ZÁKON
o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s
tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péče, práva a
povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých, poskytovatelů zdravotních
služeb, zdravotnických pracovníků
1),2), jiných odborných pracovníků
2)
a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb,
podmínky hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb, další činnosti
související s poskytováním zdravotních služeb a zapracovává příslušné
předpisy Evropské unie
3).
§ 2
(1) Poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická
osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto
zákona.
(2) Zdravotními službami se rozumí
- poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky1),2), a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky2), jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
- konzultační služby, jejichž účelem je posouzení
individuálního léčebného postupu, popřípadě navržení jeho změny nebo
doplnění, a další konzultace podporující rozhodování pacienta ve věci
poskytnutí zdravotních služeb prováděné dalším poskytovatelem
zdravotních služeb (dále jen "poskytovatel") nebo zdravotnickým
pracovníkem, kterého si pacient zvolil,
- nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném
tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na patologicko-anatomickou
pitvu nebo zdravotní pitvu a z patologicko-anatomické pitvy nebo ze
zdravotní pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví4),
- zdravotnická záchranná služba5),
- zdravotnická dopravní služba, jejímž účelem je
- přeprava pacientů mezi poskytovateli nebo k
poskytovateli a zpět do vlastního sociálního prostředí, je-li to
nezbytné k zajištění poskytnutí zdravotních služeb,
- rychlá přeprava zdravotnických pracovníků k zabezpečení neodkladné péče u poskytovatele,
- přeprava osob včetně zemřelého pacienta související s
prováděním transplantací, neodkladná přeprava tkání a buněk určených k
použití u člověka, přeprava léčivých přípravků, krve a jejích složek a
zdravotnických prostředků nezbytných pro poskytnutí neodkladné péče nebo
přeprava dalšího biologického materiálu,
- přeprava pacientů neodkladné péče, kterou se rozumí
jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného
poskytování neodkladné péče během přepravy,
- zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových
zařízení nebo tkáňových zařízení podle jiných právních předpisů
upravujících postupy pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských
orgánů, tkání a buněk6),
- zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení
transfuzní služby nebo krevní banky podle právního předpisu upravujícího
výrobu transfuzních přípravků, jejich skladování a výdej7).
(3) Zdravotními službami se rovněž rozumí specifické zdravotní služby
podle zákona o specifických zdravotních službách, zdravotní služby podle
zákona upravujícího transplantace nebo zákona upravujícího umělé
přerušení těhotenství
8).
(4) Zdravotní péčí se rozumí
- soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem
- předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního stavu (dále jen "nemoc"),
- udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu,
- udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení,
- pomoci při reprodukci a porodu,
- posuzování zdravotního stavu,
- preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně
rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné
zdravotnickými pracovníky (dále jen "zdravotní výkon") za účelem podle
písmene a).
§ 3
(1) Pacientem se rozumí fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby.
(2) Ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem se rozumí zdravotnický
pracovník, který navrhuje, koordinuje, poskytuje a vyhodnocuje
individuální léčebný postup u konkrétního pacienta a koordinuje
poskytování dalších potřebných zdravotních služeb.
(3) Individuálním léčebným postupem se rozumí poskytování zdravotních
služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů, v logické a časové
posloupnosti konkrétnímu pacientovi, včetně jejich možných variant a
metod. Součástí individuálního léčebného postupu je zejména diagnostická
rozvaha, návrh léčby, včetně léčebně rehabilitační péče a doporučení
dalšího postupu při poskytování zdravotních služeb. Součástí
individuálního léčebného postupu je i léčebný režim, kterým se rozumí
soubor opatření, která podporují léčbu a minimalizují její možná rizika,
včetně doporučení úpravy životního stylu.
(4) Hospitalizací se rozumí doba zpravidla delší než 24 hodin, po kterou
je pacientovi přijatému na lůžko ve zdravotnickém zařízení
poskytovatele lůžkové péče poskytována lůžková péče.
(5) Registrujícím poskytovatelem se rozumí poskytovatel ambulantní péče v
oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro
děti a dorost, v oboru zubní lékařství nebo v oboru gynekologie a
porodnictví, který přijal pacienta do péče za účelem poskytnutí primární
ambulantní péče; registrující poskytovatel je povinen při přijetí
pacienta do péče vyplnit registrační list, který pacient podepíše. V
případě, že u poskytovatele uvedeného ve větě první poskytuje zdravotní
služby více lékařů, je pacient zaregistrován ke konkrétnímu lékaři.
§ 4
(1) Zdravotnickým zařízením se rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb.
(2) Návštěvní službou se rozumí poskytování zdravotní péče ve vlastním
sociálním prostředí pacienta, a to zejména v případech, kdy se pacient s
ohledem na svůj zdravotní stav nemůže dostavit do zdravotnického
zařízení poskytovatele a poskytnutí zdravotní péče tímto způsobem je s
ohledem na její charakter možné.
(3) Vlastním sociálním prostředím pacienta se pro účely tohoto zákona
rozumí domácí prostředí pacienta nebo prostředí nahrazující domácí
prostředí pacienta, například zařízení sociálních služeb
9),
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, školská zařízení pro výkon
ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školská zařízení pro
preventivně-výchovnou péči nebo jiná obdobná zařízení, věznice pro výkon
vazby a výkon trestu odnětí svobody, ústavy pro výkon zabezpečovací
detence, zařízení pro zajištění cizinců
10) a azylové zařízení
11).
(4) Oborem zdravotní péče se pro účely tohoto zákona rozumí
- zubní lékařství, farmacie, obory
specializačního vzdělávání nebo obory certifikovaných kurzů lékařů,
zubních lékařů nebo farmaceutů podle jiného právního předpisu1),
- odbornosti nelékařských zdravotnických pracovníků
nebo obory specializačního vzdělávání nebo obory certifikovaných kurzů
nelékařských zdravotnických pracovníků podle jiného právního předpisu2).
(5) Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb
podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování
individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní
možnosti.
ČÁST DRUHÁ
ZDRAVOTNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNÍ PÉČE
HLAVA I
DRUHY A FORMY ZDRAVOTNÍ PÉČE
§ 5
Druhy zdravotní péče
(1) Druhy zdravotní péče podle časové naléhavosti jejího poskytnutí jsou
- neodkladná péče, jejímž účelem je zamezit
nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo
by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo
způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování
pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí,
- akutní péče, jejímž účelem je odvrácení vážného
zhoršení zdravotního stavu nebo snížení rizika vážného zhoršení
zdravotního stavu tak, aby byly včas zjištěny skutečnosti nutné pro
stanovení nebo změnu individuálního léčebného postupu nebo aby se
pacient nedostal do stavu, ve kterém by ohrozil sebe nebo své okolí,
- nezbytná péče, kterou z lékařského hlediska vyžaduje
zdravotní stav pacienta, který je zahraničním pojištěncem, s
přihlédnutím k povaze dávek a k délce pobytu na území České republiky; v
případě zahraničních pojištěnců z členského státu Evropské unie,
Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace musí být
zdravotní péče poskytnuta v takovém rozsahu, aby zahraniční pojištěnec
nemusel vycestovat do země pojištění dříve, než původně zamýšlel,
- plánovaná péče, která není zdravotní péčí uvedenou v písmenech a), b) nebo c).
(2) Druhy zdravotní péče podle účelu jejího poskytnutí jsou
- preventivní péče, jejímž účelem je včasné
vyhledávání faktorů, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci
nebo zhoršením zdravotního stavu, a provádění opatření směřujících k
odstraňování nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů a předcházení jejich
vzniku,
- diagnostická péče, jejímž účelem je zjišťování
zdravotního stavu pacienta a okolností, jež mají na zdravotní stav
pacienta vliv, informací nutných ke zjištění nemoci, jejího stavu a
závažnosti, dalších informací potřebných ke stanovení diagnózy,
individuálního léčebného postupu a informací o účinku léčby,
- dispenzární péče, jejímž účelem je aktivní a
dlouhodobé sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo trpícího
nemocí nebo zhoršením zdravotního stavu, u kterého lze podle vývoje
nemoci důvodně předpokládat takovou změnu zdravotního stavu, jejíž
včasné zjištění může zásadním způsobem ovlivnit další léčbu a vývoj
nemoci,
- léčebná péče, jejímž účelem je příznivé ovlivnění
zdravotního stavu na základě realizace individuálního léčebného postupu,
s cílem vyléčení nebo zmírnění důsledků nemoci a zabránění vzniku
invalidity nebo nesoběstačnosti nebo zmírnění jejich rozsahu,
- posudková péče, jejímž účelem je zjištění, zda
- nebude stabilizovaný zdravotní stav pacienta
negativně ovlivněn nároky, které na něho klade výkon práce, služby,
povolání nebo jiných činností v konkrétních podmínkách, nebo
- zdravotní stav pacienta je v souladu s předpoklady
nebo požadavky stanovenými pro výkon práce, služby, povolání, jiných
činností nebo pro jiné účely,
- léčebně rehabilitační péče, jejímž účelem je
maximální možné obnovení fyzických, poznávacích, řečových, smyslových a
psychických funkcí pacienta cestou odstranění vzniklých funkčních poruch
nebo náhradou některé funkce jeho organismu, popřípadě zpomalení nebo
zastavení nemoci a stabilizace jeho zdravotního stavu; v případě, že
jsou při jejím poskytování využívány přírodní léčivé zdroje nebo
klimatické podmínky příznivé k léčení podle lázeňského zákona12), jde o lázeňskou léčebně rehabilitační péči,
- ošetřovatelská péče, jejímž účelem je udržení,
podpora a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a
sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou
zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin nebo v souvislosti s
těhotenstvím a porodem, a dále rozvoj, zachování nebo navrácení
soběstačnosti; její součástí je péče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování
jejich utrpení a zajištění klidného umírání a důstojné přirozené smrti,
- paliativní péče, jejímž účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí,
- lékárenská péče a klinickofarmaceutická péče (dále
jen "lékárenská péče"), jejímž účelem je zajišťování, příprava, úprava,
uchovávání, kontrola a výdej léčiv, s výjimkou transfuzních přípravků a
surovin pro výrobu krevních derivátů podle zákona o léčivech,
laboratorních chemikálií, zkoumadel, dezinfekčních přípravků, a dále
zajišťování, uchovávání, výdej a prodej zdravotnických prostředků podle
zákona o zdravotnických prostředcích13), zajišťování,
uchovávání, výdej a prodej potravin pro zvláštní lékařské účely; v rámci
této péče je dále poskytováno poradenství, konzultační služby a další
služby v oblasti prevence a včasného rozpoznávání onemocnění, podpory
zdraví a posuzování a kontrola účelného, bezpečného a hospodárného
užívání léčivých přípravků a postupů s tím spojených.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
- druhy, obsah a časové rozmezí preventivních
prohlídek, okruhy osob, kterým jsou jednotlivé druhy preventivních
prohlídek poskytovány, a okruhy poskytovatelů, kteří preventivní
prohlídky provádějí,
- nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče,
časové rozmezí prováděných prohlídek a okruhy poskytovatelů
provádějících dispenzární péči.
§ 6
Formy zdravotní péče
Formami zdravotní péče jsou ambulantní péče, jednodenní péče, lůžková
péče a zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí
pacienta.
§ 7
Ambulantní péče
(1) Ambulantní péče je zdravotní péčí, při níž se nevyžaduje
hospitalizace pacienta nebo přijetí pacienta na lůžko do zdravotnického
zařízení poskytovatele jednodenní péče.
(2) Ambulantní péče je poskytována jako
- primární ambulantní péče, jejímž účelem je
poskytování preventivní, diagnostické, léčebné a posudkové péče a
konzultací, dále koordinace a návaznost poskytovaných zdravotních služeb
jinými poskytovateli; tuto zdravotní péči pacientovi poskytuje
registrující poskytovatel,
- specializovaná ambulantní péče, která je poskytovaná v rámci jednotlivých oborů zdravotní péče podle § 4 odst. 4,
- stacionární péče, jejímž účelem je poskytování
zdravotní péče pacientům, jejichž zdravotní stav vyžaduje opakované
denní poskytování ambulantní péče.
(3) Součástí primární ambulantní péče poskytované registrujícími
poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické
lékařství pro děti a dorost je vždy návštěvní služba.
§ 8
Jednodenní péče
Jednodenní péče je zdravotní péčí, při jejímž poskytnutí se vyžaduje
pobyt pacienta na lůžku po dobu kratší než 24 hodin, a to s ohledem na
charakter a délku poskytovaných zdravotních výkonů. Při poskytování
jednodenní péče musí být zajištěna nepřetržitá dostupnost akutní lůžkové
péče intenzivní.
§ 9
Lůžková péče
(1) Lůžková péče je zdravotní péčí, kterou nelze poskytnout ambulantně a
pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. Lůžková péče
musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu.
(2) Lůžkovou péčí je
- akutní lůžková péče intenzivní, která je
poskytována pacientovi v případech náhlého selhávání nebo náhlého
ohrožení základních životních funkcí nebo v případech, kdy lze tyto
stavy důvodně předpokládat,
- akutní lůžková péče standardní, která je poskytována pacientovi
- s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením
chronické nemoci, které vážně ohrožují jeho zdraví, ale nevedou
bezprostředně k selhávání životních funkcí, nebo
- za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně;
v rámci akutní lůžkové péče je poskytována též včasná léčebná rehabilitace,
- následná lůžková péče, která je poskytována
pacientovi, u kterého byla stanovena základní diagnóza a došlo ke
stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého
zhoršení chronické nemoci, a jehož zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo
poskytnutí zejména léčebně rehabilitační péče; v rámci této lůžkové
péče může být poskytována též následná intenzivní péče pacientům, kteří
jsou částečně nebo úplně závislí na podpoře základních životních funkcí,
- dlouhodobá lůžková péče, která je poskytována
pacientovi, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a
bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje; v rámci
této lůžkové péče může být poskytována též intenzivní ošetřovatelská
péče pacientům s poruchou základních životních funkcí.
§ 10
Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním
prostředí pacienta
(1) Zdravotní péčí poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacienta jsou
- návštěvní služba,
- domácí péče, kterou je ošetřovatelská péče, léčebně
rehabilitační péče nebo paliativní péče poskytované v domácím prostředí
pacienta.
(2) Ve vlastním sociálním prostředí pacienta lze kromě zdravotní péče
podle odstavce 1 poskytovat umělou plicní ventilaci a dialýzu.
(3) V rámci zdravotní péče podle odstavce 1 lze vykonávat pouze takové
zdravotní výkony, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným
vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení.
HLAVA II
OBECNÉ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB
§ 11
Poskytování zdravotních služeb
(1) Poskytovatel může poskytovat pouze zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
(2) Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné
- poskytovat odbornou první pomoc,
- poskytovat zdravotní služby v zařízeních sociálních služeb podle zákona o sociálních službách,
- zajistit převoz osoby, jejíž zdravotní stav to
vyžaduje, ze zahraničí do České republiky nebo z České republiky do
zahraničí osobou oprávněnou k této činnosti podle právních předpisů
jiného státu, z jehož území nebo na jehož území se převoz uskutečňuje a
jde-li o činnost na území České republiky dočasnou,
- poskytovat zdravotní služby podle § 20.
(3) Zdravotní služby lze poskytovat pouze prostřednictvím osob
způsobilých k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností
souvisejících s poskytováním zdravotních služeb.
(4) Personální zabezpečení zdravotních služeb musí odpovídat oborům,
druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám podle § 2
odst. 2 písm. d) až f). Požadavky na minimální personální zabezpečení
zdravotních služeb, týkající se odborné, specializované, popřípadě
zvláštní odborné způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných
odborných pracovníků a jejich počtu stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Zdravotní služby mohou být poskytovány pouze ve zdravotnických
zařízeních v místech uvedených v oprávnění k poskytování zdravotních
služeb; to neplatí v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním
sociálním prostředí, zdravotnické dopravní služby, přepravy pacientů
neodkladné péče, přednemocniční neodkladné péče poskytované v rámci
zdravotnické záchranné služby, zdravotních služeb poskytovaných v
mobilních zdravotnických zařízeních ozbrojených sil za krizových situací
a jde-li o převoz těla zemřelého na pitvu a z pitvy podle zákona o
pohřebnictví. V případě, že poskytovatel poskytuje pouze domácí péči,
musí mít kontaktní pracoviště.
(6) Zdravotnické zařízení musí být pro poskytování zdravotních služeb
technicky a věcně vybaveno. Technické a věcné vybavení zdravotnických
zařízení musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče
a zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f). Požadavky na
minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení, týkající
se stavebně technického, funkčního a dispozičního uspořádání prostor a
vybavení vybranými zdravotnickými prostředky, jinými přístroji a
zařízením, na vybavení kontaktního pracoviště, a v případě lékárenské
péče poskytované v odloučeném oddělení výdeje léčiv i na místo
poskytování péče, stanoví prováděcí právní předpis. Tímto nejsou dotčeny
požadavky na zdravotnická zařízení podle jiných právních předpisů.
(7) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby, poskytovatel
zdravotnické dopravní služby a poskytovatel přepravy pacientů neodkladné
péče musí být pro poskytovanou zdravotní službu vybaven odpovídajícími
dopravními prostředky. Požadavky na vybavení poskytovatele dopravními
prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení těchto dopravních
prostředků a na jejich označení a barevné provedení stanoví prováděcí
právní předpis. Tímto nejsou dotčeny požadavky na dopravní prostředky
stanovené jinými právními předpisy.
(8) Poskytování zdravotních služeb v zařízeních sociálních služeb podle
odstavce 2 písm. b) je poskytovatel sociálních služeb povinen před
jejich započetím oznámit krajskému úřadu příslušnému podle místa jejich
poskytování. Při poskytování zdravotních služeb je poskytovatel
sociálních služeb povinen dodržovat povinnosti stanovené poskytovateli v
§ 45 odst. 1, odst. 2 písm. n), § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1.
§ 12
Způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání
(1) Způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání se pro
účely tohoto zákona rozumí způsobilost k samostatnému výkonu povolání
lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta nebo způsobilost k výkonu
povolání zdravotnického pracovníka nelékařského povolání bez přímého
vedení a odborného dohledu podle jiných právních předpisů
1),2).
(2) Poskytovatel, který je fyzickou osobou, musí být způsobilý k
samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle odstavce 3 anebo je
povinen ustanovit odborného zástupce s touto způsobilostí; ustanovení
odborného zástupce se nepřipouští, jde-li o poskytování zdravotních
služeb na základě oprávnění podle § 16 odst. 2. Poskytovatel, který je
právnickou osobou, je povinen ustanovit odborného zástupce se
způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle
odstavce 3 vždy.
(3) Jsou-li poskytovány zdravotní služby
- v oborech specializačního vzdělávání lékařů,
vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání lékaře alespoň v
jednom z těchto oborů,
- v oboru zubní lékař nebo v oborech specializačního
vzdělávání zubních lékařů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu
povolání zubního lékaře alespoň v jednom z těchto oborů,
- v oboru farmaceut nebo v oborech specializačního
vzdělávání farmaceutů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu
povolání farmaceuta alespoň v jednom z oborů specializačního vzdělávání
farmaceutů,
- pouze v oborech vzdělávání zdravotnických pracovníků
nelékařského povolání nebo jiných odborných pracovníků, vyžaduje se
způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání alespoň v
jednom z těchto oborů; odborným zástupcem může být též lékař, zubní
lékař nebo farmaceut, pokud je způsobilý vykonávat alespoň v jednom z
těchto oborů přímé vedení nebo odborný dohled vůči těmto pracovníkům
podle jiného právního předpisu.
§ 13
Bezúhonnost
(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen
- za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, nebo
- za trestný čin spáchaný při poskytování zdravotních služeb,
anebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen.
(2) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále
dokladem prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti vydaným státem,
jehož je fyzická osoba občanem, a doklady vydanými státy, ve kterých se
fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6
měsíců; tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladů o
bezúhonnosti, které vydal příslušný orgán jiného členského státu
Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské
konfederace se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace
14).
Nevydává-li stát uvedený ve větě první výpis z evidence trestů nebo
rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba
čestné prohlášení o bezúhonnosti, které učinila před notářem nebo
příslušným orgánem tohoto státu.
(3) Vyžaduje-li se pro účely řízení podle tohoto zákona doložení
bezúhonnosti výpisem z evidence Rejstříku trestů, požádá o vydání výpisu
správní orgán příslušný k udělení oprávnění k poskytování zdravotních
služeb; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku restů a výpis z
evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 14
Odborný zástupce
(1) Odborný zástupce odborně řídí poskytování zdravotních služeb.
Odborným zástupcem může být ustanovena fyzická osoba, která je
- způsobilá k samostatnému výkonu
zdravotnického povolání podle § 12 a je členem České lékařské komory,
České stomatologické komory nebo České lékárnické komory (dále jen
"komora"), jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto
povolání,
- plně způsobilá k právním úkonům,
- bezúhonná,
- držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít.
Odborným zástupcem nemůže být ustanovena fyzická osoba, u níž trvá některá z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17.
(2) Funkce odborného zástupce musí být vykonávána v pracovněprávním nebo
obdobném vztahu k poskytovateli. Tato podmínka neplatí, je-li odborný
zástupce statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu
poskytovatele nebo je-li odborný zástupce manželem nebo registrovaným
partnerem poskytovatele; i v tomto případě musí být odborný zástupce k
poskytovateli ve smluvním vztahu.
(3) Odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném pro
řádné odborné řízení poskytovaných zdravotních služeb. Stejná osoba
nemůže vykonávat funkci odborného zástupce pro více než 2 poskytovatele.
(4) Odborný zástupce je povinen písemně oznámit poskytovateli všechny
změny údajů uvedených o něm v rozhodnutí o udělení oprávnění k
poskytování zdravotních služeb, v žádosti o udělení tohoto oprávnění a v
dokladech předkládaných s touto žádostí a změny a doplnění údajů
týkajících se podmínek pro výkon funkce odborného zástupce a předložit
doklady o nich. Změny a doplnění údajů podle věty první musí odborný
zástupce oznámit do 10 dnů ode dne, kdy k nim došlo.
(5) Přestane-li odborný zástupce vykonávat svou funkci nebo přestane-li
splňovat podmínky pro výkon této funkce, je poskytovatel povinen
ustanovit nového odborného zástupce nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se
o některé z těchto skutečností dozvěděl.
ČÁST TŘETÍ
OPRÁVNĚNÍ K POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB
§ 15
Působnost správních orgánů
(1) O udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje
- krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány,
- Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo spravedlnosti,
jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních
zřízených těmito ministerstvy, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2,
nebo
- Ministerstvo vnitra, jde-li o zdravotní služby
poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem
nebo ve zdravotnických zařízeních zřízených Úřadem pro zahraniční styky a
informace nebo Bezpečnostní informační službou, s výjimkou oprávnění
podle § 16 odst. 2,
(dále jen "příslušný správní orgán").
(2) Oprávnění k poskytování lékárenské péče lze udělit jen na základě
souhlasného závazného stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv k
technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, v němž bude tato
péče poskytována. Státní ústav pro kontrolu léčiv vydá závazné
stanovisko na základě písemné žádosti do 30 dnů ode dne jejího doručení.
Žádost o vydání závazného stanoviska musí obsahovat náležitosti uvedené
v § 18 odst. 1.
§ 16
Podmínky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb
(1) Fyzické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže
- dosáhla věku 18 let,
- je plně způsobilá k právním úkonům,
- je bezúhonná,
- je držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít,
- je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického
povolání v oboru zdravotní péče, kterou bude poskytovat jako zdravotní
službu a je členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro
výkon tohoto povolání, nebo ustanovila odborného zástupce,
- je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb
zdravotnické zařízení, které splňuje požadavky na technické a věcné
vybavení,
- jsou splněny požadavky na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb,
- Státní ústav pro kontrolu léčiv vydal souhlasné závazné stanovisko podle § 15 odst. 2, jde-li o poskytování lékárenské péče,
- Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydal povolení k činnosti podle atomového zákona15), budou-li při poskytování zdravotních služeb používány zdravotnické prostředky užívané k lékařskému ozáření,
- orgán ochrany veřejného zdraví schválil provozní řád zdravotnického zařízení podle zákona o ochraně veřejného zdraví16),
- Ministerstvo zdravotnictví (dále jen "ministerstvo")
vydalo souhlas s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče,
jde-li o poskytování této péče,
- netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17.
(2) Fyzické osobě, která bude poskytovat zdravotní služby pouze ve
zdravotnickém zařízení provozovaném jiným poskytovatelem, se udělí
oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost,
jestliže
- je způsobilá k samostatnému výkonu
zdravotnického povolání v oboru zdravotní péče, kterou bude poskytovat
jako zdravotní službu, a je členem komory, jestliže členství v komoře je
podmínkou pro výkon tohoto povolání, a splňuje podmínky uvedené v
odstavci 1 písm. a) až d) a l),
- je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb
zdravotnické zařízení užívané jiným poskytovatelem, které splňuje
požadavky na technické a věcné vybavení,
- jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) až k).
Oprávnění podle věty první nelze udělit pro poskytování zdravotní péče v
oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a
dorost, zubní lékařství a gynekologie a porodnictví, jde-li o výkon
činnosti registrujícího poskytovatele.
(3) Právnické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže
- statutární orgán právnické osoby nebo jeho
členové nebo vedoucí organizační složky státu nebo organizační složky
územního samosprávného celku, bude-li poskytování zdravotních služeb
zajišťováno touto organizační složkou, jsou bezúhonní,
- ustanovila odborného zástupce, který splňuje podmínky v § 14 odst. 1 až 3,
- jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. f) až k),
- netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. b) až e),
- byla zřízena krajem jako příspěvková organizace
podle zákona o zdravotnické záchranné službě a je oprávněna využívat
linku národního čísla tísňového volání 155, jde-li o poskytování
zdravotnické záchranné služby.
(4) Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze převést ani
nepřechází na jinou osobu. Jiná osoba může na základě oprávnění
poskytovat zdravotní služby, jen pokračuje-li v poskytování zdravotních
služeb podle § 27.
§ 17
Překážky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb
Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze udělit
- fyzické osobě, které byl uložen soudem nebo
správním orgánem zákaz činnosti spočívající v poskytování zdravotních
služeb, a to po dobu trvání tohoto zákazu,
- fyzické nebo právnické osobě, které bylo odňato
oprávnění podle § 24 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a), b), c) nebo d)
nebo odst. 4 písm. a), b), c), d) nebo e), a to po dobu 3 let ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění,
- fyzické nebo právnické osobě po dobu 3 let ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že
majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo
po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu
proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení
věřitelů,
- fyzické nebo právnické osobě, jestliže soud v
insolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž tuto osobu, jejíž
úpadek nebo hrozící úpadek se v tomto řízení řeší, omezil v nakládání s
majetkovou podstatou a předběžný insolvenční správce nedal k úkonům této
osoby souvisejícím se vznikem oprávnění písemný souhlas, nebo
- fyzické nebo právnické osobě v průběhu insolvenčního
řízení, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, a insolvenční správce
nedal k úkonům této osoby souvisejícím se vznikem oprávnění písemný
souhlas.
§ 18
Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb
(1) Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje,
- je-li žadatelem fyzická osoba
- jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné
příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České
republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České
republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu
místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum a místo narození
žadatele,
- identifikační číslo osoby17) (dále jen "identifikační číslo"), bylo-li přiděleno,
- jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky
nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu
bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného
pobytu na území České republiky a datum a místo narození odborného
zástupce, jestliže musí být ustanoven,
- formu zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě
druh zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo název
zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až f), a to pro každé místo
poskytování zdravotních služeb,
- adresu místa, popřípadě míst poskytování zdravotních
služeb, v případě zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů
neodkladné péče adresu místa jednotlivých pracovišť a v případě
poskytování domácí péče adresu místa kontaktního pracoviště,
- datum, k němuž žadatel hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb,
- dobu, po kterou žadatel hodlá zdravotní služby poskytovat, pokud žádá o udělení oprávnění na dobu určitou,
- je-li žadatelem právnická osoba
- obchodní firmu nebo název, adresu sídla, v
případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též místo
usazení podniku nebo organizační složky podniku právnické osoby na území
České republiky,
- bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno
organizační složkou státu nebo organizační složkou územního
samosprávného celku její název, adresu sídla a identifikační číslo a
název jejího zřizovatele, a dále jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné
příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České
republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České
republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu
místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození
vedoucího organizační složky státu; údaje o vedoucím organizační složky
státu se neuvádějí v případě Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro
zahraniční styky a informace,
- údaje uvedené v písmenu a) bodě 3 o odborném zástupci
a osobách, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy nebo
které jednají jménem právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku
nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem,
- adresu místa, popřípadě míst poskytování zdravotních
služeb, v případě zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní
služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče adresu místa jednotlivých
pracovišť a v případě poskytování domácí péče adresu místa kontaktního
pracoviště,
- údaje uvedené v písmenu a) bodech 2, 4, 6 a 7.
