ZÁKON
o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY A AKREDITACE SUBJEKTŮ
POSUZOVÁNÍ SHODY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje
- způsob stanovování technických požadavků na
výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost
osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem,
(dále jen "oprávněný zájem"),
- práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo
distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve
zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tímto nejsou dotčena ustanovení
zvláštních právních předpisů pro provoz výrobků,1)
- práva a povinnosti pověřených k činnostem podle
tohoto zákona, které souvisí s tvorbou a uplatňováním českých
technických norem nebo se státním zkušebnictvím,
- způsob zajištění informačních povinností
souvisejících s tvorbou technických předpisů a technických norem,
vyplývajících z mezinárodních smluv a požadavků práva Evropských
společenství.
(2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství
1a) akreditaci subjektů posuzování shody (dále jen "akreditace").
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
- výrobkem jakákoliv věc, která byla vyrobena,
vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je
určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá,
- uvedením výrobku na trh první dodání výrobku na trh v
rámci obchodní činnosti, kterým se rozumí předání nebo nabídnutí k
předání výrobku nebo převod vlastnického práva k výrobku za účelem
distribuce, používání nebo spotřeby na trhu Evropské unie, nestanoví-li
zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené
nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo
dovozců a výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před
opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to
stanoví nařízení vlády. Je-li to nezbytné, vláda nařízením blíže vymezí
pojem uvedení na trh pro výrobky, na které se tento technický předpis
vztahuje,
- uvedením výrobku do provozu okamžik, kdy je výrobek
poprvé použit uživatelem v členských státech Evropské unie k účelu, ke
kterému byl zhotoven; pokud tak stanoví nařízení vlády, je výrobek
uveden do provozu v okamžiku, kdy je k tomuto použití připraven nebo
poskytnut. Pokud je výrobek uveden do provozu na pracovišti,1b) uživatelem se rozumí zaměstnavatel,
- výrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla
výrobek, a v případech stanovených nařízením vlády též osoba, která
sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobek, za který odpovídá
podle tohoto zákona a který hodlá uvést na trh pod svým jménem,
popřípadě ochrannou známkou; za výrobce se, stanoví-li tak pro výrobek
nebo skupinu výrobků nařízení vlády, považuje také osoba, která upraví
výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho
soulad s příslušnými technickými požadavky,
- dovozcem osoba usazená v členském státě Evropské unie, která uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie,
- zplnomocněným zástupcem osoba usazená v členském
státě Evropské unie, která je výrobcem písemně pověřena k jednání za něj
se zřetelem na požadavky vyplývající pro výrobce z tohoto zákona,
- distributorem ten, kdo v dodavatelském řetězci dodává výrobky na trh.
- technickými požadavky na výrobek
- technická specifikace obsažená v právním
předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví
požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné
vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod
kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a
zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo
opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy
nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na
charakteristiky výrobků,
- jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného
zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku
poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky
používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud
takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku
nebo jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu,
- notifikovanou osobou právnická osoba, která byla
členským státem Evropské unie oznámena orgánům Evropského společenství a
všem členským státům Evropské unie jako osoba pověřená členským státem
Evropské unie k činnostem při posuzování shody výrobků s technickými
požadavky,
- hospodářským subjektem výrobce, dovozce, distributor a zplnomocněný zástupce.
HLAVA II
TECHNICKÉ PŘEDPISY A TECHNICKÉ NORMY
§ 3
Technické předpisy a technické dokumenty
(1) Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis,
obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby
nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, popřípadě do
provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby
nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo
používání, poskytování nebo zřizování služby.
(2) Technickým dokumentem se pro účely plnění informačních povinností
podle § 7 rozumí dokument, který obsahuje technické požadavky na
výrobek, a není technickým předpisem ve smyslu odstavce 1 ani technickou
normou, a který by mohl vytvořit technickou překážku obchodu.
§ 4
České technické normy
(1) Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou
osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle tohoto
zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve
Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví (dále jen "Věstník Úřadu"). Česká technická norma není
obecně závazná.
(2) Název česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být použity k označení jiných dokumentů.
(3) Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání
pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků
zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených
souvislostech.
§ 4a
Harmonizované technické normy a určené normy
(1) Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou
normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo
harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství
jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla
jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem
Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob (dále jen
"harmonizované evropské normy"). Pro specifikaci technických požadavků
na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného
technického předpisu, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a
státní zkušebnictví (dále jen "Úřad") po dohodě s ministerstvy a jinými
ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast
týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické
dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné
technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (dále
jen "určené normy").
(2) Úřad oznamuje ve Věstníku Úřadu harmonizované české technické normy,
určené normy a jejich změny nebo zrušení. V oznámení uvede též
technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují.
(3) Splnění harmonizované české technické normy, určené normy nebo
splnění zahraniční technické normy přejímající v členských státech
Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, nebo splnění jejich částí
se považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu za
splnění těch požadavků stanovených technickými předpisy, k nimž se tyto
normy nebo jejich části vztahují. Pokud orgány Evropského společenství u
harmonizovaných evropských norem nebo Úřad u určených norem dospějí k
závěru, že splnění těchto norem nebo jejich částí nelze nadále považovat
za splnění požadavků technických předpisů, oznámí Úřad ve Věstníku
Úřadu ty harmonizované české technické normy nebo určené normy, kterých
se tato skutečnost týká.
(4) Úřad zveřejňuje ve Věstníku Úřadu odkaz na evropskou normu uveřejněnou podle práva Evropských společenství
1c) Komisí Evropského společenství v Úředním věstníku Evropských společenství, která splňuje podmínky této směrnice.
§ 5
Zabezpečení tvorby českých technických norem
(1) Tvorbu a vydávání českých technických norem, jejich změny a zrušení v rozsahu vymezeném tímto zákonem zaručuje stát.
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "Ministerstvo") může
pověřit právnickou osobu zabezpečováním tvorby a vydáváním českých
technických norem, jejich změn a zrušení (dále jen "pověřená právnická
osoba"). Toto pověření je nepřevoditelné. Po dobu, po kterou je toto
pověření platné, nesmí být touto činností pověřena jiná právnická osoba.
Na udělení pověření není právní nárok.
(3) Ministerstvo rozhoduje o pověření právnické osoby na základě její
žádosti. Posuzuje přitom zejména, zda žadatel bude schopen plnit všechny
podmínky stanovené tímto zákonem.
(4) Pokud pověřená právnická osoba neplní podmínky stanovené v tomto
zákoně a v rozhodnutí o pověření nebo pokud o to požádá, Ministerstvo
pověření zruší.
(5) Rozhodnutí o pověření právnické osoby, jakož i zrušení tohoto
rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení ve Sbírce zákonů České
republiky.
