ZÁKON
o pozemních komunikacích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie
1) a upravuje
- kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu,
- práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a
- výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady.
§ 2
Pozemní komunikace a jejich rozdělení
(1) Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly
1a) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.
(2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie:
- dálnice,
- silnice,
- místní komunikace,
- účelová komunikace.
Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd a jejich změny
§ 3
(1) O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo
místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě
jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení.
(2) Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace,
rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie.
(3) V případě, kdy změna kategorie pozemní komunikace vyžaduje změnu
vlastnických vztahů k pozemní komunikaci, může příslušný silniční
správní úřad vydat rozhodnutí o změně kategorie pouze na základě smlouvy
o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní
komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlastníkem a budoucím vlastníkem. Do
doby převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci vykonává
všechna práva a povinnosti k této pozemní komunikaci její dosavadní
vlastník.
§ 4
Dálnice
(1) Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a
mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez
úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a
která má směrově oddělené jízdní pásy.
(2) Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž
nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.
2)
§ 5
Silnice
(1) Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití
silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť.
(2) Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd:
- silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu,
- silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy,
- silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.
(3) Silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro
rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům,
jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní
předpis.
2) Rychlostní silnice má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice.
§ 6
Místní komunikace
(1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.
(2) Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní místní
komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze
silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není
nižší, než stanoví zvláštní předpis.
2) Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice.
(3) Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:
- místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace,
- místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,
- místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,
- místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace
nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je
umožněn smíšený provoz.
(4) Prováděcí předpis blíže vymezí znaky pro rozdělení místních komunikací do jednotlivých tříd.
§ 7
Účelová komunikace
(1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení
jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo
ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k
obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční
správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání
s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit
veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k
ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení
veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními
předpisy
21) tím není dotčena.
(2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru
nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele
uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná
veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo
provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z
hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt,
rozhoduje příslušný silniční správní úřad.
§ 8
Průjezdní úsek dálnice a silnice
(1) Dálnice a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným
(dále jen "průjezdní úsek dálnice" nebo "průjezdní úsek silnice"), pokud
se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím.
(2) Není-li hranice území zastavěného nebo zastavitelného obsažena ve
schválené územně plánovací dokumentaci, určí hranici souvislého
zastavění pro účely vymezení délky průjezdního úseku dálnice nebo
průjezdního úseku silnice podle stavebně technických podmínek území
příslušný stavební úřad na návrh příslušného silničního správního úřadu a
po předchozím projednání s obcí, o jejíž území jde.
(3) Prováděcí předpis stanoví stavebně technické podmínky pro určování hranic průjezdního úseku podle předchozího odstavce.
§ 9
(1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a
III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem
místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace
nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická
osoba.
(2) Ministerstvo dopravy může smluvně převést výkon některých práv a
povinností státu jako vlastníka silnic I. třídy na organizace správy a
údržby silnic, jejichž zřizovatelem jsou kraje (dále jen "správce
pozemní komunikace"), za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy.
2a)
(3) Ministerstvo dopravy po projednání s Ministerstvem financí může na
dobu určitou, nejdéle na dobu 35 let, smluvně převést výkon některých
práv a povinností státu jako vlastníka dálnic a silnic I. třídy na
právnickou osobu vybranou postupem podle zákona o zadávání veřejných
zakázek
2b) za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy
2a) a splatnou způsobem sjednaným ve smlouvě.
(4) Prováděcí právní předpis vymezí podrobnosti k péči vlastníka pozemní
komunikace o dálnici, silnici a místní komunikaci, způsob jejich
evidence a náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnic nebo
silnic I. třídy.
§ 10
Připojování pozemních komunikací
(1) Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek
nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů.
Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není
účelovou komunikací.
(2) Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny k
pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových
křižovatek jsou přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo
třídy.
(3) Na dálnici a na rychlostní silnici může být přímo připojena z
odpočívky jen stavba, která svým účelem slouží výlučně uživatelům těchto
pozemních komunikací (např. čerpací stanice pohonných hmot, motorest,
motel, autoservis).
(4) Příslušný silniční správní úřad si před vydáním povolení
- o připojení dálnice, silnice nebo místní
komunikace k jiné pozemní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o
jeho zrušení vyžádá předchozí souhlas vlastníka pozemní komunikace
vyšší kategorie nebo třídy,
- o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici
nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho
zrušení vyžádá předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace,
a jedná-li se o dálnici nebo rychlostní silnici též předchozí souhlas
Ministerstva vnitra, v ostatních případech předchozí souhlas příslušného
orgánu Policie České republiky.
(5) Prováděcí předpis upraví technické podmínky pro připojování
pozemních komunikací navzájem a podmínky pro připojování sousední
nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci.
ČÁST DRUHÁ
SILNIČNÍ POZEMEK, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ DÁLNIC, SILNIC
A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ
§ 11
Silniční pozemek
(1) Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso
dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.
(2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území
zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími
okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených
hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo
záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí,
tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito
zdmi.
(3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s
krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo
obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou
průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo
materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka
pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků
silnice. V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní
úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2.
(4) Šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice
celništěm na hraničním přechodu odpovídá šířce vozovky s krajnicemi
navazujících úseků dálnice nebo silnice.
(5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách
k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle
zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice,
silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví
vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.
Součásti a příslušenství
§ 12
(1) Součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou
- všechny konstrukční vrstvy vozovek a
krajnic, odpočívky, přidružené a přídatné pruhy, včetně zastávkových
pruhů linkové osobní dopravy,
- mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace
vedena, včetně chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na
nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolamy, propustky, lávky pro
chodce nebo cyklisty,
- tunely, galérie, opěrné, zárubní, obkladní a
parapetní zdi, tarasy, násypy a svahy, dělicí pásy, příkopy a ostatní
povrchová odvodňovací zařízení, silniční pomocné pozemky,
- svislé dopravní značky, zábradlí, odrazníky,
svodidla, pružidla, směrové sloupky, dopravní knoflíky, staničníky,
mezníky, vodorovná dopravní značení, dopravní ostrůvky, odrazné a vodicí
proužky a zpomalovací prahy,
- únikové zóny, protihlukové stěny a protihlukové valy, pokud jsou umístěny na silničním pozemku.
(2) Jestliže je konstrukce vozovky uložena přímo na konstrukci jiné
stavby (vodního díla, metra, haly, garáží), patří mezi součásti pouze
tato vozovka.
(3) Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních
nádrží, je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy,
slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace. V
ostatních případech je součástí pouze dešťová vpusť s šachtou a
přípojkou do kanalizačního řádu.
(4) Pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi, jsou součástmi
místních komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími,
veřejná parkoviště a obratiště, podchody a zařízení pro zajištění a
zabezpečení přechodů pro chodce.
(5) Odpočívka je stavebně a provozně vymezená plocha dálnice, silnice
nebo místní komunikace určená k bezúplatnému stání silničního motorového
vozidla na dobu potřebnou pro zajištění bezpečnosti a plynulosti
silničního provozu a k odpočinku uživatelů, popřípadě k jejich
občerstvení a k doplnění pohonných hmot.
(6) Veřejné parkoviště je stavebně a provozně vymezená plocha místní
nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace
určená ke stání silničního motorového vozidla.
(7) Jízdní pruh nebo pás pro cyklisty je součástí té pozemní komunikace,
na jejímž tělese je umístěn. Samostatná stezka pro cyklisty je podle
své povahy a umístění buď místní komunikací IV. třídy, nebo účelovou
komunikací.
§ 12a
(1) Příslušný silniční správní úřad odpovídá za bezpečnost provozu
tunelu o délce přesahující 500 metrů (dále jen "tunel nad 500 m").
Příslušný silniční správní úřad při správě tunelu nad 500 m na základě
podkladů správce pozemní komunikace, jejíž součástí je tunel nad 500 m
- sestavuje bezpečnostní dokumentaci a průběžně v ní zaznamenává změny údajů,
- vyhotovuje zprávu o mimořádných událostech, k nimž došlo v tunelu nad 500 m,
- pověřuje koordinací opatření k zajištění bezpečného
provozu tunelu nad 500 m fyzickou osobu splňující požadavky, stanovené
prováděcím právním předpisem na odbornou kvalifikaci a praxi (dále jen
"pověřená osoba").
(2) Zprávu vyhotovenou podle odstavce 1 písm. b) zašle správce tunelu
nad 500 m do 30 dnů ode dne, kdy došlo k mimořádné události Ministerstvu
dopravy a složkám integrovaného záchranného systému
11c). Údaje z těchto zpráv oznamuje Ministerstvo dopravy každé dva roky Evropské komisi.
(3) Náležitosti bezpečnostní dokumentace tunelu nad 500 m, vzor zprávy o
mimořádných událostech v tunelu nad 500 m, vymezení činnosti pověřené
osoby při koordinaci opatření k zajištění bezpečnosti provozu tunelu nad
500 m, požadavky na její odbornou kvalifikaci a praxi stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 13
Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace jsou
- přenosné svislé dopravní značky, a dopravní zařízení,2)
- hlásiče náledí, hlásky a jiná zařízení pro provozní informace,
- veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu,
- silniční vegetace, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot,
- objekty a prostranství bezprostředně sloužící výkonu
údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace (cestmistrovství) a
jejich napojení na příslušnou pozemní komunikaci,
- zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů (např. ploty, přechodové můstky, tunely),
- zařízení pro placení ceny za užívání vymezeného úseku místní komunikace,
- technická zařízení a jejich součásti, určená k
vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace
(dále jen "systém elektronického mýtného"), jsou-li umístěna na pozemní
komunikaci nebo na silničním pozemku,
- technická zařízení a jejich součásti určené k
provádění vysokorychlostního kontrolního vážení pomocí nepřenosných
vysokorychlostních vah, jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo na
silničním pozemku.
§ 14
(1) O součástech a příslušenství průjezdního úseku dálnice a průjezdního
úseku silnice platí ustanovení § 12 a 13 s těmito odchylkami:
- zábradlí a obdobná zařízení jsou součástmi pouze na mostních objektech a na zdech,
- součástmi ani příslušenstvím nejsou zábradlí, řetězy
a jiná zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce,
veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení
provozu, silniční vegetace.
(2) Součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace nejsou
- sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti,
hráze vodních nádrží a rybníků, břehy vodních toků, po nichž komunikace
probíhá pod úrovní břehové čáry, nábřežní zdi vybudované k regulaci
vodního toku, vodohospodářské objekty pod mosty, zařízení melioračních
úprav (propusti, podchody),
- nástupní ostrůvky, označníky zastávek a čekárny
linkové osobní dopravy a hromadné veřejné dopravy, trolejová vedení a
jejich sloupy, provozní a technická policejní zařízení,
- úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2,5 m
od osy krajní koleje a úrovňové přejezdy drah se závorami ve
vzdálenosti mezi závorami, zařízení k zabezpečení přejezdů drah,
kolejový svršek tramvajové a železniční dopravy v úrovni vozovky do
vzdálenosti 0,5 m od vnější hrany kolejnice, samostatná tělesa drah,
- autobusová nádraží, motely, motoresty, čerpací stanice pohonných hmot a celniště na hraničních přechodech.
(3) Součástmi ani příslušenstvím dálnic, silnic a místních komunikací
dále nejsou inženýrské sítě, energetická, telekomunikační, tepelná a
jiná vedení včetně sloupů těchto vedení, pokud neslouží výlučně
vlastníkovi dotčené komunikace, reklamní tabule a poutače všeho druhu,
stánky a jiná pojízdná nebo přenosná prodejní zařízení.
§ 15
Silniční vegetace
(1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných
vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní
komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo
neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto
komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.
(2) Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po
projednání s ním nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po
projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace
oprávněn v souladu se zvláštními předpisy
3) kácet dřeviny na silničních pozemcích.
ČÁST TŘETÍ
VÝSTAVBA DÁLNICE, SILNICE, MÍSTNÍ KOMUNIKACE A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE
§ 16
Stavební řízení
(1) Pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem
4)
příslušný silniční správní úřad. Speciální stavební úřad přizve ke
stavebnímu řízení Ministerstvo vnitra, jde-li o stavbu dálnice nebo
rychlostní silnice, v ostatních případech příslušný orgán Policie České
republiky.
(2) Pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, platí pro územní a
stavební řízení stavby dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně
přístupné účelové komunikace zvláštní předpisy o územním plánování a
stavebním řádu
5) a nejsou dotčeny předpisy o ochraně životního prostředí.
6)
K žádosti o zahájení územního řízení a stavebního řízení pro stavbu
tunelu nad 500 m navrhovatel přikládá kromě náležitostí vyžadovaných
zvláštním právním předpisem
5) bezpečnostní dokumentaci, která
obsahuje bezpečnostní požadavky na tunely nad 500 m. Nevykonává-li
Ministerstvo dopravy působnost speciálního stavebního úřadu je dotčeným
orgánem v územním a stavebním řízení pro stavbu tunelu nad 500 m.
(3) Prováděcí předpis vymezí, pro které stavební úpravy dálnice, silnice
a místní komunikace prováděné na silničním pozemku postačí místo
stavebního povolení ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu a pro které
udržovací práce není třeba ani toto ohlášení. Prováděcí předpis dále
stanoví obecné technické požadavky pro stavbu dálnice, silnice a místní
komunikace.
§ 17
(1) Pro uskutečnění stavby dálnice, silnice nebo místní komunikace lze
vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit podle
zvláštního právního předpisu
7). Právo odpovídající věcnému břemenu je právem, které podle zvláštního právního předpisu
8) opravňuje stavebníka ke zřízení požadované stavby na dotčeném pozemku.
(2) Jestliže byla zřízena stavba dálnice, silnice nebo místní komunikace
na cizím pozemku a vlastníku této stavby se prokazatelně nepodařilo
dosáhnout majetkoprávního vypořádání s vlastníkem pozemku, je příslušný
speciální stavební úřad oprávněn na návrh vlastníka stavby zřídit věcné
břemeno, které je nezbytné pro výkon vlastnického práva ke stavbě.
(3) Součástí rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je stanovení výše jednorázové náhrady podle zvláštního právního předpisu
7).
§ 18
Zrušení dálnice, silnice nebo místní komunikace
Jestliže zanikl dopravní význam dálnice, silnice nebo místní komunikace a
nebylo rozhodnuto o změně kategorie pozemní komunikace, rozhodne
příslušný silniční správní úřad o jejím zrušení. Speciální stavební úřad
neprodleně rozhodne o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘEVEDENÍ VÝKONU NĚKTERÝCH PRÁV
A POVINNOSTÍ STÁTU V SOUVISLOSTI
S VÝSTAVBOU, PROVOZOVÁNÍM
A ÚDRŽBOU DÁLNICE
§ 18a
Financovat a zajišťovat výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo
silnice I. třídy lze na základě smlouvy o převedení výkonu některých
práv a povinností státu jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy
(dále jen "koncesionářská smlouva") na právnickou osobu (dále jen
"koncesionář") vybranou postupem podle zákona o schvalování veřejných
zakázek.
2b)
§ 18b
Úhrada za výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy
je koncesionáři na základě koncesionářské smlouvy poskytována postupně v
závislosti na ujednání o rozložení rizik, obsaženém v koncesionářské
smlouvě, po dokončení výstavby dálnice nebo silnice I. třídy z příjmů
Státního fondu dopravní infrastruktury určených na financování výstavby,
modernizace, oprav a údržby dálnic a silnic I. třídy.
8a)
§ 18c
Koncesionářskou smlouvu s koncesionářem uzavře jménem státu Ministerstvo
dopravy po jejím schválení vládou a po vyslovení souhlasu s údaji
vyjadřujícími finanční závazky státu vůči koncesionáři obsaženými v
návrhu smlouvy Poslaneckou sněmovnou.
§ 18d
(1) Koncesionářskou smlouvou se stát zavazuje odevzdat koncesionáři
územní rozhodnutí pro výstavbu dálnice nebo silnice I. třídy.
Koncesionář se zavazuje v území určeném v územním rozhodnutí zajistit na
své náklady financování a výstavbu dálnice nebo silnice I. třídy, její
provozování a údržbu. Koncesionářská smlouva se uzavírá na dobu nejméně
25 let (dále jen "koncesionářská doba").
(2) Úhradu podle § 18b lze koncesionáři poskytovat ode dne zahájení provozu na dokončené dálnici nebo silnici I. třídy.
(3) Po skončení smluvní doby je koncesionář povinen odevzdat vybudovanou
a provozovanou dálnici nebo silnici I. třídy včetně jejího
příslušenství státu a stát se zavazuje tuto dálnici nebo silnici I.
třídy převzít, odpovídá-li její stavební a dopravně technický stav stavu
stanovenému v koncesionářské smlouvě. Součástí odevzdání a převzetí
dálnice nebo silnice I. třídy je společné prohlášení o vzájemném
vypořádání všech závazků z koncesionářské smlouvy.
