Ministerstva dopravy a spojů
o schvalování technické způsobilosti a o technických
podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen "ministerstvo") stanoví podle §
91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla),
ve znění zákona č. 307/1999 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 2
odst. 5 až 8, § 7 odst. 2, § 18 odst. 4, § 19 odst. 5 a 8, § 25 odst. 2,
§ 31 odst. 1 a 2, § 33 odst. 2, § 35 odst. 9, § 72 odst. 3, § 74 odst.
1, § 6 odst. 1, § 78 odst. 1, § 79 odst. 5 a § 87 zákona:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
- motorovým vozidlem - vozidlo, které se po pozemní komunikaci pohybuje pomocí vlastní motorické síly,
- nemotorovým vozidlem - vozidlo, které se po pozemní komunikaci pohybuje pomocí lidské nebo zvířecí síly,
- jízdní soupravou - spojení motorového vozidla (dále
jen "tažné vozidlo") s jedním přípojným vozidlem nebo s více přípojnými
vozidly,
- pevnou nástavbou vozidla - samostatný technický
celek, který je se základním vozidlem (podvozkem) kompletován a je
součástí vozidla,
- výměnnou nástavbou - samostatný technický celek,
který je se základním vozidlem (nosičem výměnných nástaveb) v
rozebíratelném spojení,
- osvědčením o homologaci - dokument osvědčující shodu
vlastností typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo
typu samostatného technického celku vozidla s technickými požadavky
stanovenými předpisy vydanými na základě mezinárodní smlouvy, kterou je
Česká republika vázána,1) (dále jen "předpis EHK"),
- identifikačním číslem vozidla (dále jen "číslo VIN")
- určitý počet znaků, čísel a písmen, které jsou specifické pro dané
vozidlo,
- osvědčením o homologaci typu ES - dokument vydaný
státem Evropské unie osvědčující shodu vlastností typu vozidla, typu
systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného
technického celku vozidla s technickými požadavky stanovenými předpisy
vydanými Evropským společenstvím (dále jen "směrnice EHS/ES"),
- technickým předpisem - předpis EHK a směrnice EHS/ES stanovené v předpisové základně,
- technickým protokolem - doklad vypracovaný pověřenou
zkušebnou nebo zkušební stanicí, kterým se vždy dokládá shoda údajů
předkládaných žadatelem o schválení technické způsobilosti typu vozidla
nebo jednotlivého vozidla nebo o povolení přestavby vozidla s údaji
zjištěnými na vozidle; údaje se uvádějí v rozsahu údajů uváděných v
technickém průkazu vozidla,
- největší povolenou hmotností - největší hmotnost, se kterou smí být vozidlo užíváno v provozu na pozemních komunikacích,
- největší technicky přípustnou hmotností na nápravu -
hmotnost odpovídající největšímu technicky přípustnému statickému
svislému zatížení, kterým působí náprava vozidla na povrch vozovky,
- největší technicky přípustnou hmotností vozidla -
největší hmotnost vozidla daná jeho konstrukcí a hmotností nákladu podle
údajů výrobce vozidla,
- největší technicky přípustnou hmotností naložené
jízdní soupravy - maximální hodnota součtu hmotností naloženého
motorového vozidla a naloženého taženého přípojného vozidla daná
konstrukcí motorového vozidla nebo hodnota stanovená výrobcem,
- okamžitou hmotností vozidla nebo jízdní soupravy -
hmotnost zjištěná v určitém okamžiku při jejich provozu na pozemních
komunikacích,
- provozní hmotností vozidla - hmotnost nenaloženého
vozidla s karoserií a se spojovacím zařízením (jen u tažných vozidel) v
pohotovostním stavu nebo hmotnost podvozku s kabinou, pokud výrobce
nemontuje karoserii nebo spojovací zařízení,
- vozidlo v pohotovostním stavu - vozidlo s náplní
chladicí kapaliny, oleje, 90 % paliva, 100 % ostatních náplní, nářadí,
náhradního kola a řidiče (75 kg); u vozidel kategorie L se hmotnost
řidiče nepřičítá.
ČÁST DRUHÁ
SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI
§ 2
Schvalování technické způsobilosti typu vozidla
(K § 19 odst. 8 zákona)
(1) Technická způsobilost typu vozidla se schválí, jestliže vozidlo
odpovídá technickým požadavkům stanoveným v přílohách č. 1, 2, 3, 4 a 5,
popřípadě podmínkám stanoveným pro určité druhy přepravy zvláštním
právním předpisem.
2)
(2) Pro aplikaci technických požadavků stanovených v přílohách uvedených v odstavci 1 platí následující obecné postupy:
- pro schválení způsobilosti typu musí být
každý systém vozidla, samostatný technický celek vozidla nebo
konstrukční část vozidla homologována podle předpisů EHK nebo směrnic
EHS/ES, nebo schválena podle technických příloh směrnic EHS/ES, které
jsou uvedeny v přílohách č. 1, 2, 3 a 4; v případech, kdy se předpis EHK
a příslušná směrnice EHS/ES vzájemně liší (požadavky, termíny aplikace
apod.), platí příslušná směrnice, pokud schvalující orgán nerozhodl
jinak,
- homologace typu vozidla jako celku podle směrnic č.
70/156/EHS, 74/150/EHS, 92/61/EHS, 2002/24/ES, 2003/37/ES a 2007/46/ES
nahrazuje všechny jednotlivé homologace a schválení podle předpisů EHK a
směrnic EHS/ES,
- jednotlivými předpisy EHK se rozumějí vždy předpisy
ve znění změn a doplňků; pro uplatňování změn sérií platí přechodná
ustanovení obsažená v příslušné sérii změn; pokud tato série změn
neobsahuje přechodná ustanovení, vstupuje poslední série změn v platnost
- pro nové homologace po uplynutí jednoho roku od data platnosti změny,
- pro uvedení vozidel do provozu po uplynutí dvou roků ode dne vstupu změny v platnost,
- jednotlivými směrnicemi EHS/ES se rozumějí vždy
základní směrnice se všemi směrnicemi, které ji mění a doplňují; pro
termíny uplatňování schválení podle technických příloh směrnice v
posledním znění platí termíny uvedené v upravující směrnici; pokud
upravující směrnice takové termíny neobsahuje, uplatní se pro schválení
podle posledního upraveného znění technických příloh
- pro nové homologace po uplynutí jednoho roku od data platnosti změny,
- pro uvedení vozidel do provozu po uplynutí dvou roků ode dne vstupu změny v platnost.
(3) V informační složce, kterou výrobce nebo akreditovaný dovozce (dále
jen "výrobce") dokládá žádost o schválení technické způsobilosti typu
vozidla, se uvádějí podklady pro zpracování základního technického
popisu schvalovaného typu vozidla, specifikaci použitelných pneumatik a
ráfků (rozměry, nosnosti, rychlostní kategorie apod.), seznam základní a
alternativní výbavy s uvedením její hmotnosti a prohlášení výrobce o
tom, že vozidlo splňuje technické podmínky stanovené zákonem a
prováděcími předpisy. Tyto podklady, kromě prohlášení výrobce, mohou mít
elektronickou podobu.
(4) Žádá-li výrobce o výjimku z technických požadavků, uvede v žádosti o
schválení technické způsobilosti typu vozidla specifikaci výjimky a
její zdůvodnění.
(5) V případech, kdy pro konstrukční části vozidla a systémy vozidla
nebyla předložena osvědčení o homologaci nebo o schválení podle
technických příloh směrnic EHS/ES nebo jejich montáž není předmětem
homologace nebo schválení podle technických příloh směrnic EHS/ES, ověří
se při schvalování technické způsobilosti typu vozidla na vybraném
vzorku vozidel schvalovaného typu, zda konstrukční části vozidla a
systémy vozidla a jejich montáž odpovídají technickým požadavkům
stanoveným v předpisové základně a vymezeným v informačním dokumentu.
(6) Při schvalování technické způsobilosti typu vozidla se dále ověří,
zda specifikace vozidla uvedené v základním technickém popisu souhlasí s
celkovým technickým popisem vozidla uvedeným v informačním dokumentu a s
osvědčeními o dílčích schvalovacích zkouškách a s osvědčeními o
homologacích.
(7) Činnosti podle odstavců 5 a 6 se mohou provádět s využitím zkoušek a
kontrol vykonaných oprávněnými zkušebnami (§ 19 odst. 7 zákona).
(8) Pokud typ vozidla zahrnuje různé varianty typu a verze variant typu
vozidla, zkoušky a kontroly podle odstavce 6 se provádějí na vzorcích
vozidel odpovídajících variantám typu a verzím variant typu vozidla.
§ 3
Vozidla z výběhu série
(K § 19 odst. 8 zákona)
(1) Na omezenou dobu ministerstvo povolí uvedení do provozu nových
vozidel shodných s typem vozidla, jehož schválení typu pozbylo platnost,
protože ztratilo platnost jedno nebo více schválení nebo homologací
podle jednotlivých směrnic EHS/ES nebo předpisů EHK, o kterých jsou
údaje ve schvalovací nebo homologační dokumentaci. Toto ustanovení platí
pouze pro vozidla, která
- byla na území České republiky, členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
- měla ještě platné schválení typu příslušného vozidla a byl vystaven technický průkaz,
a tato vozidla nebyla zapsána do registru silničních vozidel dříve, než takové schválení typu ztratilo svoji platnost.
(2) Toto zvýhodnění platí v období 12 měsíců pro úplná vozidla a v
období 18 měsíců pro vozidla dokončená od data, ke kterému schválení
typu ztratilo svoji platnost.
(3) Výrobce musí požádat ministerstvo před tím, než změny jednotlivých
směrnic EHS/ES nebo předpisů EHK vstoupí v platnost, popřípadě než
vstoupí v platnost nová směrnice EHS/ES nebo předpis EHK, tak, aby mohlo
být využito ustanovení odstavců 1 a 2 pro jeden nebo více typů dané
kategorie. V žádosti uvede výrobce technické nebo ekonomické důvody.
§ 4
Vícestupňové schvalování technické způsobilosti typu
silničního vozidla
(K § 18 odst. 4 zákona)
(1) Technická způsobilost základního vozidla se schválí, odpovídá-li
vozidlo v dosaženém stupni výroby technickým požadavkům stanoveným pro
tento stupeň výroby v přílohách č. 1 a 2.
(2) Pro schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla
vyráběného ve více stupních odpovídá výrobce základního vozidla a
výrobce v každém následujícím stupni výroby vozidla za shodu jím
vyrobené části vozidla s technickými požadavky stanovenými v předpisové
základně.
(3) Žádost o schválení technické způsobilosti vozidla v příslušném
stupni výroby podává výrobce. Údaje v žádosti musí odpovídat dosaženému
stupni výroby vozidla.
(4) Výrobce v následujících stupních výroby je vázán podmínkami stanovenými výrobcem v předcházejícím stupni výroby.
(5) Kontrolní a zkušební činnosti při vícestupňovém schvalování
technické způsobilosti typu vozidla může ministerstvo provádět s
využitím zkoušek a kontrol vykonaných oprávněnými zkušebnami.
§ 5
Schvalování technické způsobilosti typu systému vozidla,
konstrukční části vozidla a samostatného technického celku
vozidla
(K § 19 odst. 8 zákona)
(1) Technická způsobilost typu systému vozidla, typu konstrukční části
vozidla a typu samostatného technického celku vozidla určených pro
vozidlo, u něhož se schvaluje technická způsobilost typu, se prokazuje
osvědčením o homologaci typu pro uvedené typy podle předpisů EHK nebo
směrnic EHS/ES nebo osvědčením o schválení uvedených typů podle
technických příloh předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES. U vozidel kategorií
M, N, O, L a T se ke splnění ustanovení tohoto odstavce použijí
předpisy EHK a směrnice EHS/ES uvedené v přílohách č. 1, 2 a 3 podle
případu. Pro tyto předpisy a směrnice platí ustanovení § 2 odst. 2 písm.
c) a d).
(2) V případech jiných kategorií vozidel než uvedených v odstavci 1, kdy
technická způsobilost typu systému vozidla, typu konstrukční části
vozidla a typu samostatného technického celku vozidla není prokázána
podle odstavce 1, schválí se technická způsobilost typu systému vozidla,
typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku
vozidla, jestliže odpovídá technickým požadavkům stanoveným v předpisové
základně, popřípadě podmínkám stanoveným pro určité druhy přepravy
zvláštním právním předpisem.
2)
(3) Žádost o schválení technické způsobilosti typu systému vozidla, typu
konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku
vozidla předkládá žadatel ministerstvu přímo nebo prostřednictvím
pověřené zkušebny. Pro žádost o schválení technické způsobilosti podle
tohoto odstavce platí obdobně ustanovení § 2.
§ 6
Schvalování technické způsobilosti typu silničního vozidla
vyráběného v malé sérii
(K § 19 odst. 8 zákona)
(1) Technická způsobilost typu silničního vozidla vyráběného v malé
sérii se schválí, pokud toto vozidlo splňuje technické požadavky
stanovené v příloze č. 6, popřípadě též podmínky stanovené pro určité
druhy přepravy zvláštním právním předpisem.
2)
(2) Pro schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla
vyráběného v malé sérii platí obdobně ustanovení § 2 odst. 3 až 8.
(3) Při schvalování technické způsobilosti silničního vozidla vyráběného
v malé sérii se neprovádějí destrukční zkoušky, pokud si je
ministerstvo ze zvláštních důvodů nevyžádá.
(4) Postup podle odstavců 1 až 3 se vztahuje i na schvalování technické
způsobilosti dovezeného silničního vozidla, které bylo v zahraničí
vyrobeno v malé sérii.
§ 7
Schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného
silničního vozidla
(K § 31 odst. 1 a 2 a § 33 odst. 2 zákona)
(1) Technická způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se
schválí, pokud toto vozidlo splňuje podmínky uložené v rozhodnutí o
povolení jeho výroby a technické požadavky stanovené v příloze č. 6.
(2) Pro žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla platí obdobně ustanovení § 2.
(3) Jsou-li povoleny výjimky z technických požadavků stanovených
předpisovou základnou, uvede obecní úřad obce s rozšířenou působností
tyto výjimky v technickém průkazu silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla.