(2) Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb předloží,
- je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 1
- doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, má-li tuto způsobilost,
- doklad o bezúhonnosti,
- v případě ustanovení odborného zástupce doklady o
způsobilosti odborného zástupce k samostatnému výkonu zdravotnického
povolání, doklad o bezúhonnosti a prohlášení odborného zástupce, že
souhlasí s ustanovením do funkce odborného zástupce a že u něj netrvá
žádný z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 a 3, pro který by nemohl funkci
odborného zástupce vykonávat,
- seznam zdravotnických pracovníků a jiných odborných
pracovníků, kteří budou vykonávat zdravotnické povolání v
pracovněprávním nebo obdobném vztahu k žadateli, a to v rozsahu
požadavků na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. U
lékařů, zubních lékařů a farmaceutů způsobilých k samostatnému výkonu
zdravotnického povolání se v seznamu uvede jméno, popřípadě jména,
příjmení, obor, v němž mají způsobilost k samostatnému výkonu
zdravotnického povolání a jejich týdenní pracovní doba; u vedoucích
zaměstnanců se uvede též jejich pracovní zařazení. U ostatních
zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků se v seznamu
uvede pouze jejich počet v členění podle odborné způsobilosti. Seznam se
člení podle zařazení pracovníků k jednotlivým formám a oborům zdravotní
péče, popřípadě druhům zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i)
nebo zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f); v případě více
míst poskytování zdravotních služeb se seznam člení též podle těchto
míst,
- prohlášení, že zdravotnické zařízení je pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveno podle tohoto zákona,
- souhlasné závazné stanovisko vydané Státním ústavem
pro kontrolu léčiv k technickému a věcnému vybavení zdravotnického
zařízení, jde-li o poskytování lékárenské péče,
- povolení k činnosti podle atomového zákona vydané
Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, budou-li při poskytování
zdravotních služeb používány zdravotnické prostředky užívané k
lékařskému ozáření,
- souhlas ministerstva s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče, jde-li o poskytování této péče,
- rozhodnutí o schválení provozního řádu zdravotnického zařízení vydané orgánem ochrany veřejného zdraví a provozní řád,
- doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele užívat prostory k poskytování zdravotních služeb,
- doklad prokazující povolení k pobytu na území České
republiky žadatele a odborného zástupce, byl-li ustanoven, pokud mají
povinnost takové povolení mít,
- prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek
pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. a) až c) a písemný souhlas
předběžného insolvenčního správce nebo insolvenčního správce v případě,
kdy nevydání tohoto souhlasu by bylo překážkou pro udělení oprávnění
uvedenou v § 17 písm. d) nebo e),
- je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 2
- doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a doklady uvedené v písmenu a) bodech 2, 11 a 12,
- smlouvu s poskytovatelem, který provozuje
zdravotnické zařízení v němž bude žadatel zdravotní služby poskytovat,
opravňující žadatele využívat technické a věcné vybavení zdravotnického
zařízení a personální zabezpečení zdravotních služeb tohoto
poskytovatele k poskytování zdravotních služeb; pokud smlouvou není
zajištěno nebo ze smlouvy nevyplývá splnění všech požadavků na technické
a věcné vybavení zdravotnického zařízení a personální zabezpečení
zdravotních služeb, které hodlá žadatel poskytovat, je žadatel povinen
prokázat splnění požadavků nezajištěných smlouvou doklady uvedenými v
písmenu a) v bodech 4 až 9,
- je-li žadatelem právnická osoba
- doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena
nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného
rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden; je-li žadatelem
právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, předloží se výpis z
obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o
tom, že právnická osoba, popřípadě podnik nebo organizační složka
podniku právnické osoby na území České republiky byly zapsány do
obchodního rejstříku, pokud zápis již byl proveden; doklad o zápisu do
obchodního nebo obdobného rejstříku nebo výpis z těchto rejstříků nesmí
být starší 3 měsíců; doklady uvedené v tomto bodě se k žádosti
nepřikládají, jde-li o právnickou osobu zřízenou na území České
republiky zákonem nebo bude-li poskytování zdravotních služeb
zajišťováno organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku,
- doklad o bezúhonnosti osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy,
- doklad o bezúhonnosti vedoucího organizační složky
státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bude-li
poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou,
- doklady uvedené v písmenu a) bodech 3 až 11,
- v případě poskytování zdravotnické záchranné služby
doklad o tom, že žadatel byl zřízen krajem jako příspěvková organizace
podle zákona o zdravotnické záchranné službě a doklad, z něhož vyplývá
oprávnění žadatele využívat linku národního čísla tísňového volání 155,
- prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek pro
udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. b) a c) a písemný souhlas
předběžného insolvenčního správce nebo insolvenčního správce v případě,
kdy nevydání tohoto souhlasu by bylo překážkou pro udělení oprávnění
uvedenou v § 17 písm. d) nebo e).
(3) Je-li žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb
osoba, která je nabyvatelem majetkových práv vztahujících se k
poskytování zdravotních služeb dosavadním poskytovatelem, připojí k
žádosti též doklady prokazující převod nebo přechod majetkových práv na
žadatele. Předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 písm. a) bodu 4 lze
nahradit prohlášením žadatele o tom, že nedošlo ke změnám údajů v těchto
dokladech předložených dosavadním poskytovatelem; v tomto případě se
rovněž nepředkládá doklad uvedený v odstavci 2 písm. a) bodě 6. Je-li
žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb osoba,
která pokračuje v poskytování zdravotních služeb podle § 27, platí pro
předložení dokladů věty první a druhá obdobně.
(4) V případě poskytování pouze dlouhodobé lůžkové péče jen
zdravotnickými pracovníky nelékařského povolání žadatel k žádosti o
udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb předloží smlouvu s
poskytovatelem ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství
nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost o zajištění akutní
zdravotní péče pacientům.
§ 19
Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování
zdravotních služeb
(1) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb
fyzické osobě kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
- jméno, popřípadě jména, příjmení
poskytovatele a odborného zástupce, musí-li být ustanoven, a adresu
místa jejich trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě
fyzické osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu
bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného
pobytu na území České republiky, identifikační číslo poskytovatele,
bylo-li přiděleno, a datum jejich narození,
- formu zdravotní péče, obory zdravotní péče,
popřípadě druh zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo
název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až f), a to pro každé
místo poskytování zdravotních služeb,
- adresu místa, popřípadě míst poskytování zdravotních
služeb, v případě poskytovatele zdravotnické záchranné služby,
zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče
adresy míst jednotlivých pracovišť, a v případě poskytování domácí péče
adresu místa kontaktního pracoviště,
- dobu, na kterou se oprávnění uděluje, žádá-li žadatel o udělení oprávnění na dobu určitou,
- datum zahájení poskytování zdravotních služeb.
(2) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb
právnické osobě kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
- obchodní firmu nebo název poskytovatele,
adresu jeho sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České
republiky též adresu místa usazení podniku nebo organizační složky
podniku právnické osoby na území České republiky, a identifikační číslo,
bylo-li přiděleno,
- jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa
trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez
trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území
České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České
republiky a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem
poskytovatele nebo jeho členy,
- jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa
trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez
trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území
České republiky a adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky
a datum narození odborného zástupce,
- náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až e).
(3) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou
státu nebo organizační složkou územního samosprávného celku, kromě
náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
- název, adresu sídla organizační složky státu
nebo organizační složky územního samosprávného celku a identifikační
číslo, bylo-li přiděleno,
- název zřizovatele organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku,
- jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa
trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez
trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území
České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České
republiky a datum narození vedoucího organizační složky státu nebo
územního samosprávného celku; údaje o vedoucím organizační složky státu
se neuvádějí v případě Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro
zahraniční styky a informace,
- jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa
trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez
trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území
České republiky a adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky
a datum narození odborného zástupce,
- náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až e).
(4) Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení
rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15
dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí místně příslušnému správci
daně vykonávajícímu správu daně z příjmů, místně příslušné okresní
správě sociálního zabezpečení a Českému statistickému úřadu; jde-li o
oprávnění k poskytování lékárenské péče, zašle stejnopis rozhodnutí též
Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Příslušný správní orgán zaznamená
udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí do Národního registru poskytovatelů
zdravotních služeb (dále jen "Národní registr poskytovatelů") a
prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo
změny příslušných referenčních údajů do základního registru právnických
osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci
18) (dále jen "registr osob").
(5) Pokud bylo právnické osobě, která vzniká dnem zápisu do obchodního
nebo jiného zákonem určeného rejstříku, vydáno rozhodnutí o udělení
oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do rejstříku,
vznikne této právnické osobě právo poskytovat zdravotní služby dnem
zápisu do rejstříku. Pokud bylo právnické osobě se sídlem mimo území
České republiky, která se zapisuje do obchodního rejstříku, vydáno
rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb před
zápisem do obchodního rejstříku, vznikne této právnické osobě právo
poskytovat zdravotní služby dnem zápisu do obchodního rejstříku.
Nepodá-li právnická osoba uvedená ve větě první nebo druhé návrh na
zápis do rejstříku ve lhůtě 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí
o udělení oprávnění nebo nebyl-li zápis proveden do 90 dnů ode dne
podání návrhu na zápis, oprávnění zaniká uplynutím této lhůty. Právnická
osoba je povinna zaslat příslušnému správnímu orgánu doklad prokazující
podání návrhu na zápis do rejstříku do 15 dnů ode dne podání návrhu a
dále doklad o tom, že právnická osoba byla zapsána do rejstříku, a to do
15 dnů ode dne provedení zápisu.
§ 20
Poskytování zdravotních služeb osobami usazenými
nebo se sídlem v jiném členském státě Evropské unie,
Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci
(1) Oprávnění k poskytování zdravotních služeb se nevyžaduje u
- fyzické osoby, která je usazena v jiném
členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo
Švýcarské konfederaci, jestliže poskytuje návštěvní službu nebo domácí
péči jako osoba hostující podle jiného právního předpisu a je podle
právních předpisů státu svého usazení oprávněna poskytovat zdravotní
služby, v jejichž rámci jsou návštěvní služba nebo domácí péče
poskytovány,
- právnické osoby, která má adresu sídla v jiném
členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo
Švýcarské konfederaci a je podle právních předpisů státu svého usazení
oprávněna poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci jsou poskytovány
návštěvní služba nebo domácí péče, a osoby, jejichž prostřednictvím
návštěvní službu nebo domácí péči poskytuje, splňují podmínky stanovené
pro hostující osoby podle jiného právního předpisu.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna písemně oznámit úmysl
poskytovat návštěvní službu nebo domácí péči krajskému úřadu, v jehož
správním obvodu bude tyto služby poskytovat, a to nejpozději 7 dnů přede
dnem zahájení jejich poskytování. Součástí oznámení je doklad
prokazující oprávnění poskytovat příslušné zdravotní služby v jiném
státě Evropské unie, Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské
konfederaci, kde je fyzická osoba usazena nebo kde má právnická osoba
sídlo, a jeho úředně ověřený překlad do českého jazyka, pokud nejde o
doklad v jazyce slovenském.
(3) Na osobu poskytující návštěvní službu nebo domácí péči podle
odstavce 1 se vztahují povinnosti uvedené v § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a
§ 53 odst. 1. Pozbude-li osoba uvedená v odstavci 1 podle právních
předpisů státu svého usazení oprávnění poskytovat zdravotní služby, v
jejichž rámci návštěvní službu nebo domácí péči poskytovala, je povinna
tuto skutečnost bezodkladně písemně oznámit krajskému úřadu, v jehož
správním obvodu tyto služby poskytovala.
(4) V případě, že krajský úřad zjistí závažné porušení povinností podle
tohoto zákona osobou uvedenou v odstavci 1, oznámí tuto skutečnost
ministerstvu, které ji oznámí příslušnému členskému státu Evropské unie,
Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci.
(5) V případě, že krajský úřad zjistí závažné porušení povinností podle
tohoto nebo jiného zákona osobou uvedenou v odstavci 1, rozhodnutím může
zakázat této osobě poskytování zdravotních služeb na území České
republiky, a to na dobu nejdéle 3 let. Odvolání proti rozhodnutí nemá
odkladný účinek. Krajský úřad zašle stejnopis písemného vyhotovení
rozhodnutí do 15 dnů ode dne nabytí právní moci ministerstvu, které o
zákazu poskytování zdravotních služeb informuje příslušný členský stát
Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarskou
konfederaci.
§ 21
Oznamování změn poskytovatelem
(1) Poskytovatel je povinen písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu
všechny změny týkající se údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
oprávnění k poskytování zdravotních služeb a dále všechny změny týkající
se údajů v dokladech předkládaných se žádostí o udělení oprávnění a
předložit o těchto změnách doklady, pokud mohou být důvodem pro
pozastavení, změnu, zrušení nebo zánik oprávnění. Poskytovatel je dále
povinen písemně oznámit správnímu orgánu, který vydal souhlas, povolení
nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko jako podklad pro rozhodnutí
o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, všechny změny
týkající se těchto rozhodnutí nebo závazného stanoviska, pokud mohou být
důvodem pro jejich změnu, zrušení nebo odejmutí. V případě změn údajů
uvedených v § 18 odst. 2 písm. a) bodě 4 se oznamují pouze změny
týkající se vedoucích zaměstnanců. Správní orgán, který vydal souhlas,
povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko jako podklad pro
rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
neprodleně oznámí příslušnému správnímu orgánu jejich změnu, odnětí nebo
zrušení.
(2) Poskytovatel je povinen změny podle odstavce 1 oznámit do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl.
(3) Týká-li se změna údaje, který není uveden v rozhodnutí o udělení
oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jsou-li nadále splněny
podmínky pro poskytování zdravotních služeb, provede příslušný správní
orgán o této změně záznam do spisu. V ostatních případech rozhodne
příslušný správní orgán podle okolností o změně, pozastavení nebo o
odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
§ 22
Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb
Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniká
- smrtí poskytovatele, nepostupuje-li se podle § 27,
- zánikem poskytovatele,
- výmazem organizační složky podniku právnické osoby se sídlem mimo území České republiky z obchodního rejstříku,
- zrušením organizační složky státu nebo organizační
složky územního samosprávného celku, bylo-li poskytování zdravotních
služeb zajišťováno touto organizační složkou,
- uplynutím doby, pokud bylo oprávnění uděleno na dobu určitou,
- rozhodnutím příslušného správního orgánu o odejmutí oprávnění, nebo
- v dalších případech stanovených tímto zákonem.
Odejmutí, pozastavení a změna oprávnění
§ 23
(1) Příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže
- poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo odst. 2 písm. a),
- nastala překážka poskytování zdravotních služeb podle § 17 písm. a) nebo c), nebo
- poskytovatel o to požádal.
(2) Příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních
služeb podle odstavce 1 písm. c) na písemnou žádost poskytovatele.
Žádost o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb musí být
podána nejpozději 60 dnů přede dnem, k němuž poskytovatel požaduje
oprávnění odejmout; tato lhůta neplatí, požaduje-li poskytovatel
odejmout oprávnění z důvodu, pro který se oprávnění odjímá z moci
úřední. Není-li dodržena lhůta pro podání žádosti, příslušný správní
orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb nejpozději k
šedesátému dni ode dne podání žádosti.
(3) Poskytovatel, který žádá o odnětí oprávnění k poskytování
zdravotních služeb a hodlá převést majetková práva vztahující se k
poskytování zdravotních služeb na jinou osobu, oznámí tuto skutečnost
příslušnému správnímu orgánu současně s podáním žádosti o odejmutí
oprávnění. Pokud nabyvatel majetkových práv vztahujících se k
poskytování zdravotních služeb hodlá zahájit poskytování zdravotních
služeb dnem odejmutí oprávnění dosavadnímu poskytovateli, uvede tuto
skutečnost v žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních
služeb. Je-li podána žádost o udělení oprávnění k poskytování
zdravotních služeb nejpozději v den podání žádosti o odejmutí oprávnění
dosavadním poskytovatelem a jsou splněny podmínky pro udělení oprávnění,
rozhodne příslušný správní orgán o odejmutí oprávnění a o udělení
oprávnění ke stejnému dni; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný
účinek.
§ 24
(1) Příslušný správní orgán změní, pozastaví nebo odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže
- poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. f) nebo g) a odst. 2 písm. b), nebo
- byl zrušen souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí
nebo závazné stanovisko, které bylo podkladem pro rozhodnutí o udělení
oprávnění.
(2) Příslušný správní orgán pozastaví nebo odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže poskytovatel
- přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. d) nebo e) a odst. 3 písm. a) nebo b), nebo
- není pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
(3) Příslušný správní orgán může pozastavit nebo odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže
- poskytovatel závažným způsobem nebo
opakovaně porušil povinnost stanovenou pro poskytování zdravotních
služeb tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,
- poskytovatel nesplnil povinnost odstranit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě,
- poskytovatel nevede zdravotnickou dokumentaci nebo ji vede v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo
- poskytovatel neplní povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
(4) Příslušný správní orgán může odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže
- poskytovatel poskytoval zdravotní služby pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
- poskytovatel opakovaně poskytoval zdravotní služby
prostřednictvím osoby, která byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové
látky, a neučinil nápravná opatření,
- poskytovatel poskytoval zdravotní služby
prostřednictvím osoby, která není způsobilá k výkonu zdravotnického
povolání podle jiného právního předpisu,
- poskytovatel závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnosti vyplývající pro něj ze zákona o veřejném zdravotním pojištění,
- poskytovatel opakovaně požadoval od pacientů úhradu
za zdravotní služby v rozporu se zákonem o veřejném zdravotním
pojištění, nebo
- zdravotní služby nejsou poskytovány po dobu delší než 1 rok.
(5) Před zahájením řízení o změně nebo o odejmutí oprávnění k
poskytování zdravotních služeb podle odstavců 1, 2 nebo 3 písm. a), c)
nebo d) poskytne příslušný správní orgán poskytovateli přiměřenou lhůtu k
zjednání nápravy, jedná-li se o nedostatky, které lze odstranit.
(6) V rozhodnutí o pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních
služeb příslušný správní orgán stanoví dobu pozastavení oprávnění a určí
zdravotní služby, které po tuto dobu nelze poskytovat. Doba pozastavení
oprávnění k poskytování zdravotních služeb nesmí být delší než 1 rok.
§ 25
Oznamování změny, zániku a pozastavení oprávnění
k poskytování zdravotních služeb
(1) Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení
rozhodnutí o změně, odejmutí nebo pozastavení oprávnění k poskytování
zdravotních služeb do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí
subjektům uvedeným v § 19 odst. 4 a zdravotním pojišťovnám, se kterými
měl poskytovatel ke dni nabytí právní moci rozhodnutí uzavřeny smlouvy
podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
(2) Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb uděleného na dobu
určitou oznámí příslušný správní orgán subjektům uvedeným v § 19 odst. 4
a zdravotním pojišťovnám, se kterými měl poskytovatel uzavřeny smlouvy
podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to do 30 dnů ode dne,
kdy k zániku oprávnění došlo; v ostatních případech zániku oprávnění, na
které se nevztahuje odstavec 1, tak učiní do 30 dnů ode dne, kdy se o
zániku oprávnění dozvěděl.
(3) Příslušný správní orgán zaznamená změnu, odejmutí nebo pozastavení
oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne nabytí
právní moci rozhodnutí do Národního registru poskytovatelů a též do
registru osob. Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb
uděleného na dobu určitou zaznamená příslušný správní orgán do 15 dnů
ode dne, kdy k zániku oprávnění došlo, do Národního registru
poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné
referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru
osob; v ostatních případech zániku oprávnění, na které se nevztahuje
věta první, tak učiní do 15 dnů ode dne, kdy se o zániku oprávnění
dozvěděl.
§ 26
Přerušení poskytování zdravotních služeb
(1) Poskytovatel může poskytování zdravotních služeb přerušit nejdéle na
dobu 1 roku. Přerušením se rozumí neposkytování zdravotních služeb
nepřetržitě po dobu delší než 1 měsíc.
(2) Poskytovatel je povinen přerušení poskytování zdravotních služeb
písemně oznámit nejpozději 60 dnů přede dnem, k němuž hodlá poskytování
zdravotních služeb přerušit, příslušnému správnímu orgánu, který o této
skutečnosti provede záznam do spisu, do Národního registru poskytovatelů
a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje
nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob, a dále
zdravotním pojišťovnám, se kterými má uzavřeny smlouvy podle zákona o
veřejném zdravotním pojištění; současně je poskytovatel povinen
informaci o přerušení poskytování zdravotních služeb uveřejnit tak, aby
byla přístupná pacientům. Pokud důvod přerušení poskytování zdravotních
služeb neumožní poskytovateli splnit povinnosti uvedené ve větě první ve
stanovené lhůtě, je povinen učinit tak bez zbytečného odkladu.
(3) Poskytovatel je po dobu přerušení poskytování zdravotních služeb
povinen zajistit, aby v případě pacienta, kterému poskytoval zdravotní
služby a který si v době přerušení zvolí k poskytování zdravotních
služeb jiného poskytovatele, nebo je to nezbytné k zajištění návaznosti
zdravotních služeb pro tohoto pacienta, byla předána kopie zdravotnické
dokumentace vedené o pacientovi nebo výpis z této zdravotnické
dokumentace poskytovateli, který má zdravotní služby poskytnout nebo má
převzít pacienta do péče.
(4) Pokračování v poskytování zdravotních služeb po přerušení je
poskytovatel povinen písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu, který
o této skutečnosti provede záznam do spisu, do Národního registru
poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné
referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru
osob, a dále zdravotním pojišťovnám, se kterými má uzavřeny smlouvy
podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejpozději 15 dnů
přede dnem, k němuž hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb.
(5) Poskytování zdravotních služeb lze opakovaně přerušit po uplynutí 5
let ode dne uvedeného v oznámení o pokračování v poskytování zdravotních
služeb po předchozím přerušení jejich poskytování.
(6) Příslušný správní orgán přerušení a pokračování v poskytování
zdravotních služeb oznámí místně příslušné okresní správě sociálního
zabezpečení do 15 dnů ode dne, kdy mu tato skutečnost byla
poskytovatelem oznámena.
§ 27
Pokračování v poskytování zdravotních služeb
(1) Zemře-li poskytovatel a nejde-li o osobu uvedenou v § 16 odst. 2,
může na základě jeho oprávnění k poskytování zdravotních služeb
pokračovat v poskytování zdravotních služeb jiná fyzická osoba nebo
právnická osoba, jestliže
- je oprávněna užívat zdravotnické zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel,
- jsou splněny podmínky uvedené v § 16 odst. 1, jde-li
o fyzickou osobu, nebo podmínky uvedené v § 16 odst. 3 písm. a) až d),
jde-li o právnickou osobu,
- do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele písemně oznámí
příslušnému správnímu orgánu úmysl pokračovat v poskytování zdravotních
služeb.
Osoba, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb, má práva a povinnosti poskytovatele.
(2) Úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb je osoba uvedená v
odstavci 1 povinna písemně oznámit do 15 dnů ode dne úmrtí
poskytovatele též zdravotním pojišťovnám, se kterými měl zemřelý
poskytovatel ke dni úmrtí uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném
zdravotním pojištění. Oznámí-li úmysl pokračovat v poskytování
zdravotních služeb více osob, může v poskytování zdravotních služeb
pokračovat ta z nich, na které se písemně dohodly; podpisy na dohodě
musí být úředně ověřeny. K uzavření dohody vyzve osoby, které oznámily
úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb, příslušný správní
orgán, jenž současně stanoví lhůtu, ve které mu má být dohoda
předložena.
(3) V poskytování zdravotních služeb musí být pokračováno nejpozději do
60 dnů ode dne úmrtí poskytovatele. Osoba uvedená v odstavci 1 je
povinna písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu datum, od kterého
pokračuje v poskytování zdravotních služeb, a to nejpozději do 10 dnů od
tohoto data. Součástí oznámení jsou doklady prokazující splnění
podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) až e), jde-li o fyzickou
osobu, nebo v § 16 odst. 3 písm. a) a b), jde-li o právnickou osobu, a
dále prohlášení, že oznamovatel je oprávněn užívat k poskytování
zdravotních služeb zdravotnické zařízení, v němž poskytoval zdravotní
služby zemřelý poskytovatel, prohlášení o splnění podmínky uvedené § 16
odst. 1 písm. l), jde-li o fyzickou osobu, nebo v § 16 odst. 3 písm. d),
jde-li o právnickou osobu, a prohlášení, že jsou nadále splněny
podmínky podle § 16 odst. 1 písm. f) až k). Došlo-li ke změně
technického nebo věcného vybavení zdravotnického zařízení nebo ke změně
personálního zabezpečení zdravotních služeb, jsou součástí oznámení též
doklady prokazující splnění podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. f) a
g). Došlo-li ke změně podmínek, za kterých bylo vydáno závazné
stanovisko nebo povolení uvedené v § 16 odst. 1 písm. h) nebo i) nebo
schválen provozní řád uvedený v § 16 odst. 1 písm. j), jsou součástí
oznámení též nové doklady uvedené v § 18 odst. 2 písm. a) bodě 6, 7 nebo
9.
(4) Jsou-li splněny podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních
služeb, vydá příslušný správní orgán na základě oznámení podle odstavce 3
oznamovateli osvědčení o splnění těchto podmínek. Příslušný správní
orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení osvědčení do 10 dnů ode dne
jeho vydání zdravotním pojišťovnám uvedeným v odstavci 2 a subjektům
uvedeným v § 19 odst. 4 a provede o vydání osvědčení záznam do Národního
registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše
příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do
registru osob. Jestliže nejsou splněny podmínky pro postup podle věty
první, příslušný správní orgán rozhodne o tom, že oznamovatel nesplnil
podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb. Odvolání
proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého
poskytovatele zaniká též právo pokračovat v poskytování zdravotních
služeb; poté může poskytovatel poskytovat zdravotní služby ve
zdravotnickém zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý
poskytovatel, pouze na základě vlastního oprávnění k poskytování
zdravotních služeb. Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého
poskytovatele zanikne marným uplynutím lhůty pro oznámení úmyslu
pokračovat v poskytování zdravotních služeb podle odstavce 1 písm. c),
marným uplynutím lhůty pro předložení dohody příslušnému správnímu
orgánu podle odstavce 2, marným uplynutím lhůty pro pokračování v
poskytování zdravotních služeb podle odstavce 3 nebo dnem nabytí právní
moci rozhodnutí o tom, že nebyly splněny podmínky pro pokračování v
poskytování zdravotních služeb. Oprávnění k poskytování zdravotních
služeb zemřelého poskytovatele zanikne též uplynutím lhůty 90 dnů ode
dne pokračování v poskytování zdravotních služeb uvedeného v oznámení
podle odstavce 3; požádá-li však osoba pokračující v poskytování
zdravotních služeb o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb
do 90 dnů ode dne pokračování v poskytování zdravotních služeb,
oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele
zanikne dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti.
ČÁST ČTVRTÁ
POSTAVENÍ PACIENTA A JINÝCH OSOB V SOUVISLOSTI
S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB
HLAVA I
PRÁVA A POVINNOSTI PACIENTA A JINÝCH OSOB
Práva pacienta
§ 28
(1) Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.
(3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo
- na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost
a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s
charakterem poskytovaných zdravotních služeb,
- zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí
zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a
zdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy
nestanoví jinak,
- vyžádat si konzultační služby od jiného
poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu
poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné
péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo
zabezpečovací detence,
- být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče (dále jen "vnitřní řád"),
- na
- nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce,
popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do
jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu
svěřen, je-li nezletilou osobou,
- nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě
osoby určené zákonným zástupcem, je-li osobou zbavenou způsobilosti k
právním úkonům, nebo osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům
tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě
důsledky jejich poskytnutí (dále jen "pacient zbavený způsobilosti k
právním úkonům"),
- přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem,
a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a
nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; to
neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo
zabezpečovací detence; tím není dotčen § 47 odst. 1 písm. b),
- být předem informován o ceně poskytovaných
zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného
zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní
stav umožňuje,
- znát jméno, popřípadě jména, a příjmení
zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo
zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u
poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při
poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti,
které jsou součástí výuky,
- odmítnout přítomnost osob, které nejsou na
poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících
se na výkon povolání zdravotnického pracovníka,
- přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové
nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s
vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů,
pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,
- přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo
jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a
náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob
pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen "duchovní") v souladu s
vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a
s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis
jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení
jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní
předpis jinak,
- na poskytování zdravotních služeb v co nejméně
omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných
zdravotních služeb.
(4) Pacient, který je osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům nebo
který je nezletilý, může požadovat, aby při poskytování zdravotních
služeb nebyla přítomna osoba podle odstavce 3 písm. e), uvádí-li, že jde
o osobu, která ho týrá nebo jinak zneužívá či zanedbává. V tomto
případě se postupuje podle § 35 odst. 5.
§ 29
(1) Volba poskytovatele a zdravotnického zařízení v případě nezletilých pacientů
- umístěných do dětských domovů pro děti do 3
let věku, do školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,
do zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby, byla-li
soudem nařízena ústavní nebo uložena ochranná výchova, nebo dětí
svěřených do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na
základě rozhodnutí soudu náleží statutárnímu orgánu tohoto zařízení,
- svěřených do pěstounské péče nebo do výchovy jiných
osob náleží pěstounovi nebo jiné osobě, do jejíž péče byl pacient na
základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen (dále jen "pěstoun
nebo jiná pečující osoba").
(2) Možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se nevztahuje na
- zdravotnickou záchrannou službu a poskytovatele, ke kterému poskytovatel zdravotnické záchranné služby pacienta převáží,
- pracovnělékařské služby,
- nařízenou izolaci, karanténu nebo ochranné léčení,
- osoby umístěné v policejních celách zřízených u
útvarů Policie České republiky; tyto osoby si mohou na své vlastní
náklady přizvat k poskytnutí zdravotních služeb zvoleného zdravotnického
pracovníka,
- osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody,
zabezpečovací detence, v zařízení pro zajištění cizinců nebo v
přijímacím středisku,
- osoby, jejichž zdravotní stav je posuzován pro účely poskytování služeb v oblasti zaměstnanosti19) a pro účely sociálního zabezpečení20),
- vojáky v činné službě za podmínek stanovených zákonem o vojácích z povolání,
- případy, kdy jiný právní předpis stanoví
posuzujícího poskytovatele, nebo jde-li o určení poskytovatele osobou k
tomu oprávněnou na základě jiného právního předpisu.
