ZÁKON
o inspekci práce
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako
kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních
podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a
povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.
§ 2
(1) Zřizují se Státní úřad inspekce práce (dále jen "úřad") a oblastní
inspektoráty práce (dále jen "inspektorát"), které jsou správními úřady.
Sídlem úřadu je Opava. Označení, sídla a územní obvody inspektorátů
jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(2) Úřad je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu
včetně prostředků státního rozpočtu mají inspektoráty postavení
vnitřních organizačních jednotek úřadu.
(3) Úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo").
(4) V čele úřadu je generální inspektor. V čele inspektorátu je vedoucí
inspektor. Jmenování a odvolání generálního inspektora a vedoucího
inspektora se řídí služebním zákonem
1).
ČÁST DRUHÁ
PŮSOBNOST A PŘÍSLUŠNOST ÚŘADU
A INSPEKTORÁTŮ
§ 3
(1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z
- právních předpisů, z nichž vznikají
zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo
zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci2)
práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních
předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě
výdajů zaměstnancům,
- právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,
- právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,
- právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu
technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a
právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických
zařízení,
- právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců3),
zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že
převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle
zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné
fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III
(těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a),
- právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4),
- právního předpisu, který stanoví povinnost
uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa
úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního
samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení
byly provedeny včetně jejich průběhu75).
(2) Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování
- kolektivních smluv5) v částech,
ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců
vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305
zákoníku práce,
- vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce6a), jestliže zakládají práva zaměstnanců.
(3) Úřad a inspektoráty vykonávají kontrolu také v případech stanovených zvláštními právními předpisy
9).
§ 4
(1) Úřad
- řídí inspektoráty; je vůči inspektorátům
nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech státní služby a
služebních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech
státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti,
- odborně vede inspektoráty a poskytuje jim technickou pomoc,
- zpracovává roční program kontrolních akcí, který
projedná s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů, a
předkládá jej ministerstvu ke schválení,
- koordinuje kontrolu prováděnou inspektoráty ve
vztahu k činnosti jiných správních úřadů vykonávanou podle zvláštních
právních předpisů, v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní
činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí
nebo pracovních podmínek,
- je oprávněn vyžadovat od jiných správních úřadů, v
jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku
bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních
podmínek, v nezbytně nutném rozsahu informace potřebné k výkonu
kontroly,
- vydává a odnímá průkazy inspektorům opravňující inspektory k výkonu kontroly podle tohoto zákona,
- je oprávněn vykonávat kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,
- ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných
při kontrole podle § 6 odst. 6, určuje přiměřené lhůty k jejich
odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,
- kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
- rozhoduje ve správním řízení
- v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech,
- v prvním stupni o uložení pořádkové pokuty za nesplnění povinnosti podle § 6 odst. 2 věty druhé,
- přezkoumává rozhodnutí o přestupcích nebo správních deliktech vydaná inspektorátem,
- přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o
- uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem úřadu,
- zákazu podle § 7 odst. 1 písm. j) bodu 1 vydaná inspektorem úřadu,
- je oprávněn zakázat (omezit)9a) výkon práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce.
(2) Úřad
- na základě vyžádání poskytuje nezbytné
informace z výkonu kontroly jiným správním úřadům, v jejichž působnosti
je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví
neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek,
- předkládá ministerstvu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,
- podílí se společně s ministerstvem na mezinárodní
spolupráci týkající se pracovního prostředí, bezpečnosti práce a
pracovních podmínek,
- poskytuje právnickým a fyzickým osobám, které v
pracovních vztazích zaměstnávají fyzické osoby (dále jen
"zaměstnavatel"), a zaměstnancům bezúplatně základní informace a
poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek,
- na základě podkladů inspektorátů zpracovává roční
souhrnnou zprávu o výsledcích kontrolních akcí, kterou předkládá
ministerstvu, a informuje o jejím obsahu vyšší odborové orgány a
organizace zaměstnavatelů,
- spolupracuje na programech osvěty o ochraně
pracovních vztahů a pracovních podmínek zajišťovaných jinými správními
úřady, vyššími odborovými orgány nebo organizacemi zaměstnavatelů,
- poskytuje Úřadu práce České republiky informaci o
uložení pokuty agentuře práce za porušení povinností, které pro agentury
práce vyplývají z § 308 a 309 zákoníku práce, a o uložení pokuty
zaměstnavateli za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů,
jejichž dodržování úřad a inspektoráty kontrolují, a to do 15 dnů od
nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(3) Úřad vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních úrazech
10)
a informačního systému, který se zaměřuje na rizika při výkonu práce a
na opatření k jejich odstraňování zjištěných kontrolou; přitom vychází z
údajů inspektorátů.
(4) Informační systém o pracovních úrazech obsahuje údaje o
- fyzické osobě, která utrpěla pracovní úraz,
jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost, adresa
místa trvalého pobytu a pohlaví,
- zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele,
předmět jeho podnikání, místo, kde k pracovnímu úrazu došlo, a činnost,
při které k pracovnímu úrazu došlo,
- pracovním úrazu, jimiž jsou druh zranění a zraněná
část těla, druh pracovního úrazu, co bylo zdrojem pracovního úrazu,
včetně jejich organizačních a technických příčin, a proč k pracovnímu
úrazu došlo.