(6) Pokud nejsou tvorba a vydávání českých technických norem, jejich
změny a zrušení zabezpečeny pověřenou právnickou osobou, zabezpečuje
plnění jejích úkolů Úřad. Úřad je v takovém případě oprávněn vybírat za
odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a řádné distribuce
českých technických norem úplatu. Tyto činnosti a výši úplaty stanoví
Ministerstvo vyhláškou.
(7) Náklady na tvorbu českých technických norem hradí ten, kdo požaduje
jejich zpracování. Náklady na českých technických tvorbu norem,
především českých technických norem přejímajících evropské normy,
zpracovaných na základě požadavku ministerstev nebo jiných ústředních
správních úřadů a náklady spojené s členstvím v mezinárodních a
evropských normalizačních organizacích hradí stát.
(8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být, pokud zvláštní zákon
9)
nestanoví jinak, rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem pověřené
právnické osoby nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem
Úřadu.
§ 6
Podmínky tvorby a vydávání českých technických norem
Při tvorbě a vydávání českých technických norem, jejich změnách a
zrušení musí být zajištěny podmínky stanovené v rozhodnutí o pověření,
kterými jsou zejména
- včasné zveřejňování oznámení o
připravovaných návrzích českých technických norem, jejich vydání,
změnách a zrušení ve Věstníku Úřadu,
- jednotnost a vzájemný soulad českých technických norem a jejich soulad s právními předpisy,
- využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky,
- uplatňování ochrany oprávněného zájmu,
- plnění povinností vyplývajících z mezinárodních
smluv, kterými je Česká republika vázána, z členství v mezinárodních a
evropských normalizačních organizacích a využívání výsledků mezinárodní
spolupráce,
- projednání návrhu české technické normy, její změny
nebo zrušení s každým, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení
o zahájení zpracování návrhu české technické normy nebo o návrhu na
změnu nebo zrušení české technické normy přihlásí u osoby uvedené v
tomto oznámení, nebo s každým, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému
návrhu ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění,
- zrušení české technické normy, které bylo projednáno
podle písmene f), pokud neodpovídá podmínkám stanoveným pod písmeny b)
až d),
- řádná distribuce vydaných českých technických norem a jejich změn do dvou týdnů po doručení objednávky.
§ 7
Informační povinnosti
(1) Informace o návrhu a návrh technického předpisu nebo technického
dokumentu, jejich změny nebo doplnění, na které se vztahují informační
povinnosti vůči členským státům Evropské unie a orgánům Evropského
společenství nebo informační povinnosti vyplývající z mezinárodních
smluv, předávají Úřadu ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Česká
národní banka, orgány územních samosprávných celků, vláda, pokud se
vyjadřuje k návrhům technických předpisů, jichž není navrhovatelem, a v
případě technických dokumentů též osoby, pokud jsou oprávněny je vydávat
podle zvláštního právního předpisu.
(2) Informační povinnosti týkající se českých technických norem
zajišťuje pověřená právnická osoba (§ 5 odst. 2). Způsob jejich plnění
stanoví vláda nařízením.
(3) Technický předpis nebo technický dokument nesmí být předložen ke
schválení nebo schválen před uplynutím lhůty pro podání připomínek
stanovené vládou s tím, že doba pozastavení prací na přípravě
technického předpisu nebo technického dokumentu, během níž má dojít k
rozhodnutí o schválení nebo o přípravě harmonizovaného předpisu
Evropských společenství, může být prodloužena za podmínek stanovených
vládou.
(4) Úřad jako informační místo zabezpečuje
- oznamování technických předpisů nebo technických dokumentů podle odstavce 1 do zahraničí,
- informování o zahraničních návrzích technických
předpisů a technických dokumentů a o zahraničních dokumentech
souvisejících se zajišťováním postupů při poskytování informací
uveřejněním ve Věstníku Úřadu,
- informování orgánů Evropského společenství o vydání
technických předpisů, pokud přejímají směrnice Evropských společenství, a
zasílání textů těchto technických předpisů orgánům Evropského
společenství,
- metodické usměrňování jednotného předkládání
informací a jejich rozsahu v souladu s pokyny a postupy Komise
Evropského společenství a s mezinárodními smlouvami.
(5) Jako základu pro obsah technického předpisu lze použít pouze takovou
technickou normu, která byla přijata v souladu s postupy stanovenými v
nařízení vlády.
(6) Vláda může nařízením upravit postup, rozsah a náležitosti
poskytování informací týkajících se technických předpisů, technických
dokumentů a technických norem.
(7) Úřad oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným orgánům členských států Evropské unie zejména
- stanoviska ke zjištění, že ustanovení
harmonizované evropské normy neodpovídá základním požadavkům uvedeným v
předpisech Evropských společenství, popřípadě jiné skutečnosti týkající
se harmonizovaných evropských norem nebo jiných dokumentů a opatření
souvisejících s uplatňováním předpisů Evropských společenství,
- osoby pověřené podle § 11 k činnostem při posuzování
shody podle nařízení vlády přejímajících právo Evropských společenství,
změny, pozastavení a zrušení tohoto pověření.
(8) Ministerstvo oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě
příslušným orgánům členských států Evropské unie rozhodnutí orgánů
dozoru o uložení ochranného opatření
1c) u stanovených výrobků
(§ 12) s odůvodněním vymezeným v nařízeních vlády. Oznámení orgánů
Evropského společenství o ochranných opatřeních uplatněných v jiných
členských státech Evropské unie předává ministerstvo orgánům dozoru.
(9) Orgány dozoru oznamují ministerstvu a Úřadu rozhodnutí o uložení
ochranného opatření u stanovených výrobků; součástí tohoto oznámení musí
být vždy vymezení důvodů ohrožení oprávněného zájmu stanovených
nařízeními vlády vydanými podle § 12 odst. 1 písm. e), pro které bylo
ochranné opatření uloženo.
§ 8
zrušen zákonem č. 102/2001 Sb.
HLAVA III
STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ
§ 9
Státní zkušebnictví
Státní zkušebnictví je soubor činností uskutečňovaných Úřadem a osobami
pověřenými podle tohoto zákona, jejichž cílem je zabezpečit u výrobků
stanovených podle tohoto zákona posouzení jejich shody s technickými
požadavky stanovenými nařízeními vlády (dále jen "posouzení shody").
§ 10
Certifikace
(1) Certifikace podle tohoto zákona je činnost
- autorizované osoby prováděná v rozsahu vymezeném technickým předpisem, nebo
- k tomu akreditované osoby prováděná na žádost výrobce, dovozce nebo jiné osoby,
při níž se vydáním certifikátu osvědčí, že výrobek nebo činnosti
související s jeho výrobou, popřípadě s jeho opakovaným použitím jsou v
souladu s technickými požadavky v certifikátu uvedenými.
