27
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 10. prosince 2001,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit
při práci související s chovem zvířat
Vláda nařizuje podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
§ 1
Pro účely tohoto nařízení se chovem zvířat rozumí pracovní činnost
zaměřená na využívání zvířat, zejména pro jejich užitkové vlastnosti,
plemenitbu nebo výcvik, sportovní, kulturní, vzdělávací, pokusné nebo
vědecké účely,
1) která zahrnuje vlastní chov a odchov, péči o výživu a krmení a péči o jejich životní podmínky a ochranu.
§ 2
(1) Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci při chovu zvířat tak, aby byla věnována zvýšená pozornost zvířatům
- při havarijních situacích a situacích doprovázených hlukem nebo jinými negativními podněty,
- novým nebo přicházejícím do dosud nepoznaného prostředí,
- sestavovaným do skupin z jedinců, kteří na sebe nejsou navyklí,
- poraněným nebo postiženým následky poranění nebo nakaženým infekčními nebo přenosnými nemocemi,
- v době říje,
- u nichž se mohou projevit obranné reakce, protože pečují o svá mláďata.
(2) Zaměstnavatel v situacích uvedených v odstavci 1 zajistí, aby před
manipulací se zvířaty byly vhodně zabezpečeny a upraveny prostory pro
zvířata tak, aby se snížila možná rizika chovu. Zaměstnavatel zajistí
odpovídající počet zaměstnanců, jejich vybavení potřebnými pracovními
pomůckami odpovídajícími dané nebo očekávané situaci a stanoví konkrétní
postup práce.
§ 3
(1) Při chovu zvířat zaměstnavatel zajišťuje zejména dodržování
stanoveného denního režimu, klidu, pořádku, čistoty a dostatečné větrání
objektů určených pro chov zvířat. Do objektů určených pro chov zvířat
mohou zaměstnanci a další osoby vstupovat a zdržovat se tam pouze se
souhlasem nebo vědomím zaměstnavatele; zaměstnavatel přitom zajistí
dodržování zákazu kouření a zákazu vstupu s otevřeným ohněm.
(2) Venkovní prostory určené pro chov zvířat, například pastviny a
výběhy, musí být zabezpečeny tak, aby nedocházelo k nežádoucím únikům
zvířat.
§ 4
Zaměstnavatel dále stanoví pracovní postupy a organizuje práci při chovu zvířat tak, aby
- se zvířaty bylo zacházeno klidně a rozhodně a aby nebyla drážděna a týrána,
- vedení a zavádění velkých hospodářských zvířat, s
výjimkou koní, zaměstnanec prováděl pomocí ohlávky opatřené vodicím
řemenem, vodicí šňůrou nebo tyčí; vodicí šňůru nebo vodicí řemen nesmí
mít zaměstnanec omotán kolem ruky a k vedení a zavádění nesmí být
používáno řetězu,
- při nahánění velkých zvířat, pokud se provádí pomocí
naháněcích uliček a zábran, byl zaměstnanec vždy za ohrazením nebo za
zábranou,
- zaměstnanec přistupoval k velkým zvířatům až po
upozornění hlasem, k ležícímu zvířeti vstupoval vždy se zvýšenou
opatrností a při ošetřování nemocného nebo poraněného zvířete a tam, kde
je známo, že se jedná o zvíře nebezpečné nebo které se jako nebezpečné
projevuje, byl jištěn zpravidla dalším zaměstnancem,
- čištění a přivazování zvířat zaměstnanec prováděl
vždy z té strany, kde je minimální nebezpečí jeho přiražení nebo
přitisknutí zvířetem,
- při provádění speciálních úkonů, například
veterinárních zákroků, inseminace, odrohování, strouhání paznehtů a
kování, které provádí odborně způsobilá osoba, byl na pracovišti
potřebný počet dalších zaměstnanců a aby při provádění zvláštních úkonů u
neklidných zvířat byly použity prostředky k fixaci zvířete, například
fixační klec nebo podání zklidňujícího preparátu odborně způsobilou
osobou,2)
- zvířata, která svým chováním ohrožují bezpečnost
osob nebo ostatních zvířat, byla vyřazena z chovu; jedná-li se o zvířata
chovatelsky cenná, musí být provedena namísto vyřazení taková opatření,
která možnost ohrožení snižují, například určením zkušeného
ošetřujícího zaměstnance, který je dostatečně seznámen s rizikovým
chováním zvířete.
§ 5
(1) Při chovu druhů zvířat, které nejsou uvedeny v přílohách k tomuto
nařízení, jako například zvířat v zoologických zahradách, při farmovém
chovu běžců, jelenovitých, muflonů, divokých prasat, pernaté zvěře, při
chovu zvířat používaných pro pokusné nebo vědecké účely,
1) zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci s ohledem na druh rizika.