Informační systém o pracovních úrazech slouží pro potřebu úřadu a
ministerstva; údaje z něho se poskytují jiným orgánům v případech
stanovených zvláštními zákony
11) nebo v případech, kdy dala
předchozí souhlas fyzická osoba, jíž se údaje týkají, popřípadě fyzická
osoba, která by poskytnutím údajů mohla být dotčena. České správě
sociálního zabezpečení se údaje z informačního systému poskytují též v
elektronické podobě umožňující dálkový přístup.
(5) Informační systém o rizicích při výkonu práce obsahuje údaje o
- zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele a předmět jeho podnikání,
- rizicích při výkonu práce a o tom, jaká opatření k jejich odstranění byla přijata.
Informační systém o rizicích při výkonu práce slouží pro potřebu úřadu,
ministerstva a Úřadu práce České republiky - krajských poboček a pobočky
pro hlavní město Prahu (dále jen "krajské pobočky Úřadu práce").
Ministerstvu a krajským pobočkám Úřadu práce se údaje z informačního
systému poskytují též v elektronické podobě umožňující dálkový přístup.
(6) Úřad je povinen při vedení informačního systému podle odstavců 4 a 5
zajistit ochranu osobních údajů způsobem stanoveným zvláštním zákonem
12).
§ 5
(1) Inspektorát
- vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,
- ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných
při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžaduje
podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,
- kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
- neprodleně kontroluje závady, o nichž byl vyrozuměn odborovou organizací podle § 322 odst. 3 zákoníku práce,
- je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje,
- poskytuje úřadu údaje o
- pracovních úrazech10), pro vedení
informačního systému o pracovních úrazech podle § 4 odst. 4, ke kterým
došlo v jeho územním obvodu, včetně jejich organizačních a technických
příčin,
- rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o
opatřeních přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému
podle § 4 odst. 5,
- předkládá úřadu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,
- poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů, které předkládá úřadu,
- vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím
staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště
fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění
bezpečnosti práce a technických zařízení,
- uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání
ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky
právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení14),
- poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně
základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a
pracovních podmínek,
- rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o
- přestupcích nebo správních deliktech,
- uložení pořádkové pokuty za nesplnění povinnosti podle § 6 odst. 2 věty druhé,
- přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o
- uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem inspektorátu,
- zákazu podle § 7 odst. 1 písm. j) bodu 1 vydaná inspektorem inspektorátu,
- je oprávněn zakázat (omezit)9a) výkon práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce.
(2) Provedl-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu,
informuje písemně o výsledku toho, kdo podnět podal. Věta první se
použije i tehdy, postupuje-li se podle § 6 odst. 6.
§ 6
(1) Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na
- zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na
právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické
osoby vykonávající veřejné funkce,
- fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují15),
- fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu16) a nikoho nezaměstnávající17),
- spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c)18),
- fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem
stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení
stavby podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci18a), a na koordinátora bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších
podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18b),
- vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu19),
- právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo
školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž
se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných
učilišť20) nebo vyšších odborných škol,
- věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené21),
- právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4),
(dále jen "kontrolovaná osoba").
(2) V zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti
Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a
Ministerstva financí, v zařízeních Generální inspekce bezpečnostních
sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a
informace a Národního bezpečnostního úřadu, jakož i v objektech, s nimiž
je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, kde by kontrolou mohlo
dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola provedena
jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Bezpečnostní
informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního
bezpečnostního úřadu jen se souhlasem jejich ředitele. Nebude-li souhlas
podle věty první udělen, zajistí ten, kdo odmítl souhlas udělit,
provedení kontroly ve své působnosti a podá do 60 pracovních dnů ode dne
odmítnutí udělení souhlasu písemnou zprávu o výsledku provedené
kontroly orgánu inspekce práce, který o souhlas požádal.
(3) V právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech
státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti,
upravených služebním zákonem, mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen
věci týkající se doby výkonu státní služby a přestávek ve státní službě,
služební pohotovosti, státní služby přesčas a v noční době a
bezpečnosti při výkonu státní služby
22).
(4) Působnost úřadu a inspektorátů se nevztahuje na
- vojáky v činné službě povolané na vojenská
cvičení podle zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a
vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze23),
- vojáky z povolání podle zákona o vojácích z povolání24),
- fyzické osoby vykonávající službu v bezpečnostních sborech podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů25),
- kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává vrchní dozor orgán státní báňské správy26),
- kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor orgány státního zdravotního dozoru27),
- kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává kontrolní činnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost28),
- kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor drážní správní úřady a Drážní inspekce29),
- bezpečnost provozu určených technických zařízení v ozbrojených silách České republiky30),
- činnost bezpečnostního sboru při služebním zákroku31) nebo zásahu podle zvláštních právních předpisů32).
(5) Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem
činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem;
ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem. Úřad může v
jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu
podjatosti, písemně pověřit provedením kontroly jiný než místně
příslušný inspektorát.
(6) Úřad je oprávněn v jednotlivých případech hodných zvláštního
zřetele, zejména z důvodu podjatosti, si písemně vyhradit provedení
kontroly, kterou je jinak oprávněn provést místně příslušný inspektorát.
