního řízení, a grafickou přílohu k vyznačení
účinnosti.
(5) Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po
vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů. Veřejnoprávní
smlouvu s vyznačením účinnosti doručí místně příslušnému obecnímu úřadu,
pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16 také
stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.
(6) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její
účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Účinky
veřejnoprávní smlouvy nezanikají,
- bylo-li na základě žádosti podané v době
její účinnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné
rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo
nabyl-li v době její účinnosti právních účinků souhlas s provedením
ohlášeného stavebního záměru,
- bylo-li v době její účinnosti započato s využitím
území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo
jiný úkon nevydává,
- vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru
posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti
právo stavební záměr realizovat, nebo
- byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy
nahrazující stavební povolení podaného v době její účinnosti uzavřena
tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla
účinnosti.
(7) Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se
použijí přiměřeně. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen
před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by
byla účastníkem územního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením
účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím
prodloužení postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě se návrh na
prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle §
93 odst. 3.
(8) Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti dnem, kdy stavební úřad
obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se
veřejnoprávní smlouva vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již
zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na základě dohody stavebního
úřadu a žadatele za podmínek § 94 odst. 1, postupem podle odstavců 1 až
4. Veřejnoprávní smlouvu lze z moci úřední změnit nebo zrušit
samostatným výrokem v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby
nebo veřejně prospěšného opatření.
(9) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném
řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 1
roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v
přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.
(10) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 79
Rozhodnutí o umístění stavby
(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje
navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její
umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního
povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a
technickou infrastrukturu.
(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují
- informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,
- stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
- povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
- signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,
- podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích,
- opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím1),
- propustky na neveřejných účelových komunikacích,
- cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,
- sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti,
- antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí
a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované
samostatně na pozemku nebo na budovách,
- oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně
lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin
vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability,
která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na
pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,
- stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,
- důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v
povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru
státní báňské správy podle horních předpisů,
- skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,
- stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m
výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m
na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která
souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě
nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné
zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně
plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od
společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného
vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové
plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- bazén do 40 m2 zastavěné plochy na
pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném
území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,
- stavby mostních vah,
- přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky,
- výměna vedení technické infrastruktury59), pokud se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na kulturní památky a ustanovení
odstavce 2 písm. a), f), j), l), n), o), p), r) a s) se nevztahuje na
nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové
rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní
památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo
památkové zóny
32).
(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska vlivů na životní prostředí.
(5) Pokud stavby uvedené v odstavci 2 vyžadují provedení zemních prací
nebo terénních úprav, je stavebník povinen zjistit si informace o
existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich
ochranu.
(6) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce.
§ 80
Rozhodnutí o změně využití území
(1) Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití.
(2) Rozhodnutí o změně využití území vyžadují
- terénní úpravy podle § 3 odst. 1,
- stanovení dobývacího prostoru,
- odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy,
- hřbitovy,
- změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a
úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky
nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním
rozhodnutím,
- úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.
(3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují
- terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím1), pokud nedochází k nakládání s odpady,
- odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2,
které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo
látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
- změny druhu pozemku o výměře do 300 m2,
- terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a
na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená
koryta vodních toků,
- úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost
vsakování vody, provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku
stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo
rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich
provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo
stavby pro rodinnou rekreaci.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se prokazatelně nalézají archeologické nálezy.
(5) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska
vlivů na životní prostředí a na záměry ve zvláště chráněných územích
12).
§ 81
Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území
(1) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území stanoví podmínky
pro změnu užívání stavby, která má vliv na životní prostředí nebo nároky
na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
(2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území vyžadují takové
změny v užívání stavby, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení
vlivů provedení záměru na životní prostředí
11) nebo mají nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
§ 82
Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků
(1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků.
(2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na
žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků, které jsou
předmětem rozhodnutí, nebo oprávněnou osobou za účelem uplatňování
předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby (§ 101).
(3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevyžaduje, pokud
podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem,
rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního
předpisu
33). Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo
scelování pozemků, stavební úřad potvrdí tuto skutečnost sdělením,
kterým současně schválí navrhovaný záměr. Sdělení nelze vydat, pokud je
rozhodování v území podmíněno územní studií nebo regulačním plánem.
§ 83
Rozhodnutí o ochranném pásmu
(1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek
před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo
pozemku před jejich negativními účinky.
(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při rozhodování podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně.
(3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem
34) nebo na jeho základě.
Díl 5
Územní řízení
§ 84
Příslušnost k územnímu rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení.
(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně využití
území nebo o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních právních
předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento orgán jen v
souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu.
§ 85
Účastníci územního řízení
(1) Účastníky územního řízení jsou
- žadatel,
- obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.
(2) Účastníky územního řízení dále jsou
- vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má
být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má
jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
- osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k
sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být
územním rozhodnutím přímo dotčeno,
- osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis.
(3) Účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků.
§ 86
Žádost o vydání územního rozhodnutí
(1) Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných
náležitostí podle správního řádu základní údaje o požadovaném záměru,
identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr
uskutečnit, uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k
sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být jejich právo
územním rozhodnutím přímo dotčeno.
(2) K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí
- doklady prokazující jeho vlastnické právo
nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům
nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto
doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí
dálkovým přístupem,
- závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených
orgánů nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů, nevydává-li
se koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo o závazné
stanovisko vydávané správním orgánem, který je příslušný vydat územní
rozhodnutí,
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické
infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených
ochranných a bezpečnostních pásem,
- smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a
technické infrastruktury nebo plánovací smlouvu, vyžaduje-li záměr
vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické
infrastruktury,
- dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která
obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, výkresovou
dokumentaci a dokladovou část.
(3) Jestliže žadatel nemá vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu
provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas
jejich vlastníka; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit.
(4) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný
záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené
zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho
realizaci, předloží žadatel současně žádost o vydání rozhodnutí o
ochranném pásmu.
(5) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve
žadatele k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se
oznamuje pouze žadateli. Pokud dokumentace pro vydání územního
rozhodnutí není zpracována projektantem, stavební úřad řízení zastaví;
usnesení o zastavení řízení se doručuje pouze žadateli.
(6) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o vydání
územního rozhodnutí účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b)
identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru
nemovitostí dotčených vlivem záměru.
(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích
příloh, včetně rozsahu a obsahu dokumentace pro vydání územního
rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis. Dokumentace změny využití
území může být nahrazena dokumentací podle zvláštních právních předpisů
60), které upravují nové využití území, pokud náležitosti takové dokumentace jsou stanoveny zákonem.
§ 87
Zahájení územního řízení
(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti
nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na
místě; oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů
předem. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře
známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení
záměru. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do
kdy mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány závazná
stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení
územního řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a
dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem
účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení
řízení a další úkony v řízení doručují účastníkům řízení uvedeným v § 85
odst. 1 a v § 85 odst. 2 písm. a) a dotčeným orgánům jednotlivě.
(2) V případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro
které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředí, anebo záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl
vydán územní plán, stavební úřad nařídí k projednání žádosti veřejné
ústní jednání. Pro doručování oznámení o zahájení územního řízení a
dalších úkonů v řízení se použije odstavec 1 obdobně; konání veřejného
ústního jednání se oznamuje veřejnosti veřejnou vyhláškou, která musí
být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Po tuto dobu musí stavební úřad
umožnit každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. Žadatel
zajistí, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání
územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo oznámeno zahájení
územního řízení a nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě
určeném stavebním úřadem v oznámení, a to do doby konání veřejného
ústního jednání. Informace obsahuje údaje o žadateli, o předmětu
územního řízení a o veřejném ústním jednání. Součástí informace je
grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat
na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na
okolí. Pokud žadatel uvedenou povinnost nesplní, stavební úřad nařídí
opakované veřejné ústní jednání, pokud mělo porušení této povinnosti
žadatele za následek zkrácení práv účastníků územního řízení. V případě,
že se neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení
informace splnil.
(3) U záměrů zasahujících do území několika obcí se doručuje oznámení o
zahájení řízení a další úkony v řízení vyvěšením na úředních deskách
příslušných obecních úřadů; obci, která je účastníkem řízení podle § 85
odst. 1 písm. b), se doručuje jednotlivě. Dnem vyvěšení je den vyvěšení
na úřední desce správního orgánu, který je stavebním úřadem. Účastníci
řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) se v oznámení o zahájení řízení a v
dalších úkonech v řízení doručovaných veřejnou vyhláškou identifikují
označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených
vlivem záměru.
(4) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů
předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu,
nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť
složitých případech, zejména při postupu podle odstavce 2, stavební úřad
rozhodne nejdéle do 90 dnů.
(5) Obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 88
Přerušení územního řízení
Stavební úřad územní řízení přeruší, kromě důvodů uvedených ve správním
řádu, také v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování
příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat,
a zároveň vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy, pokud se záměr
dotýká veřejné dopravní a technické infrastruktury ve vlastnictví obce,
nebo smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické
infrastruktury, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud žadatel
nepředloží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní
řízení zastaví..
§ 89
Závazná stanoviska, námitky a připomínky
(1) Závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle § 4
odst. 4, a námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při
ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí
být nejpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim
nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být
závazná stanoviska dotčených orgánů podle § 4 odst. 4 a námitky
účastníků řízení uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim
nepřihlíží.
(2) K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto
při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží.
(3) Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které
zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek;
k námitkám, které překračují rozsah stanovený v odstavci 4, se
nepřihlíží.
(4) Obec uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně zájmů obce a zájmů
občanů obce. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm.
a) a b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu,
jakým je její právo přímo dotčeno. Osoba, která je účastníkem řízení
podle § 85 odst. 2 písm. c), může v územním řízení uplatňovat námitky
pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem,
jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. K námitkám,
které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží.
(5) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 až 4 musí být účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.
(6) Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných
stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických
norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti.
Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o
ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek
týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných
práv.
§ 90
Posuzování záměru žadatele
V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu
- s vydanou územně plánovací dokumentací,
- s cíli a úkoly územního plánování, zejména s
charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a
urbanistických hodnot v území,
- s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území,
- s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
- s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení.
§ 91
Posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení
(1) Územní řízení lze spojit s vybranými postupy při posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu
11) u záměrů
- uvedených v příloze č. 1 kategorii II zákona o posuzování vlivů na životní prostředí11),
- u kterých příslušným úřadem je krajský úřad a
- u kterých proběhlo zjišťovací řízení podle § 7 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí11),
pokud příslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení spojení těchto postupů nevyloučil.
(2) Spojení územního řízení s vybranými postupy při posuzování vlivů na
životní prostředí je vyloučeno u záměrů vyžadujících posuzování vlivů na
životní prostředí přesahujících hranice České republiky. Při spojení
územního řízení s vybranými postupy při posuzování vlivů na životní
prostředí nelze vést spojené územní a stavební řízení.
(3) Stavebním úřadem příslušným k územnímu řízení spojenému s vybranými
postupy při posuzování vlivů na životní prostředí je obecní úřad obce s
rozšířenou působností.
(4) Žadatel k žádosti o vydání územního rozhodnutí připojí kromě
náležitostí podle § 86 odst. 2 také dokumentaci vlivů záměru na životní
prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
11).
Žádost a dokumentace k ní připojované se podávají také v elektronické
podobě. Stavební úřad může v odůvodněných případech, zejména z
technických a ekonomických důvodů, upustit od elektronické podoby
mapových, obrazových nebo grafických příloh dokumentace. Posudek o
vlivech záměru na životní prostředí se v těchto případech nezpracovává a
nepředkládá. Příslušný úřad si v odůvodněných případech, zejména v
pochybnostech o správnosti údajů uvedených v dokumentaci, opatří odborné
posouzení, které není posudkem podle zvláštního právního předpisu a
které se nezveřejňuje a neprojednává. Zpracovatel odborné posouzení
zpracuje pouze v rozsahu a s náležitostmi požadovanými příslušným
úřadem.
(5) Stavební úřad bezodkladně po podání žádosti zašle příslušnému úřadu
dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí a posoudí úplnost žádosti a
k ní připojované dokumentace. V případě, že zjistí, že žádost nemá
předepsané náležitosti nebo mu příslušný úřad na základě obdržených
podkladů sdělí, že dokumentace vlivů záměru na životní prostředí není
úplná nebo nesplňuje požadavky závěrů zjišťovacího řízení, stavební úřad
řízení přeruší a vyzve žadatele k doplnění žádosti. Usnesení o
přerušení řízení se doručuje pouze žadateli.
(6) Splňuje-li žádost o vydání územního rozhodnutí, včetně dokumentace k
žádosti o vydání územního rozhodnutí a dokumentace vlivů záměru na
životní prostředí, požadavky právních předpisů a závěru zjišťovacího
řízení, stavební úřad při oznámení zahájení územního řízení zveřejní
žádost o vydání územního rozhodnutí a připojené dokumentace způsobem
umožňujícím dálkový přístup; zveřejňování dokumentace vlivů záměru na
životní prostředí na internetu zajistí příslušný úřad podle zvláštního
právního předpisu. K projednání žádosti o vydání územního rozhodnutí a
připojených dokumentací nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání podle
§ 87 odst. 2. Žadatel je povinen zajistit splnění požadavků podle § 87
odst. 2. Oznámení o zahájení územního řízení a nařízení veřejného
ústního jednání a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení
uvedeným v § 85 odst. 1 a v § 85 odst. 2 písm. a), dotčeným orgánům,
včetně dotčených územních samosprávných celků, které příslušný úřad určí
ve zjišťovacím řízení, jednotlivě a účastníkům řízení uvedeným v
odstavci 7 a v § 85 odst. 2 písm. b) a c) veřejnou vyhláškou.
(7) Účastníky územního řízení, ve kterém jsou posuzovány vlivy záměru na
životní prostředí, jsou kromě osob uvedených v § 85 odst. 1 a 2
občanská sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, jejichž předmětem
je ochrana životního prostředí, veřejného zdraví nebo kulturních
památek.
(8) Při uplatňování závazných stanovisek, námitek a připomínek se v
územním řízení postupuje obdobně podle § 89. Každý může nejpozději při
veřejném ústním jednání uplatnit připomínky k dokumentaci vlivů záměru
na životní prostředí. Výsledky projednání dokumentace vlivů záměru na
životní prostředí předá stavební úřad bezodkladně po jeho ukončení
příslušnému úřadu.
(9) Příslušný úřad nejdéle do 30 dnů od předání výsledků projednání a
připomínek a stanovisek k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí
uplatněných při veřejném ústním jednání vydá stanovisko k posouzení
vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen "stanovisko
příslušného úřadu") a předá je stavebnímu úřadu. Nevydá-li příslušný
úřad stanovisko ve stanovené lhůtě, vyzve jej stavební úřad k jeho
vydání v dodatečné lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů. Pokud
příslušný úřad nevydá stanovisko ani v dodatečné lhůtě, má se za to, že
se záměrem souhlasí, a stavební úřad při posouzení záměru podle § 90
přihlédne k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí a k ní
uplatněným připomínkám a stanoviskům.
(10) Stavební úřad doručí stanovisko příslušného úřadu způsobem podle
odstavce 6 a současně i způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní
účastníkům řízení, aby se mohli k podkladům pro rozhodnutí vyjádřit ve
stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 5 dnů.
(11) Stavební úřad při posuzování žádosti o vydání územního rozhodnutí
podle § 90 bere v úvahu obsah stanoviska příslušného úřadu. V podmínkách
územního rozhodnutí zajistí stavební úřad splnění požadavků
vyplývajících ze stanoviska příslušného úřadu, v opačném případě uvede
důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen částečně. Územní
rozhodnutí se doručuje podle odstavce 6.
§ 92
Územní rozhodnutí
(1) Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví
podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a
realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby; vyžaduje-li
to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních
prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit
zpracování prováděcí dokumentace stavby. V rozhodnutí stavební úřad
stanoví dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví tento
zákon, a v odůvodnění vždy vyhodnotí připomínky veřejnosti. U staveb
dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti
stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný
způsob úpravy území. V případech podle § 78 odst. 6 stanoví v potřebném
rozsahu podmínky pro provedení záměru.
(2) Není-li záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90 nebo
jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy
chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad
žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne.
(3) Územní rozhodnutí se doručuje podle § 87 odst. 1 až 3. V případě
doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou se v něm účastníci
řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením pozemků a
staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.
(4) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí
žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený
doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří
celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část
dokumentace; stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí
opatřený doložkou právní moci doručí také místně příslušnému obecnímu
úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavby podle § 15 nebo
16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.
(5) Obsahové náležitosti jednotlivých druhů územních rozhodnutí stanoví prováděcí právní předpis.
§ 93
Doba platnosti územního rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně
vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2
roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v
odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let.
(2) Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území
nebo změně vlivu užívání stavby na území platí po dobu trvání stavby či
zařízení nebo užívání území, nedošlo-li z povahy věci k jejich
konzumaci.
(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na odůvodněnou
žádost prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty platnosti rozhodnutí
staví. Na řízení o prodloužení lhůty platnosti rozhodnutí se vztahují
přiměřeně ustanovení o územním řízení s tím, že veřejné ústní jednání se
nekoná a závazná stanoviska, námitky nebo připomínky lze podat ve lhůtě
15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, jinak se k nim
nepřihlíží.
(4) Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti,
- bylo-li na základě žádosti podané v době
jeho platnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné
rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo
nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků souhlas s provedením
ohlášeného stavebního záměru,
- bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím
území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo
jiný úkon nevydává,
- vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru
posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo
stavební záměr realizovat, nebo
- byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy
nahrazující stavební povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena
tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla
účinnosti.
(5) Územní rozhodnutí pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad
obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se rozhodnutí
vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena.
(6) Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení
nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.
§ 94
Změna a zrušení územního rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí lze změnit na žádost oprávněného, jestliže se
změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní
rozhodnutí nebo podmínky v území, a to tak, že se jeho dosavadní část
nahradí novým územním rozhodnutím. Návrh na změnu územního rozhodnutí
projedná stavební úřad v rozsahu této změny. Platnost původního územního
rozhodnutí není dotčena, pokud není současně výslovně rozhodnuto o
změně jeho platnosti podle § 93 odst. 3.
(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu lze změnit nebo zrušit i na žádost
toho, komu z něj vyplývá povinnost; vyžaduje-li to veřejný zájem, lze
rozhodnutí o ochranném pásmu změnit nebo zrušit i z podnětu dotčeného
orgánu podle zvláštního právního předpisu. Z rozhodnutí o ochranném
pásmu může stavební úřad na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost,
povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové
činnosti.
(3) Územní rozhodnutí lze z moci úřední změnit nebo zrušit v řízení o
umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.
(4) Při změně nebo zrušení územního rozhodnutí anebo při povolení výjimky se použijí ustanovení o územním řízení obdobně.
(5) Dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po povolení stavby, územní rozhodnutí se již nevydává.
§ 94a
Společné územní a stavební řízení
(1) Podá-li žadatel žádost o vydání společného územního rozhodnutí a
stavebního povolení (dále jen "společné rozhodnutí") a připojí společnou
dokumentaci, je zahájeno společné územní a stavební řízení (dále jen
"společné řízení"). Společná dokumentace musí splňovat požadavky na
dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a požadavky na projektovou
dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Na obsah žádosti o vydání
společného územního rozhodnutí a stavebního povolení se přiměřeně
použijí ustanovení o žádosti o vydání územního rozhodnutí a žádosti o
stavební povolení. Pokud povaha věci nebo závazné stanovisko dotčeného
orgánu společné řízení vylučuje, rozhodne stavební úřad o vyloučení
povolení stavby ze společného řízení a stavební řízení přeruší do nabytí
právní moci územního rozhodnutí.
