NAŘÍZENÍ VLÁDY
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se
upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v
pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o
zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k
provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů:
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
(1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie
1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie
21)
- rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsob jejich zjišťování, hygienické limity,
- způsob hodnocení rizikových faktorů z hlediska ochrany zdraví zaměstnance (dále jen "hodnocení zdravotního rizika"),
- minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance,
- podmínky poskytování osobních ochranných pracovních
prostředků a jejich údržby při práci s olovem, chemickými látkami nebo
směsmi, které se vstřebávají kůží nebo sliznicemi, a chemickými látkami,
směsmi nebo prachem, které mají dráždivý účinek na kůži, karcinogeny,
mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, s azbestem, biologickými
činiteli a v zátěži chladem nebo teplem,
- bližší podmínky poskytování ochranných nápojů,
- bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí,
- bližší požadavky na způsob organizace práce a
pracovních postupů při zátěži teplem nebo chladem, při práci s
chemickými látkami, směsmi, prachem, olovem, azbestem, biologickými
činiteli a při fyzické zátěži,
- bližší požadavky na práci se zobrazovacími jednotkami,
- některá opatření pro případ zdolávání mimořádné
události, při které dochází ke zvýšení expozice na úroveň, která může
vést k bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo života (dále jen "nadměrná
expozice") zaměstnance exponovaného chemické látce, směsi nebo prachu,
- rozsah informací k ochraně zdraví při práci s
olovem, při nadměrné expozici chemickým karcinogenům, mutagenům nebo
látkám toxickým pro reprodukci, s biologickými činiteli a při fyzické
zátěži,
- minimální požadavky na obsah školení zaměstnance při
práci, která je nebo může být zdrojem expozice azbestu nebo prachu z
materiálu obsahujícího azbest.
(2) Na práce vykonávané na pracovišti, které není nebo je jen částečně
chráněno před venkovními vlivy (dále jen "venkovní pracoviště"), se
nevztahují podmínky upravené v § 36 až 38, 41, 42, 47, 51, 52 a v
příloze č. 1 k tomuto nařízení, části C. Za venkovní pracoviště se
považuje i pracoviště v podzemí.
(3) Na práce vykonávané jako umělecká činnost, s výjimkou dílen umělecké
výroby, se nevztahují podmínky upravené v § 13 až 21, § 36 až 39, § 43,
48, 49, 51, 52, v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části C a v přílohách
č. 2, 4, 7 a 9 k tomuto nařízení.
(4) Toto nařízení se použije na právní vztahy týkající se ochrany zdraví
při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy v
rozsahu, který stanoví zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci
2).
(5) Podle tohoto nařízení se hodnotí podmínky ochrany zdraví žáků
středních škol při praktickém vyučování, studentů vyšších odborných škol
při praktické přípravě a studentů vysokých škol při praktické výuce a
praxi.
(6) Tímto nařízením nejsou dotčeny obecné technické požadavky na výstavbu
3).
Toto nařízení se nepoužije, jsou-li zvláštní požadavky na pracovní
prostředí a pracoviště a postupy při zjišťování a hodnocení rizikových
faktorů pracovních podmínek upravené zvláštním právním předpisem
4) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie
5).
ČÁST DRUHÁ
RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK, JEJICH ČLENĚNÍ,
ZJIŠŤOVÁNÍ, HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA A PODMÍNKY
OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
HLAVA I
ČLENĚNÍ RIZIKOVÝCH FAKTORŮ PRACOVNÍCH PODMÍNEK,
JEJICH ZJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ
§ 2
Základní členění
(1) Rizikové faktory mikroklimatických podmínek se člení na zátěž teplem
a zátěž chladem; chemické faktory se člení na látky a směsi obecně,
olovo, prach, karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci a
azbest; biologické činitele se člení na skupiny; fyzická zátěž se člení
na celkovou fyzickou zátěž, lokální svalovou zátěž, pracovní polohy a
ruční manipulaci s břemeny.
(2) Není-li možné při zjišťování a hodnocení rizikových faktorů
pracovních podmínek postupovat podle tohoto nařízení, postupuje se podle
metody obsažené v české technické normě, která tyto metody obsahuje
6),
při jejímž použití se má za to, že výsledek je co do mezí
stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné
metody než metody obsažené v české technické normě musí být doloženo, že
použitá metoda je stejně spolehlivá.
(3) Rizikové faktory hluku, vibrací, neionizujícího záření, optického
záření a ionizujícího záření, způsob jejich zjišťování a hodnocení,
jejich hygienické limity a podmínky ochrany zdraví zaměstnance při práci
exponovaného těmto rizikovým faktorům upravují zvláštní právní předpisy
7).
HLAVA II
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S RIZIKOVÝMI FAKTORY
MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNEK
Díl 1
Zátěž teplem
§ 3
Hodnocení zátěže teplem
Zátěž teplem při práci je určena množstvím metabolického tepla
vznikajícího svalovou prací a faktory prostředí, kterými se rozumí
teplota vzduchu (t
a), výsledná teplota kulového teploměru (t
g), rychlost proudění vzduchu (v
a), relativní vlhkost vzduchu (R
h) a stereoteplota (t
st).
§ 3a
Vymezení pojmů
Pro účely hodnocení zátěže teplem podle tohoto nařízení vlády se rozumí
- dlouhodobě přípustnou zátěží teplem zátěž
limitovaná množstvím tekutin ztracených při práci z organizmu potem a
dýcháním, která činí pro aklimatizovanou ženu nebo muže maximálně 2 160
g.m-2, což odpovídá ztrátě 3,9 litrů tekutin za osmihodinovou směnu pro standardní osobu o ploše povrchu těla 1,8 m2,
- krátkodobě přípustnou zátěží teplem zátěž limitovaná
množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro
zaměstnance aklimatizovaného i neaklimatizovaného 180 kJ.m-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty vnitřního prostředí organizmu o 0,8 oC, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 oC a vzestup srdeční frekvence nejvýše na 150 tepů.min-1,
- dlouhodobě přípustnou dobou práce doba, během níž je dosažena dlouhodobě přípustná zátěž teplem,
- krátkodobě přípustnou dobou práce doba, během níž je dosažena krátkodobě přípustná zátěž teplem,
- metabolickým teplem množství tepla vytvářeného
organizmem zaměstnance při práci, které odpovídá energetickému výdeji
spojenému s touto prací,
- stereoteplotou tst směrová radiační
teplota měřená kulovým stereoteploměrem, která charakterizuje radiační
účinek okolních ploch ve sledovaném prostorovém úhlu,
- energetickým výdejem (M) výdej vyjádřený v brutto
hodnotách, kterými jsou hodnoty zahrnující i bazální metabolizmus BM,
přičemž jednotkou je 1 watt na 1 m2 tělesného povrchu muže
nebo ženy; energetický výdej se stanoví měřením nebo orientačně pomocí
tabelárních hodnot podle české technické normy o ergonomii tepelného
prostředí22), k orientačnímu určení energetického výdeje lze
použít údaje uvedené pro příkladmé druhy prací v příloze č. 1 k tomuto
nařízení, části A, tabulce č. 1,
- nevenkovním pracovištěm s neudržovanou teplotou
uzavřené pracoviště, přirozeně větrané nebo pracoviště, na němž je k
větrání použito kombinované nebo nucené větrání,
- nevenkovním pracovištěm s udržovanou teplotou jako
technologickým požadavkem pracoviště s udržovanou teplotou nezbytnou k
vytvoření a udržení standardizovaných tepelně-vlhkostních podmínek pro
ochranu výroby, výrobku nebo produktu,
- klimatizovaným pracovištěm nevenkovní pracoviště s
udržovanou teplotou, na němž je k větrání použito nucené větrání
zajišťující požadovanou čistotu, teplotu a vlhkost vzduchu.
§ 3b
Zátěž teplem na pracovišti
(1) Zátěž teplem při práci na pracovišti podle § 3a písm. h) nebo na
pracovišti podle § 3a písm. i) se hodnotí podle průměrné operativní
teploty (t
o), kterou se rozumí teplota vypočtená jako časově
vážený průměr za efektivní dobu práce, kterou je doba snížená o dobu
trvání přestávky na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávku nebo průměr z
jednotlivých měřených časových intervalů v průběhu celé osmihodinové
nebo delší směny, jde-li o pracoviště s měnícími se teplotami, z teploty
vzduchu t
a, výsledné teploty kulového teploměru t
g, rychlosti proudění vzduchu v
a a stereoteploty t
st. Hodnocení podle průměrné operativní teploty lze za podmínky rychlosti proudění vzduchu va rovné nebo menší než 0,2 m.s
-1 nahradit hodnocením podle výsledné teploty kulového teploměru.
(2) Zátěž teplem pro práci zařazenou do třídy I až V podle přílohy č. 1 k
tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 vykonávanou na pracovišti
uvedeném v odstavci 1 se hodnotí z hlediska dodržení přípustných hodnot
upravených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2.
(3) Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro
klimatizované pracoviště třídy I a IIa jsou upraveny v příloze č. 1 k
tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3. Zároveň musí být splněny
požadavky na přípustnou horizontální a vertikální nerovnoměrnost teplot
upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 4 a 5.
Požadavky uvedené v tabulkách č. 4 a 5 musí být dodrženy i na pracovišti
podle § 3a písm. h), na němž je vykonávána práce zařazená do třídy I a
IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1.
(4) K průběžnému nebo opakovanému sledování úrovně zátěže teplem při
práci, která již byla vyhodnocena na základě měření podle metodiky
upravující měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a
vnitřního prostředí staveb, uveřejňované ve Věstníku Ministerstva
zdravotnictví, je možno použít jen měření teploty vzduchu kalibrovaným
teploměrem, který splňuje požadavky zvláštního právního předpisu
7a).
Měření teploty vzduchu se provádí na místech, kde bylo provedeno
předchozí měření výsledné teploty podle uvedené metodiky. Ověřené
výsledky se považují za validní, pokud se nezměnily podmínky určující
podíl sálavé složky a podíl energetického výdeje zaměstnanců na jejich
celkové tepelné zátěži. Měření kalibrovaným teploměrem se za těchto
podmínek použije i pro ověření úrovně zátěže teplem pro zjištění ztráty
tekutin.
(5) Zátěž teplem na venkovním pracovišti se hodnotí podle výsledné
teploty kulového teploměru. Proudění vzduchu a relativní vlhkost se
nezohledňují.
§ 4
Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce, režim práce
a bezpečnostní přestávky
(1) V případě, že nejsou při práci zařazené do třídy IIb až V podle
přílohy č. 1, části A, tabulky č. 1, vykonávané na pracovišti podle § 3a
písm. h), § 3a písm. i) nebo na venkovním pracovišti dodrženy přípustné
hodnoty zátěže teplem pro aklimatizovaného zaměstnance upravené v
příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, musí být uplatněn
režim střídání práce a bezpečnostní přestávky v rámci dodržování
dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně. Dodržení
přípustných hodnot podle tabulky č. 2 se nevyžaduje u práce zařazené do
třídy I a IIa na pracovišti podle § 3a písm. h) za mimořádně teplého
dne, kterým se rozumí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu
dosáhla hodnoty vyšší než 30
oC; v takovém případě musí být
poskytnuta náhrada ztráty tekutin v rozsahu uvedeném v tabulce č. 6; v
případě překročení teploty na pracovišti 36
oC musí být navíc
uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky stanovený podle
výpočtu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B.
(2) Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce ve směně pro
aklimatizovaného zaměstnance je upravena v příloze č. 1 k tomuto
nařízení, části B, tabulkách č. 1a až 2c.
(3) Dlouhodobě přípustná zátěž teplem se hodnotí rozdílně pro
zaměstnance aklimatizovaného a neaklimatizovaného na tepelné podmínky na
posuzovaném pracovišti. Za aklimatizovaného zaměstnance se považuje
zaměstnanec vykonávající práci po dobu alespoň 3 týdnů od nástupu na
posuzované pracoviště. U neaklimatizovaného zaměstnance vykonávajícího
práci zařazenou do třídy IIb až V, pokud jsou při ní na pracovišti
překračovány přípustné hodnoty zátěže teplem, uvedené v příloze č. 1 k
tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, se po dobu 3 týdnů od nástupu na
takové pracoviště dlouhodobě přípustná doba práce upravená v příloze č.
1 k tomto nařízení, části B, tabulkách 1a až 2c sníží o 30 %.
(4) Nejde-li při hodnocení dlouhodobě a krátkodobě přípustné zátěže
teplem vycházet z tabulek 1a až 2c z důvodu jiných zadávacích parametrů,
kterými jsou jiná rychlost proudění vzduchu, jiný tepelný odpor oděvu
nebo je-li vlhkost vzduchu vyšší než 70 %, stanoví se dlouhodobě a
krátkodobě přípustné doby práce pomocí výpočtu tepelné bilance podle
české technické normy o ergonomii tepelného prostředí
7b) nebo
na základě měření ztráty vody potem a dýcháním, teploty vnitřního
prostředí organizmu a srdeční frekvence. Metoda měření ztráty vody potem
a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organizmu a srdeční frekvence
se použije i pro stanovení dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce u
zaměstnance, který musí používat speciální ochranný reflexní oděv, oděv
s aktivním chlazením a větráním nebo oděv nepromokavý.