ČÁST TŘETÍ
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI KONTROLE
§ 7
(1) Inspektor je oprávněn
- vykonávat kontrolu podle tohoto zákona,
je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované
osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby,
spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která
vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti
kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k
bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví inspektora, může být
kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu
kontrolovanou osobou,
- vstupovat bezplatně do objektů, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob za účelem výkonu kontroly,
- požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
- při kontrole ověřovat totožnost fyzických osob
uvedených v písmenu a) podle občanského průkazu, cestovního pasu,
popřípadě služebního průkazu státního zaměstnance33),
- požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených
lhůtách předložily originální doklady, popřípadě tyto doklady úředně
ověřené a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků
výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky
materiálů, látek nebo výrobků (dále jen "doklady") potřebné ke kontrole,
- pořizovat kopie části dokladů nebo výpisy z dokladů
pro potřebu doložení neplnění nebo nedostatečného plnění povinností
zjištěných při výkonu kontroly; za tím účelem použít technické
prostředky na zhotovení fotodokumentace, obrazových nebo zvukových
záznamů,
- v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení
- zajišťovat doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů,
- odebírat k rozboru nezbytně nutné množství vzorků
materiálů, látek nebo výrobků (dále jen "kontrolní vzorek"); jejich
převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit,
- nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,
- dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez
přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového
orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
na záležitosti související s vykonávanou kontrolou34),
- nařizovat zachování místa úrazového děje v původním
stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k
zadokumentování místa úrazového děje,
- vydat rozhodnutí o zákazu
- používání objektů, pracovišť, výrobních,
pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických
postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které
bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických
osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a
to až do doby odstranění závady, s výjimkou pevných trakčních zařízení a
trakčních vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a
letadel; za tím účelem mohou nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned
opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich
bezpečnost. Vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení, lze rozhodnutí
oznámit ústně; odvolání nemá odkladný účinek. Jestliže bylo rozhodnutí
oznámeno ústně, musí jej inspektor uvést v dílčím protokolu [§ 8 písm.
h)]. Rozhodnutí o vydaném zákazu musí být oznámeno kontrolované osobě
písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí,
- práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a
mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zvláštním právním
předpisem35), práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce,
- ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění
nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich
odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních;
mohou rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění
rizik36),
- ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za nesplnění povinností kontrolované osoby (§ 9),
- používat telekomunikační zařízení kontrolované osoby v případech, kdy je jejich použití nezbytné k výkonu kontroly,
- seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností37).
(2) Průkaz inspektora [§ 4 odst. 1 písm. f)] je dokladem o pověření k výkonu kontrolní činnosti.
§ 8
Povinnosti inspektora
Inspektor je povinen
- prokázat se při výkonu kontroly svým průkazem inspektora [§ 4 odst. 1 písm. f)],
- informovat příslušný odborový orgán nebo radu
zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci o zahájení kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí,
- chránit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby,
- zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět k provedení kontroly,
- zabezpečit řádnou ochranu pořízených kopií částí
dokladů a jejich výpisů a zajištěných originálních dokladů proti ztrátě,
zničení, poškození nebo zneužití,
- vrátit neprodleně kontrolované osobě zajištěné
doklady, pominou-li důvody jejich zajištění; o pořízení kopií částí
dokladů a pořízených výpisech provést záznam do protokolu o provedené
kontrole,
- zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění,
- pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol [§ 7 odst. 1 písm. j) bod 1] a protokol; dílčí protokol musí být součástí protokolu,
- seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a
předat jí jeho stejnopis; seznámení s protokolem potvrzuje kontrolovaná
osoba podpisem protokolu. Odmítne-li se kontrolovaná osoba seznámit se s
protokolem nebo seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v
protokolu,
- zachovávat mlčenlivost o osobních údajích
vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se
při výkonu kontroly dověděl.
§ 9
(1) Kontrolovaná osoba je povinna vytvořit podmínky k výkonu kontroly,
je povinna poskytnout součinnost odpovídající oprávněním inspektora
podle § 7. Fyzická osoba nemá povinnost podle § 7 odst. 1 písm. c),
jestliže by jejím splněním způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě
nebo osobám blízkým
38).
(2) Kontrolovaná osoba je povinna v nezbytném rozsahu odpovídajícím
povaze své činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a
technické zabezpečení pro výkon kontroly.
(3) Oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou
povinni na žádost inspektorů dostavit se v určeném termínu k projednání
výsledků kontroly.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY
PRÁVNICKÝCH OSOB
Přestupky
§ 10
Přestupky na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu
jednajícího za zaměstnance
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti
zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší
povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo
zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z
§ 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
§ 11
Přestupky na úseku rovného zacházení
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
- nezajistí rovné zacházení se všemi
zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a
poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a
odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v
zaměstnání,
- diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
- postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se
zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z
pracovněprávních vztahů,
- neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se
zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností
vyplývajících z pracovněprávního vztahu39).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
§ 12
Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod
o pracích konaných mimo pracovní poměr
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
- poruší stanovené povinnosti při vzniku,
změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo
dohody o pracovní činnosti, nebo
- neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
- písm. a) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
- písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč.