(4) Pro silniční vozidlo jednotlivě vyrobené, které nepodléhá
registraci, se vydává technické osvědčení silničního vozidla. Pro
potřeby provozu tohoto vozidla na pozemních komunikacích se vystavuje
výpis z technického osvědčení silničního vozidla, kterým se jeho
provozovatel prokazuje při kontrole prováděné Policií České republiky
nebo obecní policií při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komunikacích; toto neplatí pro jízdní kolo, potahové vozidlo a
ruční vozík. Vzor technického osvědčení silničního vozidla, které
nepodléhá registraci, a výpisu z tohoto technického osvědčení je uveden v
příloze č. 7.
§ 7a
Schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného
silničního vozidla, které již bylo provozováno v jiném státě
(K § 35 odst. 9 zákona)
Jednotlivě dovezené silniční vozidlo, které již bylo provozováno v jiném
státě a u něhož je prokázáno schválení technické způsobilosti typu
vozidla vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisů
platných v tomto státě, nebo jeho systémy, konstrukční části nebo
samostatné technické celky se vždy považují za vozidlo, systémy,
konstrukční části nebo samostatné technické celky, které splňovaly v
době schvalování technické způsobilosti typu vozidla v tomto státě
technické požadavky pro schvalování technické způsobilosti typu vozidla
platné v téže době v České republice.
§ 8
Schvalování technické způsobilosti zvláštního vozidla
(K § 78 odst. 1 a § 79 odst. 5 zákona)
(1) Podmínkou schválení technické způsobilosti typu zvláštního vozidla
je splnění technických požadavků uvedených v přílohách č. 3, 4 a 5.
Podmínkou schválení způsobilosti typu vyráběného v malé sérii nebo
jednotlivě vyrobeného zvláštního vozidla je splnění technických
požadavků uvedených v příloze č. 8.
(2) Pro žádost o schválení technické způsobilosti typu zvláštního vozidla platí obdobně ustanovení § 2.
(3) Pro zvláštní vozidlo, které nepodléhá registraci, se vydává
technické osvědčení zvláštního vozidla. Pro potřeby provozu tohoto
vozidla na pozemních komunikacích se vystavuje výpis z technického
osvědčení zvláštního vozidla, kterým se jeho provozovatel prokazuje při
kontrole prováděné Policií České republiky nebo obecní policií při
dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.
Vzor technického osvědčení zvláštního vozidla, které nepodléhá
registraci, a výpisu z tohoto osvědčení je uveden v příloze č. 9.
§ 9
Vzor osvědčení o schválení technické způsobilosti typu
(K § 19 odst. 5 zákona)
(1) Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu je speciální
tiskopis s ochrannými prvky formátu A4, který obsahuje údaje o osobě,
které bylo toto osvědčení vydáno, a o typu vozidla, typu systému
vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického
celku vozidla, na které bylo toto osvědčení vydáno.
(2) Vzor osvědčení o schválení technické způsobilosti typu je uveden v příloze č. 10.
§ 10
Výrobní štítky, výrobní čísla a homologační čísla
(K § 25 odst. 2 zákona)
(1) Vozidla kategorií M, N, O, L a T musí být opatřena povinnými štítky
podle technických předpisů, například směrnice 76/114/EHS, 89/173/EHS
nebo 93/34/EHS. Pokud na výrobním štítku není uvedeno číslo homologace
typu vozidla, uvede se zde číslo schválení technické způsobilosti v
České republice. Dle těchto technických předpisů musí být, s výjimkou
vozidel kategorie T, též na rámu nebo karoserii vyražen kód
mezinárodního označení vozidla. U vozidel vyráběných ve více stupních
musí být na základním vozidle zachováno jeho číslo VIN ve všech stupních
výroby a u dokončeného vozidla. Výrobci každé z nástaveb může být
přiděleno číslo VIN pro nástavbu. Na dokončeném vozidle může tedy být
více čísel VIN.
(2) Motorová a jejich přípojná vozidla jiná, než jsou uvedena v odstavci
1, a zvláštní vozidla, s výjimkou vozidel kategorie T, musí mít na
snadno přístupném místě v přední části vozidla dobře čitelný a trvanlivý
výrobní (tovární) štítek, který musí obsahovat kódové číselné a
písmenné označení výrobce a typu vozidla. Výrobní štítek s číslem VIN
nesmí být snadno odstranitelný. Na výrobním štítku musí být uvedeny
zejména tyto údaje:
- největší povolená hmotnost vozidla,
- největší povolená hmotnost jízdní soupravy (u tažných vozidel),
- největší povolená hmotnost připadající na jednotlivé nápravy,
- číslo schválení technické způsobilosti k provozu v České republice.
(3) Jsou-li největší technicky přípustné hmotnosti větší než největší
povolené hmotnosti, které jsou uvedené v § 15, může výrobce na výrobním
štítku uvést místo údajů o největších povolených hmotnostech údaje o
největších technicky přípustných hmotnostech.
(4) Pokud výrobce nemá přiděleno číslo VIN, musí být na výrobním štítku uvedeny tyto další údaje:
- výrobce,
- typ vozidla,
- rok výroby,
- výrobní číslo.
(5) U motorových a jejich přípojných vozidel jiných, než jsou uvedena v
odstavci 1, a u zvláštních vozidel musí být na snadno přístupném místě
vozidla čitelně vyraženo výrobní číslo vozidla (podvozku); u vozidel bez
samostatného podvozku výrobní číslo karoserie.
(6) Každá konstrukční část podléhající homologaci dle určitého předpisu
EHK musí být opatřena homologační značkou, kterou stanovuje tento
předpis. Každá konstrukční část, která je schvalována podle technických
příloh určité směrnice EHS/ES nebo předpisu EHK musí být opatřena
schvalovací značkou, která je obdobná jako homologační značka stanovená
touto směrnicí nebo předpisem. Písmeno "e" nebo "E" a číslo státu se
nahrazuje písmeny "CZ". Konstrukční část schválená před 1. červencem
2001 může být označena též shodně jako výbava vozidla značkou "ATEST 8SD
XXXX", kde "XXXX" je číslo osvědčení o schválení.
(7) Při vícestupňové výrobě vozidla se ve druhém a dalším následujícím
stupni výroby vozidla upevní k povinnému štítku podle odstavce 1
doplňkový štítek obsahující nezbytné údaje; příklady použití jsou
uvedeny v příloze č. 11.
§ 11
Označení některých údajů na vozidle
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Vozidla kategorií M
2, M
3, N
2, N
3, O, O
T, S s výjimkou čelně nesených strojů kategorie S
N
a jednonápravové traktory s přívěsy a speciální nosiče pracovních
adaptérů musí mít na zádi karoserie, a to pokud to konstrukce vozidla
dovoluje, v levé polovině vyznačenu nejvyšší povolenou rychlost
zaokrouhlenou
- u vozidel s konstrukční rychlostí nepřevyšující 45 km.h-1 na nejbližší nižší celé číslo,
- u ostatních vozidel na nejblíže nižší celé číslo dělitelné pěti.
(2) Označení nejvyšší povolené rychlosti je v provedení kruh bílé barvy,
který je lemován červenou barvou o vnějším průměru 200 mm; písmena v
kruhu (pokud jsou použita) musí mít výšku "k" 35 mm, "m" 24 mm, číslice
75 až 80 mm, tloušťku čáry písmen 6 mm a číslic 12 mm. Barva nápisu je
černá. Označení nejvyšší povolené rychlosti musí být vždy čitelné a při
provozu nesmí být zakryto. Označení se vyžaduje z retroreflexního
materiálu třídy 1 podle ČSN EN 12899-1 (červená a bílá), písmena a
číslice jsou nereflexní. Retroreflexní materiál se nevyžaduje u vozidel,
u kterých je provoz za snížené viditelnosti zakázán, u zvláštních
vozidel a nesených strojů.
(3) Není-li možno u přípojných vozidel kategorie O
1, O
2, O
T1, O
T2,
vozidel kategorie S, jednonápravových traktorů s přívěsem a speciálních
nosičů pracovních adaptérů umístit značku o průměru 200 mm, je
přípustné použít značky o vnějším průměru 150 mm; potom písmena v kruhu
(pokud jsou použita) musí mít výšku "k" 20 mm, "m" 14 mm, číslice 75 až
80 mm, tloušťka čáry je u písmen 3,5 mm a u číslic 12 mm.
(4) Vozidla (s výjimkou dvoukolových a jejich přípojných vozidel a
dvoukolových vozidel s postranním vozíkem, vozidel kategorií O
1, O
2, O
T1 a T) musí mít na vhodném místě vozidla vyznačen předepsaný tlak v pneumatikách.
(5) Nápisy se vyznačují na vnějším povrchu karoserie vozidla s
minimálními rozměry písmen a číslic s výškou 24 mm a tloušťkou 6 mm;
barva nápisu je bílá. Není-li nápis dostatečně kontrastní zvýrazní se
jeho kontury.
(6) U vozidel se vznětovým motorem kategorií M, N a T musí být na štítku hodnota korigovaného součinitele absorpce.
(7) Informativní štítky umístěné na vozidle schváleném jako typ, které
jsou nezbytné pro obsluhu vozidla a cestující, pokud nejsou v provedení
piktogramovém, musí být v českém jazyce.
ČÁST TŘETÍ
TECHNICKÉ POŽADAVKY A TECHNICKÉ PODMÍNKY
§ 12
Technické požadavky na typ systému vozidla, typ konstrukční
části vozidla a typ samostatného technického celku vozidla
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Technické předpisy, které upravují technické požadavky pro typ
systému, typ konstrukční části a typ samostatného technického celku,
určené k montáži na vozidlo, jsou uvedeny v přílohách č. 1, 2, 3 a 4.
(2) Pro samostatný technický celek - výměnnou nástavbu a pro samostatný
technický celek - pracovní stroj nesený se vydává technické osvědčení
samostatného technického celku. Pro potřeby provozu těchto samostatných
technických celků na pozemních komunikacích se vystavuje výpis z
technického osvědčení samostatného technického celku, kterým se jeho
provozovatel prokazuje při kontrole prováděné Policií České republiky
nebo obecní policií při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komunikacích. Vzor technického osvědčení samostatného
technického celku a výpisu z technického osvědčení samostatného
technického celku je uveden v příloze č. 12.
§ 13
Souhrnné technické požadavky
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
Vozidlo i výbava vozidla musí svým provedením odpovídat provedení, ve
kterém bylo schváleno, jestliže nebylo touto nebo předcházejícími
právními úpravami stanoveno jinak (např. dodatečná montáž bočních
odrazek a tachografů).
§ 14
Technické požadavky na spojitelnost vozidel do jízdních
souprav a jejich provoz
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 40 km.h
-1
nejvýše 2,5násobku okamžité hmotnosti tažného vozidla. U souprav
traktoru a traktorového návěsu se okamžitou hmotností každého z vozidel
soupravy rozumí součet hmotností připadajících na jednotlivé nápravy
traktoru, respektive návěsu. Podíl hmotnosti připadající na nápravy
traktorového návěsu nesmí převyšovat největší povolenou hmotnost
přípojného vozidla uvedenou v technickém průkazu traktoru.
(2) Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být
u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 40 km.h
-1 nejvýše 1,5násobku okamžité hmotnosti tažného vozidla.
(3) Okamžitá hmotnost jízdní soupravy nesmí být větší než největší
povolená hmotnost jízdní soupravy stanovená při schválení technické
způsobilosti tažného vozidla.
(4) Vzdálenost mezi poslední nápravou motorového vozidla, jehož největší
povolená hmotnost převyšuje 3,50 t, a první nápravou přívěsu, jehož
největší povolená hmotnost převyšuje 3,50 t, musí být nejméně 3,00 m.
(5) Prostřední vozidlo soupravy musí mít vyšší nebo stejnou okamžitou hmotnost, jakou má poslední vozidlo soupravy.
(6) Nebrzděná vozidla kategorie O
1 mohou být zapojována jen
za vozidla kategorií M a N, jejichž provozní hmotnost je nejméně
dvojnásobkem okamžité hmotnosti připojovaného vozidla, pokud při
schválení technické způsobilosti tažného vozidla nebylo stanoveno jinak.
(7) Pro spojování vozidel do jízdních souprav s přípojnými vozidly kategorií O
1 a O
2 platí
- okamžitá hmotnost nebrzděného přípojného vozidla kategorie O1
nesmí být větší než největší povolená hmotnost nebrzděného přípojného
vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém
průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla,
- okamžitá hmotnost přívěsu kategorie O2
nesmí být větší než největší povolená hmotnost brzděného přípojného
vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém
průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla, za podmínky, že
největší povolená hmotnost takového přípojného vozidla není větší než
největší povolená hmotnost tažného vozidla u vozidel kategorií M1 a N1 a 1,5násobek největší povolené hmotnosti tažného vozidla u vozidel kategorií M1G a N1G.
(8) Okamžitá hmotnost přívěsů kategorií O
3 a O
4 v
jízdní soupravě nesmí být větší než největší povolená hmotnost brzděného
přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v
technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla.
(9) Do jízdní soupravy s tažnými vozidly kategorií M
1 a N
1 smí být zapojeno přípojné vozidlo kategorie O
1 nebo O
2
o maximální celkové šířce vyhovující podmínce, aby bod činné svíticí
plochy přední obrysové svítilny tažného vozidla, který je nejbližší
rovině vymezující největší šířku přípojného vozidla, nebyl dále než 400
mm od této roviny, měřeno na každé straně (po obou stranách) soupravy
vozidel zapojených do soupravy a podélné ose.
(10) Pokud přípojné vozidlo svými rozměry po připojení k tažnému vozidlu
znemožní řidiči řádný výhled vnějšími zpětnými zrcátky, musí být
opatřeno tažné vozidlo doplňkovými zpětnými zrcátky s větším vyložením
nebo jiným zařízením, které zajistí řádný výhled.
(11) Pokud ministerstvo při schvalování technické způsobilosti typu přívěsů kategorií O
1 a O
2 nestanoví jinak, nesmí být nejvyšší rychlost přívěsu vyšší než 80 km.h
-1. Přívěsy nesmí být používány k přepravě osob.