§ 30
(1) Pacient se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními
problémy zapříčiněnými zdravotními důvody má při komunikaci související s
poskytováním zdravotních služeb právo dorozumívat se způsobem pro něj
srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, včetně
způsobů založených na tlumočení druhou osobou. V případě osob ve výkonu
vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence ustanoví
tlumočníka Vězeňská služba České republiky (dále jen "Vězeňská služba").
(2) Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně, jde-li o tlumočení z cizího jazyka, s výjimkou slovenštiny.
(3) Pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se
speciálním výcvikem, má právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav
na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to
způsobem stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva
ostatních pacientů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; to neplatí,
jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací
detence. Psem se speciálním výcvikem se pro potřeby věty první rozumí
vodicí pes nebo asistenční pes.
Informace o zdravotním stavu pacienta
a o navržených zdravotních službách
§ 31
(1) Poskytovatel je povinen
- zajistit, aby byl pacient srozumitelným
způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o
navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (dále jen
"informace o zdravotním stavu"),
- umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást
doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným
zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.
(2) Informace o zdravotním stavu podle odstavce 1 obsahuje údaje o
- příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji,
- účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných
důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně
jednotlivých zdravotních výkonů,
- jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta,
- další potřebné léčbě,
- omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a
- možnosti
- vzdát se podání informace o zdravotním stavu podle § 32 a
- určit osoby podle § 32 a 33 nebo vyslovit zákaz o podávání informací o zdravotním stavu podle § 33.
Informace o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče a
dále vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo
zdravotní stav pacienta účelné.
(3) Informaci o zdravotním stavu podává ošetřující zdravotnický
pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb, kterých se podání
informace týká; ošetřující zdravotnický pracovník provede do
zdravotnické dokumentace záznam o tom, že byla informace podána.
(4) Informace o zdravotním stavu se nepodá pacientovi, který v důsledku
svého zdravotního stavu není schopen poskytované informace vůbec vnímat.
(5) Jde-li o nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k
právním úkonům, právo na informace o zdravotním stavu a právo klást
otázky náleží zákonnému zástupci pacienta i pacientovi. Pacientovi se v
tomto případě informace a zodpovězení doplňujících otázek poskytne
způsobem zohledňujícím jeho rozumovou vyspělost a aktuální schopnost
informaci porozumět. Nezletilému pacientovi staršímu 15 let se informace
a zodpovězení doplňujících otázek poskytne v plném rozsahu s výjimkou
případů, kdy tento pacient není schopen v dostatečné míře porozumět
významu a charakteru poskytovaných zdravotních služeb a jejich vlivu na
jeho zdraví a život; v tomto případě se postupuje podle věty druhé.
(6) Jestliže to zdravotní stav nebo povaha onemocnění pacienta vyžadují,
je poskytovatel oprávněn sdělit osobám, které budou o pacienta osobně
pečovat, informace, které jsou nezbytné k zajištění této péče nebo pro
ochranu jejich zdraví.
§ 32
(1) Pacient se může vzdát podání informace o svém zdravotním stavu,
popřípadě může určit, které osobě má být podána. Záznam o vzdání se
podání informace o zdravotním stavu a určení osoby, které má být
informace o zdravotním stavu podána, je součástí zdravotnické
dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše pacient a zdravotnický
pracovník. K vzdání se podání informace o zdravotním stavu se
nepřihlíží, jde-li o informaci, že pacient trpí infekční nemocí nebo
jinou nemocí, v souvislosti s níž může ohrozit zdraví nebo život jiných
osob.
(2) Informace o nepříznivé diagnóze nebo prognóze zdravotního stavu
pacienta může být v nezbytně nutném rozsahu a po dobu nezbytně nutnou
zadržena, lze-li důvodně předpokládat, že by její podání mohlo
pacientovi způsobit závažnou újmu na zdraví. Podle věty první nelze
postupovat v případě, kdy
- informace o určité nemoci nebo predispozici k
ní je jediným způsobem, jak pacientovi umožnit podniknout preventivní
opatření nebo podstoupit včasnou léčbu,
- zdravotní stav pacienta představuje riziko pro jeho okolí,
- pacient žádá výslovně o přesnou a pravdivou informaci, aby si mohl zajistit osobní záležitosti.
(3) Poskytovatel může v nezbytném rozsahu zadržet informaci o zdravotním
stavu nezletilého pacienta jeho zákonnému zástupci, pěstounovi nebo
jiné pečující osobě v případě podezření, že se tato osoba podílí na
zneužívání nebo týrání nebo ohrožování zdravého vývoje tohoto
nezletilého pacienta, lze-li předpokládat, že poskytnutím této informace
by mohlo dojít k ohrožení pacienta. Obdobně se postupuje, jde-li o
pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům.
§ 33
(1) Pacient může při přijetí do péče určit osoby, které mohou být
informovány o jeho zdravotním stavu, a současně může určit, zda tyto
osoby mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené nebo do
jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu, pořizovat si
výpisy nebo kopie těchto dokumentů a zda mohou v případech podle § 34
odst. 8 vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních
služeb. Pacient může určit osoby nebo vyslovit zákaz poskytovat
informace o zdravotním stavu kterékoliv osobě kdykoliv po přijetí do
péče, rovněž může určení osoby nebo vyslovení zákazu poskytovat
informace o zdravotním stavu kdykoliv odvolat. Záznam o vyjádření
pacienta je součástí zdravotnické dokumentace o něm vedené; záznam
podepíše pacient a zdravotnický pracovník. Součástí záznamu je rovněž
sdělení pacienta, jakým způsobem mohou být informace o jeho zdravotním
stavu sdělovány.
(2) Zákaz podávání informací o zdravotním stavu vyslovený pacientem se
nepoužije na podávání informací, popřípadě na sdělování údajů, které
mohou být sděleny bez souhlasu pacienta podle tohoto zákona nebo jiných
právních předpisů.
(3) Jde-li o pacienta, který nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav
určit osoby podle odstavce 1, mají právo na informace o jeho aktuálním
zdravotním stavu a na pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace
vedené o pacientovi osoby blízké. Pokud pacient dříve vyslovil zákaz
sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým, lze
informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je to v zájmu ochrany
jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v nezbytném
rozsahu.
(4) Osoby blízké zemřelému pacientovi, popřípadě další osoby určené
pacientem, mají právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který
zemřel, a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva
nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo do jiných
zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu a pořizovat z nich
výpisy nebo jejich kopie. Pokud zemřelý pacient za svého života vyslovil
zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám
blízkým, lze informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je to v
zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v
nezbytném rozsahu.
(5) Právo na informace o zdravotním stavu pacienta, a to pouze v
nezbytném rozsahu, mají rovněž osoby, které s pacientem přišly do styku a
tyto informace jsou rozhodné pro ochranu jejich zdraví.
Poskytování zdravotních služeb se souhlasem
§ 34
(1) Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb (dále jen "souhlas") se pokládá za
- svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku,
- informovaný, je-li pacientovi před vyslovením
souhlasu podána informace podle § 31; souhlas se pokládá za informovaný
také v případě, že se pacient podle § 32 odst. 1 podání informace vzdal.
(2) Písemná forma souhlasu se vyžaduje, pokud tak stanoví jiný právní předpis
21)
nebo pokud tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních služeb
určí poskytovatel. Souhlas s hospitalizací musí být vždy v písemné
formě. Na vyžádání je pacientovi poskytnuta kopie písemné formy
souhlasu.
(3) Pokud u plánované péče po podání informace o zdravotním stavu
uplynula doba delší než 30 dnů, musí být tato informace podána opakovaně
a pacient musí svůj souhlas podle odstavce 1 potvrdit.
(4) Pacientovi, kterému byla podána informace o zdravotním stavu nebo se
podání informace podle § 32 odst. 1 vzdal a který odmítá vyslovit
souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, kdy lze
zdravotní služby poskytnout bez souhlasu, je opakovaně podána informace o
jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že
neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit jeho zdraví nebo
ohrozit život. Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o
tom písemné prohlášení (revers).
(5) Pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb odvolat.
Odvolání souhlasu není účinné, pokud již bylo započato provádění
zdravotního výkonu, jehož přerušení může způsobit vážné poškození zdraví
nebo ohrožení života pacienta.
(6) Písemný souhlas, písemné odvolání souhlasu, popřípadě záznam o
odvolání tohoto souhlasu, pokud pacient souhlas odvolal bez písemného
vyjádření, písemné prohlášení o nesouhlasu s poskytnutím zdravotních
služeb, popřípadě záznam o tomto nesouhlasu, pokud pacient odmítá učinit
písemné prohlášení, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o
pacientovi; podepíše je pacient a zdravotnický pracovník. Odmítá-li
pacient záznam podle věty první podepsat, zdravotnický pracovník tuto
skutečnost do záznamu doplní; záznam podepíše zdravotnický pracovník a
svědek.
(7) Jestliže zdravotní stav pacienta nedovoluje vyjádření souhlasu,
odvolání souhlasu nebo vyslovení nesouhlasu s poskytnutím zdravotních
služeb požadovaným způsobem, zdravotnický pracovník zaznamená nepochybný
projev vůle pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené, uvede
způsob, jakým pacient svou vůli projevil, a zdravotní důvody bránící
pacientovi ve vyjádření požadovaným způsobem; záznam podepíše
zdravotnický pracovník a svědek.
(8) Jestliže pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit
souhlas s poskytováním zdravotních služeb, a nejde-li o zdravotní
služby, které lze poskytnout bez souhlasu, vyžaduje se souhlas osoby
určené pacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby nebo není-li
dosažitelná, manžela nebo registrovaného partnera, není-li takové osoby
nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas rodiče, není-li takové
osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas jiné osoby blízké
způsobilé k právních úkonům, pokud je známa.
§ 35
(1) Nezletilému pacientovi a pacientovi zbavenému způsobilosti k právním
úkonům se zdravotní služby poskytují se souhlasem jeho zákonného
zástupce, s výjimkou případů, kdy lze zdravotní služby poskytovat bez
souhlasu. Vždy je však třeba zjistit názor nezletilého pacienta, který
je s ohledem na svůj věk schopen vnímat situaci a vyjadřovat se, a názor
pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům. Vyjádří-li pacient
uvedený ve větě druhé svůj názor, zaznamená se do zdravotnické
dokumentace; do zdravotnické dokumentace se rovněž zaznamená důvod, pro
který nemohl být názor pacienta zjištěn.
(2) Jde-li o nezletilého pacienta,
- jehož zákonnými zástupci jsou rodiče, vyžaduje se
- souhlas obou rodičů, a to k poskytnutí
zdravotních služeb, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit
další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života,
- souhlas alespoň jednoho z rodičů, a to k poskytnutí
zdravotních služeb, které nejsou zdravotními službami podle bodu 1, nebo
k postupu podle písmene b);
tím není dotčena možnost poskytovat zdravotní péči bez souhlasu podle § 38,
- který dovršil 15 let věku, lze mu zdravotní
služby poskytované registrujícím poskytovatelem poskytovat bez
zjišťování souhlasu zákonného zástupce, pokud zákonný zástupce s takovým
postupem vyjádří písemný souhlas, který může podmínit následným
informováním o poskytnutých zdravotních službách; písemný souhlas
zákonného zástupce je součástí zdravotnické dokumentace vedené o
nezletilém pacientovi.
(3) Poskytovatel oznámí soudu do 24 hodin za účelem ustanovení opatrovníka, že
- nelze získat k poskytnutí zdravotních služeb souhlas obou rodičů podle odstavce 2 písm. a) bodu 1, nebo
- názor pacienta uvedeného v odstavci 1 na poskytnutí
zdravotních služeb, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit
jeho další zdravotní stav nebo kvalitu života a které nelze poskytnout
bez souhlasu, je v rozporu s názorem jeho zákonného zástupce.
(4) Jde-li o zdravotní služby, které lze podle § 38 poskytovat bez
souhlasu a jsou-li nezbytné k záchraně života nebo zdraví pacienta
uvedeného v odstavci 1 a odpírají-li rodiče nebo jeden z nich nebo jiný
zákonný zástupce souhlas, rozhodne o poskytnutí zdravotních služeb
ošetřující lékař nebo jiný zdravotnický pracovník, určený
poskytovatelem.
(5) Jde-li o pacienta uvedeného v § 28 odst. 4, poskytovatel vyloučí,
má-li podezření, že je tento pacient zneužíván nebo týrán, popřípadě, že
je ohrožován jeho zdravý vývoj, přítomnost osob uvedených v § 28 odst. 3
písm. e) při poskytování zdravotních služeb, pokud jde o vyšetření za
účelem vyloučení známek uvedených skutečností.
§ 36
Dříve vyslovené přání
(1) Pacient může pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního
stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s
poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento
souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit (dále jen "dříve vyslovené
přání").
(2) Poskytovatel bude brát zřetel na dříve vyslovené přání pacienta,
má-li ho k dispozici, a to za podmínky, že v době poskytování
zdravotních služeb nastala předvídatelná situace, k níž se dříve
vyslovené přání vztahuje, a pacient je v takovém zdravotním stavu, kdy
není schopen vyslovit nový souhlas nebo nesouhlas. Bude respektováno jen
takové dříve vyslovené přání, které bylo učiněno na základě písemného
poučení pacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru
všeobecné praktické lékařství, u něhož je pacient registrován, nebo
jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené
přání souvisí.
(3) Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno
úředně ověřeným podpisem pacienta. Součástí dříve vysloveného přání je
písemné poučení podle odstavce 2. Platnost dříve vysloveného přání je 5
let.
(4) Pacient může učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péče
poskytovatelem nebo kdykoliv v průběhu hospitalizace, a to pro
poskytování zdravotních služeb zajišťovaných tímto poskytovatelem. Takto
vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o
pacientovi; záznam podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek; v
tomto případě se nepostupuje podle odstavce 3.
(5) Dříve vyslovené přání
- není třeba respektovat, pokud od doby jeho
vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb, k nimž se toto přání
vztahuje, k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient
vyslovil souhlas s jejich poskytnutím; rozhodnutí o nerespektování dříve
vysloveného přání pacienta a důvody, které k němu vedly, se zaznamenají
do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi,
- nelze respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti,
- nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby,
- nelze respektovat, pokud byly v době, kdy
poskytovatel neměl k dispozici dříve vyslovené přání, započaty takové
zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení
smrti.
(6) Dříve vyslovené přání nelze uplatnit, jde-li o nezletilé pacienty nebo pacienty zbavené způsobilosti k právním úkonům.
§ 37
Utajený porod
(1) Žena s trvalým pobytem na území České republiky, nejedná-li se o ženu, jejímuž manželu svědčí domněnka otcovství
22), má právo na utajení své osoby v souvislosti s porodem.
(2) Žena uvedená v odstavci 1, jestliže hodlá v souvislosti s porodem
utajit svou totožnost, předloží poskytovateli poskytujícímu příslušné
zdravotní služby písemnou žádost o utajení své totožnosti při porodu
(dále jen "utajený porod"); součástí žádosti je prohlášení ženy, že
nehodlá o dítě pečovat.
(3) Provedením utajeného porodu se rozumí takové postupy při poskytování
zdravotních služeb ženě uvedené v odstavci 1 v souvislosti s
těhotenstvím a porodem, které zachovají její anonymitu, s výjimkou
postupů, které jsou potřebné k zajištění úhrady zdravotních služeb z
veřejného zdravotního pojištění a zajištění informací pro Národní
zdravotnický informační systém.
Hospitalizace pacienta a poskytování zdravotních služeb bez
souhlasu a použití omezovacích prostředků
§ 38
(1) Pacienta lze bez jeho souhlasu nebo v případě nezletilého pacienta
nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům bez souhlasu
zákonného zástupce hospitalizovat, jestliže
- mu
- bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče,
- je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
- je podle trestního řádu nebo občanského soudního řádu nařízeno vyšetření zdravotního stavu,
- ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo
své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo
je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí
nelze odvrátit jinak, nebo
- jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas.
(2) Nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním
úkonům lze bez souhlasu zákonného zástupce hospitalizovat též v případě,
jde-li o podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
(3) Pacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči, a to v případě
- kdy zdravotní stav neumožňuje pacientovi tento souhlas vyslovit; tím není dotčeno dříve vyslovené přání podle § 36, nebo
- léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku
jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví
pacienta.
(4) Nezletilému pacientovi nebo pacientovi zbavenému způsobilosti k
právním úkonům lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného
zástupce,
- jde-li o případy podle odstavce 3 písm. b),
- jde-li o zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví, nebo
- pokud je u něj podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
(5) Pacientovi, který je hospitalizován podle odstavce 1 nebo 2, lze
poskytnout bez jeho souhlasu nebo souhlasu zákonného zástupce pouze
neodkladnou péči, která je v přímé souvislosti s důvodem hospitalizace.
Tím není dotčeno ustanovení § 31.
(6) Poskytovatel je povinen o hospitalizaci podle odstavce 1 písm. b)
nebo c) informovat osobu určenou podle § 33, není-li taková osoba,
některou z osob blízkých, popřípadě osobu ze společné domácnosti, nebo
zákonného zástupce pacienta, pokud jsou mu známy. Není-li mu žádná osoba
podle věty první známa nebo ji nelze zastihnout, informuje Policii
České republiky.
(7) Bez souhlasu pacienta nebo zákonného zástupce nezletilého pacienta
nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům (dále jen "zákonný
zástupce pacienta") lze poskytnout též jiné zdravotní služby,
stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví.
§ 39
(1) K omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb lze použít
- úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem,
- omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty,
- umístění pacienta v síťovém lůžku,
- umístění pacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu,
- ochranný kabátek nebo vestu zamezující pohybu horních končetin pacienta,
- psychofarmaka, popřípadě jiné léčivé přípravky
podávané parenterálně, které jsou vhodné k omezení volného pohybu
pacienta při poskytování zdravotních služeb, pokud se nejedná o léčbu na
žádost pacienta nebo soustavnou léčbu psychiatrické poruchy, nebo
- kombinaci prostředků uvedených v písmenech a) až f),
(dále jen "omezovací prostředky").
(2) Omezovací prostředky lze použít
- pouze tehdy, je-li účelem jejich použití
odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti
pacienta nebo jiných osob, a
- pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene a).
(3) Poskytovatel je povinen zajistit, aby
- pacient, u kterého je omezovací prostředek
použit, byl s ohledem na jeho zdravotní stav srozumitelně informován o
důvodech použití omezovacího prostředku,
- zákonný zástupce pacienta byl o použití omezovacích
prostředků uvedených v odstavci 1 písm. b), c), d) nebo e) bez
zbytečného odkladu informován; sdělení zákonnému zástupci pacienta se
zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, záznam
podepíše zdravotnický pracovník a zákonný zástupce,
- pacient po dobu použití omezovacího prostředku byl
pod dohledem zdravotnických pracovníků; dohled musí odpovídat závažnosti
zdravotního stavu pacienta a zároveň musí být přijata taková opatření,
která zabrání poškození zdraví pacienta,
- použití omezovacího prostředku indikoval vždy lékař;
ve výjimečných případech, vyžadujících neodkladné řešení, může použití
omezovacích prostředků indikovat i jiný zdravotnický pracovník
nelékařského povolání, který je přítomen; lékař musí být o takovém
použití omezovacího prostředku neprodleně informován a musí potvrdit
odůvodněnost omezení,
- každé použití omezovacího prostředku bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.
§ 40
(1) Poskytovatel oznámí soudu do 24 hodin
- hospitalizaci pacienta podle § 38 odst. 1
písm. b) a c); obdobně se postupuje, jestliže pacient nebo zákonný
zástupce pacienta souhlas odvolal a nadále existují důvody pro
hospitalizaci bez souhlasu,
- dodatečné omezení pacienta, který byl hospitalizován
na základě souhlasu, ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v
průběhu léčení.
(2) Hospitalizace pacienta se soudu neoznamuje, jestliže souhlas s ní
byl ve lhůtě do 24 hodin prokazatelným způsobem dodatečně vysloven.
Povinnosti pacienta a jiných osob
§ 41
(1) Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen
- dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas,
- řídit se vnitřním řádem,
- uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních
služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního
pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem,
- pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického
pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o
infekčních nemocech16), o zdravotních službách poskytovaných
jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání
návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování
zdravotních služeb,
- nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné
návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v
odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není
pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. c) a d) náleží zákonnému zástupci
pacienta. Zákonný zástupce pacienta je povinen vytvořit podmínky pro
splnění povinností pacientem podle odstavce 1 písm. a), b) a e).
Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a d), je-li pacient hospitalizován,
se pro zákonného zástupce pacienta použijí přiměřeně; povinnost podle
odstavce 1 písm. b), c) a e) platí i pro zákonného zástupce.
(3) Pacient, zákonný zástupce pacienta, osoba určená pacientem, osoba
blízká pacientovi nebo osoba ze společné domácnosti jsou povinni
prokázat svou totožnost občanským průkazem, jestliže o to poskytovatel
nebo zdravotnický pracovník, jehož prostřednictvím poskytovatel
poskytuje pacientovi zdravotní služby, požádá. Povinnost prokázat se
občanským průkazem má rovněž osoba, která uplatňuje podle tohoto zákona
nebo jiného právního předpisu právo na informace o zdravotním stavu
pacienta, a osoba, která hodlá hospitalizovaného pacienta navštívit a
není osobou podle věty první. Jde-li o cizince, totožnost se prokazuje
cestovním dokladem nebo jiným průkazem totožnosti. Má-li zdravotnický
pracovník pochybnost, zda jde o osobu blízkou, osvědčí osoba blízká tuto
skutečnost čestným prohlášením, ve kterém uvede své kontaktní údaje a
číslo průkazu totožnosti; čestné prohlášení je součástí zdravotnické
dokumentace vedené o pacientovi.
(4) Jestliže pacient nebo zákonný zástupce pacienta odmítne prokázání
totožnosti podle odstavce 3, může poskytovatel nebo zdravotnický
pracovník odmítnout poskytnutí zdravotní služby, nejde-li o pacienta,
kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči. Odmítne-li prokázání
totožnosti jiná osoba uvedená v odstavci 3, může poskytovatel nebo
zdravotnický pracovník odmítnout této osobě poskytnutí požadované
součinnosti nebo jí neumožnit návštěvu hospitalizovaného pacienta. To
neplatí, potvrdí-li pacient totožnost osoby. O odmítnutí návštěvy
poskytovatel nebo zdravotnický pracovník ihned informuje
hospitalizovaného pacienta, popřípadě ihned po té, co sdělení této
informace umožní zdravotní stav pacienta.
§ 42
Práva a povinnosti zákonného zástupce podle
- § 31 odst. 5,
- § 35 odst. 1, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení a
nelze bez zbytečného odkladu získat vyjádření zákonného zástupce; do
zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi se zaznamenají důvody, pro
které nebyl souhlas zákonného zástupce získán,
- § 38 odst. 2, 5 a 6,
- § 39 odst. 3 písm. b),
- § 41 odst. 2 a 3,
- § 47 odst. 1 písm. b) a
- § 93 odst. 1
náleží též pěstounovi nebo jiné pečující osobě, statutárnímu orgánu nebo
jím pověřené osobě dětského domova pro děti do 3 let věku, školského
zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo zařízení
sociálních služeb poskytujících pobytové služby, byla-li soudem nařízena
ústavní nebo uložena ochranná výchova, nebo zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc, jde-li o děti svěřené do péče tohoto
zařízení na základě rozhodnutí soudu.
HLAVA II
ZDRAVOTNÍ SLUŽBY A ZAOPATŘENÍ POSKYTOVANÉ V DĚTSKÝCH DOMOVECH
PRO DĚTI DO 3 LET VĚKU
§ 43
(1) V dětských domovech pro děti do 3 let věku jsou poskytovány
zdravotní služby a zaopatření dětem zpravidla do 3 let věku, které
nemohou vyrůstat v rodinném prostředí, zejména dětem týraným,
zanedbávaným, zneužívaným a ohroženým ve vývoji nevhodným sociálním
prostředím nebo dětem zdravotně postiženým. Zaopatřením se rozumí
stravování, ubytování, ošacení a výchovná činnost.
(2) Dětské domovy pro děti do 3 let věku mohou poskytovat též ubytování
ženám v průběhu těhotenství, je-li z důvodů nepříznivé životní situace
ohroženo jejich zdraví.
§ 44
(1) Osoby povinné výživou jsou povinny přispívat poskytovateli na úhradu
zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku a
popřípadě též jeho průvodce. Nežijí-li osoby povinné výživou ve společné
domácnosti, je povinna hradit příspěvek na úhradu zaopatření dítěte
osoba, jíž je dítě svěřeno do výchovy.
(2) Příspěvek na úhradu zaopatření dítěte se sníží na rozdíl prokázaného
příjmu a součtu životního minima osoby povinné výživou a osob s ní
společně posuzovaných a částky potřebné na úhradu normativních nákladů
na bydlení
23), předloží-li osoby povinné výživou dítěte
poskytovateli doklady, kterými prokáží, že by jejich příjmy po zaplacení
příspěvku na úhradu zaopatření dítěte poklesly pod součet životního
minima domácnosti a normativních nákladů na bydlení. Do životního minima
domácnosti se nezapočítává životní minimum dítěte umístěného v dětském
domově pro děti do 3 let věku. Příspěvek na úhradu zaopatření dítěte se
nevyžaduje, je-li nižší než 100 Kč měsíčně.
(3) Dojde-li ke změně výše příjmu domácnosti, jsou osoby povinné
výživou, které hradí příspěvek na úhradu zaopatření dítěte, povinny tuto
změnu sdělit poskytovateli do 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.
(4) Při stanovení výše příspěvku na úhradu zaopatření dítěte se zohlední
jeho věk s přihlédnutím k jeho specifickým potřebám a s tím související
náročnost poskytovaného zaopatření. Prováděcí právní předpis stanoví
výši příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce a způsob jeho
úhrady.
(5) Pokud zemře nebo zanikne poskytovatel, který poskytoval zdravotní
služby v dětském domově pro děti do 3 let věku, a není-li zajištěno
poskytování zdravotních služeb a zaopatření dětem umístěným v těchto
zdravotnických zařízeních, zajistí těmto dětem poskytování zdravotních
služeb a zaopatření v jiném dětském domově pro děti do 3 let věku kraj, v
jehož obvodu se dosud zdravotní služby poskytovaly.
ČÁST PÁTÁ
POSTAVENÍ POSKYTOVATELE, ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ
A JINÝCH ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM
ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB
Práva a povinnosti poskytovatele
§ 45
(1) Poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité
odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování
práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických
pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních
služeb.
(2) Poskytovatel je povinen
- informovat pacienta o ceně poskytovaných
zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného
zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za
uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
- zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních
služeb nehrazených a částečně hrazených z veřejného zdravotního
pojištění a umístit ho tak, aby byl seznam přístupný pacientům; to
neplatí pro poskytovatele lékárenské péče,
- vymezit provozní a ordinační dobu a údaj o ní umístit tak, aby tato informace byla přístupná pacientům,
- opatřit zdravotnické zařízení viditelným označením,
které musí obsahovat obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména a
příjmení poskytovatele, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
- v době nepřítomnosti nebo dočasného přerušení
poskytování zdravotních služeb zpřístupnit pacientům informaci o
poskytnutí neodkladné péče jiným poskytovatelem v rámci jeho ordinační
doby,
- předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách
registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v
oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu tento
poskytovatel znám, a na vyžádání též poskytovateli zdravotnické
záchranné služby nebo pacientovi; registrující poskytovatel v oboru
zubní lékařství nebo v oboru gynekologie a porodnictví má povinnost
předat zprávu jen v případě, kdy poskytnutí zdravotních služeb indikoval
registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v
oboru praktické lékařství pro děti a dorost,
- předat jiným poskytovatelům zdravotních služeb nebo
poskytovatelům sociálních služeb potřebné informace o zdravotním stavu
pacienta nezbytné k zajištění návaznosti dalších zdravotních a
sociálních služeb poskytovaných pacientovi,
- zpracovat seznam zdravotních služeb, k jejichž
poskytnutí je vyžadován písemný souhlas; to neplatí pro poskytovatele
zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby, přepravy
pacientů neodkladné péče a lékárenské péče,
- informovat pacienta o tom, že se na poskytování
zdravotních služeb mohou podílet osoby získávající způsobilost k výkonu
povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, a
to včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace, a že pacient může
přítomnost těchto osob při poskytování zdravotních služeb a nahlížení do
zdravotnické dokumentace zakázat,
- přijmout pacienta k
- izolaci, karanténě, léčení nebo lékařskému
dohledu stanovenému podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud je
oprávněn požadované zdravotní služby zajišťovat,
- ochrannému léčení nařízenému soudem, jde-li o
poskytovatele zajišťujícího tuto službu podle zákona o specifických
zdravotních službách,
- poskytnout zdravotní služby indikované lékařem
Vězeňské služby osobě obviněné nebo odsouzené nebo umístěné v ústavu pro
výkon zabezpečovací detence v termínu předem dohodnutém s Vězeňskou
službou; to neplatí v případě poskytnutí neodkladné péče,
- podílet se na žádost kraje, jehož krajský úřad mu
udělil oprávnění, na zajištění lékařské pohotovostní služby, lékárenské
pohotovostní služby a pohotovostní služby zubních lékařů; to neplatí,
jde-li o Vězeňskou službu,
- předávat údaje do Národního zdravotnického informačního systému,
- uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění své
odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním
zdravotních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že
by jej mohla taková odpovědnost postihnout; toto pojištění musí trvat
po celou dobu poskytování zdravotních služeb; kopii pojistné smlouvy je
poskytovatel povinen zaslat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do
15 dnů ode dne zahájení poskytování zdravotních služeb.