(2) Certifikáty vydané autorizovanou osobou se využívají při posuzování
shody podle § 13 odst. 1, certifikáty vydané akreditovanou osobou lze
využít při posuzování shody podle § 13 odst. 1 jen v případech, kdy je k
posouzení shody oprávněn výrobce, dovozce nebo jiná osoba.
§ 11
Autorizace
(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické
osoby k činnostem při posuzování shody výrobků zahrnujícím i posuzování
činností souvisejících s jejich výrobou, popřípadě s jejich opakovaným
použitím, a vymezených v technických předpisech (dále jen "autorizovaná
osoba"). Autorizaci pro činnost podle tohoto zákona uděluje ve vymezeném
rozsahu Úřad rozhodnutím na základě žádosti, která musí být doložena
doklady o plnění podmínek autorizace stanovených tímto zákonem a
nařízeními vlády.V případě žádosti o autorizaci k posuzování shody u
výrobků stanovených nařízením vlády je součástí žádosti popis postupů a
dalších činností při posuzování shody. Úřad zajišťuje dodržování
jednotného postupu autorizovaných osob při jejich činnosti.
(2) Úřad vydá rozhodnutí o autorizaci, pokud žadatel o autorizaci
splňuje všechny podmínky k řádnému zajištění činnosti při posuzování
shody stanovené nařízením vlády vydaným k provedení zákona. Pokud
nařízení vlády tyto podmínky nestanoví, Úřad vydá rozhodnutí o
autorizaci, splňuje-li žadatel o autorizaci nezbytné podmínky, kterými
jsou
- odborná úroveň ve vztahu k procesu posuzování shody,
- neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky činnosti autorizované osoby,
- vybavení vlastními zařízeními k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k zařízení pro speciální posuzování,
- existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi,
- existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvídají při činnosti autorizované osoby,
- existence závazku uzavřít v rozsahu udělené autorizace smlouvu o provedení úkonů podle stanoveného postupu posuzování shody.
Při rozhodování o autorizaci lze využít zjištění prokázaných při akreditaci (§ 14 až 16).
(3) Autorizovaná osoba je povinna neprodleně po doručení rozhodnutí o
autorizaci uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu.
(4) Úřad kontroluje, zda autorizované osoby dodržují ustanovení tohoto
zákona a nařízení vlády. Pověření zaměstnanci Úřadu a jím přizvané osoby
jsou oprávněni vstupovat do objektů autorizovaných osob a vyžadovat
předložení dokumentace související s činností autorizované osoby. Při
vyžadování informací a dokumentace k provedení kontroly Úřad nebo jím
přizvané osoby nemohou požadovat poskytnutí informací a dokumentů, které
již Úřad nebo přizvané osoby obdržely při provádění předchozích kontrol
v souvislosti s provedením autorizace, nedošlo-li ke změně jejich
obsahu. Nejde-li o výjimku podle věty třetí, jsou zaměstnanci
autorizované osoby povinni na žádost dokumentaci předložit.
(5) Neplní-li autorizovaná osoba povinnosti stanovené v tomto zákoně
nebo na jeho základě, změní-li se skutečnosti, na jejichž základě bylo
vydáno rozhodnutí o autorizaci, zanikne-li potřeba existence
autorizované osoby nebo pokud o to autorizovaná osoba požádá, Úřad
rozhodne o
- pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci,
- změně rozhodnutí o autorizaci, nebo
- zrušení rozhodnutí o autorizaci.
(6) V rozhodnutí o pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci podle
odstavce 5 písm. a) stanoví Úřad lhůtu pro zjednání nápravy. Zjedná-li
autorizovaná osoba nápravu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu
Úřadu. Shledá-li Úřad zjednání nápravy za dostačující, zruší rozhodnutí
o pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci. Jestliže autorizovaná
osoba ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, rozhodne Úřad o změně či
zrušení rozhodnutí o autorizaci.
(7) V případě zrušení rozhodnutí o autorizaci je autorizovaná osoba
povinna po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předat Úřadu veškeré
dokumenty, týkající se posuzování shody prováděné touto osobou. V
případě změny nebo pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci je
autorizovaná osoba povinna po nabytí právní moci takového rozhodnutí
předat dokumenty podle věty první Úřadu, pokud o to Úřad požádá.
(8) Autorizace, jejich rozsah a změny se zveřejňují oznámením ve Věstníku Úřadu.
(9) Autorizované osoby se stávají notifikovanými osobami oznámením podle
§ 7 odst. 7 písm. b) nebo v případech stanovených nařízením vlády
uplynutím stanovené lhůty od oznámení, pokud Evropská komise nebo
ostatní členské státy Evropské unie v této lhůtě nevznesly námitky proti
tomuto oznámení, a mohou vykonávat činnost notifikované osoby ode dne
doručení sdělení Úřadu, že byly notifikovány.
(10) Pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, mohou plnit úkoly
autorizovaných osob též zahraniční osoby oznámené v rámci této smlouvy, o
kterých Úřad zveřejní informaci ve Věstníku Úřadu s vymezením rozsahu
jejich činností při posuzování shody výrobků.
§ 11a
Autorizované osoby
(1) Autorizované osoby zajišťují činnosti v rozsahu vymezeném v rozhodnutí o autorizaci.
(2) Autorizované osoby jsou povinny
- uzavřít na základě návrhu výrobce nebo
dovozce, popřípadě jiné osoby smlouvu o provedení úkonů podle
stanoveného postupu posuzování shody, nebo mu do dvaceti dnů oznámit
podmínky pro provedení těchto úkonů,
- řídit se při posuzování shody technickými předpisy a
provádět technická zjištění objektivně s vynaložením odborné péče na
úrovni poznatků vědy a techniky známých v době, kdy jsou prováděna,
- v případech a v rozsahu stanoveném nařízením vlády
- vydat certifikát nebo jiný dokument, jestliže
bylo provedením příslušného postupu posouzení shody prokázáno, že
výrobek splňuje technické požadavky stanovené v příslušném nařízení
vlády podle § 12 odst. 1 písm. b); platnost tohoto certifikátu nebo
jiného dokumentu mohou autorizované osoby omezit, popřípadě pozastavit,
- vyzvat výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření,
pokud autorizovaná osoba v průběhu posouzení shody nebo následně zjistí,
že výrobky nesplňují technické požadavky stanovené v příslušném
nařízení vlády podle § 12 odst. 1 písm. b),
- poskytovat kopie certifikátů nebo jiných dokumentů
včetně souvisejících dokladů a informace o vydání, odmítnutí, změně nebo
zrušení certifikátů nebo jiných dokumentů Úřadu, příslušnému orgánu
dozoru, notifikovaným nebo dalším osobám, jejichž činnosti se uvedené
dokumenty týkají,
- informovat Úřad o všech žádostech orgánů dozoru týkajících se činností posuzování shody,
- informovat Úřad na vyžádání o jimi provedených
činnostech posuzování shody a o jakýchkoli jiných provedených
činnostech, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.