(2) K projednání žádosti o vydání společného rozhodnutí stavební úřad
nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě;
oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů předem. Pro
uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů a námitek účastníků
společného řízení se použijí § 89 a 114 obdobně. Stavební úřad může
upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v území a
žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. Upustí-li
stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do kdy mohou účastníci
řízení uplatnit své námitky a dotčené orgány závazná stanoviska; tato
lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení společného řízení
a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům
jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s
velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení a další úkony v
řízení doručují účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a v § 85 odst.
2 písm. a) a v § 109 odst. 1 písm. a) až d) a dotčeným orgánům
jednotlivě.
(3) V případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro
které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředí, anebo záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl
vydán územní plán, stavební úřad nařídí k projednání žádosti veřejné
ústní jednání a postupuje podle § 87 odst. 2. Pro uplatnění závazných
stanovisek dotčených orgánů, námitek účastníků společného řízení a
připomínek veřejnosti se použijí § 89 a 114 obdobně.
(4) Stavební úřad přezkoumá žádost podle § 90 a 111.
(5) Výroková část společného rozhodnutí obsahuje výrok o umístění stavby
a výrok o povolení stavby. Výrok o povolení stavby je vykonatelný
nabytím právní moci výroku o umístění stavby. Po dni nabytí právní moci
výroku o umístění stavby postupuje stavební úřad podle § 92 odst. 4 a po
dni nabytí právní moci výroku o povolení stavby podle § 115 odst. 3.
Doba platnosti společného rozhodnutí je 2 roky za podmínek § 115 odst.
4. Pro prodloužení platnosti společného rozhodnutí se použije § 115
odst. 4 obdobně.
(6) Úkony ve společném řízení a společné rozhodnutí doručuje stavební
úřad účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s
velkým počtem účastníků nebo není nařízeno veřejné ústní jednání; v
řízení s velkým počtem účastníků se úkony ve společném řízení a společné
rozhodnutí doručují účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a 2 písm.
a) a v § 109 odst. 1 písm. a) až d) a dotčeným orgánům jednotlivě a
účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2 písm. b) a c) a v § 109 odst. 1
písm. e) až g) veřejnou vyhláškou; v ostatních případech se doručuje
dotčeným orgánům a účastníkům řízení jednotlivě.
(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání společného rozhodnutí, jejích
příloh, společné dokumentace a obsahové náležitosti společného
rozhodnutí stanoví prováděcí právní předpis.
§ 95
Zjednodušené územní řízení
(1) Stavební úřad rozhodne o umístění stavby, o změně využití území, o
změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků ve
zjednodušeném územním řízení, jestliže
- záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
- záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,
- žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů,
- žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří
mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich,
jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito
pozemky; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním
výkresu.
(2) Zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním řízením.
(3) Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení,
stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto
usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat. Lhůta
pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle věty
první. Žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení se
dále projednává v územním řízení podle § 87 až 92. Pokud žádost splňuje
podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad posoudí záměr
žadatele podle § 90, vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který vyvěsí na
úřední desce po dobu 15 dnů; návrh výroku se doručí žadateli a dotčeným
orgánům jednotlivě.
(4) Žadatel zajistí, aby informace o návrhu výroku rozhodnutí byla
bezodkladně poté, co jej žadatel obdrží, vyvěšena na místě určeném v něm
stavebním úřadem, a to po dobu 15 dnů. Informace obsahuje údaje o
žadateli, o předmětu územního řízení a o veřejném ústním jednání.
Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad,
z něhož lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické podobě záměru a
o jeho vlivu na okolí. Pokud žadatel informaci nevyvěsí, stavební úřad
opakuje vyvěšení návrhu výroku rozhodnutí na úřední desce podle odstavce
3, nebo rozhodne usnesením o provedení územního řízení, pokud mělo
porušení této povinnosti žadatele za následek zkrácení práv účastníků
územního řízení. V případě, že se neprokáže opak, má se za to, že
žadatel povinnost vyvěšení informace splnil.
(5) Námitky účastníků proti návrhu výroku rozhodnutí lze podat písemně
ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu výroku na úřední desce. K
námitkám účastníků řízení uvedených v odstavci 1 písm. d), pokud se
nezměnily podklady pro jejich souhlas, se nepřihlíží. Dotčené orgány
mohou nejpozději ve stejné lhůtě podat výhrady proti návrhu výroku
rozhodnutí, pokud v něm nejsou obsaženy podmínky uplatněné v jejich
závazném stanovisku nebo pokud je záměr navržen v rozporu s jejich
rozhodnutím. Po podání výhrady nebo námitky postupuje stavební úřad
obdobně podle odstavce 3. Pokud nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady nebo
námitky, rozhodnutí se pokládá za vydané, nelze se proti němu dále
odvolat a následný den po uplynutí lhůty pro uplatnění výhrad nebo
námitek nabývá právní moci.
(6) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí
žadateli stejnopis písemného vyhotovení úplného územního rozhodnutí,
včetně odůvodnění, opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou
grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální
mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis písemného
vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí také
obci, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo
16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.
(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí ve
zjednodušeném územním řízení a jejích příloh a obsahové náležitosti
informace uvedené v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 96
Územní souhlas
(1) Místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas, pokud
je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se
podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a
technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů
posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo vydáno
stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
11).
(2) Územní souhlas postačí v případech
- stavebních záměrů uvedených v § 103,
- ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,
- změn staveb,
- změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,
- staveb umisťovaných v uzavřených prostorech
ohraničených existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu
užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání
prostoru,
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím1), pokud nedochází k nakládání s odpady,
- odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,
které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo
látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.
(3) Žádost o územní souhlas obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o
požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K
žádosti žadatel připojí
- doklady prokazující jeho vlastnické právo,
smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo
stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se
připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým
přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3,
- souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná
rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů,
popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4,
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické
infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených
ochranných a bezpečnostních pásem,
- souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná
práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou
hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s
navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se
nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou
umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m,
- jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.
(4) Je-li žádost o územní souhlas úplná a je-li záměr v souladu s
požadavky uvedenými v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů
ode dne podání žádosti. Žádost o územní souhlas se neprojednává v
územním řízení podle § 87. O námitkách osob podle odstavce 3 písm. d) se
nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují části druhá a
třetí správního řádu. Územní souhlas obsahuje identifikační údaje o
žadateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na
nichž bude záměr uskutečněn, podmínky pro provedení záměru a pro
zpracování projektové dokumentace. Ustanovení § 92 odst. 1 se použije
přiměřeně. Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení žadateli.
Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do
1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve
věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15
měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Územní souhlas
se doručuje žadateli spolu s ověřeným situačním výkresem; s vyznačením
účinnosti se doručuje osobám uvedeným v odstavci 3 písm. d), dotčeným
orgánům a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním
úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16, také stavebnímu úřadu
příslušnému k povolení stavby.
(5) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje
podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena
práva dalších osob kromě osob uvedených v odstavci 3 písm. d), ledaže by
s tím tyto osoby vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení
územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se
proti němu odvolat. Žádost o územní souhlas se považuje za žádost o
vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné,
vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a podklady
přiměřeně k povaze záměru, včetně dokumentace, která musí být u staveb
podle odstavce 2 písm. e) a u ohlašovaných staveb podle § 104 odst. 1
písm. a) až e) zpracována projektantem. Lhůta pro vydání územního
rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle věty první.
(6) Dojde-li ke zrušení územního souhlasu po povolení stavby, územní souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává.
(7) Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti územního souhlasu nelze prodloužit.
(8) Územní souhlas nepozbývá platnosti,
- bylo-li na základě žádosti podané v době
jeho platnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné
rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo
nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků souhlas s provedením
ohlášeného stavebního záměru,
- bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím
území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo
jiný úkon nevydává,
- vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru
posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo
stavební záměr realizovat, nebo
- byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy
nahrazující stavební povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena
tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla
účinnosti.
(9) Územní souhlas pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel
sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se územní souhlas
vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Územní
souhlas lze změnit na žádost oprávněného územním souhlasem nebo územním
rozhodnutím za podmínek § 94 odst. 1 a změnit nebo zrušit za podmínek §
94 odst. 3.
(10) Obsahové náležitosti žádosti o územní souhlas a jejích příloh a
obsahové náležitosti územního souhlasu a jeho příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 96a
Společný územní souhlas a souhlas s provedením
ohlášeného stavebního záměru
(1) Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas podle § 96 odst. 3
a ohlášení stavebního záměru podle § 105, které splňují požadavky § 96 a
105, vydá stavební úřad společný územní souhlas a souhlas s provedením
ohlášeného stavebního záměru (dále jen "společný souhlas").
(2) Stavební úřad při posuzování žádosti o územní souhlas a ohlášení
stavebního záměru postupuje podle § 96 odst. 4 s přihlédnutím k § 106.
(3) Stavebník může ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2
provést na základě společného souhlasu. Společný souhlas se doručuje
stavebníkovi. Současně se společný souhlas doručí dotčeným orgánům,
osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 1 písm. f) a
vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně příslušnému obecnímu
úřadu, pokud není stavebním úřadem, se souhlas doručí spolu s ověřenou
dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma staveb v působnosti
vojenského nebo jiného stavebního úřadu, a stavebníkovi spolu s ověřenou
dokumentací nebo projektovou dokumentací a štítkem obsahujícím
identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru.
(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost o územní souhlas nebo
ohlášení stavebního záměru nesplňuje podmínky pro vydání územního
souhlasu nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo
mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v § 96
odst. 3 písm. d), postupuje podle § 96 odst. 5. Podané ohlášení
stavebního záměru nemá v tomto případě právní účinky, což stavební úřad
stavebníkovi sdělí.
(5) Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi.
Platí po dobu 2 let ode dne jeho vydání. Nepozbývá však platnosti, pokud
v této době bylo s ohlášeným stavebním záměrem započato. Platnost
společného souhlasu nelze prodloužit.
Díl 6
Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření
o asanaci území
§ 97
(1) Územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření
obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném
rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo
znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací
dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení
její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se
upravuje využití území. Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat
také v případech, jestliže je zrušeno nebo změněno rozhodnutí o
námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací
dokumentace, případně jeho část. Územním opatřením o stavební uzávěře
nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.
(2) Územní opatření o asanaci území, které se vydává jako opatření
obecné povahy podle správního řádu, se vydává na území postiženém
živelní pohromou nebo závažnou havárií, v jejímž důsledku došlo k
podstatnému zásahu do využití území, a je nezbytné stanovit podmínky pro
odstranění dopadů živelní pohromy nebo havárie a pro další využití
území. Územní opatření o asanaci území se vydává rovněž pro zastavěné
území, ve kterém jsou závadné stavby, z důvodů hygienických,
bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, u
nichž je ve veřejném zájmu nutné nařídit odstranění závad staveb a
úpravy staveb a nařídit opatření k asanaci území.
§ 98
(1) Územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci
území vydává v přenesené působnosti rada obce. Dotýká-li se územní
opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území více
obcí anebo v případě nečinnosti příslušné rady obce, je může vydat v
přenesené působnosti rada kraje.
(2) Návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o
asanaci území se písemně projednává s dotčenými orgány, které mohou
uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později
uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými orgány, které
uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební
uzávěře nebo územního opatření o asanaci území dohodnut.
(3) Námitky proti návrhu územního opatření o stavební uzávěře nebo
územního opatření o asanaci území mohou podat, kromě osob uvedených v §
172 odst. 5 správního řádu, zástupce veřejnosti a osoby, o kterých tak
stanoví zvláštní právní předpis
12).
§ 99
(1) Územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz
stavební činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební
uzávěry, popřípadě podmínky pro povolení výjimek. Součástí územního
opatření o stavební uzávěře je grafická příloha v měřítku katastrální
mapy s vyznačením dotčeného území.
(2) Náležitosti obsahu územního opatření o stavební uzávěře, včetně grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Příslušná rada může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu
stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže
povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce
se nelze odvolat.
§ 100
(1) Územní opatření o asanaci území se vydává na základě průzkumu
dotčeného území a vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska ohrožení
života nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití území v
důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie.
(2) Územní opatření o asanaci území stanoví územní a stavebně technické
podmínky pro odstraňování dopadů živelní pohromy nebo havárie anebo
závad v území a stanoví podmínky pro budoucí využití vymezeného
dotčeného území; obsahuje seznam staveb, včetně uvedení pozemků, které
musí být odstraněny nebo zabezpečeny z důvodu ohrožení života nebo
zdraví osob nebo hrozby značných majetkových škod. Součástí územního
opatření o asanaci je grafická příloha v měřítku katastrální mapy s
vyznačením dotčeného území.
(3) Náležitosti obsahu územního opatření o asanaci území, včetně grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v
dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentace do doby
vydání její změny nebo vydání nové územně plánovací dokumentace. Územní
opatření o asanaci území pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně
plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území.
Díl 7
Úprava vztahů v území
§ 101
Předkupní právo
(1) K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně
prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na tomto
pozemku má obec nebo kraj anebo stát (dále jen "oprávněná osoba") v
rozsahu vymezeném touto územně plánovací dokumentací předkupní právo; to
neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného
břemene. Předkupní právo se v územním plánu nebo regulačním plánu
vymezuje označením nemovitosti podle zvláštního právního předpisu
37)
a stanovením oprávněné osoby, v případě státu též stanovením příslušné
organizační složky nebo příspěvkové organizace nebo státního podniku.
Textovou část územního plánu nebo regulačního plánu obsahující vymezení
nebo změnu vymezení předkupního práva zašle obec nebo kraj neprodleně
příslušnému katastrálnímu úřadu k záznamu předkupního práva do katastru
nemovitostí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Předkupní právo podle tohoto zákona vzniká nabytím účinnosti územního
plánu nebo regulačního plánu a má účinky věcného práva. Vlastník pozemku
nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní právo podle tohoto zákona
(dále jen "povinný vlastník"), má povinnost v případě zamýšleného
úplatného převodu nabídnout oprávněné osobě tyto k odkoupení postupem a
za podmínek podle tohoto zákona.
(2) S předkupním právem státu
- je příslušná hospodařit organizační složka
státu nebo příslušná státní příspěvková organizace v souladu se
zvláštním právním předpisem38), nebo
- má právo hospodařit státní podnik v souladu se zvláštním právním předpisem61),
která je vymezena v územním plánu nebo regulačním plánu.
(3) Je-li předkupní právo vymezeno podle odstavce 1 k části pozemku, je
předmětem nabídky příslušná část pozemku. Geometrický plán a sdělení
stavebního úřadu, že nemá výhrady k předloženému návrhu dělení pozemku,
nebo vydání rozhodnutí o dělení pozemku zabezpečí a náklady s tím
spojené uhradí oprávněná osoba. V tomto případě se lhůta uvedená v
odstavci 6 po dobu územního řízení přerušuje. O této skutečnosti
oprávněná osoba povinného vlastníka vyrozumí.
(4) Kupní cena pozemku, popřípadě stavby, se určí znaleckým posudkem ve výši obvyklé ceny podle zvláštního právního předpisu
62)
opatřeným oprávněnou osobou; je-li oprávněnou osobou stát, neplatí pro
určení výše ceny omezení podle zvláštního právního předpisu
63).
Při ocenění obvyklou cenou se za stejný nebo obdobný majetek v případě
nezastavěných pozemků považují pozemky určené pro shodný účel užívání
jako veřejně prospěšné stavby nebo veřejná prostranství uvedená v
odstavci 1. Je-li cena obvyklá nižší než cena zjištěná podle zvláštního
právního předpisu, stanoví se kupní cena ve výši ceny zjištěné.
(5) Povinný vlastník je v případě zamýšleného úplatného převodu povinen
tento záměr písemně oznámit oprávněné osobě s dotazem, zda oprávněná
osoba využije předkupního práva podle tohoto zákona, a umožnit prohlídku
nemovitosti za účelem zpracování znaleckého posudku. Je-li oprávněnou
osobou stát, zašle povinný vlastník oznámení organizační složce státu či
státní organizaci podle odstavce 2 nebo Úřadu pro zastupování státu ve
věcech majetkových, který neprodleně zajistí zaslání oznámení příslušné
organizační složce státu nebo státní organizaci.
(6) Odpověď je oprávněná osoba povinna zaslat písemně ve lhůtě 3 měsíců
ode dne, kdy jí bylo oznámení doručeno. Má-li oprávněná osoba zájem
využít předkupní právo, je povinna v odpovědi povinnému vlastníkovi
vymezit předmět koupě údaji podle zvláštního právního předpisu
37),
uvést kupní cenu a stanovit lhůtu pro uzavření kupní smlouvy, která
nesmí být kratší než 30 dnů; zároveň zašle povinnému vlastníkovi návrh
kupní smlouvy a znalecký posudek vypracovaný podle odstavce 4. Je-li
předmětem předkupního práva část pozemku, je součástí návrhu kupní
smlouvy také geometrický plán vypracovaný podle odstavce 3.
(7) Pokud povinný vlastník nesouhlasí s uzavřením kupní smlouvy z důvodu
nesouhlasu s kupní cenou, kterou uvedla oprávněná osoba ve své odpovědi
a v návrhu kupní smlouvy podle odstavce 6, zašle oprávněné osobě ve
lhůtě stanovené podle odstavce 6 svůj návrh na uzavření kupní smlouvy s
jím navrženou kupní cenou, která musí být určena znaleckým posudkem
zpracovaným v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 4; znalecký
posudek povinný vlastník zašle oprávněné osobě spolu s návrhem na
uzavření kupní smlouvy. Pokud se povinný vlastník a oprávněná osoba na
kupní ceně nedohodnou, oprávněná osoba bez zbytečného odkladu podá návrh
na určení kupní ceny soudu nebo zašle povinnému vlastníkovi potvrzení o
zániku předkupního práva; do rozhodnutí soudu se běh lhůty podle
odstavce 8 přerušuje. O této skutečnosti oprávněná osoba povinného
vlastníka vyrozumí. Po rozhodnutí soudu o určení ceny pozemku, popřípadě
stavby, se postupuje přiměřeně podle odstavce 6.
(8) Pokud ze zaslané odpovědi podle odstavce 6 vyplývá, že oprávněná
osoba nemá zájem využít předkupní právo, nebo pokud oprávněná osoba
nezašle odpověď ve stanovené lhůtě podle odstavce 6 anebo pokud nedojde k
uzavření kupní smlouvy nejdéle do 6 měsíců od doručení návrhu kupní
smlouvy povinného vlastníka podle odstavce 7, předkupní právo zaniká.
(9) Oprávněná osoba je povinna současně s negativní odpovědí nebo po
marném uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 6 a 7 bez zbytečného odkladu
vydat povinnému vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního práva; pokud
oprávněnou osobou není obec nebo kraj, který vydal územně plánovací
dokumentaci zakládající předkupní právo, sdělí oprávněná osoba zánik
předkupního práva současně této obci nebo kraji.
(10) Oprávněná osoba je povinna uhradit kupní cenu do 2 měsíců ode dne
právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva oprávněné
osoby na základě kupní smlouvy do katastru nemovitostí; v opačném
případě je povinný vlastník oprávněn od smlouvy odstoupit.
(11) Nesplní-li povinný vlastník povinnost podle odstavců 5 a 7, jsou
právní úkony spojené s převodem pozemku nebo stavby podle odstavce 1 na
jinou osobu neplatné.
(12) Ustanovení občanského zákoníku o předkupním právu se použijí, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 102
Náhrady za změnu v území
(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva k pozemku nebo stavbě
byla územním opatřením o stavební uzávěře omezena a byla mu tím
způsobena majetková újma, náleží náhrada.
(2) Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v
důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního
plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených
nákladů na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku,
na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty
pozemku, který slouží k zajištění závazku. Tato náhrada náleží též
vlastníkovi pozemku nebo osobě, která byla před změnou nebo zrušením
regulačního plánu anebo před změnou nebo zrušením územního rozhodnutí,
územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní
rozhodnutí podle § 94 odst. 3 oprávněna vykonávat práva z nich
vyplývající (dále jen "oprávněný"), pokud uvedenou změnou nebo zrušením
bylo zrušeno určení k zastavění a vznikla mu prokazatelná majetková
újma.