(3) Poskytovatel je dále povinen
- předat pacientovi lékařský posudek pro Úřad
práce České republiky _ krajskou pobočku a na území hlavního města Prahy
pro pobočku pro hlavní město Prahu v případě, že pacient není vzhledem
ke svému zdravotnímu stavu schopen plnit povinnost součinnosti s
krajskou pobočkou Úřadu práce nebo pobočkou pro hlavní město Prahu při
zprostředkování zaměstnání24),
- umožnit vstup osobám pověřeným příslušným správním
orgánem, orgánem ochrany veřejného zdraví, Státním ústavem pro kontrolu
léčiv, smluvní zdravotní pojišťovnou, komorou, pověřeným lékařům
posudkové služby okresních správ sociálního zabezpečení, zaměstnancům
okresních správ sociálního zabezpečení pověřených provedením kontroly,
Veřejnému ochránci práv a pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného
ochránce práv za účelem zjišťování podkladů potřebných k plnění úkolů
podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících činnost a
úkoly uvedených subjektů a poskytnout jim potřebnou součinnost a
předložit doklady nezbytné k provedení kontroly a plnění jejich úkolů;
vstupem pověřených osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních
služeb,
- umožnit vstup lékařům a zaměstnancům služebních orgánů pověřených kontrolou podle zákona o nemocenském pojištění25)
a orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva
spravedlnosti podle zákona o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení26) za účelem zjišťování podkladů potřebných pro
plnění úkolů podle tohoto zákona, zákona o nemocenském pojištění nebo
zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v souvislosti s
plněním úkolů v důchodovém pojištění; vstupem těchto osob nesmí být
narušeno poskytování zdravotních služeb,
- poskytovat příslušnému správnímu orgánu,
ministerstvu a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv na jeho žádost
podklady a údaje potřebné pro přípravu na řešení mimořádných událostí a
krizových situací,
- zajistit součinnost členům mezinárodních orgánů při
plnění jejich úkolů, vyplývá-li tato povinnost z mezinárodních smluv,
kterými je Česká republika vázána,
- zajistit splnění oznamovací povinnosti a sdělování údajů podle zákona upravujícího sociálně-právní ochranu dětí.
(4) Poskytovatel je povinen informovat
- osobu určenou pacientem podle § 33 odst. 1,
není-li takové osoby, nebo není-li dosažitelná, manžela nebo
registrovaného partnera, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná,
rodiče, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, tak jinou osobu
blízkou způsobilou k právních úkonům, je-li mu známa, že pacient
svévolně opustil zdravotnické zařízení lůžkové péče, a
- Policii České republiky,
a to v případech, kdy přerušením poskytování zdravotních služeb je vážně ohroženo zdraví nebo život pacienta nebo třetích osob.
§ 46
(1) Poskytovatel je povinen zajistit
- aby byl pacient seznámen se svými právy a
povinnostmi při poskytování zdravotních služeb a vnitřním řádem; vnitřní
řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná
zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv
ostatních pacientů,
- sestavení, koordinaci a realizaci individuálního
léčebného postupu a komplexnost, návaznost a koordinovanost
poskytovaných zdravotních služeb,
- aby byl pacient informován o dalších zdravotních
službách a dalších možných sociálních službách, které mohou zlepšit jeho
zdravotní stav, zejména o možnostech sociální, pracovní a pedagogické
rehabilitace,
- aby jinému poskytovateli nebo jinému zdravotnickému
pracovníkovi, od nichž si pacient vyžádal konzultační služby, byly
zpřístupněny informace vedené o zdravotním stavu pacienta ve
zdravotnické dokumentaci, které jsou pro poskytnutí konzultačních služeb
nezbytně nutné,
- na výzvu poskytovatele zdravotnické záchranné služby
bezodkladně spolupráci při poskytování zdravotních služeb při
mimořádných událostech, hromadných nehodách nebo otravách, průmyslových
haváriích nebo přírodních katastrofách, včetně zajištění bezprostředně
navazující lůžkové péče; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu,
- na výzvu nebo na základě opatření nařízeného
příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví bezodkladně účast
zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb při
epidemiích nebo při nebezpečí jejich vzniku; to neplatí, jde-li o
Vězeňskou službu,
- aby zdravotní služby byly osobám ve výkonu vazby,
trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence poskytovány za
přítomnosti příslušníka Vězeňské služby, a to pouze na dohled, mimo jeho
doslech, s výjimkou případů ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti
zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo majetku,
kdy je příslušník oprávněn být přítomen výkonu zdravotní služby též na
doslech.
(2) Poskytovatel je dále povinen zajistit, aby osoby, které se u něho
připravují na výkon zdravotnického povolání, mohly vykonávat odbornou
praxi a provádět činnosti, včetně zdravotních výkonů a záznamů do
zdravotnické dokumentace, které jsou součástí výuky pod přímým vedením
buď zdravotnického pracovníka s rozšířeným pedagogickým vzděláním a
způsobilého k samostatnému výkonu povolání nebo učitelem praktického
vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů vzdělávání
27) nebo s příslušným akademickým pracovníkem, který je učitelem zdravotnického oboru
28),
a který má zároveň způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického
povolání a je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli.
§ 47
(1) Poskytovatel jednodenní nebo lůžkové péče je povinen
- zajistit hospitalizaci
- nezletilých pacientů odděleně od dospělých pacientů, alespoň v samostatných pokojích, a to do dne, kdy dovrší 15 let věku,
- žen odděleně od mužů v samostatných pokojích,
a to s výjimkou poskytování akutní lůžkové péče intenzivní,
- umožnit pobyt zákonného zástupce nebo osoby
jím pověřené společně s hospitalizovaným nezletilým pacientem nebo
pacientem zbaveným způsobilosti k právním úkonům, pokud to umožňuje
vybavení zdravotnického zařízení nebo nebude narušeno poskytování
zdravotních služeb anebo takový pobyt není na základě jiného právního
předpisu vyloučen,
- včas informovat zákonného zástupce pacienta o propuštění z jednodenní nebo lůžkové péče,
- zpracovat traumatologický plán, v němž upraví soubor
opatření, která se uplatňují při hromadných neštěstích, a nejméně
jednou za 2 roky ho aktualizovat; jedno vyhotovení plánu předat
příslušnému správnímu orgánu do 30 dnů ode dne jeho zpracování nebo
aktualizace; při jeho zpracování vychází z místních podmínek a možností a
z výsledků jeho projednání podle písmene e),
- návrh traumatologického plánu podle písmene d) a
návrh jeho aktualizace projednat s příslušným správním orgánem, jde-li o
fakultní nemocnici, s ministerstvem; podrobnosti o obsahu
traumatologického plánu a postup při jeho zpracování a projednání s
příslušným správním orgánem nebo ministerstvem stanoví prováděcí právní
předpis,
- pacienta vybavit při propuštění léčivými přípravky a
zdravotnickými prostředky na 3 dny nebo v odůvodněných případech i na
další nezbytně nutnou dobu.
(2) Pokud není pacient vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen
obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z jednodenní nebo
lůžkové péče až po předchozím včasném vyrozumění osoby, která tuto péči
zajistí. Má-li být propuštěn pacient, u něhož není zajištěna další péče,
poskytovatel o tom včas informuje obecní úřad obce s rozšířenou
působností příslušný podle adresy místa trvalého pobytu pacienta, a
má-li pacient trvalý pobyt na území hlavního města Prahy, informuje
Magistrát hlavního města Prahy; obdobně postupuje u nezletilých pacientů
se závažnou sociální problematikou v rodině.
(3) Poskytovatel je rovněž povinen v rámci zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb
- odůvodnit ve zdravotnické dokumentaci
případy, kdy se při poskytování zdravotních služeb odchýlí od uznávaného
medicínského postupu,
- zavést interní systém hodnocení kvality a bezpečí
poskytovaných zdravotních služeb; minimální požadavky pro zavedení
interního systému hodnocení uveřejní ministerstvo ve Věstníku
Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách,
- dbát na takové používání antibiotik u konkrétního pacienta, aby došlo k omezování rizika vzestupu antibiotické rezistence.
(4) Poskytovatel lůžkové péče je povinen v rámci prevence a kontroly
infekcí zpracovat program pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se
zdravotní péčí a zajistit jeho činnost. Zaměření tohoto programu musí
odpovídat charakteru poskytované zdravotní péče a musí vycházet z
průběhu hodnocení rizika vzniku infekcí spojených se zdravotní péčí v
konkrétních podmínkách daného poskytovatele.
(5) Registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel, který pacienta
přijal do péče, je povinen, vyžaduje-li to zdravotní stav pacienta,
předat mu písemné doporučení k poskytnutí příslušné specializované
ambulantní péče, jednodenní péče nebo lůžkové péče. Součástí doporučení
je písemné odůvodnění a důležité informace týkající se zdravotního stavu
pacienta, včetně výsledků provedených vyšetření a informace o dosud
provedené léčbě.
§ 48
(1) Poskytovatel, kterého si pacient zvolil, může odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud
- by přijetím pacienta bylo překročeno únosné
pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální
zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení;
překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by
zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně
kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již
přijatým,
- by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v
případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické
lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní
služby, nebo
- není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má
poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním
pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států
Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace,
či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním
zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.
(2) Poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že
- prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele,
- pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb;
to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele; ustanovení § 47 odst.
2 není dotčeno,
- pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,
- pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních
pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný
postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo
se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním
stavem,
- přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další
poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování
součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta;
ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.
(3) Poskytovatel nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče podle odstavce
1 nebo ukončit péči o něj podle odstavce 2 písm. d) nebo e), jde-li o
pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde-li o porod
nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany
veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové
situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem, pokud jiný
právní předpis nestanoví jinak.
(4) Poskytovatel dále nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče podle odstavce 1, jde-li o pacienta
- u kterého bylo poskytování zdravotní péče
Vězeňskou službou přerušeno z důvodu ukončení nebo přerušení výkonu
vazby, trestu odnětí svobody nebo umístění v ústavu pro výkon
zabezpečovací detence, pokud se jedná o zajištění návaznosti při
poskytování zdravotních služeb započaté v průběhu výkonu vazby nebo
trestu odnětí svobody nebo umístění v ústavu pro výkon zabezpečovací
detence; Vězeňská služba, v jejímž zdravotnickém zařízení byly
pacientovi poskytovány zdravotní služby, jestliže ji není znám
poskytovatel, který převezme pacienta do péče, vybaví tohoto pacienta
informací podle § 45 odst. 2 písm. g),
- ve výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo
umístěného v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o zdravotní
služby, které Vězeňská služba neposkytuje, a to po předchozí domluvě s
Vězeňskou službou; to neplatí, jde-li o důvody poskytnutí zdravotních
služeb podle odstavce 3.
(5) Důvody odmítnutí přijetí pacienta do péče podle odstavce 1 nebo
ukončení péče podle odstavce 2 posuzuje poskytovatel. Poskytovatel o
odmítnutí přijetí do péče podle odstavce 1 nebo o ukončení péče podle
odstavce 2 písm. d) a e) nebo o odmítnutí poskytnutí zdravotních služeb
podle § 50 odst. 2 vydá pacientovi písemnou zprávu, ve které je uveden
důvod odmítnutí nebo ukončení.
§ 49
Povinnosti zdravotnického pracovníka
(1) Zdravotnický pracovník je povinen
- poskytovat zdravotní služby, ke kterým
získal odbornou nebo specializovanou způsobilost podle jiných právních
předpisů, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, zdravotnímu stavu
pacienta, na náležité odborné úrovni a řídit se etickými principy,
- poskytovat neprodleně odbornou první pomoc každému,
jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo
zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem, a zajistit mu
podle potřeby poskytnutí zdravotních služeb,
- plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy.
(2) Povinnosti podle odstavce 1
- písm. a) a c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky, kteří se podílejí na poskytování zdravotních služeb,
- písm. c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
§ 50
Práva zdravotnického pracovníka
(1) Zdravotnický pracovník má právo
- získat od pacienta informace o tom, že
pacient, kterému má poskytovat zdravotní služby, je nosičem infekční
nemoci podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a o dalších závažných
skutečnostech týkajících se pacientova zdravotního stavu,
- neposkytnout zdravotní služby v případě, že by došlo
při jejich poskytování k přímému ohrožení jeho života nebo k vážnému
ohrožení jeho zdraví.
(2) Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnutí zdravotních služeb
pacientovi v případě, že by jejich poskytnutí odporovalo jeho svědomí
nebo náboženskému vyznání. O této skutečnosti je povinen ihned
informovat poskytovatele, který zajistí pacientovi jiného zdravotnického
pracovníka. Nemůže-li poskytovatel zajistit jiného zdravotnického
pracovníka, zajistí pacientovi jiného poskytovatele, který mu zdravotní
služby poskytne, pokud pacient zajištění jiného poskytovatele neodmítne.
Záznam o odmítnutí zajištění jiného zdravotnického pracovníka nebo
poskytovatele je součástí zdravotnické dokumentace; záznam podepíše
pacient a zdravotnický pracovník. Zdravotnický pracovník nemůže
odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi z důvodu uvedeného ve
větě první, pokud by odmítnutím došlo k ohrožení života pacienta nebo k
vážnému ohrožení jeho zdraví a poskytovatel není schopen zajistit
poskytnutí zdravotních služeb jiným zdravotnickým pracovníkem. Podle
věty první až čtvrté se obdobně postupuje, odmítne-li poskytnutí
zdravotních služeb poskytovatel.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i pro jiné odborné
pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním
zdravotních služeb.
§ 51
Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami
(1) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o
kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
(2) Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje
- předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb,
- sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li
poskytovatel zproštěn pacientem, popřípadě zákonným zástupcem pacienta,
mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu
zproštění,
- sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných
skutečností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z
tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo
skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta,
- sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby
trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími
trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje
sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené
povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu.
(3) Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů
nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu
vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím
řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému
orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi
poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo jinou
osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v
souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je
poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znaleckému ústavu, komoře
nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace
vedené o pacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného
posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním
řízení. To platí obdobně pro sdělování údajů nebo jiných skutečností pro
osobu uvedenou v § 64 odst. 1.
(4) Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů
nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem
komory, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory.
(5) Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro
- zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to v souvislosti s výkonem jejich povolání,
- zdravotnické pracovníky nebo jiné odborné
pracovníky, kteří již nevykonávají své povolání, a informace získali v
souvislosti s bývalým výkonem povolání zdravotnického pracovníka nebo
jiného odborného pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních
služeb,
- osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,
- osoby uvedené v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené,
- členy odborných komisí podle zákona o specifických
zdravotních službách,
- osoby uvedené v § 46 odst. 1 písm. g),
- další osoby, které v souvislosti se svou činností
vykonávanou na základě jiných právních předpisů zjistí informace o
zdravotním stavu pacienta nebo informace s tím související.
ČÁST ŠESTÁ
ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE A NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ
INFORMAČNÍ SYSTÉM
HLAVA I
ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ
§ 52
Při zpracování osobních údajů lze nakládat s rodným číslem pacienta
- ve zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi,
- v Národním zdravotnickém informačním systému, pokud
se shromažďování nebo zpracování údajů anebo jejich uchovávání vztahuje
ke konkrétnímu pacientovi.
HLAVA II
ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE
Vedení zdravotnické dokumentace
§ 53
(1) Poskytovatel je povinen vést a uchovávat zdravotnickou dokumentaci a
nakládat s ní podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.
Zdravotnická dokumentace je souborem informací podle odstavce 2
vztahujících se k pacientovi, o němž je vedena.
(2) Zdravotnická dokumentace podle účelu jejího zaměření obsahuje
- identifikační údaje pacienta, kterými jsou
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, je-li
přiděleno, číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, není-li
tímto číslem rodné číslo pacienta, adresu místa trvalého pobytu na území
České republiky, jde-li o cizince místo hlášeného pobytu na území České
republiky a v případě osoby bez trvalého pobytu na území České
republiky adresu bydliště mimo území České republiky,
- pohlaví pacienta,
- identifikační údaje poskytovatele, kterými jsou
jméno, popřípadě jména, příjmení poskytovatele a adresu místa
poskytování zdravotních služeb v případě fyzické osoby, obchodní firmu
nebo název poskytovatele, adresu sídla nebo adresu místa podnikání v
případě právnické osoby, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, název
oddělení nebo obdobné části, je-li zdravotnické zařízení takto členěno,
- informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a
výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných
okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při
poskytování zdravotních služeb,
- údaje zjištěné z rodinné, osobní a pracovní anamnézy pacienta, a je-li to důvodné, též údaje ze sociální anamnézy,
- klasifikaci pacienta, jehož stav vykazuje určitý
stupeň částečného nebo úplného omezení či znemožnění některých
fyzických, psychických nebo sociálních funkcí, které bude dlouhodobého
nebo trvalého charakteru, podle Mezinárodní klasifikace funkčních
schopností, disability a zdraví vydané a oznámené Českým statistickým
úřadem podle zákona upravujícího státní statistickou službu,
- údaje vztahující se k úmrtí pacienta,
- další údaje podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících zdravotní služby nebo poskytování zdravotní péče.
§ 54
(1) Zdravotnická dokumentace může být za podmínek stanovených tímto
zákonem vedena v listinné nebo elektronické podobě nebo v kombinaci obou
těchto podob. V elektronické podobě je zdravotnická dokumentace
pořizována, zpracovávána, ukládána a zprostředkovávána v digitální formě
s využitím informačních technologií.
(2) Zdravotnická dokumentace, včetně jejích samostatných součástí, musí
být vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována.
Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu. Jde-li o poskytování akutní
lůžkové péče, zápis o aktuálním zdravotním stavu pacienta se provádí
nejméně jednou denně.
(3) Každý zápis do zdravotnické dokumentace vedené
- v listinné podobě musí být opatřen
- uvedením data jeho provedení,
- podpisem zdravotnického pracovníka nebo jiného
odborného pracovníka, který zápis provedl, a otiskem razítka s jmenovkou
nebo čitelným přepisem jeho jména, popřípadě jmen, příjmení; to neplatí
v případě poskytovatele, který poskytuje zdravotní služby vlastním
jménem,
- v elektronické podobě musí být opatřen
identifikátorem záznamu; samotný zápis obsahuje nezměnitelné,
nezpochybnitelné a ověřitelné údaje, kterými jsou
- datum provedení zápisu,
- identifikační údaje zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, který záznam provedl.
(4) Opravy zápisů ve zdravotnické dokumentaci se provádí novým zápisem.
Zápis se opatří uvedením data opravy a dalšími náležitostmi podle
odstavce 3. Původní zápis musí zůstat čitelný. V doplnění nebo opravě
zápisu ve zdravotnické dokumentaci na žádost pacienta se uvede datum a
čas provedení zápisu a poznámka, že jde o opravu nebo doplnění na žádost
pacienta; zápis se opatří podpisem pacienta a zdravotnického
pracovníka, který jej provedl.
§ 55
Zdravotnickou dokumentaci lze vést pouze v elektronické podobě za splnění těchto podmínek:
- technické prostředky použité k uložení
záznamů v elektronické podobě zaručují, že údaje v provedených záznamech
nelze dodatečně modifikovat; technickými prostředky jsou
organizačně-technická opatření, informační systémy, technické zařízení a
vybrané pracovní postupy,
- informační systém, ve kterém je vedena zdravotnická
dokumentace v elektronické podobě, eviduje seznam identifikátorů záznamů
v elektronické dokumentaci pacientů vedené poskytovatelem a umožňuje
jeho poskytování dálkovým přístupem,
- bezpečnostní kopie datových souborů jsou prováděny nejméně jednou za pracovní den,
- před uplynutím doby životnosti zápisu na technickém nosiči dat je zajištěn přenos na jiný technický nosič dat,
- uložení kopií pro dlouhodobé uchování musí být
provedeno způsobem znemožňujícím provádět do těchto kopií dodatečné
zásahy; tyto kopie jsou vytvářeny nejméně jednou za kalendářní rok,
- při uchovávání kopií pro dlouhodobé uchování na
technickém nosiči dat je zajištěn přístup k těmto údajům pouze
oprávněným osobám a je zajištěna jejich čitelnost nejméně po dobu, která
je stanovena pro uchování zdravotnické dokumentace,
- dokumenty v listinné podobě, které jsou součástí
zdravotnické dokumentace a které vyžadují podpis osoby, jež není
zdravotnickým pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem, musí být
převedeny do elektronické podoby, která se podepíše uznávaným
elektronickým podpisem osoby, která převod provedla; dokument v listinné
podobě se uchová,
- výstupy ze zdravotnické dokumentace lze převést do listinné podoby autorizovanou konverzí dokumentů29),
- informační systém, ve kterém je vedena zdravotnická
dokumentace, musí umožňovat vytvoření speciální kopie uložené
zdravotnické dokumentace ve formátu čitelném a zpracovatelném i v jiném
informačním systému.
§ 56
Vedení zdravotnické dokumentace v případě utajeného porodu
(1) Zdravotnická dokumentace o utajeném porodu podle § 37 je vedena v
rozsahu zdravotních služeb souvisejících s těhotenstvím a utajeným
porodem. Odděleně od zdravotnické dokumentace je vedeno jméno, popřípadě
jména, příjmení ženy, které jsou poskytovány v souvislosti s
těhotenstvím a utajeným porodem zdravotní služby, písemná žádost o
utajení porodu, datum narození ženy a datum porodu.
(2) Po ukončení hospitalizace ženy, která utajeně porodila, poskytovatel
doplní zdravotnickou dokumentaci o údaje uvedené v odstavci 1, vloží ji
do vhodného obalu, který zapečetí a označí bezpečnostním kódem, který
bude předán též pacientce. Otevření takto zapečetěné zdravotnické
dokumentace je možné jedině na základě rozhodnutí soudu; to neplatí,
požádá-li o otevření zdravotnické dokumentace žena, která utajeně
porodila.
(3) V případě zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě se
zdravotnická dokumentace převede do listinné podoby a postupuje se podle
odstavce 2; současně se elektronická podoba zdravotnické dokumentace
odstraní z informačního systému.
Nakládání se zdravotnickou dokumentací v případě zániku
oprávnění k poskytování zdravotních služeb
§ 57
(1) Pokud oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo úmrtím
poskytovatele a nepostupuje-li se podle § 27, je ten, kdo žil se
zemřelým ve společné domácnosti, nebo osoba mu blízká, nebo vlastník
objektu, ve kterém byly zdravotní služby poskytovány, je-li mu úmrtí
známo, nebo jiná osoba, která přišla jako první do styku se
zdravotnickou dokumentací, povinen oznámit neprodleně úmrtí
poskytovatele příslušnému správnímu orgánu a zajistit zdravotnickou
dokumentaci tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním
neoprávněnými osobami nebo ztrátou.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 je zakázáno nahlížet do zdravotnické dokumentace. Tyto osoby jsou povinny
- zachovávat mlčenlivost o všech
skutečnostech, které se dozvěděly o pacientech, o jejichž zdravotním
stavu je vedena zdravotnická dokumentace, a jiných skutečnostech
souvisejících s poskytováním zdravotních služeb,
- umožnit vstup do objektu, v němž se nacházelo
zdravotnické zařízení, osobě pověřené příslušným správním orgánem za
účelem převzetí, popřípadě provedení soupisu zdravotnické dokumentace.
(3) Příslušný správní orgán po oznámení učiněném podle odstavce 1
- neprodleně zabezpečí zdravotnickou
dokumentaci tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním
neoprávněnými osobami nebo ztrátou, na dobu, než si pacient zvolí
nového poskytovatele,
- oznámí převzetí zdravotnické dokumentace nebo její
předání podle § 63 odst. 2 jinému poskytovateli způsobem v místě
obvyklém tak, aby byla zajištěna v co možná nejširším rozsahu
informovanost pacientů, o nichž je zdravotnická dokumentace vedena; v
oznámení uvede adresu místa, kam lze předkládat žádosti o předání
zdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientem, popřípadě
též adresu místa poskytování zdravotních služeb poskytovatelem, jemuž
zdravotnickou dokumentaci předal,
- zajišťuje pro pacienty do doby, než si zvolí nového
poskytovatele nebo než bude zdravotnická dokumentace týkající se
pracovnělékařských služeb předána příslušnému poskytovateli určenému
zaměstnavatelem, výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentace, a to v
rozsahu potřebném pro zajištění návaznosti poskytnutí zdravotních služeb
nebo je-li to nezbytné k posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní
způsobilosti; tyto činnosti může vykonávat pouze zdravotnický pracovník,
- neprodleně prokazatelně zajistí předání zdravotnické
dokumentace poskytovateli zvolenému pacientem, a to na základě písemné
žádosti pacienta nebo zvoleného poskytovatele; poskytovatel zvolený
pacientem ke své žádosti připojí písemné vyjádření pacienta o provedené
volbě; součástí žádosti je jméno, popřípadě jména, příjmení pacienta,
jeho rodné číslo, je-li přiděleno, nebo datum narození, adresa místa
trvalého pobytu pacienta nebo místo hlášeného pobytu na území České
republiky, popřípadě adresa bydliště mimo území České republiky, je-li
pacientem cizinec, a identifikační údaje zvoleného poskytovatele.
(4) Pokud zemřelý poskytovatel zajišťoval pracovnělékařské služby pro
zaměstnavatele, příslušný správní orgán oznámí převzetí zdravotnické
dokumentace zaměstnanců tomuto zaměstnavateli, je-li mu znám. Příslušný
správní orgán na základě sdělení zaměstnavatele předá tuto zdravotnickou
dokumentaci jinému poskytovateli určenému zaměstnavatelem.
(5) V případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb úmrtím
poskytovatele, který vedl zdravotnickou dokumentaci pouze v elektronické
formě, umožní ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, nebo
osoba mu blízká, nebo vlastník objektu, ve kterém byly zdravotní služby
poskytovány, příslušnému správnímu orgánu přístup k informačnímu
systému, ve kterém je vedena zdravotnická dokumentace pacientů.
§ 58
Fyzická nebo právnická osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na
základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého
poskytovatele pokračovat podle § 27 v poskytování zdravotních služeb,
postupuje podle § 57 odst. 3 písm. a), c) a d) a odst. 4 obdobně. Tato
osoba do doby zahájení poskytování zdravotních služeb oznámí způsobem v
místě obvyklém adresu místa, kam lze předkládat žádosti k zajištění
postupu podle § 57 odst. 3 písm. c) a d).
§ 59
(1) Poskytovatel, který hodlá ukončit poskytování zdravotních služeb, je
povinen informaci o ukončení své činnosti zveřejnit alespoň 60 dnů
přede dnem zamýšleného ukončení, a to ve zdravotnickém zařízení na
veřejně přístupném místě, popřípadě na svých internetových stránkách.
Poskytovatel současně požádá příslušný správní orgán a obec, na jejímž
území poskytuje zdravotní služby, o uveřejnění uvedené informace na
jejich úřední desce; příslušný správní orgán a obec jsou povinny tuto
informaci uveřejnit. V informaci uvede datum zamýšleného ukončení
činnosti, datum, do kterého lze předložit žádost o předání zdravotnické
dokumentace poskytovateli zvolenému pacientem, a adresu místa pro
předložení žádosti. Jde-li o postup podle § 23 odst. 3, poskytovatel v
informaci uvede, která osoba hodlá pokračovat v poskytování zdravotních
služeb.
(2) Poskytovatel uvedený v odstavci 1 při předání zdravotnické
dokumentace poskytovateli zvolenému pacientem postupuje podle § 57 odst.
3 písm. d) obdobně. Zdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientech,
kteří včas nepředložili žádost o předání zdravotnické dokumentace jinému
poskytovateli, a její soupis předá osobě pokračující v poskytování
zdravotních služeb. Pokud taková osoba není, předá zdravotnickou
dokumentaci a její soupis příslušnému správnímu orgánu.
(3) Poskytovatel, který zajišťoval pracovnělékařské služby, oznámí záměr
ukončit poskytování zdravotních služeb alespoň 60 dnů přede dnem
zamýšleného ukončení zaměstnavateli zaměstnance, o němž je v souvislosti
s pracovnělékařskými službami zdravotnická dokumentace vedena. V
oznámení zároveň uvede lhůtu, do které je třeba, aby mu zaměstnavatel
sdělil identifikační údaje nového poskytovatele. Poskytovatel na základě
sdělení zaměstnavatele předá zdravotnickou dokumentaci poskytovateli
určenému zaměstnavatelem. Pokud poskytovatel neobdrží sdělení podle věty
druhé v určené lhůtě, předá zdravotnickou dokumentaci a její soupis
příslušnému správnímu orgánu.
(4) Podle odstavců 1 až 3 se postupuje obdobně, má-li zaniknout
oprávnění k poskytování zdravotních služeb z jiných důvodů, než je
uvedeno v odstavci 1, a poskytovateli je zánik oprávnění předem znám.
§ 60
(1) Fyzická nebo právnická osoba, jejíž oprávnění k poskytování
zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního
orgánu, je povinna zajistit předání zdravotnické dokumentace a její
soupis příslušnému správnímu orgánu, a to do 10 pracovních dnů ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí.
(2) Jestliže nastaly skutečnosti, podle nichž fyzická nebo právnická
osoba uvedená v § 58 nemůže pokračovat v poskytování zdravotních služeb,
předá neprodleně zdravotnickou dokumentaci a její soupis příslušnému
správnímu orgánu.
§ 61
(1) Jde-li o zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb v
souvislosti se zrušením organizační složky státu nebo organizační složky
územního samosprávného celku a v poskytování zdravotních služeb
- pokračuje jiný poskytovatel, je zanikající
organizační složka povinna zajistit předání zdravotnické dokumentace a
její soupis pokračujícímu poskytovateli,
- nepokračuje jiný poskytovatel, použije se ustanovení
§ 57 odst. 3 a 4 obdobně s tím, že zdravotnickou dokumentaci a její
soupis předá příslušnému správnímu orgánu tento poskytovatel.