- oznamovat bezodkladně Úřadu případy, kdy nemohou zajistit plnění podmínek stanovených pro výkon autorizace,
- ohlásit neprodleně orgánu dozoru, že výrobek může
ohrozit nebo ohrožuje oprávněný zájem, pokud to zjistí při výkonu své
činnosti.
(3) Autorizované osoby jsou oprávněny zrušit nebo změnit jimi vydaný
certifikát nebo jiný jimi vydaný dokument, pokud se prokáže, že se
změnily skutečnosti, za kterých byly vydány, zejména pokud se zjistí, že
výrobky nesplňují požadavky technických předpisů, které se na ně
vztahují, popřípadě prodloužit v rozsahu stanoveném příslušným
technickým předpisem platnost certifikátu, pokud se nezměnily
skutečnosti, za kterých byl vydán.
(4) Pokud autorizovaná osoba obdrží podnět podle § 18 odst. 3, je
povinna přezkoumat certifikát nebo jiný dokument vydaný podle § 11a
odst. 2 písm. c) bodu 1 a o výsledku přezkumu podat orgánu dozoru
zprávu.
Posuzování shody
§ 12
(1) Vláda nařízeními stanoví
- výrobky, které představují zvýšenou míru
ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda
(dále jen "stanovené výrobky"); ministerstva a jiné ústřední správní
úřady mohou výjimečně a ve veřejném zájmu, například pro odstraňování
důsledků havárií nebo živelních pohrom, rozhodnout, že po dobu trvání
tohoto veřejného zájmu konkrétní výrobek se nepovažuje za stanovený
výrobek,
- technické požadavky na stanovené výrobky, které musí
tyto výrobky splňovat, aby mohly být uvedeny na trh, popřípadě do
provozu, a změny souvisejících ustanovení vyhlášek (technických
předpisů) vydaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady,
pokud by vznikl rozpor s nařízeními vlády,
- které ze stanovených výrobků a za jakých podmínek
musí nebo mohou být při uvádění na trh nebo do provozu opatřeny
označením stanoveným nařízením vlády (dále jen "stanovené označení"),
- vymezení okruhu osob nebo stanovení osob provádějících nebo podílejících se na posouzení shody,
- důvody ohrožení oprávněného zájmu, které se při uložení ochranných opatření1b) u stanovených výrobků oznamují podle § 7 odst. 8,
- přechodné období, v němž mohou být uváděny na trh,
popřípadě do provozu stanovené výrobky nesplňující technické požadavky
stanovené podle písmena b), pokud odpovídají právním předpisům členského
státu Evropské unie,
- obsah informací o ochranných opatřeních předávaných
orgánům Evropského společenství, popřípadě jiným osobám v rozsahu
vymezeném právem Evropských společenství týkajícím se posuzování shody,
- jiné podrobnosti, pokud jsou nezbytné k převzetí právních předpisů Evropských společenství týkajících se posuzování shody.
(2) Za stanovené výrobky podle odstavce 1 se vždy považují i výrobky, které jsou uváděny na trh jako použité nebo repasované.
(3) Vláda upraví nařízením pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků, v
závislosti na jejich technické složitosti a míře možného nebezpečí
spojeného s jejich užíváním, podmínky pro uvádění výrobků na trh,
popřípadě do provozu, nebo pro jejich opakované použití, zahrnující
postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody (dále jen
"postupy posuzování shody"), a to konkretizací nebo kombinací
jednotlivých postupů posuzování shody. Jednotlivými postupy posuzování
shody jsou zejména
- posouzení shody za stanovených podmínek výrobcem nebo dovozcem,
- posouzení shody vzorku (prototypu) výrobku autorizovanou osobou,
- posouzení shody, při níž autorizovaná osoba zkouší
specifické vlastnosti výrobků a namátkově kontroluje dodržení
stanovených požadavků u výrobků,
- posouzení systému jakosti výroby nebo prvků systému
jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho
řádným fungováním,
- posouzení systému jakosti výrobků nebo prvků systému
jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho
řádným fungováním,
- ověřování shody výrobků s certifikovaným typem
výrobku nebo se stanovenými požadavky, které provádí výrobce, dovozce,
akreditovaná nebo autorizovaná osoba na každém výrobku nebo statisticky
vybraném vzorku,
- ověřování shody každého výrobku se stanovenými požadavky autorizovanou osobou,
- dohled nad řádným fungováním systému jakosti v
podniku autorizovanou osobou a v případě potřeby ověření shody výrobku s
požadavky technických předpisů v etapě návrhu výrobku,
- posouzení činností souvisejících s výrobou výrobků,
- jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby.
(4) Pokud nařízení vlády přejímají předpisy Evropských společenství a v
postupech posuzování shody uvedených v odstavci 3 je stanovena účast
autorizované osoby, tuto činnost provádějí notifikované osoby, popřípadě
osoby, jejichž oprávnění k činnostem při posuzování shody vyplývá z
mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
(5) Náklady spojené s činností autorizované osoby při posuzování shody
nese ten, kdo o tuto činnost požádal. Cena za tyto výkony se sjednává
podle zvláštního předpisu.
2)
(6) Vláda nařízením stanoví grafickou podobu označení stanoveného
výrobku, jeho provedení a umístění na výrobku nebo v průvodní
dokumentaci, pokud není grafická podoba označení stanoveného výrobku
stanovena přímo použitelným předpisem Evropských společenství.
§ 13
(1) Stanovený výrobek může být uveden na trh nebo, u výrobků stanovených
nařízením vlády, uveden do provozu pouze za předpokladu, že splňuje
technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b), po posouzení
shody postupem stanoveným podle § 12 odst. 3 a jsou-li splněny podmínky
uvedené v odstavci 2. Pokud se dovozce před uvedením stanoveného výrobku
na trh domnívá nebo má i jen důvod se domnívat, že tento výrobek
nesplňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b) a
navíc ohrožuje zdraví, informuje o tom u výrobků stanovených nařízením
vlády příslušný orgán dozoru a výrobce.
(2) Stanovený výrobek, má-li být uveden na trh, popřípadě do provozu,
musí nebo může být v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády
opatřen stanoveným označením, dalšími označeními, a pokud tak stanoví
nařízení vlády, musí být k němu vydáno nebo přiloženo ES prohlášení o
shodě nebo jiný dokument.
(3) Označení CE na stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje
technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj
vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při
posouzení jeho shody dodržen stanovený postup.
(4) Českou značku shody, kterou tvoří písmena CCZ, lze použít pouze u
výrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství. Tato
značka vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve
všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení
stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen
stanovený postup.