§ 18e
Obsah koncesionářské smlouvy
Koncesionářská smlouva musí obsahovat
- vymezení úseku dálnice nebo silnice I. třídy, který je předmětem výstavby, provozování a údržby a lhůtu jeho výstavby,
- stanovení výše celkové investice a návratnosti vynaložených prostředků,
- stanovení technických kritérií pro výstavbu, provoz a
údržbu úseku dálnice nebo silnice I. třídy a způsob kontroly jejich
dodržování,
- závazek státu předat koncesionáři územní rozhodnutí k
výstavbě úseku dálnice nebo silnice I. třídy a závazek koncesionáře
toto územní rozhodnutí převzít,
- rozložení rizik mezi stát a koncesionáře po dobu
zajištění výstavby úseku dálnice nebo silnice I. třídy, výstavby,
provozování a údržby úseku dálnice nebo silnice I. třídy a závazek
koncesionáře převzít území určené územním rozhodnutím k výstavbě úseku
dálnice nebo silnice I. třídy po zajištění vlastnických práv nebo práv
založených smlouvou provést stavbu nebo práv odpovídajících věcnému
břemenu,
- závazek koncesionáře financovat a zajistit výstavbu,
provoz a údržbu úseku dálnice nebo silnice I. třídy podle parametrů
stanovených smlouvou,
- závazek koncesionáře uzavřít s pojišťovnou, která má povolení provozovat pojišťovací činnost na území České republiky,8b) pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu,
- závazek státu převést ve smlouvě uvedená práva a
povinnosti státu jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy na
koncesionáře za cenu dohodnutou ve smlouvě a závazek koncesionáře tato
práva a povinnosti od státu za dohodnutou cenu převzít,
- stanovení doby, po kterou bude úsek dálnice nebo silnice I. třídy provozován a udržován koncesionářem,
- vymezení stavebního a dopravně technického stavu
dálnice nebo silnice I. třídy v době jejího odevzdání koncesionářem a
převzetí státem po uplynutí koncesionářské doby,
- závazek koncesionáře předat po uplynutí dohodnuté
doby úsek dálnice nebo silnice I. třídy státu ve stavebním a dopravně
technickém stavu stanoveném smlouvou a závazek státu jej převzít,
- závazek koncesionáře poskytovat čtvrtletně
Ministerstvu dopravy písemnou informaci o průběhu výstavby, způsobech
zajištění provozování, oprav a údržby dálnice nebo silnice I. třídy,
- závazek koncesionáře poskytnout na výzvu
Ministerstva dopravy informace potřebné pro ověření trvání podmínek
stanovených v koncesionářské smlouvě,
- důvody pro odstoupení od smlouvy,
- způsob vzájemného vypořádání pro případ odstoupení od smlouvy,
- sankce v případě nedodržení smluvních podmínek.
§ 18f
(1) Jestliže koncesionář provozuje jiné činnosti než výstavbu,
provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy, je povinen vést pro
tyto činnosti oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů včetně tržeb;
finanční prostředky z činností hrazených z veřejných prostředků nelze
použít na financování jiných činností.
(2) Po dobu trvání koncesionářské smlouvy koncesionář odpovídá za
výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy a za
dodržení stavebního a dopravně technického stavu dálnice nebo silnice I.
třídy stanoveného tímto zákonem.
ČÁST PÁTÁ
BEZPEČNOST POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ TRANSEVROPSKÉ SILNIČNÍ SÍTĚ
§ 18g
Posouzení stavby a její dokumentace
(1) Osoba, která žádá o vydání stavebního povolení nebo o vydání
kolaudačního souhlasu pro stavbu pozemní komunikace, která je zařazena
do transevropské silniční sítě
22) je povinna zajistit posouzení dokumentace podle zvláštních předpisů o územním plánování a stavebním řádu
5)
a stavby samotné z hlediska zajištění bezpečnosti silničního provozu
při užívání stavby (dále jen "audit bezpečnosti pozemních komunikací").
(2) Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podle odstavce 1 podléhá
- návrh dokumentace záměru,
- návrh projektové dokumentace,
- provedená stavba pro zkušební provoz a
- dokončená stavba pro kolaudační souhlas.
(3) Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která
obsahuje zejména souhrnný popis předpokládaných dopadů stavebních,
technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost
silničního provozu při jejím užívání a návrhy na odstranění nebo snížení
předpokládaných rizik, která plynou z vlastností pozemní komunikace pro
účastníky silničního provozu. Osoba uvedená v odstavci 1 doplní zprávu
vyhodnocením, zda a jakým způsobem vyhověla návrhům obsaženým ve zprávě,
a u návrhů, kterým nevyhověla, uvede důvody jejich nepřijetí.
(4) Osoba uvedená v odstavci 1 předloží speciálnímu stavebnímu úřadu k žádosti o vydání
- stavebního povolení zprávu a vyhodnocení u návrhů dokumentace podle odstavce 2 písm. a) a b) a
- kolaudačního souhlasu zprávu a vyhodnocení u stavby podle odstavce 2 písm. c) a d).
(5) Ve stavebním povolení pro stavbu pozemní komunikace podle odstavce 1
speciální stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu podle
zvláštních předpisů o územním plánování a stavebním řádu
5).
(6) Speciální stavební úřad ve stavebním řízení a v řízení o vydání
kolaudačního souhlasu podle zvláštních předpisů o územním plánování a
stavebním řádu
5) ověří, zda je předložená zpráva a vyhodnocení podle odstavce 4 úplná a zda zpráva byla zpracována k tomu oprávněnou osobou.
(7) Při zpracování auditu se zohlední zejména vliv okolí pozemní
komunikace, vliv součástí a příslušenství pozemní komunikace a jejího
připojení na ostatní pozemní komunikace a vliv charakteru provozu na
pozemní komunikaci na bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci.
Minimální obsah auditu bezpečnosti pozemních komunikací stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 18h
Auditor bezpečnosti pozemních komunikací
(1) Provádět audit bezpečnosti pozemních komunikací a zpracovávat zprávu
o výsledku auditu podle § 18g odst. 3 může pouze fyzická osoba s
platným povolením (dále jen "auditor bezpečnosti pozemních komunikací").
(2) Povolení podle odstavce 1 vydá Ministerstvo dopravy na žádost
žadateli, který je bezúhonný a prokázal odbornou způsobilost k provádění
auditu bezpečnosti pozemních komunikací.
(3) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
seznam jmen a příjmení, identifikačních čísel osoby a sídla nebo místa
podnikání auditorů bezpečnosti pozemních komunikací, kteří jsou držiteli
platného osvědčení, a pravidelně jej aktualizuje.
(4) Za bezúhonného podle odstavce 2 se nepovažuje ten, kdo byl
pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně
nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný
trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku.
(5) Za účelem zjištění, zda je žadatel bezúhonný, si Ministerstvo dopravy vyžádá podle zvláštního právního předpisu
23)
výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence
Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v
elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 18i
Odborná způsobilost
(1) Odbornou způsobilost prokazuje žadatel
- absolvováním bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu24)
v oblasti technických věd a technologií nebo ukončeným vyšším odborným
vzděláním nebo středním vzděláním s maturitní zkouškou v oborech
souvisejících s prováděním auditu bezpečnosti pozemních komunikací,
- praxí v oblasti bezpečnosti silničního provozu v délce
- 3 roky, pokud absolvoval bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program24),
- 4 roky, pokud absolvoval vyšší odborné vzdělání, nebo
- 5 let, pokud absolvoval střední vzdělání s maturitní zkouškou, a
- úspěšným složením zkoušky.
(2) Zkouška zahrnuje ověření znalostí potřebných pro provedení auditu v
rozsahu podle § 18g odst. 7. Zkoušku skládá žadatel před komisí
jmenovanou Ministerstvem dopravy. Komise musí být nejméně tříčlenná a
mít lichý počet členů. Předsedou komise musí být zaměstnanec zařazený k
výkonu práce v Ministerstvu dopravy. O výsledku zkoušky vyhotoví komise
protokol, který její předseda předá bez zbytečného odkladu Ministerstvu
dopravy a oznámí výsledky zkoušky žadateli.
(3) Skládat zkoušku může pouze žadatel, který absolvoval školení pro
získání potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu
bezpečnosti pozemních komunikací v rozsahu podle § 18g odst. 7.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, obsah a způsob provádění
zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky, rozsah a obsah školení a
obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací.
§ 18j
Povinnosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací
(1) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací nesmí provádět audit
bezpečnosti pozemních komunikací u staveb pozemních komunikací, na
jejichž přípravě anebo provádění se podílel, podílí nebo má podílet sám
nebo
- jeho příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner, nebo
- osoba, s níž je
- ve vztahu jako společník, člen orgánů společnosti, družstva nebo jako účastník sdružení,
2. v základním pracovněprávním vztahu, nebo
- ve vztahu obchodním nebo obdobném a tento
vztah by mohl ohrozit nezávislost nebo nestrannost auditora bezpečnosti
pozemních komunikací.
(2) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen postupovat při
auditu bezpečnosti pozemních komunikací a vyhotovení zprávy podle § 18g
odst. 3 nestranně a s řádnou odbornou péčí.
(3) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen Ministerstvu
dopravy sdělit, že přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 18h
odst. 4, bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.
(4) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen účastnit se
pravidelného školení, jehož předmětem je udržování a prohlubování
potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu
bezpečnosti pozemních komunikací. Pravidelného školení se auditor
bezpečnosti pozemních komunikací zúčastní do konce třetího roku ode dne
- vydání povolení podle § 18h odst. 1, nebo
- konání předchozího pravidelného školení.
(5) Rozsah a obsah pravidelného školení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 18k
Odnětí povolení auditora bezpečnosti pozemních komunikací
(1) Ministerstvo dopravy odejme povolení podle § 18h odst. 1 auditoru bezpečnosti pozemních komunikací, který
- přestal být bezúhonný,
- opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti podle § 18j odst. 1 nebo 2,
- nezúčastnil se pravidelného školení podle § 18j odst. 4, nebo
- o odnětí požádal.
(2) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací, kterému bylo povolení
odejmuto podle odstavce 1 písm. b), může o vydání nového povolení
požádat až po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o
odnětí povolení.
§ 18l
Akreditace k poskytování školení
(1) Školení podle § 18i odst. 3 a § 18j odst. 4 může poskytovat pouze
osoba, které byla udělena akreditace k provozování této činnosti
Ministerstvem dopravy.
(2) Akreditaci udělí Ministerstvo dopravy osobě, která doloží, že
- má vytvořen plán pro zajištění školení, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob školení, včetně dozoru,
- školení budou zajišťovat odborně způsobilé osoby,
které mají ukončené vzdělání podle § 18i odst. 2 písm. a) a 5 let praxe v
oblasti posuzování bezpečnosti pozemních komunikací,
- má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a
- uhradila Ministerstvu dopravy správní poplatek.
(3) Osoba, které byla udělena akreditace k poskytování školení, je povinna
- zajišťovat školení podle vytvořeného plánu,
- zajišťovat školení odborně způsobilými osobami a
- mít po celou dobu provozování své činnosti právo k
užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení
a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici.
(4) Ministerstvo dopravy odejme akreditaci k poskytování školení osobě,
která opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti podle odstavce
3.
(5) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
seznam jmen a příjmení, obchodních firem nebo názvů, identifikačních
čísel osoby a sídel nebo míst podnikání osob, kterým udělilo akreditaci,
a pravidelně jej aktualizuje.
§ 18m
Prohlídka pozemní komunikace
(1) Vlastník pozemní komunikace podle § 18g odst. 1, jejíž úsek je
zařazen do Centrální evidence pozemních komunikací podle § 29a odst. 1
písm. e), zajistí bez zbytečného odkladu provedení prohlídky tohoto
úseku. Prohlídka se zaměří na posouzení dopadů zejména stavebních,
technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost
pozemní komunikace.
(2) Prohlídka musí být provedena skupinou nejméně 3 fyzických osob, z
nichž alespoň jedna musí být auditorem bezpečnosti pozemních komunikací.
(3) Na činnost auditora bezpečnosti pozemních komunikací při provádění prohlídky se § 18j odst. 1 a 2 vztahují obdobně.
(4) Po ukončení prohlídky zpracuje auditor bezpečnosti pozemních
komunikací zprávu o výsledcích prohlídky obsahující zejména popis
zjištěných rizik a návrhy nápravných opatření včetně posloupnosti jejich
provedení. Při zpracování zprávy auditor bezpečnosti pozemních
komunikací zohlední obsah předchozích zpráv o výsledcích prohlídek
posuzovaného úseku pozemní komunikace, byly-li zpracovány, a údaje o
dopravních nehodách na posuzovaném úseku pozemní komunikace. Před
zpracováním zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací projedná
její obsah s vlastníkem dotčené pozemní komunikace.
(5) Zprávu o výsledcích prohlídky předá auditor bezpečnosti pozemních komunikací vlastníku dotčené pozemní komunikace.
(6) Při péči o pozemní komunikaci podle § 9 odst. 4 vlastník zajistí
provedení nápravných opatření uvedených ve zprávě, pokud je to technicky
možné a ekonomicky únosné při zajištění řádné péče o síť pozemních
komunikací v jeho vlastnictví a její plánovaný rozvoj. Ustanovení
zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena
3).
ČÁST ŠESTÁ
UŽÍVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
§ 19
Obecné užívání
(1) V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích
2)
a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní
komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny
(dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento
zákon nebo zvláštní předpis
9) jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
(2) Dálnice, silnice a místní komunikace, jejich součásti a
příslušenství je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat. Na dálnicích,
silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno
- neoprávněně odstraňovat, zakrývat,
přemísťovat, osazovat nebo pozměňovat dopravní značky a dopravní
zařízení, anebo na těchto věcech cokoliv umísťovat,
- používat pásová a jiná vozidla, jejichž kola nejsou
opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi, nebo používat jiné stroje a
zařízení, které mohou způsobit poškození komunikace; výjimečně lze
povolit jako zvláštní užívání (§ 25) použití silnice nebo místní
komunikace pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými
vozidly,
- používat sněhové řetězy v úsecích, kde vozovka není dostatečně pokryta sněhovou nebo ledovou vrstvou,
- používat hroty v pneumatikách, pokud zvláštní předpis10) nestanoví jinak,
- vypouštět vodu, splašky a jiné tekuté odpady,
- rozjíždět dočasné skládky údržbových hmot, otáčet
zemědělské nebo lesní stroje a potahy při provádění polních nebo lesních
prací,
- odstavovat silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k provozu10) a není opatřeno státní poznávací značkou11) nebo které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu (dále jen "vrak"),
- umisťovat nebo provozovat pojízdné nebo přenosné
zařízení, které je určeno k prodeji zkapalněných ropných plynů (čerpací
stanice).
(3) Vlastník vraku je povinen na výzvu vlastníka dálnice, silnice nebo
místní komunikace odstranit vrak do dvou měsíců od doručení výzvy k
odstranění. Neučiní-li tak, odstraní a zlikviduje vrak vlastník této
pozemní komunikace na náklady vlastníka vraku.
(4) Nemůže-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zjistit
vlastníka vraku, zveřejní výzvu k odstranění vraku způsobem v místě
obvyklým a po marném uplynutí lhůty dvou měsíců ode dne zveřejnění výzvy
odstraní a zlikviduje vrak na své náklady. Zjistí-li vlastník dálnice,
silnice nebo místní komunikace vlastníka vraku dodatečně, může vůči němu
uplatnit nárok na náhradu nákladů vzniklých odstraněním a likvidací
vraku.
(5) Silniční správní úřad je oprávněn rozhodnout o označení místní
komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých
je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel,
příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu.
2)
Rozhodnutí o označení musí být provedeno nejméně týden před dnem
dočasného zákazu stání na příslušné pozemní komunikaci a na řízení
silničního správního úřadu se v tomto případě nevztahují obecné předpisy
o správním řízení.
(6) V případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu podle
předchozího odstavce je vlastník místní komunikace nebo průjezdního
úseku silnice oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho
provozovatele, pokud provozovatel silničního vozidla neprokáže závažné
důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám; v
tomto případě hradí náklady spojené s odstraněním silničního vozidla
ten, na jehož žádost bylo silničním správním úřadem vydáno rozhodnutí.
Zpoplatnění obecného užívání a druhy zpoplatnění
§ 20
(1) Užívání pozemní komunikace, kterou určí prováděcí právní předpis a která je označena dopravní značkou označující zpoplatnění
11a), stanoveným druhem motorového vozidla, podléhá zpoplatnění (dále jen "zpoplatněná pozemní komunikace").
(2) Zpoplatnění se stanoví podle
- typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci (dále jen "mýtné"), nebo
- časového období užívání zpoplatněné pozemní komunikace (dále jen "časový poplatek").
(3) Za užití zpoplatněné pozemní komunikace stanoveným druhem motorového vozidla nelze uložit současně časový poplatek a mýtné.
(4) Peněžní prostředky získané ze zpoplatnění jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.