§ 13
Přestupky na úseku odměňování zaměstnanců
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku odměňování zaměstnanců tím, že
- neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,
- neposkytne zaměstnanci mzdu6) nebo plat7), alespoň ve výši minimální mzdy40), popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy nebo plat ve stanovené výši,
- neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu6) nebo plat7) nebo některou její složku,
- neposkytne zaměstnanci mzdu6) nebo plat7) nebo náhradní volno za práci přesčas,
- neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,
- neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci41),
- neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
- poskytne zaměstnanci složku platu7), kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy6) nebo platu7), na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují,
- provede ze mzdy6) nebo platu7) zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy6) nebo platu7) jiné než stanovené srážky,
- neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost42) nebo ji neposkytne ve stanovené výši,
- nezajistí podmínky stanovené pro normování práce43), ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
- odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku práce,
- neposkytne zaměstnanci odměnu44) za vykonanou práci podle dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
- písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
- písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
- písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
§ 14
Přestupky na úseku náhrad
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku náhrad tím, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy
6) nebo platu
7) nebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
§ 15
Přestupky na úseku pracovní doby
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovní doby tím, že
- nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní
dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu
má povinnost podle zvláštního právního předpisu45),
- nezajistí splnění podmínek při rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu46),
- započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním právním předpisem48),
- nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,
- nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti,
- neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku,
- odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby přiměřenou dobu na jídlo a oddech,
- nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl
zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k
tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu49),
- nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech50),
- zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,
- nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl
zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má
povinnost podle zvláštního právního předpisu51),
- nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu52),
- nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s §
95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády,
kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku
zaměstnanců v dopravě45),
- nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 93 odst. 2 a § 241 odst. 3 věta druhá zákoníku práce,
- nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce53),
- vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce,
- poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas,
- zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací přesčas53),
- zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací v noci54),55), nejde-li o jejich výchovu k povolání,
- nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího
v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost
podle zvláštního právního předpisu54),
- nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem56),
- neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo
zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci,
- nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci,
prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků
umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
- písm. c), e) a v) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
- písm. l), m), t) a w) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,
- písm. f), h), i), j), k), p), q), s) a u) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
- písm. a), b), d), g), n), o) a r) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
§ 16
Přestupky na úseku dovolené
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší
stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok, k
dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo další dovolené,
čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
§ 17
Přestupky na úseku bezpečnosti práce
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím, že
- nezajistí s ohledem na možné ohrožení života
nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na
jejích pracovištích,
- neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku práce,
- nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,
- přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance,
- nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu36),
- nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce,
- neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní
prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční
prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu57),
- nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,
- neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu58),
- nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),
- nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede
dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu10),
- nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,
- nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),
- neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím10),
- nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,
- nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání,
- neplní povinnosti týkající se pracoviště a
pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí59),
nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví
při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky59a) a nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu59b),
- neplní povinnosti při zajištění řádného stavu
používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v
zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci58a) a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší
požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení,
přístrojů a nářadí59c),
- poruší povinnost týkající se organizace práce a
pracovních postupů stanovenou v zákonu o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a), nařízení vlády,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je
zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat60),
nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních
postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na
pracovištích obdobného charakteru61), nařízení vlády, kterým
se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je
zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními
prostředky62), nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích62a) a nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě62b),
- nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít
důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo
zdraví zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,
- zaměstná mladistvé zaměstnance3) pracemi,
při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž
výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců
nebo jiných fyzických osob,
- nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu
nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v
§ 322 zákoníku práce,
- nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek
souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu
má povinnost podle zvláštního právního předpisu34),
- nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,
- nedoručí inspektorátu oznámení o zahájení prací,
ačkoli k tomu má povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci62c),
- neplní povinnost poskytovat koordinátorovi
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k
tomu má povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci62d),
- neplní povinnosti koordinátora bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci na staveništi stanovené v § 18 zákona, kterým
se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v
pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o
zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci),
- nedodržuje opatření k zamezení rizik na
pracovištích, stanovená právními předpisy, které upravují povinnosti
právnických osob a podnikajících fyzických osob při používání chemických
látek nebo látek obsažených ve směsích75).
(2) Za přestupek podle odstavce 1
- písm. b), c), v), w), x), z) a za) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
- písm. l), m), n), p) a y) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,
- písm. a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
- písm. d), e), f), h), i), o), u) a zb) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
§ 18
Přestupky na úseku zvláštních pracovních podmínek
některých zaměstnanců
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že
- nepřevede těhotnou zaměstnankyni,
zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu nebo zaměstnankyni,
která kojí, na jinou práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního
právního předpisu,
- poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně,
zaměstnance pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně
sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního
právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické
osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká
závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), na pracovní cestu nebo postup při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce,
- neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance
pečujícího o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance,
který prokázal, že převážně sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu,
která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou
na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve
stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v tom nebrání vážné provozní důvody,
- neposkytne mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce,
- neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242 zákoníku práce,
- zaměstná mladistvé zaměstnance3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s § 244 až 246 zákoníku práce,
- nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance3) v případech stanovených v § 247 zákoníku práce,
- při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců3) se neřídí lékařským posudkem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
- písm. c) a h) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
- písm. b), d) a g) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
- písm. a), e) a f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
§ 19
Přestupky na úseku bezpečnosti technických zařízení
se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku
bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou
ohrožení života a zdraví tím, že nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem
63),
která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly
jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
§ 20
Přestupky na úseku vyhrazených technických zařízení
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení tím, že
- v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení65) nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu,
- bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení65) provádí ve stanovených případech prohlídky, revize nebo zkoušky,
- nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
- písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
- písm. b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
- písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
jakož i zákaz činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného
organizací státního odborného dozoru.