(5) Pokud je stanovený výrobek opatřen označením CE, nesmí být souběžně
označen českou značkou shody, nebo značkou, která by svým významem nebo
podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným
označením.
(6) Pokud tak stanoví vláda nařízením, je výrobce nebo dovozce nebo jiná
osoba stanovená nařízením vlády povinna poskytovat na základě žádosti
kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů
Úřadu nebo autorizovaným osobám, popřípadě stanoveným zahraničním
osobám.
(7) Doklady o posouzení shody v rozsahu stanoveném nařízeními vlády je
výrobce nebo dovozce povinen v období 10 let od ukončení výroby, dovozu
nebo uvádění na trh na vyžádání poskytnout orgánu dozoru. Tato doba může
být nařízením vlády určena odchylně.
(8) Povinnosti výrobce nebo dovozce uvedené v § 13, jejichž podrobnosti
stanoví nařízení vlády, může v rozsahu stanoveném nařízením vlády plnit
též zplnomocněný zástupce. Pokud tyto osoby uvedené povinnosti neplní,
je povinna zajistit jejich plnění osoba, která jako poslední dodává
stanovený výrobek na trh.
(9) Distributor je povinen jednat tak, aby zabránil distribuci
stanovených výrobků, které zjevně nesplňují požadavky zákona, zejména
výrobků, které nejsou opatřeny stanoveným označením a dalšími
označeními. U výrobků stanovených nařízením vlády nesmí distributor
dodávat na trh stanovený výrobek, u kterého se domnívá nebo má důvod se
domnívat, že nesplňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1
písm. b). Pokud navíc stanovený výrobek ohrožuje zdraví, informuje o tom
distributor příslušný orgán dozoru, výrobce a dovozce.
(10) Výrobce nebo dovozce činí u výrobků stanovených nařízením vlády a s
ohledem na jejich povahu a rizika, která tyto výrobky představují,
opatření za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti osob.
(11) Výrobce, dovozce nebo distributor, který se domnívá nebo má důvod
se domnívat, že stanovený výrobek, který uvedl nebo dodal na trh,
nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo nařízení vlády vydaného k jeho
provedení, je povinen u výrobků stanovených nařízením vlády činit
nezbytná opatření směřující k uvedení výrobku do souladu s těmito
požadavky, stažení výrobku z trhu nebo navrácení stanoveného výrobku,
který již byl dodán uživateli; pokud navíc stanovený výrobek ohrožuje
zdraví, výrobce, dovozce nebo distributor o tom neprodleně informuje
příslušný orgán dozoru.
(12) Výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce uchovává u
výrobků stanovených nařízením vlády údaje potřebné k identifikaci všech
hospodářských subjektů, které mu předaly stanovený výrobek a kterým
předal stanovený výrobek.
(13) Dovozce nebo distributor zajistí u výrobků stanovených nařízením
vlády skladovací a přepravní podmínky, které neohrožují soulad
stanoveného výrobku, který hodlá uvést nebo dodat na trh, s požadavky
tohoto zákona.
(14) Jestliže výrobek splňuje podmínky stanovené v § 12 a 13, nesmí být
bráněno jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu, pokud z významných
důvodů ochrany oprávněného zájmu zvláštní právní předpis nestanoví
jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.
2a)
§ 13a
zrušen zákonem č. 226/2003 Sb.
§ 13b
Pokud nařízení vlády stanoví podle § 12 a 13 požadavky, které
nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropských
společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly
vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie
nebo v Turecku nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení
volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského
hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá
- technickým předpisům, které jsou pro výrobu
anebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z
těchto států závazné,
- technickým normám nebo pravidlům správné praxe,
které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na
roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který
je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru,
- mezinárodním technickým normám, oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo
- tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v
některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které
existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento
výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na
základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku,
pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe
nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře
této ochrany v České republice.
HLAVA IV
AKREDITACE SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY
§ 14
Akreditace
Výkon působnosti, který vyplývá pro Českou republiku z předpisů Evropských společenství
1a) pro oblast akreditace, zajišťuje a provádí Ministerstvo.
§ 15
Akreditační orgán
(1) Ministerstvo může rozhodnutím pověřit k výkonu působnosti akreditačního orgánu
1a) pouze jednu právnickou osobu (dále jen "akreditační orgán").
(2) Ministerstvo rozhoduje o pověření k provádění akreditace na základě
žádosti právnické osoby. V rozhodnutí Ministerstvo vymezí rozsah
provádění akreditace. Posuzuje přitom, zda právnická osoba bude schopna
plnit požadavky na akreditační orgán, stanovené přímo použitelným
předpisem Evropských společenství
1a).
(3) Neplní-li akreditační orgán povinnosti nebo přestane-li splňovat
požadavky stanovené v přímo použitelném předpisu Evropských společenství
1a) nebo v rozhodnutí o pověření, nebo pokud o to sám požádá, Ministerstvo rozhodnutí o pověření změní nebo zruší.
(4) Rozhodnutí o pověření k provádění akreditace a rozhodnutí o změně
nebo zrušení tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení ve
Sbírce zákonů.
§ 16
Osvědčení o akreditaci
(1) Akreditační orgán rozhodne na žádost subjektu posuzování shody o
vydání osvědčení o akreditaci (dále jen "osvědčení"), pokud tento
subjekt splňuje požadavky pro provádění konkrétní činnosti posuzování
shody, kterou stanoví harmonizované normy, případně jiné dokumenty v
oblasti posuzování shody (dále jen "požadavky"). Akreditační orgán při
posuzování žádosti zohlední již vydaná osvědčení pro týž subjekt
posuzování shody. Pokud nelze osvědčení podle věty první vydat
bezodkladně, vydá ho akreditační orgán nejpozději do 120 dnů ode dne
doručení žádosti. Ve zvlášť odůvodněných případech akreditační orgán
může rozhodnout ve lhůtě delší, avšak nejvýše o dalších 5 měsíců.
(2) Žádost musí obsahovat
- jméno, příjmení a bydliště, je-li subjektem
posuzování shody fyzická osoba, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo,
je-li subjektem posuzování shody právnická osoba,
- požadovaný předmět a rozsah činnosti subjektu posuzování shody.
Akreditační orgán si může vyžádat další informace nebo dokumenty
nezbytné k posouzení požadovaného předmětu činnosti subjektu posuzování
shody.
(3) Pokud subjekt posuzování shody požadavky nesplňuje, akreditační orgán rozhodnutím žádost o vydání osvědčení zamítne.
(4) Subjekt posuzování shody je povinen akreditačnímu orgánu uhradit
skutečně vynaložené náklady spojené s akreditací, a to i zálohově. Pokud
subjekt posuzování shody neuhradí zálohu v termínu stanoveném
akreditačním orgánem, akreditační orgán řízení zastaví.