(3) Náhrada vlastníkovi nebo oprávněnému nenáleží, jestliže k uvedenému
zrušení došlo na základě jeho návrhu nebo po uplynutí 5 let od nabytí
účinnosti územního plánu nebo jeho změny, či regulačního plánu nebo jeho
změny, která zastavění dotčeného pozemku umožnila. Ustanovení o
uplynutí lhůty 5 let se neuplatní, pokud v této lhůtě
- nabylo účinnosti rozhodnutí o umístění
stavby nebo územní souhlas pro stavbu, pro kterou bylo zastavění
uvedenou územně plánovací dokumentací určeno a toto rozhodnutí nebo
souhlas je platné, nebo
- před uplynutím lhůty 5 let byla uzavřena
veřejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí a tato veřejnoprávní
smlouva je účinná.
(4) Pokud bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním
regulačního plánu z podnětu nebo zpracováním územní studie a tento
regulační plán nenabyl účinnosti nebo tato studie nebyla zapsána do
evidence územně plánovací činnosti do 4 let od vydání územně plánovací
dokumentace, která tuto podmínku stanovila, lhůty podle odstavce 3 se
prodlužují o dobu, o kterou byla lhůta 4 let překročena.
(5) Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území na základě písemné
žádosti vlastníka obsahující prokázání majetkové újmy má obec nebo kraj,
jejichž orgány vydaly územní opatření o stavební uzávěře, vydaly územně
plánovací dokumentaci nebo její změnu, anebo zrušily územní rozhodnutí,
územní souhlas nebo veřejnoprávní smlouvu nahrazující územní
rozhodnutí. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši
soud.
(6) Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za změnu v území, jsou oprávněny
požadovat kompenzaci náhrady od orgánu, na základě jehož požadavku
obsaženého ve stanovisku nebo závazném stanovisku bylo zrušeno určení
pozemku k zastavění. Pokud požadavek vedoucí ke zrušení zastavitelnosti
pozemku byl uplatněn obecním úřadem nebo krajským úřadem a zcela
jednoznačně vyplynul ze zákona, nařízení nebo usnesení vlády, vyhlášky
nebo směrnice ministerstva, je za orgán podle věty první považován stát.
Ve věcech kompenzace náhrady jednají za stát příslušná ministerstva a
jiné správní úřady. Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za změnu v území,
jsou oprávněny požadovat kompenzaci náhrady též od žadatele o vydání
regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, které byly důvodem pro
náhradu. Obec nebo kraj jsou povinny uplatnit požadavek na kompenzaci do
3 měsíců od uhrazení náhrady. Kompenzace náhrady musí být uhrazena do 3
měsíců od doručení oprávněného požadavku obce nebo kraje, který tuto
náhradu uhradil.
(7) V případě, že dojde k následné změně územního plánu, změně nebo
zrušení regulačního plánu nebo pozbytí platnosti územního rozhodnutí
podle § 93 odst. 5 a příslušný pozemek, za který byla vyplacena náhrada,
se vrátí do původního režimu umožňujícího zastavění, je ten, komu byla
náhrada vyplacena, povinen vyplacenou náhradu v plné výši vrátit
poskytovateli náhrady do 3 měsíců od vyrozumění o vzniku této
povinnosti. Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí
účinnosti změny územního plánu, změny nebo zrušení regulačního plánu
nebo od pozbytí platnosti územního rozhodnutí, na jejichž základě
náhrada vznikla. Povinnost vrátit náhradu dále zaniká v případech, kdy
ten, komu byla náhrada vyplacena, při projednávání návrhu územně
plánovací dokumentace, kterou se příslušný pozemek vrátil do původního
režimu umožňujícího zastavitelnost, uplatnil proti této zastavitelnosti
námitku nebo připomínku.
ČÁST ČTVRTÁ
STAVEBNÍ ŘÁD
HLAVA I
STAVBY, TERÉNNÍ ÚPRAVY, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍ PRÁCE
Díl 1
Povolení a ohlášení
§ 103
Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce
nevyžadující stavební povolení ani ohlášení
(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
- stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2,
- terénní úpravy uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) nebo úpravy pozemků uvedené v § 80 odst. 3 písm. e),
- udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně
ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby,
životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce
na stavbě, která je kulturní památkou,
- stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných
konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby,
nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí11) a jejich
provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o
stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,
- stavby, a to
- stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2
zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují
obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění,
neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování
hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení;
- stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300 m2
zastavěné plochy a 7 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro
ustájení zvířat či chovatelství, a zemědělských staveb, které mají
sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky,
sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);
- stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;
- nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí
elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů
nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení,
telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických
komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich
elektrických přípojek, s výjimkou budov;
- podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny61)
včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné, řídící,
zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
- vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu59)
a související technologické objekty, včetně systémů řídící,
zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
- rozvody tepelné energie59) a související
technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a
telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
- vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
- stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla;
- vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně
připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo
připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné
sítě a kanalizaci stavby hlavní;
- zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze;
- zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m;
- nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;
- oplocení;
- reklamní a informační zařízení;
- výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně;
- odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2,
které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo
látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.
(2) Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v
odstavci 1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených
parametrů.
§ 104
Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce
vyžadující ohlášení
(1) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují
- stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
- podzemní stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d),
- stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m2
celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly
budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na
dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit,
- stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
- stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2,
- stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,
které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo
látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
- stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě 1,
- stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b),
- udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c),
- stavební úpravy pro změny v užívání části stavby,
kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její
vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí11).
(2) Ohlášení vyžadují změny dokončených staveb uvedených v odstavci 1,
pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.
(3) Ohlášení nevyžadují stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební úřad podle § 78 odst. 6 stanovil.
Ohlášení
§ 105
(1) Ohlášení obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, o
ohlašovaném stavebním záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době
provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, zda se k jeho
provedení má použít sousední nemovitost, v tom případě souhlas vlastníka
této nemovitosti; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh
úpravy pozemku po jejím odstranění. K ohlášení stavebník připojí
- doklad prokazující vlastnické právo nebo
právo založené smlouvou provést stavební záměr anebo právo odpovídající
věcnému břemenu k pozemku či stavbě, na kterých má být požadovaný záměr
uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v
katastru nemovitostí dálkovým přístupem,
- územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní
rozhodnutí nahrazující anebo územní souhlas, pokud je jejich vydání
tímto zákonem vyžadováno a nevydal je stavební úřad příslušný k povolení
stavby,
- souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů, jsou-li vyžadována zvláštním právním předpisem4),12),32), popřípadě povolení podle § 169 odst. 4,
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické
infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených
ochranných a bezpečnostních pásem,
- projektovou dokumentaci nebo dokumentaci ve dvojím
vyhotovení. Není-li obecní úřad obce, jejíhož území se stavební záměr
dotýká, stavebním úřadem, předkládá se trojmo, vyjma stavby v působnosti
vojenského nebo jiného stavebního úřadu; pokud stavebník není
vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení,
- souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo
práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou
hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn; souhlas s
navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.
(2) K ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebník připojí projektovou dokumentaci, která obsahuje
- průvodní zprávu,
- souhrnnou technickou zprávu,
- situaci stavby,
- dokladovou část,
- zásady organizace výstavby a
- dokumentaci objektů.
(3) K ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových
nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) stavebník připojí
dokumentaci, která obsahuje
- průvodní zprávu se základními údaji o
stavbě, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o
dodržení obecných požadavků na výstavbu, o splnění podmínek závazných
stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li
vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,
- technické řešení stavby s popisem jejího provedení,
mechanické odolnosti a stability, údaje o navržených materiálech a
seznamu použitých podkladů, technických norem nebo technických předpisů,
- napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,
- údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo
životní prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo
minimalizaci negativních účinků,
- řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění bezpečnosti při užívání stavby,
- situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,
- situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500, která
zobrazuje současný stav území, navrhovanou stavbu včetně úprav pro osoby
s omezenou schopností pohybu a orientace, vazby na okolí, stanovená
ochranná nebo bezpečnostní pásma nebo záplavová území, chráněná území a
existující stavby, dopravní a technickou infrastrukturu, vzorové příčné
řezy v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 a charakteristické příčné řezy v
měřítku 1 : 100 nebo 1 : 200.
(4) K ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g) stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
- průvodní zprávu se základními údaji o
stavbě, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o
dodržení obecných požadavků na výstavbu, o splnění podmínek závazných
stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li
vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,
- napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,
- údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo
životní prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo
minimalizaci negativních účinků,
- řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění bezpečnosti při užívání stavby,
- situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,
- situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500 se
zakreslením umístění stavby a s vyznačením vzdálenosti od hranic
sousedních pozemků a staveb na nich, podzemních sítí technické
infrastruktury včetně návrhu přípojek a stanovených ochranných nebo
bezpečnostních pásem nebo záplavových území,
- požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní právní předpis64),
- stavební výkresy v přiměřeném měřítku.
(5) K ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104 odst. 1 písm. h) stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
- průvodní zprávu se základními údaji o
stavbě, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o
dodržení obecných požadavků na výstavbu, o splnění podmínek závazných
stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li
vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,
- situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie
katastrální mapy s vyznačením umístění navrhované stavby, hranic se
sousedními pozemky, polohy staveb na nich, jednoduchý technický popis
jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující
navrhovanou stavbu.
(6) K ohlášení terénních úprav podle § 104 odst. 1 písm. i) stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
- průvodní zprávu se základními údaji o
záměru, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o
splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o
využití území, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,
- údaje o předpokládaných účincích záměru na okolí,
technický popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o
místě a způsobu uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a
povrchové úpravě,
- situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy,
- situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s
vyznačením navrhovaného záměru, pozemků, na nichž se projeví jeho
důsledky, včetně vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostních
pásem nebo záplavových území. Podle povahy a rozsahu záměru se připojí
též charakteristické řezy objasňující jejich výškové uspořádání nebo
vytyčovací výkresy; u technicky jednoduchých záměrů postačí potřebné
geometrické parametry určující v situačním výkresu jejich polohové a
výškové umístění.
(7) K ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) stavebník
připojí dokumentaci obsahující technický popis jejich provedení. K
ohlášení stavebních úprav podle § 104 odst. 1 písm. k) stavebník připojí
dokumentaci, která obsahuje jednoduchý technický popis jejich provedení
a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhované stavební
úpravy. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, stavebník přikládá k
ohlášení udržovacích prací a stavebních úprav požárně bezpečnostní
řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní právní předpis
64).
(8) Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u
staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 106
(1) Je-li ohlášení úplné a je-li ohlášený stavební záměr v souladu s
obecnými požadavky na výstavbu, se závaznými stanovisky, popřípadě
rozhodnutími dotčených orgánů, s územním rozhodnutím nebo regulačním
plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo
územním souhlasem, jde-li o stavbu či terénní úpravu podle § 104 odst. 1
písm. a) až i), nebo s územně plánovací dokumentací, jde-li o stavební
úpravu podle § 104 odst. 1 písm. k) nebo není přímo dotčeno vlastnické
právo nebo právo vyplývající z věcného břemene dalších osob, ledaže by s
tím tyto osoby vyslovily souhlas, stavební úřad vydá souhlas s
provedením ohlášeného stavebního záměru do 30 dnů ode dne podání
ohlášení.
(2) Ohlášení se neprojednává ve stavebním řízení podle § 111 až 113. Na
vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru se nevztahují
části druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje
o stavebníkovi, popis druhu a účelu stavebního záměru a dobu trvání u
dočasné stavby, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž má
být stavební záměr uskutečněn. Ustanovení § 115 odst. 1 se použije
přiměřeně. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi.
Souhlas se dále doručí osobám uvedeným v § 105 odst. 1 písm. f),
vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně příslušnému obecnímu
úřadu, pokud není stavebním úřadem, se souhlas doručí spolu s ověřenou
dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma staveb v působnosti
vojenského nebo jiného stavebního úřadu a stavebníkovi spolu s ověřenou
dokumentací nebo projektovou dokumentací a štítkem obsahujícím
identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru. Souhlas lze přezkoumat
v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas
nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním
stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl
právních účinků.
(3) Souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti nelze
prodloužit. Souhlas s provedením nepozbývá platnosti, bylo-li s
prováděním ohlášeného stavebního záměru započato ve lhůtě platnosti.
(4) Souhlas s provedením pozbývá platnosti též dne, kdy stavební úřad
obdržel sdělení stavebníka, že upustil od provádění stavebního záměru,
na který byl souhlas vydán; to neplatí, bylo-li s prováděním stavebního
záměru již započato.
(5) Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh a obsahové náležitosti
souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru a jeho příloh stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 107
(1) Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr
nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného
stavebního záměru, rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení;
toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu
odvolat.
(2) Stavební řízení je zahájeno dnem podání ohlášení; podané ohlášení se
považuje za žádost o stavební povolení. Pokud je to pro posouzení
stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění
žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.
Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle
odstavce 1.
Stavební řízení
§ 108
(1) Stavební povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele na
jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li
tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
(2) Stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v § 104, jejichž
provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.
(3) Stavební řízení se vede také tehdy, jestliže stavební úřad rozhodl
usnesením podle § 107, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním
řízení. Stavební řízení se nevede, je-li podána žádost o stavební
povolení u stavebních záměrů podle § 103. Takovou žádost stavební úřad
odloží a poučí stavebníka o oprávnění provést stavební záměr. Je-li
stavebníkem u stavebních záměrů podle § 104 namísto ohlášení podaná
žádost o stavební povolení, stavební úřad ji posoudí jako ohlášení a
postupuje podle § 105 až 107, což stavebníkovi sdělí.
§ 109
Účastníkem stavebního řízení je pouze
- stavebník,
- vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,
- vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna,
není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku
prováděním stavby přímo dotčeno,
- vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba
prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající
věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo
dotčena,
- vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno,
- ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno,
- osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis,
pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle
zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v
územním rozhodnutí.
§ 110
(1) Žádost o stavební povolení obsahuje identifikační údaje o
stavebníkovi, o pozemku, základní údaje o požadovaném záměru, jeho
rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaj o tom, kdo bude stavební
záměr provádět, a vyjádření vlastníka sousední nemovitosti, je-li
třeba, aby umožnil provedení stavebního záměru ze své nemovitosti; u
dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím
odstranění.
(2) K žádosti stavebník připojí
- doklady prokazující jeho vlastnické právo
nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo
odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato
práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, a; je-li
stavebníkem společenství vlastníků jednotek, také smlouvu o výstavbě
nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního
právního předpisu (dále jen "doklad o právu"),
- projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem,
která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situaci
stavby, dokladovou část, zásady organizace výstavby a dokumentaci
objektů,
- plán kontrolních prohlídek stavby a případně plán
provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich
budoucího využití zpracovaný nezávislým expertem na náklady stavebníka,
- závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy4),
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické
infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených
ochranných a bezpečnostních pásem.
(3) Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li
obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti
vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Pokud
stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení.
(4) Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou
osobou, stavební úřad řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se
doručuje pouze stavebníkovi.
(5) Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení, rozsah a obsah projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu není povinen
prokazovat vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu
nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo
stavbě, jde-li o veřejně prospěšné stavby, které funkčně ani svou
konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a
které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který
je určen.
(7) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o stavební
povolení účastníci řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují
označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo
dotčených vlivem záměru.
§ 111
(1) Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho
hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda
- projektová dokumentace je zpracována v
souladu s územně plánovací dokumentací, nebylo-li ve věci vydáno územní
rozhodnutí nebo územní opatření, popřípadě nebyl-li vydán územní
souhlas, územním rozhodnutím nebo veřejnoprávní smlouvou územní
rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem, popřípadě s regulačním
plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje územní rozhodnutí, a v případě
stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby její soulad s
územně plánovací dokumentací,
- projektová dokumentace je úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu,
- je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování
technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání
stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem,
- předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány.
(2) Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.
(3) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve
stavebníka k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se
doručuje pouze stavebníkovi.
§ 112
(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a
dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním
jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-li to účelné. Zároveň
upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a
námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání,
jinak že k nim nebude přihlédnuto. V případě řízení s velkým počtem
účastníků se v oznámení o zahájení řízení a v dalších úkonech řízení
účastníci řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují označením
pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo dotčených
vlivem záměru.
(2) Od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání může stavební
úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost
poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení
podmínek k jejímu provádění. Upustí-li od ústního jednání, určí lhůtu,
která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit
závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy.
Zároveň je upozorní, že k později uplatněným závazným stanoviskům,
námitkám, popřípadě důkazům nebude přihlédnuto.
(3) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů
předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu,
nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť
složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.
§ 113
(1) Stavební úřad může ve stavebním řízení na svůj náklad přizvat
autorizovaného inspektora; navrhne-li stavebník přizvat autorizovaného
inspektora, hradí jeho náklady.
(2) Stavební úřad může ve stavebním řízení přizvat na svůj náklad
projektanta, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace
stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru
(dále jen "hlavní projektant"); navrhne-li stavebník přizvání hlavního
projektanta, hradí jeho náklady.
(3) Doručuje-li se účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení veřejnou
vyhláškou, stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být provedena
změna, se oznámení doručuje do vlastních rukou.
§ 114
Námitky účastníků řízení
(1) Účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci,
způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů,
pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené
smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému
břemenu k pozemku nebo stavbě. Účastník řízení ve svých námitkách uvede
skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a
důvody podání námitek; k námitkám, které překračují rozsah uvedený ve
větě první, se nepřihlíží.
(2) K námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny při
územním řízení, při pořizování regulačního plánu nebo při vydání
územního opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci
území, se nepřihlíží.
(3) Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných
stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických
norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti.
Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o
ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek
týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.
(4) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 a 2 musí být účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.
§ 115
Stavební povolení
(1) Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení
stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí
ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující
stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně
požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem.
Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem
provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu
lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.
(2) U stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit
způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení
nebo integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu
9),
stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního
provozu. V takovém případě předem projedná se stavebníkem dobu trvání
zkušebního provozu.
(3) Po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle
stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se
štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Další
vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi stavby,
pokud není stavebníkem.
(4) Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena
do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti stavebního
povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka
podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh lhůty
platnosti stavebního povolení. Stavební povolení pozbývá platnosti též
dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od
provedení svého záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba již byla
zahájena.
(5) Účastníkům řízení, kteří byli o zahájení stavebního řízení uvědoměni
veřejnou vyhláškou, se stavební povolení oznamuje doručením veřejnou
vyhláškou. Stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být provedena
změna, se však doručuje stavební povolení do vlastních rukou.
(6) Obsahové náležitosti stavebního povolení a štítku s identifikačními údaji stanoví prováděcí právní předpis.
§ 116
Veřejnoprávní smlouva
(1) U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad uzavřít
se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí
stavební povolení.
(2) Stavebník předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy,
který obsahuje označení smluvních stran, základní údaje o požadovaném
záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, u dočasné stavby
rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění,
označení pozemků, na kterých se stavba povoluje, podmínky pro provádění
stavby, popřípadě pro její užívání a podmínky vyplývající ze závazných
stanovisek dotčených orgánů, k jejichž splnění se zavazuje. Stavebník v
návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly účastníky
stavebního řízení, pokud by bylo vedeno. K návrhu připojí projektovou
dokumentaci a další podklady v rozsahu jako k žádosti o stavební
povolení. Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, a
není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v
působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo.
Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další
vyhotovení.
(3) Stavební úřad přezkoumá, zda návrh veřejnoprávní smlouvy obsahuje
náležitosti podle odstavce 2, zda projektová dokumentace byla zpracována
projektantem a zda návrh splňuje hlediska uvedená v § 111 odst. 1 a 2.
Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne předložení
přijme, nebo odmítne a sdělí stavebníkovi důvody odmítnutí; návrh
odmítne vždy, pokud projektová dokumentace není zpracována projektantem.
(4) Stavebník zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního
řízení, s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Stavebník je povinen
předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu k vyznačení účinnosti
spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení. Po
vyznačení účinnosti smlouvy stavební úřad ověří projektovou dokumentaci.
Jedno její vyhotovení si ponechá, druhé bez zbytečného odkladu doručí
stavebníkovi spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené
stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace doručí
vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem, a místně příslušnému
obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, vyjma stavby v působnosti
vojenského nebo jiného stavebního úřadu.
(5) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její
účinnosti, nebyla-li stavba v této lhůtě zahájena. Účinky veřejnoprávní
smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se použijí přiměřeně. Návrh na
prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem účinků
veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem
stavebního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti
veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení
postupem podle § 115 odst. 4; v takovém případě se návrh na prodloužení
účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle § 115 odst. 4.
(6) Stavebník může odstoupit od veřejnoprávní smlouvy na základě
oznámení stavebnímu úřadu, že od svého záměru upouští; to neplatí,
jestliže stavba již byla zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na
základě dohody stavebního úřadu a stavebníka postupem podle odstavců 1
až 4.
(7) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném
řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 1
roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v
přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.
(8) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí stavební
povolení, a obsah a rozsah projektové dokumentace stanoví prováděcí
právní předpis.
Oznámení stavebního záměru s certifikátem
autorizovaného inspektora
§ 117
(1) Uzavře-li stavebník smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole
projektové dokumentace stavby, kterou hodlá provést, může autorizovaný
inspektor posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu z
hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2, pokud nejde o stavbu, která je
označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení
autorizovaným inspektorem, nebo o které tak rozhodl stavební úřad v
územním rozhodnutí v případech významných vlivů na životní prostředí
nebo vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním
pozemkem. Uzavření smlouvy je autorizovaný inspektor povinen oznámit
stavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu.
(2) Stavebník je oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební
povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu
autorizovaným inspektorem, který posoudil projektovou dokumentaci stavby
a k oznámení připojil
- certifikát autorizovaného inspektora, ne starší 3 měsíců,
- projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem,
- plán kontrolních prohlídek,
- doklad o právu stavebníka podle § 110 odst. 2 písm. a),
- závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy,
- souhlasy osob, které by byly jinak účastníky
stavebního řízení podle § 109, s oznamovaným stavebním záměrem, včetně
souhlasů vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k
možnosti a způsobu napojení.
Projektová dokumentace se předkládá v jednom vyhotovení; není-li obecní úřad stavebním úřadem, předkládá se dvojmo.
(3) Autorizovaný inspektor vystavením certifikátu osvědčuje, že posoudil
projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady podle § 111
odst. 1 a 2 a navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené podmínky pro
její provedení z těchto hledisek. Na projektové dokumentaci stavby tuto
skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení, datum vystavení
certifikátu a opatří je svým podpisem a otiskem razítka s malým státním
znakem. Certifikát autorizovaného inspektora musí obsahovat kromě
identifikačních údajů stavebníka, druhu, účelu a doby trvání stavby a
identifikačních údajů o projektové dokumentaci stavby vyhodnocení, zda a
jak jsou splněny požadavky § 111 odst. 1 a 2 s podrobným popisem
posuzování navrhované stavby s uvedením, jak jsou respektovány zejména
podmínky územního rozhodnutí nebo územního souhlasu anebo veřejnoprávní
smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, popřípadě regulačního plánu,
obecné požadavky na výstavbu a požadavky uplatněné dotčenými orgány a
vlastníky dopravní a technické infrastruktury. K certifikátu
autorizovaný inspektor vždy připojí návrh plánu kontrolních prohlídek
stavby. Souhlas osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení
podle § 109, se stavbou musí být vyznačen v rozhodující výkresové části
projektové dokumentace stavby; stavební úřad sdělí na požádání informace
o osobách, které by byly účastníky stavebního řízení podle § 109 písm.
g).
(4) Stavební úřad vyvěsí bez zbytečného odkladu na úřední desce oznámení
stavebního záměru po dobu nejméně 30 dnů a osobám, které by jinak byly
účastníky stavebního řízení, umožní nahlížet do podkladů připojených k
oznámení stavebního záměru včetně certifikátu. Ve lhůtě 30 dnů ode dne
vyvěšení oznámení stavebního záměru mohou tyto osoby podat proti
oznámenému stavebnímu záměru námitky pouze z důvodu, že neodpovídá
podkladům, na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo z důvodu, že
jejich souhlas nebyl opatřen; k jiným námitkám se nepřihlíží. Ve stejné
lhůtě může stavební úřad nebo dotčený orgán uplatnit proti oznámení
stavebního záměru výhrady, má-li za to, že se jedná o stavbu
nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem podle odstavce 1,
oznámení nesplňuje zákonem stanovené podmínky a neobsahuje náležitosti
podle odstavce 2, autorizovaný inspektor porušil při vystavení
certifikátu zákaz činnosti podle § 148, při posouzení stavby nebyly
splněny požadavky podle § 111 odst. 1 a 2 nebo ve věci probíhá stavební
řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno.
(5) Podání námitky nebo uplatnění výhrady podle odstavce 4 má odkladný
účinek a právo provést stavbu nevznikne. Stavební úřad oznámí podání
námitek nebo uplatnění výhrady stavebníkovi a věc předloží do 15 dnů k
rozhodnutí správnímu orgánu, který by byl jinak příslušný k odvolání
proti stavebnímu povolení. Správní orgán přezkoumá oznámení stavebního
záměru z hlediska souladu s právními předpisy podle odstavce 4 a
rozhodne
- o tom, že oznámení nemá právní účinky, jestliže oznámený stavební záměr je v rozporu s právními předpisy, nebo
- o zamítnutí námitek nebo výhrad pro nepřípustnost nebo pro nedůvodnost.
Rozhodnutí se doručuje stavebníkovi, autorizovanému inspektorovi a
osobám, které podaly námitky. Proti rozhodnutí se nelze odvolat. Spis se
ukládá u stavebního úřadu.
(6) Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr marným
uplynutím lhůty podle odstavce 4 nebo dnem následujícím po dni, kdy mu
bylo oznámeno rozhodnutí podle odstavce 5 písm. b).
(7) Stavební úřad na požádání stavebníka vyznačí vznik oprávnění na
kopii oznámení s uvedením označení stavebního úřadu, čísla jednacího,
data vyznačení, jména a příjmení oprávněné osoby s připojením podpisu a
otisku úředního razítka. Po vzniku práva provést oznámený stavební záměr
stavební úřad zašle stavebníkovi štítek obsahující identifikační údaje o
povolené stavbě, včetně uvedení identifikačních údajů autorizovaného
inspektora a uvedení dne vzniku práva provést stavbu. Právo provést
stavbu zanikne, nebyla-li stavba zahájena do dvou let. Lhůta začíná
běžet dnem následujícím po dni vzniku oprávnění podle odstavce 6.
Stavební úřad může tuto lhůtu prodloužit na odůvodněnou žádost
stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se běh lhůty
staví.
(8) Oznámení stavebního záměru, certifikát, ověřenou projektovou
dokumentaci stavby eviduje a ukládá stavební úřad (§ 167). Obsahové
náležitosti oznámení stavebního záměru, certifikátu a štítku podle
odstavce 7 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 118
Změna stavby před jejím dokončením
(1) Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením
vydaným podle tohoto zákona. Za povolení stavby se považuje souhlas
stavebního úřadu s provedením stavebního záměru podle § 106, stavební
povolení podle § 115, veřejnoprávní smlouva podle § 116, oznámený vznik
oprávnění podle § 117, opakované stavební povolení a dodatečné povolení
stavby podle § 129, územní rozhodnutí, ve kterém stavební úřad podle §
78 odst. 6 stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení
nebo územní rozhodnutí u stavebních záměrů podle § 103. Změnu stavby
před jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu
provádění stavby.
(2) Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s
územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí;
vyžaduje-li změna stavby před jejím dokončením změnu územního
rozhodnutí, je možné rozhodnout o této změně ve spojeném řízení,
ustanovení § 94 a 94a se použijí přiměřeně.
(3) Stavební úřad může na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce
povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě
obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a s
ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti připojí projektovou
dokumentaci změn stavby, popřípadě kopii ověřené projektové dokumentace,
do které projektant vyznačí navrhované změny. Žádost o změnu stavby
před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a
dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků
stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními
předpisy. Na řízení a povolení změny stavby před dokončením se vztahují
přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.
(4) Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení. Přitom se
postupuje přiměřeně podle § 105 až 107. To platí i pro změnu stavby
prováděné podle územního rozhodnutí (§ 78 odst. 6) nebo územního
souhlasu (§ 78 odst. 4). Změnu stavby před dokončením je možné provést
na základě veřejnoprávní smlouvy za podmínek § 116, změnu stavby
prováděné podle veřejnoprávní smlouvy lze dohodnout podle § 166
správního řádu, podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy v těchto
případech je souhlas osob, které by byly účastníky stavebního řízení
podle odstavce 3.
(5) Změna stavby před dokončením může být prováděna na základě oznámení stavebnímu úřadu za podmínek § 117.
(6) Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního
řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při
kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem
do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; stavební úřad
jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu, podle okolností
vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci. Může tak učinit, jen
pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů
chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný
dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí.
Díl 2
Užívání staveb
§ 119
(1) Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného
užívání uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu,
popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala
stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1
písm. a) až d) a k), nebo stavby ohlašované podle zvláštního právního
předpisu
65) anebo byla prováděna na podkladě veřejnoprávní
smlouvy podle § 116 nebo certifikátu autorizovaného inspektora podle §
117, byla dokončována podle opakovaného stavebního povolení nebo
dodatečného povolení stavby podle § 129 lze užívat na základě oznámení
stavebnímu úřadu (§ 120) nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník zajistí,
aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a
měření předepsané zvláštními právními předpisy
41).
(2) Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla
provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem
nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo
ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými
stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána
podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky
na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její
užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví
zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
(3) Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem
nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována
dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle
technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v
době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována.
§ 120
(1) Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s
užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v §
122. V oznámení stavebník uvede označení stavby, údaje o umístění a
povolení stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení jejího
užívání. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může
být započato následující den po kontrolní prohlídce stavby, při které
stavební úřad do protokolu zaznamená ověření splnění podmínek podle §
119 odst. 2, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím,
které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.
(2) Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné
kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky podle § 119 odst.
2. Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu se
stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího oznámení.
Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby nemá odkladný účinek.
(3) Účastníkem řízení podle odstavce 2 je pouze stavebník. Pokud změnu
stavby prováděla jako stavebník jiná osoba na základě dohody s
vlastníkem, je účastníkem řízení též vlastník stavby.
(4) Po odstranění nedostatků, pro které bylo podle odstavce 2 užívání
stavby zakázáno, může být s jejím užíváním započato jen na základě
písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze užívat.
(5) Na požádání stavebníka stavební úřad vyznačí datum vzniku práva
užívat stavbu na kopii oznámení. Dále uvede označení stavebního úřadu,
číslo jednací, datum vyznačení, otisk úředního razítka, jméno a příjmení
oprávněné úřední osoby a její podpis.
(6) Náležitosti oznámení podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 121
(1) Stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání
stavby podle § 120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního
souhlasu, údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního
místa
41a), dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při
jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému
stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové
dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury,
předloží dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby. Pokud
je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí
22) nebo
její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník též
geometrický plán. Pokud se stavba nachází na území obce, která vede
technickou mapu obce a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou
vyhlášku
66), stavebník rovněž doloží doklad o tom, že
příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se
obsahu technické mapy obce.
(2) Pokud stavbou vzniká nová budova, které se přiděluje číslo popisné nebo evidenční
41b),
případně číslo orientační, stavební úřad po předložení podkladů
uvedených v odstavci 1 vyzve písemně příslušnou obec o přidělení čísla
popisného nebo evidenčního, případně orientačního.
§ 122
Kolaudační souhlas
(1) Stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit,
například nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a
průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a
občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných,
dále stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a
změna stavby, která je kulturní památkou, může být užívána pouze na
základě kolaudačního souhlasu. Souhlas vydává na žádost stavebníka
příslušný stavební úřad. Stavebník v žádosti uvede identifikační údaje o
stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení. Pro vydání kolaudačního
souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání
stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy
4). Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí
22), zajistí stavebník geometrický plán.
(2) Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví
termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede,
které doklady při ní stavebník předloží. Závěrečná kontrolní prohlídka
stavby musí být vykonána do 60 dnů ode dne doručení žádosti o vydání
kolaudačního souhlasu.
(3) Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění
podmínek podle § 119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí závady
bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor s podmínkami § 119 odst.
2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky
kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.
Na vydávání kolaudačního souhlasu se nevztahují části druhá a třetí
správního řádu. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze
zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí
ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15
měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
(4) Jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání
nebo rozpor s podmínkami § 119 odst. 2, stavební úřad kolaudační souhlas
nevydá a rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby
zakáže; účastníkem řízení je stavebník, vlastník stavby, popřípadě
budoucí uživatel stavby. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Stavebník oznámí písemně odstranění nedostatků stavebnímu úřadu, který
po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti, vydá kolaudační souhlas do
15 dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení stavebníka.
(5) Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu podle
odstavce 1 též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného
inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné
kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto
posudku.
(6) Obsahové náležitosti žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, obsah a
strukturu certifikátu a náležitosti kolaudačního souhlasu stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 123
Předčasné užívání stavby
(1) Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené
povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením,
pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to
bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. U stavby
prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se
zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané
podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne
stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti. Účastníkem
řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby.
(2) Stavebník k žádosti o předčasné užívání stavby doloží závazná
stanoviska, popřípadě stanoviska dotčených orgánů a údaje určující
polohu definičního bodu stavby a adresního místa
41a). Pokud stavební úřad vydá povolení k předčasnému užívání stavby, stavební úřad postupuje obdobně podle § 121 odst. 2.
(3) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1 pro povolení předčasného užívání stavby, stavební úřad žádost zamítne.
(4) Po dokončení stavby se podle okolností postupuje podle § 122, popřípadě podle § 120 nebo 124.
(5) Náležitosti žádosti o předčasné užívání stavby stanoví prováděcí právní předpis.
§ 124
Zkušební provoz
(1) Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti
provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební
provoz stavební úřad povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo nařídí
na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě.
V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního provozu stavby, a
je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky pro plynulý
přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení výsledků
zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního
souhlasu. Zkušební provoz lze povolit jen na základě souhlasného
závazného stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčeného orgánu. Stavební
úřad může též v případě nutnosti pro provedení zkušebního provozu
uloženého podle § 115 odst. 2 stanovit novým rozhodnutím další podmínky.
Za doby trvání zkušebního provozu lze bez předchozího řízení vydat nové
rozhodnutí o prodloužení doby trvání zkušebního provozu.
(2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je stavebník a vlastník stavby.
§ 125
Dokumentace skutečného provedení stavby
(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby
ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle
vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec
pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby
povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně
vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému
vlastníkovi stavby.
(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro
který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro
který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže
vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je
určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.
(3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad
mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud
není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží
stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby),
pokud ji stavebník nepořídil sám.
(4) Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odstavce 1 nebo 3 doplnit,
změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom
ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož
správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem, vyjma
stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu. To platí i
pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu úřadu
spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst. 1, popřípadě se
žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.
(5) Za vlastníka stavby podle odstavců 1, 3 a 4 se považuje společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu
35).
(6) Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví prováděcí právní předpis.
Změna v užívání stavby
§ 126
(1) Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním
rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu.
Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k
účelu vymezenému v povolení stavby.
(2) Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu
výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž
účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat,
bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání dočasné
stavby, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního
úřadu. Ustanovení § 81 není dotčeno.
(3) Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací
dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na
výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními
právními předpisy.
(4) Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby,
která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná
změnu dokončené stavby. Podle charakteru změny dokončené stavby se
postupuje podle § 78 až 96a a § 104 až 117. V ohlášení nebo v žádosti o
stavební povolení nebo v oznámení podle § 117 se současně uvede
navrhovaná změna v užívání. Po dokončení změny stavby se podle okolností
postupuje podle § 120 nebo 122; v oznámení užívání nebo v žádosti o
kolaudační souhlas se současně uvede nový účel užívání.
§ 127
(1) Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené
stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické
právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a
odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se
připojí doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo
ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas
vlastníka stavby se změnou v užívání, dokumentace s vyznačením
stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na
kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje, a
závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná
zvláštními právními předpisy
4).
(2) Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje
podmínky podle § 126 odst. 3, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje
podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo
není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění
ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání
stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení.
(3) Na vydání souhlasu se změnou v užívání stavby se nevztahují části
druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o
oznamovateli, popis stavby, dosavadní účel užívání a vymezení nového
účelu užívání. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení
oznamovateli. Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi stavby,
pokud není oznamovatelem. Oznamovateli se doručí spolu s ověřenou
dokumentací nebo projektovou dokumentací. Souhlas lze přezkoumat v
přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas
nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním
stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl
právních účinků.
(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné nebo změna v
užívání stavby nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu se změnou v
užívání stavby, rozhodne usnesením, že oznámenou změnu v užívání
projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze
se proti němu odvolat. Podané oznámení se považuje za žádost o povolení
změny v užívání stavby; řízení je zahájeno dnem podání oznámení. Lhůta
pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení. Pokud je to
pro posouzení změny v užívání stavby nezbytné, vyzve stavební úřad
oznamovatele k doplnění dalších podkladů. Bude-li oprávněnou osobou
podána žádost o povolení, je zahájeno řízení a usnesení se nevydává.
Povolení ke změně v užívání stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu
podmínky pro nový účel užívání stavby, kterými se zajistí ochrana
veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení.
(5) Je-li nezbytné posouzení vlivů užívání stavby na území, vyzve
stavební úřad současně s vydáním usnesení podle odstavce 4 oznamovatele k
podání žádosti podle § 81. V takovém případě stavební úřad může spojit
řízení o změně vlivu užívání stavby na území s řízením o změně v užívání
stavby; písemnosti ve společném řízení se doručují podle § 87.
(6) Obsahové náležitosti oznámení a jeho příloh, souhlasu, rozhodnutí o
změně v užívání stavby a jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Díl 3
Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení
§ 128
Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
(1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit
stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu podle §
103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 nebo stavbu, v níž je obsažen azbest.
Ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí
a ukončení prací, způsob odstranění stavby, identifikaci sousedních
pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické ukazatele u
budov obsahujících byty. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební
povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), připojí k
ohlášení dokumentaci bouracích prací, závazná stanoviska, popřípadě
rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění vyžadovaná zvláštními
právními předpisy, vyjádření dotčených vlastníků veřejné dopravní a
technické infrastruktury; doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě
připojí, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí
dálkovým přístupem. Dokumentace bouracích prací, která obsahuje situaci
odstraňované stavby, její stručný popis, organizaci bouracích prací,
informaci o dodržení požadavků dotčených orgánů, se předkládá ve dvojím
vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma
staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se
trojmo. Ohlášení záměru odstranit stavbu se podává u stavebního úřadu,
který stavbu povolil; zanikl-li, podává se u stavebního úřadu, který by
byl příslušný k povolení.
(2) Je-li ohlášení úplné, záměr se nedotýká práv třetích osob nebo není
třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění
ochrany veřejných zájmů a nejde o případ podle odstavce 6, stavební úřad
vydá souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání ohlášení.
(3) Na vydání souhlasu s odstraněním stavby se nevztahují části druhá a
třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o
vlastníkovi, údaje o místu a účelu stavby a způsob provedení bouracích
prací. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení vlastníkovi. Souhlas
se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi. Vlastníkovi se doručí spolu s
ověřenou dokumentací bouracích prací. Souhlas lze přezkoumat v
přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas
nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním
stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl
právních účinků.