§ 4a
Ztráta tekutin
(1) Hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za
osmihodinovou směnu. Náhrada ztráty tekutin a minerálních látek se
uplatňuje v případě, že u práce zařazené podle přílohy č. 1 k tomuto
nařízení, části A, tabulky č. 1 dojde ke ztrátě tekutin překračující
hygienický limit 1,25 litru. Náhrada ztráty tekutin se poskytuje v
rozsahu upraveném v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č.
6.
(2) Zjištění ztráty tekutin při zátěži teplem se provede měřením jen
tehdy, jde-li o práci vykonávanou ve speciálním ochranném reflexním
oděvu, oděvu s aktivním chlazením a větráním, v pracovním oděvu, který
omezuje odpařování potu, nebo je-li práce vykonávaná v prostředí, v němž
je relativní vlhkost pracovního ovzduší vyšší než 80 %.
§ 5
Minimální opatření k ochraně zdraví a bližší požadavky
na způsob organizace práce
(1) Dodržení dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce se zajišťuje
střídáním pracovních cyklů (c) a bezpečnostní přestávky (t
p). Počet pracovních cyklů (c) a délka bezpečnostní přestávky (t
p) se vypočte podle postupu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B.
(2) Je-li podle § 4a odst. 2 zjištěná ztráta tekutin za osmihodinovou
směnu u zaměstnance rovna nebo vyšší než 3,9 litru, stanoví se
dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce individuálním výpočtem
7b).
(3) Na pracovišti s délkou směny delší než 8 hodin nesmí ztráta tekutin
potem a dýcháním v důsledku pracovní a tepelné zátěže za směnu
překračovat přípustný limit ztráty tekutin 3,9 litru o více než 20 % a
nesmí být překračovány krátkodobě přípustné doby práce.
(4) Při práci, při níž zaměstnanec přichází do kontaktu s povrchem
pevného materiálu, jehož teploty překračují hodnoty upravené v příloze
č. 1 k tomuto nařízení, části E, musí být zajištěno, aby nechráněná kůže
zaměstnance s ním nepřicházela do přímého styku.
(5) Dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce v zátěži teplem na
pracovišti hlubinných dolů a postup pro výpočet pracovních cyklů a
bezpečnostní přestávky upravuje příloha č. 1 k tomuto nařízení, část C.
Díl 2
Zátěž chladem
§ 6
Hodnocení zátěže chladem a bližší požadavky na způsob
organizace práce a pracovních postupů
(1) Zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m
-2
a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována
operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než
je minimální teplota upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části
A, tabulce č. 2, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s
korigovanou teplotou vzduchu 4
oC a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí.
(2) Teplota vzduchu korigovaná účinkem proudícího vzduchu je upravena v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části D.
§ 7
Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické
požadavky na pracoviště
(1) Pokud udržovaná operativní nebo výsledná teplota jako technologický
požadavek nebo korigovaná teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 10
oC,
musí být zaměstnanec vybaven pracovním oděvem, který musí mít takové
tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně
neutrálních podmínek lidského organizmu vyjádřených teplotou vnitřního
prostředí organizmu 36 až 37
oC. Při poklesu teploty vzduchu na pracovišti na 4
oC
a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví
chránící před chladem. Pro stanovení potřebných tepelně izolačních
vlastností pracovního oděvu, postačujících k zajištění tepelně
neutrálních podmínek lidského organizmu, se postupuje podle příslušné
technické normy o ergonomii tepelného prostředí
7b) a normy o stanovení a interpretaci stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu a místních účinků chladu
8).
(2) Při práci vykonávané po dobu delší než 2 hodiny za směnu v udržované
operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo v
korigované teplotě 4
oC a nižší má zaměstnanec právo na
bezpečnostní přestávku v ohřívárně; ohřívárna se vybavuje zařízením pro
prohřívání rukou. Bezpečnostní přestávka musí trvat nejméně 10 minut.
(3) Nejde-li u práce spojené s manipulací s materiálem, jehož teplota je 10
oC
a nižší, používat rukavice proti chladu a druh práce vyžaduje přímý
kontakt tepelně nechráněné kůže ruky, musí být zaměstnanci umožněna po
ukončení takové práce bezpečnostní přestávka určená pro prohřátí rukou v
trvání minimálně 5 minut.
(4) Při práci v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako
technologickém požadavku nebo korigované teplotě musí být práce
zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání při
teplotě od 4 do -10
oC nepřesáhla 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20
oC 1 hodinu a od -20,1 do -30
oC 30 minut.
(5) Práce musí být upravena tak, aby ji zaměstnanec nekonal na venkovním
pracovišti, na kterém je korigovaná teplota vzduchu nižší než -30
oC,
nejde-li o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo
zdraví, při živelních a jiných mimořádných událostech; ochrana zdraví
zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou
organizací práce podle konkrétních podmínek práce. Při korigované
teplotě vzduchu -30
oC a nižší nesmí být nechráněná kůže exponována po dobu delší než 10 minut.
(6) Vstupy na pracoviště, na němž je práce vykonávaná po dobu 4 hodiny
za směnu a delší (dále jen "trvalá práce"), které se během pracovní doby
otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být v zimním a přechodném
období, kdy korigovaná teplota venkovního vzduchu je nižší než minimální
teplota upravená v příloze č. 1, části A, tabulce č. 2 nebo nižší než
udržovaná operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek,
zabezpečeny proti vnikání venkovního vzduchu.
Díl 3
Ochranné nápoje
§ 8
Bližší podmínky poskytování ochranných nápojů
(1) K ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje
zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný
a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však
obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm
nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého
zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. Ochranný nápoj chránící před
zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty
tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu.
Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v
množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.
(2) V případě, že jde o práci zařazenou podle přílohy č. 1 k tomuto
nařízení, části A, tabulky č. 1, do třídy I až IIIa, se jako ochranný
nápoj poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá
voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické
požadavky jako u jmenovaných vod.
(3) U práce zařazené podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A,
tabulky č. 1, do třídy IIIb až V se jako ochranný nápoj poskytuje
přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou
celkovou mineralizací. Množství tohoto ochranného nápoje se omezuje na
polovinu ze 70 % náhrady ztráty tekutin, druhou polovinou ochranného
nápoje je ochranný nápoj podle odstavce 2.
(4) Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se dále poskytuje při
trvalé práci v zátěži teplem zařazené podle zákona o ochraně veřejného
zdraví
9) do kategorie čtvrté.
(5) Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při práci na
- nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 oC,
- venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 oC.
HLAVA III
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S CHEMICKÝMI FAKTORY
A PRACHEM
Díl 1
Obecné postupy a ochrana před nadměrnou expozicí
§ 9
Hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení
(1) Hygienickým limitem chemické látky upravené podle zákona o chemických látkách
10)
se rozumí přípustný expoziční limit nebo nejvyšší přípustná
koncentrace. Hygienickým limitem prachu se rozumí přípustný expoziční
limit.
(2) Přípustný expoziční limit chemické látky nebo prachu je celosměnový
časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním
ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí exponován
zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž
by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví,
k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti. Přípustný expoziční
limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace
zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu.
Koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž
zdrojem není technologický proces, nesmí překročit 1/3 jejich
přípustných expozičních limitů.
(3) Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických
látek, stanovení přípustného expozičního limitu chemické látky při
vyšší plicní ventilaci a postup při stanovení přípustného expozičního
limitu v delší než osmihodinové směně, jsou upraveny v příloze č. 2 k
tomuto nařízení, části B.
(4) Nejvyšší přípustná koncentrace je taková koncentrace chemické látky,
které mohou být zaměstnanci exponováni nepřetržitě po krátkou dobu,
aniž by pociťovali dráždění očí nebo dýchacích cest nebo bylo ohroženo
jejich zdraví a spolehlivost výkonu práce. Při hodnocení pracovního
ovzduší lze porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací časově vážený
průměr koncentrace této látky měřené po dobu nejvýše 15 minut. Takové
15minutové úseky s průměrnou koncentrací vyšší než hodnota přípustného
expozičního limitu, ale nepřesahující nejvyšší přípustnou koncentraci,
smí být během osmihodinové směny nejvýše 4 s odstupem nejméně jedné
hodiny. Přitom nesmí časově vážený průměr koncentrací pro celou směnu
překročit hodnotu přípustného expozičního limitu.
(5) Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a
nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto
nařízení, části A. Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity
jsou upraveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1
až 5.
(6) Způsob měření a hodnocení inhalační expozice chemickým látkám a
prachům v pracovním ovzduší je upraven v příloze č. 3 k tomuto nařízení,
části C. Inhalační expozicí se rozumí expozice chemickým látkám měřená v
dýchací zóně zaměstnance.
(7) Způsob měření vdechovatelné a respirabilní frakce polétavého prachu
gravimetricky je upraven v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části D.
(8) Způsob odběru vzorků prachu obsahujícího azbest v pracovním ovzduší a
jejich zpracování je upraveno v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části
B.
§ 10
Hodnocení zdravotního rizika
(1) Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, který je při práci
exponován vystaven chemické látce, směsi nebo prachu, zahrnuje
- zjištění přítomnosti chemické látky, směsi nebo prachu na pracovišti,
- zjištění nebezpečných vlastností chemické látky, směsi nebo prachu, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance,
- využití údajů z bezpečnostního listu a z dalších zdrojů týkajících se chemické bezpečnosti,
- zjištění úrovně, typu a trvání expozice,
- popis technologických a pracovních operací s chemickou látkou, směsí nebo spojených s vývinem prachu,
- využití dat o přípustných expozičních limitech,
nejvyšších přípustných koncentracích nebo o monitorování expozice z
dostupných zdrojů,
- posouzení účinku opatření, která byla přijata k ochraně zdraví zaměstnance při práci,
- využití závěrů z již provedených lékařských
prohlídek a vyšetření, využití závěrů z mimořádných událostí a dalších
informací z dostupných zdrojů,
- podmínky, za nichž může v důsledku mimořádné události dojít k nadměrné expozici chemické látce nebo směsi.
(2) Hodnocení zdravotního rizika chemické látky, směsi nebo prachu musí
dále zahrnovat i práce spojené s údržbou nebo úklidem a práce, při nichž
může být zaměstnanec exponován nadměrné expozici chemické látce, směsi
nebo prachu.
§ 11
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší
hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí
(1) U chemické látky nebo směsi, která se vstřebává kůží nebo
sliznicemi, a u chemické látky, směsi nebo prachu, které mají dráždivý
nebo senzibilizující účinek na kůži, je nezbytné zajistit, aby
zaměstnanec byl vybaven vhodným osobním ochranným pracovním prostředkem.
(2) Při práci s chemickou látkou, směsí nebo prachem musí být zajištěno
dostatečné a účinné větrání a místní odsávání od zdroje chemické látky,
směsi nebo prachu a uplatněna technická a technologická opatření, která
napomáhají ke snížení úrovně chemické látky, směsi nebo prachu v
pracovním ovzduší.
§ 12
Minimální opatření k ochraně zdraví před účinky
nadměrné expozice
(1) Pokud v případě mimořádné události nepostačují dostupná technická
opatření k omezení nadměrné expozice zaměstnance chemické látce nebo
prachu na přijatelnou míru, musí být
- do doby odstranění příčin stavu, který v
důsledku mimořádné události vedl k nadměrné expozici chemické látce nebo
prachu, na tomto pracovišti omezen počet zaměstnanců na ty, kteří
provádějí nezbytné práce,
- zaměstnanci, který provádí práci podle písmena a),
poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky odpovídající chemické
látce nebo prachu a očekávané míře expozice,
- kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem,
jde-li o mimořádnou událost spojenou s únikem chemické látky, směsi nebo
prachu do pracovního prostředí a vymezení kontrolovaného pásma je
účelné vzhledem k povaze uniklé látky, směsi a jejímu množství,
- doba expozice chemické látce nebo prachu
zaměstnance, který vykonává v kontrolovaném pásmu nezbytné práce,
zkrácena na co nejmenší míru,
- po odstranění příčin mimořádné události zajištěno
kontrolní měření chemické látky, směsi nebo prachu vždy, pokud lze
očekávat jejich přítomnost v pracovním prostředí i po ukončení všech
opatření směřujících k likvidaci mimořádné události.
(2) Přijatelnou mírou podle odstavce 1 se rozumí snížení expozice
chemické látce, směsi nebo prachu nepřekračující jejich přípustný
expoziční limit nebo, jde-li o chemickou látku nebo směs, 1/3 její
nejvyšší přípustné koncentrace.