(2) Informaci o ukončení činnosti zveřejní zřizovatel organizační složky
alespoň 60 dnů přede dnem zamýšleného ukončení, a to ve zdravotnickém
zařízení na veřejně přístupném místě a způsobem umožňujícím dálkový
přístup. Poskytovatel současně požádá příslušný správní orgán a obec, na
jejímž území poskytuje zdravotní služby, o uveřejnění uvedené informace
na jejich úřední desce; příslušný správní orgán a obec jsou povinny
tuto informaci uveřejnit. V informaci uvede datum zamýšleného ukončení
činnosti, datum, do kterého lze předložit žádost o předání zdravotnické
dokumentace poskytovateli zvolenému pacientem, a adresu místa pro
předložení žádosti; v informaci dále uvede, že zdravotnická dokumentace
nepředaná poskytovateli zvolenému pacientem nebo určeném zaměstnavatelem
bude předána příslušnému správnímu orgánu a adresu jeho sídla. Jde-li o
ukončení činnosti poskytovatele, který na základě smlouvy se
zaměstnavatelem zajišťoval pracovnělékařské služby, oznámení podle § 59
odst. 3 učiní poskytovatel.
§ 62
Jestliže poskytovatel předal zdravotnickou dokumentaci právnické nebo
fyzické osobě, která hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb, a
dosud nenastaly skutečnosti rozhodné pro pokračování v poskytování
zdravotních služeb, postupuje tato osoba podle § 57 odst. 3 písm. a), c)
a d) obdobně. Jde-li o zdravotnickou dokumentaci týkající se
pracovnělékařských služeb, zajistí její předání na základě sdělení
zaměstnavatele zaměstnance, o němž je v souvislosti s pracovnělékařskými
službami zdravotnická dokumentace vedena, poskytovateli určenému tímto
zaměstnavatelem.
§ 63
(1) Příslušný správní orgán při převzetí zdravotnické dokumentace podle
- § 59 odst. 2 postupuje obdobně podle § 57 odst. 3 písm. c) a d),
- § 59 odst. 3 postupuje obdobně podle § 57 odst. 4, nebo
- § 60 nebo § 61 odst. 1 písm. b) postupuje obdobně podle § 57 odst. 3, popřípadě podle § 57 odst. 4.
(2) Příslušný správní orgán může pro zajištění úkolů podle § 57 odst. 3
písm. c) a d) předat zdravotnickou dokumentaci jinému poskytovateli,
pokud s tím tento poskytovatel souhlasí, a to na dobu, než si pacient
zvolí jiného poskytovatele.
(3) Příslušný správní orgán předá zdravotnickou dokumentaci
poskytovateli podle odstavce 2 na základě předávacího protokolu, ve
kterém bude uveden soupis zdravotnické dokumentace, identifikační údaje
přebírajícího poskytovatele, datum a účel převzetí. Obdobně se
postupuje, předává-li zdravotnickou dokumentaci jiný poskytovatel nově
zvolenému poskytovateli.
(4) V soupisu zdravotnické dokumentace podle § 59 nebo 60 příslušný
správní orgán, poskytovatel nebo fyzická nebo právnická osoba uvede
jméno, popřípadě jména, příjmení pacienta a jeho datum narození.
(5) Zdravotnická dokumentace a její soupis musí být předány příslušnému
správnímu orgánu nebo poskytovateli nebo oprávněné fyzické nebo
právnické osobě do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala skutečnost
rozhodná pro její předání, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 64
(1) Příslušný správní orgán nebo poskytovatel, který převzal
zdravotnickou dokumentaci, je povinen umožnit přístup do zdravotnické
dokumentace fyzické osobě, která byla poskytovatelem, nebo právnímu
nástupci právnické osoby, která byla poskytovatelem, zdravotnickému
pracovníkovi nebo jinému odbornému pracovníkovi, který byl v
pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, který
zdravotnickou dokumentaci vedl, a to pro potřeby
- řízení před správními orgány,
- trestního řízení nebo řízení před soudem nebo jiným
orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi bývalým poskytovatelem nebo
zdravotnickým pracovníkem, popřípadě jiným odborným pracovníkem, a
pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo
ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb,
popřípadě je-li předmětem řízení spor mezi bývalým poskytovatelem a
zdravotnickým pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem,
- řešení sporu s bývalým pacientem,
- řešení sporu se zdravotní pojišťovnou.
Obdobně se postupuje, jde-li o fyzickou osobu, která pozbyla způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.
(2) Osoby, jimž byl podle odstavce 1 umožněn přístup do zdravotnické dokumentace,
- nemají přístup k údajům, které nesouvisí s účelem, pro který byl přístup umožněn,
- jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích,
o nichž se v souvislosti s přístupem do zdravotnické dokumentace
dozvěděly o pacientech, zdravotnických pracovnících, popřípadě jiných
odborných pracovnících, nebo poskytovateli, s výjimkou údajů sdělovaných
příslušným orgánům v trestním řízení, soudům nebo jiným orgánům při
řízeních uvedených v odstavci 1.
(3) Příslušný správní orgán nebo poskytovatel poučí osoby, jimž byl
podle odstavce 1 umožněn přístup do zdravotnické dokumentace, o
povinnosti podle odstavce 2 písm. b).
Nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořizování
jejích výpisů nebo kopií
§ 65
(1) Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou v přítomnosti
zaměstnance pověřeného poskytovatelem nahlížet, pořizovat si její výpisy
nebo kopie
- pacient nebo zákonný zástupce pacienta; do
záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby
psychoterapeutickými prostředky může pacient nebo zákonný zástupce
pacienta nahlížet nebo si pořizovat výpisy nebo kopie pouze v rozsahu
záznamu popisu příznaků onemocnění, diagnózy, popisu terapeutického
přístupu a interpretace výsledků testů,
- osoby určené pacientem nebo zákonným zástupcem
pacienta, pěstoun nebo jiná pečující osoba; v případě záznamů
autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými
prostředky se postupuje podle písmene a),
- osoby blízké zemřelému pacientovi v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 4;
postupy podle písmene a), b) nebo c) nesmí narušit poskytování zdravotních služeb.
(2) Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho
souhlasu nahlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to
potřebné pro účely vyplývající z tohoto zákona nebo jiných právních
předpisů, a to v nezbytném rozsahu,
- osoby se způsobilostí k výkonu
zdravotnického povolání a jiní odborní pracovníci v přímé souvislosti s
poskytováním zdravotních služeb, kteří jsou zaměstnanci poskytovatele, a
další zaměstnanci poskytovatele v rozsahu nezbytně nutném pro výkon
povolání, a dále z důvodu splnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných
právních předpisů a při hodnocení správného postupu při poskytování
zdravotních služeb,
- osoby podílející se na výkonu působnosti příslušného
správního orgánu v souvislosti s přezkoumáním lékařského posudku podle
jiného právního předpisu,
- osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání
- pověřené příslušným správním orgánem vypracováním odborného stanoviska k návrhu na přezkoumání lékařského posudku,
- pověřené příslušným správním orgánem, který převzal
podle tohoto zákona zdravotnickou dokumentaci, pořizováním výpisů nebo
kopií zdravotnické dokumentace pro zajištění návaznosti zdravotních
služeb o pacienta,
- osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického
povolání, které se podílejí na výkonu působnosti správních orgánů,
oprávněné k výkonu kontroly v rozsahu jejich pověření podle tohoto
zákona nebo jiných právních předpisů a pověřené osoby se způsobilostí k
výkonu zdravotnického povolání přizvané ke kontrole v rozsahu jejich
pověření,
- osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického
povolání pověřené zdravotními pojišťovnami k provádění činností v
rozsahu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění,
- zdravotničtí pracovníci příslušní podle jiných
právních předpisů k posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního
zabezpečení, zejména nemocenského nebo důchodového pojištění, státní
sociální podpory, zaměstnanosti, sociálně-právní ochrany dětí,
sociálních služeb, pomoci v hmotné nouzi a úrazového pojištění,
- osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického
povolání pověřené Státním ústavem pro kontrolu léčiv, oprávněné k výkonu
kontroly podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů v rozsahu
stanoveném těmito právními předpisy,
- osoby podílející se na evidenci údajů nebo na
kontrole sdělování údajů do Národního zdravotnického informačního
systému podle tohoto zákona,
- soudní znalci ve zdravotnických oborech a osoby se
způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které byly pověřeny
vypracováním znaleckého posudku znaleckým ústavem30),
poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, v rozsahu nezbytném pro
vypracování znaleckého posudku pro potřebu trestního řízení nebo pro
řízení před soudem podle jiných právních předpisů,
- lékaři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem,
- osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického
povolání, které jsou zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, při
výkonu státního zdravotního dozoru,
- osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického
povolání provádějící hodnocení kvality a bezpečí podle tohoto zákona a
osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání provádějící
externí klinické audity lékařského ozáření podle zákona o specifických
zdravotních službách,
- Veřejný ochránce práv v souvislosti s šetřením podle jiného zákona31) tak, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů třetích osob,
- členové delegace Evropského výboru pro zabránění
mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání nebo členové
delegace Podvýboru pro prevenci mučení a jiného krutého, nelidského či
ponižujícího zacházení nebo trestání, a to v rozsahu nezbytném pro
splnění úkolu vyplývajícího z mezinárodních smluv, kterými je Česká
republika vázána a které upravují činnost výboru nebo podvýboru32).
Osoby uvedené v písmenech b) až n) si mohou pořizovat výpisy nebo kopie
zdravotnické dokumentace v rozsahu nezbytném pro splnění účelu
nahlížení.
(3) Osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického
pracovníka nebo jiného odborného pracovníka a zdravotničtí pracovníci
uvedení v § 46 odst. 2 mohou do zdravotnické dokumentace vedené o
pacientovi nahlížet v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění výuky; to
neplatí, jestliže pacient nahlížení prokazatelně zakázal.
§ 66
(1) Pokud si osoba, která je podle § 65 odst. 1 nebo odst. 2 písm. b) až
k) oprávněná k pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace,
nepořídí výpis nebo kopii vlastními prostředky na místě, pořídí kopii
zdravotnické dokumentace poskytovatel. Výpis zdravotnické dokumentace
pro osoby uvedené ve větě první poskytovatel pořídí pouze v případě,
je-li to účelnější než pořízení kopie, a to po dohodě s oprávněnou
osobou. Poskytovatel pořídí výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace
- pro osoby uvedené v § 65 odst. 1 do 30 dnů od obdržení žádosti pacienta nebo jiné k tomu oprávněné osoby,
- pro osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až k) v
rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlížení do 15 dnů od obdržení
písemné žádosti,
pokud z jiného právního předpisu nevyplývá jiný postup nebo pokud nebyla dohodnuta jiná lhůta.
(2) Pokud poskytovatel není schopen osobám uvedeným v § 65 odst. 1
zajistit nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořídí pro ně kopii
zdravotnické dokumentace do 5 dnů ode dne, kdy oprávněné osobě sdělil,
že nahlížení do zdravotnické dokumentace nelze zajistit, jestliže nebyla
dohodnuta lhůta jiná. Za pořízení kopie nelze požadovat úhradu.
(3) Poskytovatel, který na základě žádosti osoby uvedené v § 65 odst. 1
pořídil výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace, může požadovat
- úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout
náklady spojené s pořízením výpisu nebo náklady vynaložené na pořízení
kopie zdravotnické dokumentace; ceník za pořízení výpisu nebo kopie
zdravotnické dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném
pacientům,
- za jejich odeslání úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich odesláním,
nestanoví-li jiný právní předpis jinak nebo není-li hrazeno pořízení výpisu nebo kopie z veřejného zdravotního pojištění.
(4) V případě, že je zdravotnická dokumentace vedena pouze v
elektronické podobě, má pacient nebo jiná osoba oprávněná podle § 65
právo nahlížet dálkovým přístupem nebo na pořízení její kopie na
technickém nosiči dat, který si určí, nebrání-li tomu technické možnosti
poskytovatele; to neplatí, požaduje-li listinnou podobu.
(5) Osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až n) jsou povinny před
nahlédnutím do zdravotnické dokumentace prokázat svou totožnost průkazem
totožnosti nebo jiným dokladem obsahujícím fotografii a příslušnost ke
správnímu orgánu nebo instituci nebo předložit písemné pověření. Jde-li o
osoby uvedené v § 65 odst. 1 použije se obdobně § 41 odst. 3 a 4.
(6) Každé nahlédnutí do zdravotnické dokumentace nebo pořízení jejích
výpisů nebo kopií podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, s
výjimkou nahlédnutí podle § 65 odst. 2 písm. a) a odst. 3, se do
zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi zaznamená. Podle věty první
se postupuje obdobně, jestliže byly oprávněnému subjektu poskytnuty
podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů bez souhlasu pacienta
údaje nebo jiné informace vztahující se k osobě pacienta.
§ 67
Jestliže jsou ve zdravotnické dokumentaci vedené o nezletilém pacientovi
zaznamenány takové údaje o jeho zákonném zástupci, pěstounovi nebo jiné
pečující osobě, o kterých se zdravotnický pracovník dozvěděl při
poskytování zdravotních služeb a z nichž lze vyvodit podezření na
zneužívání nebo týrání pacienta nebo ohrožování jeho zdravého vývoje,
může poskytovatel omezit zpřístupnění zdravotnické dokumentace tomuto
zákonnému zástupci, popřípadě oběma zákonným zástupcům, pěstounovi nebo
jiné pečující osobě, pokud uzná, že toto omezení je v zájmu pacienta.
Přístup do zdravotnické dokumentace lze omezit pouze ve vztahu k údajům,
z nichž vyplývají skutečnosti uvedené ve větě první. Obdobně se
postupuje, má-li zdravotnický pracovník podezření na zneužívání nebo
týrání pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům, nebo jiného
pacienta, který není nezletilým pacientem nebo pacientem zbaveným
způsobilosti k právním úkonům.
§ 68
Jestliže příslušný správní orgán převzal zdravotnickou dokumentaci, použijí se ustanovení § 66 a 67 obdobně.
§ 69
Prováděcí právní předpis stanoví
- rozsah údajů o zdravotním stavu pacienta a
skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních služeb a s
postupem při poskytování zdravotních služeb vedených ve zdravotnické
dokumentaci,
- náležitosti zdravotnické dokumentace a obsah částí zdravotnické dokumentace,
- podrobnosti o způsobu vedení, zpracování a zacházení
se zdravotnickou dokumentací, bez ohledu na formu vedení zdravotnické
dokumentace, včetně požadavků na vytvoření speciální kopie zdravotnické
dokumentace,
- dobu uchování zdravotnické dokumentace, postup při
vyřazování zdravotnické dokumentace a způsob jejího zničení po uplynutí
doby uchování,
- formát identifikátoru záznamu, podmínky kladené na
formát identifikátoru záznamu a podmínky kladené na technické prostředky
pro vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě.
HLAVA III
NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM
§ 70
(1) Národní zdravotnický informační systém je jednotný celostátní informační systém veřejné správy určený
- ke zpracování údajů o zdravotním stavu
obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice, o
zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve
zdravotnictví za účelem získání informací o rozsahu a kvalitě
poskytovaných zdravotních služeb, pro řízení zdravotnictví a tvorbu
zdravotní politiky,
- k vedení Národních zdravotních registrů a zpracování údajů v nich vedených,
- k vedení Národního registru poskytovatelů a Národního registru zdravotnických pracovníků a zpracování údajů v nich vedených,
- k realizaci a zpracování výběrových šetření o
zdravotním stavu obyvatel, o determinantách zdraví, o potřebě a spotřebě
zdravotních služeb a spokojenosti s nimi a o výdajích na zdravotní
služby,
- pro potřeby vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví, a
- ke zpracování údajů uvedených v písmenech a) a d)
pro statistické účely a k poskytování údajů a statistických informací v
rozsahu určeném tímto nebo jinými právními předpisy, včetně poskytování
informací pro mezinárodní instituce.
(2) Pro zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním
systému podle odstavce 1 písm. b) a c) se předávají bez souhlasu
subjektu údajů
33), pokud dále není stanoveno jinak, údaje, kterými jsou, je-li subjektem údajů
- pacient,
- údaje potřebné k jeho identifikaci, a to
číslo pojištěnce, je-li přiděleno, nebo rodné číslo, není-li tímto
číslem číslo pojištěnce, anebo datum narození, není-li přiděleno rodné
číslo, dále název obce a popřípadě název městské části nebo městského
obvodu, adresa místa trvalého pobytu, a jde-li o cizince, adresa místa
hlášeného pobytu a státní občanství,
- údaje související s jeho zdravotním stavem ve vztahu k
onemocnění a jeho léčbě, a to zejména údaje sociodemografické a
diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza pacienta související s
onemocněním včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o
poskytovaných zdravotních službách pacientovi, dále údaje o výkonu
povolání nebo zaměstnání, popřípadě o výkonu služebního poměru, potřebné
pro posouzení zdravotního stavu pacienta,
- identifikační údaje poskytovatele, který zdravotní služby poskytoval, včetně oddělení a pracoviště,
- identifikační údaje posledního zaměstnavatele pacienta, jde-li o nemoci z povolání,
- poskytovatel, údaje uvedené v § 74 odst. 1,
- zdravotnický pracovník, údaje uvedené v § 76 odst. 1,
- poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje
zdravotní služby, a osoba poskytující zdravotní služby podle § 20, údaje
uvedené v § 74 odst. 2.
(3) Správcem Národního zdravotnického informačního systému je
ministerstvo. Ministerstvo může pověřit správou části Národního
zdravotnického informačního systému nebo správou jednotlivého registru
uvedeného v § 72 odst. 1 Ústav zdravotnických informací a statistiky
České republiky, Koordinační středisko pro rezortní zdravotnické
informační systémy nebo jím zřízenou právnickou osobu anebo Všeobecnou
zdravotní pojišťovnu České republiky (dále jen "pověřená právnická
osoba").
(4) Údaje podle odstavce 2 předávají do Národního zdravotnického
informačního systému, pokud je neposkytují podle jiného právního
předpisu
34),
- poskytovatelé a poskytovatelé sociálních služeb, v případě, že poskytují zdravotní služby,
- Národní referenční centrum a zdravotní pojišťovny,
- příslušní správci nebo jimi pověření zpracovatelé těchto údajů, pokud se jedná o údaje shromažďované podle jiných zákonů,
- v případě Národního registru poskytovatelů podle §
74 též příslušné správní orgány, krajské úřady a osoba pověřená správcem
Národního zdravotnického informačního systému,
- v případě Národního registru zdravotnických pracovníků podle § 76 též
- školy poskytující střední vzdělávání ve
skupině oborů zdravotnického vzdělávání, vyšší odborné a vysoké školy,
které mají akreditovaný vzdělávací nebo studijní program, jejichž
absolvováním získává absolvent odbornou způsobilost k výkonu
zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů (dále jen
"vzdělávací zařízení"),
- akreditovaná zařízení podle zákonů upravujících způsobilost k výkonu zdravotnických povolání,
- právnické osoby, které jsou pověřenými organizacemi
podle zákonů upravujících způsobilost k výkonu zdravotnických povolání
(dále jen "pověřená organizace"),
- komory,
- zdravotnický pracovník,
- ministerstvo,
- v případě Národního registru léčby uživatelů drog
též zařízení služeb sociální péče, zařízení poskytující služby sociální
prevence a programy sociálního poradenství poskytované podle zákona
upravujícího poskytování sociálních služeb, jejichž cílovou skupinou
jsou osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách,
- v případě příjemců příspěvku na péči35) Ministerstvo práce a sociálních věcí.
(5) Osoby uvedené v odstavci 4
- nemají nárok na úhradu nákladů, které jsou spojené s poskytováním údajů do Národního zdravotnického informačního systému,
- jsou povinny umožnit ministerstvu nebo pověřené
právnické osobě kontrolu správnosti a úplnosti sdělování údajů do
Národního zdravotnického informačního systému.
(6) Údaje do Národního zdravotnického informačního systému se předávají
pouze v elektronické podobě přímým zápisem nebo na technických nosičích
způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
§ 71
Součinnost Ministerstva vnitra, Policie České republiky,
Českého statistického úřadu a ministerstva při poskytování
údajů ze základních registrů a dalších informačních
systémů veřejné správy
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje
ministerstvu pro účely plnění jeho úkolů podle tohoto zákona a pro výkon
státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního
systému
- referenční údaje ze základního registru obyvatel,
- údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
- údaje z agendového informačního systému cizinců,
- údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách,
kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních
systémech uvedených v písmenu b) nebo c).
(2) Údaji poskytovanými podle odstavce 1 písm. a) jsou
- příjmení,
- jméno, popřípadě jména,
- adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
- datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
- datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu
údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož
území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za
mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, nebo den,
který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí
právní moci tohoto rozhodnutí,
- státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Údaji poskytovanými podle odstavce 1 písm. b) jsou
- jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
- datum narození,
- pohlaví,
- místo a okres narození; u státního občana České republiky, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
- rodné číslo,
- státní občanství, popřípadě více státních občanství,
- adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích
adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být
doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
- počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení
údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na
území České republiky,
- zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
- jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce,
matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z
rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození,
- rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
- datum a místo vzniku registrovaného partnerství,
- jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo
manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným
partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno,
popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum
jeho narození,
- jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo
dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte,
- údaje o osvojeném dítěti v rozsahu,
- stupeň osvojení,
- původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,
- původní a nové rodné číslo dítěte,
- datum, místo a okres narození a u dítěte, které se narodilo v cizině, místo a stát, kde se narodilo,
- jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla
osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje
o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,
- jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a
matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména,
příjmení a datum narození,
- datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
- datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí státního
občana České republiky mimo území České republiky, datum, místo a stát,
na jehož území k úmrtí došlo,
- den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za
mrtvého uveden jako den smrti, nebo den, který prohlášený za mrtvého
nepřežil, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za
mrtvého.
(4) Údaji poskytovanými podle odstavce 1 písm. c) jsou
- jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
- datum narození,
- pohlaví,
- místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,
- rodné číslo,
- státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
- druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
- číslo a platnost oprávnění k pobytu,
- počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,
- zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
- správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizinci umožněn vstup na území České republiky,
- rodinný stav, datum a místo uzavření manželství,
- datum a místo vzniku registrovaného partnerství,
- jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství,
popřípadě státní příslušnost manžela nebo registrovaného partnera a jeho
rodné číslo; je-li manželem nebo registrovaným partnerem cizinec, který
nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení
manžela a datum jeho narození,
- jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství,
popřípadě státní příslušnost dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné
číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození,
- údaje o osvojeném dítěti v rozsahu
- stupeň osvojení,
- původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,
- původní a nové rodné číslo dítěte,
- datum a místo narození, státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
- rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli
nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení
a datu narození osvojitele,
- rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození,
- datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
- datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí cizince
mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo,
- den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za
mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za
mrtvého nepřežil.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
- jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,
- rodné číslo,
- v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,
- den, měsíc a rok narození,
- místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině stát, na jehož území se narodila.
(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel
nebo z agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve
tvaru předcházejícím současný stav.
(7) Ministerstvo předává poskytovateli zdravotních služeb, který provedl
porod nebo poskytl poporodní ošetření novorozence, rodné číslo
narozeného dítěte za účelem založení zdravotnické dokumentace a předání
údajů do Národního zdravotnického informačního systému.
(8) Policie České republiky poskytne poskytovateli na základě jeho žádosti následující údaje
- adresu místa pobytu zemřelého pacienta,
- adresu místa pobytu pacienta, u něhož sdělení tohoto údaje neumožňuje jeho zdravotní stav,
- adresu místa pobytu pacienta, kterému je nutné
poskytnout informaci týkající se jeho zdravotního stavu, jejímž včasným
neposkytnutím může dojít k ohrožení nebo poškození zdraví pacienta nebo
ohrožení zdraví jiných osob,
- adresu místa pobytu žijícího manžela nebo žijícího dítěte pacienta uvedeného v písmenu b),
- adresu místa pobytu zákonného zástupce pacienta,
který je nezletilou osobou nebo osobou zbavenou způsobilosti k právním
úkonům a který s ohledem na svůj zdravotní stav nebo věk není schopen
sdělit údaje potřebné k vyhledání zákonného zástupce, anebo zemřelého
pacienta, který byl nezletilou osobou nebo osobou zbavenou způsobilosti k
právním úkonům,
pokud tyto údaje poskytovatel nemůže jiným způsobem zjistit a pokud jsou
nezbytné k zajištění podmínek pro poskytování zdravotních služeb.
(9) Žádost podle odstavce 8 obsahuje
- identifikační údaje poskytovatele,
- identifikační údaje zdravotnického pracovníka, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a jeho pracovní zařazení u poskytovatele,
- účel, ke kterému jsou údaje požadovány,
- rodné číslo pacienta nebo zemřelého pacienta, a
není-li poskytovateli známo, jiné identifikační údaje, zejména jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození,
- rodné číslo manžela, dětí nebo zákonných zástupců
pacienta nebo zemřelého pacienta, a není-li poskytovateli zdravotních
služeb známo, jiné identifikační údaje těchto osob, zejména jméno,
popřípadě jména, příjmení a datum narození.
(10) Český statistický úřad poskytuje ministerstvu nebo jím pověřenému
správci Národního registru poskytovatelů pro účely zabezpečení
poskytování zdravotních služeb a pro výkon státní správy v oblasti
zajištění Národního zdravotnického informačního systému ze základního
registru osob o subjektu vedeném v registru osob údaje v rozsahu
- obchodní firma nebo název nebo jméno,
popřípadě jména, a příjmení, pokud není podnikající fyzická osoba
zapsána do obchodního rejstříku,
- jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby,
- datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle jiných právních předpisů,
- datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle jiných právních předpisů,
- právní forma,
- záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna,
- statutární orgán, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště u fyzické osoby nebo název a sídlo právnické osoby,
- právní stav,
- adresa sídla subjektu vedeného v registru osob nebo adresa místa podnikání fyzické osoby,
- datum zahájení provozování činnosti v provozovně,
- datum ukončení provozování činnosti v provozovně,
- adresa místa provozovny,
- kód agendy,
- datum prvotního zápisu do registru osob,
- datum poslední změny údaje vedeného v registru osob,
- identifikační číslo osoby,
- identifikační číslo provozovny.
(11) V konkrétním případě lze z poskytovaných údajů podle odstavců 2 až 5
a 10 nebo zjišťovaných údajů podle odstavce 8 použít vždy jen takové
údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(12) Ministerstvo předává údaje jemu poskytnuté podle odstavců 2 až 5 a
10 poskytovatelům zdravotních služeb k plnění jejich úkolů na základě
žádosti. Žádost poskytovatele i údaje předávané ministerstvem na základě
této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(13) Žádost podle odstavce 12 obsahuje
- identifikační údaje poskytovatele,
- základní identifikaci subjektu údajů, o kterém mají být údaje předány,
- požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů podle písmene b),
- účel, ke kterému jsou údaje požadovány,
- další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem;
žádost se opatří zaručeným elektronickým podpisem založeným na
kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem
certifikačních služeb osoby oprávněné jednat za poskytovatele, pokud
není žádost doručena prostřednictvím datové schránky.
(14) Ministerstvo ověří žadatele v jím vedeném registru poskytovatelů,
posoudí podle sděleného účelu oprávněnost žádosti a odůvodněnost
požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá
požadované údaje; pokud ministerstvo žádost vyhodnotí jako nedůvodnou
nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost
poskytovateli.
Národní zdravotní registry, Národní registr poskytovatelů
a Národní registr zdravotnických pracovníků
§ 72
(1) Součástí Národního zdravotnického informačního systému jsou
- data z rezortního Programu statistických zjišťování sbíraná podle zákona o státní statistické službě,
- národní zdravotní registry, které jsou uvedeny v příloze tohoto zákona,
- Národní registr poskytovatelů,
- Národní registr zdravotnických pracovníků,
- národní zdravotní registry vedené podle zákona upravujícího transplantace,
- data přebíraná z informačních systémů infekčních nemocí vedených podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
(dále jen "zdravotnické registry").
(2) V Národním zdravotnickém informačním systému zdravotnické registry
vytvářejí vzájemně propojenou soustavu a pro účely uvedené v § 73 je
možné sdružovat údaje v nich vedené. Pro vedení těchto zdravotnických
registrů lze využívat údaje získané z informačních systémů veřejné
správy a zdravotních pojišťoven.
§ 73
(1) Účelem zdravotnických registrů je
- sběr informací k hodnocení zdravotního stavu
obyvatelstva a jeho vývoje, ke sledování incidence společensky
závažných nemocí a jejich důsledků; zároveň slouží jako podklad pro
hodnocení účelnosti diagnostických a léčebných postupů a podporu nebo
usměrnění jejich rozvoje s návazně možnou podporou vybavenosti
zdravotnických zařízení přístrojovou technikou,
- sledovat vývoj, příčiny a důsledky nejenom závažných
onemocnění, a to včetně důsledků ekonomických, a jejich dopady do
sociální sféry a ekonomiky sociálního systému,
- evidence a sledování pacientů, včetně zemřelých, s
vybranými společensky závažnými nemocemi, sledování výskytu, vývoje,
příčin a důsledků těchto nemocí a návaznosti další péče, a evidence a
sledování pacientů s úrazy, a dále statistická a vědecká zpracování dat
registrů zaměřená zejména na analýzy zdravotního stavu obyvatel a
kvalitu a využívání zdravotní péče s cílem zlepšovat zdraví populace,
- evidence poskytovatelů, poskytovatelů sociálních
služeb, kteří poskytují zdravotní služby, a osob poskytujících zdravotní
služby podle § 20, personálního zabezpečení poskytovaných zdravotních
služeb a technického a věcného vybavení,
- evidence zdravotnických pracovníků z hlediska jejich oprávnění k výkonu zdravotnického povolání a dosaženého vzdělání,
- získávání potřebných údajů pro statistické účely a poskytování informací.