§ 20a
Osvobození od zpoplatnění
(1) Zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem
- vybaveným zvláštním výstražným světlem podle zvláštního právního předpisu11b), pokud se jedná o vozidlo
- Vězeňské služby České republiky,
- poskytovatele zdravotnické záchranné služby, přepravy pacientů neodkladné péče a zdravotnické dopravní služby,
- složky integrovaného záchranného systému11c) neuvedené v bodech 1 a 2,
- Ministerstva vnitra používaným Policií České republiky a opatřeným nápisem "POLICIE",
- ozbrojených sil České republiky11d),
včetně vozidel používaných Vojenskou policií a opatřených nápisem
"VOJENSKÁ POLICIE" a vozidel ozbrojených sil jiného státu na základě
vzájemnosti,
- celních orgánů opatřeným nápisem "CELNÍ SPRÁVA"11e),
- hasičských záchranných sborů a jednotek dobrovolných hasičů opatřených nápisem "HASIČI",
- obecní nebo městské policie opatřené nápisem "OBECNÍ POLICIE" nebo "MĚSTSKÁ POLICIE"25),
- Vězeňské služby České republiky se zvláštním barevným provedením a označením podle zvláštního právního předpisu26),
- přepravujícím těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou podle zvláštního právního předpisu11f)
držiteli průkazu ZTP, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou
hluchotou, nebo průkazu ZTP/P, pokud držitelem silničního motorového
vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká11g),
- přepravujícím nezaopatřené děti, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou,
- vedeným v registru silničních vozidel členů diplomatické mise28),
- provozovaným domovem pro osoby se zdravotním postižením29), slouží-li k přepravě osob se zdravotním postižením,
- při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva11c),
- Správy státních hmotných rezerv při přepravě
materiálů státních hmotných rezerv, nebo humanitární pomoci státu za
krizových situací podle zvláštního právního předpisu11h),
- správce zpoplatněné pozemní komunikace.
(2) Je-li nutno při uzavírce podle § 24 užít pro vedení objížďky
zpoplatněnou komunikaci, je možné užít tuto komunikaci bez zpoplatnění.
(3) V případě vyhlášení signálu upozornění nebo signálu regulace pro
suspendované částice PM10 podle zvláštního právního předpisu
11i), je až do odvolání příslušného signálu možné užít vybrané úseky pozemních komunikací stanovené zvláštním právním předpisem
11i) bez zpoplatnění.
Časový poplatek
§ 21
(1) Zpoplatněnou pozemní komunikaci lze užít silničním motorovým
vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí
nejvýše 3,5 tuny (dále jen "vozidlo v systému časového zpoplatnění"),
pouze po úhradě časového poplatku. Časový poplatek lze uhradit na jeden
rok, jeden měsíc nebo na deset dnů.
(2) Horní hranice výše časového poplatku na jeden rok činí pro vozidlo v systému časového zpoplatnění 1 500 Kč.
(3) Výše časového poplatku na jeden měsíc a časového poplatku na deset
dnů se stanoví poměrně k výši časového poplatku na jeden kalendářní rok.
Výši časových poplatků stanoví prováděcí právní předpis.
§ 21a
Elektronický kupón
(1) Časový poplatek se platí před užitím zpoplatněné pozemní komunikace.
Úhrada časového poplatku se prokazuje pomocí elektronického zařízení
schváleného podle zvláštního zákona
11j), které musí být umístěno ve vozidle nebo na vozidle v systému časového zpoplatnění (dále jen "elektronický kupón").
(2) Elektronický kupón je přenositelný a není vázán na konkrétní osobu
nebo na konkrétní vozidlo v systému časového zpoplatnění.
(3) Elektronický kupón je na viditelném místě označen identifikačním
číslem, které současně uchovává v elektronické podobě způsobem
umožňujícím jeho dálkovou kontrolu. Identifikační číslo přiřazené
elektronickému kupónu je jedinečné pro každý elektronický kupón a slouží
pro evidenci období, na které byl uhrazen časový poplatek ve vztahu k
danému elektronickému kupónu. Ke každému elektronickému kupónu je
přidělen bezpečnostní kód.
(4) Vozidlo v systému časového zpoplatnění s výjimkou vozidla
osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a musí být vybaveno elektronickým
kupónem.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví bližší podrobnosti o umístění
elektronického kupónu ve vozidle nebo na vozidle v systému časového
zpoplatnění, o nakládání s elektronickým kupónem, o výdeji, výměně a o
vracení elektronických kupónů.
§ 21b
Doba platnosti elektronického kupónu
(1) Dobou platnosti elektronického kupónu se rozumí doba, na kterou byl k
identifikačnímu číslu daného elektronického kupónu uhrazen časový
poplatek. Doba platnosti elektronického kupónu počíná dnem určeným při
úhradě časového poplatku osobou, která jej uhradila, a končí:
- v případě časového poplatku na jeden rok
uplynutím dne předcházejícího témuž dni a měsíci bezprostředně
následujícího kalendářního roku. Není-li takový den v příslušném
kalendářním měsíci následujícího kalendářního roku, skončí uvedená doba
uplynutím posledního dne tohoto kalendářního měsíce,
- v případě časového poplatku na jeden měsíc uplynutím
dne bezprostředně následujícího měsíce, který předchází dni, který se
číselně shoduje s prvním dnem období, na které byl časový poplatek
uhrazen. Není-li takový den v příslušném kalendářním měsíci, skončí
uvedená doba uplynutím posledního dne tohoto kalendářního měsíce, a
- v případě časového poplatku na deset dnů uplynutím
devátého dne následujícího po prvním dni období, na které byl časový
poplatek uhrazen.
(2) Počátek doby platnosti elektronického kupónu lze stanovit nejdříve
na den úhrady časového poplatku a nejpozději na šedesátý den po dni
úhrady časového poplatku.
§ 21c
Výdej elektronických kupónů
(1) Výdej elektronických kupónů, výběr časových poplatků a vedení
evidence údajů o elektronických kupónech, jejich identifikačních
číslech, bezpečnostních kódech, uhrazených časových poplatcích,
vybraných kaucích a poskytnutých bonusech zajišťuje Ministerstvo
dopravy, které může pověřit těmito činnostmi, včetně výběru časových
poplatků, organizaci zřízenou Ministerstvem dopravy (dále jen
"provozovatel systému časového zpoplatnění"). Činnostmi spojenými s
výdejem elektronických kupónů a výběrem časových poplatků může
provozovatel systému časového zpoplatnění pověřit fyzickou nebo
právnickou osobu.
(2) Provozovatel systému časového zpoplatnění vede v evidenci údajů o
časových poplatcích záznamy o identifikačních číslech elektronických
kupónů a o době, na kterou byl uhrazen časový poplatek k příslušnému
identifikačnímu číslu elektronického kupónu, a další údaje v rozsahu a
způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(3) Provozovatel systému časového zpoplatnění nebo jím zmocněná osoba je oprávněna k výběru
- časového poplatku,
- kauce proti vydání elektronického kupónu,
- úplaty za službu dle odstavce 8.
(4) Provozovatel systému časového zpoplatnění je povinen poskytnout
bezúplatně elektronický kupón osobě, která o to požádá a současně uhradí
časový poplatek. Při úhradě časového poplatku na jeden měsíc nebo na
deset dnů je provozovatel systému časového zpoplatnění oprávněn vybrat
kauci proti vydání elektronického kupónu ve výši stanovené prováděcím
předpisem. Při úhradě časového poplatku na další období k již vydanému
elektronickému kupónu se kauce nevybírá. Složení kauce je zárukou, že
elektronický kupón bude vrácen nepoškozený. Výše kauce nesmí převýšit
pořizovací cenu elektronického kupónu. Výši kauce a bližší podrobnosti o
podmínkách výběru a vrácení kauce stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Po převzetí nepoškozeného elektronického kupónu vrátí provozovatel
systému časového zpoplatnění kauci v plné výši osobě, která při vrácení
nepoškozeného elektronického kupónu uvede bezpečnostní kód přidělený k
tomuto elektronickému kupónu.
(6) Uhrazená kauce se nevrací v případě, že provozovateli systému
časového zpoplatnění nebude vrácen nepoškozený elektronický kupón spolu s
uvedením přiděleného bezpečnostního kódu do 1 roku od skončení období,
na které byl k elektronickému kupónu naposled uhrazen časový poplatek.
Nevrácené kauce jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.
(7) V případě vrácení elektronického kupónu před uplynutím doby jeho
platnosti se uhrazený časový poplatek ani jeho část nevrací.
(8) Provozovatel systému časového zpoplatnění provede v evidenci údajů o
elektronických kupónech záznam o vyřazení poškozeného, zničeného nebo
ztraceného elektronického kupónu z evidence na požádání osoby, která
uvede identifikační číslo a bezpečnostní kód přidělené k takovému
elektronickému kupónu. Provozovatel systému časového zpoplatnění
současně převede údaje o době platnosti poškozeného, zničeného nebo
ztraceného elektronického kupónu k identifikačnímu číslu nově
poskytnutého elektronického kupónu náhradou za poškozený, zničený nebo
ztracený elektronický kupón osobě, která o to požádá a uhradí za službu
podle tohoto odstavce úplatu, jejíž výši stanoví prováděcí právní
předpis.
(9) Výše úplaty za službu související s vyřazením elektronického kupónu z
evidence a vydáním nového elektronického kupónu dle odstavce 8 nesmí
přesáhnout výši kauce dle odstavce 4. Přijaté úplaty za službu dle
odstavce 8 jsou příjmem provozovatele systému časového zpoplatnění.
§ 21d
Způsob placení časového poplatku a bonus
(1) Časový poplatek se hradí u provozovatele systému časového
zpoplatnění podle § 21c. Uvedením identifikačního čísla elektronického
kupónu prokáže řidič vozidla v systému časového zpoplatnění úhradu
časového poplatku.
(2) Provozovatel systému časového zpoplatnění může poskytnout slevu
(bonus) z časového poplatku při opakované úhradě časového poplatku na
jeden rok. Bližší podrobnosti o podmínkách poskytnutí bonusu stanoví
prováděcí právní předpis.
(3) Výše poskytnutého bonusu nesmí převýšit 30 % z výše časového
poplatku na jeden rok stanoveného prováděcím právním předpisem ke dni
jeho úhrady. Výši bonusu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 21e
Povinnosti řidiče vozidla v systému časového zpoplatnění
Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění je povinen
- uhradit časový poplatek,
- umístit elektronický kupón ve vozidle nebo na vozidle na místo určené prováděcím předpisem,
- sledovat technickou funkčnost elektronického kupónu,
- na požádání umožnit kontrolu úhrady časového poplatku příslušníkem Policie České republiky (dále jen "policista") nebo celníkem,
a na požádání předložit doklady potřebné ke kontrole podmínek pro
uplatnění osvobození podle § 20a odst. 1 policistou nebo celníkem.
Mýtné
§ 22
(1) Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem
nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost více než 3,5
tuny (dále jen "vozidlo v systému elektronického mýtného"), podléhá
úhradě mýtného.
(2) Výše mýtného se zjišťuje pomocí systému elektronického mýtného,
jehož součástí je elektronické palubní zařízení schválené podle
zvláštního zákona
11j), kterým musí být vybaveno vozidlo v
systému elektronického mýtného (dále jen "elektronické zařízení").
Elektronické zařízení je nepřenositelné a jeho užití je vázáno na
konkrétní vozidlo zaevidované v systému elektronického mýtného. Výše
mýtného se stanoví součinem sazby mýtného a ujeté vzdálenosti po
zpoplatněné pozemní komunikaci. Sazby mýtného mohou být rozlišeny podle
emisní třídy vozidla, druhu vozidla, počtu náprav vozidla nebo jízdní
soupravy, období dne, dne nebo podle období roku.
(3) Vláda může nařízením stanovit, že se provozovateli vozidla v systému
elektronického mýtného poskytne sleva na mýtném celkově uloženém za
časové období stanovené nařízením vlády, pokud výše mýtného uloženého v
průběhu tohoto časového období za užití zpoplatněných pozemních
komunikací tímto vozidlem převýší částku stanovenou nařízením vlády.
Výše slevy na mýtném může činit nejvýše 13 % z výše mýtného stanoveného u
takového vozidla v případě, pokud by se sleva neposkytla.
(4) U vozidel osvobozených od zpoplatnění podle § 20a se mýtné nehradí.
Vozidlo v systému elektronického mýtného musí být pro účely kontroly
vybaveno elektronickým zařízením, s výjimkou podle § 20a odst. 2.
(5) Výši sazeb mýtného a rozlišení sazeb mýtného podle kritérií uvedených v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Při stanovení sazeb mýtného nesmí celkový výnos z uloženého mýtného
za období kalendářního roku překročit poměrnou část nákladů vynaložených
na zpoplatněné pozemní komunikace. Náklady vynaloženými na zpoplatněné
pozemní komunikace jsou
- náklady na výstavbu zpoplatněných pozemních komunikací,
- náklady na údržbu a opravu zpoplatněných pozemních komunikací,
- náklady na správu související s provozem zpoplatněných pozemních komunikací a
- náklady na výstavbu a provoz systému elektronického mýtného.
(7) Překročí-li v kalendářním roce celkový příjem z uloženého mýtného
poměrnou část nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace
podle odstavce 6, sazby mýtného se upraví do dvou let od zjištění tohoto
překročení tak, aby celkový výnos z uloženého mýtného nepřesáhl výši
těchto nákladů.
(8) Strukturu, popis, způsob výpočtu nákladů uvedených v odstavci 6 a
způsob stanovení sazeb mýtného stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22a
Provoz systému elektronického mýtného
(1) Provoz systému elektronického mýtného a výběr mýtného zajišťuje
Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy může pověřit provozem systému
elektronického mýtného a výběrem mýtného organizaci zřízenou
Ministerstvem dopravy (dále jen "provozovatel systému elektronického
mýtného") na základě souhlasu vlády.
(2) Ministerstvo dopravy a organizace pověřená provozem systému
elektronického mýtného a výběrem mýtného spolupracuje při provozování
systému a výběru elektronického mýtného s Policií České republiky. Za
tím účelem vytvoří organizace pověřená provozem systému elektronického
mýtného především na síti dálnic a rychlostních silnic organizační a
technické předpoklady pro dohled na bezpečnost a plynulost dopravních
proudů, mimořádných situací a provozu na dálnicích a rychlostních
silnicích.".
(3) Technické podmínky systému elektronického mýtného stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22b
Evropská služba elektronického mýtného
(1) Evropská služba elektronického mýtného je souborem činností a služeb, které v souladu s příslušným předpisem Evropské unie
11k)
umožňují snadnou propojitelnost systémů elektronického mýtného v
členských státech Evropské unie a nepřetržité užívání zpoplatněných
pozemních komunikací silničním vozidlem ve všech systémech
elektronického mýtného v těchto státech při využití jediného
elektronického zařízení a za podmínky souhrnné úhrady mýtného osobě,
která poskytuje evropskou službu elektronického mýtného a elektronické
zařízení vydala.
(2) Poskytovat evropskou službu elektronického mýtného může právnická
osoba, která je usazena v České republice a bylo jí k této činnosti
uděleno Ministerstvem dopravy oprávnění, nebo právnická osoba, které
bylo toto oprávnění uděleno v souladu s rozhodnutím Evropské komise
definujícím evropskou službu elektronického mýtného
30)
příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie (dále jen
"poskytovatel evropského mýtného"), na základě smlouvy o poskytování
evropské služby elektronického mýtného uzavřené s provozovatelem vozidla
v systému elektronického mýtného.
(3) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného hradí mýtné za
užití zpoplatněné pozemní komunikace vozidlem v systému elektronického
mýtného, pokud má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby
elektronického mýtného s poskytovatelem evropského mýtného, tomuto
poskytovateli.
§ 22c
Práva a povinnosti provozovatele systému
elektronického mýtného
(1) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen
- určit druhy elektronických zařízení, které lze evidovat v systému elektronického mýtného,
- vést evidenci údajů pro účely provozování systému elektronického mýtného (dále jen "evidence údajů o mýtném"),
- zajistit bezplatné poskytnutí elektronického
zařízení každému provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného
nebo jím zmocněné osobě11l), která o to požádá, pokud nebylo elektronické zařízení poskytnuto poskytovatelem evropského mýtného,
- zajistit výběr mýtného od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby11l), nejedná-li se o případ podle písmene e),
- zajistit výběr souhrnného mýtného, jež vzniklo
užitím zpoplatněných pozemních komunikací vozidly v systému
elektronického mýtného, ohledně kterých uzavřeli provozovatelé těchto
vozidel smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3,
a to na základě vyúčtování, které provozovatel systému elektronického
mýtného předkládá poskytovateli evropského mýtného, ve lhůtách a podle
podmínek stanovených ve smlouvě podle písmene g),
- zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý
přístup prohlášení o systému elektronického mýtného podle rozhodnutí
Evropské komise definujícího evropskou službu elektronického mýtného30),
v němž stanoví podmínky přístupu poskytovatelů evropského mýtného do
jím provozovaného systému elektronického mýtného, které musí být v
souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu
elektronického mýtného30),
- uzavřít s poskytovatelem evropského mýtného smlouvu o
poskytování evropské služby elektronického mýtného v rámci systému
elektronického mýtného, splnil-li poskytovatel evropského mýtného
podmínky uvedené v prohlášení podle písmene f),
- zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý
přístup seznam všech poskytovatelů evropského mýtného, s nimiž má
uzavřenu smlouvu podle písmene g), a průběžně jej aktualizovat.