Díl 2
Olovo
§ 13
Hodnocení zdravotního rizika, informace k ochraně zdraví
(1) Při práci s olovem, při které může dojít k absorpci olova do
lidského organizmu, musí být posouzen způsob a míra expozice zaměstnance
olovu a musí být vyhodnocena z toho vyplývající zdravotní rizika.
(2) Pro hodnocení expozice zaměstnance olovu je rozhodujícím ukazatelem
biologický expoziční test pro stanovení koncentrace olova v krvi (dále
jen "plumbémie"). Limitní hodnota plumbémie je 400 #g/l krve.
(3) Příkladmý seznam činností, při kterých může docházet k expozici
zaměstnance olovu, je upraven v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
§ 14
Zjišťování a hodnocení expozice, informace k ochraně zdraví
(1) Jestliže koncentrace olova v pracovním ovzduší je vyšší než 1/3
přípustného expozičního limitu upraveného v příloze č. 2 k tomuto
nařízení, části A, ale je nižší než tento přípustný expoziční limit,
musí být zajištěno, aby byla u zaměstnance plumbémie stanovena nejméně
jednou ročně a měření olova v pracovním ovzduší provedeno nejméně jednou
ročně.
(2) Sdělí-li zařízení závodní preventivní péče zaměstnavateli podle zákona o ochraně veřejného zdraví
11),
že došlo k překročení limitní hodnoty plumbémie u zaměstnance, a je-li
koncentrace olova v pracovním ovzduší vyšší než přípustný expoziční
limit upravený v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části A, musí být
zajištěno, aby plumbémie u zaměstnance byla stanovena v rozmezí 2 až 6
měsíců a měření koncentrace olova v pracovním ovzduší bylo prováděno
každé 3 měsíce. Frekvence měření olova v pracovním ovzduší se sníží na
jedno ročně, pokud nedošlo při dvou po sobě jdoucích stanoveních k
překročení limitní hodnoty plumbémie.
(3) Hodnocení zdravotního rizika musí být opakováno vždy, když vznikne
podezření, že je dosavadní hodnocení rizika nesprávné nebo došlo-li na
pracovišti ke změnám technologie, použitého materiálu nebo organizace
práce.
§ 15
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší
hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky
na pracovní postupy
(1) Tam, kde účinná opatření k omezení expozice olovu nemohou být
přijata vzhledem k jejich povaze či náročnosti během 30 kalendářních dnů
a další stanovení plumbémie prokazuje u zaměstnance překročení limitní
hodnoty plumbémie, musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanec v žádném
úseku směny nebyl exponován olovu.
(2) Je-li u zaměstnance zjištěno opakované překročení limitní hodnoty
plumbémie, musí být neprodleně provedena opatření potřebná ke zjištění
příčin tohoto překročení a k jejich odstranění.
(3) Pro omezení rizika vstupu olova do organizmu zaměstnance musí být
zajištěn vyčleněný prostor, v němž může zaměstnanec jíst a pít, aniž je
exponován riziku expozice olovem.
(4) Zaměstnanec musí být vybaven vyhovujícím pracovním oděvem pro práci s
olovem a dalšími potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky.
Praní a čištění pracovního oděvu může být prováděno jen v prádelně nebo
čistírně, které jsou pro tento druh práce určeny a vybaveny. Při
převážení z pracoviště musí být pracovní oděv uložen v uzavřeném
kontejneru.
Díl 3
Chemické látky a směsi klasifikované jako karcinogenní,
mutagenní a toxické pro reprodukci
§ 16
Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci
(1) Mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci se řadí
- látky klasifikované jako chemické
karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické
pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle zákona o chemických látkách,
- látky klasifikované jako chemické karcinogeny
kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro
reprodukci kategorie 1A a 1B upravené podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie,
- cytostatika a prach tvrdých dřev upravených v bodu
b) vysvětlivek uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, k
tabulce č. 4, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do kategorie třetí
nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
(2) Za karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky
toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2, uvedené na trh před 1. prosincem
2010, karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky
toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie se považují též směsi karcinogenní, mutagenní
nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto
látek je nad koncentračním limitem obecným nebo specifickým stanoveným
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
§ 17
Hodnocení zdravotního rizika
(1) Pokud může být jakákoli činnost spojena s expozicí zaměstnance
látkám uvedeným v § 16, musí být stanoveny typ, výše a trvání této
expozice, aby mohla být vyhodnocena veškerá nebezpečí pro zdraví
zaměstnance a stanovena odpovídající opatření k ochraně jeho zdraví.
(2) Hodnocení podle odstavce 1 se opakuje pravidelně nejméně jedenkrát
ročně a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, která může
mít vliv na výši expozice zaměstnance.
(3) Při hodnocení míry rizika musí být zhodnoceny všechny způsoby
expozice zaměstnance včetně vstřebávání kůží a další skutečnosti, které
mohou mít vliv na zdraví zaměstnance.
§ 18
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší
hygienické požadavky na pracoviště, informace k ochraně zdraví
(1) Pokud je to technicky možné, musí být používání látek uvedených v §
16 na pracovišti omezeno zejména použitím látek, přípravků nebo postupů,
které nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví zaměstnance.
(2) Jestliže z výsledků hodnocení vyplyne, že používání látek uvedených v
§ 16 nelze z technických důvodů nahradit látkou, přípravkem, předmětem
nebo postupem, které nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví
zaměstnance, musí zaměstnavatel zajistit, aby jejich používání nebo
výroba byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné, v uzavřeném
systému. Není-li uplatnění uzavřeného systému technicky možné, musí být
snížena expozice zaměstnance na co nejnižší technicky dosažitelnou
úroveň.
(3) Kdekoliv jsou používány látky uvedené v § 16, musí zaměstnavatel provést tato ochranná opatření:
- omezit jejich množství na pracovišti,
- omezit počet exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší míru,
- upravit pracovní proces tak, aby bylo možné vyloučit nebo minimalizovat únik těchto látek z pracoviště,
- zachycovat je u zdroje, zajistit místní odsávání a celkové větrání,
- zabezpečit vhodné analytické postupy pro jejich
měření v pracovním ovzduší, zvláště pro včasnou detekci nadměrné
expozice v důsledku mimořádné události,
- používat vhodné pracovní postupy a metody práce,
- poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky,
- zabezpečit kontrolu funkčnosti pracovního oděvu a jeho čištění před a po každém použití,
- zabezpečit účelná hygienická opatření, zejména pravidelné čištění podlahy, stěn a povrchů pracoviště,
- vypracovat plán pro případ mimořádné události, která může mít za následek nadměrnou expozici a seznámit s ním zaměstnance,
- zajistit bezpečné skladování, uchovávání, přepravu a
zacházení s nimi včetně používání těsně uzavřených kontejnerů a
zařízení. Kontejnery a obaly, které obsahují látky uvedené v § 16 odst.
1, musí být jasně, čitelně a viditelně označeny,
- viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz
jídla, pití a kouření na pracovišti, kde je riziko kontaminace látkami
uvedenými v § 16; pro účely jídla a pití vyhradit zvláštní prostory mimo
kontrolované pásmo,
- zajistit pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnance.
(4) Zaměstnavatel musí informovat zaměstnance o nadměrné expozici látkám
uvedeným v § 16, o jejích příčinách a opatřeních k jejímu odstranění.
(5) Při práci, u níž lze z její povahy usuzovat, že může být spojena s
nadměrnou expozicí zaměstnance látkám uvedeným v § 16 nebo při mimořádné
události spojené s nadměrnou expozicí těmto látkám, má na pracoviště
přístup pouze zaměstnanec ve vyhovujícím pracovním oděvu, vybavený
osobními ochrannými pracovními prostředky k ochraně dýchacího ústrojí;
po dobu trvání nadměrné expozice musí být kontaminovaný prostor vymezen
kontrolovaným pásmem a musí být učiněna nezbytná opatření ke zkrácení
doby expozice.
(6) Kontrolované pásmo při práci s látkami uvedenými v § 16 se trvale
zřizuje tehdy, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými
karcinogeny kategorie 1, 1A, s mutageny kategorie 1, 1A, s látkami
toxickými pro reprodukci kategorie 1, 1A nebo při práci s cytostatiky na
pracovištích přípravy jejich roztoků.
(7) V laboratoři se trvale zřizuje kontrolované pásmo, jsou-li
karcinogeny kategorie 1, 1A, mutageny kategorie 1, 1A, látky toxické pro
reprodukci kategorie 1, 1A používány k jiným účelům než jako reagenční
činidla nebo pro účely kalibrace.
Díl 4
Azbest
§ 19
Zjišťování a hodnocení expozice azbestu
(1) Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou
- aktinolit CAS 77536-66-4,
- amosit CAS 12172-73-5,
- antofylit CAS 77536-67-5,
- chrysotil CAS 12001-29-5,
- krokydolit CAS 12001-28-4,
- tremolit CAS 77536-68-6.
(2) Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnance azbestu je početní
koncentrace vláken o rozměrech délky větší než 5 mm, průměru menším než 3
mm a poměru délky k průměru větším než 3 : 1 v pracovním ovzduší.
§ 20
Hodnocení zdravotního rizika
(1) Hodnocení zdravotního rizika při práci s azbestem zahrnuje
- ověření jeho přítomnosti na pracovišti a formu, v níž se nachází,
- předpokládaný rozsah práce s azbestem,
- dobu trvání práce s azbestem.
(2) K ověření přítomnosti azbestu na pracovišti lze využít informace od
vlastníka stavby nebo z jiných ověřitelných zdrojů, a pokud tyto
informace nejsou dostupné, je nutné materiály, o nichž se má za to, že
obsahují azbest, analyzovat.
§ 21
Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické
požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy,
obsah školení
(1) Jestliže z hodnocení podle § 20 vyplývá, že koncentrace azbestu v
pracovním ovzduší je nebo může být překročena, měření se provádí nejméně
každé 3 měsíce a dále vždy, když dojde k provedení technické nebo
technologické změny vykonávané práce. Četnost měření může být snížena na
jedno za rok, nedošlo-li k podstatné změně pracovních podmínek a
výsledky dvou předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného
expozičního limitu upraveného v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tabulce
č. 5.
(2) Při odstraňování stavby nebo její části, v níž byl použit azbest
nebo materiál obsahující azbest, musí být dodržena tato minimální
opatření k ochraně zdraví zaměstnance
- technologické postupy používané při
zacházení s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest musí být
upraveny tak, aby se předcházelo uvolňování azbestového prachu do
pracovního ovzduší,
- azbest a materiály obsahující azbest musí být
odstraněny před odstraňováním stavby nebo její části, pokud z hodnocení
rizika nevyplývá, že expozice zaměstnanců azbestu by byla při tomto
odstraňování vyšší,
- odpad obsahující azbest musí být sbírán a
odstraňován z pracoviště co nejrychleji a ukládán do neprodyšně
utěsněného obalu opatřeného štítkem obsahujícím upozornění, že obsahuje
azbest,
- prostor, v němž se provádí odstraňování azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest, musí být vymezen kontrolovaným pásmem,
- zaměstnanec v kontrolovaném pásmu musí být vybaven
pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení
expozice azbestu dýchacím ústrojím. Pracovní oděv musí být ukládán u
zaměstnavatele na místě k tomu určeném a řádně označeném. Po každém
použití musí být provedena kontrola, zda není pracovní oděv poškozen, a
provedeno jeho vyčištění. Je-li pracovní oděv poškozen, musí být před
dalším použitím opraven. Bez kontroly a následně provedené opravy nebo
výměny poškozené části nelze pracovní oděv znovu použít. Pokud praní
nebo čištění pracovního oděvu neprovádí za těchto podmínek zaměstnavatel
sám, přepravuje se k praní nebo čištění v uzavřeném kontejneru,
- pro zaměstnance musí být zajištěno sanitární a pomocné zařízení potřebné s ohledem na povahu práce.
(3) Před odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze
stavby nebo její části, musí být vypracován plán prací s údaji o
- místu vykonávané práce,
- povaze a pravděpodobném trvání práce,
- pracovních postupech používaných při práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest,
- zařízení používaném pro ochranu zdraví zaměstnance
vykonávajícího práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest a pro
ochranu jiných osob přítomných na pracovišti,
- opatřeních k ochraně zdraví při práci.
(4) Po ukončení prací spojených s odstraňováním azbestu nebo materiálu
obsahujícího azbest ze stavby nebo její části musí být provedeno
kontrolní měření úrovně azbestu v pracovním ovzduší, nejde-li o práce s
ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu; v práci pak lze pokračovat,
je-li zjištěná hodnota azbestu v pracovním ovzduší nižší než přípustný
expoziční limit.
(5) Opatření podle odstavců 2 až 4 musí být přijata i pro jiné práce, které mohou být zdrojem expozice azbestu.