(2) Přístup k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech má, nestanoví-li tento zákon jinak,
- oprávněný pracovník správce a zpracovatele zdravotnického registru,
- oprávněný zdravotnický pracovník poskytovatele
poskytujícího pacientovi zdravotní služby, které jsou sledovány ve
zdravotnickém registru, jde-li o registry uvedené v § 72 odst. 1 písm.
b), e) nebo f),
- oprávněný zaměstnanec osoby poskytující do
zdravotnického registru údaje, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1
písm. c), a zdravotnický pracovník poskytující do zdravotnického
registru údaje o své osobě, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1
písm. d), a to v rozsahu jimi poskytovaných údajů; tím není dotčen
přístup k veřejným částem zdravotnických registrů,
- oprávněný pracovník Koordinačního střediska
transplantací pro potřeby využití anamnestických dat vedených ve
zdravotnických registrech o zemřelém pacientovi, u něhož byla prokázána
mozková smrt a který je potenciálním dárcem, a to pro účely
transplantací,
- oprávněný pracovník instituce, která má ze zákona právo využívat data určeného zdravotnického registru pro svoji činnost,
(dále jen "oprávněný pracovník"); oprávněného pracovníka určují a žádost
podle odstavce 2 předkládají subjekty uvedené v písmenech a) až e).
Subjektem oprávněným podat žádost podle odstavce 3 se též rozumí
zdravotnický pracovník podle písmene c), který poskytuje do
zdravotnického registru údaje o své osobě.
(3) Přístup k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických
registrech zajistí oprávněnému pracovníkovi ministerstvo, a to na
základě žádosti předložené k tomu oprávněným subjektem podle odstavce 2.
Žádost se překládá způsobem umožňujícím dálkový přístup. V žádosti musí
být uvedeny identifikační údaje subjektu, který předkládá žádost, a
oprávněného pracovníka, účel, pro který jsou údaje, k nimž má být v
rámci příslušného zdravotnického registru umožněn přístup, požadovány, a
rozsah požadovaných přístupových práv. Ministerstvo sdělí oprávněnému
subjektu rozsah přístupových práv k osobním a dalším údajům vedeným v
příslušném zdravotnickém registru. Jestliže ministerstvo přístup k
osobním údajům a dalším údajům vedeným v příslušném zdravotnickém
registru nezajistí, sdělí subjektu, který žádost podal, důvody, které ho
k tomu vedly.
(4) Subjekt podle odstavce 2 je povinen bez zbytečného odkladu oznámit
ministerstvu změny skutečností, na základě kterých byl zajištěn
oprávněnému pracovníkovi přístup k osobním a dalším údajům vedeným ve
zdravotnickém registru. Ministerstvo podle závažnosti změn přístup zruší
nebo změní. Ministerstvo přístup zruší též na základě žádosti
oprávněného subjektu.
(5) Pro statistické a vědecké účely poskytuje ministerstvo nebo pověřená
právnická osoba z národních zdravotních registrů údaje pouze v
anonymizované podobě.
Národní registr poskytovatelů
§ 74
(1) Národní registr poskytovatelů obsahuje strukturované údaje o poskytovatelích, a to
- identifikační údaje poskytovatele v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
- údaje o odborném zástupci v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
- adresu místa nebo míst poskytování zdravotních
služeb a další kontaktní údaje poskytovatele, například telefon, fax,
adresu elektronické pošty, adresu internetových stránek a identifikátor
datové schránky,
- formu zdravotní péče, obory zdravotní péče,
popřípadě druh zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), nebo
název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až f), a to pro každé
místo poskytování,
- datum zahájení poskytování zdravotních služeb,
- údaj o přerušení poskytování zdravotních služeb,
- údaj o pozastavení poskytování zdravotních služeb,
- údaj o zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
- údaj o pokračování v poskytování zdravotních služeb podle § 27,
- provozní a ordinační dobu,
- seznam zdravotních pojišťoven, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
- údaj o získání potvrzení o splnění podmínek hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb podle tohoto zákona,
- počet lůžek podle formy zdravotní péče v členění
akutní lůžková péče intenzivní, akutní lůžková péče standardní, následná
lůžková péče a dlouhodobá lůžková péče, a podle oboru zdravotní péče a
počet lůžek podle druhu zdravotní péče, pokud se jedná o léčebně
rehabilitační péči nebo lázeňskou léčebně rehabilitační péči.
(2) Do Národního registru poskytovatelů se zaznamenávají též údaje
- o poskytovatelích sociálních služeb, kteří poskytují zdravotní služby v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), k) a m),
- o osobách poskytujících zdravotní služby podle § 20,
a to údaje uvedené v dokladu prokazujícím jejich oprávnění poskytovat
zdravotní služby v jiném členském státě Evropské unie, Evropského
hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, kontaktní adresa a
další kontaktní údaje podle odstavce 1 písm. c), datum zahájení a
ukončení poskytování zdravotních služeb na území České republiky, zákaz
poskytování zdravotních služeb na území České republiky a doba jeho
trvání.
(3) Obsah Národního registru poskytovatelů je
- veřejně přístupný na internetových stránkách
ministerstva, s výjimkou údajů o adrese místa trvalého nebo hlášeného
pobytu fyzické osoby a odborného zástupce a jejich data narození,
- přístupný poskytovateli, poskytovateli sociálních
služeb a osobě poskytující zdravotní služby podle § 20, a to v rozsahu
údajů o nich zpracovávaných,
- přístupný oprávněným zaměstnancům příslušného
správního úřadu a dále krajského úřadu, jemuž bylo oznámeno poskytování
zdravotních služeb podle § 11 odst. 8 a § 20 odst. 2, v rozsahu všech
údajů zpracovávaných v registru, a to za účelem výkonu státní správy v
oblasti zdravotnictví,
- přístupný oprávněným zaměstnancům právnických osob zajišťujícím sběr dat do Národního zdravotnického informačního systému,
- přístupný oprávněným zaměstnancům zdravotních
pojišťoven v rozsahu všech údajů zpracovávaných v registru, a to za
účelem provádění veřejného zdravotního pojištění.
§ 75
(1) Do Národního registru poskytovatelů předává údaje podle
- § 74 odst. 1 písm. a) až i) příslušný správní orgán,
- § 74 odst. 2 krajský úřad, jemuž bylo oznámeno poskytování zdravotních služeb podle § 11 odst. 8 nebo podle § 20 odst. 2,
- § 74 odst. 1 písm. c) a j) až m) poskytovatel a poskytovatel sociálních služeb.
(2) Příslušný správní orgán, krajský úřad uvedený v odstavci 1 písm. b) a
poskytovatelé předávají do registru též každou změnu těchto údajů.
(3) Příslušný správní orgán, krajský úřad uvedený v odstavci 1 písm. b),
poskytovatelé a poskytovatelé sociálních služeb předávají do registru
údaje a jejich změny v elektronické podobě způsobem stanoveným
prováděcím právním předpisem. Strukturu předávaných dat stanoví
ministerstvo ve zdravotnickém datovém standardu.
Národní registr zdravotnických pracovníků
§ 76
(1) Národní registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu
zdravotnického povolání obsahuje strukturované údaje o zdravotnických
pracovnících, včetně hostujících osob a osob, které způsobilost k výkonu
zdravotnického povolání získaly mimo území České republiky, a to
- jméno, popřípadě jména a příjmení zdravotnického pracovníka a akademický, vědecký a pedagogický titul,
- datum a místo narození,
- pohlaví,
- rodné číslo,
- státní občanství,
- adresu místa obvyklého pobytu na území České
republiky nebo u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské
unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci,
adresu bydliště mimo území České republiky,
- datum a místo získání odborné, specializované, zvláštní odborné způsobilosti a označení odbornosti nebo odborností,
- datum a místo získání odborné, specializované,
zvláštní odborné způsobilosti a označení odbornosti nebo odborností v
případě zdravotnických pracovníků, kteří způsobilost získali mimo území
České republiky,
- údaje o zahájení, přerušení nebo ukončení výkonu zdravotnického povolání,
- údaj, zda jde o hostující nebo usazenou osobu,
- údaje o ověření znalosti českého jazyka u
zdravotnických pracovníků, kteří získali odbornou způsobilost ve
studijním programu v cizím jazyce na území České republiky,
- identifikační údaje poskytovatele nebo poskytovatelů
nebo poskytovatelů sociálních služeb, u kterých je zdravotnický
pracovník zaměstnán,
- kraj, na jehož území zdravotnické povolání vykonává,
- údaje o ztrátě oprávnění k výkonu zdravotnického
povolání, o ztrátě zdravotní způsobilosti, ztrátě bezúhonnosti a délku
období, na které je výkon činnosti zakázán.
(2) Obsah Národního registru zdravotnických pracovníků je
- veřejně přístupný na internetových stránkách
ministerstva v rozsahu údajů zpracovaných podle odstavce 1 s výjimkou
písmen d) a f),
- přístupný osobě, která získala způsobilost k výkonu zdravotnického povolání,
- přístupný dalším subjektům uvedeným v § 77,
- přístupný oprávněným zaměstnancům zdravotních pojišťoven, a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění.
(3) Ministerstvo poskytne
- příslušnému správnímu orgánu na jeho žádost
neveřejné údaje vedené v Národním registru zdravotnických pracovníků, a
to pouze v rozsahu nezbytném k výkonu státní správy v oblasti
zdravotnictví a šetření stížností podle tohoto zákona nebo jiných
právních předpisů upravujících poskytování zdravotních služeb,
- Ministerstvu obrany na jeho žádost neveřejné údaje
vedené v registru zdravotnických pracovníků, a to pouze za účelem
zajištění obrany státu podle jiného zákona36).
§ 77
(1) Do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají údaje podle
- § 76 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), i), l) a m) zdravotnický pracovník,
- § 76 odst. 1 písm. g) vzdělávací zařízení, akreditovaná zařízení nebo pověřené organizace,
- § 76 odst. 1 písm. h), j) a k) ministerstvo nebo pověřené organizace,
- § 76 odst. 1 písm. i), l), m) a n) poskytovatelé, poskytovatelé sociálních služeb nebo komory.
(2) Za pravdivost a úplnost poskytovaných údajů do registru nese
odpovědnost subjekt předávající údaje. Subjekt údajů uvedený ve
zdravotnických registrech je povinen neprodleně oznámit správci změny
jím poskytovaných údajů.
(3) Údaje do registru podle odstavce 1 se předávají v elektronické
podobě způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Strukturu
předávaných dat stanoví ministerstvo ve zdravotnickém datovém standardu.
§ 78
Prováděcí právní předpis stanoví
- okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících osobní a další údaje do zdravotnických registrů,
- postup, způsob a formu předávání požadovaných osobních a dalších údajů do zdravotnických registrů,
- periodicitu a lhůty předávání požadovaných osobních a dalších údajů do zdravotnických registrů,
- náležitosti žádosti o oprávnění k přístupu k osobním
údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech a o zrušení
tohoto oprávnění.
ČÁST SEDMÁ
NAKLÁDÁNÍ S ODEJMUTÝMI ČÁSTMI LIDSKÉHO TĚLA, TĚLEM ZEMŘELÉHO,
POSTUP PŘI ÚMRTÍ A PITVY
§ 79
Úkony na těle zemřelého
(1) Na těle zemřelého lze provádět pouze tyto úkony
- prohlídku těla zemřelého,
- pitvu, včetně odběru biologického materiálu pro diagnostické účely,
- odběr orgánů pro transplantace podle transplantačního zákona,
- odběr tkání a buněk určených k použití u člověka, a to
- při léčbě příjemce lidských tkání a buněk podle transplantačního zákona a podle zákona o lidských tkáních a buňkách,
- pro výrobu léčiv podle zákona o léčivech a zákona o lidských tkáních a buňkách,
- odběr částí lidského těla, včetně tkání a buněk za
účelem jejich použití pro lékařskou vědu, výzkum nebo k výukovým účelům,
a dalším účelům, stanoví-li tak jiný právní předpis,
- vyjmutí implantabilních zdravotnických prostředků a
aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, je-li to účelné;
vyjímání stomatologických pevných protetických výrobků je zakázáno,
- další úkony stanovené zákonem o pohřebnictví.
(2) Úkony na těle zemřelého, s výjimkou prohlídky těla zemřelého,
postupů podle transplantačního zákona a případů nařízení pitvy orgány
činnými v trestním řízení podle jiného právního předpisu
37), mohou být provedeny nejdříve za 2 hodiny poté, kdy k úmrtí došlo.
(3) Odběr biologického materiálu z těla zemřelého lze provést pouze v
souvislosti s pitvou, a to i mimo zdravotnické zařízení; to neplatí při
postupu podle jiných právních předpisů upravujících transplantace a
upravujících postupy pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských
orgánů, tkání a buněk.
Nakládání s částmi lidského těla odebranými pacientovi
při poskytování zdravotní péče a nakládání s tělem zemřelého
a částmi odebranými z těla zemřelého
§ 80
(1) Odběr části lidského těla, včetně orgánů, tkání nebo buněk (dále jen
"část těla"), lze provádět pouze pro účely zdravotní péče nebo pro
potřeby vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům ve zdravotnictví, nebo
pokud tak stanoví jiný právní předpis, a to poskytovatelem ve
zdravotnickém zařízení.
(2) Při odběru částí těla a použití těla zemřelého a nakládání s nimi se
podle účelu použití postupuje podle tohoto zákona nebo jiných právních
předpisů upravujících nakládání s lidskými orgány, tkáněmi nebo buňkami.
§ 81
(1) Část těla odebranou pacientovi při poskytování zdravotní péče nebo
tělo zemřelého, včetně odebraných částí z těla zemřelého, lze uchovat a
použít
- pro potřeby vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům ve zdravotnictví,
- pro použití při léčbě příjemce lidských tkání a buněk podle zákona o lidských tkáních a buňkách,
- pro potřeby transplantací podle zákona upravujícího transplantace,
- k použití pro výrobu léčiv podle zákona o léčivech a podle zákona o lidských tkáních a buňkách,
- pro potřeby stanovené jiným právním předpisem.
(2) Pro potřeby podle
- odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e) lze část těla odebranou pacientovi při poskytování zdravotní péče použít, pokud
- byla pacientovi o možnosti jejího uchování,
darování a použití podána poskytovatelem informace a pacient s tím
vyslovil podle tohoto zákona prokazatelný souhlas a
- v případě použití pro potřeby podle odstavce 1 písm. b) nebo d) byly splněny podmínky podle zákona o lidských tkáních a buňkách,
- odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e) lze tělo zemřelého, včetně odebraných částí z těla zemřelého použít, pokud
- s tím zemřelý za svého života vyslovil podle tohoto zákona prokazatelný souhlas,
- v případě použití pro potřeby podle odstavce 1 písm.
b) nebo d) byla zemřelému za jeho života podána informace o možnosti
darování tkání nebo buněk pro tyto účely, jejich odběru, uchování a
použití a byly splněny podmínky podle zákona o lidských tkáních a
buňkách a
- nebude zmařen účel pitvy, a to zejména v případech, kdy vzniklo podezření, že příčinou úmrtí je trestný čin nebo sebevražda;
jestliže zemřelý za svého života nevyjádřil prokazatelný souhlas, může prokazatelný souhlas vyslovit osoba blízká zemřelému.
(3) Na základě žádosti ošetřujícího lékaře nebo zákonného zástupce
pacienta poskytne poskytovatel provádějící patologicko-anatomickou pitvu
odebraný biologický materiál k poskytnutí konzultační služby podle § 2
odst. 2 písm. b) jinému poskytovateli v oboru patologická anatomie.
(4) Souhlas se nevyžaduje pro použití biologického materiálu pro potřeby
výuky, vědy nebo výzkumu odebraného pacientovi při poskytování
zdravotní péče nebo v souvislosti s pitvou z těla zemřelého, pokud u
biologického materiálu nebo v souvislosti s jeho používáním ve výuce,
vědě nebo výzkumu nebudou uvedeny takové údaje, z nichž by bylo možné
identifikovat pacienta nebo zemřelou osobu. Jde-li o použití
biologického materiálu pro výuku, vědu nebo výzkum v oblasti genetiky,
postupuje se podle jiného právního předpisu upravujícího specifické
zdravotní služby.
(5) Prokazatelným vyslovením souhlasu s uchováním a použitím části těla
pacienta nebo těla zemřelého, včetně odebraných částí z těla zemřelého,
se rozumí
- písemný souhlas pacienta nebo zemřelého
vyslovený za jeho života nebo osoby blízké zemřelému s jejich úředně
ověřeným podpisem, nebo
- záznam o souhlasu pacienta vysloveného ve
zdravotnickém zařízení; záznam podepíše pacient a zdravotnický
pracovník; pokud pacient s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže záznam
podepsat, stvrdí jeho nepochybný projev vůle svým podpisem zdravotnický
pracovník a osoba blízká pacientovi, a není-li přítomna, svědek; v
záznamu se uvede způsob, jakým pacient svou vůli projevil a zdravotní
důvody bránící podpisu pacienta.
Písemný souhlas nebo záznam o vyslovení souhlasu a záznam o podání
informace podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo odstavce 2 písm. b) bodu
2 je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; součástí
souhlasu je určení účelu použití.
(6) Část těla pacienta nebo tělo zemřelého, včetně odebraných částí z
těla zemřelého, lze uchovat a použít, pouze pokud nedojde k ohrožení
zdraví jiného člověka. Za tím účelem se posoudí zdravotní způsobilost
pacienta nebo zemřelého. Za posouzení zdravotní způsobilosti, pokud z
jiných právních předpisů nevyplývá jinak, odpovídá poskytovatel, který
poskytuje zdravotní služby, v rámci kterých byl proveden odběr.
(7) Použití části těla pacienta nebo tělo zemřelého, včetně odebraných
částí z těla zemřelého, nemůže být pro nikoho zdrojem finanční ani jiné
náhrady, popřípadě jiných výhod. To nebrání poskytnutí úhrady účelně,
hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů vzniklých v přímé
souvislosti s nakládáním s částí těla pacienta nebo tělem zemřelého,
včetně částí z těla zemřelého, to je s jejich opatřováním, vyšetřením,
skladováním a zpracováním.
§ 82
(1) Při nakládání s plodem po potratu a dále s plodovým vejcem bez
obalu, plodovým lůžkem (placentou) nebo těhotenskou sliznicí, které byly
vyňaty nebo vypuzeny z těla ženy, se obdobně použijí ustanovení § 81 s
tím, že plod po potratu lze použít pouze pro potřeby vědy, výzkumu nebo k
výukovým účelům.
(2) Plodem po potratu se rozumí plod, který po úplném vypuzení nebo
vynětí z těla matčina neprojevuje ani jednu ze známek života a současně
jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g, a pokud ji nelze zjistit,
jestliže je těhotenství kratší než 22 týdny. Biologickými zbytky potratu
se především rozumí placenta a těhotenská sliznice.
Postup při úmrtí
§ 83
(1) Úmrtí osoby nebo nález těla zemřelého mimo zdravotnické zařízení
poskytovatele se oznamuje poskytovateli nebo lékaři uvedenému v § 84
odst. 2 písm. a) nebo b). Nejsou-li poskytovatelé nebo lékaři podle věty
první známi, oznámí se úmrtí nebo nález těla zemřelého na jednotné
evropské číslo tísňového volání 112. Nález části těla zemřelého mimo
zdravotnické zařízení poskytovatele se oznamuje na jednotné evropské
číslo tísňového volání 112.
(2) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 má každý, kdo se o úmrtí
dozvěděl nebo nalezl tělo zemřelého nebo jeho část a neví, zda úmrtí
nebo nález těla nebo jeho části již bylo oznámeno.
§ 84
(1) Prohlídku těla zemřelého je třeba provést vždy; jejím účelem je
zjistit smrt osoby, pravděpodobné datum a čas úmrtí, pravděpodobnou
příčinu smrti a dále určit, zda bude provedena pitva. V rámci provedení
prohlídky těla zemřelého je provedeno označení těla zemřelého.
(2) Prohlídky těl zemřelých jsou povinni zajišťovat
- poskytovatelé v oboru všeobecné praktické
lékařství a v oboru praktické lékařství pro děti a dorost u svých
registrovaných pacientů v rámci provozní doby a v rozsahu provádění
návštěvních služeb; provedení prohlídky nesmí vést k narušení
poskytování zdravotních služeb,
- nejde-li o postup podle písmene a), lékař
vykonávající lékařskou pohotovostní službu nebo poskytovatel nebo lékař,
se kterým má kraj pro tyto účely uzavřenu smlouvu,
- poskytovatel, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k úmrtí,
- poskytovatel zdravotnické záchranné služby v případě, kdy k úmrtí došlo při poskytování přednemocniční neodkladné péče.
Prohlídky provádějí lékaři se specializovanou způsobilostí.
§ 85
Prohlídky osob, které zemřely ve výcvikovém prostoru nebo zařízení
ozbrojených sil nebo při výkonu služby, provádějí lékaři ozbrojených
sil. Prohlídku osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí
svobody nebo zabezpečovací detence, provádí lékař Vězeňské služby, je-li
k dispozici, popřípadě jiný poskytovatel podle § 84 odst. 2.
§ 86
(1) Lékař provádějící prohlídku těla zemřelého
- vyplní příslušné části Listu o prohlídce
zemřelého a zajistí předání jeho jednotlivých částí subjektům stanoveným
prováděcím právním předpisem,
- určí, zda bude provedena patologicko-anatomická nebo zdravotní pitva podle tohoto zákona,
- o úmrtí nebo nálezu těla zemřelého informuje osobu
blízkou zemřelému, je-li mu tato osoba známa; součástí informace je
sdělení o určení provedení pitvy a identifikační údaje poskytovatele,
který pitvu provede,
- vyznačí v případech, v nichž je tímto zákonem
stanovena povinnost provést pitvu, nebo v případech, kdy určil provedení
pitvy, její provedení v Listu o prohlídce zemřelého,
- v případech, kdy určil provedení pitvy, zajistí převoz těla zemřelého k pitvě,
- v případech, kdy neurčil provedení pitvy, předá
zprávu o úmrtí registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické
lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu
znám, pokud lékař provádějící prohlídku těla zemřelého není současně
tímto registrujícím poskytovatelem,
- neprodleně informuje Policii České republiky, jde-li o
- podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo sebevraždou,
- zemřelého neznámé totožnosti,
- úmrtí, ke kterému došlo za nejasných okolností;
lékař provádějící prohlídku těla zemřelého provede jen nezbytné úkony
tak, aby nedošlo ke zničení nebo poškození možných důkazů nasvědčujících
tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo že jde o sebevraždu,
- informuje Policii České republiky, jestliže
mu není známa osoba blízká zemřelému nebo ji nebylo možné o úmrtí
vyrozumět, a to za účelem vyhledání osoby blízké zemřelému a předání
informace o úmrtí.
(2) Prostřednictvím Listu o prohlídce zemřelého je rodné číslo zemřelého
pacienta předáváno matrice ve lhůtě podle jiného právního předpisu
38), Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, Českému statistickému úřadu a provozovateli pohřební služby.
(3) Má-li lékař provádějící prohlídku těla zemřelého podezření, že
příčinou úmrtí je nebezpečná infekční nemoc nebo že jde o pacienta s
touto nemocí, byla-li příčinou úmrtí taková nemoc, nebo jde-li o úmrtí
pacienta s touto nemocí, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví
neprodleně stanoví podmínky pro přepravu zemřelého, provedení pitvy a
pro pohřbení; do doby stanovení těchto podmínek nesmí být tělo pohřební
službě vydáno.
(4) Má-li lékař provádějící prohlídku těla zemřelého podezření na
kontaminaci zemřelého radioaktivní látkou, nebo v případě, že má
podezření, že byla příčinou úmrtí pacienta kontaminace radioaktivní
látkou, nebo jde-li o úmrtí pacienta kontaminovaného radioaktivní
látkou, neprodleně oznámí tuto skutečnost Státnímu úřadu pro jadernou
bezpečnost a orgánu ochrany veřejného zdraví. Státní úřad pro jadernou
bezpečnost neprodleně stanoví podmínky pro přepravu zemřelého, provedení
pitvy a pro pohřbení; do doby stanovení těchto podmínek nesmí být tělo
pohřební službě vydáno.
§ 87
Postup při mimořádné události s hromadným úmrtím
(1) Mimořádná událost s hromadným úmrtím je událost, při níž zemře
zpravidla více než 10 osob. Lékaři poskytovatele zdravotnické záchranné
služby, kteří se dostaví k místu nálezu obětí, zasahují
- v místě nálezu těl, nebo
- ve vnější zóně39), kde
- třídí oběti podle stupně postižení, nebo
- konstatují smrt.
(2) Policie České republiky provede identifikaci zemřelých, zajištění
místa jejich nálezu nebo místa shromáždění těl zemřelých. Velitel složky
Policie České republiky
40) zajistí přivolání lékaře se
způsobilostí v oboru soudní lékařství a lékaře podle § 84 odst. 2 písm.
b), který zajistí prohlídky těl zemřelých. V případě, že je důvodné
podezření, že těla zemřelých jsou kontaminována chemickými,
radioaktivními nebo nebezpečnými biologickými materiály, zajistí
přivolání policejního nebo armádního specialisty na danou problematiku.
Pitvy
§ 88
(1) Pitvy jsou
- patologicko-anatomické, které se provádějí
za účelem zjištění základní nemoci a dalších nemocí, komplikací
zjištěných nemocí a k ověření klinické diagnózy a léčebného postupu u
osob zemřelých ve zdravotnickém zařízení smrtí z chorobných příčin,
- zdravotní, které se provádějí za účelem zjištění
příčiny smrti a objasnění dalších ze zdravotního hlediska závažných
okolností a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely mimo zdravotnické
zařízení nebo v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně
sebevraždy,
- soudní, které se provádějí při podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem, a to podle jiného právního předpisu37),
- anatomické, které se provádějí k výukovým účelům nebo pro účely vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví.
(2) Patologicko-anatomické pitvy provádí poskytovatelé v oboru
patologická anatomie. Nestanoví-li tento zákon jinak, provede se
patologicko-anatomická pitva povinně
- u žen, které zemřely v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, umělým přerušením těhotenství nebo v šestinedělí,
- u plodů z uměle přerušených těhotenství provedených z důvodů genetické indikace nebo indikace vrozené vývojové vady plodu,
- u dětí mrtvě narozených a u dětí zemřelých do 18 let věku,
- u pacientů, kteří zemřeli při operaci, při
nechirurgickém intervenčním výkonu, v souvislosti s komplikací
navazující na operaci nebo nechirurgický intervenční výkon nebo při
úvodu do anestézie,
- jestliže byl z těla zemřelého proveden odběr orgánu
pro účely transplantací, tkání nebo buněk pro použití u člověka nebo
odebrána část těla pro výzkum nebo k výukovým účelům; v případech, kdy
transplantační zákon stanoví provádění pitev jinak, postupuje se podle
transplantačního zákona,
- v případě, že k úmrtí došlo v souvislosti se
závažnou nežádoucí příhodou při klinickém hodnocení humánního léčivého
přípravku nebo s nežádoucí příhodou při klinických zkouškách
zdravotnického prostředku nebo v souvislosti s ověřováním nových
poznatků použitím metod, které dosud nebyly v klinické praxi na živém
člověku zavedeny, nebo v případě podezření na tyto skutečnosti,
- v případě podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s
odběrem orgánu za účelem transplantace nebo tkání nebo buněk pro
použití u člověka.
(3) Zdravotní pitvy provádí poskytovatelé v oboru soudní lékařství.
Nestanoví-li tento zákon jinak, provede se zdravotní pitva povinně
- při náhlých a neočekávaných úmrtích, jestliže při prohlídce těla zemřelého nebylo možno jednoznačně zjistit příčinu smrti,
- při všech násilných úmrtích včetně sebevraždy,
- při podezření, že úmrtí může být v příčinné
souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb,
které vyslovil zdravotnický pracovník zúčastněný na poskytování
zdravotních služeb, lékař, který provedl prohlídku těla zemřelého, nebo
osoba blízká zemřelému,
- při podezření, že úmrtí mohlo být způsobeno v souvislosti se zneužíváním návykových látek,
- u osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.
(4) Jde-li současně o povinnou pitvu patologicko-anatomickou a zdravotní, provede se pitva zdravotní.
(5) Soudní pitvy provádí poskytovatelé v oboru soudní lékařství. Převoz
těla zemřelého k soudní pitvě a zpět zabezpečuje a hradí orgán činný v
trestním řízení, který ji nařídil. Rovněž hradí i veškeré další náklady s
pitvou spojené.
(6) Anatomické pitvy mohou provádět pouze univerzitní vysoké školy,
které mají akreditovaný bakalářský nebo magisterský studijní program,
jehož absolvováním se získává odborná způsobilost k výkonu
zdravotnického povolání, na k tomu určených pracovištích; lze je
provádět, pokud byly splněny podmínky pro použití těla zemřelého podle
tohoto zákona. Převoz těla zemřelého k anatomické pitvě a zpět,
provedení této pitvy a uložení těla zabezpečuje a náklady hradí
univerzitní vysoká škola.
(7) Pokud v rámci pitvy prováděné podle odstavce 2, 3 nebo 6 nastane
podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem, nebo že okolnosti
úmrtí jsou nejasné, pitva se přeruší. Tuto skutečnost oznámí
poskytovatel neprodleně Policii České republiky; pokud orgán činný v
trestním řízení nenařídí do 2 hodin od tohoto oznámení pitvu podle
jiného právního předpisu, může poskytovatel přerušenou pitvu dokončit.