(5) Osvědčení musí obsahovat identifikační údaje akreditačního orgánu a
subjektu posuzování shody a vymezení předmětu, rozsahu a podmínek
činnosti subjektu posuzování shody, na kterou se toto osvědčení
vztahuje, a dobu jeho platnosti. Oznámení o vydaných osvědčeních se
zveřejňují ve Věstníku Úřadu a dále je akreditační orgán zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Akreditační orgán prověřuje následně u subjektu posuzování shody, na
jeho náklady, plnění požadavků. Pokud akreditační orgán zjistí, že
subjekt posuzování shody nesplňuje požadavky, na jejichž základě mu bylo
vydáno osvědčení, rozhodne o pozastavení účinnosti osvědčení a stanoví
lhůtu pro zjednání nápravy. Jestli subjekt posuzování shody ve stanovené
lhůtě nezjedná nápravu, akreditační orgán rozhodne o zrušení osvědčení.
(7) O odvolání proti rozhodnutí akreditačního orgánu o zamítnutí žádosti
o vydání osvědčení, o pozastavení účinnosti osvědčení nebo o zrušení
osvědčení rozhoduje Ministerstvo. O odvolání proti ostatním rozhodnutím a
usnesením akreditačního orgánu rozhoduje statutární orgán akreditačního
orgánu. Odvolání nemá odkladný účinek.
(8) Pokud akreditační orgán obdrží stížnost na činnost subjektu
posuzování shody, kterému vydal osvědčení, je povinen ji prošetřit a do
60 dnů ode dne obdržení stížnosti stěžovateli podat zprávu o výsledku
šetření. Byla-li stížnost shledána důvodnou, je akreditační orgán
povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě podle odstavce 6.
§ 17
zrušen zákonem č. 205/2002 Sb.
HLAVA V
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 18
Dozor
(1) Dozor nad tím, zda stanovené výrobky jsou uváděny a dodávány na trh
nebo do provozu v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem a zda
výrobky nejsou neoprávněně opatřovány označením CE podle přímo
použitelného předpisu Evropských společenství
1a), nebo jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, provádí Česká obchodní inspekce
4), nebo v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy
- Český báňský úřad4a),
- Drážní úřad4b),
- popřípadě další úřad, pokud tak zvláštní zákon stanoví
(dále jen "orgány dozoru").
(2) Orgány dozoru mohou kromě pravomocí kontrolních orgánů podle zákona o
státní kontrole nebo podle zvláštních právních předpisů
4c)
- odebírat za náhradu od kontrolovaných osob
potřebné vzorky výrobků nebo vzorek ze série výrobku k posouzení, zda
tyto výrobky splňují požadavky tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak4d); za odebrané vzorky výrobků se kontrolované
osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou se výrobek v okamžiku
odebrání vzorku nabízí; náhrada se neposkytne, jestliže se jí
kontrolovaná osoba vzdá; nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o výrobek,
který nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem, popřípadě předpisy
vydanými k jeho provedení,
- provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k
ověření toho, zda výrobky plní požadavky tohoto zákona; provedení těchto
rozborů se zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo
rozborem zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona, hradí
náklady na provedení rozboru kontrolovaná osoba,
- uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě
odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo
aby k jejich odstranění neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě;
s ohledem na vážnost zjištěného rizika může orgán dozoru uložit těmto
osobám povinnost informovat orgán dozoru o provedených opatřeních,
- uložit kontrolovaným osobám povinnost bezodkladně
informovat o nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí
plynoucímu z výrobku.
(3) Orgány dozoru mohou, mají-li důvodné pochybnosti, že stanovený
výrobek nesplňuje technické požadavky stanovené v příslušném nařízení
vlády podle § 12 odst. 1 písm. b), dát autorizované osobě podnět, aby
přezkoumala certifikát vydaný podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1. V
případě, že se prokáže, že stanovený výrobek nesplňuje požadavky podle
věty první, orgány dozoru mohou uložit autorizované osobě, aby příslušný
certifikát odebrala.
§ 18a
Ochranná opatření
(1) Pokud orgán dozoru má důvodné podezření, že výrobek nesplňuje
požadavky tohoto zákona, zakáže uvádění na trh, uvádění do provozu nebo
distribuci výrobku nebo série výrobku po dobu potřebnou k provedení
kontroly.
(2) Orgán dozoru oznámí uložení opatření podle odstavce 1 ústně
kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam.
Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu
podat námitky, které se uvedou v záznamu, nebo je může podat písemně
nejpozději do 3 dnů ode dne, kdy byla kontrolovaná osoba se záznamem
seznámena. Orgán dozoru rozhodne o podaných námitkách bezodkladně.
Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě.
Proti rozhodnutí o námitkách není přípustné odvolání.
(3) Pokud orgán dozoru zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto
zákona nebo se jedná o výrobek, který je neoprávněně opatřen označením
CE nebo jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, rozhodne o
zákazu uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuce takovéhoto
výrobku. Pokud pominou důvody pro uložení zákazu, orgán dozoru rozhodne o
jeho změně nebo zrušení. Odvolání proti rozhodnutí podle věty první
nemá odkladný účinek.
(4) Pokud orgán dozoru zjistí, že výrobek nebo série výrobku představuje
ohrožení oprávněného zájmu, orgán dozoru rozhodne o stažení výrobku
nebo série výrobku z trhu nebo z distribuce. Orgán dozoru může současně,
pokud je to nutné, nařídit zničení výrobku nebo série výrobku nebo
nařídit jinou formu znehodnocení. Odvolání proti rozhodnutí podle věty
první nemá odkladný účinek.
(5) V případě uložení opatření podle odstavce 3 nebo 4 orgán dozoru
uvede v odůvodnění rozhodnutí vždy též konkrétní důvody pro uložení
opatření, které jsou pro stanovený výrobek vymezeny nařízením vlády.
§ 18b
Oznamovací povinnost
(1) Orgány dozoru jsou povinny oznámit Ministerstvu přijetí opatření
týkající se výrobku nebo série výrobku v případech, kdy výrobek
představuje vážné riziko
4e). To platí i v případě opatření,
které přijme kontrolovaná osoba z vlastní iniciativy a orgán dozoru
obdrží informaci o tomto opatření.
(2) Informace poskytované Ministerstvu obsahují veškeré dostupné
podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci výrobku, jeho
původu, dodavatelského řetězce, ohrožení, které výrobek představuje,
povahu a trvání opatření přijatého orgánem dozoru a popřípadě informace o
dobrovolném opatření přijatým kontrolovanou osobou.
(3) Pokud ohrožení podle odstavce 1 přesáhne území České republiky,
Ministerstvo je povinno neprodleně informovat o výskytu takového výrobku
Komisi Evropských společenství.