(6) Pro zaměstnance, který je nebo může být exponován azbestu nebo
prachu z materiálu obsahujícího azbest, musí být zajištěno v
pravidelných intervalech školení, které umožní získávání znalostí a
dovedností k uplatňování správné prevence ohrožení zdraví, a to zejména o
- vlastnostech azbestu a jeho účincích na zdraví včetně součinného účinku kouření,
- typech materiálů nebo předmětů, které mohou obsahovat azbest,
- činnostech, u nichž je pravděpodobnost expozice azbestu,
- významu kontrolních mechanizmů vedoucích k minimalizaci expozice azbestu,
- bezpečných pracovních postupech, ochranných opatřeních a kontrole jejich dodržování,
- výběru vhodného osobního ochranného pracovního prostředku k ochraně dýchacích cest včetně podmínek jeho používání,
- správných pracovních postupech při mimořádné
události spojené s únikem azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího
azbest, při údržbě nebo opravě,
- pracovních postupech při dekontaminaci prostor zasažených prachem obsahujícím azbest,
- správném postupu při ukládání a likvidaci prachu obsahujícího azbest,
- rozsahu závodní preventivní péče u exponovaného zaměstnance.
HLAVA IV
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S FYZICKOU ZÁTĚŽÍ
Díl 1
Celková fyzická zátěž
§ 22
Vymezení celkové fyzické zátěže
Za celkovou fyzickou zátěž se považuje zátěž při dynamické fyzické práci
vykonávané velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více
než 50 % svalové hmoty.
§ 23
Hygienický limit, zjišťování a hodnocení celkové
fyzické zátěže
(1) Celková fyzická zátěž se posuzuje z hlediska energetické náročnosti
práce pomocí hodnot energetického výdeje vyjádřených v netto hodnotách a
pomocí hodnot srdeční frekvence.
(2) Hygienickými limity celkové fyzické zátěže se rozumí hodnoty
energetického výdeje směnové průměrné, směnové přípustné, minutové
přípustné, průměrné roční a dále přípustné hodnoty srdeční frekvence v
průměrné směně. Přípustnými hygienickými limity se rozumí limity, které
se v průměrné směně bez ohledu na její délku nenavyšují. Za průměrnou
směnu se pokládá osmihodinová směna, která probíhá za obvyklých
pracovních podmínek, při níž doba výkonu práce jednotlivých pracovních
operací odpovídá skutečné míře zátěže.
(3) Průměrné a přípustné hygienické limity pro hodnoty energetického
výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží podle odstavce 2 jsou
upraveny odděleně podle pohlaví a věku v příloze č. 5 k tomuto nařízení,
části A, tabulkách č. 1 až 3.
(4) Přípustné hygienické limity pro hodnotu srdeční frekvence při práci s
celkovou fyzickou zátěží jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto
nařízení, části A, tabulce č. 4. Pro mladistvé se přípustné hodnoty
srdeční frekvence při práci nestanoví.
(5) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota
navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době
výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrné hodnoty
energetického výdeje navýšeny o více než 20 %. Procentuální navýšení
průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na
konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou
směnu.
Díl 2
Lokální svalová zátěž
§ 24
Vymezení lokální svalové zátěže
Lokální svalová zátěž je zátěž malých svalových skupin při výkonu práce končetinami.
§ 25
Hygienický limit lokální svalové zátěže
(1) Při hodnocení lokální svalové zátěže se zjišťují a posuzují
vynakládané svalové síly, počty pohybů a pracovní polohy končetin v
závislosti na rozsahu statické a dynamické složky práce při práci v
průměrné osmihodinové směně.
(2) Hygienickými limity lokální svalové zátěže se rozumí hodnoty
vynakládaných svalových sil, hodnoty směnových počtů pohybů ruky a
předloktí vztažené k průměrné směnové časově vážené hodnotě
vynakládaných svalových sil a hodnoty průměrných minutových počtů pohybů
drobných svalů rukou a prstů v průměrné osmihodinové směně.
(3) Přípustné hygienické limity pro průměrné směnové časově vážené
hodnoty vynakládaných svalových sil vyjádřené v procentech maximální
svalové síly (Fmax) jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení,
části A, tabulce č. 5.
(4) Průměrný hygienický limit pro počet vynakládaných svalových sil v
rozmezí 55 až 70 % Fmax u práce s převahou dynamické složky je 600krát
za průměrnou osmihodinovou směnu při použité frekvenci měření
vynakládaných svalových sil jedenkrát za sekundu.
(5) Přípustný hygienický limit pro použitou svalovou sílu jako
pravidelnou součást výkonu práce u práce s převažující dynamickou
složkou je 70 % Fmax a u práce s převažující statickou složkou je 45 %
Fmax. Průměrný hygienický limit se nestanoví.
(6) Průměrnými hygienickými limity lokální svalové zátěže se rozumí
průměrné směnové počty pohybů ruky a předloktí v průměrné osmihodinové
směně vztažené na průměrnou směnovou časově váženou hodnotu procentně
vyjádřené maximální svalové síly (Fmax) upravené v příloze č. 5 k tomuto
nařízení, části A, tabulce č. 6.
(7) Přípustný hygienický limit pro průměrné minutové počty pohybů
drobných svalů ruky a prstů při průměrné směnové hodnotě vynakládaných
svalových sil 3 % Fmax je 110 pohybů za minutu a při průměrně směnové
hodnotě vynakládaných svalových sil 6 % Fmax je 60 pohybů za minutu.
(8) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota
navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době
výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný celosměnový
počet vynakládaných svalových sil v rozmezí 55 až 70 % Fmax a průměrné
směnové hodnoty počtu pohybů ruky a předloktí navýšeny o více než 20 %.
Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v
závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad
osmihodinovou směnu.
(9) Měření a hodnocení lokální svalové zátěže je upraveno v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části B.
§ 25a
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci s celkovou
fyzickou a lokální svalovou zátěží
Práce spojená s celkovou fyzickou zátěží a lokální svalovou zátěží,
překračující hygienické limity, musí být přerušována bezpečnostními
přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí
výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
Díl 3
Pracovní poloha
§ 26
Hodnocení pracovní polohy
Zdravotní riziko pracovní polohy se hodnotí při trvalé práci vykonávané
zaměstnancem, zejména provádí-li opakující se pracovní úkony, při nichž
si nemůže pracovní polohu volit sám, ale tato je přímo závislá na
konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa a pracoviště a charakteru
prováděné práce.
§ 27
Hodnocení zdravotního rizika, bližší požadavky na způsob
organizace práce a pracovní postupy
(1) Hodnocení zdravotního rizika pracovní polohy se provádí na základě
jejího zařazení mezi přijatelnou, podmíněně přijatelnou a nepřijatelnou
pracovní polohu podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, bodů 1 až
3.
(2) Při hodnocení pracovní polohy se používá dvoukrokový systém. První
krok zahrnuje hodnocení poloh jednotlivých částí těla podle úhlů, druhý
krok určuje podmínky práce, za kterých lze pracovní polohu označenou v
prvním kroku za podmíněně přijatelnou zařadit mezi pracovní polohu
přijatelnou nebo pracovní polohu nepřijatelnou mezi pracovní polohu
podmíněně přijatelnou.
(3) Průměrný hygienický limit pro dobu práce v jednotlivých
nepřijatelných pracovních polohách v průměrné osmihodinové směně je 30
minut. Doba trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh nesmí
být delší než 1 až 8 minut v závislosti na typu pracovní polohy.
Hodnocení doby trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh se
provádí podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, obrázků č. 1 až
4.
(4) Průměrný hygienický limit pro dobu práce v jednotlivých podmíněně
přijatelných pracovních polohách v průměrné osmihodinové směně je 160
minut. Doba trvání jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních poloh
pak nesmí být delší než 1až 8 minut v závislosti na typu pracovní
polohy. Hodnocení doby trvání jednotlivých podmíněně přijatelných
pracovních poloh se provádí podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části
C, obrázků č. 1 až 4.
(5) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota
navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době
výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný hygienický
limit práce v podmíněně přijatelné a nepřijatelné pracovní poloze
navýšen o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického
limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5
% za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.
§ 27a
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci v podmíněně
přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách
Práce spojená se zaujímáním podmíněně přijatelných a nepřijatelných
pracovních poloh po dobu překračující stanovené hygienické limity musí
být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po
každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno
střídání činností nebo zaměstnanců.
Díl 4
Ruční manipulace s břemenem
§ 28
Vymezení ruční manipulace s břemenem
Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo nošení břemene
jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání,
strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku
vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k
poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné
zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a
přenášení živého břemene.
§ 29
Hodnocení zdravotního rizika, hygienické limity, bližší
požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy
a informace k ochraně zdraví
(1) Hodnocení zdravotního rizika při ruční manipulaci s břemenem
zahrnuje mimo posouzení hmotnosti ručně manipulovaného břemene,
kumulativní hmotnosti a vynakládaného energetického výdeje nebo srdeční
frekvence a vyhodnocení pracovních podmínek, za kterých k ruční
manipulaci dochází.
(2) Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene
přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém
zvedání a přenášení 30 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický
limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg.
(3) Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost
ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10
000 kg.
(4) Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene
přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém
zvedání a přenášení 15 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický
limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg.
(5) Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost
ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně ženou je 6 500
kg.
(6) Občasným zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení
břemene nepřesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně.
Častým zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení
břemene přesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně.
Uvedená celková doba přenášení a zvedání břemene v průměrné osmihodinové
směně je průměrným hygienickým limitem.
(7) Hygienické limity pro přípustné hodnoty energetického výdeje nebo
srdeční frekvence při ruční manipulaci s břemeny pro muže a ženy jsou
upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 4.
(8) Hmotnost břemen a podmínky ruční manipulace s břemeny těhotnými
ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a
mladistvými jsou upraveny zvláštním právním předpisem
13).
(9) Přípustný hygienický limit pro tlačné a tažné síly při manipulaci s břemenem pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku je
- pro muže tlačné 310 N a tažné 280 N,
- pro ženy tlačné 250 N a tažné 220 N.
(10) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota
navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době
výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný hygienický
limit při ruční manipulaci s břemenem navýšen o více než 20 %.
Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v
závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad
osmihodinovou směnu.
§ 30
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší
hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky
na pracovní postupy
(1) Před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemenem musí být
zaměstnanec seznámen, pokud možno, s přesnými údaji o hmotnosti a
vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, nejtěžší straně břemene, o
jeho správném uchopení a zacházení s břemenem a s rizikem, jemuž může
být zaměstnanec vystaven při nesprávné ruční manipulaci s břemenem,
zejména
- s možností poškození bederní páteře při
otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené
fyzické námaze nebo při excentrickém umístění těžiště břemene,
- s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména s
nedostatkem prostoru ve svislém směru, s prací na nerovném, kluzkém nebo
vratkém povrchu nebo v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách,
- se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře
vlivem příliš časté nebo příliš dlouho trvající fyzické námahy,
nedostatečného tělesného odpočinku, nedostatečné doby na zotavení nebo
práce ve vnuceném pracovním tempu.
(2) Manipulace s břemenem vykonávaná zaměstnancem vstoje nebo vsedě se
organizuje tak, aby byla časově ve směně rovnoměrně rozložena.
(3) Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené
hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v
trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo
musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
HLAVA V
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S PSYCHICKOU ZÁTĚŽÍ
§ 31
Vymezení psychické zátěže
(1) Prací s psychickou zátěží se rozumí práce
- spojená s monotonií,
- ve vnuceném pracovním tempu,
- v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu,
- vykonávaná pouze v noční době.
(2) Prací spojenou s monotonií se rozumí práce, při níž je
charakteristické opakování stejných pohybových nebo úkolových úkonů s
omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu. Monotonie se
člení na
- pohybovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu,
- úkolovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se vyskytuje nízký počet a malá proměnlivost úkolů.
(3) Prací ve vnuceném pracovním tempu se rozumí práce, při níž si
zaměstnanec nemůže volit její tempo sám a musí se podřídit rytmu
strojového mechanizmu, úkolu nebo rytmu jiného zaměstnance.
§ 32
Hodnocení zdravotního rizika
Při hodnocení zdravotního rizika psychické zátěže se zjišťuje zdroj
jejího vzniku a hodnotí se ostatní okolnosti a vlivy, které vedou k
jejímu vzniku.
§ 33
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci
Práce spojené s monotonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu,
musí být k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány
bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách
od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo
zaměstnanců.
HLAVA VI
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI SE ZRAKOVOU ZÁTĚŽÍ
§ 34
Vymezení zrakové zátěže
(1) Prací se zrakovou zátěží se rozumí trvalá práce
- spojená s náročností na rozlišení detailů,
- vykonávaná za zvláštních světelných podmínek,
- spojená s používáním zvětšovacích přístrojů, sledováním monitorů nebo se zobrazovacími jednotkami,
- spojená s neodstranitelným oslňováním.