§ 89
(1) Poskytovatel, který provedl pitvu, zajistí vyplnění příslušných
částí Listu o prohlídce zemřelého a předání těchto částí místu jejich
určení.
(2) Poskytovatel, který provedl pitvu, je povinen písemně informovat o jejím výsledku
- poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k úmrtí pacienta,
- registrujícího poskytovatele v oboru všeobecné
praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost,
je-li mu znám.
(3) Lékař provádějící prohlídku těla zemřelého nebo poskytovatel
provádějící pitvu může rozhodnout o neprovedení patologicko-anatomické
pitvy podle § 88 odst. 2 písm. a) nebo c), nebo zdravotní pitvy podle §
88 odst. 3 písm. b) nebo d), jestliže jde o úmrtí, jehož příčina je
zřejmá a zemřelý pacient za svého života, zákonný zástupce pacienta nebo
osoba blízká zemřelému vyslovili prokazatelně nesouhlas s provedením
pitvy.
(4) Prokazatelný nesouhlas s provedením pitvy je součástí zdravotnické
dokumentace vedené o zemřelém; v případě mrtvě narozeného dítěte je
součástí zdravotnické dokumentace vedené o matce.
(5) Poskytovatel provádějící pitvu může rozhodnout o
- provedení patologicko-anatomické nebo
zdravotní pitvy, i když nebyla určena lékařem provádějícím prohlídku
těla zemřelého podle § 86 odst. 1 písm. b),
- neprovedení patologicko-anatomické nebo zdravotní
pitvy, která není povinná podle § 88 odst. 2 nebo 3 a jejíž provedení
určil lékař provádějící prohlídku těla zemřelého, jestliže jde o úmrtí,
jehož příčina je zřejmá.
(6) O rozhodnutí o neprovedení zdravotní pitvy je poskytovatel v oboru
soudní lékařství povinen informovat Policii České republiky.
§ 90
Tělo zemřelého musí být ve zdravotnickém zařízení v době, kdy na něm
nejsou prováděny žádné úkony, uloženo v chladicím zařízení zajišťujícím
trvalé udržení teploty v rozmezí 0
oC až +2
oC. V
případě, kdy doba uložení těla ve zdravotnickém zařízení od zjištění
úmrtí přesáhne 1 týden nebo kdy to vyžaduje stav těla zemřelého, musí
být tělo zemřelého uloženo v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé
udržení teploty nižší než -10
oC.
§ 91
Části těla odebrané v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb,
plod po potratu, plodové vejce, plodové lůžko (placenta) nebo těhotenská
sliznice, odebrané části těla zemřelého nebo tkáně a buňky, které byly
určeny pro výrobu léčiv, k vědeckým, výzkumným nebo výukovým účelům,
nebo orgány, tkáně a buňky určené pro použití podle zákonů upravujících
nakládání s lidskými orgány, tkáněmi nebo buňkami a nebyly pro tyto
účely použity, se zpopelňují ve spalovně poskytovatele, nemá-li
poskytovatel vlastní spalovnu, ve spalovně jiného poskytovatele nebo v
krematoriu, a to na základě smlouvy uzavřené s jiným poskytovatelem nebo
provozovatelem krematoria. Obdobně se postupuje, jde-li o odebrané
části těla zemřelého, které byly použity k vědeckým, výzkumným nebo
výukovým účelům s tím, že jejich zpopelní zajišťuje a hradí ten, kdo je
použil.
§ 92
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti Listu o prohlídce
zemřelého, způsob jeho vyplňování, místa určení jeho jednotlivých částí,
postup při jejich předávání místu určení a náležitosti hlášení o
ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky.
ČÁST OSMÁ
STÍŽNOSTI
§ 93
(1) Proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo
proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami může podat stížnost
- pacient,
- zákonný zástupce pacienta,
- osoba blízká v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel, nebo
- osoba zmocněná pacientem.
Stížnost se podává poskytovateli, proti kterému směřuje; tím není
dotčena možnost podat stížnost podle jiných právních předpisů. Podání
stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se
stížnost týká, na újmu.
(2) Pokud osoba, která podala poskytovateli stížnost (dále jen
"stěžovatel"), s jejím vyřízením nesouhlasí, může podat stížnost
příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil
oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zároveň uvede důvody
nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem.
(3) Poskytovatel je povinen
- navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné,
- vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení;
tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů; jde-li o
stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 dnů ode
dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu; o
prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat
stěžovatele,
- vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení,
- umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie,
- jde-li o šetření stížnosti příslušným správním
orgánem, poskytnout mu na jeho vyžádání včasnou a nutnou součinnost; to
platí i pro poskytovatele, který poskytl související zdravotní služby.
(4) Poskytovatel lůžkové nebo jednodenní péče je dále povinen
- vypracovat postup pro vyřizování stížností,
- postup podle písmene a) a informaci o možnosti podat
stížnost subjektům uvedeným v odstavci 2 uveřejnit ve zdravotnickém
zařízení na veřejně přístupném místě a na svých internetových stránkách.
(5) K šetření stížností osob proti postupu při poskytování zdravotních
služeb, jejichž poskytovatelem je Vězeňská služba, je příslušný ředitel
organizační jednotky Vězeňské služby, pokud generální ředitel Vězeňské
služby nepověří šetřením stížnosti jinou osobu.
§ 94
(1) Příslušný správní orgán je povinen
- vyřídit stížnost
- do 30 dnů ode dne jejího obdržení,
- do 90 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislého odborníka,
- do 120 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislou odbornou komisi;
lhůta pro vyřízení stížnosti podle bodu 2 nebo 3 počíná běžet dnem, kdy
příslušný správní orgán ustavil nezávislého odborníka nebo nezávislou
odbornou komisi; lhůtu podle bodu 1 může příslušný správní orgán
odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů a lhůtu podle bodu 2 nebo 3 o
dalších 60 dnů; příslušný správní orgán ustaví nezávislého odborníka
nebo nezávislou odbornou komisi bez zbytečného odkladu; jde-li o
stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5
pracovních dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně
příslušnému subjektu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je
povinen informovat stěžovatele,
- vypracovat postup pro vyřizování stížností a určit pracoviště krajského úřadu k přijímání stížností,
- uveřejnit postup podle písmene b) a adresu určeného pracoviště, úřední hodiny a kontakt na toto pracoviště na úřední desce,
- vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení,
- umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie.
(2) Příslušný správní orgán může šetření stížnosti ukončit, jde-li o
stížnost, k jejímuž vyřízení je nezbytné nahlížení do zdravotnické
dokumentace vedené o pacientovi, jehož se stížnost týká, popřípadě
pořízení kopie nebo výpisu z této dokumentace, jestliže s nahlížením a
popřípadě též s pořízením kopie nebo výpisu nevyslovil souhlas tento
pacient nebo zákonný zástupce pacienta. Pokud pacient není schopen s
ohledem na svůj zdravotní stav projevit svou vůli, může tento souhlas
udělit stěžovatel uvedený v § 93 odst. 1 písm. c) nebo d) v rozsahu
svého zmocnění. Příslušný správní orgán je povinen informovat o ukončení
šetření stížnosti podle věty první a důvodu, který ho k tomu vedl,
pacienta, jehož se stížnost týká, stěžovatele, pokud jím není pacient, a
poskytovatele, k němuž se stížnost vztahuje.
(3) Stížnost, kterou podala osoba, která není uvedena v § 93 odst. 1,
příslušný správní orgán posoudí jako podnět k provedení kontroly. Ve
lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení písemně vyrozumí osobu uvedenou ve
větě první o tom, jak se stížností bylo naloženo.
(4) Příslušný správní orgán může na základě stížnosti nebo z moci úřední
nebo jiného podnětu, a to zejména pro posouzení případů, u nichž
vznikly pochybnosti, zda byl při poskytování zdravotních služeb dodržen
správný postup, popřípadě k vyloučení příčinné souvislosti mezi
nesprávným postupem a újmou na zdraví pacientovi při poskytování
zdravotních služeb, ustavit
- nezávislého odborníka; odborníka ustaví
vždy, směřuje-li stížnost nebo podnět proti správnému postupu při
poskytování zdravotních služeb, popřípadě je namítáno ublížení na zdraví
pacientovi při poskytování zdravotních služeb a stížnost nebo podnět
není zjevně nedůvodný,
- nezávislou odbornou komisi; komisi ustaví vždy, jestliže
- nezávislý odborník na základě posouzení zdravotnické dokumentace její ustavení navrhne, nebo
- podle jeho uvážení jde o případ, kdy posouzení
nezávislým odborníkem je odborně nedostačující nebo je třeba posoudit
případné ublížení na zdraví při poskytování zdravotních služeb s
důsledkem smrti pacienta a stížnost nebo jiný podnět není zjevně
nedůvodný.
§ 95
(1) Členy nezávislé odborné komise, které jmenuje a odvolává příslušný správní orgán, jsou vždy
- zástupce příslušného správního orgánu;
zástupce příslušného správního orgánu, který je vždy zdravotnickým
pracovníkem, je současně předsedou komise a řídí její činnost,
- nejméně 2 zdravotničtí pracovníci se způsobilostí k
samostatnému výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru zdravotní
péče,
- lékař se specializovanou způsobilostí v oboru patologická anatomie nebo soudní lékařství, jde-li o úmrtí pacienta,
- zástupce příslušné komory nebo příslušné profesní organizace.
(2) K jednání komise
- je vždy přizvána osoba, která získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva,
- může být přizván poskytovatel, proti kterému
stížnost směřuje, a stěžovatel za účelem podání vysvětlení skutečností
uvedených ve stížnosti, a to na dobu nezbytně nutnou; stěžovatel je na
základě své žádosti přizván k jednání vždy.
(3) Členy nezávislé odborné komise nemohou být osoby, u nichž se
zřetelem na jejich vztah k poskytovateli, ke stěžovateli nebo k
pacientovi, kterého se stížnost týká, nebo k předmětu projednávané
stížnosti jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.
(4) Nezávislá odborná komise projedná případ za účasti nejméně
nadpoloviční většiny všech členů, přičemž jeden z nich musí být vždy
zdravotnický pracovník podle odstavce 1 písm. b).
(5) Nezávislá odborná komise případ posoudí na základě zdravotnické
dokumentace vedené o pacientovi a dalších skutečností zjištěných pro
účely posouzení případu a vypracuje zápis, který je bezodkladně předán
příslušnému správnímu orgánu prostřednictvím předsedy komise. Zápis
obsahuje
- souhrn podstatných údajů ze zdravotnické dokumentace,
- závěr projednání případu
- s jednoznačným konstatováním, zda byl nebo
nebyl při poskytování zdravotních služeb dodržen náležitý odborný
postup; v případě nedodržení náležitého odborného postupu se uvede jeho
popis,
- v případě, že nebyl dodržen náležitý odborný postup, s
konstatováním, zda je nebo není dána příčinná souvislost mezi takovým
postupem a újmou na zdraví nebo poškozením zdraví s následkem smrti; to
neplatí, pokud na základě zjištěných skutečností nelze takové
konstatování učinit,
- návrh opatření směřujících k nápravě.
§ 96
(1) Jestliže příslušný správní orgán při šetření stížnosti zjistí
porušení práv nebo povinností při poskytování zdravotních služeb nebo
činnostech s tím souvisejících stanovených tímto zákonem nebo jinými
právními předpisy anebo jiná pochybení dotýkající se práv a zájmů
pacientů,
- uloží poskytovateli nápravná opatření s uvedením lhůty pro jejich splnění, popřípadě
- podá podnět
- orgánu příslušnému podle jiných právních předpisů46),
- příslušné komoře, jestliže zjistí takové pochybení
zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, které přísluší šetřit
komoře podle zákona upravujícího činnost komor;
obdobně postupuje poskytovatel.
(2) O uložených nápravných opatřeních nebo o podání podnětu zašle
příslušný správní orgán informaci zdravotní pojišťovně, u které byl
pacient v době porušení práv nebo povinností při poskytování zdravotních
služeb pojištěn.
§ 97
Jednání nezávislé odborné komise je neveřejné. Příslušný správní orgán,
pokud ustavil nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi,
sdělí pacientovi, jehož se stížnost týká, a stěžovateli, pokud jím není
pacient, jméno, popřípadě jména, a příjmení nezávislého odborníka nebo
členů nezávislé odborné komise a osob přizvaných podle § 95 odst. 2.
ČÁST DEVÁTÁ
HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB
§ 98
(1) Hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb (dále
jen "hodnocení kvality a bezpečí") je dobrovolný proces, jehož účelem je
posoudit podle hodnotících standardů organizační úroveň poskytování
zdravotních služeb, a to z hlediska jejich kvality a bezpečí.
(2) Hodnotící standardy jsou souborem požadavků na vybrané procesy a
ukazatele posuzované ve zdravotnickém zařízení z hlediska zajištění
kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.
(3) Hodnocení kvality a bezpečí může provádět fyzická nebo právnická
osoba, které bylo uděleno oprávnění k provádění této činnosti podle
tohoto zákona.
(4) O udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí
rozhoduje ministerstvo. Toto oprávnění nelze převést ani nepřechází na
jinou fyzickou nebo právnickou osobu.
(5) Fyzické osobě se udělí oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí na její písemnou žádost, jestliže
- není poskytovatelem nebo společníkem právnické osoby, která je poskytovatelem,
- nejedná ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou42),
- má vypracovány hodnotící standardy kvality a bezpečí
pro jednotlivé formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče
podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení má být oprávnění
uděleno, a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí,
- splňuje požadavky na personální zabezpečení
provádění hodnocení kvality a bezpečí v návaznosti na formy zdravotní
péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i),
pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno.
(6) Právnické osobě se udělí oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí na její písemnou žádost, jestliže
- není poskytovatelem nebo společníkem právnické osoby, která je poskytovatelem, nebo zdravotní pojišťovnou,
- její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen
jejího kontrolního orgánu není současně statutárním orgánem nebo jeho
členem nebo členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo zdravotní
pojišťovny a není ani poskytovatelem,
- nejedná ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou42)
a ani jinak nejednají ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní
pojišťovnou její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího
kontrolního orgánu,
- má vypracovány hodnotící standardy pro jednotlivé
formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2
písm. f) až i), pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno, a
pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí,
- splňuje požadavky na personální zabezpečení
provádění hodnocení kvality a bezpečí v návaznosti na formy zdravotní
péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i),
pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví
- minimální hodnotící standardy kvality a
bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní
péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i),
- ukazatele kvality a bezpečí zdravotních služeb, způsob jejich tvorby a sledování,
- rozsah procesů posuzovaných ve zdravotnickém zařízení a požadavků na tyto procesy,
- požadavky na způsob a postupy hodnocení kvality a bezpečí,
- požadavky na personální zabezpečení provádění
hodnocení kvality a bezpečí týkající se odborné způsobilosti osob,
jejichž prostřednictvím bude hodnocení kvality a bezpečí prováděno, a
počet těchto osob.
§ 99
(1) Žádost o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje,
- je-li žadatelem fyzická osoba
- jméno, popřípadě jména, příjmení, státní
občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v
případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu
bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného
pobytu na území České republiky a datum narození žadatele,
- identifikační číslo17), bylo-li přiděleno,
- formy, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno,
- datum, od něhož žadatel hodlá zahájit provádění hodnocení kvality a bezpečí,
- je-li žadatelem právnická osoba
- obchodní firmu nebo název a adresu sídla žadatele,
- jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství,
adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě
osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo
území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území
České republiky a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem
žadatele nebo jeho členy nebo které jednají jménem právnické osoby
zapisované do obchodního nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem,
- údaje uvedené v písmenu a) bodech 2 až 4.
(2) Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí předloží,
- jde-li o fyzickou osobu
- prohlášení, že splňuje podmínky podle § 98 odst. 5 písm. a) a b),
- seznam osob, jejichž prostřednictvím bude hodnocení
kvality a bezpečí prováděno, s uvedením jména, popřípadě jmen a
příjmení; u zdravotnických pracovníků se dále uvede jejich odborná nebo
specializovaná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání a u
ostatních osob jejich vzdělání s uvedením studijního programu a oboru,
ve kterém bylo získáno; v seznamu se dále uvede, které osoby budou
odpovídat žadateli za hodnocení kvality a bezpečí jednotlivých forem,
popřípadě druhů zdravotní péče,
- hodnotící standardy kvality a bezpečí a pravidla
procesu hodnocení kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péče,
popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro
jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno,
- jde-li o právnickou osobu
- doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena
nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného
rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden; je-li žadatelem
právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, předloží výpis z
obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla, který nesmí
být starší 3 měsíců,
- prohlášení, že splňuje podmínky podle § 98 odst. 6 písm. a) a c),
- prohlášení statutárního orgánu nebo jeho členů a členů kontrolního orgánu, že splňují podmínky podle § 98 odst. 6 písm. b) a c),
- údaje uvedené v písmenu a) bodech 2 a 3.
§ 100
(1) Rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
- v případě fyzické osoby jméno, popřípadě
jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území
České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České
republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu
místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození a
identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
- v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
- formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče
podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení se oprávnění
uděluje,
- datum, od kterého lze hodnocení kvality a bezpečí provádět.
(2) Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o
udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí do 30 dnů ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí místně příslušnému správci daně
vykonávajícímu správu daně z příjmů a místně příslušné okresní správě
sociálního zabezpečení.
(3) Ministerstvo zveřejní seznam osob oprávněných k provádění hodnocení
kvality a bezpečí, s uvedením údajů uvedených v odstavci 1, na svých
internetových stránkách.
§ 101
(1) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí je povinna
zveřejnit hodnotící standardy a pravidla procesu hodnocení kvality a
bezpečí na svých internetových stránkách.
(2) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí je povinna
písemně oznámit ministerstvu všechny změny týkající se údajů obsažených v
rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí,
v žádosti o udělení oprávnění a v dokladech předkládaných s touto
žádostí a doložit tyto změny příslušnými doklady. V případě změn údajů
uvedených v seznamu osob uvedeného v § 99 odst. 2 písm. a) bodě 2 se
oznamují pouze změny týkající se osob, které odpovídají za hodnocení
kvality a bezpečí jednotlivých forem zdravotní péče, popřípadě druhů
zdravotní péče.
(3) Týká-li se změna údaje, který není uveden v rozhodnutí o udělení
oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí a jsou-li nadále
splněny podmínky stanovené pro provádění hodnocení, provede ministerstvo
o této změně záznam do spisu; v ostatních případech rozhodne
ministerstvo podle okolností o změně oprávnění nebo o jeho odejmutí.
§ 102
(1) Oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí zaniká
- smrtí držitele oprávnění,
- zánikem držitele oprávnění, nebo
- rozhodnutím ministerstva o odejmutí oprávnění.
(2) Ministerstvo odejme oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí, jestliže držitel oprávnění
- přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 98 odst. 5 nebo 6, nebo
- o odejmutí oprávnění požádal.
(3) Ministerstvo může odejmout oprávnění k provádění hodnocení kvality a
bezpečí, jestliže držitel oprávnění závažným způsobem nebo opakovaně
porušil některou z povinností uvedených v § 101 odst. 1 nebo 2 nebo v §
104 odst. 2. Ministerstvo může odejmout oprávnění k provádění hodnocení
kvality a bezpečí rovněž v případě, že držitel oprávnění provedl
hodnocení kvality a bezpečí prostřednictvím osoby vyloučené z hodnocení
podle § 104 odst. 3.
§ 103
Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o změně
nebo odejmutí oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí do 30
dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí subjektům uvedeným v § 100
odst. 2.
§ 104
(1) Hodnocení kvality a bezpečí se provádí na základě smlouvy uzavřené
mezi osobou oprávněnou provádět hodnocení kvality a bezpečí a
poskytovatelem; součástí smlouvy je i sjednaná úplata za provedené
hodnocení. Hodnocení kvality a bezpečí musí být provedeno do 12 měsíců
ode dne uzavření smlouvy.
(2) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí je při hodnocení povinna
- postupovat nestranně,
- dodržovat hodnotící standardy kvality a bezpečí a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí.
(3) Z provádění hodnocení kvality a bezpečí je vyloučena osoba, která je
v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, u něhož má být
hodnocení provedeno, nebo vykonává pro tohoto poskytovatele funkci
odborného zástupce nebo, je-li tímto poskytovatelem právnická osoba, je
společníkem této právnické osoby, jejím statutárním orgánem nebo členem
statutárního orgánu nebo členem jejího kontrolního orgánu.
§ 105
(1) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí vydá v případě,
že vyhovuje úroveň poskytovaných zdravotních služeb u hodnoceného
poskytovatele hodnotícím standardům, certifikát kvality a bezpečí (dále
jen "certifikát") s platností 3 roky.
(2) Certifikát obsahuje
- údaje o osobě, která vydala certifikát, jimiž jsou
- v případě fyzické osoby jméno, popřípadě
jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky
nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresa
bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresa místa hlášeného
pobytu na území České republiky a identifikační číslo,
- v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo,
- údaje o poskytovateli, jimiž jsou
- v případě fyzické osoby jméno, popřípadě
jména, příjmení a adresa místa jejího trvalého pobytu na území České
republiky nebo v případě fyzické osoby bez trvalého pobytu na území
České republiky adresa bydliště mimo území České republiky a popřípadě
adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky a identifikační
číslo,
- v případě právnické osoby obchodní firma nebo název,
adresa sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České
republiky též adresa místa usazení podniku nebo organizační složky
podniku právnické osoby na území České republiky a identifikační číslo,
- formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče
podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro které byl certifikát vydán, a
adresu místa jejich poskytování,
- datum vydání certifikátu.
(3) Pokud nejsou splněny podmínky pro vydání certifikátu, oznámí osoba,
která provedla hodnocení kvality a bezpečí, tuto skutečnost písemně
poskytovateli; v oznámení uvede, které podmínky poskytovatel nesplnil.
§ 106
Osoby oprávněné provádět hodnocení kvality a bezpečí vedou evidenci poskytovatelů, kterým vydaly certifikát.
ČÁST DESÁTÁ
KONTROLNÍ ČINNOST
§ 107
(1) Kontrolu poskytovatelů v souvislosti s poskytováním zdravotních
služeb nebo kontrolu poskytovatelů nebo jiných právnických nebo
podnikajících fyzických osob v souvislosti s prováděním činností, k nimž
je třeba udělení souhlasu, oprávnění k činnosti nebo jiného obdobného
povolení podle tohoto zákona nebo jiných zákonů upravujících zdravotní
služby, kontrolu poskytovatelů sociálních služeb uvedených v Národním
registru poskytovatelů a osob poskytujících zdravotní služby podle § 20
(dále jen "kontrolované osoby") provádí
- ministerstvo,
- příslušný správní orgán,
- krajský úřad, který zaznamenal poskytovatele
sociálních služeb nebo osobu poskytující zdravotní služby podle § 20 do
Národního registru poskytovatelů,
- Státní ústav pro kontrolu léčiv,
- Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o
poskytovatele poskytující zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské
ozáření; tím není dotčena kontrolní činnost Státního úřadu pro jadernou
bezpečnost podle jiných právních předpisů,
- generální ředitelství Vězeňské služby, jde-li o zdravotní služby poskytované v jejím zdravotnickém zařízení,
- komory, v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem43),
(dále jen "kontrolní orgány").
(2) Kontrolu dodržování podmínek poskytování zdravotních služeb ve
zdravotnických zařízeních ozbrojených sil České republiky umístěných v
zahraničí provádí Ministerstvo obrany.
§ 108
(1) Při výkonu kontrolní činnosti kontrolní orgány podle § 107 písm. a),
b) nebo c) kontrolují plnění povinností a podmínek stanovených tímto
zákonem nebo jinými právními předpisy upravujícími zdravotní služby nebo
činnosti související se zdravotními službami.
(2) V rámci prováděné kontroly personálního zabezpečení poskytování
zdravotních služeb jsou zaměstnanci krajů zařazení do krajských úřadů
oprávněni v odůvodněných případech nahlížet do pracovních smluv
zaměstnanců poskytovatele.
(3) Státní ústav pro kontrolu léčiv kontroluje technické a věcné
vybavení zdravotnického zařízení v případě poskytování lékárenské péče,
zacházení s léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky při
poskytování zdravotní péče a provádí kontrolu jakosti a bezpečnosti při
poskytování zdravotních služeb v zařízeních transfuzní služby a v
tkáňových zařízeních podle jiných právních předpisů.
§ 109
Kontrolní orgány jsou oprávněny
- ukládat k odstranění zjištěných nedostatků nápravná opatření,
- stanovit lhůty, v nichž je třeba nápravné opatření splnit,
- kontrolovat splnění nápravných opatření,
- požadovat na kontrolovaných osobách písemné zprávy o splnění nápravných opatření.
ČÁST JEDENÁCTÁ
KRAJE
§ 110
(1) Kraj odpovídá za organizaci a zajištění
- lékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby a pohotovostní služby v oboru zubní lékařství a
- prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení
na svém území; seznam lékařů, s nimiž kraj uzavřel smlouvu podle § 84
odst. 2 písm. b), a poskytovatelů zajišťujících v rámci lékařské
pohotovostní služby prohlídky těl zemřelých, včetně časového rozpisu a
vymezení územního obvodu poskytování této zdravotní služby, kraj
zveřejní na svých internetových stránkách a předá jej subjektu, který
provozuje pracoviště pro příjem volání na jednotné evropské číslo
tísňového volání 112.
(2) Lékařskou pohotovostní službou se rozumí ambulantní péče poskytovaná
pacientům v případech náhlé změny zdravotního stavu nebo zhoršení
průběhu onemocnění. O pohotovostní služby nejde v případě poskytnutí
ambulantní péče v rámci pravidelné ordinační doby poskytovatele. Podle
věty první a druhé se postupuje i v případě poskytování pohotovostní
služby v oboru zubní lékařství a lékárenské pohotovostní služby.
ČÁST DVANÁCTÁ
FAKULTNÍ NEMOCNICE A CENTRA VYSOCE SPECIALIZOVANÉ PÉČE
§ 111
Fakultní nemocnice
(1) Fakultní nemocnice je státní příspěvkovou organizací. Zřizovatelskou funkci vůči fakultní nemocnici vykonává ministerstvo.
(2) Fakultní nemocnice poskytuje zdravotní služby a uskutečňuje
související výzkumnou nebo vývojovou činnost. Na odborných pracovištích
fakultní nemocnice se také uskutečňuje klinická a praktická výuka podle
odstavce 4.
(3) Společná pracoviště fakultní nemocnice a lékařské fakulty vysoké
školy jsou kliniky a ústavy; společná pracoviště zřizuje, mění a ruší
ředitel fakultní nemocnice po dohodě s děkanem lékařské fakulty. V čele
kliniky a v čele ústavu je přednosta, kterého jmenuje nebo odvolává
ředitel fakultní nemocnice po dohodě s děkanem lékařské fakulty.
Nedojde-li ke jmenování nebo odvolání přednosty podle věty druhé,
jmenuje nebo odvolá přednostu ministr zdravotnictví po dohodě s rektorem
příslušné vysoké školy.
(4) Na společných pracovištích fakultní nemocnice a lékařské fakulty se
na základě požadavku vysoké školy uskutečňuje klinická a praktická výuka
v akreditovaných studijních programech všeobecné lékařství, zubní
lékařství a farmacie a v akreditovaných studijních programech a
vzdělávacích programech nelékařských zdravotnických oborů a související
výzkumná a vývojová činnost podle jiných právních předpisů
44).
(5) Za účelem zajištění klinické a praktické výuky a výzkumné a vývojové
činnosti uzavírá fakultní nemocnice s vysokou školou smlouvu, která
upravuje zejména rozsah, strukturu a personální zajištění klinické a
praktické výuky ve fakultní nemocnici, podmínky využití majetku fakultní
nemocnice při výuce, podmínky využití majetku vysoké školy při
poskytování zdravotních služeb, vzájemnou spolupráci na výzkumné a
vývojové činnosti a úhradu nákladů s tím spojených. Tím nejsou dotčeny
dohody uzavřené podle dosavadních právních předpisů.
(6) V případě vzdělávání uskutečňovaného jinými školami nebo školskými
zařízeními platí pro zajištění klinické a praktické výuky a výzkumné a
vývojové činnosti na odborných pracovištích fakultní nemocnice odstavce 4
a 5 obdobně.
§ 112
Centrum vysoce specializované péče
(1) Ministerstvo může poskytovateli, který poskytuje zdravotní péči v
daných oborech, udělit na jeho žádost podanou na základě výzvy
ministerstva statut centra vysoce specializované zdravotní péče (dále
jen "centrum"), pokud tento poskytovatel splňuje požadavky na technické a
věcné vybavení zdravotnického zařízení a požadavky na personální
zabezpečení vysoce specializované zdravotní péče a je schopen pro
vymezené území tuto zdravotní péči zajistit. Statut centra lze udělit
též v rámci jednoho nebo více oborů nebo jejich částí, popřípadě pro
vysoce náročnou diagnostiku, léčbu nebo sledování určité nemoci.
(2) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách a ve Věstníku
Ministerstva zdravotnictví požadavky kladené na poskytovatele
ucházející se o statut centra (dále jen "uchazeč o statut centra").
Výzva ministerstva k podání žádosti o udělení statutu centra obsahuje
- místo, kam se žádosti předkládají,
- lhůtu pro předložení žádostí,
- vymezení oboru zdravotní péče nebo jeho části,
popřípadě nemoci, pro jejíž diagnostiku, léčbu nebo sledování se statut
centra uděluje,
- požadavky na technické a věcné vybavení
zdravotnického zařízení pro poskytování vysoce specializované zdravotní
péče a lhůtu pro jejich splnění,
- požadavky na personální zabezpečení vysoce
specializované zdravotní péče, včetně kvalifikačních požadavků, a lhůtu
pro jejich splnění,
- území, pro které má být vysoce specializovaná zdravotní péče poskytována,
- dobu, na kterou se statut centra uděluje, a
- další nezbytné požadavky potřebné k posouzení
zajištění poskytování vysoce specializované zdravotní péče, například
údaje o počtu léčených pacientů a o provedených zdravotních výkonech ve
vymezeném časovém období ve zdravotnickém zařízení uchazeče o statut
centra.