§ 20a
Přestupky na úseku agenturního zaměstnávání
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku agenturního zaměstnávání
tím, že poruší povinnost stanovenou v § 308 nebo 309 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
Přestupky na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní
a reklamní činnosti
§ 21
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké,
kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti výkon této
činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
§ 22
(1) Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupku na úseku výkonu
umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní výkon
činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky povolení poruší.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.
Správní delikty právnických osob
§ 23
Správní delikty právnických osob na úseku součinnosti
zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku součinnosti
zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší
povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo
zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z
§ 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
§ 24
Správní delikty právnických osob na úseku rovného zacházení
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku rovného zacházení tím, že
- nezajistí rovné zacházení se všemi
zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a
poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a
odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v
zaměstnání,
- diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
- postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se
zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z
pracovněprávních vztahů,
- neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se
zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností
vyplývajících z pracovněprávního vztahu39).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
§ 25
Správní delikty právnických osob na úseku pracovního poměru
nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovního
poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
- poruší stanovené povinnosti při vzniku,
změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo
dohody o pracovní činnosti, nebo
- neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
- písm. a) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
- písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč.
§ 26
Správní delikty právnických osob na úseku
odměňování zaměstnanců
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců tím, že
- neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,
- neposkytne zaměstnanci mzdu6) nebo plat7), alespoň ve výši minimální mzdy40), popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy nebo plat ve stanovené výši,
- neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu6) nebo plat7) nebo některou její složku,
- neposkytne zaměstnanci mzdu6) nebo plat7) nebo náhradní volno za práci přesčas,
- neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,
- neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci41),
- neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
- poskytne zaměstnanci složku platu7), kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy6) nebo platu7), na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují,
- provede ze mzdy6) nebo platu7) zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy6) nebo platu7) jiné než stanovené srážky,
- neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost42) nebo ji neposkytne ve stanovené výši,
- nezajistí podmínky stanovené pro normování práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
- odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku práce,
- neposkytne zaměstnanci odměnu42) za vykonanou práci podle dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
- písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
- písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
- písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
§ 27
Správní delikty právnických osob na úseku náhrad
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku náhrad tím, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy
6) nebo platu
7) nebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
§ 28
Správní delikty právnických osob na úseku pracovní doby
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovní doby tím, že
- nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní
dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu
má povinnost podle zvláštního právního předpisu45),
- nezajistí splnění podmínek při rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu46),
- započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním právním předpisem48),
- nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,
- nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti,
- neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku,
- odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby přiměřenou dobu na jídlo a oddech,
- nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl
zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k
tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu49),
- nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech50),
- zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,
- nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl
zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má
povinnost podle zvláštního právního předpisu51),
- nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu52),
- nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s §
95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády,
kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku
zaměstnanců v dopravě45),
- nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 93 odst. 2 a § 241 odst. 3 věta druhá zákoníku práce,
- nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce53),
- vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce,
- poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas,
- zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací přesčas53),
- zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací v noci54),55), nejde-li o jejich výchovu k povolání,
- nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího
v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost
podle zvláštního právního předpisu54),
- nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem56),
- neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo
zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci,
- nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci,
prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků
umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
- písm. c), e) a v) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
- písm. l), m), t) a w) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,
- písm. f), h), i), j), k), p), q), s) a u) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
- písm. a), b), d), g), n), o) a r) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
§ 29
Správní delikty právnických osob na úseku dovolené
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku dovolené tím,
že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za
kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo
další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
§ 30
Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti práce tím, že
- nezajistí s ohledem na možné ohrožení života
nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na
jejích pracovištích,
- neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku práce,
- nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,
- přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance,
- nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu36),
- nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce,
- neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní
prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční
prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu57),
- nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,
- neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu58),
- nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),
- nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede
dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu10),
- nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,
- nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),
- neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím10),
- nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,
- nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání,
- neplní povinnosti týkající se pracoviště a
pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí59),
nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví
při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky59a) a nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu59b),
- neplní povinnosti při zajištění řádného stavu
používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v
zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci58a) a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší
požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení,
přístrojů a nářadí59c),
- poruší povinnost týkající se organizace práce a
pracovních postupů stanovenou v zákonu o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a), nařízení vlády,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je
zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat60),
nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních
postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na
pracovištích obdobného charakteru61), nařízení vlády, kterým
se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je
zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními
prostředky62), nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích62a) a nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě62b),
- nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít
důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo
zdraví zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,
- zaměstná mladistvé zaměstnance3) pracemi,
při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž
výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců
nebo jiných fyzických osob,
- nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu
nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v
§ 322 zákoníku práce,
- nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek
souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu
má povinnost podle zvláštního právního předpisu34),
- nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,
- nedoručí inspektorátu oznámení o zahájení prací,
ačkoli k tomu má povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci62c),
- neplní povinnost poskytovat koordinátorovi
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k
tomu má povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci62d),
- neplní povinnosti koordinátora bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci na staveništi stanovené v § 18 zákona, kterým
se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v
pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o
zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci),
- nedodržuje opatření k zamezení rizik na
pracovištích, stanovená právními předpisy, které upravují povinnosti
právnických osob a podnikajících fyzických osob při používání chemických
látek nebo látek obsažených ve směsích75).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
- písm. b), c), v), w), x), z) a za) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
- písm. l), m), n), p) a y) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,
- písm. a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
- písm. d), e), f), h), i), o), u) a zb) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
§ 31
Správní delikty právnických osob na úseku zvláštních
pracovních podmínek některých zaměstnanců
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že
- nepřevede těhotnou zaměstnankyni,
zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu nebo zaměstnankyni,
která kojí, na jinou práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního
právního předpisu,
- poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně,
zaměstnance pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně
sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního
právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické
osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká
závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), na pracovní cestu nebo postup při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce,
- neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance
pečujícího o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance,
který prokázal, že převážně sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu,
která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou
na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve
stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v tom nebrání vážné provozní důvody,
- neposkytne mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce,
- neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242 zákoníku práce,
- zaměstná mladistvé zaměstnance3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s § 244 až 246 zákoníku práce,
- nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance3) v případech stanovených v § 247 zákoníku práce,
- při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců3) se neřídí lékařským posudkem.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
- písm. c) a h) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
- písm. b), d) a g) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
- písm. a), e) a f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
§ 32
Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti
technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života
a zdraví
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti
technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že
nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem
63),
která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly
jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
§ 33
Správní delikty právnických osob na úseku vyhrazených
technických zařízení
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku vyhrazených technických zařízení tím, že
- v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení65) nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu,
- bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru64) na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení65) provádí ve stanovených případech prohlídky, revize nebo zkoušky,
- nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
- písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
- písm. b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
- písm. a) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
jakož i zákaz činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného
organizací státního odborného dozoru.
§ 33a
Správní delikty právnických osob na úseku
agenturního zaměstnávání
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku agenturního
zaměstnávání tím, že poruší povinnost stanovenou v § 308 nebo 309
zákoníku práce.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
§ 34
Správní delikt na úseku výkonu umělecké, kulturní,
sportovní a reklamní činnosti
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku výkonu
umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti
výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
Společná ustanovení o přestupcích a správních deliktech
právnických osob
§ 35
(1) Přestupky nebo správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni
projednává inspektorát; jestliže kontrolu vykonal úřad, projednává je
úřad.
(2) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby
nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti a
postihu právnické osoby
66).
(3) Právnické osobě nelze uložit pokutu za správní delikt, byla-li jí
již za totéž porušení právního předpisu uložena pokuta nebo jiná
majetková sankce jiným orgánem podle zvláštního právního předpisu
67).
§ 36
(1) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k jejím poměrům,
k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho
následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, uplynul-li 1
rok od zahájení řízení, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl
spáchán.
§ 37
Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 38
Působnost ministerstva
Ministerstvo
- schvaluje roční program kontrolních akcí [§ 4 odst. 1 písm. c)],
- koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním zdravotním dozorem27),
- v případech hodných zvláštního zřetele je oprávněno
určit rozsah a počet kontrolních akcí v ročním programu těchto akcí [§ 4
odst. 1 písm. c)],
- přezkoumává správní rozhodnutí vydaná úřadem v prvním stupni,
- shromažďuje a projednává podněty příslušných
odborových orgánů, organizací zaměstnavatelů týkající se kontroly podle
tohoto zákona,
- je vůči úřadu nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích státních zaměstnanců.
§ 39
Průkazy inspektorů
Vzor a provedení průkazu inspektorů podle § 4 odst. 1 písm. f) stanoví ministerstvo vyhláškou.
Kontrolní činnost
§ 40
(1) Inspektorát a úřad jsou oprávněny výjimečně přibrat k účasti na
výkonu kontroly specializovaného odborníka. Odborník podle věty první
nesmí být vůči kontrolované osobě podjatý; na výkonu kontroly se podílí
tím, že pomáhá inspektorovi, nesmí se seznamovat s utajovanými
skutečnostmi
37) a je povinen zachovávat mlčenlivost o
skutečnostech, s nimiž se seznámil při kontrole, a to i po skončení
činnosti pro inspektorát, popřípadě úřad.
(2) Kontrolovaná osoba je povinna umožnit specializovanému odborníku, aby se podílel spolu s inspektorem na výkonu kontroly.
§ 41
(1) Kontrolovaná osoba může písemně požádat o přezkoumání protokolu, a
to do 5 pracovních dnů ode dne seznámení se s protokolem [§ 8 písm. h)],
nestanoví-li inspektor lhůtu delší. Inspektor přezkoumá protokol a o
výsledku kontrolovanou osobu písemně vyrozumí.