(2) Prací spojenou s náročností na rozlišení detailů se rozumí práce,
při níž je vidění zaměstnance ztíženo velikostí či tvarem detailu, jeho
pohybem
14) nebo jasovým či barevným kontrastem v místě zrakového úkolu.
(3) Prací vykonávanou za zvláštních světelných podmínek se rozumí práce
vykonávaná při určené barvě světla nebo při neodstranitelném kolísání
jasu v prostoru zrakového úkolu nebo jeho okolí.
(4) Prací se zobrazovací jednotkou se rozumí práce vykonávaná
zaměstnancem jako pravidelná součást jeho obvyklé pracovní činnosti na
soustavě zařízení, které obsahuje zobrazovací jednotku, klávesnici nebo
jiné vstupní zařízení, software nebo další volitelné příslušenství.
§ 35
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci
Práce se zrakovou zátěží musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého
vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v
trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo
musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
HLAVA VII
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S BIOLOGICKÝMI ČINITELI
§ 36
Vymezení biologických činitelů
(1) Biologickými činiteli jsou všechny mikroorganismy, buněčné kultury a
endoparaziti, kteří mohou vyvolat infekční onemocnění a alergické nebo
toxické projevy v živém organizmu. Mikroorganizmem se rozumí
mikrobiologický objekt buněčný nebo nebuněčný, schopný replikace nebo
přenosu genetického materiálu; buněčnou kulturou se rozumí buňky
pocházející z mnohobuněčného organizmu, které rostou in vitro.
(2) Biologické činitele se člení podle míry rizika infekce na biologické činitele
- skupiny 1, u nichž není pravděpodobné, že by mohly způsobit onemocnění člověka,
- skupiny 2, které mohou způsobit onemocnění člověka a
mohou být nebezpečím pro zaměstnance, je však nepravděpodobné, že by se
rozšířily do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba
případného onemocnění jsou obvykle dostupné,
- skupiny 3, které mohou způsobit závažné onemocnění
člověka a představují závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí z
hlediska možnosti rozšíření do prostředí mimo pracoviště; účinná
profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle dostupné,
- skupiny 4, které způsobují u člověka závažné
onemocnění a představují závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí
rozšíření do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba
případného onemocnění jsou obvykle nedostupné.
(3) Seznam biologických činitelů s jejich zařazením do skupin 2, 3 a 4 je uveden v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části A.
(4) Viry, které byly izolovány u člověka a nejsou zařazeny do seznamu
biologických činitelů v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části A, se
zařazují minimálně do skupiny 2, mimo ty případy, kdy je prokázáno, že
vznik onemocnění u člověka je nepravděpodobný.
§ 37
Hodnocení zdravotního rizika
(1) Při činnosti, která je spojena s možností ohrožení zdraví
zaměstnance biologickým činitelem, musí být stanovena povaha, míra a
doba expozice biologickému činiteli tak, aby bylo možné zhodnotit
veškerá rizika pro zdraví zaměstnance a rozhodnout o nezbytných
opatřeních k ochraně jeho zdraví.
(2) Při činnostech, které zahrnují expozici několika skupinám
biologických činitelů, musí být vyhodnoceno riziko na základě nebezpečí,
které představují všechny přítomné biologické činitele, přičemž míru
rizika určuje nejnebezpečnější činitel.
(3) Hodnocení musí být obnovováno vždy, kdykoliv dojde ke změně
podmínek, která může mít vliv na expozici zaměstnance biologickému
činiteli.
(4) Hodnocení musí vycházet ze všech dostupných informací včetně údajů o
- zařazení biologických činitelů do skupin 2, 3 nebo 4 podle seznamu uvedeného v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části A,
- onemocněních souvisejících s prací s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4, jimiž může být zaměstnanec postižen,
- potenciálních senzibilizujících nebo toxických
účincích, které se mohou vyskytnout u zaměstnance jako důsledek práce s
biologickým činitelem,
- výskytu nemocí z povolání, jejichž příčinou byl biologický činitel skupin 2, 3 nebo 4.
(5) Při hodnocení rizika biologických činitelů ve zdravotnickém nebo
veterinárním zařízení musí být věnována zvláštní pozornost nebezpečí
představovanému biologickým činitelem, o kterém je známo, že je
přítomen, nebo je podezření, že může být přítomen u lidí, zvířat nebo v
materiálech, které jsou jim odebírány, jakož i dalším rizikům daným
povahou práce v těchto zařízeních.
(6) Při hodnocení rizika biologických činitelů při průmyslových
procesech musí být věnována zvláštní pozornost nebezpečí představovanému
biologickým činitelem, o kterém je známo, že je přítomen jako nedílná
součást zpracování nebo výroby. Za průmyslový proces se pro účely tohoto
nařízení považují zpracování a výroba, při nichž jsou biologické
činitele skupin 2, 3 nebo 4 surovinou, meziproduktem nebo produktem.
§ 38
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší
hygienické požadavky na pracoviště a jeho označení, bližší
požadavky na pracovní postupy, informace k ochraně zdraví
(1) Při činnosti, která je spojena s možností ohrožení zdraví
zaměstnance biologickým činitelem, musí opatření k ochraně jeho zdraví
zahrnovat
- zákaz jídla, pití a kouření na pracovišti,
kde je nebezpečí kontaminace biologickým činitelem, a zákaz vstupu v
osobních ochranných pracovních prostředcích do prostor mimo vymezené
pracoviště,
- zajištění sanitárního zařízení odpovídajícího povaze práce,
- poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků,
- ukládání osobních ochranných pracovních prostředků
na místě k tomu určeném, jejich kontrolu, čištění a dezinfekci, pokud
možno před každým použitím, avšak vždy po použití; opravu vadných
osobních ochranných pracovních prostředků nebo jejich výměnu před dalším
použitím,
- vypracování postupů pro bezpečné odebírání, manipulaci a zpracování vzorků materiálů lidského nebo živočišného původu,
- odstraňování osobních ochranných pracovních
prostředků, které mohou být kontaminovány biologickým činitelem; před
dekontaminací, vyčištěním nebo zničením se osobní ochranné pracovní
prostředky ukládají odděleně od civilního oděvu,
- vybavení pracoviště písemnou instrukcí obsahující
postup při mimořádné události při manipulaci s biologickým činitelem a
postup při práci s biologickým činitelem skupiny 4,
- očkování, pokud je účelné, zvláště u toho
zaměstnance, který není imunní vůči biologickému činiteli, jemuž je nebo
může být při práci exponován,
- informování zaměstnance o každé mimořádné události při manipulaci s biologickým činitelem.
(2) Dovoluje-li to povaha činnosti, je nutno se používání biologického
činitele skupin 2, 3 nebo 4 vyhnout a nahradit ho biologickým činitelem,
který podle současného stavu poznání není v podmínkách, v nichž je
používán, rizikový, případně je méně rizikový pro zdraví zaměstnance.
(3) Jestliže při výkonu činnosti
- v potravinářských podnicích,
- v zemědělství,
- při níž dochází ke kontaktu se zvířaty nebo produkty zvířecího původu,
- ve zdravotnictví včetně prosektur,
- v klinických, veterinárních a diagnostických
laboratořích, s výjimkou diagnostických mikrobiologických laboratoří
přesto, že práce zde vykonávané náleží svým charakterem mezi činnosti s
vědomým záměrem pracovat s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4,
- v zařízeních na odstraňování odpadu, nebo
- v zařízeních na čištění odpadních vod,
nelze vyloučit možnou expozici biologickým činitelům skupin 2 až 4,
uplatňují se vedle opatření podle odstavce 1 i další opatření uvedená v
odstavci 4 písm. a) až h).
(4) Při výkonu činnosti s vědomým záměrem pracovat s biologickým
činitelem skupin 2, 3 nebo 4 musí být expozice zaměstnance zamezena
technickými opatřeními. Pokud technická opatření nejsou dostačující,
musí být riziko expozice vždy sníženo na úroveň potřebnou k ochraně
zdraví zaměstnance. Za tím účelem se vedle opatření podle odstavce 1
uplatňují tato další opatření k ochraně zdraví
- udržování počtu exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší možné úrovni,
- úprava pracovních procesů a technických ochranných
opatření, která směřují k vyloučení nebo minimalizaci úniku biologického
činitele do pracovního prostředí,
- používání osobních ochranných pracovních prostředků,
nelze-li jiným způsobem vyloučit expozici zaměstnance biologickému
činiteli,
- dodržování hygienických návyků, jejichž cílem je
prevence nebo snížení nahodilého přenosu nebo úniku biologického
činitele z pracoviště,
- označení pracoviště, na kterém je vykonávána práce s
biologickým činitelem skupin 2, 3 nebo 4, zařazená podle zákona o
ochraně veřejného zdraví do kategorie třetí nebo čtvrté9), značkou pro biologické riziko,
- provádění zkoušek na přítomnost biologického
činitele používaného při práci mimo uzavřený systém, pokud je to
nezbytné a technicky možné,
- zajištění prostředků pro snadné shromažďování,
ukládání a likvidaci odpadu do bezpečného a identifikovatelného nebo i
příslušně upraveného kontejneru,
- úpravy nutné pro bezpečnou manipulaci s biologickým činitelem a jeho přepravu v rámci pracoviště.
(5) Při práci s biologickým činitelem skupin 3 nebo 4, zařazené podle
zákona o ochraně veřejného zdraví do třetí nebo čtvrté kategorie
9), se zřizuje kontrolované pásmo. Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti osob podle zvláštního právního předpisu
15).
HLAVA VIII
BEZPEČNOSTNÍ PŘESTÁVKY PŘI PRÁCI S RIZIKOVÝMI FAKTORY
§ 39
Zařazení bezpečnostních přestávek
(1) Pokud je při trvalé práci, zařazené jako riziková podle zákona o
ochraně veřejného zdraví, nezbytné nepřetržité používání osobních
ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikového faktoru
nebo při trvalé práci, kde musí zaměstnanec povinně používat po celou
dobu směny jiné ochranné prostředky určené zaměstnavatelem a tyto
ztěžují zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce,
musí být v průběhu směny zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž si
je může zaměstnanec odložit. První přestávka při trvalé práci zařazené
jako riziková se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu
práce v trvání nejméně 15 minut. Následné přestávky se zařazují
nejpozději po každých dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky
v trvání nejméně 10 minut. Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut
se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny.
(2) Po dobu trvání bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec v
žádném úseku směny exponován rizikovému faktoru překračujícímu
hygienický limit.
ČÁST TŘETÍ
DALŠÍ BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA PRACOVIŠTĚ
A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ
HLAVA I
BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA MIKROKLIMATICKÉ PODMÍNKY
NA PRACOVIŠTI
§ 40
zrušen nařízením č. 93/2012 Sb.
§ 41
Větrání pracovišť
(1) Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna
dostatečná výměna vzduchu přirozeným, nuceným nebo kombinovaným
větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na
vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby bylo, pokud je to
možné, zajištěno dodržování požadavků podmínek upravených v příloze č. 1
k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2 již od počátku směny.
(2) Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být
- 25 m3/h na jednoho zaměstnance
vykonávajícího práci zařazenou do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k
tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 na pracovišti bez přítomnosti
chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění,
- 50 m3/h na jednoho zaměstnance
vykonávajícího práci zařazenou do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k
tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 na pracovišti s přítomností
chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění,
- 70 m3/h na jednoho zaměstnance
vykonávajícího práci zařazenou do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy
č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1,
- 90 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1, části A, tabulky č. 1.
(3) Minimální množství venkovního vzduchu podle odstavce 2 musí být
zvýšeno při další zátěži větraného prostoru pracoviště, například teplem
nebo pachy. V takovém případě se zvyšuje množství přiváděného
venkovního vzduchu o 10 m
3/h podle počtu přítomných zaměstnanců.
(4) Pro pracoviště s přístupem veřejnosti se zvyšuje množství
přiváděného venkovního vzduchu úměrně předpokládané zátěži 0,2 až 0,3
osoby/m
2 nezastavěné podlahové plochy místnosti. Při venkovních teplotách vyšších než 26
oC a nižších než 0
oC může být množství venkovního vzduchu zmenšeno, nejvýše však na polovinu.
(5) Proudění vzduchu musí zabezpečovat dobré provětrávání pracoviště a nesmí přispívat k šíření škodlivin na jiné pracoviště.
(6) Na pracovišti, na kterém může v důsledku mimořádné události dojít k
úniku těkavé chemické látky v míře, která může způsobit akutní poškození
zdraví, musí být zřízeno havarijní větrání. Havarijní větrání musí být
zajištěno tak, aby jeho spouštění bylo snadno dostupné před vstupem na
pracoviště. Havarijní větrání musí být podtlakové tak, aby při jeho
chodu nemohla těkavá chemická látka pronikat do prostor jiných
pracovišť. Množství odváděného vzduchu musí být voleno tak a výduch
umístěn v takové výši, aby při chodu havarijního větrání nemohlo dojít k
ohrožení zdraví osob na ostatních pracovištích a ve venkovním prostoru.