(3) Žádost o udělení statutu centra obsahuje
- identifikační údaje uchazeče o statut centra,
- kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
- údaje o rozsahu a objemu vysoce specializované zdravotní péče, kterou je uchazeč o statut centra schopen zajistit,
- údaje o technickém a věcném vybavení zdravotnického
zařízení uchazeče o statut centra, v němž má být vysoce specializovaná
zdravotní péče poskytována, a o jejím personálním zabezpečení,
- prohlášení uchazeče o statut centra, že je schopen
splnit požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení
pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče a požadavky na
personální zabezpečení této zdravotní péče v rozsahu a ve lhůtě
uvedených ve výzvě,
- další údaje a doklady uvedené ve výzvě podle odstavce 2.
(4) Ministerstvo po posouzení žádostí jednotlivých uchazečů o statut
centra vyřadí uchazeče, kteří nevyhověli podmínkám vymezeným ve výzvě, a
u ostatních uchazečů určí jejich pořadí. Ministerstvo při určování
pořadí uchazečů o statut centra zejména přihlédne ke kvalifikačním
předpokladům jejich zdravotnických pracovníků pro poskytování vysoce
specializované zdravotní péče, době a rozsahu poskytování této zdravotní
péče a její dostupnosti, a je-li to předmětem výzvy, též k údajům o
počtu léčených pacientů, provedených zdravotních výkonech ve vymezeném
časovém období a k dalším požadavkům stanoveným ve výzvě. Při
rozhodování o udělení statutu centra ministerstvo přihlédne k určenému
pořadí uchazečů o statut centra; na udělení statutu centra není právní
nárok.
(5) Ministerstvo zveřejní seznam center na svých internetových stránkách
a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; v seznamu uvede identifikační
údaje poskytovatele, jemuž byl udělen statut centra, a údaje podle
odstavce 2 písm. c), f) a g).
(6) Poskytovatel je povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech
údajů a podmínek, za nichž mu byl statut centra udělen, a to nejpozději
do 15 dnů ode dne jejich vzniku.
§ 113
(1) Statut centra zaniká
- dnem zániku oprávnění poskytovat zdravotní služby, pro které byl statut centra udělen, nebo
- odejmutím statutu centra.
(2) Ministerstvo odejme statut centra, jestliže o to poskytovatel požádá.
(3) Ministerstvo může odejmout statut centra, jestliže
- poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek pro udělení statutu centra, nebo
- další činnost centra není pro zajištění vysoce
specializované zdravotní péče potřebná v důsledku snížení potřeby
poskytování této zdravotní péče.
ČÁST TŘINÁCTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 114
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
- v rozporu s § 11 odst. 2 poskytuje zdravotní služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
- jako osoba uvedená v § 20 odst. 1 nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 2,
- jako osoba uvedená v § 57 odst. 1 poruší povinnost mlčenlivosti podle § 57 odst. 2 písm. a),
- jako osoba uvedená v § 57 odst. 1 v rozporu s § 57
odst. 2 písm. b) neumožní vstup do objektu osobě pověřené příslušným
správním orgánem,
- jako osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na
základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého
poskytovatele pokračovat v poskytování zdravotních služeb, v rozporu s §
58 nesplní některou z povinností ohledně zdravotnické dokumentace
pacientů zemřelého poskytovatele podle § 57 odst. 3 písm. a), c) nebo d)
nebo odst. 4, jejichž plnění by v případě nezájmu o pokračování v
poskytování zdravotních služeb spadalo do působnosti příslušného
správního orgánu, jemuž bylo úmrtí poskytovatele oznámeno, anebo
neoznámí adresu místa, kam lze předkládat žádosti k zajištění postupu
podle § 57 odst. 3 písm. c) nebo d),
- jako osoba, jejíž oprávnění k poskytování
zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního
orgánu, v rozporu s § 60 odst. 1 nebo 2 nezajistí předání zdravotnické
dokumentace nebo jejího soupisu nebo nepředá zdravotnickou dokumentaci
nebo její soupis příslušnému správnímu orgánu,
- jako zdravotnický pracovník v rozporu s § 70 odst. 4
písm. e) bodem 5 nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního
systému,
- část těla odebranou pacientovi, tělo zemřelého nebo
odebranou část z těla zemřelého uchovává nebo použije v rozporu s § 81
odst. 1 nebo 2,
- nesplní oznamovací povinnost podle § 83, nebo
- provede hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných
zdravotních služeb bez oprávnění podle § 98 odst. 3 na základě smlouvy s
poskytovatelem podle § 104 odst. 1.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
- 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
- 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo j),
- 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), nebo
- 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f), g) nebo i).
§ 115
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
- v rozporu s § 11 odst. 2 poskytuje zdravotní služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
- jako osoba, které bylo uděleno oprávnění k
poskytování zdravotních služeb před zápisem do obchodního nebo jiného
zákonem určeného rejstříku s účinkem jejího vzniku, nebo jako osoba se
sídlem mimo území České republiky, které bylo uděleno oprávnění k
poskytování zdravotních služeb před zápisem do obchodního rejstříku, do
něhož se zapisuje, nezašle příslušnému správnímu orgánu doklad
prokazující podání návrhu na zápis do rejstříku nebo doklad prokazující
zápis do rejstříku podle § 19 odst. 5,
- jako osoba uvedená v § 20 odst. 1 nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 2,
- jako osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na
základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého
poskytovatele pokračovat v poskytování zdravotních služeb, v rozporu s §
58 nesplní některou z povinností ohledně zdravotnické dokumentace
pacientů zemřelého poskytovatele podle § 57 odst. 3 písm. a), c) nebo d)
nebo odst. 4, jejichž plnění by v případě nezájmu o pokračování v
poskytování zdravotních služeb spadalo do působnosti příslušného
správního orgánu, jemuž bylo úmrtí poskytovatele oznámeno, anebo
neoznámí adresu místa, kam lze předkládat žádosti k zajištění postupu
podle § 57 odst. 3 písm. c) nebo d),
- jako osoba, jejíž oprávnění k poskytování
zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního
orgánu, v rozporu s § 60 odst. 1 nebo 2 nezajistí předání zdravotnické
dokumentace nebo jejího soupisu nebo nepředá zdravotnickou dokumentaci
nebo její soupis příslušnému správnímu orgánu,
- jako osoba uvedená v § 70 odst. 4 písm. b), c) nebo
d), nejde-li o krajský úřad, nebo v § 70 odst. 4 písm. e) bodech 1, 2, 3
nebo 4 nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému,
- část těla odebranou pacientovi, tělo zemřelého nebo
odebranou část z těla zemřelého uchovává nebo použije v rozporu s § 81
odst. 1 nebo 2, nebo
- provede hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných
zdravotních služeb bez oprávnění podle § 98 odst. 3 na základě smlouvy s
poskytovatelem podle § 104 odst. 1.
(2) Univerzitní vysoká škola se dopustí správního deliktu tím, že provede anatomickou pitvu v rozporu s § 88 odst. 6.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
- 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
- 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g) nebo h) nebo odstavce 2, nebo
- 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f).
§ 116
(1) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí se dopustí správního deliktu tím, že
- nezveřejní hodnotící standardy nebo pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí podle § 101 odst. 1,
- nesplní oznamovací povinnost podle § 101 odst. 2,
- při hodnocení kvality a bezpečí postupuje v rozporu s § 104 odst. 2 písm. b), nebo
- provede hodnocení kvality a bezpečí osobou vyloučenou z tohoto hodnocení podle § 104 odst. 3.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta do
- 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo d),
- 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), nebo
- 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b).
§ 117
(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že
- v rozporu s § 11 odst. 1 poskytuje zdravotní služby neuvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
- v rozporu s § 11 odst. 3 poskytuje zdravotní služby
prostřednictvím osoby, která není způsobilá k výkonu zdravotnického
povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních
služeb,
- v rozporu s § 11 odst. 6 poskytuje zdravotní služby
ve zdravotnickém zařízení, které není pro poskytování zdravotních služeb
technicky nebo věcně vybaveno,
- neustanoví odborného zástupce podle § 12 odst. 2 nebo § 14 odst. 5,
- nesplní oznamovací povinnost podle § 21 odst. 1 a 2 nebo § 27 odst. 1 písm. c),
- nesplní oznamovací povinnost nebo nezveřejní informaci podle § 26 odst. 2 nebo 4,
- v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí předání kopie
zdravotnické dokumentace nebo výpisu ze zdravotnické dokumentace jinému
poskytovateli,
- v rozporu s § 28 odst. 3 písm. e) bodem 1, 2 nebo 3 neumožní při poskytování zdravotních služeb přítomnost jiných osob,
- umožní přítomnost jiných osob při poskytování
zdravotních služeb, i když pacient jejich přítomnost odmítl podle § 28
odst. 3 písm. h),
- v rozporu s § 28 odst. 3 písm. i) neumožní pacientovi přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení,
- v rozporu s § 28 odst. 3 písm. j) neumožní pacientovi přijímat duchovní péči nebo duchovní podporu ve zdravotnickém zařízení,
- neumožní pacientovi se smyslovým postižením nebo s
těžkými komunikačními problémy dorozumívat se způsobem pro něj
srozumitelným nebo dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, podle §
30 odst. 1,
- v rozporu s § 30 odst. 3 neumožní, aby měl pacient u sebe ve zdravotnickém zařízení vodicího nebo asistenčního psa,
- v rozporu s § 28 odst. 1 poskytne pacientovi zdravotní služby bez jeho souhlasu,
- neinformuje pacienta o ceně poskytovaných
zdravotních služeb nebo nevystaví účet za uhrazené zdravotní služby
podle § 45 odst. 2 písm. a),
- v rozporu s § 45 odst. 2 písm. b) neumístí seznam cen poskytovaných zdravotních služeb tak, aby byl přístupný pacientům,
- neumístí údaj o provozní nebo ordinační době tak, aby byla tato informace přístupná pacientům podle § 45 odst. 2 písm. c),
- neopatří zdravotnické zařízení označením podle § 45 odst. 2 písm. d),
- nezpřístupní pacientům v době nepřítomnosti nebo
dočasného přerušení poskytování zdravotních služeb informaci o
poskytování neodkladné péče jiným poskytovatelem podle § 45 odst. 2
písm. e),
- v rozporu s § 45 odst. 2 písm. f) nepředá zprávu o poskytnutých zdravotních službách,
- nepředá potřebné informace o zdravotním stavu pacienta podle § 45 odst. 2 písm. g),
- v rozporu s § 40 neoznámí soudu hospitalizaci
pacienta nebo dodatečné omezení pacienta ve volném pohybu nebo styku s
vnějším světem, nebo
- nepředá uchazeči o zaměstnání lékařský posudek podle § 45 odst. 3 písm. a).
(2) Poskytovatel se dopustí správního deliktu dále tím, že
- nezpracuje traumatologický plán podle § 47 odst. 1 písm. d),
- v rozporu s § 45 odst. 2 písm. h) nezpracuje seznam zdravotních služeb, k jejichž poskytnutí je vyžadován písemný souhlas,
- v rozporu s § 45 odst. 2 písm. j) bodem 1 nepřijme pacienta k nařízené izolaci, karanténě, léčení nebo lékařskému dohledu,
- nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému podle § 45 odst. 2 písm. m),
- v rozporu s § 45 odst. 3 písm. b) nebo c) neumožní vstup do prostor zdravotnického zařízení pověřeným osobám,
- neposkytne podklady nebo údaje krajskému úřadu nebo ministerstvu podle § 45 odst. 3 písm. d),
- neinformuje pacienta podle § 45 odst. 2 písm. i),
- neposkytne zdravotní služby indikované lékařem
Vězeňské služby osobě obviněné, odsouzené nebo umístěné do výkonu
zabezpečovací detence podle § 45 odst. 2 písm. k),
- poruší povinnost podílet se na zajištění lékařské
pohotovostní služby nebo pohotovostní služby poskytované zubními lékaři
nebo lékárníky podle § 45 odst. 2 písm. l),
- neinformuje ve stanovených případech osobu uvedenou v
§ 45 odst. 4 písm. a) nebo Policii České republiky o tom, že pacient
svévolně opustil zdravotnické zařízení lůžkové péče,
- nezajistí zpřístupnění informací o zdravotním stavu
pacienta nezbytně nutných pro poskytnutí konzultačních služeb podle § 46
odst. 1 písm. d),
- nezajistí na výzvu poskytovatele zdravotnické
záchranné služby spolupráci při poskytování zdravotních služeb podle §
46 odst. 1 písm. e),
- nezajistí na výzvu nebo na základě opatření orgánu
ochrany veřejného zdraví účast zdravotnických pracovníků na poskytování
zdravotních služeb podle § 46 odst. 1 písm. f),
- nezajistí hospitalizaci dětí odděleně od dospělých podle § 47 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo
- nezajistí hospitalizaci žen odděleně od mužů podle § 47 odst. 1 písm. a) bodu 2.
(3) Poskytovatel se dopustí správního deliktu též tím, že
- v rozporu s § 48 odst. 1, 3 nebo 4 odmítne přijetí pacienta do péče,
- v rozporu s § 48 odst. 2 nebo 3 ukončí péči o pacienta,
- nevydá pacientovi zprávu podle § 48 odst. 5,
- poruší povinnost mlčenlivosti podle § 51,
- poruší povinnost vést nebo uchovávat zdravotnickou dokumentaci nebo nakládat se zdravotnickou dokumentací podle § 53 odst. 1,
- neumožní přístup do zdravotnické dokumentace podle § 64 odst. 1,
- neumožní nahlížení do zdravotnické dokumentace podle § 65,
- umožní nahlížet do zdravotnické dokumentace v rozporu s § 65,
- nepořídí výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace podle § 66 odst. 1 nebo 2,
- neprovede záznam do zdravotnické dokumentace podle § 66 odst. 6,
- část těla odebranou pacientovi, tělo zemřelého nebo
odebranou část z těla zemřelého uchovává nebo použije v rozporu s § 81
odst. 1 nebo 2,
- slíbí nebo poskytne jinému finanční nebo jinou
náhradu, popřípadě výhodu v souvislosti s použitím části těla pacienta,
těla zemřelého nebo odebrané části z těla zemřelého,
- nezajistí prohlídku těla zemřelého podle § 84 odst. 2 písm. a), c) nebo d),
- nesplní oznamovací povinnost podle § 88 odst. 7,
- nesplní informační povinnost podle § 89 odst. 2,
- nezajistí uložení těla zemřelého v chladicím zařízení podle § 90,
- nevede evidenci o podání stížností nebo o způsobu jejich vyřízení podle § 93 odst. 3 písm. c),
- neumožní stěžovateli nahlédnout do stížnostního spisu nebo pořídit kopii ze stížnostního spisu podle § 93 odst. 3 písm. d),
- neposkytne součinnost příslušnému správnímu orgánu při šetření stížnosti podle § 93 odst. 3 písm. e), nebo
- nevypracuje postup pro vyřizování stížností podle § 93 odst. 4 písm. a).
(4) Za správní delikt se uloží pokuta do
- 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 3 písm. d),
- 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo n) nebo odstavce 3 písm. e), f), g), h), i) nebo k),
- 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1
písm. e), f) nebo g), odstavce 2 písm. c), l) nebo m) nebo odstavce 3
písm. a), b), l) nebo m),
- 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. r) nebo v), odstavce 2 písm. h) nebo odstavce 3 písm. n) nebo p),
- 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1
písm. h), i), j), k), l), m), q), s), t), u) nebo w), odstavce 2 písm.
a), b), d), e), f) nebo i) nebo odstavce 3 písm. c), j), o) nebo s),
nebo
- 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1
písm. o) nebo p), odstavce 2 písm. g), j), k), n) nebo o) nebo odstavce 3
písm. q), r) nebo t).
§ 118
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k
okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
- krajský úřad, v jehož správním obvodu byly spáchány, jde-li o správní delikty podle § 114 odst. 1 nebo § 115 odst. 1,
- správní orgán příslušný k udělení oprávnění k
poskytování zdravotních služeb, jde-li o správní delikty podle § 117
odst. 1, 2 nebo 3,
- ministerstvo, jde-li o správní delikty podle § 115 odst. 2 nebo § 116 odst. 1.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby
nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o
odpovědnosti a postihu právnické osoby.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 119
Společná ustanovení
(1) Působnost stanovená tímto zákonem krajským úřadům, krajům, obecním
úřadům nebo obcím s rozšířenou působností je výkonem přenesené
působnosti, s výjimkou působnosti podle § 44 odst. 5. Ustanovení tohoto
zákona se použijí na poskytování zdravotnické záchranné služby, na
poskytování specifických zdravotních služeb a na poskytování zdravotních
služeb podle transplantačního zákona, nestanoví-li zákon o zdravotnické
záchranné službě, zákon o specifických zdravotních službách a
transplantační zákon jinak.
(2) Činnost nezávislých odborníků a členů nezávislých odborných komisí
ustavených podle tohoto zákona je jiným úkonem v obecném zájmu
45),
při němž těmto odborníkům náleží náhrada platu nebo mzdy. Odborníkům,
kteří nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, avšak
jsou výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou
se účastnili na činnosti komise, v jimi prokázané výši, nejvýše však ve
výši průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené a zveřejněné
Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů pro účely
zaměstnanosti
46). Nezávislým odborníkům, členům komisí i
přizvané osobě podle § 95 odst. 2 písm. a) přísluší náhrada prokázaných
jízdních výdajů.
§ 120
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 3, § 11 odst. 4, 6 a 7,
§ 44 odst. 4, § 47 odst. 1 písm. e), § 69, § 70 odst. 6, § 75 odst. 3, §
77 odst. 3, § 78, 92 a § 98 odst. 7.
Přechodná ustanovení
§ 121
(1) Osoba, která je oprávněna provozovat nestátní zdravotnické zařízení
na základě rozhodnutí o registraci podle dosavadního zákona o zdravotní
péči v nestátních zdravotnických zařízeních (dále jen "registrace"),
může na základě registrace poskytovat zdravotní služby, které odpovídají
druhu a rozsahu zdravotní péče uvedené v registraci, a to po dobu
nejdéle 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále
stanoveno jinak; tato osoba se považuje za poskytovatele. Držitelé
registrace podle dosavadních právních předpisů mají právo na vydání
oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona za
předpokladu, že doloží náležitosti nutné k udělení registrace podle
tohoto zákona.
(2) Osoba, která je na základě registrace oprávněna provozovat zařízení
zdravotnické záchranné služby a nesplňuje požadavky pro udělení
oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné služby podle tohoto
zákona a zákona o zdravotnické záchranné službě, může na základě
registrace poskytovat zdravotnickou záchrannou službu v rozsahu
odpovídajícím druhu a rozsahu zdravotní péče uvedené v registraci, a to
po dobu nejdéle 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tato
osoba se považuje za poskytovatele.
(3) Příslušný správní orgán může registraci změnit nebo zrušit,
přestane-li poskytovatel splňovat podmínky, za nichž byla registrace
vydána. Příslušný správní orgán též může registraci změnit, zrušit nebo
pozastavit z důvodu, pro který lze změnit, odejmout nebo pozastavit
oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona;
ustanovení upravující důvody a další podmínky pro změnu, odejmutí nebo
pozastavení oprávnění se použijí přiměřeně.
(4) Registrace pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o
udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, nejpozději však
uplynutím 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí,
požádá-li poskytovatel uvedený v odstavci 1 o udělení oprávnění k
poskytování zdravotních služeb ve lhůtě stanovené v odstavci 5 a řízení o
žádosti nebude pravomocně skončeno do 36 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; v tomto případě registrace pozbývá platnosti
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. Registrace opravňující
provozovat zařízení zdravotnické záchranné služby poskytovatelem
uvedeným v odstavci 2 pozbývá platnosti uplynutím 12 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Pokud poskytovatel uvedený v odstavci 1 hodlá poskytovat zdravotní
služby po uplynutí 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
požádá do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o udělení
oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Žádost o udělení oprávnění k
poskytování zdravotních služeb obsahuje náležitosti uvedené v § 18
odst. 1. Příslušný správní orgán je povinen vydat rozhodnutí o žádosti
nejpozději do 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Řízení zahájená podle dosavadního zákona o zdravotní péči v
nestátních zdravotnických zařízeních, která nebyla pravomocně skončena
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
právních předpisů, s výjimkou řízení o registraci zařízení zdravotnické
záchranné služby nebo o její změně, která se dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona zastavují.
§ 122
(1) Osoba, která je oprávněna provozovat zdravotnické zařízení státu,
může bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb poskytovat zdravotní
služby odpovídající druhu a rozsahu zdravotní péče, kterou poskytovala
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu nejdéle 12 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak;
tato osoba se považuje za poskytovatele.
(2) Pokud poskytovatel uvedený v odstavci 1 hodlá poskytovat zdravotní
služby po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
požádá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o udělení
oprávnění k poskytování zdravotních služeb; v tomto případě může
poskytovat zdravotní služby bez oprávnění do doby nabytí právní moci
rozhodnutí o žádosti. Žádost o udělení oprávnění k poskytování
zdravotních služeb obsahuje náležitosti uvedené v § 18 odst. 1, 2 a 4.
Příslušný správní orgán je povinen vydat rozhodnutí o žádosti nejpozději
do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 123
(1) Činnost územních a ústředních znaleckých komisí započatá přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
(2) Pro účely posouzení bezúhonnosti podle § 13 se poskytováním
zdravotních služeb rozumí též poskytování zdravotní péče podle
dosavadních právních předpisů.
§ 124
(1) Provozování jeslí jako zdravotnických zařízení podle dosavadních
právních předpisů se ukončí nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; do té doby není dotčeno právo provozovat tato
zdravotnická zařízení ve stejném rozsahu, v jakém byla provozována ke
dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Kojenecké ústavy provozované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
podle dosavadních právních předpisů se považují za dětské domovy pro
děti do 3 let věku podle tohoto zákona.
§ 125
(1) Poskytovatelé jednodenní a lůžkové péče jsou povinni zpracovat
traumatologický plán podle § 47 odst. 1 písm. d) do 12 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Poskytovatelé lůžkové péče jsou povinni zpracovat program pro
prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí podle § 47 odst.
4 do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 126
(1) Poskytovatel, kterému byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
přiznán statut centra, hodlá-li v činnosti centra nadále pokračovat, je
povinen to oznámit ministerstvu nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, jinak uplynutím této lhůty jeho statut centra
zaniká.
(2) Poskytovatel, který splní podmínku podle odstavce 1, může vykonávat
činnosti centra podle tohoto zákona po dobu, na kterou mu byl statut
centra přiznán, nezanikne-li statut centra podle § 113 odst. 1 písm. a)
nebo b).
§ 127
(1) Ministerstvo zřídí
- Národní registr poskytovatelů a Národní registr zdravotnických pracovníků do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
- Národní registr úrazů, Národní registr osob trvale
vyloučených z dárcovství krve, Národní registr pitev a toxikologických
vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství do 24 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Údaje vedené v registru zdravotnických zařízení Ústavem
zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona o
státní statistické službě ústav převede nejpozději ke dni zřízení
Národního registru poskytovatelů do tohoto registru.
(3) Údaje vedené v registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů Ústavem
zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona o
péči o zdraví lidu ústav převede nejpozději ke dni zřízení Národního
registru zdravotnických pracovníků do tohoto registru.
(4) Do 180 dnů ode dne zřízení Národního registru poskytovatelů předají
subjekty uvedené v § 75 do registru potřebné údaje. Poskytovatelé, kteří
jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněni k provozování
nestátního zdravotnického zařízení, předávají do Národního registru
poskytovatelů údaje podle § 74 odst. 1 písm. d).
(5) Do 180 dnů ode dne zřízení Národního registru zdravotnických
pracovníků je fyzická osoba, která vykonává zdravotnické povolání na
území České republiky, povinna přihlásit se do Národního registru
zdravotnických pracovníků a poskytnout ministerstvu, popřípadě pověřené
právnické osobě, údaje podle § 76.
(6) Údaje vedené podle právních předpisů ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona v Národním registru rodiček, Národním
registru novorozenců, Národním registru vrozených vývojových vad,
Národním registru potratů a Národním registru asistované reprodukce
vedené Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky
podle zákona o péči o zdraví lidu ústav převede nejpozději ke dni
zřízení Národního registru reprodukčního zdraví do tohoto registru.
(7) Údaje vedené v Národním kardiochirurgickém registru a Národním
registru kardiovaskulárních intervencí Ústavem zdravotnických informací a
statistiky České republiky podle zákona o péči o zdraví lidu ústav
převede nejpozději ke dni zřízení Národního registru kardiovaskulárních
operací a intervencí do tohoto registru.
(8) Údaje vedené v Národním registru uživatelů lékařsky indikovaných
substitučních látek Ústavem zdravotnických informací a statistiky České
republiky podle zákona o péči o zdraví lidu ústav převede nejpozději ke
dni zřízení Národního registru léčby uživatelů drog do tohoto registru.
(9) Při vedení registrů uvedených v odstavcích 2, 3 a 6 až 8 a
poskytování údajů povinnými subjekty do těchto registrů se postupuje do
doby zřízení registrů uvedených v odstavci 1 podle dosavadních právních
předpisů ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10) Správce Národního zdravotnického informačního systému zajistí do 30
dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona anonymizaci a archivaci
historických údajů vedených v Národním registru cévní chirurgie.
§ 128
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
- Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
- Zákon č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České
národní rady č. 210/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb.
- Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
- Zákon č. 260/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 156/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 28/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 62/1968 Sb., o poskytování léčebně
preventivní péče v ozbrojených silách a Sboru národní bezpečnosti a o
součinnosti orgánů státní zdravotní správy při poskytování této péče
(léčebný řád).
- Vyhláška č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi.
- Vyhláška č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky.
- Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.
- Vyhláška č. 61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami.
- Vyhláška č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a
činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných
léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti
ministerstva zdravotnictví České republiky.
- Vyhláška. č. 427/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami.
- Vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě.
- Vyhláška č. 139/1993 Sb., kterou se zrušuje výnos
ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR o hospodaření s drahými
kovy ve stomatologické péči v ústavech národního zdraví a dalších
zdravotnických organizacích.
- Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 247/1993 Sb.,
o výběrovém řízení na vedoucí funkce ve zdravotnických organizacích a
zařízeních v působnosti Ministerstva zdravotnictví, okresních úřadů a
obcí.
- Vyhláška č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje
vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 49/1993 Sb., o technických a
věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška
Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné
službě.
- Vyhláška č. 221/1995 Sb., o znaleckých komisích.
- Vyhláška č. 105/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 221/1995 Sb., o znaleckých komisích.
- Vyhláška č. 552/2004 Sb., o předávání osobních a
dalších údajů do Národního zdravotnického informačního systému pro
potřeby vedení národních zdravotních registrů.
- Vyhláška č. 259/2006 Sb., kterou se mění vyhláška
Ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a
činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných
léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti
Ministerstva zdravotnictví České republiky.
- Vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci.
- Vyhláška č. 479/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci.
- Vyhláška č. 64/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 479/2006 Sb.
- Vyhláška č. 187/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 232/2008 Sb., kterou se mění vyhláška
Ministerstva zdravotnictví č. 247/1993 Sb., o výběrovém řízení na
vedoucí funkce ve zdravotnických organizacích a zařízeních v působnosti
Ministerstva zdravotnictví, okresních úřadů a obcí.
- Vyhláška č. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a
technické vybavení zdravotnických zařízení a o změně vyhlášky
Ministerstva zdravotnictví č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje
vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o
technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a
mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992
Sb., o zdravotnické záchranné službě (vyhláška o požadavcích na věcné a
technické vybavení zdravotnických zařízení).
- Vyhláška č. 234/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.
221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení
zdravotnických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.
51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva
zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných
požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška
Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o
zdravotnické záchranné službě (vyhláška o požadavcích na věcné a
technické vybavení zdravotnických zařízení).
ČÁST PATNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 129
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce
následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou § 53 odst. 2 písm. f),
který nabývá účinnosti prvním dnem šestnáctého kalendářního měsíce
následujícího po dni jeho vyhlášení.
____________________________________________________________
- Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a
uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu
zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění
pozdějších předpisů.
- Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a
uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k
výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze
dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní
péči.
- Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.
- Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a
transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů
(transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a
buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů
(zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 285/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství.
- § 48 až 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
- § 18 písm. d) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
- § 2 odst. 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o
změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých
zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných
lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů
(lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace
a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a
některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o
uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- § 24 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
- Zákon č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- § 21 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
- Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
- Například zákon č. 285/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
- Zákon o rodině.
- § 26 odst. 1 a § 28 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a
doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.
- Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
- § 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
- Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.
- Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či
ponižujícímu zacházení nebo trestání vyhlášená sdělením Ministerstva
zahraničních věcí pod č. 9/1996 Sb.
Opční protokol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či
ponižujícímu zacházení nebo trestání vyhlášený sdělením Ministerstva
zahraničních věcí pod č. 78/2006 Sb. m. s.
- § 4 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
- Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech
zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č.
429/2003 Sb.
- Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
- Například zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 296/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- § 66b obchodního zákoníku.
- Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře,
České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění
pozdějších předpisů.
- Například zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- § 200 a násl. zákoníku práce.
- Zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Příloha k zákonu č. 372/2011 Sb.
(Příloha)