(2) Evidence údajů o mýtném je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona
11m), jehož správcem je provozovatel systému elektronického mýtného. Evidence údajů o mýtném obsahuje údaje o
- provozovatelích vozidel v systému
elektronického mýtného a jejich vlastnících, není-li vlastník
provozovatelem, a o poskytovatelích evropského mýtného,
- vozidlech, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,
- čase a místě průjezdu vozidel v systému elektronického mýtného,
- používaných elektronických zařízeních, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,
- vozidlech, za která nebyla splněna povinnost uhradit mýtné, a o jimi ujetých kilometrech,
- dalších skutečnostech, které jsou nezbytné pro
provozování systému elektronického mýtného, stanovených prováděcím
právním předpisem.
(3) Provozovatel systému elektronického mýtného v evidenci údajů o mýtném zpracovává údaje způsobem stanoveným zvláštním zákonem
11m).
Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje údaje z evidence
údajů o mýtném na základě písemné žádosti správcům pozemních komunikací,
silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní
informační službě, Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro
výkon působnosti podle tohoto zákona a Centrálnímu systému dopravních
informací.
(4) Provozovatel systému elektronického mýtného je oprávněn požadovat
- od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby11l)
s výjimkou vozidla v systému elektronického mýtného, jehož užití na
zpoplatněné pozemní komunikaci zpoplatnění nepodléhá, a s výjimkou
vozidla, pro které poskytuje službu elektronického mýtného poskytovatel
evropského mýtného,
- úhradu mýtného,
- složení kauce maximálně do výše pořizovací ceny elektronického zařízení, a
- od poskytovatele evropského mýtného úhradu souhrnného mýtného v případech podle odstavce 1 písm. e).
(5) Složení kauce je zárukou, že elektronické zařízení bude vráceno
funkční a nepoškozené provozovateli systému elektronického mýtného. Po
převzetí funkčního a nepoškozeného elektronického zařízení vrátí
provozovatel systému elektronického mýtného kauci v plné výši osobě,
která kauci složila, nebo jiné zmocněné osobě
11l).
(6) Kauce propadne, neproběhla-li u zaevidovaného elektronického
zařízení ode dne jeho převzetí nebo ode dne proběhnutí poslední mýtné
transakce po dobu delší než 1 rok žádná mýtná transakce a elektronické
zařízení nebylo do této doby vráceno provozovateli systému
elektronického mýtného, nebo bylo-li zaevidované elektronické zařízení
vráceno provozovateli systému elektronického mýtného nefunkční nebo
poškozené. Propadlé kauce jsou příjmem Státního fondu dopravní
infrastruktury.
(7) Výši kauce stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22d
Oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného
(1) Ministerstvo dopravy udělí právnické osobě na základě písemné
žádosti oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného,
pokud
- je usazena v České republice,
- má udělenu certifikaci systému řízení jakosti podle evropské technické normy31),
- vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k poskytování evropské služby elektronického mýtného,
- jí používané prvky systému elektronického mýtného jsou vyrobeny v souladu s požadavky podle § 22g odst. 1,
- splňuje podmínky odborné způsobilosti pro poskytování evropské služby elektronického mýtného,
- splňuje podmínky finanční způsobilosti pro poskytování evropské služby elektronického mýtného,
- má zpracován plán řízení rizik, který obsahuje postupy a opatření k zajištění úrovně jím poskytovaných služeb, a
- má dobrou pověst.
(2) Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby
elektronického mýtného je odborně způsobilý, pokud statutární orgán nebo
alespoň 1 člen statutárního orgánu je absolventem magisterského
studijního programu v oblasti technických věd nebo ekonomie a má alespoň
3 roky praxe v oblasti správy nebo poskytování elektronického mýtného,
služeb informační společnosti, služeb elektronických komunikací nebo
služeb institucí elektronických peněz.
(3) Finanční způsobilostí pro poskytování evropské služby elektronického
mýtného se rozumí schopnost žadatele o udělení oprávnění k poskytování
evropské služby elektronického mýtného finančně zabezpečit řádné a
nepřetržité poskytování evropské služby elektronického mýtného v
členských státech Evropské unie. Finanční způsobilost se prokazuje
účetní závěrkou za předcházející rok ověřenou auditorem, popřípadě
poslední účetní závěrkou ověřenou auditorem, a dokladem o uzavření
pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním
evropské služby elektronického mýtného.
(4) Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby
elektronického mýtného není finančně způsobilý, pokud bylo rozhodnuto o
zrušení s likvidací nebo bylo rozhodnuto o úpadku
32), nebo
jestliže má nedoplatky na daních, pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále nebo na
pojistném na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále.
(5) Poskytovatel evropského mýtného má dobrou pověst, pokud statutární
orgán nebo členové statutárního orgánu jsou bezúhonní. Za bezúhonného se
pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro
trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v
trvání alespoň 1 roku, pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková
podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čin spáchaný z
nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud
se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(6) Za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínku dobré pověsti podle
odstavce 1 písm. h), si Ministerstvo dopravy vyžádá podle zvláštního
právního předpisu
33) výpis z evidence Rejstříku trestů.
Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence
Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(7) Podmínky udělení oprávnění k poskytování evropské služby
elektronického mýtného je poskytovatel evropského mýtného povinen plnit
po celou dobu platnosti tohoto oprávnění.
(8) Náležitosti plánu pro řízení rizik stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22e
Povinnosti poskytovatele evropského mýtného
Poskytovatel evropského mýtného podle § 22d odst. 1 je povinen
- do 2 let od udělení oprávnění k poskytování
evropské služby elektronického mýtného uzavřít smlouvy o poskytování
evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů
elektronického mýtného v členských státech Evropské unie, které jsou
součástí evropské služby elektronického mýtného11k),
- zajistit nepřetržité poskytování evropské služby
elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného podle
písmene a) a v případě, že dojde k výpadku pokrytí některého systému
elektronického mýtného, obnovit poskytování služby elektronického
mýtného v tomto systému elektronického mýtného nejpozději do 6 měsíců,
- uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý
přístup své smluvní podmínky a údaje o rozsahu pokrytí systémů
elektronického mýtného v členských státech Evropské unie jím
poskytovanou službou elektronického mýtného a průběžně je aktualizovat,
- předložit Ministerstvu dopravy každoročně nejpozději
do 30. března prohlášení o rozsahu pokrytí systému elektronického
mýtného v členských státech Evropské unie jím poskytovanou evropskou
službou elektronického mýtného,
- zajistit poskytnutí elektronického zařízení každému
provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou
službu elektronického mýtného,
- zajistit, aby jím poskytovaná evropská služba
elektronického mýtného umožňovala předávání údajů nezbytných pro
nepřetržité užívání zpoplatněných pozemních komunikací v členských
státech Evropské unie, včetně přímého zadávání údajů do elektronického
zařízení řidičem vozidla,
- neprodleně po vydání elektronického zařízení
provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou
službu elektronického mýtného, předat údaje nezbytné pro jeho
zaevidování provozovatelům systémů elektronického mýtného v členských
státech Evropské unie,
- vést evidenci zablokovaných a nefunkčních
elektronických zařízení, která vydal, a o nepoužitelnosti elektronického
zařízení neprodleně informovat provozovatele systémů elektronického
mýtného v členských státech Evropské unie,
- ve vyúčtování ceny za poskytovanou službu
elektronického mýtného oddělit poplatky za jím poskytované služby a
vzniklé mýtné a u účtovaného mýtného uvést alespoň údaje o čase, místu
vzniku mýtného a o jeho konkrétní skladbě,
- neprodleně informovat provozovatele vozidla, jemuž
na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, v
případě, že dojde k výpadku nebo omezení evropské služby elektronického
mýtného, které mohou ovlivnit možnost použití služeb, jež jim poskytuje,
a zároveň o výpadku nebo omezení evropské služby elektronického mýtného
informovat též provozovatele systému elektronického mýtného, jehož
systému se výpadek nebo omezení dotkne,
- neprodleně informovat provozovatele vozidla, jemuž
na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného,
pokud nezaplatil mýtné podle podmínek uvedených ve smlouvě o poskytování
evropské služby elektronického mýtného a stanovit mu přiměřenou lhůtu k
uhrazení mýtného,
- postupovat v souladu s plánem pro řízení rizik a nechat jej nejméně každé 2 roky přezkoumat a aktualizovat,
- poskytnout potřebnou součinnost provozovatelům
systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské unie při
kontrole správnosti jimi evidovaných údajů nebo při kontrole výše jimi
stanoveného souhrnného mýtného.
§ 22f
Odnětí oprávnění k poskytování evropské služby
elektronického mýtného
Ministerstvo dopravy může odejmout jím udělené oprávnění k poskytování
evropské služby elektronického mýtného, pokud poskytovatel evropského
mýtného
- přestal splňovat některou z podmínek udělení oprávnění uvedených v § 22d odst. 1, nebo
- neplní některou z povinností uvedených v § 22e.
§ 22g
(1) Provozovatel systému elektronického mýtného a poskytovatel
evropského mýtného jsou povinni při poskytování evropské služby
elektronického mýtného užívat pouze takové prvky systému elektronického
mýtného, které v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím
evropskou službu elektronického mýtného
30)
- splňují stanovené požadavky,
- byly podrobeny posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití a
- jsou opatřeny prohlášením o shodě a prohlášením o vhodnosti pro použití.
(2) Je-li prvek systému elektronického mýtného opatřen označením CE podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
34), má se za to, že předmětný prvek splňuje požadavky podle odstavce 1.
(3) Pokud Ministerstvo dopravy zjistí nebo má důvodné podezření, že
prvek systému elektronického mýtného používaný nebo určený k použití při
poskytování evropské služby elektronického mýtného není v souladu s
požadavky podle odstavce 1 nebo brání propojitelnosti systému
elektronického mýtného v rámci evropské služby elektronického mýtného,
uloží ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu
35).
§ 22h
(1) V případě sporů týkajících se uzavření smlouvy podle § 22c odst. 1
písm. g), jejího obsahu nebo ohledně práv a povinností po jejím
uzavření, se mohou provozovatel systému elektronického mýtného nebo
poskytovatel evropského mýtného písemně obrátit na Ministerstvo dopravy s
žádostí o vyjádření se k předmětu sporu.
(2) Ministerstvo dopravy do 30 dní od obdržení žádosti podle odstavce 1
sdělí provozovateli systému elektronického mýtného a příslušnému
poskytovateli evropského mýtného, zda má veškeré potřebné informace a
podklady nezbytné pro posouzení sporu a v případě potřeby si od nich
vyžádá předložení doplňující informace nebo podkladu v přiměřené lhůtě.
(3) Ministerstvo dopravy vydá nejpozději do 6 měsíců od obdržení žádosti
podle odstavce 1 vyjádření, v němž zejména posoudí, zda jsou smluvní
podmínky nediskriminační, vyvážené a v souladu s rozhodnutím Evropské
komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného
30).
Povinnosti provozovatele a řidiče vozidla
v systému elektronického mýtného
§ 22i
(1) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je před užitím zpoplatněné pozemní komunikace povinen
- provozovateli systému elektronického mýtného
nebo poskytovateli evropského mýtného, pokud s ním má uzavřenu smlouvu o
poskytování evropské služby elektronického mýtného, poskytnout údaje
potřebné k zaevidování jím provozovaného vozidla do systému
elektronického mýtného a nahlásit mu bez zbytečného odkladu změnu těchto
údajů,
- zajistit instalování zaevidovaného elektronického zařízení do vozidla v systému elektronického mýtného,
- poučit řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s elektronickým zařízením a jeho užíváním.
(2) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je povinen
zajistit úhradu mýtného podle podmínek sjednaných s provozovatelem
systému elektronického mýtného, nehradí-li mýtné poskytovateli
evropského mýtného na základě smlouvy o poskytování evropské služby
elektronického mýtného.
(3) Provozovatel vozidla nesmí
- použít zaevidované elektronické zařízení do jiného vozidla v systému elektronického mýtného,
- přikázat, dovolit, ani svěřit řízení vozidla v
systému elektronického mýtného na zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud
toto vozidlo není zaevidováno a vybaveno elektronickým zařízením
vozidla.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění evidence v systému
elektronického mýtného, způsob nakládání s elektronickým zařízením a
jeho užívání, podmínky pro zajištění interoperability systémů
elektronického mýtného v souladu s příslušným předpisem Evropské unie
11k), způsob úhrady mýtného a způsob prokázání úhrady mýtného.
(5) Podrobnosti podmínek úhrady mýtného na zpoplatněné pozemní
komunikaci v systému elektronického mýtného mohou být stanoveny ve
smluvních podmínkách provozovatele systému elektronického mýtného.
§ 22j
(1) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného je povinen
- před užitím zpoplatněné pozemní komunikace
zajistit zaevidování vozidla v systému elektronického mýtného,
nejedná-li se o vozidlo, ohledně kterého byla uzavřena smlouva s
poskytovatelem evropského mýtného, a zajistit instalaci elektronického
zařízení do zaevidovaného vozidla v systému elektronického mýtného,
nebyly-li tyto povinnosti splněny provozovatelem vozidla podle § 22i
odst. 1 písm. a) a b), a zadat do elektronického zařízení údaje
umožňující správné stanovení mýtného,
- po celou dobu jízdy po zpoplatněné pozemní komunikaci udržovat elektronické zařízení v provozu,
- nakládat s elektronickým zařízením pouze způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
- uhradit mýtné provozovateli systému elektronického
mýtného, nebylo-li uhrazeno provozovatelem vozidla v systému
elektronického mýtného, nebo nehradí-li mýtné poskytovatel evropského
mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b),
- na výzvu policisty nebo celníka umožnit kontrolu
úhrady mýtného, nehradí-li mýtné poskytovatel evropského mýtného podle §
22c odst. 4 písm. b), a funkčnosti elektronického zařízení.
(2) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného nesmí řídit vozidlo v
systému elektronického mýtného po zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud
toto vozidlo není v systému elektronického mýtného zaevidováno a
vybaveno příslušným elektronickým zařízením.
(3) Druhy údajů, které jsou potřebné k zadání do elektronického zařízení
a které umožňují stanovení mýtného, a podmínky užívání elektronického
zařízení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22k
Není-li dlužné mýtné uhrazeno ani na základě výzvy provozovatele systému
elektronického mýtného, ve které je stanovena přiměřená lhůta k úhradě,
je provozovatel systému elektronického mýtného oprávněn domáhat se
svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy
práva občanského.
§ 23
(1) Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení
obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich
určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy
12)
- k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin,
- k odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obci na dobu potřebnou k zajištění celního odbavení,
- k stání silničního motorového vozidla provozovaného
právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního
právního předpisu,12a) která má sídlo nebo provozovnu ve
vymezené oblasti obce, nebo k stání silničního motorového vozidla
fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem
nemovitosti ve vymezené oblasti obce,
nebude-li tímto užitím ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komunikacích a jiný veřejný zájem. V nařízení obce stanoví
obec způsob placení sjednané ceny a způsob prokazování jejího zaplacení.
(2) Místní komunikace nebo jejich určené úseky podle odstavce 1 musí být
označeny příslušnou dopravní značkou podle zvláštního právního
předpisu.
2)
(3) V nařízení obec může vymezit oblasti obce, ve kterých nelze místní
komunikace nebo jejich určené úseky užít k účelům uvedeným v odstavci 1
písm. a) až c).
(4) Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení
obce vymezit oblasti obce s časovým a druhovým omezením zásobování. V
nařízení obce stanoví obec druhy a kategorie silničních vozidel, časové
vymezení a činnosti, které jsou předmětem omezení.
§ 24
Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami
(1) Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně
přístupných účelových komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen,
popřípadě může být nařízena objížďka. Nikdo nemá nárok na náhradu
případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky.
(2) O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na
základě žádosti osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce. Příslušný
silniční správní úřad žádost projedná
- s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka,
- s obcí, na jejímž zastavěném území má být povolena uzavírka nebo nařízena objížďka,
- s provozovatelem dráhy,13) jde-li o pozemní komunikaci, na níž je umístěna dráha.
(3) Týká-li se uzavírka územního obvodu více silničních správních úřadů,
přísluší rozhodování silničnímu správnímu úřadu, v jehož územním obvodu
je nejdelší část uzavírky; ostatní silniční správní úřady jsou v těchto
případech dotčenými správními úřady.
(4) Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka
byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně
technicky zabezpečena a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl
umožněn přístup k sousedním nemovitostem. Silniční správní úřad může v
rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené
povolení omezit nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá
odkladný účinek.