(12) Vozidla kategorií O
T a S
PT
- vozidla kategorií OT1 a SPT1, která nejsou vybavena brzdovým zařízením, a vozidla kategorií OT1, OT2 a SPT1,
která jsou vybavena nájezdovou brzdovou soustavou, mohou být zapojována
jen za tažná vozidla, jejichž provozní hmotnost je shodná nebo vyšší
než okamžitá hmotnost připojovaného vozidla, pokud nebylo při schválení
technické způsobilosti tažného vozidla stanoveno jinak,
- okamžitá hmotnost vozidla kategorie SPT vybaveného průběžnou nebo poloprůběžnou brzdovou soustavou činí u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 30 km.h-1, respektive do 40 km.h-1 nejvýše 2,5násobku okamžité hmotnosti traktoru.
(13) Největší povolená hmotnost nebrzděného přípojného vozidla za
dvoukolové motorové vozidlo nesmí být větší než 50 % provozní hmotnosti
tažného motorového vozidla. Největší povolená hmotnost brzděného
přípojného vozidla za dvoukolové motorové vozidlo nesmí být větší než
provozní hmotnost tažného motorového vozidla.
(14) Jízdní soupravy, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 30 km.h
-1,
musí být opatřeny při provozu na pozemních komunikacích na zádi
posledního vozidla soupravy deskami zadního značení pro "pomalá
vozidla". Toto označení splňuje podmínky stanovené homologačním
předpisem EHK č. 69 a je podle něj homologováno. V případě, že je
souprava tvořena nosičem a pracovním strojem neseným, může být toto
označení umístěno na nosiči za podmínky, že není strojem nebo jeho částí
zakryto.
(15) Zapojení vozidel do jízdních souprav (s výjimkou tažení přívěsů kategorií O
1 a O
2 s nájezdovou brzdou) s ohledem na ABS je možné v těchto kombinacích:
- tažné vozidlo s ABS a přípojné vozidlo s ABS,
- tažné vozidlo bez ABS a přípojné vozidlo bez ABS,
- tažné vozidlo bez ABS a přípojné vozidlo s ABS za
podmínky, že tažné vozidlo je vybaveno zařízením umožňujícím napájet a
kontrolovat bezchybnou funkci ABS přípojného vozidla.
§ 15
Největší povolené hmotnosti (limitní) silničních vozidel,
zvláštních vozidel a jejich rozdělení na nápravy
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Největší povolené hmotnosti na nápravu vozidla nesmí překročit
a)
| u jednotlivé nápravy
| 10,00 t,
|
b)
| u jednotlivé hnací nápravy
| 11,50 t,
|
c)
| u dvojnápravy motorových vozidel součet zatížení obou náprav dvojnápravy nesmí překročit při jejich dílčím rozvoru
|
| 1.
| do 1,0 m
| 11,50 t,
|
| 2.
| od 1,0 m a méně než 1,3 m
| 16,00 t,
|
| 3.
| od 1,3 m a méně než 1,8 m
| 18,00 t,
|
| 4.
| od 1,3 m a méně než 1,8 m, je-li hnací náprava vybavena
dvojitou montáží pneumatik a vzduchovým pérováním nebo pérováním uznaným
za rovnocenné nebo pokud je každá hnací náprava opatřena dvojitou
montáží pneumatik a maximální zatížení na nápravu nepřekročí 9,50 t
| 19,00 t,
|
d)
| u dvojnápravy přípojných vozidel součet zatížení obou náprav dvojnápravy nesmí překročit při jejím dílčím rozvoru
|
| 1.
| do 1,0 m
| 11,00 t,
|
| 2.
| od 1,0 m a méně než 1,3 m
| 16,00 t,
|
| 3.
| od 1,3 m a méně než 1,8 m
| 18,00 t,
|
e)
| u trojnápravy přípojných vozidel součet zatížení
tří náprav trojnápravy nesmí překročit při jejich dílčím rozvoru
jednotlivých náprav
|
| 1.
| do 1,3 m včetně
| 21,00 t,
|
| 2.
| nad 1,3 m do 1,4 m včetně
| 24,00 t.
|
Dvojnápravou se rozumí dvě za sebou umístěné nápravy, jejichž středy
jsou při přípustné hmotnosti od sebe vzdáleny (dílčí rozvor) nejvýše 1,8
m. Trojnápravou se rozumí tři za sebou umístěné nápravy, jejichž součet
dílčích rozvorů činí nejvýše 2,8 m. Hmotnost připadající na jednu
nápravu dvojnápravy a trojnápravy přípojných vozidel nesmí překročit 10
t.
(2) Největší povolená hmotnost silničních vozidel nesmí překročit
a)
| u motorových vozidel se dvěma nápravami
| 18,00 t,
|
jedná-li se o vozidlo kategorie M3
| 19,00 t,
|
b)
| u motorových vozidel se třemi nápravami
| 25,00 t,
|
je-li hnací náprava vybavena dvojitou montáží pneumatik a
vzduchovým pérováním nebo pérováním uznaným za rovnocenné nebo pokud je
každá hnací náprava opatřena dvojitou montáží pneumatik a maximální
zatížení na nápravu nepřekročí
| 26,00 t,
|
c)
| u motorových vozidel se čtyřmi a více nápravami
| 32,00 t,
|
d)
| u přívěsů se dvěma nápravami
| 18,00 t,
|
e)
| u přívěsů se třemi nápravami
| 24,00 t,
|
f)
| u přívěsů se čtyřmi a více nápravami
| 32,00 t,
|
g)
| u dvoučlánkových kloubových autobusů
| 28,00 t,
|
h)
| u tříčlánkových kloubových autobusů
| 32,00 t,
|
i)
| u jízdních souprav
| 48,00 t,
|
j)
| u pásových vozidel
| 18,00 t,
|
u dvoukolových a tříkolových motorových vozidel hodnoty uvedené ve směrnici 93/93/EHS.
(3) Největší povolená hmotnost zvláštních vozidel nesmí překročit hodnoty platné pro silniční vozidla a dále
- u traktorových návěsů a traktorových přívěsů
s nápravami uprostřed může být vyšší než hmotnosti stanovené u přívěsů
uvedené v odstavci 2 písm. d), e) a f) v závislosti na počtu náprav o
hmotnost připadající na závěsné zařízení (oko oje), a to u traktorových
návěsů maximálně o 3,00 t a u traktorových přívěsů s nápravami uprostřed
maximálně o 1,00 t,
- u pracovních strojů přípojných nesmí přesahovat hodnoty stanovené pro traktorové přívěsy nebo návěsy.
(4) Největší povolená hmotnost vozidla nesmí překročit hodnotu největší
technicky přípustné hmotnosti vozidla. Největší povolená hmotnost jízdní
soupravy nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti
jízdní soupravy. Největší povolená hmotnost na nápravu nesmí překročit
hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti na nápravu.
(5) Okamžitá hmotnost vozidla (soupravy) nesmí překročit největší
povolenou hmotnost vozidla (soupravy). V případě znečištění (např.
bláto, sníh, voda) se připouští překročení největší povolené hmotnosti
vozidla (soupravy) maximálně o 3 %.
(6) Pro používání vozidel a souprav, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje
největší povolenou hmotnost nebo u nichž okamžitá hmotnost připadající
na nápravu přesahuje největší povolenou hmotnost na nápravu, platí
zvláštní právní předpisy.
3)
(7) Hmotnost připadající na řízenou nápravu (nápravy) motorového vozidla
kategorie N nebo kloubového autobusu - měřeno při stání na vodorovné
vozovce - nesmí poklesnout pod 20 % okamžité hmotnosti a u ostatních
autobusů (s výjimkou autobusů třídy I a třídy A) pod 25 % okamžité
hmotnosti.
(8) U vozidel kategorií M, N, O a L v provozu se připouští
nerovnoměrnost rozložení okamžité hmotnosti vozidla na kola jednotlivých
náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to dovoluje únosnost
pneumatiky, nejvýše však 15 % hmotnosti připadající na nápravu. Tato
hodnota však může být překročena, pokud výrobce stanoví pro vozidlo a
jeho určitou hmotnost rozmezí přípustných poloh těžiště nákladu a uvede
tyto údaje v příručce pro uživatele vozidla.
(9) U vozidel kategorií T a S
S v rozsahu od provozní až po
největší povolenou hmotnost nesmí být hmotnost na řízenou nápravu
(měřeno při stání na vodorovné vozovce) menší než 20 % okamžité
hmotnosti vozidla. U vozidel kategorie T se však připouští nižší
hmotnost připadající na řízenou nápravu po namontování nástavby nebo
připojení pracovního stroje při současném snížení nejvyšší rychlosti na
20 km.h
-1; přitom hmotnost připadající na řízenou nápravu nesmí být menší než
a)
| 19 % u traktorů o okamžité hmotnosti nejvýše
| 4,50 t,
|
a)
| 18 % u traktorů o okamžité hmotnosti vyšší než
| 4,50 t.
|
(10) U vozidel kategorií T, O
T, S
S a S
PT
se připouští nerovnoměrnost rozložení okamžité hmotnosti vozidla na
kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to
dovoluje únosnost pneumatik:
- u vozidel kategorií T a OT nejvýše 15 % hmotnosti připadající na nápravu,
- u vozidel kategorií SS a SPT nejvýše 20 % hmotnosti připadající na nápravu,
- u traktoru po namontování nástavby nebo připojení pracovního stroje nejvýše 20 % hmotnosti připadající na nápravu.
(11) Náklad na vozidle (i v soupravě) musí být rovnoměrně rozložen a
řádně zajištěn vhodným technickým zařízením proti pohybu. Pokud je k
připevnění nákladu použita poutací a upínací souprava, musí být v řádném
technickém stavu a odpovídat ČSN EN 12195-2, ČSN EN 12195-3, ČSN EN
12195-4. Poutací a upínací soupravy musí počtem a umístěním odpovídat
ČSN EN 12195-1, kde pro výpočet počtu přivazovacích prostředků lze
alternativně použít za dynamický koeficient tření statický koeficient
tření při současném použití koeficientu zrychlení v podélném směru
rovnému 1.
§ 16
Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav včetně nákladu jsou
a) největší povolená šířka
1. vozidel kategorie M1 2,50 m,
2. vozidel kategorií M2, M3, N, O, OT, T 2,55 m,
3. vozidel s tepelně izolovanou nástavbou, u které
je tloušťka stěn větší než 45 mm 2,60 m,
4. dvoukolových mopedů 1,00 m,
5. ostatních vozidel kategorie L 2,00 m,
6. přípojných vozidel za dvoukolová motorová vozidla 1,00 m,
7. samojízdných a výměnných tažených strojů, nesených
pracovních strojů v soupravě s nosičem a traktorů
za podmínek stanovených v § 22 odst. 4 3,00 m,
8. tramvají 2,65 m,
b) největší povolená výška
1. vozidel, včetně sběračů tramvají a trolejbusů
v nejnižší pracovní poloze 4,00 m,
2. vozidel kategorie L 2,50 m,
3. vozidel kategorií N3, O4, určených pro přepravu vozidel 4,20 m,
4. souprava tahače s návěsem 4,00 m + 2 % výšky,
c) největší povolená délka
1. jednotlivého vozidla s výjimkou autobusu a návěsu 12,00 m,
2. a) autobusu se dvěma nápravami 13,50 m,
b) autobusu se třemi a více nápravami 15,00 m,
3. kloubového dvoučlánkového autobusu a trolejbusu 18,75 m,
4. kloubového tříčlánkového autobusu a trolejbusu 22,00 m,
do největší povolené délky autobusů se započítává
jakákoliv odnímatelná výbava, například schrána na lyže,
5. soupravy tahače s návěsem 16,50 m,
6. soupravy motorového vozidla s jedním přívěsem 18,75 m,
7. soupravy motorového vozidla s jedním přívěsem
kategorie O4 určeným pro přepravu vozidel 20,75 m,
8. vozidla kategorie L 4,00 m,
9. tramvaje (sólo) včetně spřáhel 18,00 m,
10. soupravy tramvají a kloubové tramvaje včetně spřáhel 65,00 m,
11. soupravy traktoru s jedním přívěsem (návěsem) 18,00 m,
12. soupravy traktoru s přípojným pracovním strojem 18,00 m,
13. soupravy samojízdného stroje s podvozkem pro
přepravu pracovního zařízení stroje 20,00 m,
14. soupravy se dvěma přívěsy nebo s návěsem a jedním přívěsem 22,00 m.
Do celkové délky vozidla (jízdní soupravy) se nepočítá délka
nakládacího satelitního vozíku, který je v přepravní poloze
namontován vzadu na vozidle, pokud nepřesahuje vozidlo o více než 1,20 m.
(2) Délka přípojného vozidla za dvoukolové motorové vozidlo nesmí být větší než délka tažného vozidla, nejvýše však 2,50 m.
(3) Délka zadního převisu vozidla, s výjimkou přívěsu s nápravami
uprostřed, nesmí být větší než 1/3 celkové délky, nejvýše však 3,50 m;
toto ustanovení se nepoužije pro vozidla homologovaná nebo schválená
podle směrnic 96/53/ES a/nebo 97/27/ES.
(4) Vzdálenost předního obrysu vozidla kategorie M nebo N (včetně
nástaveb) nesmí být větší než 3,00 m od středu volantu a u vozidel
kategorií T a S
S (včetně nástaveb a pracovních strojů
nesených) nejvýše 4,00 m; toto ustanovení se nepoužije pro vozidla
homologovaná nebo schválená podle směrnic 96/53/ES a/nebo 97/27/ES.
(5) Pro zvláštní vozidla platí z hlediska manévrovatelnosti požadavky
uvedené ve směrnici 97/27/ES příloze I bodech 7. 6. 1 a 7. 6. 2
přiměřeně.
(6) Pro používání vozidel, která včetně nákladu přesahují stanovené
rozměry, na pozemních komunikacích platí zvláštní právní předpisy.
3)
§ 17
Hluk vozidel a emise znečišťujících látek
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Referenční hodnota hladiny vnějšího hluku stojícího vozidla nesmí
být v průběhu provozu vozidla překročena. Způsob a zjišťování referenční
hodnoty hladiny vnějšího hluku výfukového systému stojícího vozidla v
provozu stanoví technický předpis.