(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo nejsou
splněny podmínky pro vydání souhlasu, rozhodne usnesením, že ohlášený
záměr odstranit stavbu projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje
pouze stavebníkovi; proti tomuto usnesení se nelze odvolat. Podané
ohlášení se považuje za žádost o povolení odstranění stavby, řízení je
zahájeno dnem podání ohlášení. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet
od právní moci usnesení podle věty první. Pokud je to pro posouzení
odstranění stavby nezbytné, vyzve stavební úřad současně vlastníka k
doplnění žádosti o další podklady. Bude-li vlastníkem stavby v uvedených
případech podána přímo žádost o povolení odstranění, usnesení se
nevydává; pro obsah žádosti se použije odstavec 1 obdobně. Účastníkem
řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku. Povolení k
odstranění stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu podmínky pro
odstranění stavby, kterými se zajistí ochrana veřejných zájmů nebo práv
účastníků řízení.
(5) Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo
provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje
stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud
zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen
azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné
vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu
14). Povinnosti vlastníka odstraňované stavby, stanovené zvláštními právními předpisy
4), nejsou dotčeny.
(6) O povolení odstranění se vede řízení, pokud se ohlášený záměr
odstranit stavbu nebo terénní úpravy týká nemovitosti, která není
kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo
ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní
památky, památkové rezervace nebo památkové zóny
32), a
závazné stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro
provedení tohoto záměru. Řízení o povolení odstranění se vede také v
případě, kdy se ohlášený záměr odstranit stavbu týká nemovitosti, v níž
je obsažen azbest, a závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví
stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru. Podané ohlášení odstranění
se v uvedených případech považuje za žádost a dnem jeho podání je
zahájeno řízení o povolení odstranění stavby. Účastníkem řízení není
nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.
(7) U odstranění terénních úprav a zařízení se použije ustanovení odstavců 1 až 6 přiměřeně.
(8) Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh, dokumentace bouracích
prací, souhlasu, rozhodnutí a jeho příloh stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 129
Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
(1) Stavební úřad nařídí odstranění stavby
- vlastníku stavby, která svým závadným stavem
ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní
prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí
stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby;
jde-li o stavbu, která je kulturní památkou, postupuje se podle
zvláštního právního předpisu32),
- vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi
stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného
úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba
nebyla dodatečně povolena,
- vlastníku stavby, u níž bylo stavební povolení zrušeno podle § 176 odst. 5,
- vlastníku stavby, která nevyžaduje územní
rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo
byla provedena v rozporu s právními předpisy, nebo vlastníkovi pozemku,
na kterém byla provedena, není-li vlastník stavby znám,
- vlastníku nebo stavebníkovi stavby prováděné nebo
provedené podle rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem,
které bylo pravomocně zrušeno v přezkumném řízení nebo rozhodnutím
soudu a stavba nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení,
- vlastníku stavby dočasné, u které uplynula stanovená doba jejího trvání a nebyla povolena změna v užívání, nebo
- vlastníku stavby dočasné podle § 104 odst. 1 písm. c), u které uplynula stanovená doba jejího trvání.
(2) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1
písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o
možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné
povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před
zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v
okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo
vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení,
stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané
žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží
podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu
vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení.
Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží
podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném
povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až
115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném
povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v řízení
posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž
osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení o
dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování
námitek v územním a stavebním řízení.
(3) Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že
- není umístěna v rozporu s cíli a úkoly
územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací
dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním
opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
- není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
- není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.
Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění
stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní
rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba,
stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.
(4) U stavby podle odstavce 1 písm. d) stavební úřad nenařídí odstranění
stavby, pokud nebylo prokázáno porušení právních předpisů nebo vlastník
porušení právních předpisů dodatečně napravil; stavební úřad řízení o
odstranění stavby zastaví usnesením poznamenaným do spisu. Dodatečné
povolení se nevydává.
(5) U stavby podle odstavce 1 písm. e) vede stavební úřad opakované
stavební řízení. Za žádost se pro tento účel považuje žádost nebo
podání, k nimž bylo dle stavebního zákona vydáno následně zrušené
rozhodnutí nebo opatření. V opakovaném stavebním řízení postupuje
stavební úřad podle § 109 až 115; doplnění podkladů požaduje pouze v
rozsahu nezbytném pro opakované projednání stavby. Lhůta pro vydání
rozhodnutí začíná běžet dnem následujícím po nabytí právní moci
zrušujícího rozhodnutí. Nebude-li v opakovaném stavebním řízení stavba
povolena, stavební úřad bez předchozího řízení rozhodnutím nařídí
odstranění stavby.
(6) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby podle odstavce 1
písm. f). V oznámení zahájení řízení vlastníka poučí o možnosti podat ve
lhůtě 30 dnů žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v
prodloužení doby jejího trvání nebo ve změně na stavbu trvalou. Pokud
vlastník stavby tuto žádost podá, stavební úřad řízení o odstranění
stavby přeruší a vede řízení o podané žádosti; na řízení se přiměřeně
vztahuje ustanovení § 127. Bude-li žádosti vyhověno, stavební úřad
řízení o odstranění stavby zastaví.
(7) U terénních úprav a zařízení se postupuje podle odstavců 2 až 6
přiměřeně. Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí.
(8) Pokud je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u
které byly bez stavebního povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu anebo v
rozporu s ním provedeny stavební úpravy spočívající v odstranění
některé části stavby, postupuje stavební úřad podle odstavců 2 a 3
přiměřeně.
(9) V případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat
provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu stavby a
podmínek pro její užívání a k jejich provedení je nezbytná projektová
dokumentace nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad vlastníku stavby,
na které má být nařízení odstranění její části provedeno, aby je opatřil
ve stanovené lhůtě. Nesplní-li vlastník uvedenou povinnost, opatří
projektovou dokumentaci nebo jiné podklady stavební úřad na náklady
vlastníka stavby; na tento postup musí vlastníka stavby předem
upozornit.
(10) Účastníky řízení o nařízení odstranění stavby jsou povinný, osoby,
které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, na kterých je
odstraňovaná stavba umístěna nebo stavbám na nich, jakož i osoby, které
mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům a stavbám na
nich, a tato práva mohou být odstraňováním stavby přímo dotčena.
§ 130
(1) V povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo
zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických
požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě
požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit
vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací
při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení
či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v
okolí stavby.
(2) Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba
stavební úřad o stanovení podmínek pro odstranění stavby; rozhodnutí,
kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem v řízení.
§ 131
(1) Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno.
(2) Ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, odpovídá za škodu, která v
souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo
pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem. Náklady nutných
zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro závadný stav sousední
stavby, nese vlastník této stavby.
§ 131a
Vlastník stavby, popřípadě jiná osoba, která odstranila stavbu, oznámí
tuto skutečnost do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu
úřadu.
HLAVA II
STAVEBNÍ DOZOR A ZVLÁŠTNÍ
PRAVOMOCI STAVEBNÍHO ÚŘADU
§ 132
Společné zásady
(1) Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany
veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a
fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto
zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.
(2) Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu
- provádět kontrolní prohlídky stavby,
- nařizovat neodkladné odstranění stavby,
- nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě,
- nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném stavebním pozemku,
- nařizovat provedení udržovacích prací,
- nařizovat vyklizení stavby,
- ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě.
(3) Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby
- stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu,
- stavba byla užívána jen k povolenému účelu,
- stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat,
bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče,
archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné
škody či ztráty,
- se při výstavbě a užívání stavby a stavebního
pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií,
čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,
- byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární,
hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním
pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.
(4) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně na terénní úpravy a zařízení.
(5) Stavební úřad v rozhodnutí odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje.
Kontrolní prohlídka stavby
§ 133
(1) Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi
uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek
stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy má být
nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce,
nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby; může provést kontrolní prohlídku
též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby a v jiných
případech, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné.
(2) Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména
- dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku,
- zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace
nebo ověřené projektové dokumentace, v souladu s § 160, a zda je řádně
veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,
- stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,
- zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a měření,
- zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152,
- zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,
- zda je řádně prováděna údržba stavby,
- zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.
(3) Kontrolní prohlídka probíhá na podkladě ověřené projektové
dokumentace, popřípadě dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro
provedení stavby.
(4) Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit
se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní
projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Ke
kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve též dotčené
orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.
(5) Stavební úřad vede jednoduchou evidenci o vykonaných kontrolních
prohlídkách jednotlivých staveb. Z této evidence musí být patrné, kdy
byla kontrolní prohlídka provedena, které stavby se týkala a jaký je
její výsledek.
(6) Na provádění prohlídek stavby se nevztahují zvláštní právní předpisy o státní kontrole
42). Pro vstup na pozemek a do stavby při kontrolní prohlídce platí ustanovení § 172 odst. 2 až 6 obdobně.
§ 134
(1) Stavební úřad může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby před jejím dokončením (§ 118 odst. 3).
(2) Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo
vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2, vyzve
podle povahy věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení
provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního
právního předpisu
14) (dále jen "stavbyvedoucí") nebo osobu
vykonávající stavební dozor anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené
lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat, aby
předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti
použitých stavebních výrobků.
(3) Nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, vydá stavební úřad
rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí; při provádění stavby může
rozhodnout o přerušení prací a stanovit podmínky pro jejich pokračování.
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, rozhodne bez předchozí výzvy. Rozhodnutí
stavebního úřadu je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu nemá
odkladný účinek.
(4) Pokud je stavba prováděna nebo odstraňována bez rozhodnutí nebo
opatření vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, vyzve
stavební úřad podle povahy věci stavebníka nebo vlastníka stavby k
bezodkladnému zastavení prací a zahájí řízení podle § 129. Není-li výzvě
vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým nařídí zastavení prací
na stavbě. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu
nemá odkladný účinek.
(5) Ustanovení § 133 a § 134 odst. 1 až 4 platí přiměřeně i pro
kontrolní prohlídku staveb podle § 103 a 104, výrobku, který plní funkci
stavby, terénních úprav a zařízení a pro kontrolní prohlídku na
stavebním pozemku.
(6) Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, náležitosti výzvy a
rozsah zjišťování prováděného při kontrolní prohlídce rozestavěné
stavby stanoví prováděcí právní předpis.
Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce
§ 135
(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby a
zabezpečí její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat
tím, že stavba hrozí zřícením.
(2) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných
zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje
zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit.
(3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné
zabezpečovací práce podle odstavců 1 a 2 stavební úřad prostřednictvím
stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven;
takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit.
(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 stavební úřad kontrolní
prohlídkou stavby, na kterou přizve účastníky řízení, zjišťuje pouze
její skutečný stav a rozhodne o nařízení neodkladného odstranění stavby,
nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby. Odvolání
proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, popřípadě vyklizení
stavby může stavební úřad nařídit i bez předchozího projednání s
vlastníkem stavby.
(6) Náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné
zabezpečovací práce nese vlastník stavby. Pokud stavební úřad zajistil
provedení prací podle odstavce 3 stavebním podnikatelem a vlastník se s
tímto podnikatelem nedohodl na úhradě nákladů, uhradí je a na
vlastníkovi vymáhá obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem.
§ 136
(1) Neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích
prací, popřípadě vyklizení stavby může stavební úřad nařídit i ústně při
kontrolní prohlídce, pokud jsou závadným stavem stavby bezprostředně
ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat.
(2) O průběhu kontrolní prohlídky podle odstavce 1 pořídí stavební úřad
protokol, který obsahuje zjištěné skutečnosti a má náležitosti potvrzení
o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu; obdrží jej
účastníci kontrolní prohlídky. Písemné vyhotovení vyhlášeného rozhodnutí
doručí stavební úřad účastníkům řízení bez zbytečného odkladu
dodatečně.
(3) Zvláštní právní předpisy upravující postup při řešení havarijních stavů a zabezpečovacích prací
43) nejsou dotčeny.
§ 137
Nezbytné úpravy
(1) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy
- jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo
jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo
její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy,
vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením,
- jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby,
- jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (§ 175),
- v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
- spočívající v připojení stavby na technickou
infrastrukturu a dále úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo
jiným hygienickým zařízením,
- k zajištění účinného odvádění a zneškodňování
odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku
přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na
přilehlé pozemky,
- spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno nebo zastaveno,
- jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby,
- jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického dědictví.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy a zařízení podle tohoto zákona.
(3) Nezbytné úpravy podle odstavce 1 může stavební úřad nařídit pouze v
případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s
podmínkami danými povolením stavebního úřadu. Jsou-li stavba nebo
zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením
stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy podle
odstavce 1 jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu
újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly.
(4) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, projektovou
dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení úpravy a
stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení.
(5) Vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo
jiné podklady, stavební úřad nejdříve nařídí jejich opatření vlastníku
stavby nebo stavebního pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny, a
stanoví lhůtu k jejich předložení. Současně rozhodne o poskytnutí zálohy
stavebního příspěvku na úhradu nákladů na pořízení této dokumentace a o
podmínkách jejího vyplacení. Nesplní-li vlastník uloženou povinnost,
opatří potřebné podklady stavební úřad na jeho náklad; na tento postup
musí vlastníka předem upozornit.
(6) Po opatření dokumentace či jiných podkladů postupuje stavební úřad
obdobně jako v odstavci 4. Ukončení prací spojených s nezbytnými
úpravami vlastník stavby nebo stavebního pozemku oznámí stavebnímu
úřadu.
§ 138
Stavební příspěvek
(1) Vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního
pozemku, kterému bylo nařízeno provedení nezbytných úprav podle § 137
odst. 1 písm. c) až i) nebo nezbytných opatření podle zvláštního
právního předpisu
44), náleží na úhradu nákladů stavební
příspěvek, pokud o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu
té části nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných
úprav.
(2) V žádosti o poskytnutí příspěvku musí být uvedeno, pro které nařízené nezbytné úpravy je příspěvek požadován a v jaké výši.
(3) Stavební příspěvek se poskytuje v penězích. S výjimkou úprav
nařízených podle § 137 odst. 1 písm. c) příspěvek poskytuje stavební
úřad, který nezbytné úpravy nařídil. O poskytnutí příspěvku vydává
rozhodnutí, ve kterém stanoví výši příspěvku a způsob jeho poskytnutí.
Účastníkem řízení je pouze žadatel.
(4) Stavební příspěvek se neposkytne, mají-li být nařízenými nezbytnými
úpravami odstraněny závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností
vlastníka, stanovených tímto zákonem či jiným právním předpisem.
Příspěvek se též neposkytne, lze-li zajistit úhradu nákladů na provedení
nařízených nezbytných úprav nebo na zpracování projektové dokumentace
podle zvláštních právních předpisů.
(5) Obsahové náležitosti rozhodnutí o poskytnutí příspěvku stanoví prováděcí právní předpis.
§ 139
Údržba stavby
(1) Není-li stavba řádně udržována, může stavební úřad vlastníkovi
stavby nařídit zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník
stavby. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit
provedení nařízených udržovacích prací.
(2) U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit
jejímu vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích
prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném
zařízení.
§ 140
Vyklizení stavby
(1) Jestliže jsou závadami na stavbě bezprostředně ohroženy životy nebo
zdraví osob či zvířat, anebo má být nařízeno neodkladné odstranění
stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle § 135 odst. 1 a 2, stavební
úřad nařídí všem osobám, které se ve stavbě zdržují, aby ji neprodleně
vyklidily. Podle okolností též nařídí, aby ze stavby byla vyvedena
zvířata.
(2) Stavební úřad může nařídit provedení vyklizovacích prací oprávněné osobě
2),
která je způsobilá vyklizení provést. Může jí též nařídit odstranění
přenosných věcí nebo i částí stavby a zařízení, které je možné bez
ohrožení života a zdraví osob ze stavby vyjmout.
(3) Nařizuje-li stavební úřad vyklizení stavby a hrozí nebezpečí z
prodlení, omezí řízení na zjištění stavu kontrolní prohlídkou a na
vydání ústního nařízení vyklizení; o jeho obsahu musí být sepsán
protokol, který má náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí
podle správního řádu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o nařízení vyklizení
stavby doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavby,
vyklizující osobě a obci bez zbytečného odkladu dodatečně.
(4) Má-li být nařízeno vyklizení bytu nebo místnosti sloužící k bydlení,
musí být pro vyklizované osoby zajištěno alespoň přístřeší
45); obce jsou povinny v mezích své působnosti na výzvu stavebního úřadu poskytnout potřebnou součinnost.
(5) Zvláštní právní předpisy upravující vyklizování staveb pro bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob
43) nejsou dotčeny.
§ 141
Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě
(1) Pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných
zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k
odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří
mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám na
nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud
mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem řízení je ten, v
jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo
stavby mají být práce prováděny.
(2) Ten, v jehož prospěch byla povinnost podle odstavce 1 uložena, musí
dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby
prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po
skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do
předchozího stavu; nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde k jiné dohodě,
postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody.
§ 142
Účastníci řízení
(1) Účastníkem řízení podle § 135, 137, 139 a 140 je osoba, která má
vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na
nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo
může být rozhodnutím přímo dotčeno.
(2) Nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud
jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací
nařízení stavebního úřadu podle odstavce 1.
(3) Účastníkem řízení je i stavební podnikatel, kterému má být nařízeno
provedení neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích
prací podle § 135 odst. 3, a oprávněná osoba
2), které bylo nařízeno provedení vyklizovacích prací podle § 140 odst. 2.
(4) Uplatní-li účastník řízení podle odstavce 1 až 3 námitku
občanskoprávní povahy, o které stavební úřad nemůže rozhodnout na
základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek dotčených
orgánů nebo technických norem, a jde o řízení, kde hrozí nebezpečí z
prodlení, učiní si stavební úřad o námitce úsudek a rozhodne ve věci.
Účastníka řízení poučí o právu uplatnit námitku u soudu.
HLAVA III
AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR
§ 143
(1) Autorizovaným inspektorem jmenuje ministr pro místní rozvoj fyzickou osobu, která
- požádala o jmenování autorizovaným inspektorem,
- dosáhla magisterského vzdělání architektonického
nebo stavebního směru a je autorizovanou osobou podle zvláštního
právního předpisu14),
- prokázala nejméně 15 let praxe v projektové činnosti
nebo v odborném vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li
osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního
předpisu17),
- prokázala svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců,
- prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti
potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy
jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj,
- prokázala svoji disciplinární bezúhonnost.
(2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), d) a e) a po
vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen "Komora") může být
autorizovaným inspektorem výjimečně jmenován i odborník z vysoké školy,
výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje
předepsanou praxi.
(3) Při podání žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem je uchazeč
povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu
46).
(4) Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností pro
celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na jeho
žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o deset roků, jestliže
prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával.
(5) Obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti fyzické osoby
postupuje ministerstvo podle zákona o uznávání odborné kvalifikace
45a).
V případě zjištění podstatného rozdílu v obsahu vzdělávání a přípravy
podle zákona o uznávání odborné kvalifikace se úroveň teoretických a
praktických znalostí potřebných pro výkon povolání autorizovaného
inspektora ověřuje rozdílovou zkouškou vykonanou v českém nebo
slovenském jazyce.
§ 144
(1) Funkce autorizovaného inspektora zaniká
- smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
- písemným prohlášením autorizovaného inspektora o ukončení činnosti doručeným ministru pro místní rozvoj,
- uplynutím lhůty podle § 143 odst. 4, nebo
- dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl
autorizovaný inspektor zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým
byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena.
(2) Ministr pro místní rozvoj rozhodne o odvolání autorizovaného inspektora,
- jestliže při své činnosti opakovaně nebo
závažně porušil veřejné zájmy, které měl chránit, nebo se dopustil
jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora, nebo
- pokud přestal být osobou bezúhonnou podle § 145.