(5) Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí
- příslušným okresním orgánům požární ochrany,
- příslušným okresním orgánům zdravotní služby,
- dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní
komunikaci, na níž je tato doprava provozována a jsou-li silničnímu
správnímu úřadu tito dopravci známi,
- všem silničním správním úřadům, které povolují
přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku
pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy,
- Ministerstvu vnitra, jde-li o dálnice nebo rychlostní silnice, v ostatních případech příslušnému orgánu Policie České republiky,
- provozovateli systému elektronického mýtného, jde-li o zpoplatněné pozemní komunikace.
(6) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné
účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět
bezúplatně provoz převedený na ni z uzavřené pozemní komunikace.
Případné úpravy objížďkových pozemních komunikací nutné z důvodu
objížďky a náhrada případných následných škod se stanoví v podmínkách
rozhodnutí o uzavírce a objížďce a uskuteční na náklad žadatele o
uzavírku a objížďku.
(7) Uzavírka a objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Označení
zabezpečuje žadatel o uzavírku a objížďku na svůj náklad a odpovídá za
jeho stav po dobu trvání uzavírky a objížďky.
(8) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody,
zřícení nebo poškození objektů) musí příslušnou část pozemní komunikace
neprodleně uzavřít a označit alespoň provizorním způsobem její vlastník.
V případě havárie inženýrské sítě nebo jiného vedení je povinen
příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a alespoň
provizorně označit vlastník této inženýrské sítě nebo tohoto vedení a
věc neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace. Tím není dotčeno
ustanovení § 36 odst. 6.
(9) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení uzavírky a o
nařízení objížďky a náležitosti rozhodnutí v těchto věcech.
§ 25
Zvláštní užívání
(1) K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým
způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen
"zvláštní užívání"), je třeba povolení příslušného silničního správního
úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní
komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo
plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva
vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se
souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky. Souhlas vlastníka
se zvláštním užíváním podle odstavce 6 písm. c) bodu 3 a odstavce 6
písm. d) se nevyžaduje v případě, že se jedná o veřejně prospěšnou
stavbu; k návrhu na zvláštní užívání může vlastník uplatnit námitky, o
kterých rozhodne silniční správní úřad.
(2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání
právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a
v rozhodnutí stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke
zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za
poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace.
(3) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v
rozhodnutí o vydání povolení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí
povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení ke
zvláštnímu užívání, lze udělit povolení ke zvláštnímu užívání na základě
znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy
rozhodnutí o odnětí povolení ke zvláštnímu užívání nabylo právní moci.
(4) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na
základě odůvodněné žádosti držitele povolení ke zvláštnímu užívání.
(5) V době branné pohotovosti státu není třeba povolení ke zvláštnímu užívání pro vozidla Armády České republiky.
(6) Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je
- přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných
předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru
stanovenou zvláštními předpisy,10)
- užití dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní
místní komunikace silničními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší
povolená rychlost je nižší, než stanoví zvláštní předpis,2)
- užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro
- zřizování a provozování zařízení pro
písemnou, obrazovou, světelnou nebo jiným způsobem prováděnou reklamu
nebo propagaci (dále jen "reklamní zařízení"),
- umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů
nesloužících k údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li
neprodleně odstraněny (zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo
paliva apod.),
- provádění stavebních prací,
- zřizování vyhrazeného parkování,
- zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních a jiných podobných zařízení,
- audiovizuální tvorbu,
- umístění inženýrských sítí a jiných nadzemních nebo
podzemních vedení všeho druhu v silničním pozemku, na něm nebo na
mostních objektech,
- pořádání sportovních, kulturních, náboženských,
zábavních a podobných akcí, jestliže by jimi mohla být ohrožena
bezpečnost nebo plynulost silničního provozu,
- výjimečné užití silnice nebo místní komunikace
pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými vozidly,
jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi,
- výjimečné užití místní komunikace a silnice
samojízdnými pracovními stroji a přípojnými vozidly traktorů, které
nemají schválenou technickou způsobilost podle zvláštního právního
předpisu.13a)
(7) Zvláštní užívání spočívající v zřízení a provozování reklamního
zařízení může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu
pěti let, bude-li umístění a provozování reklamního zařízení splňovat
tyto podmínky:
- nebude jej možné zaměnit s dopravními značkami ani dopravními zařízeními,
- nebude oslňovat uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušovat provoz na pozemní komunikaci,
- pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní
zařízení, bude vybavena na náklad vlastníka reklamního zařízení
svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s
konstrukcí reklamního zařízení a
- reklamní zařízení bude sloužit k označení provozovny
nacházející se v souvisle zastavěném území obce podle § 30 odst. 3 ve
vzdálenosti do 50 metrů od reklamního zařízení nebo mimo souvisle
zastavěné území obce v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200
metrů od reklamního zařízení, jedná-li se o reklamní zařízení na
dálnici, silnici I. třídy nebo na jejich silničním pomocném pozemku.
Podmínky stanovené v povolení musí trvat po celou dobu platnosti
povolení. Zánik některé z podmínek je povinen vlastník reklamního
zařízení oznámit do 30 dnů příslušnému silničnímu správnímu úřadu, který
povolení odejme.
(8) Věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle
odstavce 1 nebo v rozporu s ním, s výjimkou reklamních zařízení, je
jejich vlastník povinen odstranit neprodleně po doručení výzvy
příslušného silničního správního úřadu. Neučiní-li tak, zajistí
odstranění a likvidaci věci příslušný silniční správní úřad na náklady
vlastníka věci.
(9) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka věci
umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1, s
výjimkou reklamních zařízení, zveřejní výzvu k odstranění věci způsobem v
místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění
výzvy zajistí odstranění a likvidaci věci na náklady vlastníka dotčené
pozemní komunikace. Zjistí-li vlastník dálnice, silnice nebo místní
komunikace vlastníka věci dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na
náhradu nákladů vzniklých odstraněním a likvidací věci.
(10) Silniční správní úřad je povinen do sedmi dnů ode dne, kdy se
dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného na
dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném
pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání vydaného příslušným silničním
správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho
odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení
neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného
silničního správního úřadu odstranit. Neučiní-li tak, je silniční
správní úřad povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně
zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka
tohoto zařízení. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude
provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno
stavebním úřadem.
5)
(11) Nemůže-li silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního
zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení ke zvláštnímu
užívání, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v
místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10dnů ode dne zveřejnění výzvy
je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit
odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka dotčené
pozemní komunikace, na které je reklamní zařízení neoprávněně umístěno.
Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez
ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním
úřadem.
5)
(12) Umísťování věcí na dálnici, silnici a místní komunikaci, které jsou
uvedeny v § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) až d), není
zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace, vyžaduje však
předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace.
(13) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení zvláštního
užívání dálnice, silnice a místní komunikace a náležitosti rozhodnutí v
této věci.
(14) V případě, že je v podmínkách zvláštního užívání podle odstavce 6
písm. a) požadován k zabezpečení bezpečnosti nebo plynulosti silničního
provozu policejní doprovod, je osoba, na jejíž žádost bylo povolení
vystaveno, povinna uhradit náklady s tímto spojené Policii České
republiky.
(15) Prováděcí předpis stanoví výši náhrad za poskytnutí policejního doprovodu.
Sjízdnost dálnice, sjízdnost a schůdnost silnice
a místní komunikace a její zabezpečení
§ 26
(1) Dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují
bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu
stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a
povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
(2) V zastavěném území obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek
silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je
pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto
komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
(3) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí
jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny,
výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky,
krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace
součástmi a příslušenstvím.
(4) Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace
se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný
sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění
pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška).
(5) Povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně
zhoršit nebo přerušit sjízdnost, jsou vánice a intenzivní dlouhodobé
sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice,
povodně a přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace a jejich
důsledky.
(6) Závadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna
ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže
řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu
stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a
povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
(7) Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna
ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při
pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a
povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
§ 27
(1) Uživatelé dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku nemají
nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo
dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací.
(2) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá
za škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž
příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích
jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními
situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni
předepsaným způsobem upozornit.
(3) Vlastník místní komunikace nebo chodníku odpovídá za škody, jejichž
příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo
průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho
možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními
situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni
předepsaným způsobem upozornit.
(4) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá
podle obecných právních předpisů vlastníkům sousedních nemovitostí za
škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně
technického stavu těchto komunikací; neodpovídá však za škody vzniklé
vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních
komunikacích.
(5) Úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro
jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost
odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník povinen označit podle
zvláštního právního předpisu
2) nebo prováděcího právního
předpisu. Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým
nařízením a vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví
příslušná obec svým nařízením.
(6) Prováděcí předpis blíže vymezí rozsah, způsob a časové lhůty pro
odstraňování závad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace.
Obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve
schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic.
§ 28
(1) Při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které
způsobí nebo může způsobit závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí
ten, kdo znečištění způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést tuto
pozemní komunikaci do původního stavu; nestane-li se tak, je povinen
uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace náklady spojené s
odstraněním znečištění a s uvedením pozemní komunikace do původního
stavu. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující nakládání s
nebezpečnými věcmi.
14)
(2) Při poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí
nebo může způsobit závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti anebo ohrozit
bezpečnost silničního provozu podle zvláštního předpisu,
2)
musí ten, kdo poškození způsobil, tuto skutečnost neprodleně oznámit
vlastníkovi pozemní komunikace a uhradit mu náklady spojené s
odstraněním poškození a s uvedením pozemní komunikace do původního
stavu; může se též s vlastníkem pozemní komunikace dohodnout, že
poškození odstraní sám.
(3) Pokud závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace nelze
neprodleně odstranit, je ten, komu povinnost k odstranění znečištění,
popřípadě k úhradě nákladů na odstranění poškození náleží, povinen místo
alespoň provizorním způsobem neprodleně označit a závadu oznámit
vlastníkovi pozemní komunikace.
§ 29
Pevné překážky
(1) Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a
místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení
2) kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překážku.
(2) Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě
povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem
dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o
dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem
příslušného orgánu Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za
předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního
provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna
potřebná opatření.
(3) Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou
jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené
silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je
vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit
pevnou překážku na náklady jejího vlastníka.
(4) Tvoří-li pevnou překážku sloup nadzemního telekomunikačního nebo
energetického vedení, pro jehož umístění nebylo vydáno povolení
silničního správního úřadu, může být na jeho umístění vydáno povolení
podle odstavce 2 nebo dohodne lhůtu pro jeho odstranění vlastník dotčené
pozemní komunikace s vlastníkem dotčeného vedení; nedojde-li k dohodě o
lhůtě odstranění, rozhodne soud.
(5) Tvoří-li pevnou překážku strom, postupuje se podle ustanovení § 15.
§ 29a
(1) Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená osoba vede Centrální evidenci
pozemních komunikací. V Centrální evidenci pozemních komunikací se
evidují:
- informace o pozemních komunikacích,
- rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích,
silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových
komunikacích (§ 24),
- rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací (§ 25),
- informace o úsecích pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě22),
jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod,
při nichž došlo k usmrcení osoby, v poměru k intenzitě provozu na
pozemní komunikaci, a
- informace o úsecích pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě22),
u nichž by odstranění nebo snížení rizik plynoucích z vlastností
pozemní komunikace pro účastníky provozu na pozemních komunikacích vedlo
k výraznému snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod,
při současném zohlednění nákladů na odstranění nebo snížení těchto
rizik.
(2) Informace podle odstavce 1 písm. d) a e) se vyhodnocují a aktualizují nejméně jednou za 3 roky.
(3) Centrální evidence pozemních komunikací je informačním systémem veřejné správy
11m).
(4) Vlastníci pozemních komunikací jsou povinni předávat do Centrální
evidence pozemních komunikací údaje o pozemních komunikacích v rozsahu
stanoveném Ministerstvem dopravy.
(5) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách
na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných
účelových komunikacích je povinen zveřejnit údaje z rozhodnutí o
uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a
veřejně přístupných účelových komunikacích, které stanoví prováděcí
právní předpis, bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální
evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup
14a).
(6) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o povolení zvláštního
užívání dálnic, silnic a místních komunikací je povinen zveřejnit údaje z
rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních
komunikací, které stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného
odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem
umožňujícím dálkový přístup
14a).
(7) Provozovatel Centrální evidence pozemních komunikací informuje o
vydání rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 neprodleně po jeho zveřejnění
- příslušný orgán požární ochrany,
- příslušný orgán zdravotnické služby,
- příslušný orgán Policie České republiky,
- dopravce v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní
komunikaci, na níž je tato doprava provozována, jsou-li silničnímu
správnímu úřadu tito dopravci známi,
- silniční správní úřady, které povolují přepravy
zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní
komunikace používané k tomuto druhu přepravy.
(8) Způsob předávání údajů do Centrální evidence pozemních komunikací,
jejich druh, rozsah a formát, způsob vedení Centrální evidence pozemních
komunikací, způsob a rozsah zveřejnění údajů vedených v této evidenci
stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST SEDMÁ
OCHRANA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S OKOLÍM
Silniční ochranná pásma
§ 30
(1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a
provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční
ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo
rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy
vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby.
5)
(2) Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor
ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti
- 100 m od osy přilehlého jízdního pásu
dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace anebo od
osy větve jejich křižovatek; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo
celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku,
- 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy,
- 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.
(3) Souvisle zastavěným územím obce (dále jen "území") je pro účely
určení silničního ochranného pásma podle tohoto zákona území, které
splňuje tyto podmínky:
- na území je postaveno pět a více budov,
odlišných vlastníků, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a
které jsou evidovány v katastru nemovitostí27)
- mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se pro
tyto účely zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m.
Spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých budov (u oblouků
se použijí tečny). Spojnice mezi zvětšenými půdorysy budov, spolu se
stranami upravených půdorysů staveb, tvoří území.
Ochranné pásmo může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky pouze po
jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.
(4) Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm.
a) je pro případ povolování zřizování a provozování reklamních zařízení,
které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, posunuta
ze 100 metrů na 250 metrů.
§ 31
(1) Zřízení a provozování reklamního zařízení v silničním ochranném pásmu podléhá povolení.
(2) Zřízení a provozování reklamního zařízení lze povolit pouze, není-li
zaměnitelné s dopravními značkami, světelnými signály, zařízeními pro
provozní informace nebo s dopravními zařízeními a nemůže-li oslnit
uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na
pozemních komunikacích.
(3) Jedná-li se o reklamní zařízení viditelné z pozemní komunikace v
silničním ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy, lze jeho zřízení a
provozování povolit pouze pokud splňuje podmínky podle odstavce 2 a
slouží-li k označení provozovny, která se nachází v silničním ochranném
pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení.
(4) Povolení podle odstavce 1 vydává příslušný silniční správní úřad po předchozím souhlasu
- vlastníka dotčené nemovitosti, na které má být reklamní zařízení zřizováno a provozováno,
- Ministerstva vnitra, jde-li o silniční ochranné pásmo dálnice a rychlostní silnice,
- příslušného orgánu Policie České republiky, jde-li o
silniční ochranné pásmo silnice, s výjimkou rychlostní silnice, a
místní komunikace.
(5) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zřizovat a
provozovat reklamní zařízení právnické nebo fyzické osobě na základě
písemné žádosti na dobu určitou, nejdéle na dobu pěti let, a v
rozhodnutí stanoví podmínky zřizování a provozování reklamního zařízení.
(6) Vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu je oprávněn v
obecném zájmu umístit na své nemovitosti pouze reklamní zařízení, které
bylo povoleno.
(7) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v
rozhodnutí o vydání povolení ke zřizování a provozování reklamních
zařízení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické
nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení, lze udělit povolení na
základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy
rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci.
(8) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení.
(9) Silniční správní úřad je povinen do 7 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o
zřízení nebo existenci v rozporu s odstavcem 2, 3 nebo 5 v silničním
ochranném pásmu bez povolení vydaného příslušným silničním správním
úřadem podle odstavce 1, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho
odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení
neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného
silničního správního úřadu, odstranit. Neučiní-li tak, silniční správní
úřad zajistí do 15 pracovních dnů zakrytí reklamy a následně zajistí
odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto
zařízení. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno
bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním
úřadem.
5)
(10) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka
reklamního zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení podle
odstavce 1, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v
místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty deseti dnů ode dne zveřejnění
výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit
odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka dotčené
nemovitosti, na které je reklamní zařízení umístěno. Odstranění
reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na
skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.
5)
(11) Vlastník nemovitosti, na které je zřízeno a provozováno reklamní
zařízení bez povolení podle odstavce 1, je povinen umožnit na nezbytnou
dobu a v nezbytné míře vstup na svoji nemovitost za účelem zakrytí
reklamy a za účelem odstranění a likvidace tohoto reklamního zařízení.
Vznikne-li tím škoda na nemovitosti, je ten, kdo škodu způsobil, povinen
ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
§ 32
(1) V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení vydaného
silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených
- provádět stavby, které podle zvláštních předpisů5) vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
- provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky.