§ 42
Nucené větrání
(1) Nucené nebo kombinované větrání musí být použito vždy, pokud
přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění
ochrany zdraví zaměstnance podle § 41 odst. 2 až 5.
(2) Vzduch přiváděný na pracoviště vzduchotechnickým zařízením musí
obsahovat takový podíl venkovního vzduchu, který postačuje pro snížení
koncentrace chemické látky pod hodnotu přípustného expozičního limitu i
nejvyšší přípustné koncentrace a prachu pod hodnotu přípustného
expozičního limitu. Množství přiváděného venkovního vzduchu na jednoho
zaměstnance však nesmí být nižší než množství upravené v § 41 odst. 2 až
4. Větrací zařízení nesmí nepříznivě ovlivňovat mikrobiální čistotu
vzduchu a musí být upraveno tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni
průvanu. Při nuceném větrání musí být přiváděný vzduch filtrován a v
zimě ohříván. Oběhový vzduch musí být vyčištěn tak, aby zpětný vzduch
přiváděný na pracoviště neobsahoval chemickou látku nebo prach v
koncentraci vyšší než 5 % jejich přípustného expozičního limitu. Při
použití teplovzdušného větrání nebo klimatizace nesmí podíl venkovního
vzduchu poklesnout pod 15 % celkového množství přiváděného vzduchu.
(3) Chemická látka a prach musí být podle technických možností zachyceny
přímo u zdroje. Zachycení se provede zakrytím zdroje nebo jeho
vybavením místním odsáváním. Místní odsávání musí být v provozu souběžně
s technickým výrobním zařízením a musí být zabezpečeno tak, aby při
vypnutí odsávacího zařízení bylo souběžně zastaveno technické výrobní
zařízení. Místní odsávání u zdrojů škodlivin musí být vybaveno sacím
nebo hermetizačním nástavcem nebo zařízením, například skříní, kapotou
zamezujícími šíření chemické látky a prachu do pracovního ovzduší.
Vývody odváděného vzduchu do venkovního prostoru musí být umístěny tak,
aby nedocházelo k zpětnému nasávání chemické látky a prachu do prostoru
pracoviště větracím zařízením. Při místním odsávání s odvodem vzduchu do
venkovního prostoru musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu tak,
aby byly dodrženy požadavky na mikroklimatické podmínky a na tlakové
poměry ve větraném prostoru. Přiváděný vzduch nesmí zhoršovat kvalitu
pracovního ovzduší.
(4) Větrací zařízení a zařízení k místnímu odsávání, u kterých by
porucha funkce mohla způsobit vzestup koncentrace chemické látky a
prachu v pracovním ovzduší, musí být vybavena signalizací chodu a
signalizací poruchy řídicího systému.
(5) Nánosy i nečistoty, které by mohly znečišťovat ovzduší pracoviště, a
tím představovat riziko pro zdraví zaměstnance, musí být neprodleně
odstraňovány.
§ 43
Zrušen nařízením č. 68/2010 Sb.
§ 44
Ohřívárna
Ohřívárna musí být vytápěna nejméně na 22
oC a musí být
vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv. Ohřívárnou
může být i místnost pro odpočinek podle § 55 odst. 3.
HLAVA II
BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA OSVĚTLENÍ PRACOVIŠTĚ
§ 45
Osvětlení pracoviště
(1) K osvětlení pracoviště včetně spojovacích cest se užívá denní, umělé
nebo sdružené osvětlení. Osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi
jednotlivými pracovišti denním, umělým nebo sdruženým osvětlením musí
odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu
zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky. Normovou hodnotou se
rozumí konkrétní hodnota denního, umělého nebo sdruženého osvětlení
obsažená v příslušné české technické normě upravující hodnoty denního,
sdruženého a umělého osvětlení
16) Normovým požadavkem se rozumí technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě
16). Osvětlení nesmí být příčinou oslňování.
(2) Pracoviště, které je osvětlováno denním osvětlením, pokud na něm
může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít
osvětlovací otvory vybaveny clonícími zařízeními umožňujícími regulaci
přímého slunečního záření. U bočního osvětlovacího otvoru na pracovišti
umožňujícího pohled ven nesmí jejich výplně tomu bránit.
(3) Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném denním osvětlením, musí být dodrženy tyto minimální hodnoty:
- denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin 0,5 % a průměrná Dm 1 % musí být splněna ve všech případech, tedy i při bočním nebo kombinovaném osvětlení,
- celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Êm = 200 lx.
(4) Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném
sdruženým osvětlením musí být dodrženy tyto minimální hodnoty:
- denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin 0,5 % a při horním a kombinovaném denním osvětlení i průměrný Dm = 1 %,
- doplňující celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Êm = 200 lx.
(5) Hodnoty celkového umělého osvětlení podle odstavců 3 a 4 se použijí
za předpokladu, že příslušná česká technická norma nestanoví s ohledem
na zrakovou náročnost vyšší hodnotu.
(6) Pracoviště, na němž je vykonávána trvalá práce a na kterém nemohou
být splněny hodnoty pro denní ani pro sdružené osvětlení podle odstavců 3
a 4, se může zřizovat a provozovat jen v případě, že jde o pracoviště
- pouze s nočním provozem,
- které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu,
- jehož účel nebo konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů,
- na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo
činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na
osvětlení, například použití technologicky nutných vlnových délek
spektrálního složení světla, které nelze docílit denním osvětlením,
- kde je nutné zajištění ochrany zdraví zaměstnance
před pronikáním chemické látky, aerosolu nebo prachu z výrobní nebo jiné
činnosti, jejichž zdrojem je technologie.
(7) Na pracovišti uvedeném v odstavci 6, na němž je vykonávána trvalá
práce, musí být dodržena minimální hodnota celkového umělého osvětlení
vyjádřeného udržovanou osvětleností Ê
m = 300 lx; osvětlovací
soustavy se zde zřizují tak, aby hodnoty udržované osvětlenosti byly
nejméně takové, jako stanoví příslušná česká technická norma k
osvětlování vnitřních pracovních prostorů
17). U udržovaných osvětleností 300 až 500 luxů včetně se však navýší osvětlenost o 1 stupeň řady osvětlenosti.
(8) V místnosti pro odpočinek podle § 55 odst. 3 denní osvětlení vyjádřené minimálním činitelem denní osvětlenosti musí být D
min = 1,0 %.
(9) Osvětlovací otvory, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení
a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být
pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti
osvětlení byly zachovány. Osvětlovací otvory včetně ochranných prvků
musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí
ohrožovat další osoby zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během
údržby a čištění. Zaměstnanci musí být umožněno manipulovat s okny nebo
světlíky, pokud jsou otevíratelné, otevírat, zavírat, nastavovat nebo
zajišťovat z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li otevřeny, musí být
zajištěny v takové poloze, aby se předešlo riziku úrazu.
(10) Na pracovišti bez technologického zdroje prachu a chemických látek
se čištění provádí minimálně jednou za 2 roky, na pracovišti s
technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako sekundárních
produktů z technologického procesu se čištění provádí zpravidla dvakrát
ročně a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek
jako nedílné součásti technologického procesu se čištění provádí
zpravidla čtyřikrát ročně. Lhůty pro čištění se mohou rovněž stanovit
podle činitele znečištění upraveného v české technické normě pro denní a
umělé osvětlení
18).
(11) Pracoviště včetně spojovacích cest, na kterých je zaměstnanec při
výpadku umělého osvětlení vystaven ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo
jiného poškození zdraví, musí být vybaveno vyhovujícím nouzovým
osvětlením podle příslušné české technické normy upravující nouzové
osvětlení
19).
§ 45a
Osvětlení venkovních pracovišť
Umělé osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat
náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v
souladu s normovými hodnotami a požadavky české technické normy na
osvětlení venkovních pracovních prostor
23).
HLAVA III
BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA PROSTORY PRACOVIŠTĚ
§ 46
Světlá výška prostor určených pro práci
(1) Světlá výška prostoru určeného pro trvalou práci musí být při ploše
- do 20 m2 nejméně 2,50 m,
- do 50 m2 nejméně 2,60 m,
- od 51 do 100 m2 nejméně 2,70 m,
- od 101 do 2000 m2 nejméně 3,00 m,
- více než 2000 m2 nejméně 3,25 m.
(2) Světlá výška prostoru určeného pro práci se šikmým stropem při ploše do 20 m
2,
na kterém se vykonává trvalá práce, musí být nejméně nad polovinou
podlahové plochy 2,30 m. Prostory určené pro pracovní činnost v odstavci
1 písm. b) až e) musí mít světlé výšky upravené v tomto ustanovení
nejméně nad polovinou podlahové plochy. Světlá výška prostoru určeného
pro práci, na kterém se vykonává práce výjimečně nebo po dobu kratší než
4 hodiny za směnu, nesmí být nižší než 2,10 m.
(3) Světlé výšky uvedené v odstavci 1 písm. c) až d) mohou být v
prodejním prostoru, kanceláři a v jiném obdobném prostoru určeném pro
práci, v němž se vykonává práce zařazená do třídy I nebo IIa podle
přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 sníženy za
předpokladu, že bude zajištěn pro každého zaměstnance objemový prostor
podle § 47 odst. 1 písm. a) nebo b), bude vyloučeno oslňování
zaměstnance a světlá výška nebude nižší než 2,60 m.
§ 47
Objemový prostor
(1) Objemový prostor určený pro práci musí být pro jednoho zaměstnance
- 12 m3 při práci zařazené do tříd I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1,
- 15 m3 při práci zařazené do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1,
- 18 m3 při práci zařazené do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1.
(2) Objemový prostor podle odstavce 1 nesmí být zmenšen stabilním provozním zařízením.
(3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny
strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory obdobné povahy.
§ 48
Rozměry podlahové plochy
Pro jednoho zaměstnance musí být v prostoru určeném pro trvalou práci volná podlahová plocha nejméně 2 m
2,
mimo stabilní provozní zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy
pro pohyb nesmí být stabilním zařízením v žádném místě zúžena pod 1 m.
§ 49
Rozměry pracovní roviny, pracovního místa a požadavky
na ovladače
(1) Výška pracovní roviny musí odpovídat tělesným rozměrům zaměstnance,
základní pracovní poloze, hmotnosti předmětů a břemenům, se kterými je v
rámci pracovní činnosti manipulováno, a zrakové náročnosti při práci.
Optimální výška pracovní roviny při práci muže a ženy vstoje se řídí
jejich antropometrickými rozměry a zpravidla se stanoví mezi 800 až 1
000 mm. Při práci vsedě je optimální výška pracovní roviny nad sedákem u
mužů 220 až 310 mm, u žen 210 až 300 mm. Základní výška sedáku nad
podlahou je 400 + 50 mm. Pokud jsou při práci používány například
svěráky a jiná technická zařízení, pak výškou pracovní roviny se rozumí
místo, na němž jsou nejčastěji vykonávány pohyby končetin zaměstnance
při manipulaci s nimi.
(2) Při práci vyžadující zvýšenou náročnost na zrak, například při
manipulaci s drobnými předměty nebo součástkami, se výška pracovní
roviny zvětšuje o 100 až 200 mm. Při práci, při níž se manipuluje s
předměty o hmotnosti větší než 2 kg při práci převážně vstoje, se
manipulační rovina snižuje o 100 až 200 mm.
(3) Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby manipulační roviny,
pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům a
přirozeným drahám pohybů končetin zaměstnance a aby nedocházelo k
zaujímání nepřijatelných pracovních poloh. Dosahy horních končetin při
práci vsedě a vstoje jsou upraveny v příloze č. 8 k tomuto nařízení, na
obrázcích č. 1 až 3.
(4) Pracovní místo, u něhož je základní pracovní poloha trvale vstoje a
nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení, musí být, pokud to
umožňuje technologie a prostorové podmínky, vybaveno pro krátkodobý
odpočinek vsedě. Pracovní místo, na němž je zvýšena pracovní rovina, se
vybavuje pracovním sedadlem s výškou sedáku odpovídající výšce pracovní
roviny nad podlahou a zrakové náročnosti při práci. Musí být vybaveno
opěrou pro dolní končetiny.
(5) Sedadlo musí být při sezení stabilní, musí umožňovat snadné seřízení
výšky sedáku a sklon zádové opěrky a musí odpovídat podmínkám práce,
zvláště pokud jde o jejich poréznost a omyvatelnost. Prostor pro dolní
končetiny na pracovním místě musí umožňovat pohyb dolních končetin vpřed
a do stran.
(6) Požadavky na rozměry volného pohybového prostoru pro dolní končetiny při práci vsedě jsou tyto:
- nejmenší výška nad podlahou 600 mm,
- nejmenší celková šířka 500 mm,
- nejmenší hloubka od přední hrany stolu či zařízení 500 mm,
- optimální hloubka od přední hrany stolu či zařízení 700 mm,
- nejmenší vzdálenost roviny sedadla od dolní plochy pracovního stolu 200 mm.