(3) Ministr pro místní rozvoj může rozhodnout o odvolání autorizovaného inspektora též pro jeho nečinnost delší než 3 roky.
(4) Činnost autorizovaného inspektora není živností podle zvláštního právního předpisu
2) a může být vykonávána jako svobodné povolání.
(5) Právnické osoby mohou se souhlasem ministerstva vykonávat činnost
autorizovaného inspektora, jen pokud prokáží bezúhonnost a zabezpečí
její výkon osobami uvedenými v § 143 odst. 1 a 2. Při podání žádosti o
souhlas je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního
právního předpisu
46). Veřejná obchodní společnost, jejímiž
společníky jsou výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2, může činnost
autorizovaného inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva.
(6) Vykonávají-li autorizovaní inspektoři svobodné povolání společně,
upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Účastníky sdružení
46a)
mohou být výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2. Účastníci sdružení
jsou povinni vykonávat povolání pod společným jménem a ve společném
místě podnikání.
(7) Právnická osoba prokazuje svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců.
§ 145
(1) Za bezúhonnou se pro účely jmenování autorizovaným inspektorem nepovažuje osoba,
- která byla pravomocně odsouzena za trestný
čin, který spáchala v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby
anebo s činností autorizovaného inspektora podle tohoto zákona,
- které byla Komorou pravomocně uložena jako
disciplinární opatření pokuta nebo pozastavení či odnětí autorizace,
nebylo-li k návrhu autorizované osoby zrušeno soudem47).
(2) Komora bezodkladně uvědomí ministra pro místní rozvoj o pravomocném
uložení disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi.
§ 146
(1) Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se
sjednává písemnou smlouvou. Ve smlouvě může být sjednána i úhrada
vynaložených nákladů.
(2) Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své
činnosti. Před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí mít
uzavřeno pojištění z odpovědnosti za škodu. Na požádání osoby, se
kterou uzavírá smlouvu podle odstavce 1, je povinen sdělit výši částky,
na kterou je pojištěn.
(3) Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a
uchovávat ji po dobu nejméně 5 let. Při tom postupuje podle zvláštního
právního předpisu
48).
§ 147
Autorizovaný inspektor odpovídá za odbornou úroveň jím zpracovaných a
vydaných certifikátů, stanovisek, jakož i jiných dokumentů a prováděných
úkonů, za řádné a nestranné posouzení zjištěných skutečností,
dokumentace stavby a dalších podkladů podle požadavků stanovených v
tomto zákoně a odpovídá rovněž za návrh plánu kontrolních prohlídek
stavby.
§ 148
Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u staveb, na
kterých se podílel, podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo
provádění sám nebo osoba jemu blízká, kterou se pro účely tohoto zákona
rozumí
- příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel,
- osoby, s nimiž je ve vztahu
- obchodním jako společník společnosti nebo jako účastník sdružení anebo jako člen družstva;
- pracovním nebo služebním.
§ 149
(1) Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad
- osvědčit způsobem stanoveným v § 117, že navrhovaná stavba nebo změna stavby před jejím dokončením (§ 118) může být provedena,
- zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu (§ 122),
- dohlížet na provádění stavby.
(2) Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na
jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní
součinnost.
(3) Autorizovaný inspektor je povinen dbát soustavným vzděláváním o
prohlubování svých odborných a právních znalostí potřebných pro řádný
výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména
vzdělávací akce organizované Komorou a vysokými školami.
§ 150
(1) Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence
autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související, organizačně
zajišťuje Komora. K zabezpečení jednotného postupu se zřizuje společný
koordinační orgán schvalovaný na návrh Komory ministrem pro místní
rozvoj. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese
uchazeč.
(2) Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace
nezbytné pro činnost autorizovaného inspektora. Na úhradu nákladů
spojených s touto činností se autorizovaný inspektor každoročně podílí
příspěvkem ve prospěch Komory. Výše příspěvku je shodná s příspěvkem
určeným členům Komory.
(3) Postup při jmenování členů koordinačního orgánu a jeho činnost,
přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení
evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 151
(1) Ministerstvo dozírá na přípravu ke zkoušce, na osnovy a postup při
provádění zkoušek, na podklady pro jmenování a odvolávání autorizovaných
inspektorů, na činnost Komory a výkon agendy s tím související. V
součinnosti se stavebními úřady vykonává též dohled nad činností
autorizovaných inspektorů a může dát návrh na opatření podle § 144 odst.
2.
(2) Na provádění zkoušek autorizovaných inspektorů se nevztahuje správní řád.
HLAVA IV
POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OSOB
PŘI PŘÍPRAVĚ, PROVÁDĚNÍ A UŽÍVÁNÍ STAVEB
§ 152
Stavebník
(1) Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby;
tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na
zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu
životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. K tomu je
povinen zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných
zvláštními právními předpisy. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich
změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného
obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb
prováděných svépomocí je stavebník rovněž povinen uvést do souladu
prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. O zahájení
prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném
předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.
(2) Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona
opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování
projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen
zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá
potřebné oprávnění sám.
(3) Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen
- oznámit stavebnímu úřadu předem termín
zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu
provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího
nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor; změny v těchto
skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu,
- před zahájením stavby umístit na viditelném místě u
vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do
dokončení stavby, případně do vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé
stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze
štítku,
- zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k
dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se
prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie,
- ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu
kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a
pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
- ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich
zjištění závady na stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob, nebo
bezpečnost stavby; tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103,
- oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu.
(4) U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební
podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický
dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud zpracovala projektovou
dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního
předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně
hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou
projektovou dokumentací.
§ 153
Stavbyvedoucí a stavební dozor
(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s
rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou
projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně
života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze
zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a
provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169),
popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě
existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen
zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se
stavbou.
(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při
provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se
nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní
prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor
stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s
koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na
staveništi.
(3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za
soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení
obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných
technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných
k uskutečnění stavby.
(4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění
stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na
staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a
konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o
stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí
nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je
neprodleně stavebnímu úřadu.
§ 154
Vlastník stavby a zařízení
(1) Vlastník stavby je povinen
- udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence,
- neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat,
- umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
- uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání
kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se
kolaudační souhlas nevyžaduje,
- uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci
jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou
projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se
stavby.
(2) Vlastník zařízení, které podléhá tomuto zákonu, je povinen
- udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence,
- neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na zařízení, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat,
- umožnit kontrolní prohlídku zařízení, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
- uchovávat dokumentaci skutečného provedení zařízení,
rozhodnutí, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se zařízení po
celou dobu jeho existence.
§ 155
(1) Stavební podnikatelé, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební
dozor, autorizovaní inspektoři, stavebníci a vlastníci staveb jsou
povinni bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a
ministerstvu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky
šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k
ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám.
Oznámení musí obsahovat zejména místo, čas, popis oznamované události a
jejích důsledků, povahu stavby, popřípadě další okolnosti důležité pro
správné posouzení příčin; nezabývá se hodnocením či posuzováním viny
nebo odpovědnosti.
(2) Rozsah a způsob oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie
stavby a výsledky šetření jejich příčin stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 156
Požadavky na stavby
(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky,
materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti
stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a
běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na
mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu
zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby
včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu
energie a ochranu tepla.
(2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou
kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů,
jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů
39).
§ 157
Stavební deník
(1) Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení
stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně
zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb
uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) postačí jednoduchý záznam o
stavbě.
(2) Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést
zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do
nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba
vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku
stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací.
Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor
stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi,
autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát
podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle
zvláštních právních předpisů
4).
(3) Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.
(4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o
stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
VYBRANÉ ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ A SOUČINNOST VLASTNÍKŮ
TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
§ 158
Vybrané činnosti ve výstavbě
(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů
ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly
oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu
14).
Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se
rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie,
dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní
smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle
odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.
(2) Projektovou dokumentací je dokumentace
- stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),
- stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,
- k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,
- k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,
- změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle § 118,
- staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,
- pro provádění stavby,
- pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo
- vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.
§ 159
Projektová činnost ve výstavbě
(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím
zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro
vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z
hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát
právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního
plánování a dotčenými orgány.
(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost
stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a
proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a
ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na
životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných
požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a
působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické,
popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly
kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové
dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s
oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí
zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci
stavby jako celku tím není dotčena.
(3) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f)
až i) a k) může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má
vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo
střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky
praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje
ustanovení odstavce 2.
§ 160
Provádění staveb
(1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který
při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby
stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je
povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je
předepsáno zvláštní oprávnění
49), vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.
(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím
nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou
dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné
technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k
ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce
vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
(3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět
- stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103,
- stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.
(4) Stavby uvedené v odstavci 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník
zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně
způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je
kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení
provádění stavby stavbyvedoucím.
§ 161
Vlastníci technické infrastruktury
(1) Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci,
která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných
případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové
umístění. Na žádost pořizovatele územně analytických podkladů, územní
studie nebo územně plánovací dokumentace, obecního úřadu, žadatele o
vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo osoby
jím zmocněné sdělí vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do 30 dnů
údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje
nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby. Informace mohou být
poskytnuty v digitální podobě. Vlastník technické infrastruktury je
oprávněn požadovat na žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím
požadovaných údajů, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich
kopií, nosičů dat a nákladů na doručení.
(2) Na výzvu orgánu územního plánování a stavebního úřadu jsou vlastníci
technické infrastruktury povinni jim bez průtahů poskytnout nezbytnou
součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.
HLAVA II
EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI,
UKLÁDÁNÍ PÍSEMNOSTÍ
A NAHLÍŽENÍ DO NICH
§ 162
(1) Evidenci územně plánovací činnosti vede ministerstvo, popřípadě jím
pověřená organizační složka státu a vkládá do ní data na návrh
Ministerstva obrany.
(2) Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou data o
- územně plánovací dokumentaci a průběhu jejího pořizování,
- zastavitelných plochách nad 10 ha a účelu jejich využití,
- územních studiích.
(3) Evidence územně plánovací činnosti se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Krajský úřad, popřípadě jím pověřené úřady územního plánování,
vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.
(5) Úřad územního plánování podává krajskému úřadu návrhy na vložení dat
do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.
(6) Obecní úřad, který splňuje podmínky pro výkon pořizovatele, podává
krajskému úřadu návrhy na vložení dat do evidence územně plánovací
činnosti.
(7) Obsahové náležitosti podkladů pro evidenci územně plánovací činnosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 163
(1) Politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování ukládá ministerstvo.
(2) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
schválenou politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování a
místo, kde je možné do ní a do její dokladové dokumentace nahlížet, a
zašle ji krajským úřadům.
§ 164
(1) Zásady územního rozvoje, včetně dokladů o jejich pořizování ukládá
krajský úřad; zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti se
poskytují v rozsahu potřebném pro výkon působnosti stavebním úřadům,
úřadům územního plánování na území kraje a krajským úřadům sousedních
krajů. Zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti krajský
úřad zasílá ministerstvu.
(2) Krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané
zásady územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva kraje a místa,
kde je možné do nich a do dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí
dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1 jednotlivě. Krajský úřad rovněž
zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zprávu o uplatňování
zásad územního rozvoje schválenou zastupitelstvem kraje.
§ 165
(1) Územní plán a regulační plán, včetně dokladů o jeho pořizování,
ukládá pořizovatel u obce, pro kterou byl pořízen; opatřené záznamem o
účinnosti je poskytuje stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a
krajskému úřadu.
(2) Vymezení zastavěného území vydané formou opatření obecné povahy
podle § 59 odst. 2 včetně dokladů o jeho pořizování ukládá pořizovatel u
obce, pro kterou bylo pořízeno; opatřené záznamem o účinnosti je
bezodkladně poskytne stavebnímu úřadu a úřadu územního plánování.
Vymezení zastavěného území pořizovatel současně zveřejní způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(3) Pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o
vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této
územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet;
toto oznámí dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1 jednotlivě.
Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.
§ 166
(1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace ukládá pořizovatel a
poskytuje je stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich
působnosti. Pořizovatel poskytuje územně analytické podklady s výjimkou
údajů o území na základě žádosti poskytovatele údajů, od kterých je, s
výjimkou orgánů veřejné správy a jimi zřízených organizací, oprávněn
požadovat úhradu nákladů spojených s poskytnutím územně analytických
podkladů, nejvýše však do ceny nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů
dat a nákladů na jejich doručení žadateli.
(2) Pořizovatel zveřejňuje územně analytické podklady a jejich
aktualizace v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup, obdobně
zveřejňuje informace o technické infrastruktuře a o jejím vlastníkovi
obsažené v údaji o území, poskytnuté podle § 27.
(3) Územní studii ukládá její pořizovatel; poskytuje ji tomu, na jehož
návrh nebo žádost byla pořízena, obci a stavebnímu úřadu. Místa, kde je
do územní studie možné nahlížet, oznámí jednotlivě dotčeným orgánům.
§ 167
(1) Veškerá pravomocná rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu podle
tohoto zákona, podklady pro správní řízení a pro jiná opatření, včetně
ověřené projektové dokumentace a certifikátů od autorizovaného
inspektora, eviduje a ukládá příslušný stavební úřad.
(2) Obecný stavební úřad zasílá svá pravomocná rozhodnutí a jiná
opatření podle tohoto zákona, včetně ověřené projektové dokumentace a
certifikátů od autorizovaného inspektora, místně příslušnému obecnímu
úřadu, pokud není doručováno obci.
(3) Místně příslušný obecní úřad, který není stavebním úřadem, eviduje a
ukládá rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu a ověřenou
projektovou dokumentaci týkající se stavby.
(4) U staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů ukládá
podklady a projektovou dokumentaci výhradně příslušný stavební úřad.
§ 168
(1) Opatření obecné povahy po dni nabytí jeho účinnosti opatří příslušný
orgán záznamem o jeho účinnosti; ustanovení § 75 správního řádu se
použije přiměřeně.
(2) Vedení spisové služby a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními správního řádu a zvláštního právního předpisu
50).
Kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží
souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka
stavby, které se dokumentace týká. V odůvodněných případech lze
usnesením odepřít nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb
důležitých pro obranu státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti,
popřípadě z důvodů ochrany osob a jejich majetku.
HLAVA III
OBECNÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU, ÚČELY
VYVLASTNĚNÍ A ÚPRAVA NĚKTERÝCH
DALŠÍCH PRÁV A POVINNOSTÍ
§ 169
Obecné požadavky na výstavbu
(1) Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy
jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování,
provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního
plánování a obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm. e)]
stanovené prováděcími právními předpisy.
(2) Výjimku z obecných požadavků na výstavbu, jakož i řešení územního
plánu nebo regulačního plánu odchylně od nich lze v jednotlivých
odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího
právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně
umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a
života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené
výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na
výstavbu.
(3) O výjimce z obecných požadavků na využívání území při pořizování
územního plánu a regulačního plánu rozhoduje příslušný pořizovatel. O
výjimce z obecných požadavků na využívání území při stanovení požadavků
na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich rozhoduje stavební
úřad příslušný rozhodnout ve věci.
(4) O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků
zabezpečujících bezbariérové užívání stavby rozhoduje stavební úřad
příslušný rozhodnout ve věci.
(5) Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být
spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona;
nemusí však být ukončeno společným správním aktem.
(6) Rozhodnutí o povolení výjimky nebo odchylného řešení podle odstavců 2
až 5 lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který
hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se
odchylné řešení týká.
§ 170
Účely vyvlastnění
(1) Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo
jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout
nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a
jde-li o
- veřejně prospěšnou stavbu dopravní a
technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její
výstavby a řádného užívání pro stanovený účel,
- veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v
území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních
schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a
ochranu archeologického dědictví,
- stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,
- asanaci (ozdravění) území.
(2) Právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k vytvoření
podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k
pozemku nebo stavbě.
(3) Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k jeho
vedení a podmínky vyvlastnění upravuje zvláštní právní předpis
51).
§ 171
Státní dozor ve věcech územního plánování
a stavebního řádu
(1) Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu
vykonávají ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního plánování,
úřady územního plánování a stavební úřady. Při výkonu této působnosti
dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona, právních předpisů
vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy a
rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona.
(2) Ministerstvo při provádění státního dozoru sleduje, jak orgány
veřejné správy vykonávají působnost stanovenou tímto zákonem, a státní
dozor nad činností autorizovaných inspektorů, který je součástí státního
dozoru ve věcech stavebního řádu.
(3) V případě zjištění nedostatků orgán uvedený v odstavci 1, se
zřetelem na jejich charakter a následky či možné následky, vyzve ke
zjednání nápravy nebo rozhodnutím uloží povinnost zjednat nápravu v
přiměřené lhůtě; v rozhodnutí může do doby zjednání nápravy pozastavit
nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní
povinnosti.
(4) Působnost jiných orgánů veřejné správy není ustanoveními odstavců 1 až 3 dotčena.
§ 172
Vstupy na pozemky a do staveb
(1) Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, orgánu územního plánování a orgánu obce (dále jen "oprávněná úřední osoba")
52), pokud plní úkoly podle tohoto zákona, je oprávněn vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků při
- zjišťování stavu stavby a pozemku,
- opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí nebo opatření.
(2) V případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob či
zvířat, které nastalo v souvislosti s přípravou a prováděním
neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací nebo
vyklizení stavby ve veřejném zájmu, může oprávněná úřední osoba vstoupit
na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníka. O tom
musí vlastníka bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody, které k
tomu vedly.
(3) Do obydlí může oprávněná úřední osoba vstoupit, jen pokud je to
nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Pokud je
obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské
činnosti, může do něj oprávněná úřední osoba vstoupit též, je-li to
nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy podle tohoto zákona. Uživatel
obydlí je v uvedených případech povinen oprávněné úřední osobě vstup do
obydlí umožnit.
(4) Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém je
uvedeno jméno, příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední osoby,
rozsah oprávnění a vymezení platnosti průkazu. Průkaz musí být opatřen
otiskem úředního razítka a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce
osoby, která pověření vydala. Pokud je to třeba, přizve oprávněná úřední
osoba na pozemek, stavbu a do stavby znalce, autorizovaného inspektora
nebo pověřeného pracovníka dotčeného orgánu, popřípadě další osoby z
důvodu jejich odborných znalostí. Vlastník je povinen umožnit pro účely
podle odstavce 1 vykonání nezbytných zkoušek a měření použitím
nezbytných technických zařízení či prostředků. Oprávněné úřední osoby i
přizvané osoby jsou povinny dbát, aby při vstupu na pozemek, stavbu nebo
do stavby nedošlo ke škodě, které bylo možno zabránit.
(5) Pokud vlastník pozemku nebo stavby bude bránit vstupu oprávněné
úřední osobě nebo jí přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím,
které je prvním úkonem v řízení, umožnění vstupu nařídit. Odvolání proti
takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(6) Zvláštní právní předpisy o vstupu na pozemky nebo do staveb v okruhu
zájmů obrany, bezpečnosti nebo jiného zájmu státu nejsou dotčeny.
§ 173
Pořádková pokuta
(1) Stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč
tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení
kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle § 172 tím, že
- znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na svůj pozemek nebo stavbu,
- na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen.
(2) Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může stavební úřad uložit vlastníku
technické infrastruktury, který neposkytl nezbytnou součinnost podle §
161 odst. 2, ačkoli byl k tomu vyzván.
(3) Při ukládání pořádkové pokuty podle odstavců 1 a 2 se postupuje podle ustanovení správního řádu o pořádkové pokutě
53).
§ 174
Expertní součinnost
(1) V souvislosti s územním a stavebním řízením, s posuzováním
způsobilosti stavby k užívání, se změnami v užívání stavby, s
odstraňováním stavby, s dohledem a uplatňováním svých zvláštních
pravomocí může stavební úřad zabezpečit součinnost autorizovaného
inspektora, znalce a vědeckého nebo jiného specializovaného odborného
pracoviště.