(2) Při práci v chovech zvířat zamořených infekčními chorobami a při
pracích při likvidaci uhynulých zvířat a v laboratořích, zaměstnavatel
stanoví pracovní postupy a organizuje práci s ohledem na druh rizika
podle zvláštních právních předpisů.
2)
§ 6
Další požadavky na zaměstnavatele při stanovení pracovních postupů a
organizace práce jsou uvedeny v přílohách k tomuto nařízení.
§ 7
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
1. místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí:
PhDr. Špidla v. r.
____________________________________________________________
- Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu
zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994
Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a zákona č. 30/1998 Sb., vyhláška č.
311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.
- Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č.
29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb.
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy
při chovu koní
- Při chovu koní je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
- kopnutí, zejména od zadních končetin nebo od vzpínajícího se koně,
- pokousání, zejména při nevhodném způsobu krmení a přístupu ke koni,
- přitisknutí, povalení, zavalení, nebo pošlapání, zejména při vstupu do stání nebo boxu,
- povalení, pošlapání, potahání, pokopání nebo
uklouznutí, zejména při vedení koně, nebo při vstupu do výběhu nebo na
pastvinu nebo při přehánění,
- pádu z koně při jízdě na koni, kdy současně dochází k ohrožení potaháním,
- zranění v obličeji pohozením hlavy koně, odření od sedla, odření rukou od otěží a krku koně.
- S koněm se zachází klidně, opatrně a s rozvahou. Před
vstupem do stání nebo do boxu se zaměstnanec ohlašuje obvykle slovem
"Ustup" a jménem koně. Ke koni vstupuje až po jeho ustoupení.
- Kůň, který je ustájen ve vazném stání je uvázán za
stájovou ohlávku zpravidla dvěma vazáky, které procházejí volně vázacími
kroužky se závažím; od ostatních koňů je oddělen přepážkou. Kůň, který
je ustájen v boxu, se pohybuje volně a uvazuje se zpravidla při čištění a
ošetřování.
- Kůň kopavý nebo kousavý se umísťuje odděleně tak, aby
neohrožoval své okolí. Jeho ustájovací místo se označí tabulkou
upozorňující na nebezpečné projevy zvířete.
- Při vedení koně jde zaměstnanec zpravidla po jeho
levé straně; otěže, opratě, vodící řemen, šňůra nebo postraňky nesmí být
vláčeny po zemi. Otěže, opratě, vodící řemen nebo šňůru nesmí mít
zaměstnanec omotány kolem ruky nebo kolem těla. Při vedení osedlaného
koně jsou třmeny vytaženy, nebo přehozeny přes sedlo.
- K výcviku koně se přistupuje s přihlédnutím ke stupni jeho výcviku, stáří a fyzickým a psychickým předpokladům.
- Hřebci se zpravidla vodí na jednoduché uzdečce nebo
na ohlávce s obnoskem. Vodítko, lonž či otěže nesmí být navlečeny na
zápěstí ruky.
- Při tréninku koní a při skákání s koněm používá
zaměstnanec ochrannou přilbu. Při vedeni koně i při jízdě v zástupu se
dodržuje rozestup minimálně 3 m.
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb.
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy
při chovu skotu
- Při chovu skotu je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
- kopnutí, zejména od boku zvířete, bodnutí nebo pohmoždění rohem,
- přitisknutí, povalení, zavalení nebo pošlapání,
zejména při vstupu na stání nebo do boxu, při pomoci při telení nebo při
vstupu k ležícímu zvířeti,
- povalení, pošlapání, pokopání, uklouznutí, zejména při vedení skotu nebo přehánění,
- napadení agresivním býkem, zejména při ošetřování nebo přemísťování,
- zranění způsobené ocasem krávy, zejména očí, při nasazování dojícího zařízení.
- Dospělý skot musí být ve vazné stáji pevně a bezpečně
uvázán. Uvazování dospělého skotu se provádí za šíji, nikoli za rohy.
Ve vazných stájích, kde jsou ustájení býci na žír starší než jeden rok,
musí být vždy krmné chodby a zaměstnanec musí mít možnost se před
vstupem přesvědčit, že ve stáji se nepohybuje neuvázané zvíře.
Vstupuje-li zaměstnanec na stání nebo do boxu, je nutné zajištění
ústupové cesty a přítomnost dalšího zaměstnance, který ho v boxu jistí.
- Před vstupem do stání upozorní zaměstnanec skot
hlasem; převádění dospělého skotu se provádí pouze na provazu, na vodící
šňůře připevněné na zvláštní ohlávce nebo pomocí tyče. Při volném
ustájení nesmí zaměstnanec vstupovat sám mezi volně ustájený skot; je-li
vstup nezbytný, je nutná přítomnost dalšího zaměstnance.