1)
(2) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahuje i na vozidla s nástavbami s
motory užívanými k provozu zvláštních zařízení trvale nebo přechodně
připojených na vozidlo.
(3) Při jízdě na pozemních komunikacích hladina akustického tlaku
vozidel nebo souprav s nástavbami s motory užívanými k provozu
zvláštních zařízení trvale nebo přechodně připojených na vozidlo musí
být rovna nebo menší než mezní hodnoty stanovené pro příslušnou
kategorii tažného vozidla § 25 až 28.
(4) Emisní limity znečišťujících látek z motorů vozidel, které jsou
stanoveny příslušnými technickými předpisy uvedenými v přílohách č. 1 a
3, nesmí být překročeny.
(5) Mazaná místa podvozků musí být chráněna technickým zařízením proti
přemazávání, a tím proti úkapům nebo odpadům maziva při provozu vozidla.
§ 18
Světelná zařízení vozidel
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Na vozidlech kategorie M, N, O, L, T, O
T nebo S se mohou
užívat jen takové světelné zdroje a zařízení (i co do počtu), která jsou
pro daný druh a kategorii vozidla předepsána nebo povolena. Světelná
zařízení lze použít na vozidlech, splňují-li podmínky stanovené
technickými předpisy uvedenými pro automobily a jejich přípojná vozidla v
příloze č. 1, pro dvoukolová a tříkolová vozidla a jejich přípojná
vozidla v příloze č. 2, pro traktory a jejich přípojná vozidla v příloze
č. 3, pojízdné pracovní stroje v příloze č. 4, další zvláštní vozidla v
příloze č. 5. Světelná zařízení musí být homologována.
(2) Jiná světelná zařízení, než jsou předepsána nebo povolena v souladu s
odstavcem 1 nebo která jsou povolena podle odstavců 3 až 5, nesmí být
na vozidle použita.
(3) Na vozidla je možno dodatečně montovat světelná zařízení k označení
vozidel taxislužby, autoškoly, vozidel hromadné veřejné dopravy
(prosvětlené směrové a číselné tabule), sanitních vozidel a vozidel
policie. U sanitních vozidel se připouští užití označení světelným
nápisem "ambulance" svítícím dopředu nepřerušovaným bílým světlem nebo
červeným světlem, které je v činnosti výhradně při použití zvláštních
výstražných světel modré barvy. U vozidel policie se připouští dopředu a
dozadu svítící nápis, například "STOP", "POLICIE STOP", "POZOR KOLONA"
nebo "STOP KOLONA". Tyto nápisy svítící dopředu mohou být provedeny i
zrcadlově. Montáž je možná pouze za předpokladu, že nebudou vyzařovat v
úhlu 15
o směrem ven od obrysu vozidla dopředu červené světlo a
dozadu bílé světlo, (s výjimkou nápisu "ambulance" společně s použitím
zvláštních výstražných světel modré barvy nebo nápisů na vozidlech
policie České republiky a obecní policie. Tato zařízení musí být na
vozidle umístěna tak, aby nebyl narušen výhled z místa řidiče ani
stanovená geometrická viditelnost ostatních světelných zařízení, která
vyzařují nepřerušované světlo neproměnné barvy a jejich montáž je
schválena. Za montáž světelného zařízení podléhajícího schválení se
považuje i dodatečná montáž odrazek, odrazných fólií, obrysového značení
vozidel apod. Montáž těchto zařízení musí plnit požadavky technických
předpisů. Desky zadního značení těžkých a dlouhých vozidel musí být
homologovány podle předpisu EHK č. 70 a desky zadního značení pomalých
vozidel musí být homologovány podle předpisu EHK č. 69 a materiály
obrysového značení s vratným odrazem musí být homologovány podle
předpisu EHK č. 104.
(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí pro světelná zařízení vyzařující světlo bílé barvy určená
- k osvětlení ložné plochy vozidla,
- k osvětlení spojovacího zařízení pro přípojná vozidla,
- na zádi tahačů návěsů k osvětlení návěsů při zapojování vozidel do souprav,
- k osvětlení přívěsného nářadí pro práce výlučně mimo pozemní komunikace,
- hledací světlomet,
- pracovní světlomety,
tato zařízení není přípustné užívat za obvyklého silničního provozu.
Jejich činnost musí být signalizována v zorném poli řidiče nepřerušovaně
svítícím sdělovačem žluté barvy.
(5) Vozidla, která nejsou vybavena vlastním vnějším světelným zařízením
(pracovní stroje apod.), musí být pro provoz na pozemních komunikacích
vybavena soupravou přenosných světelných zařízení (obrysová, brzdová a
směrová světla), která splňují požadavky pro příslušnou kategorii
vozidla. U tažených vozidel musí být souprava světelných zařízení
opatřena propojovacím kabelem, odpovídající délky, se zástrčkou
umožňující propojení s tažným vozidlem. Držáky této soupravy musí být
umístěny tak, aby po nasazení soupravy byly splněny požadavky na
umístění světelných zařízení na vozidle.
§ 19
Provoz vozidel poháněných zkapalněným ropným plynem
nebo stlačeným zemním plynem
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Při provozu a obsluze vozidel poháněných zkapalněným ropným plynem
(dále jen "LPG") nebo stlačeným zemním plynem (dále jen "CNG") musí
provozovatelé dodržovat tyto podmínky:
- při úniku plynu a poruše plynového zařízení musí být neprodleně uzavřeny uzavírací ventily tlakových nádob,
- uzavírací ventily musí být uzavřeny i po ukončení pracovní směny vozidla, pokud nejsou zajištěny samočinně,
- v kabině vozidla při plnění tlakových nádob,
ošetřování a údržbě vozidla je zakázáno kouřit a zacházet s otevřeným
ohněm, u vozidel vybavených nezávislým topením musí být toto mimo
provoz,
- obsah plynových nádob je dovoleno vypouštět jen do
volného prostoru, kde nehrozí vznícení vypouštěného plynu, nebo do nádob
k tomu určených,
- je zakázáno vjíždět do uzavřených skladovacích,
garážních a obdobných prostorů, u nichž není výslovně povolen vjezd
vozidel poháněných LPG nebo CNG,
- tlakové nádoby na vozidle nesmí být vystaveny působení vnějších zdrojů tepla,
- v případě, že v průběhu jízdy (provozu) vozidla
vznikne závada uvedená v § 20 odst. 2, musí být vozidlo ihned odstaveno a
učiněna bezpečnostní opatření.
(2) V návodu k obsluze vozidla poháněného LPG nebo CNG musí být uvedeno
upozornění, aby řidiči a jiné osoby obsluhující vozidlo byly seznámeni s
podmínkami uvedenými v odstavci 1, s bezpečnostními pokyny a s návodem
postupu v případě dopravní nehody. Vozidlo poháněné LPG nebo CNG, jakož i
vozidlo s vestavěným plynovým zařízením sloužícím k jiným účelům než k
pohonu musí být opatřeno nálepkou umístěnou na zadní části vozidla v
pravém horním, popřípadě dolním rohu s nápisem "LPG" nebo "CNG".
§ 20
Technická nezpůsobilost plynového zařízení
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Při zjištění závady plynového zařízení provozovatel musí vyřadit ihned toto zařízení z provozu.
(2) Za závady plynového zařízení se pokládá
- unikání plynu z kterékoliv části plynového zařízení a porucha odvětrávacího systému,
- trvalé odpouštění plynu pojistnými ventily,
- trhlina nebo poškození, které by mohly způsobit unikání plynu,
- porucha redukčního zařízení, regulátoru tlaku,
směšovače nebo vstřikovacích ventilů, tlakoměru, uzavíracích nebo
zpětných ventilů a upevnění nádob,
- dochází-li k průtoku plynu do směšovače nebo vstřikovacích ventilů při vypnutém motoru,
- překročení přípustných limitů znečišťujících látek ve výfukových plynech.
(3) Plynový pohon musí být vyřazen z provozu, jestliže není provedena
periodická zkouška tlakových nádob nebo byl vyměněn schválený díl
systému za neschválený.
§ 21
Kola, pneumatiky a protiskluzové řetězy
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Pneumatiky musí být pro každý typ vozidla použity tak, aby jejich
konstrukce, provedení, rozměry a huštění odpovídaly podmínkám provozu,
zejména největší povolené hmotnosti vozidla (povoleným zatížením
připadajícím na nápravy) a jeho nejvyšší konstrukční rychlosti
(rychlostní kategorie pneumatik musí být shodná nebo vyšší, než je
nejvyšší konstrukční rychlost vozidla).
(2) V případě použití zimních pneumatik (M+S) s nižší kategorií
rychlosti, než je nejvyšší konstrukční rychlost vozidla, je nutno na
tuto skutečnost upozornit dodatkovým označením formou nálepky, která
musí být v zorném poli řidiče. Údaj na nálepce stanovuje nejvyšší
přípustnou rychlost vozidla s namontovanými zimními pneumatikami, která
nesmí být při provozu vozidla překročena. Upozornění formou nálepky může
být nahrazeno zařízením trvale nainstalovaným ve vozidle (například
palubním počítačem).
(3) Na vozidle, pokud při schválení technické způsobilosti typu není
stanoveno jinak, smí být používány pouze pneumatiky určené pro daný typ
vozidla výrobcem vozidla a výrobcem pneumatik. Nosnost pneumatik nesmí
být nižší než povolené zatížení připadající na kolo (nápravu) vozidla.
Jako náhradního kola s pneumatikou může být použito pro nouzové dojetí
kola s pneumatikou jiné nebo zvláštní konstrukce nebo jiného rozměru,
určeného pro tento účel výrobcem vozidla a výrobcem pneumatik. Tato kola
musí být homologována podle předpisu EHK č. 64 nebo směrnice 92/23/EHS.
(4) Pneumatiky musí provozovatel vozidla udržovat vždy řádně nahuštěny
na tlak předepsaný výrobcem vozidla. Huštění předepsané výrobcem
pneumatik nesmí být překročeno. U dvojité montáže kol musí být ventily
uspořádány pro huštění vnitřní pneumatiky a kola provedena tak, aby bylo
možné tlak vzduchu v pneumatice měřit nebo upravovat ze strany vnějšího
kola, bez demontáže kol nebo jiné obtížné manipulace. Náhradní
pneumatiky musí být nahuštěny nejméně na tlak odpovídající nejvyššímu
předepsanému huštění pneumatik na vozidle.
(5) Pláště pneumatik nesmí mít na svém vnějším obvodu (oblast koruny,
ramene, boku a patky pláště) trhliny nebo poškození, které obnažují
kostru nebo ji narušují. Činná plocha pláště pneumatiky v provozu musí
mít po celém obvodu a celé šíři vrchního běhounu jasně viditelný dezén s
hloubkou hlavních dezénových drážek nebo zářezů u mopedů nejméně 1,0 mm
a u vozidel ostatních kategorií nejméně 1,6 mm. U pneumatik pro osobní
automobily kategorie M
1 se hlavními dezénovými drážkami rozumějí drážky opatřené indikátory opotřebení TWI.
(6) Vzájemný rozdíl vnějších průměrů jednotlivých nezatížených pneumatik
na téže nápravě nebo ve dvojité montáži nesmí být větší než 1,5 %
vnějšího průměru.
(7) Obnovené pláště pneumatik vozidel kategorií M a N a jejich
přípojných vozidel musí splňovat požadavky předpisu EHK č. 108 nebo
předpisu EHK č. 109 a musí být podle něj homologovány.
(8) Obnovené pláště pneumatik nesmí být použity na přední nápravě autobusů třídy II a třídy III (vozidla kategorií M
2 a M
3) a dále nesmí být použity na vozidlech pro přepravu nebezpečných nákladů definovaných v části 9 bodu 9. 1. 2 dohody ADR.
(9) Pneumatiky pro vozidla kategorií M a N a jejich přípojná vozidla
mohou být opravovány pouze odborně, přičemž se vychází z doporučené
normy (např. ČSN 63 1910, ČSN 63 1912, NSPP-01-93). Pro nouzové dojetí
mohou být provedeny opravy pomocí schválených přípravků aplikovaných
vstřiknutím roztoku do pneumatiky nebo předvulkanizovanými opravnými
materiály bez demontáže pláště. Je nepřípustné použití duše do
neopraveného bezdušového pláště. Opravené pláště mohou být použity ve
stejné nebo nižší kategorii rychlosti a nosnosti. Při změně kategorie
rychlosti nebo nosnosti musí být původní označení odstraněno a nahrazeno
novým trvalým označením. Není-li možno po opravě použít plášť jako
bezdušový, musí být označení TUBELESS na obou bočnicích odstraněno.
Připouští se použití duší v případě drobných průpichů či drobných
poškození patek s následnou ztrátou těsnosti bezdušového pláště.
(10) Drážky dezénu plášťů označených výrobcem pneumatik určených pro vozidla kategorií M
2, M
3,
N a jejich přípojná vozidla smějí být dodatečně prohloubeny jen
způsobem předepsaným výrobcem pneumatik. Na obou stranách bočnice
pneumatiky musí být vyznačen symbol Q - průměr kroužku je nejméně 20 mm
nebo nápis "REGROOVABLE". Prohlubování drážek dezénu plášťů pneumatik
osobních automobilů není dovoleno.
(11) Není dovoleno používání pneumatik s protiskluzovými hroty pro
všechna vozidla, s výjimkou vozidel záchranné služby. Tento zákaz platí i
pro vozidla v mezinárodním provozu.
(12) Na vozidla se mohou montovat protiskluzové řetězy nebo obdobná
zařízení jen schváleného typu, která jsou dodávána při prodeji s návodem
k montáži a s uvedením rozměrů pneumatik, na které mohou být
namontovány.
(13) Na vozidle se nesmí, s výjimkou nouzového dojetí, současně použít
pneumatiky různých rozměrů a konstrukcí, pokud při schválení technické
způsobilosti není stanoveno jinak. Na téže nápravě musí být používány
pouze shodné pneumatiky. Konstrukcí pneumatiky se rozumí konstrukce
diagonální, radiální, smíšená (BIAS BELTED). Shodnou pneumatikou se
rozumí pneumatika stejného rozměru, konstrukce, druhu dezénu a značky.