(2) Půjde-li o opatření ukládané ve veřejném zájmu, kdy stav stavby ani
opatření stavebního úřadu nejsou vyvolány neplněním povinností vlastníka
stavby, hradí náklady na expertní práce, zejména zpracování posudků,
stanovisek a jiných podkladů stavební úřad. V ostatních případech nese
podle okolností tyto náklady nebo jejich část vlastník stavby, popřípadě
stavebník; povinnost hradit náklady nebo jejich část uloží stavební
úřad rozhodnutím. Obdobně se postupuje, nařídí-li stavební úřad sejmutí a
přezkoušení vzorků, zkoušky stavebních materiálů, popřípadě provedení
jiných odborných úkonů a zkoušek.
(3) Právní úprava úhrady dalších nákladů, zejména nákladů správního řízení, tím není dotčena.
HLAVA IV
OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ
A SOUČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
§ 175
(1) V územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra
lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu vydat územní
rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jejich závazného stanoviska.
Vymezená území oznámí pořizovatelům územně analytických podkladů a
stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se nacházejí.
(2) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra mohou v územích
vymezených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky
na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí závazné stanovisko
ke změnám stavby. Náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní
požadavek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra hradí tyto
orgány.
§ 176
(1) Dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím k
nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo
chráněných částí přírody anebo k archeologickým nálezům, je stavebník
povinen neprodleně oznámit nález stavebnímu úřadu a orgánu státní
památkové péče nebo orgánu ochrany přírody a zároveň učinit opatření
nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, a práce v místě
nálezu přerušit. Tuto povinnost může stavebník přenést smlouvou na
stavebního podnikatele nebo na osobu zabezpečující přípravu stavby či
provádějící jiné práce podle tohoto zákona. Stavební úřad v dohodě s
příslušným dotčeným orgánem stanoví podmínky k zabezpečení zájmů státní
památkové péče a ochrany přírody a krajiny, popřípadě rozhodne o
přerušení prací.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nepostačují podmínky stanovené
stavebním úřadem podle odstavce 1, může orgán státní památkové péče nebo
orgán ochrany přírody do 5 pracovních dnů od oznámení nálezu stanovit
opatření k ochraně nálezu a rozhodnout o přerušení prací. V takovém
případě může stavebník v pracích pokračovat až na základě písemného
souhlasu orgánu, který rozhodl o přerušení prací. Kopie rozhodnutí a
souhlasu se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.
(3) Na základě oznámení nálezu podle odstavce 2 může stavební úřad po
dohodě s orgánem státní památkové péče nebo orgánem ochrany přírody
vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit.
(4) Ministerstvo kultury může na návrh orgánu státní památkové péče nebo
Archeologického ústavu Akademie věd České republiky rozhodnout, že se
jedná o nález mimořádného významu, a z vlastního podnětu jej prohlásí za
kulturní památku
32). Kopie rozhodnutí se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.
(5) Na základě rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad po dohodě s
Ministerstvem kultury vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit
nebo zrušit.
(6) Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly v
důsledku postupu podle odstavců 2 a 3, u orgánu státní památkové péče
nebo orgánu ochrany přírody, anebo v důsledku postupu podle odstavce 5 u
Ministerstva kultury, a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní moci
rozhodnutí, na jehož základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok na
jejich náhradu zaniká.
§ 177
Mimořádné postupy
(1) Pokud při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení
státu nebo válečného stavu podle zvláštního právního předpisu
54)
anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii je
třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných
dopadů mimořádné události, lze se v mezích odstavců 2 až 4 odchýlit od
postupů stanovených tímto zákonem.
(2) Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v
provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se
předchází bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy nebo závažné
havárie, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví
osob, popřípadě jiným škodám, mohou být zahájena bez předchozího
rozhodnutí nebo jiného opatření podle tohoto zákona, nestanoví-li
zvláštní právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí být
neprodleně oznámeno, že jsou taková opatření prováděna. V následném
stavebním řízení o stavbě, pokud je podle tohoto zákona vyžadováno, lze
postupovat podle odstavců 3 a 4.
(3) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené
živelní pohromou nebo závažnou havárií mohou v souladu se zvláštními
právními předpisy obnovit ve shodě s původními rozhodnutími nebo jinými
opatřeními stavebního úřadu, postačí, že takové opatření bylo předem
stavebnímu úřadu ohlášeno. Pro tento postup platí ustanovení § 106 odst.
1 obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu, že
proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou
údaje o stavbě nebo terénních úpravách, které mají být obnoveny,
jednoduchý technický popis prací a osoba, která bude činnost provádět.
(4) Souhlas stavebního úřadu podle odstavce 3 platí po dobu 12 měsíců;
nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s prováděním ohlášených
prací započato. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl
stavebníkovi doručen písemný souhlas, nebo dnem následujícím po dni, kdy
uplynulo 7 dnů ode dne ohlášení.
(5) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést ke
zmírnění nebo odvrácení dopadů živelní pohromy nebo závažné havárie
stavby, může být
- po projednání se stavebním úřadem upuštěno
od vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, popřípadě
stanoveno, že k provedení stavby nebo terénních úprav postačí souhlas
stavebního úřadu s jejich ohlášením,
- po projednání se stavebním úřadem omezen obsah žádosti a jejích příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
- stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady
předepsané jako přílohy k žádosti, popřípadě jiné doklady budou
předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,
- v odůvodněných případech vydáno předběžné povolení, v
němž se stanoví lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich
předložení se provede řízení a vydá rozhodnutí,
- zkrácena lhůta pro provedení právního úkonu
účastníků řízení, nejvýše však na polovinu lhůty stanovené tímto zákonem
nebo zvláštním právním předpisem; o zkrácení lhůt stavební úřad poučí
účastníky řízení v oznámení o zahájení řízení.
(6) Odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle odstavce 5 nemá odkladný účinek.
(7) Dokončení staveb a prací provedených podle odstavců 2, 3 a 5 je stavebník povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu.
HLAVA V
SPRÁVNÍ DELIKTY
Přestupky
§ 178
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
- v rozporu s § 76 provede činnosti, ke kterým
je třeba územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva nebo územní
souhlas anebo regulační plán,
- jako žadatel o vydání územního rozhodnutí nezajistí vyvěšení informace podle § 87 odst. 2,
- jako žadatel o vydání územního rozhodnutí ve
zjednodušeném územním řízení nezajistí vyvěšení informace o návrhu
výroku rozhodnutí podle § 95 odst. 4,
- provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím
nebo s veřejnoprávní smlouvou anebo regulačním plánem nahrazujícími
územní rozhodnutí, nebo provede činnosti jimi zakázané, anebo provede
činnosti v rozporu s územním souhlasem,
- v rozporu s § 119 odst. 1 užívá stavbu, na kterou se
vztahuje povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, bez zajištění zkoušek
nebo měření a jejich vyhodnocení,
- užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba,
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
- užívá změnu stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba,
- užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
- užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
- užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud
je podle zákona vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122
odst. 4,
- užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem,
- užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
- užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst. 1,
- užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
- užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst. 1,
- užívá stavbu nebo terénní úpravy uvedené v § 104 odst. 1 písm. e) až i) provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
- užívá stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle § 127 odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4,
- užívá stavbu v rozporu s povolením k předčasnému užívání stavby podle § 123,
- provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,
- v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103
obsahující azbest nebo stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4
až 8 anebo v § 104 bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
- v rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
- odstraní stavbu v rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního úřadu podle § 128,
- v rozporu s § 158 provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu14), nebo
- v rozporu s § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.
(2) Fyzická osoba se jako stavebník dopustí přestupku tím, že
- v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,
- v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,
- v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu,
terénní úpravy nebo udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném
pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území bez
souhlasu stavebního úřadu,
- v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez
stavebního povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného
certifikátu autorizovaného inspektora,
- v rozporu s § 108 provede stavbu bez stavebního
povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu
autorizovaného inspektora,
- v rozporu s § 108 provede stavbu nebo její změnu bez
stavebního povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného
certifikátu autorizovaného inspektora v chráněném území nebo v ochranném
pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,
- provede stavbu nebo její změnu v rozporu se
stavebním povolením nebo veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem
autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním povolením anebo s
dodatečným povolením stavby,
- provede stavbu nebo její změnu v rozporu se
souhlasem stavebního úřadu, stavebním povolením, veřejnoprávní smlouvou,
oznámeným certifikátem autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním
povolením nebo s dodatečným povolením stavby v chráněném území nebo v
ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném
území,
- v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu
nebo nepředloží doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí
stavebního úřadu,
- v rozporu s § 134 odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k zastavení prací na stavbě,
- poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3 nebo 4,
- poruší povinnost podle § 160 odst. 4,
- poruší některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle § 176 odst. 1,
- v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo
- v rozporu s § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
- do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), f) nebo h),
- do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), j) nebo n) nebo odstavce 2 písm. e) nebo m),
- do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1
písm. a), d), g), h), i), k), l), m), o), p), q), s), t), u) nebo w)
nebo odstavce 2 písm. d) nebo g),
- do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1
písm. b), c), e), r), v), x), y) nebo z) nebo odstavce 2 písm. a), b),
i), j), k), l), n) nebo o).
§ 179
(1) Fyzická osoba se jako stavbyvedoucí dopustí přestupku tím, že
- v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná
nápravu nebo nepředloží doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo
rozhodnutí stavebního úřadu,
- poruší některou z povinností podle § 153 odst. 1 nebo 2, nebo
- v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(2) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku tím, že
- v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná
nápravu nebo nepředloží doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo
rozhodnutí stavebního úřadu,
- nevykonává řádně odborný dozor nad prováděním stavby
svépomocí tím, že poruší některou z povinností podle § 153 odst. 3 nebo
4, nebo
- v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(3) Fyzická osoba se jako vlastník stavby dopustí přestupku tím, že
- v rozporu s § 128 odst. 5 nezajistí
odstranění stavby stavebním podnikatelem nebo při odstraňování stavby
svépomocí nezajistí provádění stavebního dozoru anebo provádění dozoru
oprávněnou osobou při odstraňování stavby, v níž je obsažen azbest,
- odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
- v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,
- neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,
- v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu
nebo nepředloží doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě
nebo rozhodnutí,
- neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
- neprovede nařízené neodkladné odstranění stavby nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
- neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle § 137,
- neprovede nařízenou údržbu stavby nebo ji provede v rozporu s rozhodnutím podle § 139,
- poruší některou z povinností podle § 154 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e), nebo
- v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(4) Fyzická osoba se jako vlastník zařízení dopustí přestupku tím, že
- odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
- v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu
nebo nepředloží doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě
nebo rozhodnutí,
- neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
- neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
- neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle § 137,
- poruší některou z povinností podle § 154 odst. 2 písm. a), b) nebo d), nebo
- neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129.
(5) Fyzická osoba se jako vlastník technické infrastruktury dopustí přestupku tím, že
- nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,
- nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3 nebo 4.
(6) Fyzická osoba se jako autorizovaný inspektor dopustí přestupku tím,
že v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost nebo nesplní povinnost
podle § 117 odst. 1.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu
- do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), f), g), h) nebo i) nebo podle odstavce 4 písm. a), d) nebo e),
- do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1
písm. a), b) nebo c) nebo podle odstavce 2 písm. a), b) nebo c) nebo
podle odstavce 3 písm. a), c), d), e), j) nebo k) nebo podle odstavce 4
písm. b), c), f) nebo g) nebo podle odstavce 5 nebo 6.
(8) Za přestupek lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč, v příkazním řízení do 10 000 Kč.
Správní delikty právnických osob a podnikajících
fyzických osob
§ 180
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
- v rozporu s § 76 provede činnosti, ke kterým
je třeba územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva nebo územní
souhlas anebo regulační plán,
- jako žadatel o vydání územního rozhodnutí nezajistí vyvěšení informace podle § 87 odst. 2,
- jako žadatel o vydání územního rozhodnutí ve
zjednodušeném územním řízení nezajistí vyvěšení informace o návrhu
výroku rozhodnutí podle § 95 odst. 4,
- provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím
nebo s veřejnoprávní smlouvou anebo regulačním plánem nahrazujícími
územní rozhodnutí, nebo provede činnosti jimi zakázané, anebo provede
činnosti v rozporu s územním souhlasem,
- v rozporu s § 119 odst. 1 užívá stavbu, na kterou se
vztahuje povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, bez zajištění zkoušek
nebo měření a jejich vyhodnocení,
- užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba,
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
- užívá změnu stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba,
- užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
- užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
- užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud
je podle zákona vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122
odst. 4,
- užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem,
- užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
- užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120,
- užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
- užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst. 1,
- užívá stavbu nebo terénní úpravy podle § 104 odst. 1 písm. e) až i) provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
- užívá stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle § 127 odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4,
- užívá stavbu v rozporu s povolením k předčasnému užívání stavby podle § 123,
- provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,
- v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103
obsahující azbest nebo stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4
až 8 anebo v § 104 bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
- v rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
- odstraní stavbu v rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního úřadu podle § 128, nebo
- v rozporu s § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí správního deliktu tím, že
- v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,
- v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,
- v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu,
terénní úpravy nebo udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném
pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území bez
souhlasu stavebního úřadu,
- v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez
stavebního povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného
certifikátu autorizovaného inspektora,
- v rozporu s § 108 provede stavbu bez stavebního
povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu
autorizovaného inspektora,
- v rozporu s § 108 provede stavbu nebo její změnu bez
stavebního povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného
certifikátu autorizovaného inspektora v chráněném území nebo v ochranném
pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,
- provede stavbu nebo její změnu v rozporu se
stavebním povolením nebo veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem
autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním povolením anebo s
dodatečným povolením stavby,
- provede stavbu nebo její změnu v rozporu se
souhlasem stavebního úřadu, stavebním povolením, veřejnoprávní smlouvou,
oznámeným certifikátem autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním
povolením nebo s dodatečným povolením stavby v chráněném území nebo v
ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném
území,
- v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu
nebo nepředloží doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí
stavebního úřadu,
- v rozporu s § 134 odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k zastavení prací na stavbě,
- poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3 nebo 4,
- poruší povinnost podle § 160 odst. 4,
- poruší některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle § 176 odst. 1,
- v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo
- v rozporu s § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta
- do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c), f) nebo h),
- do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), j) nebo n) nebo podle odstavce 2 písm. e) nebo m),
- do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle
odstavce 1 písm. a), d), g), h), i), k), l), m), o), p), q), s), t), u)
nebo w) nebo podle odstavce 2 písm. d) nebo g),
- do 200 000 Kč, jde-li o delikt podle odstavce 1
písm. b), c), e), r), v), x) nebo y) nebo podle odstavce 2 písm. a), b),
i), j), k), l), n) nebo o).
§ 181
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavební podnikatel dopustí správního deliktu tím, že
- v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost,
- poruší některou z povinností podle § 160 odst. 1 nebo 2,
- provede činnosti bez územního rozhodnutí nebo
veřejnoprávní smlouvy nebo regulačního plánu nahrazujících územní
rozhodnutí, nebo bez územního souhlasu,
- provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím
nebo s veřejnoprávní smlouvou anebo s regulačním plánem nahrazujícími
územní rozhodnutí nebo provádí činnosti jimi zakázané, anebo provede
činnosti v rozporu s územním souhlasem,
- v rozporu s § 104 provede stavbu nebo změnu stavby
anebo terénní úpravy, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez
souhlasu stavebního úřadu nebo v rozporu s ním, nebo
- v rozporu s § 108 provede stavbu nebo změnu stavby
bez stavebního povolení, veřejnoprávní smlouvy, oznámeného certifikátu
autorizovaného inspektora nebo v rozporu s nimi.
(2) Právnická osoba se jako vlastník stavby dopustí správního deliktu tím, že
- v rozporu s § 128 odst. 5 nezajistí
odstranění stavby stavebním podnikatelem nebo při odstraňování stavby
svépomocí nezajistí provádění stavebního dozoru anebo provádění dozoru
oprávněnou osobou při odstraňování stavby, v níž je obsažen azbest,
- odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
- v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,
- neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,
- v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu
nebo nepředloží doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě
nebo rozhodnutí,
- neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
- neprovede nařízené neodkladné odstranění stavby nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
- neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle § 137,
- neprovede nařízenou údržbu nebo ji provede v rozporu s rozhodnutím podle § 139,
- poruší některou z povinností podle § 154 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e), nebo
- v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(3) Právnická osoba se jako vlastník zařízení dopustí správního deliktu tím, že
- odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
- v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu
nebo nepředloží doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě
nebo rozhodnutí,
- neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
- neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
- neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle § 137,
- poruší některou z povinností podle § 154 odst. 2 písm. a), b) nebo d), nebo
- neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník technické infrastruktury dopustí správního deliktu tím, že
- nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,
- nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3 nebo 4.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako autorizovaný
inspektor dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z povinností
podle § 155 nebo nesplní povinnost podle § 117 odst. 1.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta
- do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle
odstavce 1 písm. b), c), d) nebo f) nebo odstavce 2 písm. b), f), g),
h) nebo i) nebo odstavce 3 písm. a), d) nebo e) nebo odstavce 4,
- do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle
odstavce 1 písm. a) nebo e) nebo odstavce 2 písm. a), c), d), e), j)
nebo k) nebo odstavce 3 písm. b), c), f) nebo g) nebo odstavce 5.
§ 182
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k
okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
stavební úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
stavební úřad příslušný podle § 13, 15 a 16; správní delikt podle § 181
odst. 4 písm. b) v prvním stupni projednává stavební úřad příslušný
podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona. Dopustí-li se správního deliktu
podle tohoto zákona obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem
příslušným vést řízení o správním deliktu, určí nadřízený orgán, který
jiný obecní úřad, který je stavebním úřadem, provede řízení a vydá
rozhodnutí.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby
55) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
§ 183
(1) Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil.
(2) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil.
HLAVA VI
VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 184
(1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
- příjmení,
- jméno, popřípadě jména,
- adresa místa pobytu,
- datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
- datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu
údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož
území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za
mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den,
který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
- jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
- datum narození,
- místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
- adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích
adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být
doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
- zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
- datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana
mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k
úmrtí došlo,
- den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad z informačního systému cizinců tyto údaje:
- jméno, popřípadě jména, příjmení,
- datum narození,
- místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
- druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
- zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
- datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo
území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě
datum úmrtí,
- den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy
jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,
které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního
systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení
§ 185
(1) Poskytovatelé údajů poskytnou údaje o území pro pořízení územně
analytických podkladů nejpozději do 9 měsíců po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona úřadům územního plánování a krajským úřadům. Doloží-li
poskytovatel údajů v této lhůtě závažné důvody, může být lhůta
prodloužena nejdéle o 3 měsíce.
(2) Vlastník technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne ve lhůtě do 9 měsíců po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu územního plánování polohopisnou
situaci technické infrastruktury. Do 6 let po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona poskytne polohopisné údaje této situace v souřadnicovém
systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální
18) v měřítku katastrální mapy nebo měřítku podrobnějším.
(3) Územně analytické podklady pořídí pro své správní území úřad
územního plánování do 24 měsíců a krajský úřad do 30 měsíců po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebudou-li územně analytické podklady
pořízeny, bude pořízení územně plánovací dokumentace vždy zahrnovat i
zpracování průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím
územně analytickým podkladům.
(4) Urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nepřesahují hranice
působnosti jednoho úřadu územního plánování, prověří tento úřad ve
spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska jejich aktuálnosti; v ostatních
případech prověří jejich aktuálnost krajský úřad ve spolupráci s
dotčenými úřady územního plánování. Úřad, který potvrdil aktuálnost
urbanistické studie, územního generelu a územní prognózy, podá návrh na
vložení dat, popřípadě vloží data o nich do evidence územně plánovací
činnosti.