- Přehánění skotu se provádí zpravidla pomocí zábran.
Otevírání vrat nebo branky z volné stáje se provádí tak, aby při každém
otevření byl zaměstnanec, který vrata nebo branku otevřel, chráněn.
- Ve vazné stáji musí být plemenný býk zajištěn
dvojitým obojkem s dvojitým úvazkem, popřípadě dalším bezpečným
jištěním, které však nesmí zvíře zraňovat. Při boxovém ustájení je nutno
zajistit pevnou konstrukci boxu a dveře, které je možné rychle a
bezpečně otevírat i zavírat a jistit zvenku, přičemž při vstupu do boxu
musí být zaměstnanec jištěn dalším zaměstnancem. Při ošetřování
plemenného býka v boxu je nezbytné jej nejdříve bezpečně přivázat. Při
odvazování a přivazování plemenného býka, veterinárních zákrocích,
odběru semene, strouhání paznehtů nebo jiných úkonech, musí být kromě
ošetřujícího zaměstnance přítomen další zaměstnanec, který je způsobilý v
případě potřeby poskytnout pomoc. Při ošetřování býka ve stání je
nutné, aby ošetřující zaměstnanec nejdříve přiměl býka k tomu, aby
ustoupil šikmo stranou.
- Plemenní býci se vodí na vodících tyčích, bezpečně
zapnutých do nosního kroužku. Podle povahy je plemenný býk veden na
vodících tyčích nejméně jedním zaměstnancem tak, aby byl vždy bezpečně
ovládán; k vedení lze použít i pevné otěže, na kterých ho mohou vést
nejméně dva zaměstnanci.
- Při vyhánění plemenného býka z boxu do výběhu se
otevírají dveře vždy z vnější strany, směrem do výběhu. Zaměstnanec musí
mít zajištěn volný průchod tak, aby měl v případě potřeby zajištěnu
únikovou cestu.
- Při odběru semene od plemenného býka nesmí ošetřující zaměstnanec provádět současně i jiné úkony.
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb.
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy
při chovu prasat, ovcí a koz
- Při chovu prasat je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
- napadení agresivním kancem, zejména při zapouštění prasnic;
- podražení nohou, napadení nebo pokousání zvířetem, zejména při vážení, nakládání, přehánění nebo práci v kotcích,
- napadení prasnicí, zejména při odstavu selat.
- Při chovu ovcí a koz je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
- potrkání,
- povalení a pošlapání, zejména při splašení stáda, koupání, stříhání nebo při dojení.
- Při přehánění prasat se zaměstnanec pohybuje za přeháněnou skupinou. Při vedení a přehánění kance se používá pevný vodící prut.
- Plemenní kanci se umísťují jednotlivě v oddělených
kotcích nebo v boudách; při jejich připouštění, čištění kotců nebo
výběhů je kromě ošetřujícího zaměstnance nutná přítomnost dalšího
zaměstnance.
- Při odstavu selat od prasnic je nutná přítomnost nejméně dvou zaměstnanců.
- Při vyhánění ovcí a koz na pastvu stojí zaměstnanec
za otevřenými dveřmi tak, aby ho tyto dveře chránily před tlakem stáda; k
pasení ovcí lze používat pouze psy se speciálním výcvikem pro tuto
činnost.
- U agresivních plemeníků, zejména rohatých plemen,
dodržuje ošetřovatel zásadu, neotáčet se ke zvířeti zády; pro bezpečné
ovládání je nutné plemeníka opatřit dostatečně silným obojkem nebo
ohlávkou, na kterou lze zaklesnout vodicí tyč.
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb.
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy
při chovu drůbeže
- Při chovu drůbeže je zaměstnavatel povinen
organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na
rizika podrápání, úder křídly nebo poklování. Při chovu vodní drůbeže je
dalším rizikem možnost pádů a uklouznutí zaměstnanců na kluzkém
podkladu.
- Při použití plavidel na vodních plochách pro chov
vodní drůbeže používají zaměstnanci v případě potřeby ochranné
prostředky, jako jsou záchranné kruhy nebo záchranné plovací vesty.
Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb.
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy
při chovu ryb
- Při chovu ryb je zaměstnavatel povinen
organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na
rizika poranění o ostré šupiny a ploutve, u dravých ryb o zuby.
- Při práci v líhních, při výtěru ryb, ošetřování jiker
a odkrmu plůdků se používají elektrická zařízení pro maximální napětí
24 voltů. V zimním období je nutné omezit riziko uklouznutí nebo pádu na
kluzkém podkladu. Na příjezdních hrázích sádek a schodech do
jednotlivých sádek je nutno v době námrazy zajistit posyp.