(4) Obdrží-li Ministerstvo od Komise Evropských společenství informaci o
přijetí opatření vůči výrobku nebo sérii výrobků představujícím vážné
riziko, předá tyto informace bez zbytečného odkladu orgánům dozoru k
dalšímu postupu.
(5) K zajištění fungování systému výměny informací podle odstavců 1 až 3
se obdobně použije zvláštní právní předpis upravující postupy, obsah a
formu informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků
4f).
(6) Zaměstnanci příslušných ministerstev a orgánů dozoru jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o informacích týkajících se výrobků a získaných v
rámci jejich působnosti, s výjimkou informací, které musí být
zveřejněny v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a v zájmu
zajištění účinné kontroly trhu a činnosti orgánů dozoru.
Správní delikty
§ 19
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
- zneužije označení CE nebo jiné stanovené
označení, certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona, nebo
certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona padělá nebo pozmění,
- v rozporu s § 4 odst. 2 označí dokument značkou ČSN, nebo
- rozmnoží nebo rozšíří českou technickou normu nebo její část v rozporu s § 5 odst. 8.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000
000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 1 000
000 Kč.
§ 19a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
- zneužije označení CE nebo jiné stanovené
označení, certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona, nebo
certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona padělá nebo pozmění,
- v rozporu s § 4 odst. 2 označí dokument značkou ČSN,
- rozmnoží nebo rozšíří českou technickou normu nebo její část v rozporu s § 5 odst. 8,
- provede činnost při posouzení shody, vyhrazenou pro
účely tohoto zákona autorizované osobě, bez autorizace podle § 11 odst.
1, nebo
- provede činnost při posouzení shody, vyhrazenou pro účely tohoto zákona akreditované osobě, bez osvědčení podle § 16 odst. 1.
(2) Autorizovaná osoba se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 11 odst. 7 nebo § 11a odst. 2.
(3) Výrobce, dovozce, zplnomocněný zástupce nebo distributor se dopustí
správního deliktu tím, že uvede na trh nebo do provozu anebo distribuuje
stanovené výrobky
- bez označení CE nebo jiného stanoveného označení nebo dokumentu stanoveného nařízením vlády,
- s označením nebo dokumentem, které jsou v rozporu s § 13,
- nesplní ochranné opatření vydané podle § 18a odst. 1, 3 nebo 4, nebo
- nesplní povinnost uloženou orgánem dozoru podle § 18 odst. 2 písm. c) nebo d).
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako
- dovozce nesplní povinnost podle § 13 odst. 1 věty druhé,
- distributor nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 9,
- výrobce nebo dovozce nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 10,
- výrobce, dovozce nebo distributor nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 11,
- výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce nesplní povinnost podle § 13 odst. 12, nebo
- dovozce nebo distributor nesplní povinnost podle § 13 odst. 13.
(5) Za správní delikt se uloží pokuta do
- 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3,
- 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d) nebo e),
- 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2,
- 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.
§ 19b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu,
zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za
nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle § 19 odst. 1 písm. b) a c), § 19a odst. 1
písm. b), c), d) a e) a § 19a odst. 2 v prvním stupni projednává Úřad,
správní delikty podle § 19 odst. 1 písm. a) a § 19a odst. 1 písm. a) a §
19a odst. 3 a 4 v prvním stupni projednává orgán dozoru.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby
nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o
odpovědnosti a postihu právnické osoby.
§ 20
Řízení
V řízení o pověření právnické osoby k tvorbě a vydávání norem nebo o
odnětí tohoto pověření, o pověření právnické osoby k akreditaci nebo o
odnětí tohoto pověření, o autorizaci nebo jejím odnětí a o ukládání
pokut nebo ochranných opatření se postupuje podle správního řádu.
7)
Správní orgán rozhodne v řízení o autorizaci nejdéle do 120 dnů od
zahájení řízení. V mimořádných případech může být řízení o autorizaci
prodlouženo Ministerstvem o dalších 60 dnů.
§ 20a
Osoby, které se podílejí na činnostech podle hlavyIII nebo hlavy IV
tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost ve smyslu zvláštních
právních předpisů
8) o skutečnostech, o kterých se dozvěděly při těchto činnostech a jejichž zveřejněním by mohly ohrozit zájmy jiných osob.
§ 20b
Ustanovení zákona, která se týkají vztahů k členským státům Evropské
unie, se týkají též vztahů ke státům Evropského sdružení volného
obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského
prostoru.
§ 21
Přechodná ustanovení
(1) Na stanovené výrobky uvedené na trh před nabytím účinnosti nařízení
vlády vydaného podle § 12 odst. 1 se vztahují předpisy platné v době
jejich uvedení na trh, pokud právní předpisy výslovně nestanoví jinak.
(2) Dosavadní technické normy označené ČSN a platné ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za normy podle tohoto zákona.
(3) Právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti a
správní úřady jsou do 31. prosince 1999 povinny řídit se těmi
ustanoveními norem, která jsou označena jako závazná podle § 3 zákona č.
142/1991 Sb., ve znění zákona č. 632/1992 Sb. Pokud byla závaznost
příslušných ustanovení norem stanovena na základě stanovisek
ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů, povolují výjimky ze
závaznosti uvedených ustanovení tato ministerstva nebo jiné ústřední
správní úřady.
(4) Řízení zahájená podle § 29 zákona č. 30/1968 Sb., o státním
zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, se dokončí podle dosavadních
předpisů.
(5) Autorizace udělené podle dosavadních předpisů o státním zkušebnictví
se považují za autorizaci podle tohoto zákona nejdéle po dobu dvou let
ode dne účinnosti tohoto zákona.
(6) Řízení o schvalování a certifikaci výrobků zahájená před nabytím
účinnosti tohoto zákona se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují, pokud
se výrobce nebo dovozce se státní zkušebnou do té doby nedohodnou
jinak. Pokud nařízení vlády vydané podle tohoto zákona stanoví posouzení
shody za účasti autorizované osoby, posoudí autorizovaná osoba shodu
příslušného výrobku podle postupu posuzování shody stanoveného
příslušným nařízením vlády bez žádosti, s využitím dosavadních zjištění.
V ostatních případech předá státní zkušebna výsledky dosavadních
zjištění přihlašovateli.
(7) Rozhodnutí o schválení výrobků nebo o certifikaci výrobků vydaná
podle dosavadních předpisů o státním zkušebnictví se po dobu jejich
platnosti považují za certifikáty prokazující shodu ve smyslu tohoto
zákona a mohou být použity jako podklad pro prohlášení o shodě podle §
13 odst. 2 tohoto zákona. Platnost těchto rozhodnutí zaniká uplynutím
doby v nich uvedené. Pokud v těchto rozhodnutích není uvedena doba
platnosti, zaniká jejich platnost uplynutím pěti let od účinnosti tohoto
zákona.