(2) Proti výsledku přezkoumání podle odstavce 1 může kontrolovaná osoba
do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byla o výsledku vyrozuměna, podat
námitky k vedoucímu inspektorovi, který o námitkách rozhodne; jestliže
kontrolu vykonal úřad, rozhodne o námitkách generální inspektor.
(3) Rozhodnutím o námitkách podle odstavce 2 může být výsledek
přezkoumání protokolu podle odstavce 1 změněn nebo zrušen, jinak se
námitky zamítnou. Při zrušení výsledku přezkoumání protokolu vedoucí
inspektor, a jestliže kontrolu vykonal úřad, generální inspektor zajistí
došetření věci.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 nelze podat další námitky.
(5) Ten, kdo o námitkách proti přezkoumání výsledku protokolu rozhoduje,
může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty podle odstavce 2,
bylo-li o to požádáno do 3 pracovních dnů ode dne, kdy pominula příčina
zmeškání, a námitky byly zároveň podány.
§ 42
(1) Fyzické osobě, která zavinila, že kontrolovaná osoba nesplnila
povinnost podle § 9, může být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000
Kč; pořádková pokuta může být uložena rovněž za nesplnění povinnosti
podle § 6 odst. 2 věty druhé.
(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost
splněna ani v nově určené lhůtě; to neplatí v případě odstavce 1 části
věty za středníkem.
(3) Řízení o uložení pořádkové pokuty může být zahájeno nejpozději do 1
měsíce ode dne nesplnění povinnosti, jinak možnost ji uložit zaniká.
(4) Pořádková pokuta je příjmem státního rozpočtu.
§ 43
(1) Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem kontroly inspektorátu nese inspektorát, vykonává-li kontrolu úřad, nese je úřad.
(2) Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem kontroly kontrolované osobě
nese tato osoba. Za kontrolní vzorek [§ 7 odst. 1 písm. g) bod 2]
odebraný pro účely kontroly uhradí kontrolované osobě inspektorát nebo
úřad, jestliže vykonal kontrolu, částku ve výši ceny, za kterou
kontrolovaná osoba materiály, látky nebo výrobky běžně na trhu prodává
nebo za kterou je pořídila
70), jestliže o náhradu požádá do 6
kalendářních měsíců po odebrání; jinak právo na úhradu zaniká. Náklady
vzniklé v souvislosti s uplatněním oprávnění inspektorů podle § 7 odst. 1
písm. m) uhradí kontrolované osobě inspektorát, jestliže o to
kontrolovaná osoba požádá, jestliže vykonal kontrolu úřad, uhradí je
úřad. Pro podání žádosti a zánik práva na úhradu platí věta druhá.
(3) Odpovědnost za škodu vzniklou kontrolovaným osobám v souvislosti s výkonem kontroly se řídí zvláštním právním předpisem
71).
§ 44
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, řídí se postup při výkonu
kontroly podle tohoto zákona částí třetí zákona o státní kontrole
72).
§ 45
Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa
určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Za činnost
kontrolované osoby se považuje zajišťování výroby nebo poskytování
služeb, jakož i jiná činnost vykonávaná podle zvláštních právních
předpisů.
Přechodná ustanovení
§ 46
Kontroly a správní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona inspektoráty bezpečnosti práce, Českým úřadem bezpečnosti práce,
úřady práce nebo ministerstvem se dokončí podle dosavadních právních
předpisů v působnosti inspektorátů, pokud kontrolu a správní řízení
zahájil inspektorát bezpečnosti práce nebo úřad práce, a v působnosti
úřadu, pokud kontrolu a správní řízení zahájil Český úřad bezpečnosti
práce nebo ministerstvo.
§ 47
(1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Českém úřadu bezpečnosti práce přechází na úřad
73).
(2) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v inspektorátech bezpečnosti práce přechází z
- Inspektorátu bezpečnosti práce pro hlavní město Prahu na inspektorát pro hlavní město Prahu73),
- Inspektorátu bezpečnosti práce pro Středočeský kraj na inspektorát pro Středočeský kraj73),
- Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu na inspektorát pro Jihočeský kraj a kraj Vysočina73),
- Inspektorátu bezpečnosti práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj na inspektorát pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj73),
- Inspektorátu bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj na inspektorát pro Ústecký kraj a Liberecký kraj73),
- Inspektorátu bezpečnosti práce pro Královéhradecký
kraj a Pardubický kraj na inspektorát pro Královéhradecký kraj a
Pardubický kraj73),
- Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj na inspektorát pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj73),
- Inspektorátu bezpečnosti práce pro Moravskoslezský
kraj a Olomoucký kraj na inspektorát pro Moravskoslezský kraj a
Olomoucký kraj73).
(3) Výkon práv a závazků Českého úřadu bezpečnosti práce přechází na
úřad. Výkon práv a závazků inspektorátů bezpečnosti práce přechází na
inspektoráty podle odstavce 2.
(4) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v
úřadech práce, k jejichž pracovním úkolům patří kontrola nad dodržováním
povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, s výjimkou
pracovněprávních předpisů o zaměstnanosti a pracovněprávních předpisů o
ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, přechází
dnem 1. července 2005 z úřadů práce na inspektoráty podle odstavce 2.