Druhem dezénu pneumatiky se rozumí dezén letní a dezén zimní, u něhož je
na bočnici pneumatiky vyznačeno označení M+S, M.S, M/S nebo MS; za
zimní dezén se považuje též speciální dezén, u něhož je na bočnici
pneumatiky vyznačeno označení ET, ML nebo MPT.
§ 22
Provoz zvláštních vozidel
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Při provozu na pozemních komunikacích musí být pracovní nástroje
zvláštního vozidla přepravovány jen ve schválené přepravní poloze.
Zvláštní vozidlo nesmí být zdrojem znečištění nebo poškození komunikace.
Jeho zásobníky, pracovní nástroje (např. nakládací lopata, paletizační
vidle) musí být prázdné, tj. bez náplně, nákladu, břemene apod.
(2) Pracovní stroje samojízdné nebo traktory v agregaci s pracovním
strojem přípojným nebo neseným nebo výměnnou nástavbou, jejichž celková
šířka je větší než 2,55 m nebo neplní požadavky z hlediska vnějších
výčnělků musí mít vždy v činnosti vnější osvětlení s potkávacími světly i
za nesnížené viditelnosti.
(3) Podmínky provozu vozidel, jejichž rozměry, hmotnosti a zatížení
náprav překračují hodnoty stanovené touto vyhláškou, jsou stanoveny
zvláštním právním předpisem.
3)
(4) Je-li traktor vybaven dvojmontáží kol zadní nápravy nebo jinak
překračuje šířku 2,55 m, musí být vybaven výstražnými štíty
vyznačujícími obrys vozidla, zvláštním výstražným světelným zařízením
oranžové barvy, které musí být uvedeno do činnosti, snižuje se jeho
maximální rychlost na 20 km.h
-1. Za snížené viditelnosti není
jeho provoz povolen v případě, že vyznačení obrysů neplní požadavky §
23, nebo je namontovaným pracovním zařízením omezena geometrická
viditelnost světelných zařízení traktoru, nebo bylo toto omezení
stanoveno při schválení namontovaného pracovního zařízení.
(5) Traktor agregovaný s čelně neseným strojem nebo čelně namontovanou
výměnnou nástavbou zakrývající světlomety traktoru musí být vybaven
doplňkovými potkávacími světlomety, které musí být při provozu na
pozemních komunikacích uvedeny do činnosti. Doplňkové světlomety musí
splňovat podmínky stanovené předpisem EHK č. 86 nebo směrnicí
78/933/EHS.
(6) Na pozemních komunikacích se mohou provozovat pásová vozidla jen
tehdy, jsou-li opatřena pryžovými pásy nebo kovovými pásy s pryžovými
bloky na opěrných plochách; jsou-li nosné kladky samostatně odpruženy a
opatřeny pryžovými obručemi, o minimální výšce 40 mm. Pryžové bloky nebo
obruče nesmí být tvrdší než 70 Shore. Připouští se použití i jiných
materiálů s ekvivalentními vlastnostmi.
(7) Na pozemních komunikacích se mohou provozovat sněžná pásová vozidla
(rolby, sněžné skútry) jen v případě, že povrch komunikace je pokryt
dostatečně silnou vrstvou sněhu tak, aby se záběrové lišty pásů
nedotýkaly povrchu vozovky.
(8) Použití zvláštních výstražných světelných zařízení se řídí podle § 24.
(9) Pracovní světlomety a obdobná světelná zařízení podle § 18 odst. 4 nelze používat v běžném silničním provozu.
(10) Spojitelnost vozidel do jízdních souprav a jejich provoz se řídí podle § 14 až 16.
(11) Vozidla, která z hlediska konstrukce nemohou být vybavena vlastním
vnějším světelným zařízením, musí být v provozu vybavena soupravou
přenosných světelných zařízení podle § 18 odst. 5, případně podle
přílohy č. 4 čl. 33.
(12) Vyznačení obrysů musí být provedeno podle § 23 odst. 2.
(13) U vozidel nebo souprav, u kterých vzdálenost předního obrysu od
středu volantu přesahuje 4,00 m, musí být jejich výjezd z míst ležících
mimo silnici, průjezd nepřehlednými křižovatkami apod. zajištěn pomocí
způsobilé a náležitě poučené osoby.
(14) U souprav traktoru a pracovního stroje musí být zajištěn výhled
zpětnými zrcátky traktoru. Dokonalý výhled je nutno zajistit v případě
potřeby prodloužením držáků zrcátek apod.
(15) Pro stroje nebo soupravy, které nesplňují předepsané požadavky z
hlediska vnějších výčnělků a osvětlení, mohou být stanoveny další
podmínky, případně zakázán jejich provoz za snížené viditelnosti. Tato
omezení jsou uvedena v technickém průkazu nebo v technickém osvědčení.
§ 23
Vyznačení obrysů vozidel a jejich souprav
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Nákladní automobily a autobusy kapotového nebo polokapotového
provedení o celkové hmotnosti nejméně 5,50 t musí mít vpředu v zorném
poli řidiče zařízení (tykadla) pro vyznačení největší šířky vozidla nebo
soupravy. Toto zařízení musí být snadno poddajné minimálně ve směru
jízdy vozidla nebo musí být na vozidle upevněno poddajně. Poddajností se
rozumí možnost vychýlení tohoto zařízení silou 45 N působící na volný
konec tykadla.
(2) Vozidla a pracovní stroje samojízdné, jejichž šířka je větší než
2,55 m, u vozidel s tepelně izolovanou nástavbou větší než 2,60 m,
pracovní stroje přípojné a nesené, speciální automobily kategorie N a
pracovní stroje samojízdné vykonávající práci za jízdy nebo za stání v
jízdní dráze musí být na předních a zadních čelních plochách co nejblíže
k dolním a bočním obrysům vozidla označena červenými a bílými pruhy,
stejně širokými, směřujícími od podélné střední roviny vozidla pod úhlem
45 dolů. Šířka barevného pruhu musí být v rozmezí 70 až 100 mm.
Označení je provedeno (s výjimkou vozidel, u kterých je provoz za
snížené viditelnosti zakázán) z retroreflexního materiálu třídy 2 podle
ČSN EN 12899-1. Minimální plocha tohoto označení musí být 0,10 m
2,
přičemž tato plocha musí mít tvar pravoúhelníka o délce strany nejméně
250 mm. V případech, kdy konstrukce vozidla nedovoluje vyznačení
výstražných barevných pruhů na pevné části vozidla, je možno označení
provést na odnímatelných štítech, které jsou při přepravě na pozemních
komunikacích na vozidlo připevněny.
§ 24
Zvláštní výstražná světelná a zvuková zařízení
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Jedním nebo více zvláštními výstražnými světelnými zařízeními
vyzařujícími světlo oranžové barvy schváleného typu (provedení) musí být
kromě předepsaných světelných zařízení vnějšího osvětlení vybaveny
- motorová a přípojná vozidla vykonávající práci za jízdy nebo vykonávající práci při stojícím vozidle na vozovce nebo krajnici,
- motorová a přípojná vozidla, která svými rozměry
nebo hmotností přesahují míru stanovenou v § 15 a 16, pokud to stanoví
ministerstvo schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo obecní
úřad obce s rozšířenou působností v případě schválení technické
způsobilosti jednotlivého vozidla,
- motorová a přípojná vozidla, která se svým nákladem
přesahují limitní hodnoty stanovené v § 15 a 16, pokud to určí orgán,
který vydal povolení k zvláštnímu užívání pozemní komunikace podle
zvláštního právního předpisu,3)
- motorová a přípojná vozidla, pro něž to stanoví
ministerstvo schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo obecní
úřad obce s rozšířenou působností v případě schválení technické
způsobilosti přestavby nebo jednotlivého vozidla,
- pracovní stroje samojízdné a přípojné, jejichž šířka
přesahuje hodnotu 3,00 m nebo pro něž to stanoví ministerstvo
schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo obecní úřad obce s
rozšířenou působností v případě schválení technické způsobilosti
jednotlivého vozidla.
(2) Traktory mohou mít trvale namontováno zvláštní výstražné světelné
zařízení oranžové barvy, které však smí být uvedeno do činnosti, pouze
nastane-li některý z případů uvedených v odstavci 1 písm. a) až e).
(3) Činnost zvláštního výstražného světelného zařízení vyzařující světlo
modré nebo oranžové barvy a činnost doplňkových zvláštních výstražných
svítilen vyzařující přerušovaný tok světla modré nebo oranžové barvy
jsou nezávislé na ostatních světelných zařízeních vnějšího osvětlení
vozidla a jsou snadno a spolehlivě kontrolovatelná z místa řidiče
sdělovačem žluté barvy, mimo světel oranžové barvy upevněných na
karoserii vozidla pomocí magnetu nebo vakuové přísavky bez samostatného
vypínače.
(4) Barvou zvláštního výstražného světla modré nebo oranžové barvy se
vyjadřuje zvláštní povaha vozidel a jejich postavení vůči všem
účastníkům provozu na pozemních komunikacích.
(5) Zvláštní výstražné světelné zařízení je umístěno, pokud je to možné,
na nejvyšším místě karoserie nebo nástavby nebo co nejblíže nejvyššímu
místu, a to přibližně v podélné střední rovině vozidla nebo přibližně
symetricky po obou stranách této roviny.
(6) Zvláštní výstražná světelná zařízení jsou umístěna na vozidle tak,
aby vždy jedno bylo přímo viditelné z kteréhokoliv místa na vodorovné
rovině 1 m nad vozovkou, vzdáleného 20 m od tohoto světelného zdroje.
(7) Zvláštní výstražná světelná zařízení vyzařující světlo modré barvy
mohou být na vozidle doplněna nejvíce jedním párem doplňkových
zvláštních výstražných svítilen vyzařujících přerušovaný tok světla
modré barvy schváleného typu vpředu svítících a umístěných symetricky k
podélné svislé rovině, které jsou umístěny svým nejnižším bodem činné
svítící plochy ne níže než 400 mm a svým nejvyšším bodem činné svítící
plochy ne výše než 1500 mm nad rovinou vozovky. Zvláštní výstražné
světelné zařízení vyzařující světlo modré barvy je vždy doplněno
zvláštním zvukovým výstražným zařízením vydávajícím zvukové znamení se
spojitě proměnnou výškou tónu (sirénou). Frekvence změn výšky tónu mohou
být proměnné. Vozidla mohou být dále vybavena jedním párem doplňkových
zvláštních výstražných svítilen s přerušovaným tokem světla modré barvy
směřujícím dozadu a třetí doplňkovou zvláštní svítilnou s přerušovaným
tokem světla modré barvy směřujícím dopředu umístěnou za předním sklem
vozidla.
(8) Zvláštní výstražná světelná zařízení vyzařující světlo oranžové
barvy mohou být doplněna nejvíce pěti kusy doplňkových zvláštních
výstražných svítilen vyzařujících přerušovaný tok světla oranžové barvy
schváleného typu vpředu a vzadu umístěných symetricky k podélné svislé
rovině. Umísťují se svým nejnižším bodem činné svítící plochy ne níže
než 400 mm nad rovinou vozovky. Svítilny je nutno na vozidle uspořádat v
jedné řadě horizontálně tak, že horní hrana činné svítící plochy
svítilen může přesahovat horní obrys vozidla nejvýše o svoji výšku.
Mohou být nahrazeny třinácti kusy doplňkových zvláštních výstražných
svítilen schváleného typu vyzařujících přerušovaný tok světla oranžové
barvy vpředu a vzadu umístěných symetricky k podélné svislé rovině.
Svítilny musí být umístěny svým nejnižším bodem činné svítící plochy ne
níže než 400 mm nad rovinou vozovky. Uspořádání svítilen může být do
čtverce s boční a spodní hranou nejvíce se čtyřmi svítilnami. Čtverec je
umístěn na vozidle tak, že horní hrana činné svítící plochy horních
svítilen nesmí přesahovat horní obrys vozidla. Pokud jsou svítilny
použity také na přípojném vozidle, může být jejich počet až 24. Zvláštní
výstražné světelné zařízení vyzařující světlo oranžové barvy nemůže být
doplněno zvláštním zvukovým výstražným zařízením.
(9) Zvláštní výstražná světelná zařízení musí splňovat podmínky
stanovené technickým předpisem EHK č. 65 a musí být podle něho
homologována. Doplňkové výstražné svítilny musí být schváleny. Vozidla,
která mohou být vybavena zvláštním zvukovým zařízením doplněným
zvláštním výstražným světelným zařízením modré barvy, stanoví zvláštní
právní předpis.
4)
(10) K montáži na vozidlo může být použito jen schválené zvláštní
zvukové výstražné zařízení. Na vozidle se umísťuje tak, aby při provozu
za jakýchkoliv podmínek nedocházelo k jeho poškození nebo změně
zvukových vlastností. Spodní úroveň hladiny zvuku těchto zařízení je
stanovena nejméně na 105 dB(A).
(11) Vozidla vybavená zvláštním výstražným zvukovým zařízením doplněným
zvláštním výstražným světelným zařízením modré barvy mohou být dále
vybavena obrysovým značením s vratným odrazem homologovaným podle
předpisu EHK č. 104 v zájmu viditelnosti těchto vozidel s ohledem na
zvláštní charakter jejich užívání v provozu na pozemních komunikacích.
§ 25
Technické požadavky na konstrukci typu vozidel
kategorií M, N, O
(K § 2 odst. 8 zákona)
(1) Technické požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3 platí pro všechna
vozidla kategorií M a N poháněná spalovacím motorem nebo elektromotorem
určená k užívání na pozemních komunikacích, kterámají nejvyšší
konstrukční rychlost přesahující 25 km.h
-1, a pro vozidla kategorie O. Technické požadavky platí i pro nedokončená vozidla.
(2) Pro schválení technické způsobilosti typu vozidel uvedených v odstavci 1 platí, že
- každý systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek vozidla musí splňovat požadavky podle § 12,
- u systému, konstrukční části nebo samostatného
technického celku vozidla, pro jehož typové schválení není předpis EHK,
se vyžaduje buď schválení podle technických požadavků stanovených v
technických přílohách příslušné směrnice EHS/ES nebo homologace podle
ustanovení této směrnice,
- homologace typu vozidla jako celku podle směrnice
70/156/EHS nahrazuje všechny dílčí homologace podle předpisů EHK nebo
směrnic EHS/ES.