(8) Osvědčení o akreditaci, která vydal před účinností tohoto zákona
Český institut pro akreditaci, zůstávají v platnosti po dobu v nich
uvedenou, pokud nebudou zrušena podle tohoto zákona.
§ 22
Zmocnění
Vláda vydá nařízení k provedení § 2 písm. b), c), d), § 3 odst. 2, § 7, §
11 odst. 1, 2 a 9, § 11a odst. 2, § 12, § 13 a § 18 odst. 3.
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ
HLAVA I
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA
ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 64/1986 SB., O ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCI, VE ZNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 240/1992 SB.
§ 23
Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve
znění zákona České národní rady č. 240/1992 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. V § 2 odst. 2 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky č. 1a) zní:
- zda bylo vydáno prohlášení o shodě
pro stanovené výrobky uváděné na trh, dále zda vlastnosti stanovených
výrobků uvedených na trh a náležitosti posouzení shody odpovídají
stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě.1a)
_________________________
- Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.".
2. V poznámce č. 1) pod čarou se vypouštějí slova:
"Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách.".
3. § 4 odst. 1 písm. d) zní:
- odebírat za náhradu od
kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků nebo zboží k posouzení
jakosti a bezpečnosti těchto výrobků nebo zboží. Za odebrané vzorky
výrobků nebo zboží se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny,
za kterou se výrobek nebo zboží v okamžiku odebrání vzorku nabízí.
Náhrada se neposkytne, jestliže se jí kontrolovaná osoba vzdá. Nárok na
náhradu nevzniká, pokud jde o výrobek nebo zboží, které nesplňuje
požadavky stanovené zvláštními předpisy,".
4. V § 4 odst. 1 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky č. 1b) zní:
- vstupovat do objektů výrobce,
dovozce nebo distributora a vyžadovat předložení příslušné dokumentace a
poskytnutí pravdivých informací. Výrobce, dovozce nebo distributor může
být inspektorem vyzván, aby mu zajistil a předložil odborná vyjádření
autorizované osoby k předmětu dozoru, nebo si k dozoru může inspektor
autorizovanou osobu za úhradu přizvat. Cena za výkony autorizované osoby
se sjednává podle zvláštního předpisu.1b)
___________________________
- Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.".
5. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:
"§ 7a
(1) Ředitel inspektorátu je oprávněn uložit rozhodnutím výrobci, dovozci nebo distributorovi ochranné opatření, kterým je
- pozastavení uvádění výrobku nebo jeho
výrobních partií na trh na určenou dobu v případě podezření na nebezpečí
vážného ohrožení zdraví nebo bezpečnosti osob, majetku nebo přírodního
prostředí (dále jen "oprávněný zájem"),
- zákaz uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na
trh nebo rozhodnutí o stažení těchto výrobků z trhu, popřípadě i z
používání v případě, ve kterém výrobky prokazatelně mohou ohrozit
oprávněný zájem,
- stanovení povinnosti účinným způsobem bezodkladně
informovat o tomto nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny
nebezpečí plynoucímu z výrobku, a to v případech, ve kterých bylo
uloženo ochranné opatření podle písmene a) nebo písmene b).
(2) Odvolání podané proti rozhodnutí o ochranném opatření nemá odkladný účinek.
(3) Náklady spojené s plněním ochranných opatření hradí ten, kdo výrobky ohrožující oprávněný zájem uvedl na trh.
(4) Zjistí-li inspektoři neplnění povinností výrobcem, dovozcem nebo
distributorem, hradí náklady spojené s dozorem a s činností
autorizovaných osob výrobce, dovozce nebo distributor.".
6. V § 17 odst. 1 se slova "pokuty nebo pořádkové pokuty" nahrazují slovy "pokuty, pořádkové pokuty nebo ochranného opatření".
HLAVA II
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA
ČESKÉ NÁRODNÍ RADY č. 20/1993 SB., O ZABEZPEČENÍ VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY V
OBLASTI TECHNICKÉ NORMALIZACE, METROLOGIE A STÁTNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ
§ 24
Zákon České národní rady č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní
správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního
zkušebnictví, se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 se vypouští písmeno d), v písmenu c) se čárka nahrazuje tečkou.
2. Část druhá zní:
"ČÁST DRUHÁ
Působnost orgánů státní správy
v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
§ 3
Ministerstvo v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
- vypracovává návrh koncepce rozvoje tohoto odvětví,
- řídí Úřad a Český metrologický institut,
- rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Úřadu.2)
§ 4
Úřad v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
- řídí a zabezpečuje metrologii v rozsahu stanoveném zákonem3) Federálnímu úřadu pro normalizaci a měření,
- zabezpečuje jednotnost a správnost stanovených měřidel a měření a výkon státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem,3)
- rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím metrologických orgánů,7)
- zabezpečuje organizaci přípravy převzetí technických předpisů Evropských společenství přejímaných nařízeními vlády,
- smluvně zabezpečuje úkoly vyplývající z
mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a úkoly
vyplývající z požadavků ministerstev a jiných ústředních správních
úřadů.
§ 5
Český metrologický institut zabezpečuje odbornou a výkonnou činnost
státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem Československému
metrologickému ústavu a Státnímu metrologickému inspektorátu.
9)
_____________________________
- Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
- Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.
- § 4 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb.
- § 14 a 15 zákona č. 505/1990 Sb.".
3. Poznámky č. 4), 5), 6), 8) a 10) se vypouštějí.
4. Poznámka č. 11) zní:
_____________________________
- § 13 odst. 2 písm. c), § 16, 20 a 21 zákona č. 505/1990 Sb.".
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
Zrušují se:
- Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví,
ve znění zákona č. 54/1987 Sb., zákona č. 194/1988 Sb., zákona č.
479/1992 Sb. a zákona č. 539/1992 Sb.
- Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb.
- Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 104/1984 Sb., o ověřování zbraní a kontrole střeliva pro civilní potřebu.
- Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 101/1988 Sb., o certifikaci výrobků, ve znění vyhlášky č. 233/1993 Sb.
- Vyhláška Federálního úřadu pro normalizaci a měření
č. 585/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/1968 Sb., o státním
zkušebnictví, ve znění vyhlášky č. 232/1993 Sb.
§ 26
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce po dni vyhlášení.
_____________________________________
- Například zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne
9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad
trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení
(EHS) č. 339/93.
- § 134a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
- Například § 7a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
§ 4a odst. 4
- Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o všeobecné bezpečnosti výrobků.
- Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.
- Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a
o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), zákon č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 254/2001
Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.
- Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
- Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
- § 21 zákona č. 61/1988 Sb.
- Čl. 20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008.
- Nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků.
- Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
- Například § 17 a násl. obchodního zákoníku.
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).