(5) Zadání urbanistické studie, územního generelu nebo územní prognózy,
rozpracovaných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za
zadání územní studie.
§ 186
Politiku územního rozvoje pořídí ministerstvo a předloží vládě ke schválení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 187
(1) Územně plánovací dokumentace schválená přede dnem 1. července 1992
pozbývá platnosti nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(2) Krajský úřad prověří územní plány velkých územních celků z hlediska
aktuálnosti jednotlivých záměrů a splnění kritérií jejich nadmístního
významu. Záměry vyhovující uvedeným hlediskům převezme bez věcné změny
do návrhu zásad územního rozvoje projednaných s dotčenými orgány. Územní
plán velkého územního celku a právní předpis, kterým byla vyhlášena
jeho závazná část, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti zásad
územního rozvoje pro území těmito zásadami řešené.
(3) Zásady územního rozvoje pořídí krajský úřad a vydá zastupitelstvo
kraje nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Uplynutím této lhůty pozbývají platnosti územní plány velkých územních
celků.
(4) Při pořízení prvních zásad územního rozvoje zpracuje krajský úřad
jejich zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich řešení.
Zadání zašle jednotlivě dotčeným orgánům, dotčeným obcím, sousedním
krajům a ministerstvu, které mohou do 30 dnů po obdržení uplatnit své
požadavky, včetně požadavků na vyhodnocení vlivu uplatňování zásad
územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje v území. Krajský úřad
návrh zadání, upravený podle výsledků projednání, předloží ke schválení.
Zadání pro pořízení zásad územního rozvoje schvaluje zastupitelstvo
kraje.
(5) Ustanovení § 45 odst. 2 se neuplatní na první vydané zásady územního rozvoje.
(6) Schválené zadání územního plánu velkého územního celku a zpracovaný
návrh územního plánu velkého územního celku, které splňují požadavky
tohoto zákona na zásady územního rozvoje, se považují za schválené
zadání zásad územního rozvoje a návrh zásad územního rozvoje.
(7) Do doby vydání zásad územního rozvoje se považují za závaznou část
územního plánu velkého územního celku rozvojové plochy nadmístního
významu, plochy a koridory umožňující umístění staveb dopravní a
technické infrastruktury nadmístního významu, vymezení regionálních a
nadregionálních územních systémů ekologické stability, limity využití
území nadmístního významu a plochy pro veřejně prospěšné stavby obsažené
ve schváleném územním plánu velkého územního celku; ostatní části
řešení pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při
projednávání a vydání návrhu změny územního plánu velkého územního celku
se postupuje přiměřeně podle § 37 odst. 2 až 5, § 38 až 41.
§ 188
(1) Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán
obce a regulační plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince
2020 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a
vydat, jinak pozbývají platnosti.
(2) Územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle
tohoto zákona upraví, projednají a vydají; přitom činnosti ukončené
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle právních
předpisů platných a účinných do 31. prosince 2006.
(3) Při projednání a vydání návrhu změny územního plánu obce,
regulačního plánu nebo územně plánovací dokumentace sídelního útvaru
nebo zóny schválené do 31. prosince 2006 se postupuje podle tohoto
zákona. O úpravě směrné části této dokumentace rozhoduje pro své území
obecní úřad, v ostatních případech úřad územního plánování. Při úpravě
se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(4) Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně
plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce
nebo regulačního plánu, se pro účely tohoto zákona považují za opatření
obecné povahy; ustanovení § 174 odst. 2 správního řádu se nepoužije
56a).
§ 188a
(1) Na území obce nebo části území obce, která nemá platný územní plán,
územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního
útvaru nebo zóny, lze do doby vydaní územního plánu, nejpozději však do
31. prosince 2020, umisťovat v nezastavěném území kromě staveb, zařízení
a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 také
- stavby, pro které byly podle právních
předpisů platných a účinných k 31. prosinci 2006 pravomocně povoleny
stavby technické infrastruktury,
- stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území
obce opatřena do 31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence
územně plánovací činnosti,
- stavby pro bydlení na pozemcích, které mají
společnou hranici s pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více
než jedním zastavěným stavebním pozemkem,
- stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné
bydlení; stavba pro zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty,
přičemž součet podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše
jednu třetinu celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m2,
- stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají
společnou hranici s pozemky v zastavěném území; pozemek, na kterém je
stavba umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5000 m2.
(2) Stavby uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) lze umisťovat jen se
souhlasem zastupitelstva obce, na jejímž území má být stavba umístěna.
Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové
stavby. V řízení o umisťování těchto staveb má zastupitelstvo obce
postavení dotčeného orgánu; v tomto případě není obec účastníkem řízení.
§ 189
(1) Za zastavěné území se považuje současně zastavěné území obce
vyznačené podle dosavadních právních předpisů v územním plánu obce nebo v
regulačním plánu, a to po dobu platnosti této územně plánovací
dokumentace. V případě pořizování a vydání jejich změny se zastavěné
území aktualizuje podle tohoto zákona.
(2) Platné územní plány velkých územních celků jsou ve schváleném
rozsahu závazné pro pořizování územních plánů, regulačních plánů a pro
rozhodování v území. Platné územní plány obcí a územně plánovací
dokumentace sídelních útvarů jsou závazné pro pořizování regulačních
plánů schvalovaných zastupitelstvy obcí a pro rozhodování v území.
(3) Kvalifikační předpoklad pro výkon územně plánovací činnosti splňuje
úředník, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně
plánovací činnost na ministerstvu, krajském úřadu nebo obecním úřadu a
má příslušné osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního
právního předpisu
17) vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 189a
Při změnách a rušení stavebních uzávěr vyhlášených podle právních
předpisů účinných před 31. prosincem 2006 a při povolování výjimek z
nich se postupuje podle tohoto zákona.
§ 190
(1) Obecné stavební úřady vykonávají působnost podle tohoto zákona ve
správních obvodech, ve kterých vykonávaly působnost k 31. prosinci 2006.
(2) Obec, jejíž obecní úřad je obecným stavebním úřadem, může uzavřít
veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí o tom, že pro ni bude vykonávat
působnost stavebního úřadu; přitom postupuje podle správního řádu. Jinak
pro takovou obec vykonává působnost obecného stavebního úřadu pověřený
obecní úřad, v jehož správním obvodu leží.
(3) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou
- stavebních řízení neukončených v prvním
stupni, která se týkají staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí
ohlášení; na takové stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto
zákona, za ohlášení se v tomto případě považuje žádost o vydání
stavebního povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto
zákona,
- řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro
obviněného příznivější,
- řízení o přestupku a správním deliktu, kdy podle
nové právní úpravy se jednání obviněného nepovažuje za porušení stavební
kázně; v takovém případě se řízení zastaví,
- řízení o vyvlastnění, které se dokončí podle zvláštního právního předpisu.
(4) Neukončená řízení vedená podle dosavadní právní úpravy dokončí
stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení v dané věci
podle tohoto zákona.
(5) U staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se provede kolaudační řízení podle dosavadních právních předpisů.
(6) V případě pochybnosti příslušný krajský úřad stanoví, který stavební úřad povede neukončená řízení.
§ 191
Městské a obecní úřady, které nebudou vykonávat působnost obecného
stavebního úřadu, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení
činnosti stavebního úřadu veškeré doklady týkající se neukončených
správních řízení vedených podle stavebního zákona stavebním úřadům, na
které tato agenda přechází, a o předání sepsat protokol.
§ 192
Vztah ke správnímu řádu
(1) Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného orgány obce je
příslušný krajský úřad. K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného
orgány kraje je příslušné ministerstvo.
Zmocňovací ustanovení
§ 193
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14 odst. 2, § 21 odst. 4, § 26
odst. 2, § 29 odst. 1 a 3, § 36 odst. 6, § 40 odst. 4, § 42 odst. 8, §
43 odst. 6, § 47 odst. 6, § 50 odst. 1, § 55 odst. 6, § 61 odst. 5, § 64
odst. 7, § 66 odst. 6, § 78a odst. 10, § 86 odst. 7, § 87 odst. 5, § 92
odst. 5, § 94a odst. 7, § 95 odst. 7, § 96 odst. 10, § 99 odst. 2, §
100 odst. 3, § 105 odst. 8, § 110 odst. 5, § 115 odst. 6, § 116 odst. 8,
§ 117 odst. 8, § 120 odst. 6, § 122 odst. 6, § 123 odst. 5, § 125 odst.
6, § 127 odst. 6, § 128 odst. 8, § 134 odst. 6, § 138 odst. 5, § 143
odst. 5, § 150 odst. 3, § 155 odst. 2, § 157 odst. 4 a § 162 odst. 7.
§ 194
K provedení § 169
- ministerstvo stanoví právním předpisem obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm. e)],
- Ministerstvo zemědělství stanoví právním předpisem
technické požadavky pro vodní díla a technické požadavky pro stavby pro
plnění funkcí lesa,
- Ministerstvo dopravy stanoví právním předpisem technické požadavky pro letecké stavby podle zákona o civilním letectví57),
pro stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic,
silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a
rozsah a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám,
- Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví právním
předpisem technické požadavky pro stavby k účelům těžby, zpracování,
transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro
tyto účely a pro stavby související s úložišti radioaktivních odpadů
obsahující přírodní radionuklidy a pro stavby náležející k provozním
celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení10) a stavby k účelům přepravy a skladování ropy,
- hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v
přenesené působnosti obecné požadavky na využívání území a technické
požadavky na stavby v hlavním městě Praze,
- Český báňský úřad stanoví právním předpisem
požadavky pro stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání
výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v
souvislosti s jejich dobýváním, požadavky na stavby skladů výbušnin a
požadavky na ochranná pásma důlních děl,
- Ministerstvo spravedlnosti stanoví právním předpisem
technické požadavky pro stavby pro účely Vězeňské služby a jejích
organizačních jednotek.
§ 195
(1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání podle § 24 ministerstvo
udělí na základě žádosti úředníka územního samosprávného celku, pokud
prokáže, že vykonává územně plánovací činnost v souladu s právními
předpisy. Při posuzování ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele
při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích
podkladů, na nichž se prokazatelně osobně podílel.
(2) K žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání žadatel připojí zejména
- doklad o praxi ve veřejné správě při
pořizování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů
v délce nejméně 18 měsíců, včetně výčtu územně plánovacích dokumentací
nebo územně plánovacích podkladů, na jejichž pořízení se prokazatelně
osobně podílel, s uvedením rozsahu svého podílu,
- kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování územně
plánovací dokumentace a návrhu územně plánovací dokumentace, anebo
stanoviska krajského úřadu k návrhu územního plánu, na kterých se osobně
podílel,
- posudek o pracovní činnosti67) nebo jiný doklad prokazující kvalitu práce,
- kopii osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování.
Závěrečná ustanovení
§ 196
(1) Ohlášení, žádosti, návrhy a další podání podle tohoto zákona, pro
která prováděcí právní předpis určuje formuláře, lze činit pouze na
těchto formulářích, a to i v elektronické podobě podepsané podle
zvláštních právních předpisů
58).
(2) Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný k jeho provedení
stanoví povinnost postupovat podle technické normy (ČSN, ČSN EN), musí
být tato technická norma bezplatně veřejně přístupná.
§ 197
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
- Zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově.
- Zákon č. 115/1947 Sb., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12. dubna 1946, č. 86, o stavební obnově.
- Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
- Zákon č. 262/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb.
- Zákon č. 43/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 59/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
- Zákon č. 422/2002 Sb., kterým se mění zákon č.
50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.
- Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
- Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
- Vyhláška č. 492/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
- Vyhláška č. 570/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č.
135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací
dokumentaci.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 198
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou ustanovení §
143, 144, 145, 147 a 151, která nabývají účinnosti dnem 1. července
2006, a s výjimkou ustanovení § 102 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem
1. ledna 2012.
____________________________________________________________
- § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- § 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
- Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších
zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o
přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod,
přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých
souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- § 149 zákona č. 500/2004 Sb.
- § 140 zákona č. 500/2004 Sb.
- Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným
obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona
č. 387/2004 Sb.
- Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o
omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně
některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších
předpisů.
- Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
zákona č. 93/2004 Sb.
- Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- § 139 zákona č. 500/2004 Sb.
- Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání
autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a
techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných
číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- § 76 zákona č. 500/2004 Sb.
- Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví
geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území
státu a zásady jejich používání.
- Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
- Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
- § 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.
- Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb.
- § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb.
- Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
- § 2, 3 a 11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových
úpravách a o pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o
úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve
znění pozdějších předpisů.
- Například zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a
nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví
bytů), ve znění pozdějších předpisů.
- § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na
stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb.
a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.
- Například vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
- Například § 4 vyhlášky č. 111/1981
Sb., o čištění komínů, § 15 a 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se
provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), §
4 vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových
zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
- Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
- § 31 odst. 1 až 3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č.
227/2009 Sb. § 14 odst. 1 až 3 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona
č. 227/2009 Sb.
- Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
- § 35 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
- Občanský zákoník.
- Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a
některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o
uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
- § 15a zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 224/2003 Sb.
- § 22 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění zákona č. 224/2003 Sb.
- Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Například zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994
Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s
jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
- § 68 zákona č. 499/2004 Sb.
- Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
- § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.
- § 58 a § 62 odst. 3 až 6 zákona č. 500/2004 Sb.
- Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
- § 36 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o
změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon).
- Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 13
- § 30 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
- Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Například zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
- § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování
majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění
pozdějších předpisů.
- § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb. § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek
požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o
požární prevenci).
- § 15a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- § 20 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a
o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve
znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha k zákonu č. 183/2006 Sb.
Rámcový obsah vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního
rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na
životní prostředí (Část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území)
[K § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]
- Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím.
- Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům
ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitami
úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany
životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.
- Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném
území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika
územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.
- Charakteristiky životního prostředí, které by mohly
být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací
dokumentace významně ovlivněny.
- Současné problémy a jevy životního prostředí, které
by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací
dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná
území a ptačí oblasti.
- Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů
navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací
dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních,
krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných,
kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví,
biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu,
ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví
architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů
mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.
- Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a
záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení.
Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.
- Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení
nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných
záporných vlivů na životní prostředí.
- Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního
prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitami úrovni do politiky
územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení
způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do
územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant
řešení.
- Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí.
- Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených
plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na
životní prostředí.
- Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.
Čl. II zákona č. 350/2012 Sb.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Obsahuje-li vymezené zastavěné území zákres nezastavitelných
zemědělských pozemků podle dosavadních právních předpisů, tato část
vymezení se nepoužije.
2. Činnosti při pořizování aktualizace politiky územního rozvoje, územně
plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, které byly
ukončeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle
dosavadních právních předpisů; části zadání územně plánovací
dokumentace, pokynů pro zpracování jejího návrhu a zprávy o uplatňování
politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, které jsou v
rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.
3. Část zásad územního rozvoje, ve které bylo uloženo prověření využití
územní studií jako podmínka pro rozhodování o změnách v jejich využití
podle dosavadních právních předpisů, se nepoužije a při nejbližší
aktualizaci musí být z této dokumentace vypuštěna.
4. Části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou
být její součástí, se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně
musí být z této dokumentace vypuštěny; toto ustanovení se nepoužije pro
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a u regulačního plánu na
dokumentaci vlivů.
5. Úkol prověřit územní studií změny využití plochy nebo koridoru
vymezených v územním plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá
platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud
není v uvedené územně plánovací dokumentaci stanovena lhůta pro vložení
dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti. Pořízení a
vydání regulačního plánu jako podmínka pro rozhodování v ploše nebo
koridoru vymezených v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu
pozbývá platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pokud v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu není
uvedena lhůta pro pořízení a vydání regulačního plánu.
6. Pokud byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pořízen koncept
územního plánu a nebylo zahájeno jeho projednání, považuje se tento
koncept za návrh územního plánu; v případech, kdy již bylo zahájeno jeho
projednání, dokončí se podle dosavadních právních předpisů včetně
schválení pokynů pro zpracování návrhu. O návrhu zpracovaném na základě
těchto pokynů se vede řízení o územním plánu, ustanovení § 50 a 51
zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se v tomto případě nepoužijí.
7. Činnosti při pořizování aktualizace politiky územního rozvoje, územně
plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, neuvedené v bodě
6, které byly započaty a neukončeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dokončí a posuzují podle dosavadních právních předpisů; to
neplatí pro vymezení předkupního práva v územním plánu nebo regulačním
plánu.
8. Na území obce, která nemá platný územní plán, lze po 1. lednu 2021
umisťovat v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření
uvedených v § 18 odst. 5 také stavby, pro které byly před tímto dnem
pravomocně umístěny stavby dopravní nebo technické infrastruktury.
9. Vymezení předkupního práva v územním plánu nebo regulačním plánu,
které je v rozporu s tímto zákonem, se nepoužije. Obec, která územní
plán nebo regulační plán vydala, zašle příslušnému katastrálnímu úřadu
bez zbytečného odkladu návrh na výmaz předkupního práva, které je v
rozporu s tímto zákonem, z listu vlastnictví s uvedením katastrálních
území a čísel parcel.
10. Obsahuje-li návrh územního plánu nebo regulačního plánu vymezení
předkupního práva v rozporu s tímto zákonem, zajistí pořizovatel
nejpozději před řízením podle § 52 nebo 67 zákona č. 183/2006 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upravení návrhu.
Pokud již bylo toto řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
zahájeno nebo ukončeno a územní plán nebo regulační plán nebyl vydán,
pořizovatel zajistí úpravu návrhu a koná se opakované veřejné projednání
upraveného návrhu.
11. Pokud byla nabídka k uzavření smlouvy o převodu pozemku zatíženého
předkupním právem učiněna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
postupuje se při uplatňování předkupního práva podle dosavadních
právních předpisů.
12. V případě záměrů, které vyžadovaly vydání územního rozhodnutí nebo
územního souhlasu, a podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je již nevyžadují, stavební úřad po
dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájená řízení, popřípadě jiné
postupy, usnesením, které se poznamenává do spisu, zastaví.
13. Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu podané přede
dnem nabytí účinností tohoto zákona se považuje za žádost o územní
souhlas a postupuje se podle § 96 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
14. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů,
s výjimkou
- stavebních řízení neukončených v prvním
stupni, která se týkají staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí
ohlášení; na takové stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto
zákona, za ohlášení se v tomto případě považuje žádost o vydání
stavebního povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto
zákona,
- řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro
obviněného příznivější.
15. Stavební úřad dokončí postupy, které nejsou správním řízením, k
oznámení, ohlášení nebo žádosti podaným přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, podle dosavadních právních předpisů.
16. Pokud byl návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy podán přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uzavírání této
veřejnoprávní smlouvy podle dosavadních právních předpisů.
17. Přezkumné řízení týkající se veřejnoprávních smluv, které nabyly
účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze zahájit
nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
18. Obsahuje-li územní plán vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené
stavební řízení, tato jeho část se nepoužije. Pořizovatel ve spolupráci s
obcí zajistí, aby uvedené vymezení bylo z územního plánu vypuštěno při
vydání jeho nejbližší změny.
19. Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu
uvedeném v § 13 odst. 1 písm. a) na úseku územního rozhodování a
stavebního řádu podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, splňuje ten, kdo tuto činnost vykonává
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Kvalifikační požadavky podle §
13a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, splňuje úředník obecného stavebního úřadu uvedeného v §
13 odst. 1 písm. b) až e), který činnost vykonává ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona a má příslušné osvědčení zvláštní odborné
způsobilosti podle zvláštního právního předpisu nebo je získá do 18
měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona nebo má osvědčení o uznání
rovnocennosti vzdělání nebo jeho části, v souladu s nímž může tuto
činnost vykonávat, nebo získal vzdělání v bakalářských nebo
magisterských studijních programech stanovených zvláštním právním
předpisem, v důsledku čehož může tuto činnost vykonávat. Kvalifikační
požadavky splňuje také fyzická osoba, která má příslušné osvědčení
zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.