(7) Požadavky na pohybový prostor pro nožní ovladače jsou tyto:
- nejvýše 400 mm od roviny h,
- nejméně 200 mm od roviny h vpřed,
- nejvýše 250 mm nad základnou,
- nejvýše 350 mm do stran od svislé roviny procházející středem sedadla, kolmé k rovině h,
přičemž rovinou h se rozumí svislá rovina proložená místem nejvíce
vystupující hrany pracovní roviny, kolmá k vodorovné rovině - podlaze.
(8) Hodnoty uvedené v odstavci 7 platí v případě, že přední hrana
sedadla je 100 mm vzdálena od roviny h. V případě jiné vzdálenosti mezi
přední hranou sedadla a rovinou h se musí pohybový prostor pro nožní
ovladače posunout vpřed nebo vzad.
(9) Při používání nožního ovladače při trvalé práci vstoje nesmí
docházet k nerovnoměrnému rozložení hmotnosti těla na dolní končetiny.
Ovladače obsluhované jinak než rukama a chodidly, například loketní a
kolenní, se nesmí používat při trvalé práci. Přípustné síly pro ovladače
jsou upraveny v příloze č. 9 k tomuto nařízení.
(10) Na montážních linkách v pásové a proudové výrobě s trvalým i
přerušovaným sedem a v případě, kdy provádění pracovního úkonu je
spojeno s natáčením trupu nebo s prováděním úkonu mimo dosah horních
končetin podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení, obrázku č. 2, se pracovní
místo vybavuje otočným nebo pojíždějícím sedadlem.
HLAVA IV
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI SE ZOBRAZOVACÍMI JEDNOTKAMI
§ 50
Bližší hygienické požadavky na zobrazovací jednotky
(1) Na obrazovce zobrazovací jednotky se nesmí vyskytovat kmitání,
plavání či poskakování znaků, řádků, střídání jasů a podobně. Jas a
kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelný
i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou konstrukcí
umožňovat posunutí, natáčení a naklánění podle potřeby zaměstnance. Musí
být umístěna tak, aby na ní nevznikaly reflexy ze svítidel či z jiných
zdrojů, jako jsou okenní otvory, světlé stěny, nábytek a podobně.
Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklou kancelářskou práci nesmí být
menší než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m
2.
(2) Klávesnice musí být při trvalé práci oddělena od obrazovky, aby
zaměstnanci umožnila zvolit nejvhodnější pracovní polohu. Volná plocha
mezi předním okrajem desky stolu a spodní hranou klávesnice musí
umožňovat opření rukou i zápěstí. Povrch klávesnice musí být matný, aby
na něm nevznikaly reflexy. Písmena, číslice a symboly na tlačítkách musí
být dobře čitelné a kontrastní proti pozadí.
(3) Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé
uspořádání obrazovky, klávesnice a dalšího zařízení. Deska pracovního
stolu a dalšího zařízení musí být matná, aby na ní nevznikaly reflexy.
Držák pro písemnosti musí být umístěn co nejblíže k obrazovce, tak aby
pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum. Opěrka pro dolní končetiny
musí být poskytnuta každému, kdo ji vyžaduje.
HLAVA V
PROSTOR URČENÝ PRO PRÁCI S BIOLOGICKÝMI ČINITELI
§ 51
Prostor určený pro práci ve zdravotnickém a veterinárním
zařízení
Prostor určený pro práci ve zdravotnickém nebo veterinárním zařízení
mimo diagnostických laboratoří, v němž je vykonávána vědomá činnost s
biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4, a prostor určený v tomto
zařízení pro izolaci pacientů nebo zvířat, u nichž je podezření na
nákazu biologickým činitelem skupin 3 nebo 4, musí odpovídat požadavkům
upraveným v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části B, tabulce č. 1 podle
daného nebo předpokládaného biologického činitele.
§ 52
Prostor určený pro práci v laboratořích a v místnostech
pro laboratorní zvířata a v průmyslových procesech
(1) Prostor laboratoře, v níž se pracuje s materiálem, u něhož není
jisté, zda neobsahuje biologické činitele, který může být příčinou
onemocnění člověka, musí odpovídat požadavkům pro biologické činitele
skupiny 2 upraveným v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části B, tabulce
č. 2.
(2) Prostor laboratoře včetně diagnostické, prostor pro laboratorní
zvířata, která byla záměrně infikována, jsou nositelem nebo podezřelá z
nosičství biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4, nebo pracoviště
průmyslového procesu podle § 37 odst. 6, musí odpovídat požadavkům
přičleněným k dané skupině biologického činitele podle přílohy č. 7 k
tomuto nařízení, části B, tabulky č. 2.
HLAVA VI
BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
§ 53
Zásobování pitnou vodou a vodou pro zajištění osobní
hygieny zaměstnanců
(1) Prostor určený pro práci musí být zásoben pitnou vodou v množství
postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské
pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance.
Při práci s biologickými činiteli a s látkami a směsmi, působícími
dráždění pokožky nebo senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými
chemickými látkami a směsmi, s látkami a směsmi, které mají přiřazenu
třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 a 2, s
látkami uvedenými v § 16, s chemickými látkami nebo směsmi žíravými nebo
chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti
žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, při práci
ve výrobě kosmetických prostředků, v úpravnách vod a vodovodů,
holičství, kadeřnictví, pedikúře, manikúře, kosmetických, masérských
regeneračních a rekondičních službách, v provozovnách živností, při
nichž je porušována integrita kůže nebo ve kterých se používají k péči o
tělo speciální přístroje, například solária nebo myostimulátory, musí
být zajištěna tekoucí pitná voda přímo na pracovišti. Pokud to povaha
práce na těchto pracovištích vyžaduje, mimo pracovišť určených pro výkon
činnosti epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na
pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka
pitnou vodou.
(2) Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít teplotu nejméně 32
oC, a přichází-li do kontaktu se sliznicemi, musí vyhovovat požadavkům na teplou vodu podle zákona o ochraně veřejného zdraví
9).
HLAVA VII
ROZMĚRY, PROVEDENÍ A VYBAVENÍ SANITÁRNÍCH A POMOCNÝCH ZAŘÍZENÍ
§ 54
Sanitární zařízení
(1) Sanitárním zařízením pracoviště se rozumí šatna, umývárna, sprcha a
záchod. Prostor sanitárního zařízení musí mít světlou výšku nejméně 2,30
m; pokud je jeho plocha větší než 30 m
2, musí být nejméně
2,50 m. Provedení a vybavení sanitárního zařízení pracoviště musí
odpovídat příslušné technické normě upravující požadavky na provedení a
vybavení šaten, umýváren a záchodů
20). Požadavky na výslednou
teplotu a výměnu vzduchu v sanitárním zařízení jsou upraveny v příloze
č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 1. Během směny nesmí být výsledná
teplota v sanitárním zařízení nižší než teplota uvedená v příloze č. 10 k
tomuto nařízení, tabulce č. 1.
(2) Šatna musí být zřízena pro zaměstnance, který musí nosit pracovní
oděv a nemůže se z hygienických, epidemiologických nebo jiných důvodů
převlékat v jiném prostoru; šatny musí být odděleny podle pohlaví. Na
pracovištích do 5 zaměstnanců lze používání šaten muži a ženami oddělit
časově. Na pracovištích, kde zaměstnanci nemusí používat pracovní oděv
nebo obuv, musí být vyčleněn prostor pro ukládání civilního oděvu a
obuvi.
(3) Šatna se umísťuje v prostoru snadno přístupném a stavebně odděleném
od pracoviště a umývárny. Šatna, v níž se ukládá pracovní oděv, který
může být znečištěn prachem, olovem, azbestem a látkami uvedenými v § 16 a
pracovní oděv určený pro práci s biologickým činitelem skupin 2, 3 nebo
4, musí mít omývatelné stěny nejméně do 1,80 m. Šatna musí být vybavena
uzamykatelnými skříňkami tak, aby bylo každému zaměstnanci umožněno
bezpečné ukládání civilního oděvu, a lavicí nebo jiným sedacím nábytkem.
Jestliže to povaha znečištění pracovního oděvu vyžaduje nebo jde-li o
činnost epidemiologicky závažnou, musí být zajištěno oddělené ukládání
pracovního a civilního oděvu. Pro zaměstnance, který si při práci silně
znečistí obuv, se umísťuje před vstupem do šatny vhodné zařízení k
jejímu očištění a umytí. Podlaha šatny musí být snadno omyvatelná.
Požadavky na způsob ukládání pracovního oděvu zaměstnance při práci jsou
upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 2 a odpovídají
nejpočetněji zastoupené směně.
(4) Řetízková šatna se může zřizovat a používat pouze na pracovištích, kde je vykonávána práce hornickým způsobem.
(5) Pokud vzhledem k povaze práce není nezbytná po jejím ukončení
celková očista těla, musí být pro zaměstnance zajištěna umývárna nebo
dostačující počet umyvadel s tekoucí teplou vodou. Obklady stěn sprchy a
umývárny musí být provedeny do výšky 2 m. Sprcha a umývárna se umisťují
v samostatných místnostech, odděleně podle pohlaví, a pokud je to možné
tak, aby navazovaly přímo dveřmi na šatnu. Na pracovišti do 5
zaměstnanců celkem lze používání umývárny nebo sprchy muži a ženami
oddělit časově. Pro pracoviště, na němž se vykonává práce s olovem,
látkami uvedenými v § 16, azbestem a vědomá činnost s biologickými
činiteli skupiny 2, 3 nebo 4, se umísťuje průchozí sprcha mezi šatnou
pro pracovní a civilní oděv - hygienická smyčka. Hygienická smyčka se
dále zřizuje pro pracoviště, na němž se vykonává práce při činnostech
epidemiologicky závažných
9), u níž je požadována nebo
nezbytná očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce z
důvodu zamezení kontaminace pracovního prostředí nebo zaměstnance.
Požadavky na počet umyvadel a sprch podle míry znečištění kůže a
pracovního oděvu zaměstnance při práci jsou upraveny v příloze č. 10 k
tomuto nařízení, tabulce č. 2 a odpovídají nejpočetněji zastoupené
směně.
(6) Záchod musí být zajištěn pro zaměstnance tak, aby nebyl od
pracoviště vzdálen více než 120 m; při ztíženém přístupu, při nerovnosti
povrchu, chůzi do kopce, členitosti přístupové cesty nesmí být vzdálen
více než 75 m. Zpravidla se zřizuje jako kabinový splachovací a v každém
podlaží, v němž je pracoviště určené pro trvalou práci. Zřizuje se
odděleně podle pohlaví; na pracovišti do 5 zaměstnanců celkem lze
zřizovat jeden společný záchod. Suchý nebo chemický záchod nelze
zřizovat pro pracoviště určené pro trvalou práci, s výjimkou mobilního
pracoviště, a pro pracoviště určené k výkonu činnosti epidemiologicky
závažné. Záchodová předsíň se zřizuje před místností se záchody a
pisoáry. Pisoáry se zřizují v samostatné místnosti nebo společně se
záchodovými kabinami. Pro zaměstnance vykonávajícího činnost
epidemiologicky závažnou musí být v předsíni záchodu umývadlo s tekoucí
teplou vodou podle zákona o ochraně veřejného zdraví
9), pro
ostatní pracoviště umývadlo s tekoucí vodou. U suchého nebo chemického
záchodu musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou
zaměstnance.
(7) Minimální počet záchodů se stanoví podle nejpočetněji zastoupené směny takto:
- 1 sedadlo na 10 žen,
- 2 sedadla na 11 až 30 žen,
- 3 sedadla na 31 až 50 žen,
- na každých dalších 30 žen 1 další sedadlo,
- 1 sedadlo na 10 mužů,
- 2 sedadla na 11 až 50 mužů,
- na každých dalších 50 mužů 1 sedadlo.
(8) Na pracovišti, na němž se vykonává práce ve vnuceném pracovním
tempu, se snižuje počet mužů i žen připadajících na stanovený počet
sedadel podle odstavce 7 o 20 %.
§ 55
Pomocná zařízení
(1) Pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi a
na sušení pracovního oděvu a obuvi, místnost pro odpočinek od
nepříznivých vlivů práce, prostor pro odpočinek těhotných a kojících
zaměstnankyň a prostor pro uskladnění úklidových prostředků.
(2) Zařízení na sušení pracovního oděvu a obuvi se zřizuje pro
pracoviště, na němž dochází k jejich provlhnutí při práci, a musí
umožňovat usušení tohoto oděvu a obuvi nejdéle za 6 hodin. Zařízení k
omývání pracovní obuvi se zřizují při východu z pracoviště. Prostor, v
němž je zařízení umístěno, musí mít omyvatelnou a nekluzkou podlahu
spádovanou ke vpusti. Místnost určená na sušení pracovního oděvu a obuvi
nesmí sloužit pro poskytování první předlékařské pomoci.