(3) Požadavky na vozidla vyráběná v malé sérii nebo na jednotlivě
vyrobená vozidla kategorií M, N a O jsou uvedeny v příloze č. 6.
(4) Pro vozidla uvedená v odstavci 1, která mají nejvyšší konstrukční rychlost nejvýše 25 km.h
-1, určí ministerstvo podle konkrétního případu, který z požadavků uvedených v odstavcích 2 a 3 se na tato vozidla uplatní.
§ 26
Technické požadavky na konstrukci typu vozidel kategorie L
(K § 2 odst. 8 zákona)
(1) Technické požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3 platí pro všechna
vozidla kategorie L poháněná spalovacím motorem nebo elektromotorem,
která jsou určena k užívání na pozemních komunikacích, a pro jejich
přípojná vozidla. Technické požadavky platí i pro nedokončená vozidla.
(2) Pro schválení technické způsobilosti typu vozidel uvedených v odstavci 1 platí, že
- každý systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek musí splňovat požadavky podle § 10,
- u systému, konstrukční části nebo samostatného
technického celku vozidla, pro jehož typové schválení není homologační
předpis, se vyžaduje buď schválení podle technických požadavků
stanovených v technických přílohách příslušné směrnice EHS/ES nebo
homologace podle ustanovení této směrnice,
- homologace typu vozidla jako celku podle směrnice
92/61/EHS nahrazuje všechny dílčí homologace podle homologačních
předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES.
(3) Požadavky na vozidla vyráběná v malé sérii nebo na jednotlivě vyrobené vozidlo kategorie L jsou uvedeny v příloze č. 6.
§ 27
Technické požadavky na konstrukci typu vozidel kategorií T, OT
(K § 2 odst. 8 zákona)
(1) Technické požadavky na konstrukci typu vozidel kategorií T a O
T jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Pro schválení technické způsobilosti typu vozidla podle odstavce 1 platí, že
- každý systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek vozidla musí splňovat požadavky podle § 12,
- homologace typu vozidla jako celku podle směrnic
74/150/EHS nebo 2003/37/ES nahrazuje všechny dílčí homologace podle
předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES.
(3) Požadavky na vozidla vyráběná v malé sérii nebo na jednotlivě vyrobené vozidlo kategorie T a O
T jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce.
§ 28
Technické požadavky na konstrukci zvláštních vozidel kategorií
SS, SP a pracovních strojů nesených
(K § 2 odst. 8 zákona)
(1) Technické požadavky na konstrukci zvláštních vozidel kategorií S
S, S
PT a pracovních strojů nesených S
N jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(2) Požadavky na stroje kategorií S
S, S
PT a S
N vyráběné v malé sérii nebo jednotlivě vyrobené jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce.
§ 29
Technické požadavky na konstrukci jednonápravových
traktorů s přívěsy
(K § 78 odst. 1 zákona)
(1) Jednonápravový traktor je vozidlo s poháněnou nápravou řiditelné
pomocí řídítek, které lze užít v provozu na pozemních komunikacích pouze
s přívěsem, s nímž traktor tvoří jízdní soupravu. Řidič při řízení sedí
na sedadle přívěsu. Při řízení nesmí být možná taková poloha řídítek
traktoru, která by znemožňovala současné držení obou rukojetí.
(2) Požadavky na vozidla vyráběná v malé sérii nebo na jednotlivě
vyrobený jednonápravový traktor s přívěsem jsou uvedeny v příloze č. 8.
§ 30
Technické požadavky na jízdní kola, potahová vozidla
a ruční vozíky
Technická způsobilost jízdních kol, potahových vozidel a ručních vozíků
se neschvaluje. Podmínkou pro jejich užití v provozu na pozemních
komunikacích je splnění technických požadavků uvedených v příloze č. 13.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘESTAVBA SILNIČNÍHO VOZIDLA
§ 31
Podmínky pro přestavbu silničního vozidla
(K § 74 odst. 1 zákona)
(1) Přestavěné vozidlo musí po přestavbě splňovat technické požadavky,
které byly platné v době jeho výroby, nebo technické požadavky
pozdějších předpisů uvedených v předpisové základně pro typ vozidla
příslušného druhu a kategorie.
(2) Při povolování přestavby jednotlivého vozidla se postupuje obdobně
jako při schvalování technické způsobilosti jednotlivého vozidla a při
povolování hromadné přestavby vozidel, tj. více než 5 kusů vozidel
jednoho typu, se postupuje obdobně jako při schvalování technické
způsobilosti typu vozidla.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo ministerstvo přestavbu
vozidla povolí, jestliže přestavěné vozidlo nebo jeho systémy,
konstrukční části nebo samostatné technické celky, do nichž přestavba
zasáhla, splňují i po přestavbě technické požadavky stanovené v
předpisové základně podle odstavce 1.
(4) Pokud se při přestavbě vozidla mění číslo VIN, posoudí příslušný
registrační úřad, jakým způsobem se uvedené číslo vyznačí na nové nebo
změněné konstrukční části vozidla. Pokud je na nahrazující konstrukční
části vyznačeno číslo VIN z jiného vozidla, toto se vždy znehodnotí,
například přeražením křížky tak, aby zůstalo nadále identifikovatelné.
Číslo VIN vozidla, u kterého se mění konstrukční část, se pak vyrazí v
blízkosti čísla znehodnoceného, a to v případě, že se jedná o
konstrukční část prohlášenou výrobcem za záměnnou. V případě, že
konstrukční část záměnná není a jde o přestavbu vozidla, vyrazí výrobce
úředně přidělené číslo. Způsob vyznačení je nutno vždy uvést v dokladech
vozidla.
(5) Pokud lze přestavěné vozidlo zařadit do více kategorií, stanoví jeho
kategorii ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností,
přičemž nesmějí být dotčena ustanovení § 73 odst. 4 zákona.
ČÁST PÁTÁ
VÝBAVA VOZIDLA
§ 32
Povinná výbava motorových a přípojných vozidel
(K § 76 odst. 1 zákona)
(1) Pro vozidla kategorií M a N se požaduje vždy tato výbava:
- náhradní elektrické pojistky, po jedné od každého užitého druhu, pokud jsou v elektrické instalaci používány,
- po jedné náhradní žárovce výměnného zdroje světla od
každého druhu užívaného v zařízeních k vnějšímu osvětlení a ke světelné
signalizaci a nářadí nutné k jejich výměně, s výjimkou zvláštního
světelného výstražného zařízení,
- příruční zvedák o nosnosti rovnající se alespoň
největší technicky přípustné hmotnosti na nápravu nejvíce zatížené
nápravy vozidla nebo jízdní soupravy nebo rovnající se hmotnosti zvedané
části vozidla z největší technicky přípustné hmotnosti vozidla při
zvedání této části způsobem stanoveným výrobcem pro použití zvedáku,
- klíč na matice (šrouby) kol vozidla,
- náhradní kolo (ráfek s pneumatikou), které je
dostatečně upevněno v držáku zajišťujícím, že síla při snímání kola z
držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N; v případě, kdy je na
vozidle použito více rozměrů kol, musí být náhradní kolo použitelné pro
všechny tyto rozměry nebo musí být vozidlo vybaveno náhradními koly pro
všechny rozměry.
(2) Povinnost podle odstavce 1 písm. c) a d) a povinnost vybavení
vozidla náhradními koly rozměrů podle písmene e) se nevztahuje na
- vozidla, která mají opatřena všechna kola
pneumatikami zvláštní konstrukce umožňující nouzové dojetí po defektu s
indikací defektu v kterékoliv z pneumatik nebo u vozidel kategorií M a N
s indikací defektu v kterékoliv z pneumatik, která jsou vybavena
prostředky pro bezdemontážní opravu poškozené pneumatiky umožňující
nouzové dojetí,
- městské autobusy, zásahové požární automobily a
komunální vozidla, která jsou provozována na omezeném území v
operativním dosahu servisních služeb svého provozovatele,
- vozidla, která jsou vybavena prostředky pro
bezdemontážní opravu poškozené pneumatiky umožňující nouzové dojetí; u
vozidel kategorie N2, N3, M2 a M3
vybavení prostředky pro bezdemontážní opravu může být nahrazeno
patřičným smluvním vztahem, na jehož základě bude zajištěna oprava
poškozené pneumatiky nepřetržitě na celém území České republiky; toto
ustanovení platí pro vozidla kategorie M1 a N1 uvedená do provozu před 15. září 2009 pouze se souhlasem výrobce nebo pro vozidla kategorie M1 a N1
stejného typu jako vozidla, která se uvádí na trh jako nová bez
náhradního kola v souladu s touto vyhláškou. Toto ustanovení platí
obdobně i na přípojná vozidla v soupravě s vozidly kategorie M a N.
(3) Pro vozidla kategorií T a S
S platí ustanovení odstavce 1 s
výjimkou písmen c), d) a e), pro jednonápravové traktory s přívěsy
ustanovení odstavce 1 neplatí.
(4) Přívěsy a návěsy s výjimkou vozidel kategorií O
1 a O
T1
a požárních přívěsů musí mít náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou
předepsaného druhu a rozměru upevněné v držáku, který zajišťuje, že síla
při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N.
Tahač návěsu může mít náhradní kolo umístěno na připojeném návěsu. V
provozu může jízdní souprava, v případě stejných rozměrů pneumatik a
stejného provedení kola, mít jedno společné náhradní kolo. Tato
povinnost se nevztahuje na přívěsy a návěsy kategorie O
T,
které jsou provozovány na omezeném území v operativním dosahu servisních
služeb svého provozovatele. Pro povinné vybavení přívěsu a návěsu
náhradním kolem platí ustanovení odstavce 2 písm. c) obdobně.
(5) Motocykly a motorové tříkolky musí mít ve výbavě minimálně jednu náhradní pojistku.
(6) Každé motorové vozidlo, kromě mopedu a motokola, jednonápravového
traktoru s přívěsem a motorového vozíku, musí být vybaveno příslušným
druhem lékárničky pro poskytnutí první pomoci. Pro požární automobily je
výbava příslušným druhem lékárničky stanovena zvláštním právním
předpisem.
5) Obsah lékárničky se ukládá do samostatného
pouzdra. Lékárnička se ve vozidle ukládá v takovém prostoru, aby na ni
nemohlo dopadat přímé sluneční světlo (záření). Úložný prostor pro
lékárničku musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. U vozidel
pro hromadnou přepravu cestujících se lékárnička umísťuje na označeném a
přístupném místě v prostoru vozidla určeném pro cestující. Provozovatel
vozidla musí lékárničku udržovat v řádném stavu a jednotlivé druhy
zdravotnických potřeb obměňovat. Doba použitelnosti jednotlivých druhů
zdravotnických potřeb je na nich vyznačena. Druhy lékárniček, jejich
obsah a výbava a použití podle druhů vozidel jsou uvedeny v příloze č.
14. Použití jednotlivých druhů autolékárniček
- vozidla pro hromadnou přepravu osob s obsaditelností více než 80 cestujících velikost III,
- vozidla pro hromadnou přepravu osob s obsaditelností do 80 cestujících včetně velikost II,
- ostatní motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly velikost I,
pro vozidla městské hromadné přepravy osob je dostačující autolékárnička velikosti II bez ohledu na jejich obsaditelnost.
(7) Pro vyznačení nouzového stání vozidla na pozemní komunikaci musí být
motorová vozidla, s výjimkou vozidel kategorie L, jednonápravových
traktorů s přívěsem, speciálních nosičů pracovních adaptérů, motorových
vozíků a vozidel o celkové šířce menší než 1,00 m, vybavena přenosným
výstražným trojúhelníkem homologovaným podle předpisu EHK č. 27.
(8) Nové vozidlo výrobce při jeho předávání prodejci vybavuje minimální
výbavou podle odstavců 1 a 5, pokud není stanoveno v odstavcích 2 až 4
jinak.
(9) Autobus, který má nejvýše 22 míst k přepravě osob kromě místa
řidiče, musí být vybaven jedním nebo několika hasicími přístroji s
minimální hasicí schopností 21 A nebo 113 B, ostatní autobusy hasicími
přístroji s minimální hasicí schopností 43 A nebo 183 B a sanitní
vozidlo hasicím přístrojem s hasicí schopností 34 B podle technické
normy
6).
(10) U hasicích přístrojů je potřebné provedení posouzení shody výrobku autorizovanou osobou.
7)
Hasicí přístroj se ve vozidle upevňuje do úchytu pro umístění ve směru
svislém nebo vodorovném tak, aby spolehlivě odolával zrychlení nejméně 6
g ve směru čelního nárazu vozidla, a umísťuje se na dobře viditelném a
snadno přístupném místě, přičemž jeden přístroj se instaluje v
bezprostřední blízkosti řidiče vozidla.
(11) Motorová vozidla, s výjimkou motocyklů a mopedů, musí být vybavena
oděvním doplňkem s označením z retroreflexního materiálu podle jiného
právního předpisu
7b).
§ 33
Schvalování technické způsobilosti výbavy vozidla
(K § 76 odst. 1 zákona)
(1) Výbava, jejíž technická způsobilost se schvaluje, je stanovena v
příloze č. 15. Technickou způsobilost výbavy je možno schválit, jestliže
výbava odpovídá technickým požadavkům stanoveným v příloze č. 15.
(2) V žádosti o schválení technické způsobilosti výbavy vozidla se uvede
název výrobku, typové označení výrobku, název výrobce, pokud jím není
žadatel, a údaj, pro jaký druh a typ vozidla je výrobek určen.
(3) K žádosti podle odstavce 2 se přikládá
- výpis z obchodního rejstříku nebo obdobný
doklad (živnostenský list apod.) nebo jejich ověřené kopie; u
zahraničního výrobce výbavy vozidla se přikládá pověření k zastupování
na území České republiky, z kterého je patrno, že žadatel je oprávněn
projednávat jménem výrobce záležitosti související se schválením
technické způsobilosti výbavy vozidla v České republice,
- návod k obsluze, montáži a údržbě výbavy v českém
jazyce; návod k montáži se nepřikládá v případě, že montáž výbavy je
zabezpečována odborným montážním pracovištěm,
- popis umístění a způsob povinného značení výbavy,
- seznam odborných montážních pracovišť v případě, že je montáž výbavy zabezpečována odbornými montážními pracovišti.