Ustanoveními tohoto odstavce nejsou dotčeny předpisy o územním plánování a o stavebním řádu.
5)
(2) Povolení podle předchozího odstavce se nevyžaduje pro stavby čekáren
linkové osobní dopravy, zařízení tramvajových a trolejbusových drah,
telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s
úpravou odtokových poměrů.
§ 33
V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní
komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových
trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních
komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat
stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým
vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro
bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým
parkem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových
trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou
podle zvláštního předpisu
2) jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu
2) jako silnice vedlejší.
§ 34
(1) Vlastník dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je
oprávněn v silničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře
vstupovat na cizí pozemky, nebo na stavby na nich stojící, za účelem
oprav, údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a jiných
překážek omezujících silniční provoz. Přitom je povinen dbát toho, aby
tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a činnostmi
nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Vznikne-li tím škoda na
pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit;
této odpovědnosti se nemůže zprostit.
(2) Jedná-li se o pozemní komunikaci nebo její část, pro kterou se
nezřizuje silniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup
vlastníka pozemní komunikace na sousední pozemky.
(3) Nelze-li dosáhnout požadovaného účelu jinak, je vlastník dálnice,
silnice nebo místní komunikace oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém
veřejném zájmu na zachování sjízdnosti a schůdnosti této pozemní
komunikace na nezbytnou dobu, v nezbytné míře a za náhradu použít
nemovitost vlastníka v silničním ochranném pásmu, a není-li silniční
ochranné pásmo zřízeno, vlastníka sousední nemovitosti.
§ 35
Ochrana dálnice, silnice a místní komunikace
(1) Vlastníci nemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní
komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena
nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů
nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem
dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy; vznikne-li
toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná
opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných
opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad.
(2) Silniční správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dálnice, silnice a
místní komunikace a zdroje rušení silničního provozu na nich. Zjistí-li
zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí silniční správní
úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto
ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení,
silniční správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho
náklady.
(3) Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s
místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných
případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene
na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení,
dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro
provozní informace a tabulek s označením místních názvů. Rozhodnutí o
zřízení věcného břemene a o výši úhrady vydává příslušný silniční
správní úřad u dopravních značek a zařízení na základě stanovení místní
úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo zařízení pro provozní
informace
11a).
§ 36
Styk dálnice, silnice a místní komunikace
s vedeními a s okolím
(1) Žádá-li to veřejný zájem, může dálnice, silnice a místní komunikace
křížit inženýrské sítě a jiná vedení, vody, zásoby přírodních podzemních
vod, území chráněná podle zvláštních předpisů,
15)
vodohospodářská a jiná díla, nebo se jich jinak dotknout a může být jimi
křížena nebo jinak dotčena, a to způsobem přiměřeným ochraně životního
prostředí a místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy
zúčastněných vlastníků.
(2) Energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení,
zařízení pro rozvod tepla a topných plynů (dále jen "vedení"), s
výjimkou vedení tramvajových a trolejbusových drah, pokud nejsou
zřizována pro potřeby dálnice, silnice nebo místní komunikace, nesmějí
být podélně umísťována v jejich tělese a na silničních pomocných
pozemcích, pokud v dalších ustanoveních není stanoveno jinak.
(3) Není-li možno umístit bez neúměrných nákladů vedení mimo silniční
pozemek, lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní
komunikace podélné umístění tohoto vedení do silničního pomocného
pozemku, do středního dělicího pásu nebo na mosty a mostní objekty
dotčené pozemní komunikace. Pokud zvláštní předpis
16)
nestanoví jinak, uzavře vlastník dotčené pozemní komunikace na základě
vydaného povolení ke zvláštnímu užívání s vlastníkem vedení smlouvu o
zřízení věcného břemene k pozemní komunikaci za jednorázovou úhradu.
Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši úhrady
soud.
(4) V zastavěném území obce mohou být podélně umísťována vedení, kromě
případů uvedených v odstavci 3 a za podmínek uvedených v tomto odstavci,
i v chodnících a v přilehlých zelených pásech průjezdního úseku silnice
nebo v místní komunikaci při nejvyšším možném ohledu vůči vegetaci. V
případech, kdy je vyloučena možnost jiného technického řešení, mohou být
vedení dále umístěna i ve vozovkách těchto pozemních komunikací.
(5) Při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní
komunikaci, při kterých by mohlo dojít k poškození vedení, je vlastník
vedení povinen na výzvu vlastníka dotčené pozemní komunikace zajistit
bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor.
(6) V případě havárie vedení není pro nezbytné práce k bezprostřednímu
odstranění této havárie potřebné předchozí povolení ke zvláštnímu
užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace. Vlastník vedení je
povinen neprodleně oznámit vlastníku dotčené pozemní komunikace
provedení prací, jejich místo alespoň provizorně označit a zabezpečit a
zajistit následné uvedení dotčeného úseku pozemní komunikace do
původního stavu podle podmínek stanovených v dodatečném povolení ke
zvláštnímu užívání pozemní komunikace.
(7) Při výstavbě nové dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo při
jejich rekonstrukci je objednatel této stavby povinen uhradit jen
vyvolané nezbytné úpravy přímo dotčeného úseku vedení, a to na úrovni
stávajícího technického řešení. Úpravy související s modernizací nebo se
zvýšením výkonnosti vedení je povinen uhradit jejich vlastník.
(8) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy
15)
o styku dálnice, silnice a místní komunikace s inženýrskými sítěmi a
jinými vedeními, s vodami, zásobami přírodních podzemních vod, s územím
chráněným podle zvláštních předpisů, s dobývacím prostorem a s
vodohospodářskými a jinými díly. Podrobnosti o způsobu umísťování, oprav
a udržování inženýrských sítí a jiných vedení na silničních pozemcích
stanoví prováděcí předpis.
§ 37
Styk s dráhami
(1) Křížení silnice a místní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň
kolejí. Zřízení úrovňového křížení silnice nebo místní komunikace s
dráhou (přejezd) může příslušný silniční správní úřad se souhlasem
drážního správního úřadu a příslušného orgánu Policie České republiky
povolit pouze v případech malého dopravního významu stanovených
prováděcím předpisem. Toto ustanovení se nevztahuje na tramvajovou a
trolejbusovou dráhu a na vlečku.
(2) Na žádost vlastníka dráhy může příslušný silniční správní úřad se
souhlasem drážního správního úřadu rozhodnout o zrušení existujícího
přejezdu.
(3) Zabezpečovací zařízení na přejezdu s dráhou umísťuje a udržuje
vlastník dráhy. Vlastník dráhy je povinen udržovat v řádném stavu
silnici nebo místní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5 m
od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami, a
to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Pokud šířka silnice nebo
místní komunikace na přejezdu neodpovídá šířce jejích přilehlých úseků,
je vlastník dráhy povinen přejezd při jeho rekonstrukci přiměřeně
rozšířit; u silnic a místních komunikací užších než 5 m musí být na
přejezdu zachována volná šířka alespoň 5 m.
(4) U silnice a místní komunikace II. třídy je vlastník dráhy povinen zajistit
- úpravu přejezdu umožňující plynulé najíždění silničních vozidel,
- opatření na přejezdu v souvisle zastavěném území
obcí, aby chodci při přechodu dráhy nebyli nuceni používat vozovky
silnice nebo místní komunikace,
- aby umístěná drážní zařízení nebránila nutnému
rozhledu uživatelů silnice nebo místní komunikace a s výjimkou
trolejových vedení nezasahovala do prostoru nad jejich vozovku do výše 5
m; zařízení, která tomu neodpovídají, musí být při rekonstrukci dráhy
přemístěna nebo odstraněna.
(5) Je-li to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to veřejný zájem,
může být kromě tramvajové a trolejbusové dráhy vedena po silnici nebo po
místní komunikaci i jiná dráha, a to způsobem přiměřeným místním
poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků i
provozovatelů a aby nebyl vzájemně ohrožován jejich provoz. Případné
střety zájmů rozhoduje příslušný silniční správní úřad se souhlasem
drážního správního úřadu.
(6) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy
13)
pro styk dálnice, silnice a místní komunikace s dráhou, pro jejich
křížení, zabezpečení těchto křížení a pro používání silnice a místní
komunikace k vedení dráhy.
§ 38
Používání dálnice, silnice a místní komunikace
při velkých stavbách
(1) Pokud v důsledku jiné investiční výstavby má být zrušena část
dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo dlouhodobě na ní vyloučen
veřejný provoz, je objednatel této výstavby povinen postavit na svůj
náklad náhradní pozemní komunikaci a bezúplatně ji, spolu se silničním
pozemkem, na němž je náhradní pozemní komunikace umístěna, převést
vlastníkovi původní pozemní komunikace, která má být zrušena.
(2) Má-li se při velké stavbě nebo při rozsáhlých těžebních pracích nebo
terénních úpravách vyžadujících stavební povolení, popřípadě schválení
podle zvláštních předpisů
5) používat silnice nebo místní
komunikace v rozsahu nebo způsobem, jemuž neodpovídá stavební stav nebo
dopravně technický stav těchto pozemních komunikací, musí být
objednatelem díla a na jeho náklad zajištěny potřebné úpravy dotčené
pozemní komunikace, popřípadě vybudování objížďky odpovídající
předpokládanému provozu, a to v dohodě s vlastníkem silnice nebo místní
komunikace.
(3) Nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozsahu potřebných úprav dotčené
pozemní komunikace, případně o stanovení tras staveništní dopravy nebo o
vybudování objížďky příslušný stavební úřad na základě stanoviska
příslušného silničního správního úřadu. Příslušný silniční správní úřad
je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti o jeho
vypracování.
Kontrolní vážení vozidel
§ 38a
(1) Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích se provádí kontrolní
vážení a měření (dále jen "kontrolní vážení") silničních motorových
vozidel kategorií N2, N3
10) a jejich jízdních souprav s přípojnými vozidly kategorií O2, O3 a O4 a dále motorových vozidel kategorie OT3, OT4
10) (dále jen "vozidlo").
(2) Podle tohoto zákona se rozlišují dvě kategorie kontrolního vážení:
- kontrolní vážení vozidla nepřenosnými
vysokorychlostními vahami, při kterém nedochází k odklonění vozidla z
provozu (dále jen "vysokorychlostní kontrolní vážení"), a
- kontrolní vážení vozidla všemi jinými technickými
zařízeními, než jaká jsou uvedena v písmenu a) výše, při kterém dochází k
odklonění vozidla z provozu (dále jen "nízkorychlostní kontrolní
vážení").
(3) Nízkorychlostní kontrolní vážení
- zajišťuje v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady
- na silnicích I. třídy s výjimkou rychlostních
silnic kraj ve svém územním obvodu se souhlasem vlastníka pozemní
komunikace nebo jím pověřená osoba a
- na ostatních pozemních komunikacích vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.
- provádí Policie České republiky nebo celní úřady samostatně.
(4) Vysokorychlostní kontrolní vážení zajišťuje
- na silnicích I. třídy s výjimkou
rychlostních silnic kraj ve svém územním obvodu se souhlasem vlastníka
pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba a
- na ostatních pozemních komunikacích vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.
(5) Nízkorychlostní kontrolní vážení zahrnuje kontrolu největší povolené
hmotnosti silničního vozidla, kontrolu největší povolené hmotnosti na
nápravu a skupiny náprav vozidla, další hmotnostní poměry vozidla a
kontrolu největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav
10).
(6) Vysokorychlostní kontrolní vážení zahrnuje kontrolu největší
povolené hmotnosti silničního vozidla, kontrolu největší povolené
hmotnosti na nápravu a skupiny náprav vozidla, další hmotnostní poměry
vozidla
10).
(7) Odesílatel nesmí v dokladech, které vydal k přepravované zásilce,
uvést nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost.
§ 38b
(1) Řidič vozidla je povinen na výzvu policisty nebo celníka podrobit
vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení. Zajížďka k technickému
zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, včetně cesty zpět na
pozemní komunikaci, nesmí být delší než 16 kilometrů.
(2) Při nízkorychlostním kontrolním vážení je řidič vozidla povinen
řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní
vážení.
(3) O výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení vydá osoba
obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení vozidel řidiči
doklad, který zašle též provozovateli vozidla.
(4) Zjistí-li se při nízkorychlostním kontrolním vážení dodržení hodnot vozidla stanovených zvláštním právním předpisem
10),
může řidič vozidla pokračovat v další jízdě. V tomto případě není možné
účtovat řidiči žádné náklady nízkorychlostního kontrolního vážení.
(5) Zjistí-li se při nízkorychlostním kontrolním vážení překročení hodnot stanovených zvláštním právním předpisem
10),
je provozovatel vozidla povinen vlastníkovi pozemní komunikace nebo
kraji, zajišťuje-li vážení podle § 38a odst. 3 písm. a) bodu 1, uhradit
náklady vážení paušální částkou ve výši 6 000 Kč. Náhradu nákladů vážení
uloží příslušný správní úřad spolu s rozhodnutím o uložení pokuty za
správní delikt podle § 42b odst. 1 písm. r).
(6) Způsob provádění nízkorychlostního kontrolního vážení, náležitosti
dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení a vzor dokladu
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 38c
(1) Zjistí-li se při nízkorychlostním kontrolním vážení, že rozměry
vozidla nebo jeho celková hmotnost přesahují hodnotu stanovenou
zvláštním právním předpisem
10), může řidič pokračovat v další
jízdě pouze na základě povolení ke zvláštnímu užívání (§ 25) a za
podmínky, že vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních
komunikacích
1).
(2) Zjistí-li se při nízkorychlostním kontrolním vážení, že nápravový
tlak překračuje míru stanovenou zvláštním právním předpisem
10), nesmí řidič pokračovat v jízdě.
(3) Nejsou-li splněny podmínky pro pokračování v další jízdě podle
odstavce 1 nebo 2, je oprávněn zabránit řidiči v další jízdě i celník.
§ 38d
(1) Řidič vozidla je povinen vždy podrobit vozidlo vysokorychlostnímu
kontrolnímu vážení, které je prováděno na trase vozidla, bez ohledu na
to, je-li řidič obeznámen s místem, kde dochází k vysokorychlostnímu
vážení.
(2) Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení překročení hodnot stanovených zvláštním právním předpisem
10),
vystaví příslušný silniční správní úřad provádějící vysokorychlostní
kontrolní vážení doklad, který doručí provozovateli vozidla a následně
jeho řidiči. Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, platí pro doručování
dokladu příslušná ustanovení správního řádu
19).
(3) Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení překročení hodnot stanovených zvláštním právním předpisem
10),
vystaví vlastník pozemní komunikace nebo kraj, zajišťuje-li vážení
podle § 38a odst. 4 písm. a), nebo jimi pověřená osoba zajišťující
vysokorychlostní kontrolní vážení doklad, který doručí obecnímu úřadu
obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo
vysokorychlostní kontrolní vážení provedeno.
(4) Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení překročení hodnot stanovených zvláštním právním předpisem
10),
je provozovatel vozidla povinen vlastníkovi pozemní komunikace nebo
kraji, zajišťuje-li vážení podle § 38a odst. 4 písm. a), uhradit náklady
vážení paušální částkou ve výši 6 000 Kč. Náhradu nákladů vážení uloží
příslušný správní úřad spolu s rozhodnutím o uložení pokuty za správní
delikt podle § 42b odst. 1 písm. r).
(5) Způsob provádění vysokorychlostního kontrolního vážení, náležitosti
dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení a vzor dokladu
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 39
Mimořádné změny dopravního významu
Dojde-li k podstatnému nárůstu zatížení části pozemní komunikace, jejíž
stavební stav nebo dopravně technický stav tomuto nárůstu zjevně
neodpovídá, je osoba, která nárůst způsobila, povinna uhradit
vlastníkovi dotčené části pozemní komunikace náklady spojené s nezbytnou
úpravou a opravou takto dotčené části pozemní komunikace. Nedojde-li k
dohodě o výši úhrady s vlastníkem dotčené části pozemní komunikace,
rozhodne na návrh vlastníka soud.
ČÁST OSMÁ
INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ SYSTÉM
§ 39a
(1) Inteligentní dopravní systém je souborem elektronických prostředků,
technických zařízení, programového vybavení a jiných nástrojů, které
umožňují vyhledávání, shromažďování, zpřístupňování, používání a jiné
zpracovávání údajů o pozemních komunikacích, silničním provozu,
cestování, logistice a dopravním spojení, a jehož účelem je zvýšení
bezpečného a koordinovaného užívání pozemních komunikací a snížení
negativních dopadů silničního provozu na životní prostředí.
(2) Poskytovatel služby inteligentního dopravního systému je povinen při
poskytování této služby užívat pouze součásti inteligentního dopravního
systému, které odpovídají specifikacím stanoveným Evropskou komisí a
uveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie, a poskytovat služby
inteligentního dopravního systému způsobem odpovídajícím těmto
specifikacím.