Úřad práce dohodne se zaměstnancem v úřadu práce podle věty první, na
který inspektorát výkon jeho práv a povinností z pracovněprávních vztahů
přejde.
(5) Úřad práce na základě dohody podle odstavce 4 provede delimitaci
zaměstnanců v úřadech práce podle odstavce 4 věty první na inspektoráty
podle odstavce 2. Takto provedená delimitace je závazná.
(6) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4 nejpozději do 30. dubna 2005,
stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců v úřadech práce na
inspektoráty podle odstavce 2 na návrh ředitele úřadu práce
ministerstvo.
§ 48
Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává
74)
generálního inspektora a vedoucího inspektora ministr práce a
sociálních věcí; vedoucího inspektora jmenuje a odvolává po projednání s
generálním inspektorem.
Závěrečná ustanovení
§ 49
Zrušují se Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce.
§ 50
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou
ustanovení § 47 odst. 4 až 6, která nabývají účinnosti dnem jeho
vyhlášení.
____________________________________________________________
- § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě
státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto
zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební
zákon).
- § 18 odst. 1 zákoníku práce.
- § 274 odst. 2 zákoníku práce.
- § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
- § 11 odst. 2 zákoníku práce.
§ 121 až 124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
- § 20 zákoníku práce.
- Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.
- § 305 zákoníku práce.
- Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za
pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a
orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci
závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení
některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve
znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon).
- Čl. 22 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady
2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy
pracovní doby.
- § 133c zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence,
hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a
institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.
- Například § 128 občanského soudního řádu, § 11 odst.
1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 9 odst. 1 zákona č. 89/1995
Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Například nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.
- § 137 písm. a) zákoníku práce.
- Například živnostenský zákon.
- § 137 písm. b) zákoníku práce.
- § 137 písm. c) zákoníku práce.
- § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další
požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních
vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších
podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).
- § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
- § 3 a 4 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).
- § 65 odst. 1 a 2 školského zákona.
- Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- § 81 až 83 a § 96 služebního zákona.
- Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo
náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech
vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2000 Sb.
- Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- § 54, 53a a 58 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
- § 36 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
Vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení
používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a
ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických
zařízení.
- Například § 42 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
- Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném
záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
- § 194 služebního zákona.
- § 18 odst. 1 a § 136a zákoníku práce.
- § 83 odst. 6, § 96, 99, § 166 odst. 1 zákoníku práce.
- § 132a zákoníku práce.
- Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- § 116 a 117 občanského zákoníku.
- § 25c odst. 7 zákoníku práce.
- § 111 odst. 3 a 4 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
- Nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení
minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a
zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění
pozdějších předpisů.
- § 15 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb.
§ 19 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb.
- § 16 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb.
- § 239b zákoníku práce.
- Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.
- § 85 odst. 3 zákoníku práce.
- § 85c odst. 1 a 3 zákoníku práce.
- § 90 zákoníku práce.
- § 91 zákoníku práce.
- § 92 zákoníku práce.
- § 94 zákoníku práce.
- § 83 odst. 6, § 96 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
- § 99 zákoníku práce.
- § 166 odst. 1 zákoníku práce.
- § 99 odst. 4 zákoníku práce.
- Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví
rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních
prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
- § 133b zákoníku práce.
- Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
Nařízení vlády č. 11/2002 Sb.
- Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.
- Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na
bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z
výšky nebo do hloubky.
- Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s
nebezpečím výbuchu.
- Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší
požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení,
přístrojů a nářadí.
- Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se
stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je
zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.
- Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví
způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel
povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného
charakteru.
- Nařízení vlády č. 168/2002 Sb.,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je
zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními
prostředky.
- Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
- Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.
- § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.
- § 16 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb.
- § 134b zákoníku práce.
Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
- § 6a odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 159/1992 Sb.
- § 6b a 6c zákona č. 174/1968 Sb., ve znění zákona č. 124/2000 Sb.
Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a
stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a
stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a
stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a
stanoví některé podmínky k zajištění bezpečnosti práce, ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
- § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
- Například § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu
způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním
postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích
a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
- § 251c zákoníku práce.
- § 27 odst. 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 350/2011 Sb.
§ 3 odst. 1 písm. g)
- § 6 až 9 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních
samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.
46/2006 Sb.
Příloha k zákonu č. 251/2005 Sb.
Označení, sídla a působnost oblastních inspektorátů práce
1. Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze vykonává působnost v hlavním městě Praze
2. Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze vykonává působnost ve Středočeském kraji
3. Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v
Českých Budějovicích vykonává působnost v Jihočeském kraji a v kraji
Vysočina
4. Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se
sídlem v Plzni vykonává působnost v Plzeňském kraji a v Karlovarském
kraji
5. Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se
sídlem v Ústí nad Labem vykonává působnost v Ústeckém kraji a v
Libereckém kraji
6. Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj
se sídlem v Hradci Králové vykonává působnost v Královéhradeckém kraji a
v Pardubickém kraji
7. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se
sídlem v Brně vykonává působnost v Jihomoravském kraji a Zlínském kraji
8. Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj
se sídlem Ostravě vykonává působnost v Moravskoslezském kraji a
Olomouckém kraji