§ 34
Technické požadavky na doplňková zařízení a vybavení vozidla
(K § 76 odst. 1 zákona)
(1) Volný konec antény, která je delší než 1,40 m a která by přesahovala
půdorysný průmět obrysu vozidla (s výjimkou výsuvných antén), musí být
připevněn k vozidlu tak, aby anténa nepřesahovala půdorysný obrys
vozidla. Antény musí z hlediska vnějších výčnělků splňovat požadavky
předpisu EHK č. 26 buď samostatně jako konstrukční části nebo v rámci
homologace celého vozidla podle tohoto předpisu.
(2) Nosiče zavazadel apod., reklamní tabule, směrové tabulky, označení
vozidel taxislužby, označení vozidel autoškoly a jiná zařízení dodatečně
montovaná na vozidlo musí být spolehlivě přichyceny k vozidlu, nesmějí
přesahovat půdorysný obrys vozidla s výjimkou zádi vozidla a nesmějí mít
žádné hroty ani ostré hrany; vnější části včetně připevňovacích částí
musí mít poloměr zakřivení nejméně 2,5 mm. Z této hodnoty poloměru
zakřivení jsou možné výjimky podle ustanovení předpisu EHK č. 26. Nosiče
zavazadel musí umožňovat spolehlivé upevnění přepravovaných předmětů.
Upevnění nosiče včetně zavazadel spolehlivě odolává zpomalení v podélném
směru nejméně o hodnotě 6 g. Nosiče zavazadel a nosiče lyží musí z
hlediska vnějších výčnělků splňovat požadavky dle předpisu EHK č. 26 buď
samostatně jako konstrukční části nebo v rámci homologace celého
vozidla podle tohoto předpisu.
(3) Úpravy a opravy zasklení vozidel, které mají za následek snížení
světelné propustnosti, je možno provádět pouze při dodržení podmínek
daných předpisem EHK č. 43 a musí být schváleny podle přílohy č. 15. V
zorném poli řidiče nesmí být umístěny žádné předměty (např. okrasné a
upomínkové předměty), které by omezovaly výhled řidiče všemi směry, s
výjimkou schválených označení určených k umístění na skla vozidla. Tato
podmínka neplatí pro zadní skla vozidel kategorie M
3. Výhled zadním sklem vozidla kategorie M
1
může být částečně snížen schváleným příslušenstvím nebo přepravovanými
předměty, avšak jen za podmínky, že je vozidlo vybaveno pravým vnějším
zpětným zrcátkem homologovaného nebo schváleného typu. Výhled předním
sklem u vozidel kategorie M
3 může být částečně snížen vedle
schválených označení určených k umístění na skla jen směrovou tabulkou.
Provedení a umístění tabulek na vozidle musí být schváleno podle přílohy
č. 15.
(4) Nádoby na záložní palivo jsou provedeny tak, aby palivo při jakékoli
poloze nádoby nemohlo vytékat. Nádoby ve vozidle musí být umístěny tak,
aby byly od rovin vymezujících největší šířku vozidla vzdáleny nejméně
150 mm a od roviny vymezující délku vozidla vpředu nebo vzadu nejméně
250 mm.
(5) Tyče nebo lana určená k vlečení vozidel musí být zřetelně viditelná;
tyče musí být opatřeny po celé délce příčnými červenobílými pruhy o
šířce 75 mm, lana musí být opatřena červeným praporkem nebo štítkem o
rozměru nejméně 200 x 200 mm. Tyče nebo lana určená k vlečení vozidel
musí být schváleného typu. Podmínkou pro jejich schválení je jejich
odolnost při působení osové síly 12 kN.
(6) Dodatečně montovaná nezávislá topení musí být homologována jako
konstrukční část nebo schválena podle technických příloh směrnic EHS/ES.
Montáž do vozidla musí provádět autorizovaná servisní služba, které
ministerstvo udělilo toto oprávnění.
(7) Silniční motorová vozidla o největší povolené hmotnosti větší než
3,50 t a přípojná vozidla o největší povolené hmotnosti větší než 750 kg
musí být vybavena nejméně jedním zakládacím klínem. Silniční motorová a
přípojná vozidla se třemi a více nápravami, jednonápravové přívěsy o
největší povolené hmotnosti větší než 750 kg a návěsy musí být vybaveny
nejméně dvěma zakládacími klíny. Klíny musí účinně zajistit vozidlo
proti samovolnému pohybu, musí být lehce přístupné obsluze a bezpečně
uchopitelné. Zakládací klíny musí být na vozidle upevněny tak, aby se v
provozu nemohly samovolně uvolnit.
(8) Ochranná přilba řidiče a spolujezdce vozidel kategorie L a její
hledí musí splňovat technické požadavky a musí být homologovány podle
předpisu EHK č. 22. U ochranných přileb spolujezdců se připouští použití
hledí se sníženou propustností světla. Za ochrannou přilbu se považuje
též bezpečnostní kabina nebo ochranný bezpečnostní rám vozidel kategorie
L, které jsou vybaveny bezpečnostními zádržnými systémy.
ČÁST ŠESTÁ
§ 35
Umístění tabulky s registrační značkou
(K § 7 odst. 2 zákona)
Vozidla kategorie L a přípojná vozidla mají prostor pro umístění tabulky
s registrační značkou pouze vzadu, a to vozidla kategorie L uprostřed a
přípojná vozidla uprostřed nebo vlevo. Prostor vymezený pro umístění
tabulky s registrační značkou musí umožnit umístění přední tabulky ve
svislé poloze tak, aby spodní hrana tabulky byla rovnoběžně s rovinou
vozovky. Vzadu musí prostor pro umístění tabulky s registrační značkou
odpovídat směrnici 70/222/EHS pro vozidla kategorií M, N a O, směrnici
74/151/EHS pro vozidla kategorií T a S
S a směrnici 93/94/EHS pro vozidla kategorie L.
§ 36
Závady na vozidle, které ohrožují bezpečnost provozu
na pozemních komunikacích
(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Jsou-li na vozidle závady, které ohrožují bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích, nesmí být vozidlo užito v provozu na pozemních
komunikacích, s výjimkou nouzového dojetí.
8)
(2) Závadou podle odstavce 1 v osvětlení vozidla je vždy,
- nesvítí-li potkávací nebo brzdové nebo zadní obrysové světlo alespoň na straně přivrácené do středu vozovky,
- nelze-li přepnout dálková světla na potkávací,
- způsobují-li světlomety oslnění,
- jsou-li dodatečně namontovány nebo upraveny svítilny
svítící dopředu nepřerušovaně světlem jiné barvy než bílé, kromě
předních svítilen do mlhy žluté barvy a dozadu nepřerušovaně svítící
světlem jiné barvy než červené,
- jsou-li chybně zapojeny svítilny nebo chybně propojeny svítilny tažného vozidla a přípojného vozidla.
(3) Závadou podle odstavce 1 v zasklení vozidla je vždy
- prasklé nebo poškozené čelní sklo ve stírané ploše o velikosti větší než 20 mm,
- zatemnění čelního skla na propustnost zjevně nižší
než 75 % nebo zatemnění předního bočního skla na propustnost zjevně
nižší než 70 %.
(4) Závadou podle odstavce 1 na výfukovém potrubí vozidla je vždy
netěsnost nebo neúplnost výfukového potrubí nebo zjevný zásah do tohoto
potrubí mající vliv na vnější hluk vozidla.
(5) Závadou podle odstavce 1 na karoserii vozidla nebo na jeho podvozku
je vždy poškození nebo deformace karoserie nebo podvozku, včetně řízení a
brzd, které může bezprostředně ohrozit bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích.
(6) Závadou podle odstavce 1, která má vliv na znečišťování životního
prostředí, je vždy zjevné unikání paliva, oleje nebo mazacích tuků.
(7) Závadou podle odstavce 1 na pneumatikách vozidla je vždy,
- je-li hloubka dezénu hlavních dezénových
drážek nebo zářezů menší než 1,6 mm u vozidel všech kategorií a u mopedů
menší než 1,0 mm,
- obnažuje-li trhlina nebo poškození pláště pneumatiky
na jejím vnějším obvodu (oblast koruny, ramene, boku a patky) kostru
pneumatiky nebo ji narušují,
- jsou-li namontovány pneumatiky různého rozměru na téže nápravě, nejde-li o nouzové dojetí.
(8) Závadou podle odstavce 1 je vždy překročení největší povolené
hmotnosti vozidla nebo překročení největších povolených rozměrů vozidla
nebo jízdní soupravy, není-li vozidlo v režimu zvláštního užívání
pozemní komunikace podle zvláštního právního předpisu.
3)
(9) Závadou podle odstavce 1, která se týká spojení dvou nebo více
vozidel do jízdní soupravy, je vždy porušení požadavků na vzájemné
zapojení vozidel do jízdních souprav.
(10) Jsou-li na vozidle závady na brzdovém systému, které znemožňují
nebo by mohly znemožnit účinně zastavit vozidlo (například prasklé
brzdové hadice) nebo hrubé závady na řídicím ústrojí (například zjevné
deformace a nadměrné vůle), je vozidlo nezpůsobilé k provozu na
pozemních komunikacích.
ČÁST SEDMÁ
§ 37
Druhy zkušebních stanic
(K § 72 odst. 3 zákona)
(1) Zkušební stanice se dělí na
- zkušební stanice pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M1, N1, O1 a O2 (zkušební stanice pro osobní automobily),
- zkušební stanice pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií M2, M3, N2, N3, O1, O2, O3, OT4 a S a zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, OT1, OT2, OT3 a OT4 (zkušební stanice pro užitkové automobily),
- zkušební stanice pro zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, OT1, OT2, OT3, OT4 a S (zkušební stanice pro traktory),
- zkušební stanice kombinované pro motorová a přípojná
vozidla podle písmen a), b) a c) v různých kombinacích podle kategorií
vozidel.
(2) Vzor tiskopisu oprávnění stanice technické kontroly k provádění
technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo
malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k
provozu na pozemních komunikacích a vzor tiskopisu osvědčení k
provozování zkušební stanice je uveden v příloze č. 16.
§ 38
Získávání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol
vozidel před schválením jejich technické způsobilosti
k provozu na pozemních komunikacích
(K § 72 odst. 3 zákona)
(1) Technické kontroly vozidel před schválením jejich technické
způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích provádí osoba, která je
držitelem profesního osvědčení kontrolního technika a získala osvědčení
k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich
technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích (dále jen
"osvědčení").
(2) Osvědčení může získat kontrolní technik, který absolvoval speciální
kurz k získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol
vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na
pozemních komunikacích a úspěšně složil zkoušku z této odborné
způsobilosti.
(3) Kontrolnímu technikovi, který absolvoval speciální kurz a složil
zkoušku z odborné způsobilosti podle odstavce 2, (dále jen "kontrolní
technik typu K") ministerstvo vystaví osvědčení a přidělí razítko s
evidenčním číslem. Absolvent, který při zkoušce neprospěl, může si své
znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního
přezkoušení. Tuto žádost může podat nejdříve za jeden měsíc a nejpozději
do šesti měsíců po ukončení kurzu. Další opakování zkoušky není možné
bez nového absolvování speciálního kurzu k získání odborné způsobilosti k
provádění technických kontrol vozidel před schválením technické
způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích.
(4) Držitel osvědčení podle odstavce 1 se jednou za dva roky podrobuje
školení ve zdokonalovacím kurzu a přezkoušení z odborné způsobilosti k
provádění kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k
provozu na pozemních komunikacích v rozsahu, který určí ministerstvo a
který je zveřejněn ve Věstníku dopravy.
(5) Speciální kurz, zdokonalovací kurz, zkoušky z odborné způsobilosti
podle odstavce 2 a přezkoušení z odborné způsobilosti podle odstavce 4
provádí ministerstvo nebo jím zmocněná osoba. Obsah výuky ve speciálním
kurzu a zdokonalovacím kurzu a způsob provádění zkoušky a přezkoušení z
odborné způsobilosti zveřejní ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(6) Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 17.
§ 39
Úhrada za úkony
(K § 87 zákona)
(1) Za školení kontrolního technika typu K ve speciálním kurzu uhradí posluchač ministerstvu 500 Kč.
(2) Za školení kontrolního technika typu K ve zdokonalovacím kurzu uhradí posluchač ministerstvu 200 Kč.
(3) Za závěrečnou zkoušku ve speciálním i zdokonalovacím kurzu uhradí
posluchač ministerstvu 100 Kč, za opakovanou zkoušku 200 Kč.
ČÁST OSMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 40
(1) Homologační předpisy platí vždy ve znění jejich pozdějších změn.
Pokud změny předpisů neobsahují přechodná ustanovení pro nabytí
účinnosti změny, je změna účinná
- pro nově udělované homologace po uplynutí jednoho roku ode dne platnosti změny,
- pro uvedení vozidla do provozu po uplynutí dvou roků ode dne platnosti změny.
(2) Úplné znění homologačních předpisů, směrnic EHS/ES a technických
norem v českém jazyce tvoří předpisovou základnu podle zákona.
(3) Tiskopisy dokumentů potřebných pro výkon činností podle této vyhlášky zabezpečuje ministerstvo.
§ 41
Vozidlo v mezinárodním silničním provozu
(1) Vozidlo v mezinárodním silničním provozu je vozidlo registrované v
zahraničí, které má platné osvědčení o registraci a platnou registrační
značku. Toto vozidlo může být v České republice provozováno v souladu s
Úmluvou o silničním provozu uzavřenou ve Vídni dne 8. listopadu 1968.
(2) Za jízdní soupravu v mezinárodním silničním provozu se považuje
jízdní souprava, v níž alespoň jedno vozidlo této jízdní soupravy
splňuje podmínky uvedené v odstavci 1.
§ 42
Přechodná ustanovení
(1) Schválení technické způsobilosti typu vozidla, typu systému vozidla,
typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku
vozidla, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti této vyhlášky, se
dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.