(3) Stanoví-li tak specifikace podle odstavce 2, lze uvádět na trh a do
provozu pouze ty součásti inteligentního dopravního systému, pro které
bylo provedeno posouzení shody nebo vhodnosti pro použití v souladu s
touto specifikací.
(4) Pokud Ministerstvo dopravy zjistí nebo má důvodné podezření, že
součást inteligentního dopravního systému není v souladu s požadavkem
podle odstavce 2 nebo 3, uloží ochranné opatření podle zvláštního
právního předpisu
35).
(5) Poskytovatel služby inteligentního dopravního systému je povinen
zajistit, aby jím poskytované služby byly v souladu s pravidly pro
zpracování osobních údajů podle zvláštního právního předpisu
36).
ČÁST DEVÁTÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR
§ 40
Výkon státní správy
(1) Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a
veřejné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými
jsou Ministerstvo dopravy, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou
působností a celní úřad. Působnost silničního správního úřadu vykonávají
v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obce v přenesené působnosti.
(2) Ministerstvo dopravy
- rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií,
- rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem obrany,
- vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu4) podle tohoto zákona ve věcech dálnic a rychlostních silnic,
- povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy
zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž
rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10) pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho kraje,
- rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti,
- uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje,
- uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a
závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení dálnic,
rychlostních silnic a silnic I. třídy,
- vydává vyjádření ke sporu mezi provozovatelem
systému elektronického mýtného a poskytovatelem evropského mýtného podle
§ 22h odst. 3,
- ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a u součástí inteligentního dopravního systému,
- projednává správní delikty podle § 42b odst. 5.
(3) Krajský úřad
- povoluje zvláštní užívání silnic II. a III.
třídy formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání
vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou
zvláštními předpisy,10) pokud trasa přepravy nepřesahuje územní obvod kraje,
- rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorií silnic II. a III. třídy a o změnách těchto kategorií,
- rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu Ministerstvem obrany a Ministerstvem dopravy,
- vykonává působnost silničního správního úřadu a
speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I.třídy s výjimkou věcí,
ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy,
- rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností a proti rozhodnutím obcí17),
- uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a
závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení silnic II. a III.
třídy.
(4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
- vykonávají působnost speciálního stavebního
úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy, místních komunikací a veřejně
přístupných účelových komunikací a působnost silničního správního úřadu
ve věcech silnic s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo
dopravy nebo orgán kraje v přenesené působnosti,
- projednávají správní delikty podle § 42a a 42b ve
věcech dálnic a silnic, s výjimkou správních deliktů, k jejichž
projednání je příslušný celní úřad nebo Ministerstvo dopravy; k
projednání správních deliktů podle § 42a odst. 4 písm. e) a § 42b odst. 1
písm. r), s) a t) je místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností, v jehož správním obvodu bylo spáchání správního deliktu
zjištěno,
- projednávají správní delikty podle § 42a odst. 4
písm. e) a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t) ve věcech místních
komunikací; místně příslušný k projednání těchto správních deliktů je
obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo
spáchání správního deliktu zjištěno,
- uplatňují stanovisko k územním plánům a regulačním
plánům a závazné stanovisko v územním řízení, pokud není příslušné
Ministerstvo dopravy nebo krajský úřad.
(5) Obce
- rozhodují o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie,
- projednávají správní delikty podle § 42a a § 42b ve
věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, s
výjimkou správních deliktů, k jejichž projednávání je příslušný celní
úřad nebo krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností,
- vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací.
(6) Jde-li o věc, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více
silničních správních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší
společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení
provede a rozhodnutí vydá některý ze silničních správních úřadů, v jehož
územním obvodu se má věc uskutečnit.
(7) Celník ve stejnokroji je oprávněn
- zastavit vozidlo a podrobit vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení,
- zastavit vozidlo v systému elektronického mýtného,
zjistit totožnost řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně
jeho provozovatelem, podrobit vozidlo v systému elektronického mýtného
kontrole, zda je vybaveno funkčním elektronickým zařízením, zda je
evidováno v systému elektronického mýtného a zda jsou do elektronického
zařízení zadány údaje umožňující správné stanovení mýtného, a kontrole
úhrady mýtného, včetně kontroly dokladů prokazujících úhradu mýtného,
- zastavit vozidlo v systému časového zpoplatnění,
zjistit totožnost řidiče a podrobit vozidlo kontrole vybavení
elektronickým kupónem a úhrady časového poplatku,
(8) Celní úřad projednává správní delikty podle § 42a odst. 2 a 3 a
odst. 4 písm. a) až d) a § 42b odst. 2. K projednání přestupků uvedených
v § 42a odst. 3 je místně příslušný celní úřad, který přestupek zjistil
jako první.
§ 41
Státní dozor
(1) Státní dozor na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a
veřejně přístupných účelových komunikacích vykonávají silniční správní
úřady v rozsahu své působnosti. Ministerstvo dopravy vykonává státní
dozor v oblasti poskytování evropské služby elektronického mýtného, v
oblasti poskytování služby inteligentního dopravního systému a vrchní
státní dozor nad výkonem státního dozoru prováděného příslušnými
silničními správními úřady.
(2) Osoba pověřená výkonem státního dozoru dozírá, zda vlastníci
(správci) a uživatelé pozemních komunikací, poskytovatelé evropského
mýtného podle § 22d odst. 1 nebo poskytovatelé služby inteligentního
dopravního systému plní povinnosti stanovené tímto zákonem. Zjistí-li
pověřená osoba při výkonu státního dozoru porušení povinností
stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků
písemně uloží způsob a lhůtu odstranění těchto nedostatků a jejich
příčin.
(3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru při výkonu dozoru
závažné závady ve stavebním stavu nebo v dopravně technickém stavu
pozemní komunikace, které bezprostředně ohrožují uživatele nebo pozemní
komunikaci, je oprávněna písemně nařídit vlastníku této pozemní
komunikace okamžité zastavení nebo omezení jejího užívání a vyrozumí o
tom příslušný silniční správní úřad, který je povinen ve lhůtě dvou dnů
zahájit příslušné správní řízení.
(4) Osoba pověřená výkonem státního dozoru je povinna prokázat se
průkazem, který musí obsahovat její jméno, příjmení a věcný i územní
rozsah jejího oprávnění. Vzor tohoto průkazu stanoví prováděcí předpis.
(5) Na osoby pověřené výkonem vrchního státního dozoru se vztahují při
výkonu dozoru oprávnění a povinnosti podle odstavců 2, 3 a 4.
(6) Ostatní práva a povinnosti osob pověřených výkonem státního dozoru jsou stanoveny zvláštním předpisem.
18)
§ 41a
(1) Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu dopravy pro výkon
působnosti podle tohoto zákona o státních občanech České republiky
- referenční údaje ze základního registru obyvatel,
- údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
- příjmení,
- jméno, popřípadě jména,
- datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
- adresa místa pobytu,
- státní občanství, popřípadě více státních občanství,
- datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana
mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k
úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan
prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
- jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
- datum narození,
- místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
- státní občanství, popřípadě více státních občanství,
- adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
- počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení
údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na
území České republiky,
- zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
- datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
- den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za
mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za
mrtvého nepřežil.
(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5) Ministerstvo dopravy může poskytnuté údaje pro účely plnění úkolů
podle tohoto zákona a ověřování údajů o státních občanech České
republiky v rozsahu uvedeném v odstavcích 2 a 3 dále předávat, třídit
nebo kombinovat, popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje
nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje neprodleně informuje
Ministerstvo vnitra.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 42
Pořádková pokuta
(1) Vlastníku (správci) nebo uživateli pozemní komunikace, který nesplní
písemný příkaz daný mu při výkonu státního dozoru osobou pověřenou
výkonem státního dozoru podle § 41 odst. 2 nebo 3, může silniční správní
úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč.
(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyl-li písemný příkaz
splněn ani ve lhůtě nově stanovené silničním správním úřadem. Úhrn takto
uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 300 000 Kč.
(3) Řízení o uložení pořádkové pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne nesplnění uložené povinnosti.
(4) Pořádková pokuta uložená Ministerstvem dopravy je příjmem státního
rozpočtu, pořádková pokuta uložená jiným silničním správním úřadem je
příjmem rozpočtu, z něhož je hrazena činnost tohoto úřadu.
Správní delikty
§ 42a
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
- v rozporu s § 19 odst. 5 nebo § 24 omezí
obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně
přístupné účelové komunikace, neoprávněně zřídí objížďku, neoznačí
uzavírku nebo objížďku podle rozhodnutí o omezení obecného užívání nebo
nedodrží podmínky stanovené tímto rozhodnutím,
- v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije dálnici, silnici
nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům,
než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení
zvláštního užívání,
- jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo
provozované bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s §
25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, nebo jako vlastník reklamního
zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v
rozporu s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění,
- odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy,
- v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní
zařízení v silničním ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1
nebo nedodrží podmínky tohoto povolení,
- v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední
nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní
komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší,
- znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství,
- na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až g) zakázána,
- jako vlastník vraku neuposlechne výzvy vlastníka
(správce) dálnice, silnice nebo místní komunikace k odstranění vraku
podle § 19 odst. 3,
- bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění
dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového
znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu
neoznámí vlastníku (správci) pozemní komunikace,
- neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice,
silnice nebo místní komunikace vlastníku (správci) pozemní komunikace
anebo neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem
neoznačí, ani neprodleně takové poškození pozemní komunikace neodstraní,
- v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou
překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním
správním úřadem,
- v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v
silničním ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo v
rozporu s tímto povolením,
- v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně
oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v
rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto
pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33,
- jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice,
silnice nebo místní komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k
zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí,
vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace
anebo přírodními vlivy, nebo
- jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice,
silnice nebo místní komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k
zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí,
vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání.
(2) Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21e
- užije vozidlo v systému časového zpoplatnění, aniž by byl uhrazen časový poplatek, nebo
- neumístí ve vozidle nebo na vozidle na místě stanoveném prováděcím právním předpisem elektronický kupón.
(3) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 22j
- užije vozidlo, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením,
- užije vozidlo, aniž by zadal do elektronického zařízení údaje umožňující stanovení mýtného nebo zadá tyto údaje chybně,
- užije zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které nebylo zaevidováno u provozovatele systému elektronického mýtného,
- neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby umožnil kontrolu funkčnosti elektronického zařízení a úhrady mýtného, nebo
- nakládá neoprávněně s elektronickým zařízením,
- nezajistí úhradu mýtného.
(4) Řidič vozidla se dopustí přestupku tím, že
- neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby podrobil vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení,
- neuposlechne pokyn osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, nebo
- vozidlo překročí při nízkorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem10), nebo
- pokračuje v jízdě, ačkoli při nízkorychlostním
kontrolním vážení tohoto vozidla bylo zjištěno překročení hodnoty
hmotnosti stanovené zvláštním právním předpisem, nebo
- vozidlo překročí při vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem10).
(5) Fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 36 odst. 6
- neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou
část pozemní komunikace v případě havárie této sítě nebo tohoto vedení
anebo tuto havárii neprodleně neoznámí vlastníku (správci) pozemní
komunikace, nebo
- neoznámí vlastníku (správci) pozemní komunikace
provedení nezbytných prací k bezprostřednímu odstranění havárie této
sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění
těchto prací.
(6) Fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném
pásmu dopustí přestupku tím, že na takové nemovitosti strpí umístění
reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu
- do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) a odstavce 4,
- do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), h), i), j), k), l), n) a p),
- do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o) a odstavců 5 a 6,
- do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) a odstavců 2 a 3,
- v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, odstavce 3 písm. a) až e),
- v blokovém řízení do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a), b) a d),
- v blokovém řízení do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c),
- v příkazním řízení do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. e).
§ 42b
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
- v rozporu s § 19 odst. 5 nebo § 24 omezí
obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně
přístupné účelové komunikace, neoprávněně zřídí objížďku, neoznačí
uzavírku nebo objížďku podle rozhodnutí o omezení obecného užívání nebo
nedodrží podmínky stanovené tímto rozhodnutím,
- v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije dálnici, silnici
nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům,
než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení
zvláštního užívání,
- jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo
provozované bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s §
25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, nebo jako vlastník reklamního
zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v
rozporu s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění,
- odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy,
- v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní
zařízení v silničním ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1
nebo nedodrží podmínky tohoto povolení,
- v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední
nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní
komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší,
- znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství,
- na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až g) zakázána,
- jako vlastník vraku neuposlechne výzvy vlastníka
(správce) dálnice, silnice nebo místní komunikace k odstranění vraku
podle § 19 odst. 3,
- bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění
dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového
znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu
neoznámí vlastníku (správci) pozemní komunikace,
- neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice,
silnice nebo místní komunikace vlastníku (správci) pozemní komunikace
anebo neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem
neoznačí, ani neprodleně takové poškození pozemní komunikace neodstraní,
- v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou
překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním
správním úřadem,
- v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v
silničním ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo v
rozporu s tímto povolením,
- v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně
oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v
rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto
pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33,
- jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice,
silnice nebo místní komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k
zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí,
vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace
anebo přírodními vlivy, nebo
- jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice,
silnice nebo místní komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k
zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí,
vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání,
- zrušeno zákonem č. 347/2009 Sb.
- jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, které
překročí při nízkorychlostním anebo vysokorychlostním kontrolním vážení
hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem10),
- jako provozovatel vozidla přikáže, dovolí, svěří
nebo umožní řízení vozidla, jehož hmotnost převyšuje hodnoty stanovené
podle zvláštního právního předpisu10),
- jako provozovatel vozidla neoznámí na žádost
příslušného správního úřadu totožnost řidiče vozidla, které překročí při
vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním
předpisem10),
- jako odesílatel zásilky vydá k přepravované zásilce
doklad, v němž uvede nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná
hmotnost, pokud vozidlo, které zásilku přepravuje, překročí při
nízkorychlostním nebo vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty
stanovené zvláštním právním předpisem10), s výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel
vozidla v systému elektronického mýtného dopustí správního deliktu tím,
že v rozporu s § 22i
- nezajistí zaevidování vozidla do systému
elektronického mýtného a nenahlásí bez zbytečného odkladu změnu údajů
potřebných k zaevidování,
- nezajistí instalování zaevidovaného elektronického zařízení do vozidla,
- nezajistí úhradu mýtného,
- přikáže, dovolí nebo svěří řízení vozidla v systému
elektronického mýtného, které není vybaveno funkčním elektronickým
zařízením, po zpoplatněné pozemní komunikaci,
- užije elektronické zařízení určené na konkrétní
vozidlo a zaevidované v systému elektronického mýtného do jiného vozidla
v systému elektronického mýtného, nebo
- nepoučí řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s elektronickým zařízením a jeho užívání.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí správního deliktu tím, že
- v rozporu s § 36 odst. 6 neprodleně neuzavře
nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace v případě havárie této
sítě nebo tohoto vedení anebo havárii neprodleně neoznámí vlastníku
(správci) pozemní komunikace,
- v rozporu s § 36 odst. 6 neoznámí vlastníku
(správci) pozemní komunikace provedení nezbytných prací k
bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo
neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto prací, nebo
- v rozporu s § 36 odst. 5 nesplní povinnost zajistit
bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor při provádění stavebních
prací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník
nemovitosti v silničním ochranném pásmu dopustí správního deliktu tím,
že na takové nemovitosti strpí umístění reklamního zařízení bez povolení
silničního správního úřadu (§ 31 odst. 3).
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel služby
inteligentního dopravního systému dopustí správního deliktu tím, že
užívá součást inteligentního dopravního systému, která neodpovídá
specifikacím podle § 39a odst. 2, nebo poskytuje službu inteligentního
dopravního systému způsobem neodpovídajícím těmto specifikacím.
(6) Za správní delikt lze uložit pokutu
- do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), r), s), u) a odstavce 5,
- do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), h), i), j), k), l), n) a p),
- do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. o) a odstavců 3 a 4,
- do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m), t) a odstavce 2,
- v příkazním řízení do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. r) a s).
§ 43
Společná ustanovení k § 42a a 42b
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k
okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán. Jde-li o správní
delikt podle § 42b odst. 1 písm. r) a s), činí výměra pokuty 7 000,- Kč
za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost
vozidla dle zvláštních právních předpisů
10). V případě, že je porušeno více mezních hodnot je bráno na zřetel pouze nejvyšší přetížení.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm
příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává v
přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo obec,
nebo Ministerstvo dopravy podle působnosti stanovené v § 40 odst. 2
písm. j) anebo celní úřad podle působnosti stanovené v § 40 odst. 8.
Správní delikty podle § 42a odst. 2, odst. 3 písm. b) a § 42a odst. 4
písm. a), b), c), d) a f) může projednat v blokovém řízení Policie České
republiky nebo celní úřad.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby
18a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty a náhrady nákladů vážení podle § 38b odst. 5 nebo § 38d odst.