(3) Místnost pro odpočinek se zřizuje, pokud to vyžaduje bezpečnost a
ochrana zdraví při práci, zejména s ohledem na vykonávanou činnost a v
blízkosti pracoviště. Místnost pro odpočinek musí být dostatečně velká,
větraná, osvětlena denním světlem podle § 45 odst. 8 a vytápěna nejméně
na 20
oC. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly
tak, aby jejich počet odpovídal počtu zaměstnanců nejpočetněji
zastoupené směny. Pokud má sloužit i pro konzumaci jídla, musí mít v
dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu a musí být
vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání a
uchovávání jídla. Na místnost pro odpočinek, která musí být z
technologických důvodů umístěna pod úrovní terénu, se nevztahuje
požadavek zajištění denního osvětlení a přirozeného větrání.
(4) Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň musí umožňovat odpočinek vleže.
(5) Bude-li pracoviště vybaveno ošetřovnou, musí být zajištěno, aby byla
vytápěna, chráněna proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám,
vybavena umyvadlem s tekoucí pitnou vodou a snadno přístupná i s
nosítky. Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav chemickými
látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží, nebo o práci s
chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako žíravé nebo
chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti
žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, a nejsou v
bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se ošetřovna také
sprchou. Prostor pracoviště, ve kterém jsou uloženy prostředky pro
poskytnutí první předlékařské pomoci včetně nosítek a prostředků pro
přivolání zdravotnické záchranné služby, musí být viditelně označen.
(6) Prostor na ukládání úklidových prostředků se zřizuje v rozsahu
upraveném podle příslušné české technické normy na šatny, umývárny a
záchody
20).
HLAVA VIII
POŽADAVKY NA MALOVÁNÍ A ÚKLID
§ 55a
Úklid
Úklid pracoviště, sanitárních a pomocných zařízení se provádí na
pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí,
látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako nedílné
součásti technologického procesu a na pracovišti s technologickým
zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo
jiných zdrojů znečištění jako sekundárních produktů z technologického
procesu denně. Na pracovišti bez technologického zdroje prachu,
chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 a jiných zdrojů
znečištění se úklid provádí podle zpracovaného harmonogramu
zaměstnavatele.
§ 55b
Malování
(1) Obnova maleb a nátěrů povrchů vymezujících osvětlovaný prostor na
pracovišti včetně spojovacích cest se provede podle plánu údržby,
zpracovaného s přihlédnutím k udržovacímu činiteli, který byl pro
uvedené prostory navržen při uvádění těchto prostor do trvalého užívání.
(2) Odstavec 1 se nevztahuje na pracoviště v podzemí hlubinných dolů.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 56
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
- Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
- Nařízení vlády č. 523/2002 Sb., kterým se mění
nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců při práci.
- Nařízení vlády č. 441/2004 Sb., kterým se mění
nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
§ 57
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008.
____________________________________________________________
- Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června
1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví
zaměstnanců při práci.
Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti.
Směrnice EP a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně
zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s
břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance.
Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími
jednotkami.
Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně
zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli
používanými při práci.
Směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního
seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti prováděním
směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před
riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o
ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí
karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve
smyslu čl. 16. odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS).
Směrnice Komise 2006/15/ES ze dne 7. února 2006 o stanovení druhého
seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení
směrnice Rady 98/24/ES a o změně směrnic 91/322/EHS a 2000/39/ES.
Směrnice Komise 2009/161/EU ze dne 17. prosince 2009, kterou se stanoví
třetí seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k
provedení směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise
2000/39/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o
ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým
činitelům při práci.
Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků.
- Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další
požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních
vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších
podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).
- Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.
- Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání
jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a
doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády
č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a
vibrací, nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před
neionizujícím zářením, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě, vyhláška č. 22/1989 Sb., o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při
hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve
znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním
větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění pozdějších
předpisů, vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích
na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích
zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a
orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin.
- Například (833615) ČSN EN 14042 Ovzduší na pracovišti
- Návod k aplikaci a použití postupů posuzování expozice chemickým a
biologickým činitelům, (833618) ČSN P CEN/TS 15279 Expozice pracoviště -
Měření expozice kůže - Principy a metody, (833631) ČSN EN 689 Ovzduší
na pracovišti - Pokyny pro stanovení inhalační expozice chemickým látkám
pro porovnání s limitními hodnotami a strategie měření.
- Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém
využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb.
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
- Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
- ČSN EN ISO 7933 Ergonomie tepelného prostředí - Analytické
stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané
tepelné zátěže.
- ČSN EN ISO 9920 Ergonomie tepelného prostředí _ hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu při odpařování.
- Vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah
hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a
vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o
využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k
léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních
vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o
zdrojích a lázních).
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- § 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
- Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky
pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů
biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu
pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací
s azbestem a biologickými činiteli.
- Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a
pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do
konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž
mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na
povolání.
- ČSN EN Světlo a osvětlení - Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení.
- Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních
souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových
zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
- ČSN 73 0580 Denní osvětlení budov, ČSN 36 0020
Sdružené osvětlení a ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení - Osvětlení
pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory.
- ČSN EN 12464-1 Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory.
- ČSN 73 0580-1 - Denní osvětlení budov.
- ČSN EN 12464-1 Osvětlení pracovních prostorů Část 1: Vnitřní pracovní prostory.
- ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 2: Venkovní pracovní prostory.
- ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení - Nouzové osvětlení.
- ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a
zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č.
1907/2006, ve znění nařízení komise (ES) č. 790/2009 a nařízení Komise
(EU) č. 286/2011 ze dne 10. března 2011, kterým se pro účely
přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení
látek a směsí.
- ČSN EN ISO 8996 Ergonomie tepelného prostředí - Určování metabolizmu.
- ČSN EN 124 64 _ 2 Světlo a osvětlení _ Osvětlení pracovních prostorů _ Část 2: Venkovní pracovní prostory.
ČSN EN 13201-1 až 4 Osvětlování pozemních komunikací.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
(příloha 1)
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
(příloha 2)
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
(příloha 3)
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
(příloha 4)
Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
(příloha 5)
Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
zrušena nařízením vlády č. 68/2010 Sb.
Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
(odkaz na přílohy 7 až 10)
Body nařízení vlády č. 68/2010 Sb., které nelze zapracovat:
41. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A se slova nad tabulkou č. 1
"Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou
zátěží" nahrazují slovy "Přípustné a průměrné hygienické limity
energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží" a v tabulkách
č. 1 až 3 ve sloupci "Energetický výdej" se za slovo "Roční" doplňuje
slovo "průměrný".
42. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A se slova nad tabulkou č. 4
"Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou
fyzickou zátěží" nahrazují slovy "Přípustné hygienické limity pro
hodnoty srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží".
45. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části B, text pod nadpisem "Hodnocení lokální svalové zátěže" zní:
text pod nadpisem "Hodnocení lokální svalové zátěže"
46. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části C, tabulka pod obrázkem č. 1 zní:
text pod pod obrázkem č. 1
47. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části C, tabulka pod obrázkem č. 2 zní:
text pod pod obrázkem č. 2
48. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části C, tabulka pod obrázkem č. 3 zní:
text pod pod obrázkem č. 3
49. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části C, tabulka pod obrázkem č. 4 zní:
text pod pod obrázkem č. 4
50. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části C, tabulka pod nadpisem "OSTATNÍ ČÁST TĚLA" včetně vysvětlivky zní:
tabulka pod nadpisem "OSTATNÍ ČÁST TĚLA"
52. V příloze č. 10, tabulce č. 2 se slova "epidemiologicky závažných" nahrazují slovy "epidemiologicky závažných
b)" a na konci textu vysvětlivky se doplňuje vysvětlivka "b)", která zní:
- Požadavek na počet sprch k počtu zaměstnanců, jsou-li zřízeny při činnostech epidemiologicky závažných.".
53. V příloze č. 10, tabulce č. 2 ve sloupci "Druh práce" ve čtvrtém
řádku se slova ", práce při výrobě potravin, výrobě kosmetických
prostředků" zrušují.
Body nařízení vlády č. 93/2012 Sb., které nelze zapracovat:
78. V příloze č. 1, části B, větě druhé se slovo "únosné" nahrazuje slovem "přípustné".
79. V příloze č. 1, části B, tabulkách 1a až 1c se v názvu tabulky slovo
"únosná" nahrazuje slovem "přípustná", slova "aklimatizovaní muži" se
nahrazují slovy "aklimatizovaný muž", v tabulkách 2a až 2c se v názvu
tabulky slovo "únosná" nahrazuje slovem "přípustná" a slova
"aklimatizované ženy" se nahrazují slovy "aklimatizovaná žena".
80. V příloze č. 1, části B, vysvětlivka pod tabulkami 1a až 2c zní:
"Vysvětlivka:
tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min)
tmax _ maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min)".
81. V příloze č. 1 název části C zní:
"Dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce na pracovištích
hlubinných dolů, způsob jejich stanovení a úprava postupu
výpočtu pracovních cyklů a bezpečnostní přestávky".
82. V příloze č. 1, části C, bodech 1 až 4 a tabulkách 1 až 45 se slovo "únosná" nahrazuje slovem "přípustná".
83. V příloze č. 1, části C, bodech 3 a 4 se slovo "odpočinku" nahrazuje slovy "bezpečnostní přestávky".
84. V příloze č. 1, části C bodě 4 se slovo "únosnou" nahrazuje slovem "přípustnou".
85. V příloze č. 1, části C, bodě 5 se ve vzorci pro výpočet Směnové
efektivní pracovní doby (PDef) slova "tPNP - podmínečně nutné přestávky v
práci, např. čekacích dobách po trhacích prácích," nahrazují slovy
"tpnp - podmínečně nutné vyloučené doby výkonu práce, např. přestávky
při čekacích dobách po trhacích pracích,", slovo "tD" nahrazuje slovem
"td", slovo "tPNP" nahrazuje slovem "tpnp" a slovo "tSM" nahrazuje
slovem "tsm".
86. V příloze č. 1, části C, bodě 6 se slovo "únosné" nahrazuje slovem
"přípustné" a slovo "únosné" se nahrazuje slovy "přípustné doby".
87. V příloze č. 1, části C, bodě 7 se za slovo "jedné" vkládá slovo "bezpečnostní".
88. V příloze č. 1, části C, bodě 8 se za slovo "trvání" vkládají slova
"všech bezpečnostních" a označení "Σp" nahrazuje označením "Σtp".
89. V příloze č. 1, části C, bodě 9 se slovo "přestávek" nahrazuje slovy
"bezpečnostní přestávky", označení "rh %" nahrazuje označením "Rh %".
92. V příloze č. 5, části A, tabulce č. 6 ve sloupci označeném "Počet
pohybů za průměrnou osmihodinovou směnu" se číslo "14 000" nahrazuje
číslem "14 400" a ve sloupci označeném "Průměrný minutový počet pohybů
za průměrnou osmihodinovou směnu" se číslo "28" nahrazuje číslem "29".
93. V příloze č. 5, části B v odstavci "Hodnocení lokální svalové zátěže" bodě 2 písmeno c) zní:
- celosměnová četnost pohybů v
průměrné osmihodinové směně v závislosti na průměrné směnové časově
vážené hodnotě vynakládaných svalových sil nepřekračuje dané limitní
hodnoty.".
94. V příloze č. 5, části C, v tabulce pod obrázkem č. 1 označené
"Nepřijatelná poloha" v řádku označeném "Dynamická poloha trupu" za větu
první se vkládá věta "Záklon trupu při frekvenci větší nebo rovné
2/min.".
95. V příloze č. 5, části C, v tabulce pod obrázkem č. 3 označené
"Podmíněně přijatelná poloha" v řádku označeném "Dynamická poloha" větě
první se slova "A, B" nahrazují slovem "2A".
96. V příloze č. 5, části C, v tabulce pod obrázkem č. 4 označené
"Nepřijatelné polohy" se v řádku označeném "Statické polohy" za větu
první vkládá věta "Extrémní polohy kloubů dolních končetin, jejichž
rozsah se blíží maximálnímu rozpětí (např. extrémní flexe kolene,
extrémní dorzální a palmární flexe v kotníku, vnitřní nebo zevní rotace
kloubů dolních končetin).".
97. V příloze č. 5, části C, v tabulce pod obrázkem č. 4 označené
"Nepřijatelné polohy" se v řádku označeném "Dynamické polohy" za větu
první vkládá věta "Vnitřní a zevní a rotace kloubů dolních končetin
spojená s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.".
98. V příloze č. 5, části C, v tabulce označené "OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA" se v
řádku označeném "Krok 2" slova "B) Nepřijatelné, je-li stroj používán
po dobu delší než polovinu pracovní doby." nahrazují slovy
"Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než 4 hodiny.".