- Při použití plavidel na vodních plochách pro chov ryb
zajistí zaměstnavatel v případě potřeby ochranné prostředky, jako jsou
záchranné kruhy nebo záchranné plovací vesty.
- Při práci na ledě, zejména při otevírání a
prosekávání prohlubní, osekávání stavidel, přítoků a rozvozu hnojiva, se
zjišťuje stav a síla ledu prosekáním zkušebních otvorů; přitom je nutná
přítomnost nejméně dvou zaměstnanců. Manipulační prostor kolem
prohlubní musí být vždy volný. Prosekané a obsekané prohlubně a vazby se
opatřují dostatečně viditelným výstražným značením. Rybníky a vodní
nádrže, kde se prohlubně prosekávají, se opatřují vhodnými a dobře
viditelnými bezpečnostními značkami. Zaměstnanci se pohybuji ve
vzdálenosti minimálně 5 m od sebe a jsou vybaveni alespoň jedním
záchranným kruhem a pevným lanem dlouhým minimálně 10 m. Při postupu se
síla a pevnost ledu zkouší pomocí sekáče nebo sekery s dlouhou násadou.
Zaměstnanci při této práci používají záchranné plovací vesty.
- Při vypouštění a strojení rybníků s čepovým nebo
lopatovým vypouštěcím zařízením, umístěným v rybníce, ke kterému je
přístup po dřevěných lávkách, kde se používá k manipulaci provizorní
páky, konají práci vždy dva zaměstnanci. Strojení rybníků v noci
provádějí nejméně dva zaměstnanci.
Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb.
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy
při chovu psů
- Při chovu psů je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
- pokousání, poškrábání nebo povalení, zejména při napadení psem,
- zranění drátěným košem,
- potahání na vodítku, zejména u velkých plemen.
- Při výcviku psů je nezbytné zachovat klid, rozvahu a postup, který odpovídá charakteru cvičeného psa.
- V době, kdy pes neprovádí střežení objektu, nebo kdy
pastevecký pes nepracuje se stádem, například při pasení, hnaní nebo
střežení, je řádně a bezpečně zajištěn v kotci.
- Pokud se pes pohybuje po veřejných pozemních komunikacích, musí být pod kontrolou ošetřovatele.
- Při ošetřování nemocného psa, očkování nebo jiných
speciálních úkonech, je kromě ošetřujícího zaměstnance vždy nezbytná
přítomnost dalšího zaměstnance, který psa jistí.
Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb.
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy
při chovu kožešinových zvířat
- Při chovu kožešinových zvířat je
zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy
zejména s ohledem na rizika pokousání, poškrábání při napadení
zaměstnance zvířetem nebo rizika poškození zraku sekretem zvířete.
- Prostory, klece nebo kotce pro chov kožešinových zvířat se řádně zabezpečují před nežádoucím únikem zvířat.
- Při ošetřování kožešinových zvířat, jejich očkování
nebo dalších úkonech, je kromě ošetřujícího zaměstnance nezbytná
přítomnost dalšího zaměstnance; zvířata se jistí nasazením náhubku nebo
svázáním čelistí a bezpečnou fixací pomocí fixační klícky, speciálních
fixačních pomůcek, například fixačními kleštěmi. Při manipulaci s
kožešinovými zvířaty zaměstnanci používají ochranné kožené rukavice,
popřípadě speciální fixační klícky nebo jiné pomůcky; při odchytu zvířat
z klecí je nutná přítomnost alespoň dvou zaměstnanců.
Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb.
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy
při chovu včel
- Při chovu včel je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na riziko pobodání.
- Zaměstnavatel je povinen vhodnými prostředky,
například kouřem, zajistit, aby nedocházelo k nadměrnému obtěžování
okolí včelami při rojení; při práci se včelami zaměstnanec používá
zpravidla včelařskou kuklu nebo závoj a rukavice.
- Stálá i mobilní stanoviště včel, která jsou umístěna
mimo ohrazené, uzavřené nebo oplocené prostory, musí být na dobře
viditelném místě označena bezpečnostními značkami označujícími zákaz
vstupu nepovolaným osobám a biologické riziko.
- Doprava včel se provádí pouze v pevných úlech nebo
zařízeních, jejichž jednotlivé části jsou pevně spojeny; zaměstnanci,
kteří dopravu provádějí, jsou vybaveni včelařskou kuklou nebo závojem a
rukavicemi. Včelstva se nedopravují s otevřenými česny. Provádí-li se
doprava koňským potahem, otevírají se česna na novém stanovišti až
tehdy, když je koňský potah v bezpečné vzdálenosti.