4 vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze
kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Příjem z pokut
uložených za správní delikty podle § 42b odst. 1 písm. r), s) a t) je ze
40 % příjmem vlastníka pozemní komunikace, na níž bylo kontrolní vážení
provedeno, v případě pozemní komunikace ve vlastnictví státu je příjmem
Státního fondu dopravní infrastruktury, ze 45 % příjmem kraje, v jehož
územním obvodu bylo kontrolní vážení provedeno, a z 15 % příjmem
rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.
Náhrady nákladů vážení uložené podle § 38b odst. 5 nebo § 38d odst. 4
jsou příjmem vlastníka pozemní komunikace, na níž bylo kontrolní vážení
provedeno, v případě pozemní komunikace ve vlastnictví státu jsou
příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.
(7) Pokuta a náhrada nákladů vážení podle § 38b odst. 5 nebo § 38d odst.
4 je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo
právní moci.
(8) Bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona, je-li řidič současně
provozovatel vozidla, které překročí při nízkorychlostním anebo
vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním
předpisem
10), je odpovědnost za správní delikt posuzována pouze podle příslušných ustanovení § 42b tohoto zákona.
(9) S výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a
jízdních souprav není řidič vozidla odpovědný za přestupek podle § 42a
odst. 4 písm. c) a e), pokud prokáže, že odesílatel nebo provozovatel
vozidla mu vydal k přepravované zásilce doklad, v němž uvedl nižší
hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, a při převzetí zásilky
nemohl provést kontrolu hmotnosti zásilky.
(10) Pokud správní orgán rozhodne o uložení sankce za jiný správní
delikt uvedený v příloze IV nebo v seznamu podle čl. 6 odst. 2 písm. b)
přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádějí společná
pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě
28) osobě, která je podnikatelem v silniční dopravě provozované velkými vozidly podle zvláštního právního předpisu
14) nebo jeho odpovědným zástupcem, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zvláštního právního předpisu
14), v jehož územním obvodu je sídlo této osoby, jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu.
(11) V případě správního deliktu dle § 42b tohoto zákona spáchaného
prostřednictvím vozidla, které je jízdní soupravou, je za tento správní
delikt odpovědný provozovatel silničního motorového vozidla.
§ 43a
Vybírání kaucí
(1) Celník je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od řidiče motorového vozidla
- který je podezřelý ze spáchání přestupku
uvedeného v § 42a odst. 2 až 4 a u kterého je důvodné podezření, že se
bude vyhýbat přestupkovému řízení, nebo
- v případě, že provozovatel tohoto vozidla je
podezřelý ze spáchání správního deliktu uvedeného v § 42b odst. 1 písm.
r) nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) a je důvodné podezření, že se bude
vyhýbat řízení o správním deliktu.
(2) Policista je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od
řidiče motorového vozidla, který je podezřelý ze spáchání přestupku
uvedeného v § 42a odst. 2 a 4 a u kterého je důvodné podezření, že se
bude vyhýbat přestupkovému řízení.
(3) Kauci nelze vybrat od osoby, která požívá imunit a výsad podle zákona nebo mezinárodního práva.
(4) Při výběru kauce policista nebo celník poučí řidiče o důsledku
vybrání kauce a podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o
převzetí kauce. V písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení
kauce, její výše a úřad, který je příslušný k vedení řízení o přestupku
nebo správním deliktu.
(5) Jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce vydá policista nebo
celník řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v odstavci 1
písm. c) bez zbytečného odkladu provozovateli vozidla a jedno vyhotovení
ponechá pro evidenční účely Policie České republiky nebo Celní správy.
(6) V případě, že kauci vybral policista, Policie České republiky předá
jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení
řízení o přestupku nebo o správním deliktu a převede vybranou kauci
nejpozději následující pracovní den na bankovní účet tohoto úřadu. V
případě, že kauci vybral celník a k vedení řízení o přestupku nebo o
správním deliktu není příslušný celní úřad, předá Celní správa jedno
vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení řízení o
přestupku nebo o správním deliktu a převede vybranou kauci nejpozději
následující pracovní den na bankovní účet tohoto úřadu.
§ 43b
Vracení a propadnutí kaucí
(1) Kauce se vrátí v plné výši, jestliže
- byla věc odložena, řízení o přestupku
zastaveno nebo v řízení o přestupku nebyla uložena pokuta v případě
vybrání kauce podle § 43a odst. 1 písm. a), nebo
- nebyla v řízení o správním deliktu uložena provozovateli vozidla pokuta v případě vybrání kauce podle § 43a odst. 1 písm. b).
(2) Je-li v řízení o přestupku nebo o správním deliktu uložena pokuta,
započte se vybraná kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení a
případně nákladů vážení podle § 38b odst. 5 nebo § 38d odst. 4. Toto
započtení musí být uvedeno ve výroku rozhodnutí o uložení sankce za
přestupek nebo správní delikt. Započtení kauce na zaplacení pokuty lze
provést teprve po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za
přestupek nebo správní delikt. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená
pokuta, vrátí se řidiči část kauce zbývající po započtení kauce na
zaplacení uložené pokuty, nákladů řízení a případně nákladů vážení.
(3) Kauce nebo její zbývající část podle odstavců 1 a 2 se vrátí do 5
pracovních dní od nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o přestupku
nebo o správním deliktu nebo ode dne uhrazení pokuty uložené v blokovém
řízení.
(4) Kauce propadne, jestliže pokuta uložená v blokovém řízení není uhrazena ve lhůtě její splatnosti.
(5) Propadlá kauce je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost
úřadu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku nebo správním
deliktu.
(6) Kauci podle § 43a odst. 1 a 2 lze složit též u úřadu příslušného k
vedení řízení o přestupku nebo správním deliktu, pokud řidič kauci
nesložil podle § 43a odst. 1 a 2 a celník nebo policista postupoval
podle § 43c. Ustanovení odstavců 1 až 5 a § 43a odst. 3 až 5 se použijí
obdobně.
§ 43c
Zabránění v jízdě
(1) Je-li celník nebo policista oprávněn vybrat od řidiče motorového
vozidla kauci podle § 43a a řidič kauci na výzvu celníka nebo policisty
nesloží, přikáže celník nebo policista řidiči motorového vozidla jízdu
na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu
na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a
- zabrání mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen "technický prostředek"), nebo
- zakáže pokračovat v jízdě a zadrží řidiči doklady k vozidlu a k nákladu.
(2) Náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a
náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži řidiče nebo
provozovatele vozidla. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele vozidla za
motorové vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením
dotčena.
(3) Při postupu podle odstavce 1 poučí celník nebo policista řidiče o
podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a vystaví
potvrzení o zabránění v jízdě použitím technického prostředku nebo o
zadržení dokladů k vozidlu a k nákladu. V potvrzení uvede výši kauce,
kterou určil podle § 43a odst. 1 nebo 2, a správní orgán příslušný k
vedení řízení o přestupku nebo správním deliktu.
(4) Jedno vyhotovení potvrzení podle odstavce 3 vydá celník nebo
policista řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v § 43a
odst. 1 písm. b) bez zbytečného odkladu provozovateli vozidla a jedno
vyhotovení ponechá pro evidenční účely Policie České republiky nebo
Celní správy.
(5) Doklady k vozidlu a k nákladu zadržené podle odstavce 1 písm. b)
předá Policie České republiky nebo Celní správa v případě, že k vedení
řízení o přestupku nebo o správním deliktu není příslušný celní úřad,
nejpozději následující pracovní den po jejich zadržení úřadu příslušnému
k vedení řízení o přestupku nebo o správním deliktu.
(6) Celní úřad nebo Policie České republiky nebo úřad příslušný k vedení
řízení o přestupku nebo správním deliktu zajistí uvolnění vozidla nebo
vrácení dokladů k vozidlu a k nákladu, jestliže
- byla složena kauce podle § 43a,
- byla věc odložena nebo řízení o přestupku zastaveno
nebo nebyla uložena pokuta v řízení o přestupku nebo o správním deliktu,
nebo
- byla uhrazena pokuta uložená v blokovém řízení nebo v řízení o přestupku nebo správním deliktu.
(7) Technický prostředek k zabránění v jízdě nebo zákaz pokračovat v
jízdě nelze použít, pokud by vozidlo tvořilo překážku provozu na
pozemních komunikacích nebo jsou-li ve vozidle převážena živá zvířata.
ČÁST DESÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 44
Společná ustanovení
(1) Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací
dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Souhlasy a stanoviska vydávaná
podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního
právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou
závazným stanoviskem podle správního řádu
19a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
Při převodu dálnice nebo silnice včetně silničního pozemku z vlastnictví
státu do vlastnictví kraje nebo obce v souvislosti se změnou kategorie
nebo třídy pozemní komunikace podle § 3 odst. 3 a při převodu investiční
výstavbou dotčeného úseku dálnice nebo silnice včetně silničního
pozemku z vlastnictví státu na jiné osoby podle § 38 odst. 1 se
nepoužijí předpisy vyžadující k převodům majetku státu na jiné osoby
zvláštního souhlasu nebo výjimky
20). Tyto předpisy se rovněž
nepoužijí při převodech silnic, místních nebo účelových komunikací
včetně silničních pozemků z vlastnictví krajů nebo obcí do vlastnictví
státu v souvislosti se změnou kategorie nebo třídy pozemní komunikace a
při převodech silničních pozemků včetně příslušenství stavby dálnice
nebo silnice z vlastnictví jiných osob podle § 38 do vlastnictví státu.
§ 44a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené
působnosti.
§ 45
Přechodná ustanovení
(1) Ustanovení § 10 odst. 3 se nevztahuje na připojení účelových
komunikací a sousedních nemovitostí na dálnice a na rychlostní silnice,
pokud rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu o povolení
těchto připojení nabylo právní moci před dnem účinnosti tohoto zákona.
(2) Pokud byla platná územně plánovací dokumentace schválena před 1.
červencem 1992 a nebyly proto v její závazné části vymezeny stavby
dálnice, silnice a rychlostní místní komunikace jako veřejně prospěšné
stavby, jsou tyto stavby veřejně prospěšnými stavbami, pro jejichž
uskutečnění lze vyvlastnit pozemky, stavby a práva k nim podle
zvláštních předpisů.
5)
(3) Pro vedení, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona již uložena v
silničních pozemcích nebo na nich, není třeba žádat povolení ke
zvláštnímu užívání pozemní komunikace podle § 25 odst. 4 písm. d); tím
není dotčeno ustanovení § 29 odst. 4.
§ 46
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda stanoví nařízením výši časových poplatků podle § 21 odst. 3,
výši bonusu podle § 21d odst. 3 a výši sazeb mýtného podle § 22 odst. 5.
Vláda může nařízením stanovit výši slevy na mýtném, podmínky uplatnění
slevy na mýtném a postup při uplatnění slevy na mýtném podle § 22 odst.
3.
(2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 8
odst. 3, § 9 odst. 4, § 10 odst. 5, § 12a odst. 3, § 16 odst. 3, § 18g
odst. 7, § 18i odst. 4, § 18j odst. 5, § 20 odst. 1, § 21d odst. 2, §
21a odst. 5, § 21c odst. 2, 4 a 8, § 21e písm. b) § 22 odst. 5 a 8, §
22a odst. 3, § 22c odst. 2 písm. f), § 22c odst. 7, § 22d odst. 8, § 22i
odst. 4, § 22j odst. 1 písm. c), § 22j odst. 3, § 24 odst. 9, § 25
odst. 13, § 25 odst. 15 § 27 odst. 6, § 29a odst. 8, § 36 odst. 8, § 37
odst. 1, § 38b odst. 6, § 38d odst. 5 a § 41 odst. 4.
§ 47
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
- Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních
komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb., zákona č.
213/1993 Sb. a zákona č. 134/1994 Sb., s výjimkou ustanovení § 6 odst.
3, § 6a, 6b a § 24 odst. 1 písm. l), která se zrušují dnem 31. prosince
1997.
- Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).
- Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j.
SM-1976/77-23, kterým se vydávají Směrnice o předcházení škodám a
vypořádání škod způsobených bojovou technikou ozbrojených sil na
pozemních komunikacích (registrován v částce 24/1977 Sb.), včetně změny
vydané dne 10. 4. 1986 pod č.j. 80/86.
- Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 14 078/82-025 o uzavírkách dálnic (registrován v částce 35/1982 Sb.).
- Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 23
462/83-25 o používání pozemních komunikací při přesunech bojové techniky
ve zvláštním režimu (registrován v částce 32/1983 Sb.).
- Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 22
130/1984-025 o kontrolním odznaku státního odborného dozoru nad
pozemními komunikacemi (registrován v částce 16/1985 Sb.).
- Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 8
013/1986-025 o údržbě dálnic, silnic a místních komunikací (registrován v
částce 5/1986 Sb.).
- § 82 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích.
§ 48
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997 s výjimkou ustanovení §
20, 21 a 22, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998.
____________________________________________________________
- Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za
užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006,
kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání
určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o
minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční
sítě.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o
interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve
Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010
o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti
silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy.
- § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
§ 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
- Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech
provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve
znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb.
- Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
- § 8 odst. 2 a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
- § 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
- Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
- Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
- § 110 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.
- § 4 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní
infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů
České republiky, ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu
národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších
předpisů.
- Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
§ 16 odst. 1 písm. d) a f), § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm.
c), § 29 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
- Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel
na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla),
ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o
technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o
změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na
pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a
o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a
odznacích celní správy, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním
barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy.
- Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.
- Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 20a
- Vyhláška č. 553/2002 Sb.,
kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících
látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu
stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a
provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah
zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve
znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2004/52 o interoperabilitě systémů elektronického silničního mýtného ve Společenství.
- § 31 a následující občanského zákoníku.
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o
ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o
ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 266/1994 Sb.
- Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění
zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb.
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
- § 2 písm. o) a § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 365/2000 Sb., o
informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších
zákonů.
- Např. zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní
energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a
zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů.
- Zákon č. 110/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 222/1994 Sb.
- Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu
silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č.
355/1999 Sb.
- Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.
- § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
- § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.
- Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.
- Například § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995
Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 16
odst. 1 písm. d) a f), § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm. c), §
29 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
- Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.
1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro
rozvoj transevropské dopravní sítě.
Písmeno F části 8 přílohy II Aktu o podmínkách přistoupení České
republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky,
Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské
republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv,
na nichž je založena Evropská unie.
- Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a
doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.
- Vyhláška č. 418/2008 Sb., kterou s provádí zákon o obecní policii.
- Vyhláška č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější
označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné
provedení a označení služebních vozidel a prokazování příslušnosti k
Vězeňské službě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
- § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 344/1992 Sb.
§ 43 odst. 10
- Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se
zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon
povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady
96/26/ES.
- § 5 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel
na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla),
ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
- § 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 206/2009 Sb.
- Rozhodnutí Komise č. 2009/750/ES ze dne 6. října
2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích
technických prvků.
- EN ISO 9001.
- Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na
akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým
se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
- § 18a zákona č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
zákona č. 490/2009 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb.
- Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Poznámka: Body 48 a 49 ze zákona č. 80/2006 Sb. nelze zapracovat, protože tímto zákonem bylo vloženo celé nové písmeno b).
48. V § 40 odst. 4 písm. b) se slova "na dálnicích a na silnicích" nahrazují slovy "ve věcech dálnic a silnic".
49. V § 40 odst. 4 písm. b) se za slova "podle zvláštního předpisu"
vkládají slova "s výjimkou věcí, k jejichž projednávání je příslušný
celní úřad".
Čl. II zákona č. 152/2011 Sb.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Fyzická osoba, která podá žádost o vydání povolení k provádění auditu
bezpečnosti pozemních komunikací podle § 18h odst. 2 zákona č. 13/1997
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6
měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a která doloží, že v době
před nabytím účinnosti tohoto zákona absolvovala školení zabývající se
posuzováním dopadů vlastností pozemních komunikací na bezpečnost provozu
na pozemních komunikacích, nemusí absolvovat školení podle § 18i odst. 3
zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Povinnost zajistit provedení auditu bezpečnosti pozemní komunikace se
nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována
dokumentace záměru přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 196/2012 Sb.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se
posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Reklamní zařízení, jehož zřízení a provozování na dálnici, silnici I.
třídy nebo jejich silničním pomocném pozemku nebo v silničním ochranném
pásmu dálnice a silnice I. třídy bylo silničním správním úřadem
povoleno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze nadále
provozovat za splnění podmínek uvedených v povolení do zániku tohoto
povolení, nejdéle však 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Vlastník reklamního zařízení uvedeného v bodě 2, jestliže mu nebylo
vydáno povolení podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, je po ukončení doby, po kterou lze podle
bodu 2 reklamní zařízení dále provozovat, povinen reklamní zařízení bez
zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů, odstranit.
Neodstraní-li vlastník reklamní zařízení ve stanovené lhůtě, postupuje
se podle § 25 odst. 10 a 11 nebo § 31 odst. 9 až 11 zákona č. 13/1997
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.