(2) Pro schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného
silničního vozidla, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti této
vyhlášky, se použije právní úprava technických požadavků platná v době
povolení výroby jednotlivě vyrobeného vozidla.
(3) Pro schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného
silničního vozidla, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti této
vyhlášky, se použije právní úprava technických požadavků platná v době
zahájení řízeni.
(4) Pro schválení technické způsobilosti přestavby, která byla povolena
přede dnem účinnosti této vyhlášky, se použije právní úprava technických
požadavků platná v době zahájení řízení o povolení přestavby vozidla.
(5) Podrobné rozdělení druhů vozidel, používání jednotných názvů a
zkratek druhů vozidel, které je určeno pro jednotné vyplňování
technických průkazů, technických osvědčení a schvalovacích dokumentů k
vozidlům, je uvedeno v příloze č. 18.
(6) Základní pojmy uvedené v § 1 nahrazují pojmy, které byly používány v
dřívějších právních předpisech, jejich srovnání je uvedeno v příloze č.
19.
§ 43
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 301/2001 Sb., o schvalování technické
způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích.
§ 44
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2002.
____________________________________________________________
- Vyhláška č. 176/1960 Sb., o Dohodě o přijetí
jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném
uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, ve znění
sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/1996 Sb.
- Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o
mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění sdělení
Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1997 Sb.
- Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
- § 41 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
- Vyhláška č. 259/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky č. 352/2000 Sb.
- ČSN EN 3 - 4. Přenosné hasicí přístroje. Část 4: Množství a náplně, minimální požadavky na hasicí schopnost.
- Zákon č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č.
173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve
znění pozdějších předpisů.
- § 3 vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla
provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních
komunikacích.
- § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 361/2000 Sb.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Technické požadavky na konstrukci vozidel kategorií M, N, L, O, T, OT ;a S
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Technické požadavky na konstrukci vozidel kategorií L
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Technické požadavky na konstrukci zvláštních vozidel
kategorií T a OT
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Technické požadavky na konstrukci zvláštních vozidel
kategorií SS a SP a pracovních strojů nesených (SN)
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Technické požadavky na konstrukci dalších zvláštních vozidel
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Schvalování technické způsobilosti typu vozidel kategorií M,
N, O, L vyrobených v malých sériích nebo vyrobených jednotlivě
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Technické osvědčení
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Schvalování technické způsobilosti typu vozidel kategorií T,
OT a S a ostatních zvláštních vozidel kategorie R vyrobených v malých sériích nebo vyrobených jednotlivě
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Technické osvědčení zvláštního vozidla
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Vzor osvědčení o schválení technické způsobilosti typu
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Vzor vyplněného doplňkového štítku vozidla
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Technické osvědčení samostatného technického celku
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Technické požadavky na jízdní kola, potahová vozidla
a ruční vozíky
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Druhy lékárniček, jejich obsah a výbava a jejich použiti podle druhů vozidel
1. Lékárnička pro motorová vozidla kategorie L (motolékárnička)
Zdravotnický materiál
| množství (ks)
|
a) Obvaz hotový s 1 polštářkem
(šíře nejméně 8 cm, savost nejméně 800g/cm2)
| 1
|
b) Obvaz hotový s 2 polštářky
(šíře nejméně 8 cm, savost nejméně 800g/cm2)
| 1
|
c) Šátek troj cípy (z netkaného) textilu
(délka stran nejméně 960 x 1360 x 960 mm)
| 1
|
d) Náplast s polštářkem
(velikost 8 cm x 4 cm, minimální lepivost 2,5 N/cm)
| 3
|
e) Obinadlo škrtící pryžové (60 x 1250 mm)
| 1
|
f) zrušeno vyhláškou č. 182/2011 Sb.
|
|
g) Rukavice pryžové (latexové) chirurgické v obalu
| 1
|
h) zrušeno vyhláškou č. 182/2011 Sb.
|
|
2. Lékárnička pro ostatní motorová vozidla (autolékárnička)
Zdravotnický materiál
| množství (ks)
velikost lékárničky
|
| I.
| II.
| III
|
a) Obvaz hotový s 1 polštářkem
(šíře nejméně 8cm, savost nejméně 800g/cm2)
| 3
| 5
| 10
|
b) Obvaz hotový s 2 polštářky
(šíře nejméně 8cm, savost nejméně 800g/cm2)
| 3
| 5
| 10
|
c) Šátek troj cípy z (netkaného) textilu (délka stran nejméně 960 x 1360 x 960 mm)
| 2
| 3
| 6
|
d) Náplast hladká cívka
(velikost 2,5 cm x 5 m, minimální lepivost 7 N/25 mm)
| 1
| 2
| 4
|
e) Náplast s polštářkem
(velikost 8 cm x 4 cm, minimální lepivost 2,5 N/cm)
| 6
| 12
| 18
|
f) Obinadlo škrtící pryžové (60x1250 mm)
| 1
| 3
| 5
|
g) zrušeno vyhláškou č. 182/2011 Sb.
|
|
|
|
h) Rouška plastová (20 x 20 cm,tloušťka 0,05 mm)
| 1
| 2
| 4
|
i) Rukavice pryžové (latexové) chirurgické v obalu
| 1
| 2
| 4
|
j) Nůžky se sklonem v antikorozní úpravě se zaoblenými hroty - délka 15 cm
| 1
| 1
| 1
|
k) Isotermická fólie o rozměrech nejméně 200 x 140 cm
| 1
| 1
| 1
|
l) zrušeno vyhláškou č. 182/2011 Sb.
|
|
|
|
Poznámka:
autolékárničku velikosti III. je možno nahradit dvěma autolékárničkami velikosti II."
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Výbava vozidla, jejíž technická způsobilost se schvaluje
Příloha č. 16 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Vzor oprávnění zkušební stanici k provádění
technických kontrol
Příloha č. 17 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Vzor osvědčení k provádění technických kontrol vozidel
před schválením jejich techniické způsobilosti k provozu
na pozemních komunikacích
Příloha č. 18 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Podrobné rozdělení druhů vozidel, používání názvů a zkratek
druhů vozidel pro vyplňování technických průkazů, technických
osvědčení a schalovacích dokumentů k vozidlům
Příloha č. 19 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Porovnání nových technických pojmů a pojmy používanými
v předchozí právní úpravě
Body 3 až 6 vyhlášky č. 388/2008 Sb., které nelze zapracovat:
3. V bodu 1 písm. a) přílohy č. 1 se doplňují položky, které znějí:
(odkaz na položky ve formátu PDF)
4. V bodu 1 písm. b) přílohy č. 1 se doplňují položky, které znění:
(odkaz na položky ve formátu PDF)
5. Bod 18 přílohy č. 1 zní:
"18. Motorová vozidla kategorií M, N a O musí být vybavena zařízením pro
nepřímé vidění schváleným v souladu s ustanoveními směrnice 2003/97/ES a
musí být s tímto zařízením schválena. Zařízením pro nepřímé vidění se
rozumí zařízení pro sledování oblasti přiléhající k vozidlu, kterou
řidič nemůže svým zrakem pozorovat přímo. Těmito zařízeními mohou být
konvenční zrcátka, kamerové systémy nebo jiná zařízení schopná
zprostředkovat pro řidiče informaci z oblasti, která se nalézá mimo jeho
přímé zorné pole. Vozidla kategorií N2 a N3 poprvé registrovaná po 1.
lednu 2000, která nejsou vybavena širokoúhlým zrcátkem třídy IV. a
blízkopohledovým zrcátkem třídy V. podle příloh I. a III. směrnice
2003/97/ES, musí být do 31. března 2009 těmito zrcátky dovybavena.
Zrcátka použitá k dovybavení vozidla musí být homologována podle
směrnice 2003/97/ES nebo musí být použita zrcátka shodné třídy
schváleného typu (ATEST 8SD). Pokud nelze motorové vozidlo kategorie N2,
jehož největší přípustná hmotnost nepřesahuje 7,5 t, dovybavit
blízkopohledovým zrcátkem třídy V. podle příloh I. a III. směrnice
2003/97/ES tak, aby se všechny části zrcátka nacházely výše než 2 m nad
povrchem země, je-li vozidlo plně naloženo, a celá plocha zrcátka byla
viditelná z místa řidiče, nevztahuje se na něj požadavek na dovybavení
vozidla.".
6. Bod 27 přílohy č. 1 zní:
"27. Všechna vozidla kategorií M2 a M3 a vozidla kategorie N, u nichž
největší přípustná hmotnost, včetně případně připojeného přívěsu nebo
návěsu, přesáhne 3,5 t, musí být vybavena záznamovým zařízením s
registrací pracovní činnosti řidiče (dále jen "tachograf") podle
nařízení Rady (ES) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém
zařízení v silniční dopravě. Tachografem nemusí být vybavena vozidla
uvedená v článku 3 a v článku 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 561/2006 nebo vozidla vyjmutá z této povinnosti podle
zvláštního právního předpisu.
Vozidla, která musí být vybavena tachografem a na která se tato
povinnost nevztahovala podle dosavadních právních přepisů, musí být
tachografem dovybavena.
Tachograf musí být ověřen nejméně jednou za 2 roky pracovištěm pověřeným
Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a
registrovaným ministerstvem a musí být zaplombován, včetně svého pohonu.
Pokud je tachografem vybaveno vozidlo, v němž není jeho použití
povinné, musí být tachograf ověřen Úřadem pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví nejméně jednou za 5 let.".
Body 34 až 58 vyhlášky č. 283/2009 Sb., které nelze zapracovat:
34. V příloze č. 1 bodu 1 písm. a) se položka "124 Jednotná ustanovení
pro výrobu obnovených pneumatik motorových vozidel a jejich přípojných
vozidel" nahrazuje položkou "124 Jednotná ustanovení pro homologaci kol
pro osobní vozidla" a položka "126 Jednotná ustanovení pro schvalování
přepažovacích systémů pro ochranu cestujících před uvolněnými zavazadly,
dodávaných jako neoriginální vybavení vozidla" se nahrazuje položkou
"126 Jednotná ustanovení pro homologaci přepažovacích systémů pro
ochranu cestujících před uvolněnými zavazadly, dodávaných jako
neoriginální vybavení vozidla".
35. V příloze č. 1 bodu 1 písm. b) se na konci tabulky doplňují položky, které znějí:
Položky
36. V příloze č. 1 bod 2 zní:
Bod 2
37. V příloze č. 1 bodu 5 tabulky se řádek s předmětem "Obrysové značení s vratným odrazem" zrušuje.
38. V příloze č. 1 bodu 6 se na konci prvního odstavce doplňuje věta
"Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na vozidla, která konstrukcí
vycházejí z osobního automobilu kategorie M
1, a to i v případě, že vozidlo bylo schváleno v souladu s ustanovením tohoto odstavce.".
39. V příloze č. 1 bodu 8 písm. a) se věta poslední zrušuje.
40. V příloze č. 1 bodu 8 písm. b) se věta první nahrazuje větou "u
vozidel kategorií M, N a O lze pro propojení elektrické instalace
zásuvkou a zástrčkou užít zásuvku a zástrčku třináctipólovou (osobní
automobily a nákladní automobily kategoriií M a N se systémem 12 V)
podle mezinárodní normy ISO 11446 nebo patnáctipólovou (vozidla se
systémem 24 V) podle mezinárodní normy ISO 12098.".
41. V příloze č. 1 bodu 18 se slova "N a O" nahrazují slovy "a N".
42. V příloze č. 1 bodu 31 se za slovo "tabulky" vkládají slova "nebo zakrývat předepsané osvětlení vozidla".
43. V příloze č. 2 bodu 2 se v tabulce ve sloupci "Předpis EHK" na řádku
bodu 10.5 za číslo "81" vkládá čárka a číslo "46****)" včetně odkazu.
Odkaz ****) zní:
- Použije se alternativně se
směrnicí 97/24/ES kapitola 4 na vozidla kategorií L s karoserií, která
částečně nebo úplně obklopuje řidiče.".
44. Příloha č. 3 zní: zařazena v textu
45. V příloze č. 4 body 3 až 6 znějí:
Body 3 až 6
46. V příloze č. 4 bod 20 zní:
- Nádrž na palivo musí splňovat podmínky stanovené v technických normách ČSN EN 474-1, ČSN EN 1553.".
47. V příloze č. 4 body 22 až 25 znějí:
Body 22 až 25
48. V příloze č. 4 bod 34 zní:
Bod 34
49. V příloze č. 4 bod 38 zní:
Bod 38
50. V příloze č. 4 body 42 až 50 znějí:
Body 42 až 50
51. V příloze č. 4 body 54 a 55 znějí:
Body 54 a 55
52. V příloze č. 5 bod 12 zní:
53. V příloze č. 5 bod 16 zní:
54. V příloze č. 5 bod 26 zní:
Body 12, 16 a 26
55. Příloha č. 8 zní: zařazena v textu
56. V příloze č. 13 body 7 až 9 znějí:
Body 7 až 9
57. Příloha č. 14 zní: zařazena v textu
58. V příloze č. 18 bodu 5 části E) se na konci odstavce definujícího
kategorii T1 doplňuje věta "Do doby přijetí všech jednotlivých směrnic
podle přílohy II směrnice 2003/37/ES lze do kategorie T1 řadit i
traktory s maximální konstrukční rychlostí vyšší než 40 km.h
-1, pokud budou splněny požadavky podle bodu 15 přílohy č. 3 k této vyhlášce.".
Bod 2 vyhlášky č. 216/2010 Sb., který nelze zapracovat:
2. V příloze č. 1 bodu 1 písmeno b) zní:
- Přehled směrnic, nařízení a
rozhodnutí EHS/ES/EU, které se vztahují ke konstrukci a provozu kolových
vozidel a nesilničních mobilních strojů (nejsou uváděny pouze
dokumenty, týkající se opatření v konkrétních zemích EU).
Bod 2 vyhlášky č. 182/2011 Sb., který nelze zapracovat:
2. V bodě 1 písm. b) přílohy č. 1 se na konci tabulky doplňují položky, které znějí:
Položky
Bod 2 vyhlášky č. 315/2012 Sb., který nelze zapracovat:
2. V příloze 1 bodě 1 písm. b) se na konci tabulky doplňují položky, které znějí:
Položky